Array ( [0] => 14664576 [id] => 14664576 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Halogeny [uri] => Halogeny [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|redirect=Halogen|jiné=[[Halogenová žárovka]]}} [1] => {{Infobox - skupina periodické tabulky [2] => | skupina před = Chalkogeny [3] => | název = Halogeny [4] => | skupina za = Vzácné plyny [5] => | skupina = 17 [6] => | CAS skupina = VII. A [7] => | elektronová konfigurace = ns2 np5 [8] => | valenční elektrony = 7 [9] => | prvky = Halogeny, Ts [10] => }} [11] => '''Halogeny''' jsou členy 17. [[Skupina (periodická tabulka)|skupiny]] [[Periodická tabulka|periodické tabulky]] (také 7. hlavní skupina nebo halové prvky). Název ''halogen'' je odvozen z [[Řečtina|řečtiny]] a znamená ''solitvorný'' nebo ''sůl tvořící''. Mezi halogeny patří [[fluor]] (F), [[chlor]] (Cl), [[brom]] (Br) a [[jod]] (I). Do stejné skupiny patří také [[astat]] (At), který by se podle [[Chemická vazba|vazebných]] a [[Ionizace|ionizačních]] vlastností řadil spíše k [[Polokovy|polokovům]]. Dále je to objevený prvek [[tennessin]] (Ts), jehož chemické vlastnosti nejsou známy. [12] => [13] => Všechny halogeny mají ve své [[Valenční elektron|valenční elektronové vrstvě]] sedm [[Elektron|elektronů]]. Mají [[Elektronová konfigurace|elektronovou konfiguraci]] valenční sféry ''ns''2''np''5. Nazývají se proto také prvky p5, protože mají pět valenčních [[Elektron|elektronů]] v [[Atomový orbital|orbitalech]] p. [14] => [15] => Fluor a chlor jsou za normální [[Teplota|teploty]] [[Plyn|plyny]], brom je [[kapalina]] a jód je [[pevná látka]], která velmi snadno [[Sublimace|sublimuje]]. Fluor má ze všech známých prvků nejvyšší hodnotu [[Elektronegativita|elektronegativity]] (4,0-4,1). [16] => [17] => Halogeny jsou nekovy (kromě astatu a tennessinu) a jsou velmi reaktivní, proto se vyskytují pouze vázané ve sloučeninách. Tvoří dvouatomové [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] s [[Elektronegativita|elektropozitivnějšími]] [[Chemický prvek|prvky]] ve všech skupenských stavech. Sloučeniny halogenů s elektropozitivními [[kovy]] jsou iontové. S vodíkem za normálních podmínek reagují za vzniku [[Halogenovodíky|halogenovodíků]]. [[Soli]] halogenovodíků se nazývají [[halogenidy]]. [18] => [19] => Nejrozšířenějším halogenem je chlor. Fluor, chlor, brom a jod hrají důležitou roli v chemii, biologii a medicíně. [20] => [21] => == Etymologie == [22] => [23] => * [[Soubor:Halogens.jpg|náhled|297x297pixelů|Zleva chlor, brom a jod při pokojové teplotě. Chlor je plyn, brom je kapalina a jod je pevná látka.]]Název halogeny pochází z řeckých slov ''ἅλς (háls) -'' česky ''sůl a moře, dále γεν- (gen-) -'' česky ''stávat se.'' Volně přeloženo to znamená ''solitvorný'' nebo ''sůl tvořící.'' Název vychází z vlastnosti halogenů vytvářet společně s [[kovy]] především mořské [[soli]]. [24] => * Název fluoru (chemická značka F, [[Latina|latinsky]] ''fluorum'') pochází z latinského slova ''fluere'', což znamená proudit. Název byl odvozen od minerálního [[Fluorit|fluoritu]], který byl používán jako tavidlo při zpracování kovů. [25] => * Název chloru (chemická značka Cl, latinsky ''chlorum'') pochází z řeckého slova ''chlóros'', což znamená ''zelenožlutý''. [26] => * Název bromu (chemická značka Br, latinsky ''bromum'') pochází z řeckého slova ''bromos'', což znamená ''zápach''. [27] => * Název jodu (chemická značka I, latinsky ''iodum)'' pochází z řeckého slova ''iodes'', což znamená ''fialový''. [28] => * Název astat (chemická značka At, latinsky ''astatinum'') pochází z řeckého slova ''astatos'', což znamená ''nestabilní''.   [29] => * Název tennessin (chemická značka Ts) je [[Transurany|transuran]] s [[Protonové číslo|protonovým číslem]] 117 a je pojmenován po americkém státě ''[[Tennessee]]'', kde byl objeven. [30] => [31] => == Historie == [32] => [33] => * [[Soubor:Halogene.jpg|náhled|248x248pixelů|Čtyři stabilní halogeny]]Fluor - fluorový minerál nazývaný fluorospar (také nazývaný kazivec, minerální forma fluoridu vápenatého CaF2) byl znám již v roce 1529. V roce 1860 anglický chemik [[George Gore]] prováděl elektrolýzu s [[Kyselina fluorovodíková|kyselinou fluorovodíkovou]] za vzniku fluoru. Ale v té době to nebyl schopen prokázat. V roce 1886 francouzský chemik [[Henri Moissan]] provedl [[Elektrolýza|elektrolýzu]] hydrogenfluoridu draselného rozpuštěném v bezvodém [[Fluorovodík|fluorovodíku]] a úspěšně izoloval fluor. [34] => * Chlor - kyselina chlorovodíková byla známa již [[Alchymista|alchymistům]] a prvním chemikům. Elementární chlor však byl vyroben až v roce 1774 švédským chemikem [[Carl Wilhelm Scheele]], který zahřál [[Kyselina chlorovodíková|kyselinu chlorovodíkovou]] s [[Oxid manganičitý|oxidem manganičitým]]. Scheele nazval tuto látku ''dephlogistickated muriatic acid.'' V roce 1807 ji zkoumal anglický chemik [[Humphry Davy]] a potvrdil, že je to prvek. V roce [[1811]] německý chemik [[Johann Schweigger]] potvrdil objev nového prvku a navrhl název halogen''.'' Anglický chemik [[Humphry Davy]] však doporučil název chlor a jeho mínění převážilo. Název halogeny pak byl přiřazen celé skupině prvků. Plynný chlor byl zneužit jako jedovatý plyn během [[První světová válka|první světové války]]. Plyn spálil zejména plíce, což ztěžovalo nebo znemožňovalo dýchání v závislosti na úrovni jeho koncentrace. [35] => * Brom - byl objeven v roce 1820 francouzským chemikem [[Antoine Jérôme Balard|Antoinem Jérômem Balardem]]. Objevil jej při pokusu, kdy vedl plynný chlor vzorkem [[Solanka|solanky]]. [36] => * Jod - v roce 1811 jej objevil francouzský chemik [[Bernard Courtois]], který používal popel z [[Mořské řasy|mořských řas]] při výrobě [[Dusičnany|ledku]]. Obvykle vařil popel z mořských řas s vodou, aby vytvořil [[chlorid draselný]]. Jednou přidal do tohoto procesu [[Kyselina sírová|kyselinu sírovou]] a vznikly fialové výpary, které kondenzovaly do černých krystalů. Vzorky poslal jiným chemikům k prozkoumání a jod následně jako nový prvek prokázal francouzský chemik [[Joseph Louis Gay-Lussac]]. [37] => * Astat - byl úspěšně vyroben až v roce 1940 [[Dale Raymond Corson|Dalem Raymondem Corsonem]], [[Kenneth Ross MacKenzie|Kennethem Rossem MacKenziem]] a [[Emilio Gino Segrè|Emiliem G. Segrè]], kteří bombardovali [[bismut]] [[Částice alfa|alfa částicemi]]. [38] => * Tennessin je od roku 2022 nejnovější prvek, který byl objeven. Již v roce 2010 tým vedený jaderným fyzikem [[Yuri Oganessian|Yuri Oganessianem]] (zahrnující vědce z [[Národní laboratoře Oak Ridge|Oak Ridge National Laboratory]], [[Lawrence Livermore National Laboratory]], Vanderbilt University a Joint Institute for Nuclear Research) úspěšně bombardoval atomy [[Berkelium|berkelia]]-249 pomocí atomů [[Vápník|vápníku]]-48 za vzniku tennessinu-294. [39] => [40] => == Fyzikální vlastnosti == [41] => Základní fyzikální vlastnosti halogenů jsou uvedeny v tabulce. Údaje označené otazníky jsou odhady založené na [[Periodická tabulka|chemické periodické tabulce.]] [42] => {| class="wikitable" [43] => !Halogen [44] => !Bod [45] => tání (°C) [46] => !Bod [47] => varu (°C) [48] => !Hustota [49] => (g /cm3při 25 °C) [50] => !Elektronegativita [51] => (Pauling)) [52] => !První ionizační energie [53] => (kJ·mol−1) [54] => |- [55] => |Fluor [56] => |−219,62 [57] => |−188,12 [58] => |0,0017 [59] => |3,98 [60] => |1681,0 [61] => |- [62] => |Chlor [63] => |−101,5 [64] => |−34,04 [65] => |0,0032 [66] => |3,16 [67] => |1251,2 [68] => |- [69] => |Brom [70] => |−7,3 [71] => |58,8 [72] => |3,1028 [73] => |2,96 [74] => |1139,9 [75] => |- [76] => |Jod [77] => |113,7 [78] => |184,3 [79] => |4,933 [80] => |2,66 [81] => |1008,4 [82] => |- [83] => |Astat [84] => |302 [85] => |? 337 [86] => |? 6,2–6,5 [87] => |2,2 [88] => |899,0 [89] => |- [90] => |Tennessin [91] => |? 350-550 [92] => |? 610 [93] => |? 7.1-7.3 [94] => | - [95] => |? 743 [96] => |} [97] => [98] => == Chemické vlastnosti == [99] => [100] => === Vazebné možnosti === [101] => Konfigurace ns2np5 valenční sféry atomu halogenů umožňuje dva způsoby stabilizace při vytváření vazeb s jinými atomy. [102] => # Při tvorbě vazby je do atomu halogenu přijímán další elektron a elektronová hustota na atomu limituje ke stavu konfigurace ns2np6 a atom halogenu získává [[oxidační číslo]] -I. [103] => # Při druhém způsobu stabilizace se spíše zmenšuje elektronová hustota atomu halogenu. Vazebnou situaci pak popisujeme pomocí přisouzení dosažení kladného oxidačního stavu. [104] => [105] => === Vazebné trendy === [106] => Halogeny vykazují řadu trendů při pohybu dolů skupinou, například klesající elektronegativitu a reaktivitu a zvýšení bodu tání a bodu varu. [107] => [108] => {| class="wikitable" [109] => |- [110] => ![[Protonové číslo|Z]] !! [[Chemický prvek|Prvek]] !! [[Elektronový obal|Počet elektronů v obalu]] [111] => |- [112] => | 9 || [[fluor]] || 2, 7 [113] => |- [114] => | 17 || [[Chlor|chlór]] || 2, 8, 7 [115] => |- [116] => | 35 || [[brom]] || 2, 8, 18, 7 [117] => |- [118] => | 53 || [[Jod|jód]] || 2, 8, 18, 18, 7 [119] => |- [120] => | 85 || [[astat]] || 2, 8, 18, 32, 18, 7 [121] => |} [122] => [123] => === Sloučeniny halogenů === [124] => Nejmenší možnosti pro tvorbu sloučenin má [[fluor]], protože se vyskytuje pouze v jediném oxidačním čísle, a to -I. To znamená, že tvoří pouze [[fluorovodík]], jeho vodný roztok nazývaný [[kyselina fluorovodíková]] a její soli fluoridy a také [[kyselina fluorná|kyselinu fluornou]] a její soli. Navíc se vyskytuje v organických sloučeninách, například [[dichlordifluormethan]]. [125] => [126] => Zbylé tři halové prvky mají oproti fluoru relativně velké možnosti vazeb. [[Chlor]], [[brom]] i [[jod]] se vyskytují v těchto oxidačních číslech: -I, +I, +III, +V a +VII, chlor a brom navíc +IV, chlor dokonce i +VI. V chloridech, bromidech, jodidech, chlorovodíku, bromovodíku a jodovodíku a jejich vodných roztocích mají oxidační číslo -I. [127] => [128] => Kladné hodnoty oxidačního čísla halogenů jsou například v jejich oxidech ([[oxid chlorný]] Cl2O, [[oxid chloristý]] Cl2O7, [[oxid bromitý]] Br2O3 nebo [[oxid jodičný]] I2O5). Všechny oxidy těchto tří halogenů jsou kyselinotvorné, protože při jejich reakci s [[voda|vodou]] vznikají příslušné kyseliny (například [[kyselina jodičná]] nebo i [[kyselina bromná|bromná]]). Všechny tyto kyseliny jsou jednosytné, tudíž tvoří jednu řadu solí, například kyselina chlorná tvoří [[chlornany]], bromitá [[bromitany]] a jodičná [[jodičnany]]. [129] => [130] => Navíc jsou chlor, brom a jod vázány také v organických sloučeninách (například [[vinylchlorid]], [[methylbromid|brommethan]], [[trichlorethylen|trichlorethylen).]] [131] => [132] => == Výskyt v přírodě == [133] => * [[Soubor:Halit-Kristalle.jpg|náhled|Krystalky halitu (NaCl)]]Fluor: kazivec ([[fluorit]] vápenatý - [[Fluorid vápenatý|CaF2]]), [[apatit]]y, kryolit ([[Hexafluorohlinitan sodný]] - Na3AlF6) [134] => * Chlor: [[halit]], sůl kamenná (NaCl), [[sylvín]] (KCl), karnalit - [[hexahydrát chloridu draselno-hořečnatého]] - ([[chlorid draselný|KCl]] · [[chlorid hořečnatý|MgCl2]] · 6 [[voda|H20]]) [135] => * Brom: mořská voda, chaluhy, slaná jezera, v malém množství doprovází sloučeniny chloru, [[bromkarnalit]] ([[bromid draselný|KBr]] · [[bromid hořečnatý|MgBr2]] ·6 [[voda|H20]]) [136] => * Jod: ([[jodičnan sodný|NaIO3]])- v přírodě doprovází [[dusičnan sodný|chilský ledek]]- NaNO3 , některé mořské nerosty, [[štítná žláza]] - součást hormonů [137] => * Kromě pevných látek se sloučeniny [[Chlor|Cl]], [[Brom|Br]], [[I]] vyskytují také rozpuštěné v [[mořská voda|mořské vodě]] ve formě [[Anion|aniont]]ů v poměru Cl−: Br−: I− = 200: 1: 0,1 [138] => [139] => == Odkazy == [140] => === Související články === [141] => [142] => * [[Periodická tabulka|Periodická tabulka prvků]] [143] => * [[Blok s]] [144] => * [[Přechodné kovy|Blok d]] [145] => * [[Vnitřně přechodné kovy|Blok f]] [146] => * [[Blok g]] [147] => * [[Mnemotechnická_pomůcka#Chemie|Mnemotechnické pomůcky – chemie]] [148] => [149] => === Reference === [150] => {{překlad|en|Halogen|1175637045|de|Halogene|225228156}} [151] => [152] => === Externí odkazy === [153] => * {{Commonscat}} [154] => [155] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [156] => {{Autoritní data}} [157] => {{Portály|Chemie}} [158] => [159] => [[Kategorie:Halogeny| ]] [160] => [[Kategorie:Skupiny chemických prvků|17. skupina]] [161] => [[Kategorie:Skupiny periodické tabulky|17. skupina]] [] => )
good wiki

Halogeny

Halogeny jsou členy 17. skupiny periodické tabulky (také 7.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'voda','Chlor','fluor','Periodická tabulka','brom','Protonové číslo','Elektron','Humphry Davy','jod','Elektronegativita','astat','kovy'

Astat

Brom

Chlor

Elektron

Elektronegativita

Fluor

Fluor je chemický prvek se symbol F a atomovým číslem 9.

Jod

Kovy

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.