Array ( [0] => 14835509 [id] => 14835509 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hornina [uri] => Hornina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Hornina je pevná, neživá hmota přírodního původu, která se skládá z minerálů nebo jejich chemických sloučenin. Horniny vytvářejí základní stavební materiál Země a jsou základem geologie, vědy zkoumající jejich vznik, složení a vývoj. Existuje mnoho různých typů hornin, které se liší svou se složením, texturou a vznikem. Mezi nejčastější horniny patří sedimentární, magmatické a metamorfované horniny. Každá z těchto skupin má specifické vlastnosti a význam v geologických procesech. Horniny mohou být využívány lidskou civilizací jako stavební materiál, surovina pro výrobu kovů nebo cenný geologický zdroj. [oai] => Hornina je pevná, neživá hmota přírodního původu, která se skládá z minerálů nebo jejich chemických sloučenin. Horniny vytvářejí základní stavební materiál Země a jsou základem geologie, vědy zkoumající jejich vznik, složení a vývoj. Existuje mnoho různých typů hornin, které se liší svou se složením, texturou a vznikem. Mezi nejčastější horniny patří sedimentární, magmatické a metamorfované horniny. Každá z těchto skupin má specifické vlastnosti a význam v geologických procesech. Horniny mohou být využívány lidskou civilizací jako stavební materiál, surovina pro výrobu kovů nebo cenný geologický zdroj. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Helgoland Felswand 22017.JPG|náhled|Skála na německém ostrově [[Helgoland]] tvořená [[sedimentární hornina|sedimentární horninou]]]] [1] => '''Horniny''' jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru. Skládají se z různých [[minerál]]ů, někdy i organických složek nebo [[vulkanické sklo|vulkanického skla]]. Zvláštní případ představují zejména monominerální horniny, které jsou tvořené pouze jedním [[minerál]]em (například [[mramor]] je tvořený [[Vápenec|vápencem]], který je tvořen pouze minerálem [[kalcit]]em).{{Doplňte zdroj}} [2] => [3] => Kus pevné horniny, surový, opracovaný ale i materiál se nazývá kámen. [[Výchoz]] nebo [[podloží]] z kompaktní horniny se nazývá [[skála]], sypké a tekuté horniny mívají specifické názvy. [4] => [5] => Věda zabývající se horninami se nazývá [[petrologie]]. [6] => [7] => == Dělení hornin == [8] => Horniny se dělí podle způsobu jejich vzniku do tří základních skupin: [[magmatická hornina|vyvřelé]] (magmatické), [[usazené horniny|usazené]] (sedimentární) a [[přeměněné horniny|přeměněné]] (metamorfované) [9] => [10] => === Vyvřelé horniny (magmatické) === [11] => Vyvřeliny vznikly utuhnutím roztavené hmoty (magmatu). K jejich vzniku byla nutná vysoká teplota. Vyvřeliny '''výlevné (vulkanické)''' vznikají utuhnutím lávy na zemském povrchu nebo mělko pod povrchem. Nejhojněji je zastoupený [[čedič]]. Mezi další patří [[andezit]], ryolit, [[trachyt]] či [[znělec]]. [12] => [13] => Pokud masa taveniny utuhla hlouběji, mluvíme o '''[[intruzivní hornina|intruzivních horninách]]''', které se dále dělí na žilné a hlubinné. [14] => Vyvřeliny '''žilné''' obvykle tvoří menší tělesa - žíly. Při jejich vzniku tavenina pronikla do puklin, které vyplnila a utuhla. Mezi žilné vyvřeliny patří například [[pegmatit]], aplit nebo mineta. [15] => Pokud masa taveniny utuhla hluboko pod zemským povrchem, hovoříme o vyvřelinách '''hlubinných (plutonických)'''. Často tvoří velká tělesa. Patří mezi ně například [[žula]], [[syenit]] nebo [[gabro]]. [16] => [[Soubor:Till after avalanche in Norway (1).jpg|náhled|Sedimentární hornina v podobě tillu vzniklá nahromaděním po sesuvu laviny v Målselvfjorden, oblast Målselv, Norsko]] [17] => [18] => === Usazené horniny (sedimentární) === [19] => Vznikají při nízkých teplotách v povrchových zónách působením vnějších geologických sil. Obzvlášť důležitá role připadá vodě. Při tvorbě usazených hornin nejprve podléhá zdrojový materiál zvětrávání, rozpadu a rozpouštění, pak je přemístěn na vhodné místo, jako např. na dna jezer a oceánů, kde se hromadí. [20] => [21] => Usazené horniny dělíme podle různých hledisek. Pokud hornina zůstane sypká nebo za vlhka tvárná, hovoříme o usazeninách '''nezpevněných''', např. [[jíl]] nebo [[štěrk]]. Pokud postupně dojde ke zpevnění, vznikají usazeniny '''zpevněné''', např. [[pískovec]] a [[břidlice]]. [22] => [23] => Usazením různě velkých úlomků vznikají horniny '''úlomkovité''', např. pískovec nebo slepenec. Pokud celá hlavní masa horniny vznikne vysrážením látek z vodního roztoku, hovoříme o horninách '''chemogenních''', např. [[travertin]]. [24] => [25] => Mezi usazeniny jsou zařazovány i horniny '''zbytkové (reziduální)''', u nichž uvolněný materiál nebyl přemístěn, ale zůstal na místě a horniny '''vulkanoklastické''', u nichž došlo k nahromadění sopečného popela, strusky i větších kousků vyvržených do vzduchu při sopečných erupcích (tuf). [26] => [27] => Zvláštním případem jsou '''kaustobiolity'''. Vznikají akumulací organických, hořlavých látek. Patří mezi ně [[rašelina]], [[uhlí]], [[zemní vosk]], [[ropa]], ale například i [[zemní plyn]]. [28] => [29] => === Přeměněné horniny (metamorfované) === [30] => Mohou vznikat ze všech typů hornin působením zvýšené [[Teplota|teploty]] a tlaku. Dochází k rekrystalizaci minerálů. Teplota ovšem není tak vysoká, aby došlo k roztavení hmoty jako u hornin vyvřelých. Mezi běžně rozšířené metamorfované horniny patří např. [[Rula (hornina)|rula]], [[svor]], [[fylit]], amfibolit, [[granulit]] nebo [[mramor]]. [31] => [32] => Všechny tři skupiny hornin jsou v neustálém koloběhu mezi sebou v závislosti na tlakově-teplotních podmínkách (tzv. [[pT podmínky]]), kdy vlivem změny jedné či obou složek dochází k přeměně jednoho druhu v druhý a naopak. [33] => [34] => == Zastoupení horninových typů na zemském povrchu == [35] => Plocha souše je asi 149 milionů kilometrů čtverečních. Z nich tvoří tři čtvrtiny horniny sedimentační a jednu čtvrtinu horniny vyvřelé a metamorfované. Navíc je na povrchu zastoupeno nejvíce 5 hlavních skupin hornin, které tvoří 90 % povrchu. Patří tam:Máček: Přednášky o půdě, Brno: Masarykova univerzita, Přf, GÚ, předmět Pedogeografie, 2009 [36] => * [[břidlice]] – 52 % [37] => * [[pískovec|pískovce]] – 15 % [38] => * [[žula|žuly]] a [[granodiorit]]y – 15 % [39] => * [[vápenec|vápence]] a [[dolomit]]y – 7 % [40] => * [[Čedič|bazalty]] – 3 % [41] => * ostatní – 8 % [42] => [43] => == Reference == [44] => Hons R. J. (2017): Atlas našich hornin - Aladin, Praha. [45] => [46] => Petránek J. a kol. (2016): Encyklopedie geologie - ČGS, Praha. [47] => [48] => == Související články == [49] => * [[Stavební kámen]] [50] => * [[Minerál]] [51] => [52] => == Externí odkazy == [53] => * {{Commonscat|Rocks}} [54] => * {{Wikislovník|heslo=hornina}} [55] => * [http://petrol.sci.muni.cz/poznavanihornin/magmatity/uvod.htm Rozeznávání hornin na stránkách MU Brno] [56] => [57] => {{Pahýl}} [58] => {{Autoritní data}} [59] => [60] => [[Kategorie:Horniny]] [61] => [[Kategorie:Petrologie]] [] => )
good wiki

Hornina

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'minerál','žula','pískovec','mramor','břidlice','petrologie','uhlí','čedič','jíl','gabro','intruzivní hornina','ropa'

Břidlice

Čedič

Gabro

Jíl

Minerál

Mramor

Petrologie

Pískovec

Ropa

Uhlí

Žula