Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15494754 [id] => 15494754 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hustopeče [uri] => Hustopeče [3] => Hustopeče - Dukelské náměstí obr1.jpg [img] => Hustopeče - Dukelské náměstí obr1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Břeclavsku|druhý=městysi na Olomoucku|stránka=Hustopeče nad Bečvou}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Hustopeče [3] => | status = město [4] => | NUTS3 = CZ064 [5] => | obec s rozšířenou působností = Hustopeče [6] => | pověřená obec = Hustopeče [7] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [8] => | okres = Břeclav [9] => | země = [[Morava]] [10] => | PSČ = 693 01 [11] => | počet částí obce = 1 [12] => | počet katastrálních území = 1 [13] => | katastrální území = Hustopeče u Brna [14] => | počet ZSJ = 12 [15] => | adresa = Dukelské náměstí 2
693 01 Hustopeče [16] => | web = http://www.hustopece.cz [17] => | úřední web = http://www.hustopece.cz [18] => | e-mail = posta@hustopece.cz [19] => | starosta = PaedDr. Hana Potměšilová [20] => | starosta aktuální k = 2022 [21] => }} [22] => '''Hustopeče''' ({{Vjazyce2|de|''Auspitz''}}{{Citace monografie [23] => | příjmení = Hosák [24] => | jméno = Ladislav [25] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [26] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [27] => | vydavatel = Academia [28] => | místo = Praha [29] => | rok = 2004 [30] => | počet stran = 1144 [31] => | strany = 252 [32] => | isbn = 80-200-1225-7 [33] => }}) jsou [[město]] v [[okres Břeclav|okrese Břeclav]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 30 km jižně od [[Brno|Brna]], v národopisné oblasti [[Hanácké Slovácko|Hanáckého Slovácka]]. Pošta a místní železniční stanice má název Hustopeče u Brna. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Oblast je osídlená už od prehistorických dob, první zmínka o Hustopečích je z 1. poloviny [[13. století]]. Dnes leží na dopravním tahu mezi [[Brno|Brnem]] a [[Bratislava|Bratislavou]] v úrodné a klimaticky teplé oblasti s tradicí pěstování [[Réva vinná|vína]] a ovocných stromů. Hustopeče byly v 18. století největší vinařskou obcí na [[Morava|Moravě]]. V 50. letech 20. století došlo i k rozvoji průmyslu: významným podnikem byla [[Mostárna Hustopeče]], která však již ukončila činnost a průmyslový areál převzaly nové podniky. [34] => [35] => Městem protéká potok [[Štinkovka]] (nářečně též Štinkavka), na okolních svazích jsou mezi vinohrady i původní [[stepní trávníky]]. Turistický ruch se soustředí kolem vinařství. Z historických památek je možné jmenovat [[renesance|renesanční]] budovy na náměstí ([[Stará radnice (Hustopeče)|Starou radnici]], [[Dům U Synků]], [[kašna Žumberák]]), v 20. století byla postavena [[Radnice (Hustopeče)|nová radnice]] a [[kostel svatého Václava a svaté Anežky České]]. Těsně okolo města vede [[dálnice D2]]. Jedná se o [[Vinařská obec|vinařské město]] ve [[Vinařská oblast Morava|vinařské oblasti Morava]], [[Velkopavlovická vinařská podoblast|podoblasti Velkopavlovické]] ([[Viniční trať|viniční tratě]] Na výsluní, Čtvrtě, Růženy, U mlýnku, Stará hora, Starý vrch, Stráně, Lísky). {{Sousední obce}} [36] => [37] => == Název == [38] => Původní jméno osady bylo ''Úsopeči'' a má dva možné výklady: buď bylo odvozeno od osobního jména ''Úsopek'' (v jeho první části je staré ''ús'' - "vous") a jméno osady pak znamenalo "Úsopekovi" (tedy Úsopekova rodina) nebo šlo o původně posměšné označení vsi lidí, kteří pekli vousy. K původnímu místnímu jménu se později přidalo počáteční ''H-'' patřící mezi tzv. [[Proteze|protetické hlásky]], které se v češtině přidávají na začátek slov jako ''okno-vokno'', ''až-haž''. Ještě k jedné změně došlo: ''-t-'' se do jména dostalo poté, co lidé začali jeho první složku spojovat s přídavným jménem ''hustý'' a pak dovozovat, že zde ''„slunce hustě peče“''. Německé jméno se vyvinulo z českého, když ještě nemělo počáteční ''H-'' a vnitřní ''-t-''.{{Divnopis | 1 | 74–75 |}} Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 308, 309. [39] => [40] => Jméno se (v písmu) vyvíjelo od varianty ''Vzpetsch'' (1271), ''Auspecz'' (1279), ''Hustopecz'' (1321), ''Auspitz'' (1673, 1718, 1720, 1751), ''Auspitz'' a ''Hustopec'' (1846), ''Auspitz'' a ''Hustopeč'' (1872) až k podobám ''Hustopeče'' a ''Auspitz'' v roce 1924.{{Citace monografie [41] => | příjmení = Hosák [42] => | jméno = Ladislav [43] => | příjmení2 = Šrámek [44] => | jméno2 = Rudolf [45] => | titul = Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L [46] => | vydavatel = Academia [47] => | místo = Praha [48] => | rok = 1970 [49] => | strany = 308 [50] => | svazek = I [51] => }} [52] => [53] => == Historie == [54] => [[Soubor:Hustopeče 1909.jpg|náhled|vlevo|Hustopeče v roce 1909, pohlednice]] [55] => Hustopeče se nachází v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní [[Morava|Moravě]], severně od [[hráz]]e [[Vodní dílo Nové Mlýny|Nových Mlýnů]]. Předpokládá se pravidelný výskyt „lovců [[mamut]]ů“ (20–25 000 let př. n. l.), doložena jsou [[neolit]]ická [[sídliště (archeologie)|sídliště]] (konec [[4. tisíciletí př. n. l.|4.]] a počátek [[3. tisíciletí př. n. l.]]) i [[Keltové|keltské pohřebiště]] ([[3. století př. n. l.]]). [56] => [57] => První zmínky o sídle pocházejí z roku 1247, kdy byla zmiňována vesnice, jež později obdržela název [[Česká Ves (Hustopeče)|Česká Ves]]. Současné Hustopeče na levém břehu Štinkovky byly založeny na přelomu 13. a 14. století.{{Citace monografie | příjmení = Samek | jméno = Bohumil | odkaz na autora = Bohumil Samek | rok = 1994 | titul = Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I) | vydavatel = Academia | místo = Praha | stránky = 571–572 | isbn = 80-200-0474-2}} Významnou roli v jejich historii sehrál [[Starobrněnský klášter|klášter Králové]] (''Aula Regia''), kterému Hustopeče patřily od počátku [[14. století|14.]] do konce [[16. století]], a knížecí rod [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], kterému patřily v 2. polovině [[19. století]]. Na město byly povýšeny v roce [[1572]]. Patřily pak k důležitým střediskům jihu Moravy a do roku 1960 byly sídlem [[okres]]u. [[Gotika|Gotický]] dvoulodní kostel sv. Václava, v němž [[Ministrant|ministroval]] v dětství i [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]], byl zbořen v roce 1962 po zřícení věže, v padesátých a šedesátých letech neudržované. Na jeho místě byl v první polovině [[1990–1999|90. let]] postaven nový moderní kostel podle návrhu [[Ludvík Kolek|Ludvíka Kolka]]. Hustopeče byly tvořeny vlastním městem a několika předměstími, která měla až do poloviny 20. století vlastní katastrální území (Česká Ves – jihozápad území města, [[Nová a Kovářská Ulice]] – sever území města, [[Příčný a Dlouhý Cejl]] – jihovýchod území města). [58] => [59] => Hustopeče byly po dlouhou dobu hlavním centrem jihomoravského [[vinařství]], které však od přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] prudce upadalo vlivem [[plíseň|plísňových]] onemocnění a přemnožení [[škůdce|škůdců]]. Na začátku 20. století došlo k zániku většiny zbývajících [[Vinice|vinohradů]] kvůli [[mšička révokaz|révokazu]] a plísňových chorobám. Obnovu, která začala ve dvacátých letech, přerušila [[druhá světová válka]], a k jejímu pokračování došlo až po skončení války, dnes je město i se svým okolím opět významnou vinařskou oblastí. Město je dobře dostupné, neboť leží při [[dálnice D2|dálnici D2]] spojující [[Brno]] s [[Bratislava|Bratislavou]] a nedaleko [[První železniční koridor|1. železničního koridoru]] ([[Děčín]]-[[Praha]]-[[Brno]]-[[Břeclav]]). [60] => [61] => Město bylo [[Elektrifikace|elektrifikováno]] v roce 1922, ale stavba [[vodovod]]u se neustále odkládala a došlo k ní až v letech 1947–1954. V letech 1938–1945 byly tradičně převážně [[Čeští Němci|Němci]] osídlené Hustopeče přímou součástí [[Nacistické Německo|nacistického Německa]]. Od 1. srpna 1976 do 31. prosince 1997 byla k Hustopečím přičleněna ves [[Kurdějov]].{{Citace monografie [62] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005 [63] => | vydavatel = Český statistický úřad [64] => | místo = Praha [65] => | rok = 2006 [66] => | počet_stran = 623 [67] => | strany = 260 [68] => | isbn = 80-250-1311-1 [69] => }} [70] => [71] => == Přírodní poměry == [72] => Katastr města Hustopeče spadá z valné části do geomorfologického celku [[Ždánický les]] – na severu a východě je tvořen výše položenou [[Boleradická vrchovina|Boleradickou vrchovinou]], na západě a jihu pak nižší [[Hustopečská pahorkatina|Hustopečskou pahorkatinou]] včetně tzv. [[Hustopečská sníženina|Hustopečské sníženiny]]. Na severozápadním výběžku však katastr zasahuje dokonce na [[Dyjsko-svratecký úval]], na jižním okraji začíná [[Dolnomoravský úval]].{{citace monografie| příjmení=Jan|jméno= Libor |jméno2= Soňa |příjmení2=Nezhodová| titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic|vydání= 1 |vydavatel= Hustopeče: Město Hustopeče|rok= 2010| počet stran = 775 | isbn= 978-80-254-8243-8}} [73] => [74] => === Geologická stavba, reliéf a půdy === [75] => Hustopeče se od vrcholu [[Kamenný vrch u Kurdějova|Kamenného vrchu]] (343,4 m n. m.) svažují až k 171,4 m n. m. u železniční trati na hranicích s katastrem [[Šakvice|Šakvic]]. Svahy v katastru často směřují k jihu či jihozápadu, což je výhodné pro pěstování vinné révy. Geologické podloží Hustopečí je tvořeno mohutnými [[Sedimentární hornina|usazeninami]] o [[Mocnost (geologie)|mocnosti]] až 1300 metrů, v nichž se střídají vrstvy [[pískovec|pískovce]] a [[jílovec|jílovce]]. Horniny pochází především z [[paleogén]]u, tedy období [[třetihory|třetihor]]; na povrch vystupují písčité [[slín]]y prostoupené [[vápenec|vápencovými]] [[konkrece]]mi (tzv. [[ždánské pískovce]] a [[hustopečské slíny]]). V [[břidlice|břidlicích]] se nachází množství [[fosilie|fosilií]] např. třetihorních [[ryby|ryb]] ''[[Melettina]]'', ''[[Lepidopides]]'' a ''[[Meletta]]''. Třetihorní vrstvy jsou překryty čtvrtohorními [[Sedimentární hornina|usazeninami]] [[potok]]ů. V části katastru se na povrchu vyskytují jemné žluté hlíny – [[spraš]]e, naváté někdy až ve vrstvách mocných několik desítek metrů.{{citace monografie| příjmení=Gryc| jméno=Antonín, a kol.| titul = Hustopečsko: domovopisný sborník : s mapkou okresu a vyobrazeními| vydavatel = Uč. okr. Hustopeče| rok= 1928| počet stran= 349}} Na podkladu těchto sprašů vznikal během tisíců let také převažující typ půdy v Hustopečích, úrodná [[Uhličitany|karbonátová]] (na vápník bohatá) [[černozem]] s velkým množstvím [[humus]]u. Jen ostrůvkovitě se objevují [[černice (pedologie)|černice]], [[hnědozem]]ě, [[luvizem]]ě a na [[Kamenný vrch (Ždánický les)|Kamenném vrchu]] též [[pararendzina]]. [76] => [77] => Krajinný ráz je silně určován zemědělskou činností. 72 % katastru tvoří [[zemědělská půda]], 11 % [[vinice]], necelá 4 % jsou zastavěna a pouhá 1,3 % jsou zalesněna.{{Citace elektronické monografie [78] => | titul = Vybrané statistické údaje za obec, MOS ZV01 [79] => | vydavatel = [[Český statistický úřad]] [80] => | datum_aktualizace = 2013-12-31 [81] => | datum_přístupu = 2015-05-09 [82] => | url = http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=584495&cislotab=MOS+ZV01 [83] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150518071902/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=584495&cislotab=MOS+ZV01 [84] => | datum archivace = 2015-05-18 [85] => | nedostupné = ano [86] => }} [87] => [88] => === Vodstvo a podnebí === [89] => Většina území obce je odvodňována do potoka [[Štinkavka]], který v krajině vytvořil nápadné údolí. Nad městem jsou na potoce umístěny [[Hustopečské rybníky]] (Přední rybník a Zadní rybník). Jižně od centra města se do Štinkavky vlévá potok [[Pradlenka]] a společný tok následně opouští území obce směrem do nádrže [[Vodní dílo Nové Mlýny|Nové Mlýny]], která je nedaleko. Klimaticky se jedná o jedno z nejteplejších míst na Moravě. Průměrná roční teplota je 9,2 °C, průměrné roční srážky představují 562 mm. Ročně je cca 60–70 [[letní den|letních dnů]].{{Citace elektronické monografie [90] => | příjmení = Urbanistické středisko Brno [91] => | titul = Kurdějov - Územní plán obce - Průvodní zpráva [92] => | datum_vydání = 2003 [93] => | datum_přístupu = 2015-05-09 [94] => | url = http://www.hustopece-city.cz/user_data/region/Kurdejov/ku-upo-t.pdf [95] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150518074201/http://www.hustopece-city.cz/user_data/region/Kurdejov/ku-upo-t.pdf [96] => | datum archivace = 2015-05-18 [97] => | nedostupné = ano [98] => }} [99] => [100] => {{Podnebí [101] => | místo = Hustopeče [102] => [103] => | průměrná teplota C leden = -2 [104] => | průměrná teplota C únor = -0,3 [105] => | průměrná teplota C březen = 4,4 [106] => | průměrná teplota C duben = 9,5 [107] => | průměrná teplota C květen = 15,0 [108] => | průměrná teplota C červen = 17,8 [109] => | průměrná teplota C červenec = 19,7 [110] => | průměrná teplota C srpen = 18,7 [111] => | průměrná teplota C září = 17,9 [112] => | průměrná teplota C říjen = 9,3 [113] => | průměrná teplota C listopad = 3,8 [114] => | průměrná teplota C prosinec = 0,1 [115] => [116] => | průměrné srážky mm leden = 27 [117] => | průměrné srážky mm únor = 26 [118] => | průměrné srážky mm březen = 27 [119] => | průměrné srážky mm duben = 40 [120] => | průměrné srážky mm květen = 56 [121] => | průměrné srážky mm červen = 69 [122] => | průměrné srážky mm červenec = 76 [123] => | průměrné srážky mm srpen = 74 [124] => | průměrné srážky mm září = 49 [125] => | průměrné srážky mm říjen = 45 [126] => | průměrné srážky mm listopad = 41 [127] => | průměrné srážky mm prosinec = 33 [128] => [129] => | zdroj = [http://www.hustopece-city.cz/user_data/region/Kurdejov/ku-upo-t.pdf Kurdějov - územní plán obce - průvodní zpráva] Údaje pro Hustopeče 2003 [130] => }} [131] => [132] => === Ochrana životního prostředí === [133] => Pozemky jižně od obce jsou zpravidla využívány jako pole, v severní části katastru jsou četné vinice, ale i chráněná území kolem [[Kamenný vrch (Ždánický les)|Kamenného vrchu]] – konkrétně [[Přední kopaniny|přírodní památka Přední kopaniny]] a [[Kamenný vrch u Kurdějova|přírodní památka Kamenný vrch u Kurdějova]]. Předmětem ochrany jsou v obou chráněných územích vzácné suché [[stepní trávníky]], kde převažuje [[sveřep vzpřímený]] (''Bromus'') či [[kostřava walliská]] (''Festuca valesiaca''), místy též nízké suchomilné křoviny s [[trnka obecná|trnkou obecnou]] (''Prunus spinosa'') či [[šípákové doubravy]]. Podle vyhlašovací dokumentace se jedná o jeden z nejvýznamnějších komplexů stepních trávníků na jižní Moravě. Z vzácných rostlin se vyskytuje [[hadinec červený]] (''Echium maculatum''), [[hořec křížatý]] (''Gentiana cruciata''), [[čilimník bílý]] (''Chamaecytus albus''), [[střevíčník pantoflíček]] (''Cypredium calceolus'') a [[koniklec velkokvětý]] (''Pulsatilla grandis''); na vegetaci je vázán také ohrožený [[modrásek hořcový Rebelův]] (''Maculinea alcon rebeli'') a [[modrásek ligrusový]] (''Polyommatus damon'').{{Citace elektronické monografie [134] => | titul = Přední kopaniny, přírodní památka [135] => | vydavatel = Hustopeče-City [136] => | datum_přístupu = 2015-05-09 [137] => | url = http://www.hustopece-city.cz/user_data/dokumenty/chuh_06.pdf [138] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150518074324/http://www.hustopece-city.cz/user_data/dokumenty/chuh_06.pdf [139] => | datum archivace = 2015-05-18 [140] => | nedostupné = ano [141] => }}{{Citace elektronické monografie [142] => | titul = Kamenný vrch u Kurdějova, přírodní památka [143] => | vydavatel = Hustopeče-City [144] => | datum_přístupu = 2015-05-09 [145] => | url = http://www.hustopece-city.cz/user_data/dokumenty/chuh_13.pdf [146] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150518074332/http://www.hustopece-city.cz/user_data/dokumenty/chuh_13.pdf [147] => | datum archivace = 2015-05-18 [148] => | nedostupné = ano [149] => }}{{Citace elektronické monografie [150] => | titul = PP Kamenný vrch u Kurdějova [151] => | vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|AOPK ČR]] [152] => | datum_přístupu = 2015-05-09 [153] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=160 [154] => }} Vyjma chráněných území se v katastru města prosazuje regenerace tradičních [[Mandloňové sady v Hustopečích|mandloňových sadů]], [[lesopark]]u na [[Křížová hora (Hustopeče)|Křížové hoře]] a obnova [[větrolam]]ů. [155] => [156] => == Obyvatelstvo == [157] => V roce 2015 žilo v Hustopečích přes 5 850 obyvatel a byly třetím největším městem v okrese po Břeclavi a [[Mikulov]]ě. Zdejší obyvatelstvo tvořilo 5 % populace okresu. Průměrný věk činil 41,3 let. V roce 2011 se podle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu]] hlásilo 2 610 (45,4 %) obyvatel hlásilo k české národnosti, 1 349 (23,5 %) k moravské, 60 ke slovenské, 9 k vietnamské, 7 k ukrajinské, 6 k polské a 3 k německé. 1 371 (23,9 %) obyvatel svou národnost neuvedlo. Ve městě bylo 1 160 domů, z toho 946 rodinných. [158] => [159] => Podle sčítání 1930 zde žilo v 726 domech 3 719 obyvatel. 1 715 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 862 k německé. Žilo zde 3 360 římských katolíků, 145 evangelíků, 65 příslušníků Církve československé husitské a 103 židů.{{Citace monografie [160] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [161] => | svazek = II. Země Moravskoslezská [162] => | typ svazku = díl [163] => | vydavatel = Orbis [164] => | místo = Praha [165] => | rok = 1935 [166] => | strany = 50 [167] => | počet stran = 212 [168] => }} [169] => [170] => Podle prvních sčítání lidu za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] byly Hustopeče velkou většinou (z 80-90 %) německým městem (ležely na výspě německého osídlení jižní Moravy, v jejich zázemí se nacházely německé i české vesnice). Za [[Československo|Československa]] se poměr Němců a [[Češi|Čechů]] začal rychle vyrovnávat (roku 1930 Němci 50 % a Češi 46 %). Roku 1945 byli [[Vysídlení Němců z Československa|Němci vystěhováni]] a počet obyvatel dočasně klesl o více než čtvrtinu. Teprve během [[1970–1979|70. let]] počet obyvatel překonal předválečnou úroveň a vystoupal k necelým 6 tisícům. [171] => [172] => === Struktura === [173] => Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.{{Citace elektronické monografie [174] => | titul = Hustopeče - obec/město (okr. Břeclav) [175] => | url = http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=zakladni-vysledky&tu=0&th=&vseuzemi=null&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAGVPPUvDUBS9bY39HKqgmz-hpUUEN301KYlJ80LyGjGTTxtaa2zjy2vNJLjo4Kq7g2P_hPgLXJ3E3dlRbwV18MC93APncM6dvYOSCFga8imvT-RxVNd5MujwWMm_PD6tHjznINuGUjTmvTY_kmNhQFEORJgMxlEvjbe2YY7KeQF3Facsodj1NNchLukkZ3AB8E8DKYo8ne59iyRkiIS8TlWbMrwW1pvNDQmLJlV3DE9CrtloSCiphFGfeEQl8dzNiE9NahnopsjZvhPQlksC5AzNNtEtTUViS1B8zQ203ycjPurXjZEM-6FYfrt_-Li83sxCxgBlyqNJmAqo_unsyelhKK5md2vl29ebLFaPPxESKpjYdjs_oXlGWl3LxPoFQ9Vs5vjYasWz1FYtIKZVM12yq9VOBB-G6ReFmPqZcwEAAA..&void= [176] => | datum vydání = 2011-03-26 [177] => | datum přístupu = 2012-02-08 [178] => | vydavatel = Český statistický úřad [179] => | místo = Praha [180] => }}{{Citace monografie [181] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [182] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD2/$File/4116-13_e.pdf [183] => | vydavatel = Český statistický úřad [184] => | místo = Praha [185] => | rok = 2013 [186] => | počet stran = 900 [187] => | kapitola = Hustopeče [188] => | typ kapitoly = heslo [189] => | strany = 489 [190] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [191] => }}{{Citace monografie [192] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl) [193] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [194] => | vydavatel = Český statistický úřad [195] => | místo = Praha [196] => | rok = 2006 [197] => | počet stran = 630 [198] => | kapitola = Okres Břeclav [199] => | strany = 640 [200] => | isbn = 80-250-1310-3 [201] => }}Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9. 1984 [202] => [203] => {| class="wikitable" style="text-align: center; [204] => ! style="text-align: center;" colspan="2" | Místní části ||1869|| 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1930 || 1950 || 1961 || 1970 || 1980 || 1991 || 2001 || 2013 [205] => |- [206] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet obyvatel [207] => | style="text-align: left;" | část Hustopeče|| 3106 || 3302 || 3654 || 3603 || 3473 || 3494 || 3719|| 2652 || 3174 || 3804 || 5251 || 5868 || 5 902 || 5 862 [208] => |- [209] => ! style="text-align: left;" | z toho bylo: [210] => | style="text-align: left;" | (Němců)|| || 2764 || 3257 || 3223 || 3039 || 1951 || 1862 || || || || || || || [211] => |- [212] => ! style="text-align: left;" | [213] => | style="text-align: left;" | (Čechů)|| || 521 || 380 || 354 || 420 || 1255 || 1715 || || || || || || || [214] => |- [215] => ! style="text-align: left;" | [216] => | style="text-align: left;" | (Jiné nár.)|| || 19 || 17 || 26 || 14 || 154 || 142 || || || || || || || [217] => |- [218] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet domů [219] => | style="text-align: left;" |část Hustopeče|| 522 || 546 || 564 || 588 || 590 || 607 || 726|| 593 || 675 || 735 || 784 || 946 || 1044 || [220] => |- [221] => |} [222] => [223] => [224] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 584495 Hustopeče, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Hustopeče roku 2011 [225] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 584495 Hustopeče, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Hustopeče roku 2011 [226] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 584495 Hustopeče, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Hustopeče roku 2011 [227] => [228] => [229] => === Náboženský život === [230] => Zatímco počátkem 16. století byla patrně většina obyvatel [[katolicismus|katolického]] vyznání, na přelomu 16. a 17. století byla většina [[protestantismus|protestantského]] nebo [[utrakvismus|utrakvistického]] vyznání a město bylo z popudu Karla z Lichtenštejna do roku 1628 rekatolizováno. V květnu 1671 byla hustopečská katolická fara povýšena na [[Děkanát Hustopeče|děkanát]]. [[Jednota bratrská]] měla od 16. století sbor v České Vsi, ale po roce 1624 bratři patrně odešli. Od roku 1528 sídlili v Hustopečích [[novokřtěnectví|novokřtěnci]], ve druhé polovině století však o nich prameny mlčí, počátkem 17. století se zde začali pod ochranou Lichtenštejnů znovu usazovat, ale nejpozději po roce 1621 museli město znovu opustit. [[Židé]] v Hustopečích pobývali jednotlivě již ve 14. století, ale bezpečné zprávy o jejich větším osídlení pochází až z počátku 17. století, kdy se těšili lichtenštejnské podpoře; v roce 1651 však byli z města vypovězeni.{{Citace monografie [231] => | příjmení = Jan [232] => | jméno = Libor [233] => | jméno2 = Soňa [234] => | příjmení2 = Nezhodová [235] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [236] => | vydání = 1 [237] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [238] => | rok = 2010 [239] => | počet stran = 775 [240] => | strany = 217, 269–270, 275–277 [241] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [242] => }} [243] => [244] => Statistiky z roku 1860 uvádí 2776 (89 %) katolíků, 270 (9 %) [[evangelikalismus|evangelíků]] a 67 (2 %) [[judaismus|židů]]. Do sčítání lidu roku 1900 podíl katolíků a zejména židů narostl na 90 % (3234), resp. 7 % (260), a to na úkor evangelíků (3 %, tj. 109). Evangelíky byli především místní Češi a v roce 1880 byla pro ně zřízena [[kazatelská stanice]] s modlitebnou, po dvou letech povýšená na samostatnou faru [[helvetské vyznání|helvetského]] (reformovaného) vyznání. Díky svému početnímu vzestupu po zrovnoprávnění po roce 1848 (resp. 1859) mohli místní židé roku 1871 ustavit hustopečský židovský náboženský spolek a postavit modlitebnu v někdejší Panské ulici. Roku 1886 byl upraven vlastní [[Židovský hřbitov v Hustopečích|židovský hřbitov]] a v roce 1890 i [[Synagoga v Hustopečích|synagoga]].{{Citace monografie [245] => | příjmení = Jan [246] => | jméno = Libor [247] => | jméno2 = Soňa [248] => | příjmení2 = Nezhodová [249] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [250] => | vydání = 1 [251] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [252] => | rok = 2010 [253] => | počet stran = 775 [254] => | strany = 344, 349–350 [255] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [256] => }} Roku 1892 pak místní židovská komunita získala status židovské náboženské obce.LGBl. Mähren 45/1891, ''Verordnung des Ministeriums für Cultus und Unterricht vom 15. Juni 1891, Z. 8132 betreffend die Feststellung und Abgrenzung der israelitischen Culutsgemeinde-Sprengel in der Markgraffschaft Mähren''. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=lma&datum=1891&page=98&size=45 Dostupné online] Po vzniku Československa se Hustopečí příliš nedotklo proticírkevní hnutí, neboť zdejší německá většina se k němu nepřipojila. S příchodem nových obyvatel ve 20. letech se zde v roce 1926 ustavila církevní obec [[Církev československá husitská|československé církve]] a při sčítání lidu 1930 bylo zaznamenáno 42 lidí tohoto vyznání.{{Citace monografie [257] => | příjmení = Jan [258] => | jméno = Libor [259] => | jméno2 = Soňa [260] => | příjmení2 = Nezhodová [261] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [262] => | vydání = 1 [263] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [264] => | rok = 2010 [265] => | počet stran = 775 [266] => | strany = 417 [267] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [268] => }} [269] => [[Soubor:Hustopeče - kostel sv Václava obr3.jpg|náhled|Kostel svatého Václava]] [270] => Od poloviny 20. století docházelo k decimaci církevního života (nejen) v Hustopečích, což se symbolicky projevilo nejzřetelněji v pádu staticky narušené věže [[Kostel svatého Václava a svaté Anežky České|kostela]] 26. února 1961 a následném stržení zbylého torza v září 1962.{{Citace monografie [271] => | příjmení = Jan [272] => | jméno = Libor [273] => | jméno2 = Soňa [274] => | příjmení2 = Nezhodová [275] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [276] => | vydání = 1 [277] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [278] => | rok = 2010 [279] => | počet stran = 775 [280] => | strany = 521–526 [281] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [282] => }} V uvolněném roce 1968 zahájila římskokatolická církev kampaň za stavbu nového kostela, ale v roce 1969 byla zahájena pouze generální oprava náměstí.{{Citace monografie [283] => | příjmení = Jan [284] => | jméno = Libor [285] => | jméno2 = Soňa [286] => | příjmení2 = Nezhodová [287] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [288] => | vydání = 1 [289] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [290] => | rok = 2010 [291] => | počet stran = 775 [292] => | strany = 531 a 546 [293] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [294] => }} Na druhou stranu byl postaven tzv. depozitář, jež byl v roce 1980 přeměněn v kapli, kde se, kromě fary, scházela jedna ze skupin tzv. [[podzemní církev|skryté církve]], vedené tajně vysvěcenými kněžími.{{Citace monografie [295] => | příjmení = Jan [296] => | jméno = Libor [297] => | jméno2 = Soňa [298] => | příjmení2 = Nezhodová [299] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [300] => | vydání = 1 [301] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [302] => | rok = 2010 [303] => | počet stran = 775 [304] => | strany = 650 [305] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [306] => }} Protože s druhou světovou válkou prakticky zanikla zdejší židovská obec, její hřbitov chátral a v roce 1981 byl přeměněn na park.{{Citace monografie [307] => | příjmení = Jan [308] => | jméno = Libor [309] => | jméno2 = Soňa [310] => | příjmení2 = Nezhodová [311] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [312] => | vydání = 1 [313] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [314] => | rok = 2010 [315] => | počet stran = 775 [316] => | strany = 583 [317] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [318] => }} Po listopadové revoluci vznikla nová iniciativa na výstavbu kostela, jehož základní kámen posvětil 22. dubna 1990 papež [[Jan Pavel II.]] na [[Velehradský klášter|Velehradě]] a jenž byl 25. září 1994 vysvěcen. Koncem roku 2001 bylo s [[Děkanát Hustopeče|hustopečským]] sloučeno děkanství kloboucké. V roce 2009 se k aktivním členům římskokatolické církve ve zdejší [[Římskokatolická farnost Hustopeče u Brna|farnosti]] hlásilo asi 300 lidí, druhá nejpočetnější [[Českobratrská církev evangelická]] měla ve svém [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Hustopečích u Brna|sboru]] asi 215 členů. Nově byl v roce 1996 v Hustopečích ustaven sbor [[Apoštolská církev (Česko)|Apoštolské církve]], jež v roce 2004 zakoupil dům na Kollárově ulici pro potřeby asi 30-50 členů. [[Svědkové Jehovovi]] byli registrování v roce 1999 a od roku 2001 se setkávali v části bývalé veterinární nemocnice, s 32 pokřtěnými členy k roku 2009.{{Citace monografie [319] => | příjmení = Jan [320] => | jméno = Libor [321] => | jméno2 = Soňa [322] => | příjmení2 = Nezhodová [323] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [324] => | vydání = 1 [325] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [326] => | rok = 2010 [327] => | počet stran = 775 [328] => | strany = 647–653 [329] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [330] => }} [331] => [332] => V roce 2011 se 1 392 (24,2 %) obyvatel Hustopečí označilo za věřící. 785 (13,7 %) obyvatel se hlásilo k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]], dále zde bylo 51 evangelíků, 14 Svědků Jehovových, 11 československých husitů a 4 pravoslavní. 1 765 (30,7 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 2 589 (45 %) na otázku víry neodpovědělo. [333] => [334] => == Obecní správa a politika == [335] => Karel z Lichtenštejna udělil Hustopečím městské zřízení v roce 1600. Až do správních reforem roku 1848 město vedl purkmistr s městskou radou a městským rychtářem.{{Citace monografie [336] => | příjmení = Láznička [337] => | jméno = Zdeněk [338] => | příjmení2 = Zemek [339] => | jméno2 = Metoděj [340] => | titul = Hustopeče: dějiny města [341] => | vydání = 1 [342] => | vydavatel = Musejní spolek [343] => | místo = Brno [344] => | rok = 1972 [345] => | počet_stran = 220 [346] => | strany = 62 [347] => }} Město mělo i výsadu hrdelního práva a popravního mistra, jež bylo [[Josefinismus|josefinskými reformami]] podstatně omezeno a roku 1830 zrušeno. V roce 1783 bylo prohlášeno ochranným městem s regulovaným magistrátem, což jej výrazně vyvázalo ze závislosti na vrchnosti. Byly také zrušeny čestné funkce konšelů a správy se chopili placení úředníci-byrokraté.{{Citace monografie [348] => | příjmení = Láznička [349] => | jméno = Zdeněk [350] => | příjmení2 = Zemek [351] => | jméno2 = Metoděj [352] => | titul = Hustopeče: dějiny města [353] => | vydání = 1 [354] => | vydavatel = Musejní spolek [355] => | místo = Brno [356] => | rok = 1972 [357] => | počet_stran = 220 [358] => | strany = 67 a 71 [359] => }} V roce 1825 se staly municipiálním městem, jímž zůstaly do roku 1848. Odznakem města byla pečeť, jež od roku 1572 nesla podobu městského znaku uděleného císařem Maxmiliánem, doplněného o nápis, který se v průběhu času měnil (zprvu latinský, od 19. století německý).{{Citace monografie [360] => | příjmení = Láznička [361] => | jméno = Zdeněk [362] => | příjmení2 = Zemek [363] => | jméno2 = Metoděj [364] => | titul = Hustopeče: dějiny města [365] => | vydání = 1 [366] => | vydavatel = Musejní spolek [367] => | místo = Brno [368] => | rok = 1972 [369] => | počet_stran = 220 [370] => | strany = 73 [371] => }} [372] => [373] => === Starostové === [374] => Seznam uvádí starosty města (resp. předsedy [[městský národní výbor|městského národního výboru]]) od roku 1848:{{Citace monografie [375] => | příjmení = Láznička [376] => | jméno = Zdeněk [377] => | příjmení2 = Zemek [378] => | jméno2 = Metoděj [379] => | titul = Hustopeče: dějiny města [380] => | vydání = 1 [381] => | vydavatel = Musejní spolek [382] => | místo = Brno [383] => | rok = 1972 [384] => | počet_stran = 220 [385] => | strany = 200 [386] => }} [387] => * 1848–1868 [[Antonín Hranáč|Antonín Hranatsch]] (Hranáč) [388] => * 1868–1870 František Husty [389] => * 1870–1873 dr. Emanuel Fikeis [390] => * 1873–1876 Karel Heinrich [391] => * 1876–1886 František Nowak [392] => * 1886–1889 Jan Slawik [393] => * 1889–1919 [[Eduard Schleimayer]] [394] => * 1919–1931 dr. Gustav Gregor [395] => * 1931–1933 dr. Alexander Czižek [396] => * 1934–1938 dr. František Hošek [397] => * 1938–1938 prof. Alois Kubáček [398] => * 1938–1939 dr. R. Schwach [399] => * 1939–1942 Richard Ludwig [400] => * 1942–1942 Wilhelm Henrich [401] => * 1942–1944 dr. Oberleitner [402] => * 1944–1945 ing. Dworzak [403] => * 1945–1945 Bohumil Varadinek [404] => * 1945–1948 Josef Sedláček [405] => * 1948–1951 Jaroslav Škarohlíd [406] => * 1951–1960 Rudolf Strachoň [407] => * 1958–1968 Josef Kocourek [408] => * 1968–1970 Zdeněk Krčmař [409] => * 1970–1971 Bohumil Zouhar [410] => * 1971–1981 Josef Kocourek [411] => * 1981–1988 Ladislav Kratochvíl [412] => * 1988–1990 Jaromír Hanák [413] => * 1990–1994 Antonín Kotouček ([[Občanské fórum|OF]]) [414] => * 1994–1998 Rudolf Poslušný ([[KDU-ČSL]]) [415] => * 1998–2006 Jiří Teplý (Sdružení nezávislých kandidátů) [416] => * 2006–2014 Luboš Kuchynka ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [417] => * 2014–dosud PaedDr. Hana Potměšilová (Sdružení nestraníků).{{Citace elektronického periodika [418] => | příjmení = Beránková [419] => | jméno = Aneta [420] => | spoluautoři = Michal Šupálek [421] => | titul = Mikulov má od čtvrtka novou místostarostku, v Hustopečích „přepřahali" [422] => | periodikum = Břeclavský deník [423] => | datum vydání = 2014-11-06 [424] => | datum přístupu = 2014-11-06 [425] => | url = http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/mikulov-ma-od-ctvrtka-novou-mistostarostku-v-hustopecich-preprahali-20141106.html [426] => }} [427] => [428] => == Hospodářství == [429] => === Zemědělství a ostatní prvovýroba === [430] => [[Soubor:Hustopeče mandloňový sad z rozhledny.jpg|náhled|Mandloňový sad v Hustopečích (pohled z [[Hustopeče (rozhledna)|rozhledny]])]] [431] => Hustopeče si udržovaly tradici největší vinařské obce na Moravě a význam vinohradnictví ještě vzrostl za Karla z Lichtenštejna, když město získalo právo [[horenský soud|horenského soudu]], který rozhodoval pře ohledně vinic. Na rozvoj vinařství měli od druhé poloviny 16. století nemalý vliv i novokřtěnci jako zkušení viniční hospodáři. Před třicetiletou válkou měly Hustopeče 3953 měřic obdělaných vinic, po vleklých nepokojích však do roku 1673 klesl tento rozsah jen na 396 měřic, zatímco 3557 měřic bylo pustých.{{Citace monografie [432] => | příjmení = Láznička [433] => | jméno = Zdeněk [434] => | příjmení2 = Zemek [435] => | jméno2 = Metoděj [436] => | titul = Hustopeče: dějiny města [437] => | vydání = 1 [438] => | vydavatel = Musejní spolek [439] => | místo = Brno [440] => | rok = 1972 [441] => | počet_stran = 220 [442] => | strany = 80 a 82 [443] => }} V klidném období první poloviny 18. století se vinice obnovovaly a i když výměra nedosáhla předválečného stavu, s 3843 měřicemi převyšovala výměru polí (2806 měříc) a Hustopeče se opět získaly moravský primát. Daleko za nimi byly druhé Dolní Dunajovice s 1740 měřicemi vinic, dále Kurdějov, Mikulov a Horní Bojanovice.{{Citace monografie [444] => | příjmení = Láznička [445] => | jméno = Zdeněk [446] => | příjmení2 = Zemek [447] => | jméno2 = Metoděj [448] => | titul = Hustopeče: dějiny města [449] => | vydání = 1 [450] => | vydavatel = Musejní spolek [451] => | místo = Brno [452] => | rok = 1972 [453] => | počet_stran = 220 [454] => | strany = 83–85 [455] => }} Kolem roku 1784 se zde pěstoval především [[veltlínské zelené|zelený veltlín]] a [[Sylvánské zelené|sylván]], vzácněji [[ryzlink rýnský]].{{Citace monografie [456] => | příjmení = Láznička [457] => | jméno = Zdeněk [458] => | příjmení2 = Zemek [459] => | jméno2 = Metoděj [460] => | titul = Hustopeče: dějiny města [461] => | vydání = 1 [462] => | vydavatel = Musejní spolek [463] => | místo = Brno [464] => | rok = 1972 [465] => | počet_stran = 220 [466] => | strany = 87 [467] => }} Ve 30. letech 18. století bylo se souhlasem Karla VI. založeno [[Hustopečské vinařské bratrstvo]], jakýsi cech vinohradníků, který měl např. v roce 1740 113 členů z Hustopečí i okolních obcí. Sláva bratrstva postupně upadala, ale přetrvalo až do 20. století. Plocha vinohradů v Hustopečích se od poloviny 19. století do počátku století 20. zmenšila z 4860 měřic na 2890 měřic (tj. 578 ha).{{Citace monografie [468] => | příjmení = Láznička [469] => | jméno = Zdeněk [470] => | příjmení2 = Zemek [471] => | jméno2 = Metoděj [472] => | titul = Hustopeče: dějiny města [473] => | vydání = 1 [474] => | vydavatel = Musejní spolek [475] => | místo = Brno [476] => | rok = 1972 [477] => | počet_stran = 220 [478] => | strany = 89 [479] => }} [480] => [481] => Vyjma vína se v roce 1928 uvádí významná produkce obilovin (především [[ječmen]] a [[pšenice]]), pícnin ([[Tolice vojtěška|vojtěška]]). Důležité je [[ovocnářství]] a [[včelařství]]. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] došlo k obnovení tradice pěstování [[Mandloň obecná|mandloní]], které byly do této oblasti přineseny již před 300 lety, ale v polovině 20. století již zbývalo jen 17 starých stromů. Sad, založený v roce [[1949]], měl za cíl zajistit soběstačnost v produkci mandlí pro [[Československá socialistická republika|ČSSR]] a omezit tak dovoz. Sady leží na [[Stará hora (Hustopeče)|Staré hoře]] přibližně severně od Hustopečí a v době největší slávy zahrnovaly 50 000 mandloní. Po [[Sametová revoluce|pádu socialismu]] začaly sady (ve vlastnictví [[Čokoládovny Zora Olomouc|Čokoládoven Zora Olomouc]] a posléze [[Nestlé]]) chátrat. Dnes zahrnuje sad pouhých 1 200 stromů, o obnovu se snaží město Hustopeče.{{Citace monografie [482] => | příjmení = Háder [483] => | jméno = Zbyněk, a kol. [484] => | titul = Mandloně a Hustopeče [485] => | vydavatel = Město Hustopeče (samostatná příloha Hustopečských listů) [486] => | rok = 2007 [487] => }} Dnes se jedná o nejseverněji umístěný mandloňový sad v Evropě a o významný turistický cíl.{{Citace elektronické monografie [488] => | příjmení = Hainall [489] => | jméno = David [490] => | titul = http://cestovani.idnes.cz/mandlonove-sady-hustopece-mandlone-d64-/tipy-na-vylet.aspx?c=A150401_134525_tipy-na-vylet_tom [491] => | vydavatel = iDnes.cz [492] => | datum_vydání = 2015-04-03 [493] => | datum_přístupu = 2015-05-10 [494] => | url = http://cestovani.idnes.cz/mandlonove-sady-hustopece-mandlone-d64-/tipy-na-vylet.aspx?c=A150401_134525_tipy-na-vylet_tom [495] => }} Mimoto se v Hustopečích pěstují [[Meruňka obecná|meruňky]] (některé v režimu [[ekologické zemědělství|ekologického zemědělství]]). [496] => [497] => === Průmysl === [498] => [[Soubor:Hustopeče - výrobní závod Hill's obr01.jpg|náhled|Výrobní závod Hill's v průmyslové zóně jižně od města]] [499] => Průmyslový rozvoj města byl urychlen [[elektrifikace|elektrifikací]] ve 20. letech 20. století. Rozvinutý je zejména [[Potravinářství|potravinářský průmysl]] a dále [[Cihelna|cihelny]]. Potravinářský průmysl zahrnoval výrobu [[víno|vína]] a později zpracovávání [[Mandle (plod)|mandlí]]. Výroba cihel však po [[první světová válka|první světové válce]] upadala. Průmysl se opět rozvíjel v 50. letech 20. století díky „dělnickému předsedovi“ Jaroslavu Markovi; vznikly závody [[Plynokov]] ([[LPG|propan-butanové]] lahve), [[Jihokov]] (lehký kovodělný průmysl a [[radiátor|radiátorové články]]), Plnírna PB a [[Mostárna Hustopeče]]. V roce 1961 byla zahájena výroba ocelových konstrukcí a jeřábových drah v prostoru [[Šakvice|šakvického]] nádraží, jednalo se o pobočku ostravské [[Nová huť|Nové huti Klementa Gottwalda]]. V 70. letech se zde vyráběly i [[armoblok]]y pro [[jaderná elektrárna|jaderné elektrárny]]. Mostárna se udržela i po pádu socialismu a v roce 2000 šlo 77 % produkce na export. V roce 2003 však z důvodu nedostatku zakázek podnik ukončil činnost a areál Mostárny převzala firma Signum, která se zabývá povrchovou úpravou oceli. Plynokov byl transformován na společnost [[Worthington Cylinders]] a zabývá se výrobou [[brzda|brzdových]] [[vzduchojem]]ů pro automobilový průmysl. Plnírna PB je pod názvem Flaga provozována dodnes a zabývá se stále plněním propanbutanových lahví. Z nových firem je možné jmenovat [[AGROTEC]] (zemědělská, dopravní a stavební technika), [[Gemi Czech]] (upevňovací techniky pro automobilový průmysl - dnes NORMA Czech), [[WESTFALIA]] (hadice a potrubí pro automobilový průmysl), [[Progast]] (koření) a [[Hill's Pet Nutrition]] (krmivo pro psy a kočky). [500] => [501] => == Doprava == [502] => === Silniční doprava === [503] => [[Soubor:Hustopeče - ulice Brněnská.jpg|náhled|Silnice II/425 na ulici Brněnská]] [504] => Městem ve směru od severozápadu k jihovýchodu procházejí dvě paralelní komunikace. Po východní straně Hustopečí město obchází [[dálnice D2]], otevřená na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století.{{#tag:ref|Dne 7. prosince 1979 byl zprovozněn úsek z provizorního ukončení dálnice na 22,6 km do současné dálniční křižovatky na 25. kilometru dálnice u Hustopečí. O přibližně rok později – 8. listopadu 1980 – začali motoristé využívat následující 36 kilometrový úsek směrem na [[Slovensko]].{{Citace monografie [505] => | příjmení = Hoření [506] => | jméno = Jan [507] => | příjmení2 = Janda [508] => | jméno2 = Tomáš [509] => | příjmení3 = Lídl [510] => | jméno3 = Václav [511] => | titul = 70 let dálnic ve fotografii [512] => | url = http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/6C4472F671800937C12575A7002B33A9/$file/kniha_70_let_dalnic_ve_fotografii.pdf [513] => | vydavatel = Ředitelství silnic a dálnic České republiky [514] => | místo = Praha [515] => | rok = 2009 [516] => | počet stran = 90 [517] => | kapitola = Data zprovozňování jednotlivých úseků dálnic [518] => | strany = 84 [519] => | datum přístupu = 2015-05-09 [520] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090521031603/http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/6C4472F671800937C12575A7002B33A9/$file/kniha_70_let_dalnic_ve_fotografii.pdf [521] => | datum archivace = 2009-05-21 [522] => | nedostupné = ano [523] => }} {{Wayback|url=http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/6C4472F671800937C12575A7002B33A9/$file/kniha_70_let_dalnic_ve_fotografii.pdf |date=20090521031603 }} [524] => | group = "p" [525] => }} Na dálnici se na jejím 25. kilometru nachází na severním okraji města nájezd nazvaný „Hustopeče“.{{Citace elektronické monografie [526] => | titul = Schéma dálnice D2 [527] => | url = http://www.ceskedalnice.cz/schema/d2 [528] => | datum přístupu = 2015-05-10 [529] => | vydavatel = České dálnice [530] => | místo = [531] => }} Podél této dálnice prochází přímo skrz město silnice [[Silnice II/425|II/425]] ([[Rajhrad]] – [[Židlochovice]] – [[Velké Němčice]] – Hustopeče – [[Starovičky]] – [[Břeclav]] – [[Lanžhot]]),{{Citace monografie [532] => | příjmení = Wittich [533] => | jméno = Pavel [534] => | příjmení2 = Havlíčková [535] => | jméno2 = Ivana [536] => | příjmení3 = Vašíček [537] => | jméno3 = Břetislav [538] => | titul = Generel krajských silnic Jihomoravského kraje [539] => | url = http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?pubid=19904&TypeID=7 [540] => | vydavatel = UDIMO [541] => | místo = Ostrava [542] => | rok = 2006 [543] => | počet stran = 112 [544] => | kapitola = Silnice II. tříd [545] => | strany = 36 [546] => }} vytvářející Brněnskou a Bratislavskou ulici. Jedná se o někdejší státní silnici č. 2 ([[Jihlava]] – [[Brno]] – Břeclav – [[Bratislava]]). [547] => [548] => Další komunikací druhé třídy, která Hustopečemi prochází, je ve směru od severu k jihozápadu silnice [[Silnice II/420|II/420]] ([[Nikolčice]] – Hustopeče – [[Popice]] – [[Dolní Věstonice]]). Dále se na území města nacházejí tři komunikace třetí třídy. V jihovýchodních partiích Hustopečí odbočuje na [[Kruhový objezd|okružní křižovatce]] ze silnice II/425 komunikace III/4217 směřující severovýchodním směrem k [[Horní Bojanovice|Horním Bojanovicím]]. Na jihu města odbočuje ze silnice II/420 komunikace III/4203, prochází průmyslovým areálem zdejší mostárny a pokračuje dále na jih do [[Šakvice|Šakvic]]. Ještě na území Hustopečí z této pozemní komunikace odbočuje silnice III/4204 k železniční stanici [[Šakvice (železniční stanice)|Šakvice]], která se ale celá leží v katastrálním území Hustopeče. V jihozápadních částech města je motoristům k dispozici [[čerpací stanice pohonných hmot]] společnosti [[Royal Dutch Shell|Shell]].{{Citace elektronické monografie [549] => | titul = Shell Hustopeče [550] => | url = http://www.cerpaci-stanice.eu/shell/item/1212-hustopece [551] => | datum přístupu = 2015-05-10 [552] => | vydavatel = Vlastimil Vašek [553] => | místo = [554] => }} [555] => [556] => === Železniční doprava === [557] => [[Soubor:Hustopeče - železniční zastávka.jpg|náhled|vlevo|Zastávka [[Hustopeče u Brna (nádraží)|Hustopeče u Brna]]]] [558] => Na jižním okraji katastrálního území Hustopeče se nachází železniční stanice [[Šakvice (nádraží)|Šakvice]]. Tou prochází dvoukolejná elektrizovaná [[Železniční trať Břeclav–Brno|trať Břeclav–Brno]]. Trať vybudovala a provoz na části v okolí Šakvic 7. července 1839 zahájila společnost [[Severní dráha císaře Ferdinanda]]. Dnešní stanice Šakvice byla původně nazvána právě podle o něco vzdálenějšího, ale významnějšího města Hustopeče. Roku 1907 trať převzaly [[Císařsko-královské státní dráhy|Rakouské státní dráhy]] a o jedenáct let později (1918) železnici převzaly [[Československé státní dráhy]] (ČSD). V září roku 1967 proběhla elektrizace tratě a od roku 1993 patřila [[České dráhy|Českým drahám]] (ČD), které ji o deset let později (2003) převedly na [[Správa železnic|Správu železniční dopravní cesty]] (SŽDC).{{Citace elektronické monografie [559] => | příjmení = Sekera [560] => | jméno = Pavel [561] => | titul = Popis trati 250 (Praha -) Havlíčkův Brod - Brno - Kúty - Česká republika [562] => | url = http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-250 [563] => | datum přístupu = 2015-05-10 [564] => | vydavatel = ŽelPage [565] => | místo = Praha [566] => | kapitola = Historie trati [567] => }} Trať je součástí [[První železniční koridor|prvního koridoru]].{{Citace elektronické monografie [568] => | titul = Brno – Břeclav – Břeclav st.hr. [569] => | url = http://www.k-report.net/koridory/soucasn5.htm [570] => | datum přístupu = 2015-05-10 [571] => | vydavatel = Společnost přátel kolejové dopravy [572] => | místo = Praha [573] => | kapitola = Vranovice(mimo) – Břeclav(mimo) [574] => }} [575] => [576] => Severovýchodním směrem odbočuje v šakvické železniční stanici z hlavní tratě 250 jednokolejná elektrizovaná trať [[Železniční trať Šakvice – Hustopeče u Brna|trať Šakvice – Hustopeče u Brna]] uvedená do provozu 18. července 1894. Vybudovala ji společnost [[Hustopečská místní dráha]]. V roce 1945 tuto trať převzaly státní dráhy ČSD a roku 1993 přešla do majetku ČD, které ji o deset let později (2003) převedly na SŽDC. Na trati je vedle uzlové stanice Šakvice již jen koncová stanice [[Hustopeče u Brna (nádraží)|Hustopeče u Brna]],{{Citace elektronické monografie [577] => | příjmení = Sekera [578] => | jméno = Pavel [579] => | titul = Popis trati 254 Šakvice – Hustopeče u Brna – Česká republika [580] => | url = http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-254 [581] => | datum přístupu = 2015-05-10 [582] => | vydavatel = ŽelPage [583] => | místo = Praha [584] => | kapitola = Historie trati [585] => }} nacházející se uprostřed města. Roku 2017 byl představen plán tuto trať elektrizovat a rekonstruovat, aby byl umožněn provoz přímých vlaků z Brna do Hustopečí.[https://ekonomika.idnes.cz/szdc-chysta-elektrizaci-trati-sakvice-hustopece-f6e-/eko-doprava.aspx?c=A170601_134802_eko-doprava_suj Stát „zadrátuje“ další trať, umožní tak přímé vlaky Brno-Hustopeče], ekonomika.idnes.cz, cit. 1. 6. 2017 [586] => [587] => === Veřejná doprava === [588] => [[Soubor:Hustopeče - autobusové nádraží obr2.jpg|náhled|Autobusové nádraží]] [589] => Na území města se nachází vedle autobusového nádraží ještě dalších celkem osm zastávek. Jsou to „Hustopeče, cihelna“, „Hustopeče, farma“, „Hustopeče, Mostárna“, „Hustopeče, Nádražní“, „Hustopeče, Nemocnice“, „Hustopeče, Plnírna“, „Hustopeče, Strojírny“ a „Hustopeče, U stadionu“.{{Citace elektronické monografie [590] => | titul = Výpis linek projíždějících obcí Hustopeče [591] => | url = http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=4&tt=1411,0,45&sv=&ttnm=Hustopeče [592] => | datum přístupu = 2015-05-10 [593] => | vydavatel = CHAPS [594] => | místo = Praha [595] => }} Autobusové linky do města zajíždějí jak z měst a vesnic v okolí (například z [[Břeclav]]i, [[Pohořelice|Pohořelic]], [[Moravský Krumlov|Moravského Krumlova]], [[Mikulov]]a, [[Dolní Dunajovice|Dolních Dunajovic]], [[Strachotín]]a či [[Velké Pavlovice|Velkých Pavlovic]]), tak tady také zastavuje linka jedoucí z [[Praha|Prahy]] přes [[Brno]] do Břeclavi. Dopravu zajišťují společnosti [[Tredos]], [[ČSAD Hodonín]], [[VYDOS BUS]] a [[Bors]].{{Citace elektronické monografie [596] => | titul = Výpis linek projíždějících obcí Hustopeče [597] => | url = http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=4&tt=1824,1&sv=&ttnm=Hustope%e8e [598] => | datum přístupu = 2015-05-10 [599] => | vydavatel = CHAPS [600] => | místo = Praha [601] => }} [602] => [603] => Po železniční trati Břeclav–Brno jezdí expresy kategorie [[EuroCity|EC]] a [[InterCity|IC]], které ovšem v Šakvicích nezastavují. Vedle [[Osobní vlak|osobních vlaků]] zde ale zastavují [[Spěšný vlak|spěšné vlaky]] a [[Rychlík vyšší kvality|rychlíky]], poskytující rychlé spojení do Brna nebo do Břeclavi (cca 20 minut).{{Citace monografie [604] => | titul = (Praha –) Havlíčkův Brod – Brno – Kúty [605] => | url = http://portal.idos.cz/Down.aspx?f=vlakpdf%5c2015-04-13%2fk250t.pdf [606] => | vydavatel = České dráhy [607] => | místo = Praha [608] => | rok = 2015 [609] => | vydání = 1 [610] => | počet stran = 10 [611] => }} Po trati číslo 254 jezdí pouze osobní vlaky.{{Citace monografie [612] => | titul = Šakvice – Hustopeče u Brna [613] => | url = http://portal.idos.cz/Down.aspx?f=vlakpdf%5c2014-12-14%2fk254.pdf [614] => | vydavatel = České dráhy [615] => | místo = Praha [616] => | rok = 2015 [617] => | vydání = 1 [618] => | počet stran = 10 [619] => }} Dopravu na obou tratích zajišťují České dráhy. Na obou tratích se dá navíc cestovat v rámci [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]].{{Citace monografie [620] => | titul = Plán vedení linek a členění zón – jihovýchod [621] => | url = http://www.idsjmk.cz/kestazeni/Plan-site-jihovychod.pdf [622] => | vydavatel = KORDIS JMK [623] => | místo = Bno [624] => | rok = 2015 [625] => | vydání = 1 [626] => | počet stran = 1 [627] => | datum přístupu = 2015-05-10 [628] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150316232454/http://www.idsjmk.cz/kestazeni/Plan-site-jihovychod.pdf [629] => | datum archivace = 2015-03-16 [630] => | nedostupné = ano [631] => }} {{Wayback|url=http://www.idsjmk.cz/kestazeni/Plan-site-jihovychod.pdf |date=20150316232454 }} [632] => [633] => == Společnost == [634] => === Školství === [635] => [[Soubor:Hustopeče - ZŠ a Praktická škola Hustopeče.jpg|náhled|ZŠ a Praktická škola]] [636] => V Hustopečích jsou dvě [[mateřská škola|mateřské školy]], dvě [[základní škola|základní školy]] (ZŠ Komenského a ZŠ Nádražní) a Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola (Šafaříkova 24). Středoškolskou výuku zajišťuje [[Gymnázium T. G. Masaryka (Hustopeče)|Gymnázium T. G. Masaryka]] (tento titul byl gymnáziu udělen v roce 1990) a Střední odborné učiliště a učiliště Hustopeče, které v roce 1998 pohltilo i původní Střední odborné učiliště elektrotechnické v [[Diváky|Divákách]]. V Hustopečích dále funguje i [[základní umělecká škola]], jejímž prvním ředitelem byl čestný občan [[Antonín Šmarda]]. [637] => [638] => === Kultura === [639] => Se vznikem Československa roku 1918 se významně rozvíjel spolkový život, zejména české spolky, neboť česká menšina nabyla sebevědomí. Působila zde [[Národní jednota]], jež se starala o českou obecní knihovnu. [[Sokol (spolek)|Sokolská]] jednota se zaměřovala na tělovýchovnou činnost, ale pořádala i ochotnická a loutková divadelní představení a podporovala českou knihovnu. Rovněž [[Společenský a sportovní klub Hustopeče|Společenský a sportovní klub]] pořádal vedle své hlavní činnosti kabaretní večírky nebo koncerty, taneční kurzy a ochotnické divadlo.{{Citace monografie [640] => | příjmení = Jan [641] => | jméno = Libor [642] => | jméno2 = Soňa [643] => | příjmení2 = Nezhodová [644] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [645] => | vydání = 1 [646] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [647] => | rok = 2010 [648] => | počet stran = 775 [649] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [650] => | strany = 418–425 [651] => }} Dosavadní silné postavení německých spolků bylo oslabeno nutností reorganizace (ztratily organizační napojení na Vídeň). Působil zde mužský pěvecký sbor Der Männergesangsverein i s německým městským orchestrem. Členové tělocvičného Der Deutscher Turnverein (DTV) Auspitz také hráli ochotnické divadlo, později ve spolupráci s orchestrem i operety. I menší německé katolické spolky pořádaly divadelní hry a plesy. K roku 1921 byl zmiňován i židovský pěvecký spolek a společenské sdružení.{{Citace monografie [652] => | příjmení = Jan [653] => | jméno = Libor [654] => | jméno2 = Soňa [655] => | příjmení2 = Nezhodová [656] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [657] => | vydání = 1 [658] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [659] => | rok = 2010 [660] => | počet stran = 775 [661] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [662] => | strany = 426–430 [663] => }} Nově byly v Hustopečích zřízeny dva okresní osvětové sbory. Český zahájil činnost v roce 1920 a podílel se na podpoře vzniku české [[Knihovna (instituce)|knihovny]], jež byla otevřena roku 1924. Jeho dramatický odbor pořádal divadelní představení s herci hustopečskými, ale i brněnskými, činohry, opery i operety. Osvětový sbor pořádal i literární a rozhlasové večírky. Koncem roku 1925 bylo uvedeno do provozu české [[kino]] Urania, od března 1933 vybavené zvukovou aparaturou. K témuž roku ve městě promítalo i kino Invalidů. Hustopečská hudební škola a její mužský pěvecký sbor Dalibor byly hlavními pořadateli koncertů. Německý osvětový sbor byl založen také v roce 1920. Divadlo se hrálo v Německém domě a v hostinci Zur Krone. První projekci německého kina uspořádal už v roce 1916 podnikatel Kuno Kallina, jenž v roce 1919 obdržel licenci na stálé kino v Německém domě.{{Citace monografie [664] => | příjmení = Jan [665] => | jméno = Libor [666] => | jméno2 = Soňa [667] => | příjmení2 = Nezhodová [668] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [669] => | vydání = 1 [670] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [671] => | rok = 2010 [672] => | počet stran = 775 [673] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [674] => | strany = 430–434 [675] => }} [676] => [677] => Po druhé světové válce působila ve městě politická Okresní osvětová rada. Kulturní podniky zajišťovala Městská osvětová beseda, a to jak divadelní představení, tak i koncerty a estrády. V roce 1958 byl ustaven její fotografický kroužek pořádající okresní soutěže. V letech 1948–1951 zde působil Ochotnický divadelní spolek, v letech 1946–1960 loutkové [[Dětské dřevěné divadlo]] (jedno z největších na Moravě). Knihovna byla v roce 1948 transformována do Okresní lidové knihovny a v roce 1960 přestěhována do budovy Městského národního výboru. Od 29. července 1950 zahájilo provoz nové kino Pionýr, od roku 1966 vybavené technikou k promítání širokoúhlých filmů. Roku 1960 se v něm konala předpremiéra filmu ''Velká samota'', natáčeného zčásti v Hustopečích. Divadelní ochotnická představení v 60. letech ustupovala konkurenci filmu a televize. Městská osvětová beseda vydávala hustopečský Zpravodaj a podílela se na vysílání místního rozhlasu.{{Citace monografie [678] => | příjmení = Jan [679] => | jméno = Libor [680] => | jméno2 = Soňa [681] => | příjmení2 = Nezhodová [682] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [683] => | vydání = 1 [684] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [685] => | rok = 2010 [686] => | počet stran = 775 [687] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [688] => | strany = 511–513 a 556-558 [689] => }} [690] => [[Soubor:Hustopeče - Slavnosti mandloní a vína Hustopeče 2019 obr10.jpg|náhled|vlevo|Návštěvníci v mandloňovém sadu během Slavností mandloní a vína v roce 2019]] [691] => V červenci 1971 byl po generální opravě otevřen Společenský dům, v lednu 1974 M-klub městské organizace [[Socialistický svaz mládeže|SSM]]. Městská osvětová beseda se v roce 1977 přejmenovala na Městské kulturní středisko (MěKS). Ochotnický soubor zaznamenal další vlnu rozkvětu, od poloviny 70. let byla obnovena i tradice dětského loutkového divadla a v roce 1978 bylo založeno divadlo poezie Litera. V roce 1984 vznikl záměr adaptovat [[dům U Synků]] pro výstavní síně, klubovny a další potřeby Městského kulturního střediska, roku 1987 odložen na neurčito, po roce 1989 postupně realizován.{{Citace monografie [692] => | příjmení = Jan [693] => | jméno = Libor [694] => | jméno2 = Soňa [695] => | příjmení2 = Nezhodová [696] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [697] => | vydání = 1 [698] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [699] => | rok = 2010 [700] => | počet stran = 775 [701] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [702] => | strany = 595–599 [703] => }} MěKS na počátku 90. let provozovalo Společenský dům, kino, městskou knihovnu (od roku 1993), tiskárnu, cestovní kancelář a dům U Synků, v němž byl v únoru 1997 zahájen provoz galerie. Od roku 1995 pořádalo Setkání při dechovce, od listopadu 1999 festival Sousedské divadlo, dále Dětskou portu, různé karnevaly, koncerty, zájezdy, plesy, kurzy… V září 2008 se poprvé uskutečnil hudební festival [[Praděda Fest]], od roku 1996 se město účastní festivalu vážné hudby [[Concentus Moraviae]] (Souznění Moravy). V roce 2004 došlo ke sloučení několika městských zařízení pod příspěvkovou organizaci Centrum volného času Hustopeče. Dům dětí a mládeže v lednu 2009 pod jeho hlavičkou obnovil provoz M-klubu. V roce 1994 vznikla v přízemí radnice pamětní síň, roku 2000 přestěhovaná do domu U Synků jako stálá expozice z dějin města. Zde byla v roce 2003 zřízena také stálá vinařská expozice a turistické informační centrum. V říjnu 2007 byl ustaven Muzejní spolek Hustopeče a v lednu 2008 Alfons – výtvarná skupina Hustopeče. Amatérské divadlo provozoval divadelní spolek Smyčka a v roce 1994 město oslavilo 100. výročí ochotnického divadelnictví, po roce 2000 však došlo k postupnému zániku spolku, jehož někteří členové začali spolupracovat s divadlem v Boleradicích. V Hustopečích pak krátce působily divadelní spolky Nová scéna a Za plotem.{{Citace monografie [704] => | příjmení = Jan [705] => | jméno = Libor [706] => | jméno2 = Soňa [707] => | příjmení2 = Nezhodová [708] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [709] => | vydání = 1 [710] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [711] => | rok = 2010 [712] => | počet stran = 775 [713] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [714] => | strany = 653–660 [715] => }} [716] => [717] => === Folklór === [718] => Jižní a východní okolí Hustopečí náleží do národopisného regionu [[Hanácké Slovácko]], k němuž se od konce minulého století obyvatelé města začínají hlásit. Původní kroj z Hustopečí byl německý a již v 19. století vymizel. Po vzniku Československa si obyvatelé zvolili kroj kyjovský, který zde byl donedávna (r. 2006) nošen. Objevují se také snahy uvést hustopečský kroj do souladu s autochtonní lidovou kulturou.{{Citace monografie [719] => | titul = Tradice a folklór mikroregionu Hustopečsko [720] => | vydavatel = Graweb [721] => | místo = Hustopeče [722] => | rok = 2007? [723] => | počet_stran = 36 [724] => | strany = 8–9 [725] => }} [726] => [727] => Zdrojem bohatství se na Hustopečsku stalo víno, v samotném městě sídlil [[horenský soud]] jako nejvyšší rozhodčí orgán ve sporech o vinice a v 18. století byly Hustopeče největší vinařskou obcí na Moravě. Na to navazují i některé tradice jako Májový košt vín pořádaný Českým zahrádkářským svazem,{{Citace elektronické monografie [728] => | titul = Májový košt vín [729] => | vydavatel = Hustopeče.cz [730] => | datum_přístupu = 2015-05-09 [731] => | url = http://www.hustopece.cz/majovy-kost-vin [732] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150518093625/http://www.hustopece.cz/majovy-kost-vin [733] => | datum archivace = 2015-05-18 [734] => | nedostupné = ano [735] => }} říjnové Burčákové slavnosti a další. V [[Dům U Synků|domě U Synků]] je umístěna Stálá vinařská expozice, mezi turistické atrakce patří [[Vinařské cyklostezky]], z nichž tři procházejí Hustopečemi: Moravská vinná stezka, Velkopavlovická vinařská stezka a stezka Krajem André. [736] => [737] => === Sport === [738] => {{Cyklotrasy [739] => | sídlo = Hustopeče [740] => }} [741] => {{Cyklotrasy položka [742] => | číslo = 5A [743] => | znázev = Hustopeče [744] => | zzobraz = Hustopeče [745] => | donázev = Skalička (okres Brno-venkov) [746] => | dozobraz = Skalička [747] => }} [748] => {{Cyklotrasy položka [749] => | číslo = 5066 [750] => | znázev = Janův hrad [751] => | zzobraz = Janův hrad, rozc. [752] => | donázev = Hustopeče [753] => | dozobraz = Hustopeče [754] => }} [755] => {{Cyklotrasy položka [756] => | číslo = 5113 [757] => | znázev = Blučina [758] => | zzobraz = Blučina, rozc. [759] => | donázev = Hustopeče [760] => | dozobraz = Hustopeče [761] => }} [762] => {{Cyklotrasy pata}} [763] => V roce [[1922]] byl ve městě založen český Sportovní klub, v roce 1926 přejmenovaný na Společenský a sportovní klub (SSK). Předsedou klubu byl Josef Vavroušek.{{Citace monografie [764] => | příjmení = Jan [765] => | jméno = Libor [766] => | příjmení2 = Nezhodová [767] => | jméno2 = Soňa [768] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [769] => | vydání = 1 [770] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [771] => | rok = 2010 [772] => | počet stran = 775 [773] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [774] => | strany = 422 [775] => }} Agilní byl již v počátcích jeho [[fotbal]]ový klub. Místní německý fotbalový klub ACF Auspitz zanikl roku 1937, zatímco SSK až do okupace hrál v [[I. B třída Jihomoravského kraje|I. B třídě]]. Po obnovení klubu po [[druhá světová válka|2. světové válce]] stál v jeho čele Jarolím Tomášek.{{Citace monografie [776] => | titul = Bradova Západomoravská župa fotbalová v odboji a historii [777] => | vydavatel = Jiří Vyjídák [778] => | místo = Hustopeče [779] => | rok = 1947 [780] => | počet_stran = 274 [781] => | strany = 88 [782] => | editoři = F. V. Ryšavý [783] => | vydání = 1 [784] => | url = http://www.fc-hustopece.cz/domu/historie/157-zalozeni-klubu.html [785] => | datum přístupu = 2015-05-09 [786] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140402071024/http://www.fc-hustopece.cz/domu/historie/157-zalozeni-klubu.html [787] => | datum archivace = 2014-04-02 [788] => | nedostupné = ano [789] => }} {{Wayback|url=http://www.fc-hustopece.cz/domu/historie/157-zalozeni-klubu.html |date=20140402071024 }} [790] => [791] => V 50. letech sportovní aktivity postupně zastřešila Tělocvičná jednota Sokol, následně uváděná pod názvem TJ Slavoj či Dobrovolná sportovní organizace (DSO) Slavoj. Fotbalisté hráli v roce 1955 v meziokresní soutěži, působilo zde i družstvo stolního tenisu či ledního hokeje. V roce 1956 se zde uskutečnila i okresní spartakiáda a koncem 50. let započala výstavba sportovního stadionu.{{Citace monografie [792] => | příjmení = Jan [793] => | jméno = Libor [794] => | příjmení2 = Nezhodová [795] => | jméno2 = Soňa [796] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [797] => | vydání = 1 [798] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [799] => | rok = 2010 [800] => | počet stran = 775 [801] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [802] => | strany = 516 [803] => }} [804] => [805] => V polovině 60. let sloučil své organizace z jednotlivých závodů do společné základní organizace i místní [[Svazarm]], v jehož rámci pracoval klub leteckého modelářství, radioklub, automotoklub či střelecký kroužek. TJ Slavoj v té době zahrnoval kromě fotbalového oddílu i basketbal, turistiku, mototuristiku, šachy, házenou, lehkou atletiku, zápas, kuželkáře, stolní tenis, základní tělesnou výchovu (ZTV) a další. Mezi nejaktivnější tehdy patřil turistický oddíl a hlavní zdroje příjmů představovala turistická ubytovna s autokempem. V roce 1962, u příležitosti 50. výročí místního Sokola, se jednota vrátila k názvu TJ Sokol, již v roce 1967 však přešla pod patronát Nové huti Klementa Gottwalda a přejmenovala se na TJ NHKG Hustopeče. V květnu 1963 ve městě startovala 3. etapa [[Závod míru|Závodu míru]].{{Citace monografie [806] => | příjmení = Jan [807] => | jméno = Libor [808] => | příjmení2 = Nezhodová [809] => | jméno2 = Soňa [810] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [811] => | vydání = 1 [812] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [813] => | rok = 2010 [814] => | počet stran = 775 [815] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [816] => | strany = 561–563 [817] => }} [818] => [[Soubor:Hustopeče - městská sportovní hala.jpg|náhled|vlevo|Městská sportovní hala]] [819] => V roce 1971 se do podpory sportu zapojila [[Mostárna Hustopeče]] a jednota se přejmenovala na TJ Mostárna. Nejaktivnější v té době byl (mužský) oddíl kopané a (ženský) oddíl základní tělesné výchovy. Od července 1972 bylo uvedeno do provozu nové koupaliště, od listopadu 1980 víceúčelová hala na Šafaříkově ulici. V 70. letech také vznikl nový oddíl tenisu a v 80. letech oddíl badmintonu. V roce 1989 jednota sdružovala kolem 900 členů ve 12 oddílech.{{Citace monografie [820] => | příjmení = Jan [821] => | jméno = Libor [822] => | příjmení2 = Nezhodová [823] => | jméno2 = Soňa [824] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [825] => | vydání = 1 [826] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [827] => | rok = 2010 [828] => | počet stran = 775 [829] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [830] => | strany = 606–608 [831] => }} [832] => [833] => Po listopadu 1989 v Hustopečích Svazarm zanikl a samostatně působil jen jeho kynologický klub. Sportovní areál tělovýchovné jednoty sestával z haly, fotbalového a tenisového areálu, autokempu, krytého bazénu a sauny. Od dubna 1994 se o provoz letního koupaliště, krytého bazénu a sauny starala [[příspěvková organizace]] Koupaliště Hustopeče, kterou v roce 2000 nahradila p. o. Sportovní zařízení města Hustopeče, jež převzala do správy i ostatní sportoviště. V roce 2003 se tělovýchovná jednota, vedená Pavlem Húskem, přejmenovala po změně hlavního sponzora na TJ Agrotec.{{Citace monografie [834] => | příjmení = Jan [835] => | jméno = Libor [836] => | příjmení2 = Nezhodová [837] => | jméno2 = Soňa [838] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [839] => | vydání = 1 [840] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [841] => | rok = 2010 [842] => | počet stran = 775 [843] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [844] => | strany = 666–671 [845] => }} [846] => [847] => [[Soubor:FC REKOS Hustopeče v Bučovicích 1995-10-29.jpg|náhled|Tým FC Rekos Hustopeče v říjnu 1995]] [848] => Fotbalový klub hrál v 90. letech ještě nějaký čas pod hlavičkou TJ Mostárna v [[I. A třída Jihomoravského kraje|I. A třídě]], ale pak se osamostatnil a přijal název FC Rekos. V roce 1995 se přejmenoval na FC Hustopeče a soutěžil v [[Přebor Jihomoravského kraje|župním přeboru]], na počátku 21. století pak jednu sezónu v I. A třídě, jednu v I. B třídě a pak už jen v břeclavském okresním přeboru.{{Citace elektronické monografie [849] => | titul = Okresní přebor - Břeclav [850] => | vydavatel = vysledky.com [851] => | datum_přístupu = 2015-05-09 [852] => | url = http://vysledky.lidovky.cz/soutez.php?sport=1&stat=107&kraj=11&okres=80&vek=1&typ=1 [853] => }} [854] => [855] => Po roce 1990 se objevila i další odvětví jako karate, stolní hokej, motoristické či mažoretkové sporty. Kromě fotbalistů se osamostatnili i další sportovci a založili občanská sdružení Šachový klub Hustopeče, SHC Tigers Hustopeče, Billiard hockey-Šprtec a další. Koncem roku 1995 vyhlásila redakce Hustopečských listů první ročník ankety O nejlepšího sportovce města. Od roku 1999 se konají mezinárodní halové závody ve skoku vysokém [[Hustopečské skákání]]. V létě 2004 se poprvé uskutečnila [[Rally Hustopeče|automobilová rally]], jež se postupně stala součástí Mezinárodního mistrovství ČR a posléze Evropského poháru. Házenkáři HC Legata Hustopeče v roce 2005 hráli v 1. lize a v roce 2007 i v extralize, stolní tenisté TJ Agrotec se také dostali do extraligy, karatisté L. F. C. Karate získali řadu mistrovských titulů a mistrovské úspěchy v letech 2008 a 2009 dosáhly i mažoretky Lady Stars Hustopeče. [856] => [857] => == Pamětihodnosti == [858] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Hustopečích}} [859] => [860] => === Stavby na Dukelském náměstí === [861] => [[Soubor:Hustopeče - radnice obr1.jpg|náhled|vlevo|upright|Nová radnice]] [862] => [[Soubor:Hustopece 20210903 170948 Saccharomyces cerevisiae.jpg|náhled|upright|Nádvoří domu U Synků: Socha kvasinky vinné ([[Saccharomyces cerevisiae]])]] [863] => [[Dukelské náměstí (Hustopeče)|Dukelské náměstí]] je hlavní historické náměstí, kolem něhož jsou soustředěny i mnohé z nejhodnotnějších památek ve městě. Svažitému náměstí dominuje: [864] => [865] => [[Kostel svatého Václava a svaté Anežky České]] – Novodobý farní kostel stojící na Dukelském náměstí je jednou z dominant města. Byl postaven v letech 1992–1994 podle návrhu architekta a výtvarníka Ludvíka Kolka. Nahradil původní pozdně gotický kostel svatého Václava, zbořený v roce 1962. Kostel svatého Václava a svaté Anežky České je dvoupatrová stavba s půdorysem otevřené spirály. V jejím středu se nachází podzemní kaple svaté [[Anežka Česká|Anežky České]], která leží na místě mariánské kaple původního kostela. Severní polovina vnější spirály tvoří půlkruhovou kostelní loď. Lavice pro věřící seskupené do podoby amfiteátru se svažují k půlkruhovému kněžišti. Menší, jižní část spirály obsahuje sakristii, klubovny a učebny. Kromě toho se v suterénu nacházejí další prostory farního centra (sál, jídelna, učebna a další).{{Citace monografie [866] => | příjmení = Unger [867] => | jméno = Josef [868] => | odkaz na autora = Josef Unger [869] => | příjmení2 = Vieweghová [870] => | jméno2 = Pavla [871] => | vydání = 1 [872] => | rok = 1998 [873] => | počet stran = 13 [874] => | strany = 6–8 [875] => | titul = Hustopeče: farní kostel sv. Václava a sv. Anežky České [876] => | vydavatel = Historická společnost Starý Velehrad [877] => | místo = Velehrad [878] => | isbn = 80-86157-00-8 [879] => | poznámka = Dále jen: ''Hustopeče: farní kostel sv. Václava a sv. Anežky České'' [880] => }} [881] => [882] => [[Radnice (Hustopeče)|Pseudorenesanční budova radnice]] na Dukelském náměstí byla postavena roku 1906 podle projektu profesora německé techniky v Brně [[Ferdinand Hrach|Ferdinanda Hracha]]. Radnice má tři poschodí a mohutnou věž. Po dostavbě radnice v ní byly umístěny krom obecního úřadu i sekretariát městské policie, městská spořitelna, důchodkový úřad obce a později i četnická stanice a notářství. Radniční věž s hodinami není turisticky přístupná, jelikož v přístupu brání táhla hodin.{{Citace elektronické monografie | titul = Památky | url = http://www.hustopece.cz/o-meste-pamatky | datum přístupu = 2014-05-18 | vydavatel = Hustopece.cz | url archivu = https://web.archive.org/web/20141004195511/http://www.hustopece.cz/o-meste-pamatky | datum archivace = 2014-10-04 | nedostupné = ano }} [883] => [884] => [[Stará radnice (Hustopeče)|Původní renesanční radnice]] přiléhající k nové radnici prošla během své existence mnoha proměnami až do dnešní empírové podoby. Pod objektem se nachází patrové gotické sklepení. Svého času zde bylo vykonáváno útrpné právo, budova též sloužila jako radniční hospoda a byla spojena podzemní chodbou s opevněným kostelem.{{Citace monografie [885] => | příjmení = Láznička [886] => | jméno = Zdeněk [887] => | příjmení2 = Zemek [888] => | jméno2 = Metoděj [889] => | titul = Hustopeče: dějiny města [890] => | vydavatel = Musejní spolek [891] => | místo = Brno [892] => | rok = 1972 [893] => | počet_stran = 220 [894] => | strany = 173 [895] => }} [896] => [897] => [[Soubor:Hustopeče - sloup Nejsvětější Trojice obr1.jpg|náhled|upright|Sloup Nejsvětější Trojice]] [898] => [[Sloup Nejsvětější Trojice (Hustopeče)|Morový sloup Nejsvětější Trojice]] z let 1736–1738 tvoří další dominantu Dukelského náměstí. V tomto období jej vytvořil [[Jan Kašpar Pröbstl]]. Zasvětil jej morovým patronům sv. Rochu, sv. Šebestiánu, sv. Františku Xaverskému a sv. Karlu Boromejskému. Pod sochu svatého Šebestiána byly vloženy svaté ostatky, pamětní list a mince z doby Karla VI.{{Citace monografie [899] => | titul = HOSÁK, L.: Vlastivěda Moravská - Hustopecký okres [900] => | vydavatel = Brno: Akciová moravská knihtiskárna [901] => | rok = 1924 [902] => | počet stran = 224 [903] => | strany = [904] => }} Na vrcholu sloupu se nachází sousoší Nejsvětější trojice. Je vysoký 14,17 metrů. Základ tvoří kamenná krychle s délkou hrany asi 3 metry. [905] => [906] => [[Dům U Synků]] je renesanční měšťanský dům z roku 1579 stojí v jihovýchodní části Dukelského náměstí. Průčelí domu nese arkýř, ve dvorním traktu se nachází arkádové lodžie. Dnes dům slouží ke kulturně společenským účelům. Je zde Městské muzeum a galerie, Stálá vinařská expozice a Turistické informační centrum. [907] => [908] => [[Kašna Žumberák|Kašna zvaná Žumberák]] je renesanční kamenná kašna z roku 1595, se sousoším [[Triton (mytologie)|Tritóna]] s delfíny. Místně známá pod jménem ''Žumberák''. [909] => [910] => === Ostatní památky === [911] => [[Kaple svatého Rocha (Hustopeče)|Kaple svatého Rocha]] se nachází pod Křížovým vrchem, v sadech Kpt. Jaroše u jižního okraje města. Původně barokní kaple vznikla koncem 17. století, postupem doby byla přestavovaná a rozšiřovaná. Současná novorománská podoba pochází z roku 1901. Malá kaplička stojí také v poli na Kravím vrchu jihozápadně od města. Obě kaple jsou kulturními památkami.{{MonumNet|ID=126158 [912] => | datum = 2017-08-28 [913] => | název = kaple sv. Rocha [914] => }}{{MonumNet|ID=138705 [915] => | datum = 2017-08-28 [916] => | název = kaplička [917] => }} [918] => [919] => [[Soubor:Hustopeče - bašta s úsekem hradební zdi obr1.jpg|náhled|Bašta s úsekem hradební zdi]] [920] => [[Městské opevnění Hustopeče|Městské opevnění]] je datováno od 16. století. Ještě v roce 1720 byly Hustopeče nazývány městem hrazeným. Vstupní brány tehdy byly Kovářská v Panské ulici, Židovská naproti [[Starovice|Starovicím]] a Vodní oproti tehdejšímu předměstí Böhmdorfu (Česká ves). Hradby byly postupně od roku 1830 zastavovány a rozebírány. Poslední z [[Bašta|bašt]] se dochovala v dnešní Hradební ulici. [921] => [922] => [[Hustopeče (rozhledna)|Mandloňová rozhledna]] je volně přístupná dřevěná rozhledna, jež stojí severně od města na Starém vrchu, na okraji starých mandloňových sadů. Byla otevřena v březnu 2012. [923] => [924] => Památník prezidenta Masaryka. Původní návrh Jana Ambrůze tvoří objemná ocelová deska (rozměry 3,5 x 3,5 m) s prořezanými písmeny TGM, která spočívá přímo na úrovni terénu, je zdola opatřena šachtou se světelným zdrojem, jenž "promítá" prezidentovy iniciály do korun stromů a do vesmíru. Obsahuje urny s prstí od Zborova a z Lán. [925] => [926] => === Další stavby === [927] => [[Krematorium v Hustopečích|Obřadní síň s krematoriem]] na městském hřbitově. [928] => [929] => == Osobnosti == [930] => S městem nebo jeho okolím jsou spjaty tyto osobnosti: [931] => [[Soubor:Hustopece 20210903 143544 TGM.jpg|náhled|Hustopeče: hrob rodičů Tomáše Garrigua Masaryka]] [932] => * [[Jan Ambrůz]] (* 1956), vedoucí ateliéru Socha II, Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. Je autorem hustopečského památníku T. G. Masaryka (2006). [933] => * [[Rudolf Auspitz]] (1837–1906), rakouský podnikatel a politik německé národnosti a židovského původu působící na Moravě, od 70. let 19. století poslanec Říšské rady [934] => * [[Isidor Böck]] (1869–1943), jediný rabín v historii Židovské obce Hustopeče [935] => * [[Johann Wolfgang Brügel]] (1905–1986), československý právník a historik německé národnosti, člen Německé sociální demokracie, který spolupracoval s exilovou vládou v Londýně [936] => * [[Viktor Hájek]] (1900–1968), český teolog, kazatel a v letech 1950 až 1968 synodní senior, tedy nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické [937] => * [[Jan Herben]] (1857–1936), český a československý politik, novinář, spisovatel a historik, blízký spolupracovník T. G. Masaryka. Pocházel z Hustopečska. [938] => * [[Michal Huvar]] (* 1960), český spisovatel, publicista, nakladatel a cestovatel [939] => * [[Tomáš Janík]] (* 1977), český pedagog [940] => * [[Vlastimil Svatopluk Juren]] (1864–1951), farář Českobratrské církve evangelické, který působil v letech 1905–1922 v Hustopečích. Zasloužil se o vznik první české školy v tomto městě. [941] => * [[Othmar Kallina]] (1889–1945), československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu. [942] => * [[Ludvík Kolek]] (1933–2021), český architekt, sochař a malíř. V Hustopečích byl postaven kostel podle jeho projektu. [943] => * [[Terezie Masaryková]] (1813–1887), matka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. V Hustopečích se narodila i zemřela. [944] => * [[Tomáš Garrigue Masaryk]] (1850–1937), státník, politik, filozof a pedagog, první prezident [[Československo|Československa]]. Studoval na hustopečském gymnasiu. [945] => * [[Daniela Mičanová]] (* 1972), česká spisovatelka a překladatelka z angličtiny [946] => * [[Alois Mrštík]] (1861–1925), český spisovatel a dramatik, žil v obci [[Diváky]] nedaleko Hustopečí [947] => * [[Alois Mrštík (skladatel)|Alois Mrštík]] (* 1974), český hudební skladatel [948] => * [[Vilém Mrštík]] (1863–1912), český spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik [949] => * [[Alfons Mucha]] (1860–1939), světově uznávaný český malíř a designér období Art nouveau, otec spisovatele [[Jiří Mucha (spisovatel)|Jiřího Muchy]]. V Hustopečích žila jeho sestra a další příbuzní, pomáhal zde propagovat českou menšinu. [950] => * [[Věra Nohelová]] (1931–2014), česká umělecká tiskařka a grafička [951] => * [[Josef J. Pihert]] (1845–1911), český hudební skladatel a pedagog [952] => * [[Ivan Remunda]] (1934–2014), český malíř, grafik a spisovatel, absolvent hustopečského gymnázia [953] => * [[Josef Stejskal (kněz)|Josef Stejskal]] (1922–2014), český římskokatolický kněz a patnáctý arciděkan v [[Horní Police (poutní areál)|Horní Polici]] [954] => * [[Josef Šural]] (1990–2019), český fotbalista [955] => * [[Ilse Tielsch]] (1929–2023), rakouská spisovatelka [956] => * [[Miloš Trapl]] (* 1935), český historik a spisovatel [957] => * [[Miloslav Uhlíř]] (1926–2009), český lékař a profesor porodnictví [958] => * [[Jaroslav Zástěra]] (1921–2001), badatel a historik, absolvent hustopečského gymnázia [959] => * [[Redzed|Zdeněk Veselý]] (* 1998) český rapper a hudební producent [960] => [961] => == Partnerská města == [962] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Modra]], [[Slovensko]] [963] => * {{Flagicon|Česko}} [[Benátky nad Jizerou]] [964] => * {{Flagicon|Česká republika}} [[Milevsko]] [965] => [966] => == Panorama == [967] => {{Panorama|obrázek=Hustopeče panorama od SV.jpg|šířka=1200|popisek=Hustopeče – panorama od severovýchodu, pohled ze Starého vrchu. Na levém okraji města prochází [[dálnice D2]]. V pozadí jsou vidět [[Pavlovské vrchy]] s masivem [[Děvín (Pavlovské vrchy)|Děvína]].}} [968] => [969] => == Odkazy == [970] => === Poznámky === [971] => [972] => [973] => === Reference === [974] => [975] => [976] => === Literatura === [977] => * {{Citace monografie [978] => | příjmení = Jan [979] => | jméno = Libor [980] => | jméno2 = Soňa [981] => | příjmení2 = Nezhodová [982] => | titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic [983] => | vydání = 1 [984] => | vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče [985] => | rok = 2010 [986] => | počet stran = 775 [987] => | strany = [988] => | isbn = 978-80-254-8243-8 [989] => }} [990] => * {{Citace monografie [991] => | příjmení = Kordiovský [992] => | jméno = Emil [993] => | titul = Hustopečské listiny [994] => | vydavatel = Státní okresní archiv [995] => | místo = Břeclav [996] => | rok = 1996 [997] => | počet_stran = 11 [998] => | strany = [999] => }} [1000] => * {{Citace monografie [1001] => | příjmení = Láznička [1002] => | jméno = Zdeněk [1003] => | příjmení2 = Zemek [1004] => | jméno2 = Metoděj [1005] => | titul = Hustopeče: dějiny města [1006] => | vydání = 1 [1007] => | vydavatel = Musejní spolek [1008] => | místo = Brno [1009] => | rok = 1972 [1010] => | počet_stran = 220 [1011] => | strany = [1012] => }} [1013] => * {{Citace monografie [1014] => | příjmení = Hosák [1015] => | jméno = Ladislav [1016] => | titul = Dějiny Hustopečska do poloviny 14. století [1017] => | vydání = 1 [1018] => | vydavatel = Společnost přátel starožitností [1019] => | místo = Praha [1020] => | rok = 1948 [1021] => | počet_stran = 106 [1022] => | strany = [1023] => }} [1024] => * {{Citace monografie [1025] => | příjmení = Peschina [1026] => | jméno = Johann [1027] => | titul = Auspitz, die deutsche Stadt in Südmähren [1028] => | vydání = 1 [1029] => | vydavatel = Johann Peschina [1030] => | místo = Hanau/M. [1031] => | rok = 2001 [1032] => | počet_stran = 516 [1033] => | strany = [1034] => | jazyk = de [1035] => }} [1036] => * {{Citace monografie [1037] => | příjmení = Grombíř [1038] => | jméno = Jan [1039] => | příjmení2 = Grombíř [1040] => | jméno2 = Jakub [1041] => | titul = Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy: za tajemstvím vinných sklepů po Moravských vinařských stezkách [1042] => | vydání = 1 [1043] => | vydavatel = Nadace Partnerství [1044] => | místo = Brno [1045] => | rok = 2007 [1046] => | počet_stran = 252 [1047] => | strany = [1048] => | isbn = 978-80-239-9422-3 [1049] => }} [1050] => * {{Citace monografie [1051] => | příjmení = Matuszková [1052] => | jméno = Jitka [1053] => | příjmení2 = Kovářů [1054] => | jméno2 = Věra [1055] => | titul = Vinohradnické stavby na Moravě: Viticultural buildings of Moravia [1056] => | vydání = 1 [1057] => | vydavatel = ERA Group [1058] => | místo = Brno [1059] => | rok = 2004 [1060] => | počet_stran = 299 [1061] => | isbn = 80-7366-001-6 [1062] => }} [1063] => * {{Citace monografie [1064] => | příjmení = Pohorecký [1065] => | jméno = Vladimír [1066] => | titul = Rozhledny a ztracené hrady [1067] => | vydání = 1 [1068] => | vydavatel = Radioservis [1069] => | místo = Praha [1070] => | rok = 2014 [1071] => | počet_stran = 246 [1072] => | isbn = 978-80-87530-24-5 [1073] => }} [1074] => [1075] => === Související články === [1076] => * [[Děkanát Hustopeče]] [1077] => * [[Hustopečské skákání]] [1078] => * [[Římskokatolická farnost Hustopeče u Brna]] [1079] => * [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Hustopečích u Brna]] [1080] => * [[Židovský hřbitov v Hustopečích]] [1081] => * [[Hustopečská místní dráha]] (ALB) [1082] => * [[FC Hustopeče]] [1083] => [1084] => === Externí odkazy === [1085] => * {{Commonscat}} [1086] => * {{otto|Hustopeč}} [1087] => * {{otto|Hustopeč (dodatek)}} [1088] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Hustopeč}} [1089] => * {{Oficiální stránky}} [1090] => * {{RÚIAN}} [1091] => * [http://www.hustopece.cz/ Turistické stránky města] [1092] => * [https://www.regionhustopecsko.cz regionhustopecsko.cz – Regionální portál Hustopečska] [1093] => * [http://www.hustopecsko.net/ Mikroregion Hustopečsko] [1094] => * [http://junakvranovice.cz/trojka/ Skautský oddíl Trojka Hustopeče] {{Wayback|url=http://junakvranovice.cz/trojka/ |date=20131203060202 }} [1095] => * [http://www.hustopecskachasa.cz/ Hustopečská Chasa] {{Wayback|url=http://www.hustopecskachasa.cz/ |date=20140419020326 }} [1096] => [1097] => {{Geografické okolí [1098] => | Střed = Hustopeče [1099] => | Sever = [[Újezd u Brna]] [1100] => | Severovýchod = [[Klobouky u Brna]] [1101] => | Východ = [[Čejč]] [1102] => | Jihovýchod = [[Velké Bílovice]] [1103] => | Jih = [[Valtice]] [1104] => | Jihozápad = [[Mikulov]] [1105] => | Západ = [[Pohořelice]] [1106] => | Severozápad = [[Židlochovice]] [1107] => }} [1108] => [1109] => {{části české obce}} [1110] => {{okres Břeclav}} [1111] => {{Autoritní data}} [1112] => {{Portály|Geografie|Morava}} [1113] => [1114] => [[Kategorie:Hustopeče| ]] [1115] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [1116] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [1117] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [1118] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [1119] => [[Kategorie:Města v okrese Břeclav]] [1120] => [[Kategorie:Mikroregion Hustopečsko]] [1121] => [[Kategorie:Velkopavlovická vinařská podoblast]] [1122] => [[Kategorie:Obce v okrese Břeclav]] [1123] => [[Kategorie:Sídla ve Ždánickém lese]] [] => )

good wiki

Hustopeče

Hustopeče jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 30 km jižně od Brna, v národopisné oblasti Hanáckého Slovácka. Pošta a místní železniční stanice má název Hustopeče u Brna.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Hustopeče

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Bratislava

Břeclav

Brno

Mikulov

Morava

Šakvice

Service

About us

Technology

Locations