Array ( [0] => 15482417 [id] => 15482417 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Indium [uri] => Indium [3] => Indium wetting glass.jpg [img] => Indium wetting glass.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => | značka = In [2] => | protonové číslo = 49 [3] => | nukleonové číslo = 115 [4] => | název = Indium [5] => | latinsky = Indium [6] => | nad = [[Gallium|Ga]] [7] => | pod = [[Thallium|Tl]] [8] => | vlevo = [[Kadmium]] [9] => | vpravo = [[Cín]] [10] => | dolní tabulka = ano [11] => | chemická skupina = Nepřechodné kovy [12] => | číslo CAS = 7440-74-6 [13] => | skupina = 13 [14] => | perioda = 5 [15] => | blok = p [16] => | koncentrace v zemské kůře = 0,25 ppm [17] => | koncentrace v mořské vodě = [18] => | obrázek = Indium wire.jpg [19] => | emisní spektrum = Indium spectrum visible.png [20] => | vzhled = [21] => | relativní atomová hmotnost = 114,818 [22] => | atomový poloměr = 167 pm [23] => | kovalentní poloměr = 142±5 pm [24] => | Van der Waalsův poloměr = 193 pm [25] => | elektronová konfigurace = [[[Krypton|Kr]]] 4d10 5s2 5p1 [26] => | oxidační čísla = I, II, '''III''' [27] => | skupenství = pevné [28] => | krystalografická soustava = tetragonální [29] => | hustota = 7,31 g·cm−3 [30] => | kritická hustota = [31] => | tvrdost = [32] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|diamagnetické]] [33] => | měrná magnetická susceptibilita = [34] => | teplota tání = 156,60 [35] => | teplota varu = 2072 [36] => | kritická teplota = [37] => | teplota trojného bodu = 156,5945 [38] => | tlak trojného bodu = ~ 1 kPa [39] => | teplota supravodivosti = [40] => | teplota změny modifikace = [41] => | kritický tlak = [42] => | molární objem = [43] => | součinitel dynamické viskozity = [44] => | součinitel kinematické viskozity = [45] => | tlak syté páry = [46] => | rychlost zvuku = (20 °C) 1215 m·s−1 m/s [47] => | index lomu = [48] => | relativní permitivita = [49] => | elektrická vodivost = [50] => | měrný elektrický odpor = (20 °C) 83,7 nΩ·m [51] => | součinitel elektrického odporu = [52] => | tepelná vodivost = 81,8 W⋅m−1⋅K−1 [53] => | povrchové napětí = [54] => | skupenské teplo tání = 3,281 kJ·mol−1 [55] => | specifické teplo tání = [56] => | skupenské teplo varu = 231,8 kJ·mol−1 [57] => | specifické teplo varu = [58] => | molární atomizační entalpie = [59] => | entalpie změny modifikace = [60] => | standardní molární entropie = [61] => | měrná tepelná kapacita = [62] => | molární tepelná kapacita = 26,74 J·mol−1·K−1 [63] => | spalné teplo na m3 = [64] => | spalné teplo na kg = [65] => | Van der Waalsovy konstanty = [66] => | součinitel délkové roztažnosti = [67] => | standardní elektrodový potenciál = [68] => | elektronegativita = 1,78 [69] => | ionizační energie = 558,3 kJ·mol−1 [70] => | ionizační energie2 = 1820,7 kJ·mol−1 [71] => | ionizační energie3 = 2704 kJ·mol−1 [72] => | iontový poloměr = [73] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [74] => | nukleonové číslo = 113 [75] => | značka = In [76] => | výskyt = 4,29 % [77] => | poločas = – [78] => | způsob = [[spontánní štěpení]] [79] => | energie = <24.281 [80] => | nukleonové číslo produktu = [81] => | značka produktu = [82] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [83] => | nukleonové číslo = 115 [84] => | značka = In [85] => | výskyt = 95,71 % [86] => | poločas = 4.41×1014 let [87] => | způsob = [[Přeměna beta minus|β−]] [88] => | energie = 0,495 [89] => | nukleonové číslo produktu = 115 [90] => | značka produktu = [[Cín|Sn]] [91] => }} [92] => | R-věty = [93] => | S-věty = [94] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS07}}{{GHS08}}{{Citace elektronického periodika | titul = Indium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5359967 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [95] => }} [96] => '''Indium''' (chemická značka '''In''', {{vjazyce|la}} ''Indium'') je snadno tavitelný [[Kovy|kov]], bílé barvy, měkký a dobře tažný. [97] => [98] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [99] => Poměrně řídce se vyskytující kov, nalézající se obvykle jako příměs v rudách [[hliník]]u a [[zinek|zinku]]. V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách, běžné mocenství je InIII, pouze výjimečné a nestálé je InI. [100] => Je supravodičem prvního typu za teplot pod 3,403 K. [101] => [102] => Objevili jej roku [[1863]] [[Ferdinand Reich]] a [[Hieronymus T. Richter]] ve spektru zbytků po zpracování [[zinek|zinkové]] rudy [[sfalerit]]u. Odtud pochází i jeho jméno podle modrého zbarvení [[Spektrální čára|spektrální čáry]], připomínající organické barvivo [[indigo]]. [103] => [104] => == Výskyt a výroba == [105] => * Indium je v [[zemská kůra|zemské kůře]] značně vzácným prvkem.{{Citace periodika [106] => | příjmení = Burkitbayeva [107] => | jméno = Bibisara [108] => | příjmení2 = Argimbayeva [109] => | jméno2 = Akmaral [110] => | příjmení3 = Rakhymbay [111] => | jméno3 = Gulmira [112] => | titul = Refining of Rough Indium by Method of Reactionary Electrolysis [113] => | periodikum = MATEC Web of Conferences [114] => | datum vydání = 2017 [115] => | ročník = 96 [116] => | strany = 00005 [117] => | issn = 2261-236X [118] => | doi = 10.1051/matecconf/20179600005 [119] => | url = http://www.matec-conferences.org/10.1051/matecconf/20179600005 [120] => | datum přístupu = 2020-04-07 [121] => }} Průměrný obsah činí pouze 0,1 [[parts per million|ppm]]. V mořské vodě je jeho koncentrace natolik nízká, že ji nelze změřit ani nejcitlivějšími analytickými technikami. Ve vesmíru připadá na jeden atom india přibližně 100 miliard atomů [[vodík]]u. [122] => * V horninách se vyskytuje vždy pouze jako příměs v rudách hliníku a zinku, z nichž je také průmyslově získáváno [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztoku [[chlorid inditý|chloridu inditého]] InCl3. [123] => * V lednu 2009 bylo oznámeno, že vědci z technické univerzity v saském [[Freiberg]]u objevili v [[Krušné hory|Krušných horách]] kolem tisícovky tun india.{{Citace elektronického periodika [124] => | titul = Krušné hory mají největší zásoby vzácného prvku india na světě [125] => | periodikum = Novinky.cz [126] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [127] => | vydavatel = Borgis [128] => | url = https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/krusne-hory-maji-nejvetsi-zasoby-vzacneho-prvku-india-na-svete-40216661 [129] => | datum přístupu = 2020-04-06 [130] => }}{{Citace elektronického periodika [131] => | titul = MF Dnes: Hory jsou plné india, ale na těžbu to není. Zatím [132] => | periodikum = Ekolist.cz [133] => | url = https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hory-jsou-plne-india-ale-na-tezbu-to-neni-zatim [134] => | jazyk = cs [135] => | datum přístupu = 2020-04-06 [136] => }} [137] => [138] => Vzhledem k omezené dostupnosti hrozí v nejbližších letech kritický nedostatek zdrojů prvku pro technologické využití.[http://energy.gov/articles/energy-department-releases-new-critical-materials-strategy {{en}} Energy Department Releases New Critical Materials Strategy, 15. prosinec 2010] [139] => [140] => == Využití == [141] => * První významnější využití kovového india spočívalo v ochraně ložisek např. leteckých motorů proti opotřebování a [[koroze|korozi]], a to metodou galvanického pokovování. Z tohoto pohledu je indium důležité i v dnešní době. [142] => [[Soubor:Indium uc.png|náhled|Krystalická struktura india]] [143] => [144] => * Některé [[Slitina|slitiny]] mají nízké [[Teplota tání|teploty tání]]. Toho se využívá ve slitinách s [[gallium|galliem]], [[kadmium|kadmiem]], [[olovo|olovem]] a [[cín]]em, z nichž se vyrábí tavné pojistky pro teploty mezi 0–100 °C využitelné např. pro spouštění samočinných hasicích systémů. Slitina [[Galinstan]] (Ga+In+Sn) je kapalná dokonce i při teplotách do −20 °C. [145] => * Tenká vrstva india nanesená na rovný povrch vytváří velmi kvalitní zrcadlovou plochu, která je značně odolnější vůči korozi než klasická [[stříbro|stříbrná]] zrcadla. Kromě toho tato speciální indiová zrcadla odrážejí všechny části světelného spektra a jsou nejkvalitnějšími zrcadly. [146] => * V jaderné energetice slouží slitina Ag-Cd-In jako materiál pro výrobu kontrolních [[moderátor neutronů|moderátorových]] tyčí pro některé typy jaderných reaktorů. [147] => * Největší využití nachází indium v současné době v elektronickém průmyslu. Slitiny Ge-In jsou důležitým prvkem při výrobě mnoha polovodičových prvků – zejména [[tranzistor]]ů, dále pak [[termistor]]ů a [[LED|světlo emitujících diod]] (LED). Tenké vrstvy ITO (Indium Tin Oxide) jsou elektricky vodivé a současně průhledné a proto jsou klíčovou součástí [[displej z tekutých krystalů|LCD displejů]] a dotykových obrazovek. Indium slouží také k pájení polovodičových spojů za nízkých teplot. Další využití lze najít na povrchu CD disků, kde se indium používá opět v tenké vrstvě na zpevnění celého disku. [148] => [149] => == Odkazy == [150] => [151] => === Reference === [152] => [153] => [154] => === Literatura === [155] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [156] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [157] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [158] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [159] => [160] => === Externí odkazy === [161] => * {{Commonscat|Indium}} [162] => * {{Wikislovník|heslo=Indium}} [163] => [164] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [165] => {{Autoritní data}} [166] => {{Portály|Chemie}} [167] => [168] => [[Kategorie:Indium| ]] [169] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [170] => [[Kategorie:Kovy]] [171] => [[Kategorie:Supravodiče]] [] => )
good wiki

Indium

Indium (chemická značka In, Indium) je snadno tavitelný kov, bílé barvy, měkký a dobře tažný.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zinek','zemská kůra','cín','kadmium','Soubor:Indium uc.png','Teplota tání','Freiberg','chlorid inditý','Krušné hory','vodík','elektrolýza','parts per million'

Cín

Elektrolýza

Elektrolýza je chemický proces, který se používá k rozkladu látek pomocí elektrického proudu.

Freiberg

Kadmium

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.

Zinek

Zinek je odborník na výživu a přírodní medicínu, který se zabývá studiem a propagací zdravého životního stylu.