Array ( [0] => 15483808 [id] => 15483808 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jihlava [uri] => Jihlava [3] => Iglau-Jesuitenkirche-Rathaus2.jpg [img] => Iglau-Jesuitenkirche-Rathaus2.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě|druhý=řece Jihlavě|rozlišovač=řeka}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | logo = Jihlava logo.svg [3] => | název = Jihlava [4] => | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] [5] => | okres = Jihlava [6] => | obec s rozšířenou působností = Jihlava [7] => | pověřená obec = Jihlava [8] => | NUTS3 = CZ063 [9] => | země = [[Morava]] + [[Čechy]] [10] => | PSČ = 586 01 [11] => | počet částí obce = 17 [12] => | počet katastrálních území = 18 [13] => | počet ZSJ = 51 [14] => | adresa = Magistrát města Jihlavy
Masarykovo nám. 97/1
586 01 Jihlava [15] => | web = www.jihlava.cz [16] => | e-mail = primator@jihlava-city.cz [17] => | primátor = {{nowrap|[[Petr Ryška]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]])}} [18] => | primátor aktuální k = 2022 [19] => | status = statutární město [20] => }} [21] => '''Jihlava''' ({{Vjazyce2|de|''Iglau''}}{{Citace monografie [22] => | příjmení = Hosák [23] => | jméno = Ladislav [24] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [25] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [26] => | vydavatel = Academia [27] => | místo = Praha [28] => | rok = 2004 [29] => | počet stran = 1144 [30] => | kapitola = [31] => | strany = 3 [32] => | isbn = 80-200-1225-7 [33] => | jazyk = [34] => }}) je [[Krajské město (Česko)|české krajské]] a [[statutární město]] v [[Okres Jihlava|okrese Jihlava]], ležící na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]] a položené na někdejší [[česko-moravská hranice|česko-moravské zemské hranici]], tvořené zde zčásti [[Jihlava (řeka)|řekou Jihlavou]]. Historicky se jedná o [[Morava|moravské]] město a i dnes většina Jihlavy leží na moravské straně, pouze severozápadní okraj je v [[Čechy|Čechách]]. Historické město, založené ve 13. století jako hornické s těžbou stříbra, je od roku 1982 [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. Jihlava je od roku 2000 střediskem [[Kraj Vysočina|Kraje Vysočina]]. Ve městě žije {{Počet obyvatel}} a v [[Aglomerace|aglomeraci]] 94 tisíc{{Citace elektronické monografie [35] => | titul = Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR [36] => | url = https://mmr.cz/getmedia/420ae22b-fe35-4b75-88d0-5824612a4e85/PrF_200120_ZAVERECNY-DOKUMENT_FINAL_02042020.pdf [37] => | datum přístupu = 2022-06-10 [38] => }} obyvatel. [39] => [40] => == Název == [41] => Město nese název Jihlava (německy ''Iglau'', latinsky ''Iglavia'', ''Seclavia''{{Citace monografie [42] => | příjmení = Osvald [43] => | jméno = František Richard [44] => | titul = Tovaryšstvo: sborník literárnych prác [45] => | vydavatel = Karol Salva [46] => | místo = Ružomberok [47] => | rok = 1895 [48] => | strany = 53 [49] => | isbn = [50] => }}) podle původní kupecké osady u [[Kostel svatého Jana Křtitele (Jihlava)|kostela svatého Jana]], která se nacházela poblíž brodu přes [[Jihlava (řeka)|stejnojmennou řeku]], jež dala osadě název. Původ názvu řeky však není jasný. Mohli ji pojmenovat [[Langobardi]], kteří žili u jejího soutoku s [[Dyje|Dyjí]], jako ''Igulaha'' (ježový potok).{{Citace sborníku [51] => | příjmení = Měřínský [52] => | jméno = Zdeněk [53] => | titul = Vznik Staré Jihlavy s kostelem sv. Jana Křtitele a zdejší markraběcí zboží [54] => | příjmení_sestavitele = Pisková [55] => | jméno_sestavitele = Renáta [56] => | sborník = Jihlava [57] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [58] => | místo = Praha [59] => | rok_vydání = 2009 [60] => | isbn = 978-80-7106-551-7 [61] => | strany = 39 [62] => | příjmení2 = Charouz [63] => | jméno2 = Jindřich Zdeněk [64] => }} Pojmenování však může pocházet i ze slovanských jazyků, kde slovo „jehla“ označovalo ostré kamení v říčním korytu. Židovský název města v [[Hebrejština|hebrejštině]] zní ''אלגיא''. [65] => [66] => == Historie == [67] => {{Podrobně|Dějiny Jihlavy}} [68] => === Středověk === [69] => První doklad o existenci Staré Jihlavy pochází z roku 1233, kdy [[řád německých rytířů]] prodal [[želivský klášter|želivskému klášteru]] své majetky "nad Jihlavou" (''super Giglava'') a předal mu farní práva ke kostelu ve Staré Jihlavě.{{Citace periodika [70] => | příjmení = Nečada [71] => | jméno = Václav [72] => | titul = Jihlavská farnost ve světle nejstarších listin [73] => | periodikum = Časopis Matice moravské [74] => | datum vydání = 2022 [75] => | ročník = CXLI [76] => | číslo = 1 [77] => | strany = 21–27 [78] => }} V roce 1234 vyměnil markrabě [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemysl]] a královna [[Konstancie Uherská|Konstancie]] s [[Klášter Porta coeli|klášterem Porta Coeli]] v [[Předklášteří]] mimo jiné i statek Jihlava s okolními vesnicemi a mýtem za jiný majetek. Po roce 1240 se Jihlava vrátila zpět do držby [[Václav I.|Václava I.]] a brzy poté (někdy mezi lety 1240–1243) bylo založeno [[horní město]]. Do nového města přicházelo pravděpodobně množství lidí, ochotných se účastnit na těžbě a zpracování stříbra. Už k roku 1249 se zmiňují mince ražené v Jihlavě, jisté ovšem není, zda zde už tak brzy fungovala [[mincovna]]. [79] => [80] => Vlastní zakládací listina města se nezachovala nebo nebyla vůbec vydána. První psaným dokumentem je stavební řád z roku 1270, uvedený dále.{{Citace sborníku [81] => | příjmení1 = Novotná [82] => | jméno1 = Dana [83] => | sborník = Forum urbes medii aevi [84] => | kapitola = Možná podoba nejstaršího kamenného domu v Jihlavě [85] => | rok_vydání = 3/2006 [86] => | strany = 230 [87] => | issn = 1803-1749 [88] => | poznámka = dostupné online po registraci [89] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:a691aec0-e5b5-11ed-8e8f-005056827e51?page=uuid:1032bbac-2012-4bf3-aec1-e7b6e5c353cc&fulltext=zakl%C3%A1dac%C3%AD%20listina%20jihlavy%20falsum [90] => }} [91] => [92] => V roce 1270 Jihlava obdržela od [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] stavební řád, který vtiskl historické části města pravidelný půdorys, pravoúhlé sítě ulic s velkým náměstím uprostřed (později katastrální území [[Jihlava Vnitřní Město]]). Jihlava, ač založena za Václava I., tak nese výrazné znaky měst, které Přemysl Otakar II. přímo založil. Město navíc se stavebním řádem získalo od Otakara [[privilegium]], které měšťanům umožnilo, že si mohli sami regulovat zástavbu ve vnitřních částech města. Pravděpodobně v tomto roce také došlo ke stavbě opevnění s [[parkán]]em a příkopem (i když se v listině mluví o znovuvýstavbě zřícených věží, což by nasvědčovalo, že nějaké opevnění existovalo již i dříve). Jihlavu si Přemysl Otakar II. obzvláště hýčkal kvůli výrazné těžbě stříbra, která od 70. let 13. století zaznamenala velký nárůst. V roce 1272 poskytl král – v souvislosti s těžbou stříbra – jihlavským měšťanům svolení k prospektorské činnosti ''inter Yglauiam et Vst''. Jen těžko se dá dnes říci, jaké výnosy měl král ze zdejší těžby. Údajně mu patřila osmina – zvaná ''[[urbura]]'' – z každé těžby. Nicméně těžba stříbra, zejména na Jihlavsku, ale nejen zde, byla spojována s údajně famózním Otakarovým bohatstvím. Jak uvádí [[Josef Žemlička]] ve své knize ''Přemysl Otakar II., král na rozhraní věků'', „z mozaiky dochovaných střípků vědění se dá stěží sestavit jasně čitelný obraz“''.'' Je však známo, že v 70. a 80. letech 13. století byla těžba stříbra v Jihlavě a okolí nejživější. [93] => [94] => Za [[Husitské války na Moravě|husitských válek]] nebylo katolické město Jihlava husity nikdy dobyto. Již roku 1420 se přidalo na stranu katolíků, což bylo pravděpodobně způsobeno německou národností většiny obyvatelstva. V roce 1422 se Jihlava stala přímým svědkem ústupu zbídačených [[Zikmund Lucemburský|Zikmundových]] vojsk, která prchala po prohrané bitvě u Německého Brodu (dnes [[Havlíčkův Brod]]). Přímé ohrožení husitskými vojsky zažila Jihlava v letech [[Obléhání Jihlavy (1423)|1423]], 1425 a 1427, kdy je načas obléhal i např. [[Jan Žižka]] či [[Jan Roháč z Dubé]]. Pevnost však vždy odolala. Přesto však došlo k velkým hospodářským ztrátám, široké okolí města bylo zpustošeno, těžba se zastavila. V roce 1436 byla na jihlavském náměstí (dnes Masarykovo) vyhlášena [[Basilejská kompaktáta]]. Roku 1441 měl nastat klid uzavřením smíru mezi Jihlavou a [[Tábor]]em. [95] => [96] => [[Soubor:Iglau (Merian).jpg|náhled|vlevo|Jihlava v 17. století]] [97] => Za vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] se opět rozhořely boje. Převážně německá Jihlava odmítla uznat jeho korunovaci a volbu, a tak ji musel husitský král dobýt. Stalo se na podzim 1458 po čtyřměsíčním obléhání. Tuhý odpor byl způsoben zakořeněným [[Katolická církev|katolictvím]] a odporem proti husitům. Tyto boje měly za následek dlouhé období, kdy se Jihlava nemohla dostat z krize. Oživení nastalo až na přelomu 15. a 16. století. [98] => [99] => === Novověk === [100] => [[Soubor:JWZwettler Iglau, von der Südseite.jpg|náhled|[[Josef Bedřich Zwettler|J. W. Zwettler]]: Pohled na Jihlavu od jihu, litografie, asi 1850.]] [101] => Léta 1526–1619 jsou roky velkého rozkvětu města. Po velkých požárech došlo k rekonstrukci s výraznými renesančními rysy. Po roce 1522 se ve městě prosadilo [[luteránství]]. Kvetla řemesla a obchod – oborem středoevropského významu se stalo [[soukenictví]]. Došlo opětovně k řadě průzkumů, těžaři obnovili řadu štol a zarazili řadu nových. To vše i přesto, že se Jihlava jako jediné moravské město účastnila prvního [[Stavovský odboj roku 1547|stavovského odboje]] roku 1547 a vyvázla pouze s 25 000 tolary pokuty a tzv. dědičnou pivní daní. [102] => [103] => V období [[třicetiletá válka|třicetileté války]] v březnu 1645 se města zmocnili [[Švédové]] pod velením [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstensona]] (1603–1651), kteří podplatili jednu ženu a ta jim otevřela dvě brány. Město přestavěli na barokní pevnost s [[bastion]]ovým opevněním. Po jejich odchodu v roce 1647 zůstalo ve zničeném městě pouhých jeden tisíc obyvatel. [104] => [105] => [[Soubor:Jihlava 1899.jpg|náhled|Brána Matky Boží v roce 1899]] [106] => Opětný velký rozvoj město zažilo v 18. a 19. století, když se stalo druhým největším producentem sukna v tehdejší [[Habsburská monarchie|habsburské monarchii]]. V 19. století došlo k rozvoji průmyslu a také k bourání částí hradeb a bran s úzkými průjezdy. Roku 1850 zde byl zřízen [[krajský soud]]. V letech 1864–1928{{Citace kvalifikační práce [107] => | příjmení = Tesař [108] => | jméno = Jan [109] => | instituce = Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní [110] => | odkaz na instituci = Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice [111] => | titul = Historie a současnost statutárních měst [112] => | url = http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/34981/1/TesarJ_Historie%20a%20soucasnost_MCH_2009.pdf [113] => | typ práce = Diplomová práce [114] => | vedoucí = Miloš Charbuský [115] => | místo = Pardubice [116] => | rok = 2009 [117] => | strany = 14, 20 [118] => | datum přístupu = 2018-09-28 [119] => }} byla Jihlava poprvé [[statutární město|statutárním městem]]. Roku 1923 byla k Jihlavě připojena obec [[Dřevěné Mlýny]]{{Citace elektronické monografie [120] => | titul = Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923. I./4354. Interpelace poslanců Pittingera, dra Raddy a druhů celé vládě o nuceném sloučení obce Dřevěných Mlýnů s Jihlavou [121] => | url = http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/tisky/t4354_01.htm [122] => | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [123] => | datum_přístupu = 2018-09-04 [124] => }} (ovšem součástí aglomerace byl i [[Bedřichov u Jihlavy|Bedřichov]], [[Staré Hory]] a [[Hruškové Dvory]]{{Citace monografie [125] => | příjmení = Kárník [126] => | jméno = Zdeněk [127] => | titul = České země v éře první republiky (1918–1938). Díl třetí. O přežití a o život (1936–1938) [128] => | vydavatel = Libri [129] => | místo = Praha [130] => | rok = 2003 [131] => | strany = 120 [132] => | isbn = 80-7277-119-1 [133] => }}). Až do roku 1945 tvořila Jihlava se svým okolím druhou největší německou jazykovou [[enkláva|enklávu]] na území [[České země|českých zemí]] – tzv. [[jihlavský jazykový ostrov]]. Docházelo k národnostním sporům mezi německým a českým obyvatelstvem, 23.6.1920 si tyto potyčky vyžádali několik lidských obětí.Tragické léto 1920 v Jihlavě. Během krvavé slavnosti zemřeli dva mladí legionáři [https://www.drbna.cz/zpravy/spolecnost/9593-tragicke-leto-1920-v-jihlave-behem-krvave-slavnosti-zemreli-dva-mladi-legionari.html Dostupné online] [134] => Ve třicátých letech obohatil město o díla české moderní architektury její čelný představitel, mezinárodně uznávaný architekt [[Bohuslav Fuchs]]. [135] => [136] => [[Druhá světová válka]] zasáhla také Jihlavu. Několik dnů po obsazení Němci byla vypálena [[Synagoga v Jihlavě|jihlavská synagoga]] (na jejím místě byl později zřízen [[park Gustava Mahlera]]). V noci z 10. na 11. dubna 1945 byl [[Jermak (partyzánský oddíl)|partyzány]] poškozen most u Helenína a při přejezdu vlaku se převrátil. Akce je podle amatérského historika [[Jiří Vybíhal|Jiřího Vybíhala]] hodnocena jako jedna z největších železničních diverzních akcí partyzánů v období [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. [137] => {{Citace monografie [138] => | příjmení = Vybíhal [139] => | jméno = Jiří [140] => | odkaz na autora = Jiří Vybíhal [141] => | titul = Jihlava pod hákovým křížem [142] => | odkaz na titul = Jihlava pod hákovým křížem [143] => | vydavatel = Nová tiskárna Pelhřimov [144] => | místo = Jihlava [145] => | rok = 2009 [146] => | isbn = 978-80-254-7971-1 [147] => | kapitola = [148] => | strany = [149] => }} Německá hlášení mluví o smrti 65 a zranění 124 vojáků. Po válce byla [[Čeští Němci|většina původních obyvatel]] města [[Vysídlení Němců z Československa|nuceně vysídlena]] do zahraničí. [150] => [151] => V roce 1969 se v Jihlavě na náměstí na protest proti [[Normalizace|normalizaci]] upálil [[Evžen Plocek]]. Jeho pamětní deska se nachází u [[Morový sloup|morového sloupu]] v horní části [[Masarykovo náměstí (Jihlava)|Masarykova náměstí]]. V historickém jádru města (od roku 1982 vyhlášeno [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]) lze najít domy mnoha historických slohů a velké zbytky [[Hradba|městských hradeb]] ze 14. a 15. století. [152] => [153] => === Poválečný administrativní vývoj === [154] => Zrušení zemského uspořádání a nové krajské zřízení z roku 1949 přineslo Jihlavě status krajského města, centra [[Jihlavský kraj|Jihlavského kraje]]. Další správní reformou roku 1960 však byla Jihlava přičleněna k [[Jihomoravský kraj (1960–2020)|Jihomoravskému kraji]] s centrem v [[Brno|Brně]] a zůstala pouze [[Okresní město|městem okresním]]. [155] => [156] => K 1. lednu 1951 se Jihlava dočkala rozšíření svého území o [[Bedřichov u Jihlavy|Bedřichov]], [[Helenín]] (včetně [[Handlovy Dvory|Handlových Dvorů]]{{Citace elektronické monografie [157] => | příjmení = Vilímek [158] => | jméno = Ladislav [159] => | titul = Handlovy Dvory [160] => | url = http://www.iglau.cz/ctvrti.php?idclanku=070711-1185037114 [161] => | vydavatel = Iglau.cz [162] => | datum_přístupu = 2018-09-04 [163] => }} a [[Pančava (Jihlava)|Pančavy]]{{Citace elektronické monografie [164] => | příjmení = Vilímek [165] => | jméno = Ladislav [166] => | titul = Pančava [167] => | url = http://www.iglau.cz/ctvrti.php?idclanku=070709-1185036952 [168] => | vydavatel = Iglau.cz [169] => | datum_přístupu = 2018-09-04 [170] => }}), [[Hruškové Dvory]] a [[Staré Hory]],§ 2 odst. 2 vládního nařízení č. 199/1950 Sb., o změnách hranic krajů, okresů a obcí. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=556 Dostupné online.] přičemž Bedřichov a Staré Hory patřily do [[Čechy|Čech]]. Tím vznikla tzv. „Velká Jihlava“. K 17. květnu 1954 byly Hruškové Dvory od Jihlavy odděleny a naopak byla k Jihlavě připojena osada [[Sasov]].§ 2 odst. 2 bod 8. vládního nařízení č. 16/1954 Sb., o změnách územních obvodů některých národních výborů. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=729 Dostupné online.] K 1. lednu 1968 byla Jihlava rozšířena o obec [[Pávov]].Sdělení Ministerstva vnitra č. 16/1968 Ú.v., přehled změn v územní organizaci a v názvech obcí a jejich částí a matričních obvodech v roce 1967 a 1968. Další rozšíření proběhlo k 1. srpnu 1976, kdy byly k Jihlavě připojeny [[Antonínův Důl]], [[Červený Kříž]], [[Henčov]], [[Heroltice (Jihlava)|Heroltice]], [[Hruškové Dvory]], [[Hybrálec]], [[Pístov (Jihlava)|Pístov]], [[Popice]], [[Rančířov]], [[Smrčná]], [[Vysoká (Jihlava)|Vysoká]] a [[Zborná]].Oznámení Ministerstva vnitra č. 10/1976 Ú.v., přehled změn v územní organizaci a v názvech obcí a jejich částí a v matričních obvodech v roce 1976. K 1. dubnu 1980 byly k Jihlavě připojeny [[Horní Kosov]], [[Hosov]], [[Malý Beranov]] a [[Kosov (Jihlava)|Kosov]].Oznámení Ministerstva vnitra č. 8/1980 Ú.v., přehled změn v územní organizaci a v názvech obcí a jejich částí a v matričních obvodech v roce 1980. [171] => [172] => K 1. lednu 1989 došlo k zatím poslednímu rozšíření města, při němž k němu byly připojeny [[Rantířov]], [[Měšín]], [[Cerekvička]], [[Loučky (Vílanec)|Loučky]], [[Vílanec]], [[Čížov]], [[Rosice (Cerekvička-Rosice)|Rosice]]. V létě 1990 se naopak řada částí Jihlavy osamostatnila. Od roku 2000 je Jihlava znovu centrem kraje, který se nicméně z původního staronového názvu ''Jihlavský kraj'' brzy přejmenoval na ''[[Kraj Vysočina]]''. Patří tak spolu s [[Karlovy Vary|Karlovými Vary]] mezi zdaleka nejmenší česká krajská města. [173] => [174] => == Městské symboly == [175] => [[Soubor:Jihlava.jpg|náhled|Znak Jihlavy v [[Gelnhausenův kodex|Gelnhausenově kodexu]]]] [176] => [177] => === Znak === [178] => Znak Jihlavy tvoří štít dělený na čtvrtiny. V prvním a čtvrtém rudém poli se nachází stříbrný korunovaný [[Český lev (heraldika)|český lev]] ve skoku, ve druhém a třetím stříbrném poli se vyskytuje rudá figura ježka.{{Citace elektronické monografie [179] => | titul = Znak města Jihlava [180] => | vydavatel = Muzea a galerie na Vysočině [181] => | datum_vydání = 2014-01-01 [182] => | datum_přístupu = 2014-06-06 [183] => | url = http://www.mgvysociny.cz/vismo/galerie2.asp?id_org=450032&id_galerie=2909 [184] => }} [185] => [186] => Ježek je s Jihlavou spojován od přelomu 14. a 15. století. Ježek se vyskytuje na štítu dílny jihlavských mincmistrů v [[Kutná Hora|kutnohorském]] [[Vlašský dvůr|Vlašském dvoře]] přibližně koncem 14. století. Od poloviny 13. století se na městské pečeti nacházel jako symbol královského města korunovaný dvouocasý lev. Ve zdejším [[Gelnhausenův kodex|Gelnhausenově kodexu]] se nachází vyobrazení čtvrceného městského znaku se dvěma ježky a dvěma lvy. Důvod, proč Jihlavané vzali symbol ježka za svůj, není jistý. Podle historika [[František Hoffmann|Františka Hoffmanna]] si němečtí obyvatelé vykládali jméno svého města (''Iglau'') od slova ''igel'' (ježek).{{Citace elektronické monografie [187] => | titul = Jihlavský ježek má stovky podob. Původ však halí tajemství [188] => | vydavatel = E15 [189] => | datum_vydání = 2010-10-01 [190] => | datum_přístupu = 2014-06-06 [191] => | url = http://magazin.e15.cz/regiony/jihlavsky-jezek-ma-stovky-podob-puvod-vsak-hali-tajemstvi-844133 [192] => }} Symbol [[Ježek západní|ježka západního]] využívá i místní [[pivovar Jihlava]] či fotbalový klub [[FC Vysočina Jihlava]]. [193] => [194] => === Vlajka === [195] => Vlajku, která byla městu udělena rozhodnutím [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] 15. července 1993, tvoří kosmo dělený list o poměru stran 2:3, v jehož horním bílém poli se nachází červený ježek a v dolním červeném poli český lev.{{Citace elektronické monografie [196] => | titul = Udělené symboly – Jihlava [197] => | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [198] => | datum_vydání = 1993-07-15 [199] => | datum_přístupu = 2014-06-06 [200] => | url = http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/73c01462-1a8a-4d59-be2d-bfd19b9cee66 [201] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140706142856/http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/73c01462-1a8a-4d59-be2d-bfd19b9cee66 [202] => | datum archivace = 2014-07-06 [203] => | nedostupné = ano [204] => }} [205] => [206] => == Poloha a přírodní poměry == [207] => Město Jihlava leží ve [[Okres Jihlava|stejnojmenném okrese]] v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]], v centrální části [[Česko|České republiky]]. Je vzdáleno 21 km jižně od [[Havlíčkův Brod|Havlíčkova Brodu]], 27 km východně od [[Pelhřimov]]a, 30 km severozápadně od [[Třebíč]]e, 115 km jihovýchodně od [[Praha|Prahy]] a 78 km severozápadně od [[Brno|Brna]]. [208] => [209] => === Geologická stavba, reliéf a půdy === [210] => Z [[geologie|geologického]] hlediska je území součástí [[Český masiv|Českého masivu]]. Z hornin převažuje [[migmatit]], [[Spraš|sprašová hlína]] se vyskytuje v oblastech Heroltic a v pásu Hosova, Vysoké a Popic, [[pararula]] v okolí Zborné, místy [[Žula|granit]] a v okolí řek hlína, písek a [[štěrk]].{{Citace elektronické monografie [211] => | příjmení = Bork [212] => | jméno = Pavel [213] => | titul = Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 [214] => | vydavatel = České geologické služby [215] => | datum_přístupu = 2014-07-13 [216] => | url = http://mapy.geology.cz/geocr_50/?center=-658906,-1121191&scale=50000¢er=-668121,-1124839&scale=50000 [217] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140715040038/http://mapy.geology.cz/geocr_50/?center=-658906,-1121191&scale=50000¢er=-668121,-1124839&scale=50000 [218] => | datum archivace = 2014-07-15 [219] => | nedostupné = ano [220] => }} [[Geomorfologie|Geomorfologicky]] je oblast součástí [[Česko-moravská subprovincie|Česko-moravské subprovincie]], konkrétně [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]], [[Křižanovská vrchovina|Křižanovské vrchoviny]] a [[Křemešnická vrchovina|Křemešnické vrchoviny]] a jejich podcelků [[Jihlavsko-sázavská brázda|Jihlavsko-sázavské brázdy]], [[Brtnická vrchovina|Brtnické vrchoviny]] a [[Humpolecká vrchovina|Humpolecké vrchoviny]]. Území se rozkládá na vícero geomorfologických okrscích. Centrum města se nachází v [[Jihlavská kotlina|Jihlavské kotlině]], severovýchodní část pak zasahují [[Štocký stupeň]], [[Dobronínská pánev]] a [[Beranovský práh]]. Severozápad tvoří [[Jeníkovská vrchovina]], jihozápadně pak [[Kosovská pahorkatina]] a [[Puklická pahorkatina]].{{Citace monografie [221] => | příjmení = Demek [222] => | jméno = Jaromír [223] => | odkaz na autora = Jaromír Demek [224] => | spoluautoři = a kol. [225] => | titul = Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny [226] => | vydavatel = Academia [227] => | místo = Brno [228] => | rok = 1987 [229] => | počet stran = 584 [230] => | strany = 43 [231] => }} Průměrná nadmořská výška činí 525 metrů,{{Citace elektronické monografie [232] => | titul = Jihlava [233] => | vydavatel = Regionální informační servis [234] => | datum_vydání = 2013-01-01 [235] => | datum_přístupu = 2014-07-13 [236] => | url = http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=586846 [237] => }} nejvyšší bod se nachází na Popickém vrchu (682 m n. m.). Mezi další známé vrcholy patří [[Vysoká (665 m)|Vysoká]] (665 m n. m.) jižně od místní části Vysoká, Vysoký kámen (661 m) u Pávova, [[Rudný]] (613 m) u Zborné, Hůrka (622 m) u Vysoké. Nejnižší bod v k.ú. Kosov u Jihlavy na řece Jihlavě se nachází ve výšce 450 metrů.{{Citace elektronické monografie [238] => | titul = Jihlava [239] => | vydavatel = ČÚZK [240] => | datum_vydání = 2014-07-14 [241] => | datum_přístupu = 2014-07-14 [242] => | url = http://vdp.cuzk.cz/marushka/?ThemeID=1&MarQueryID=OB&MarQParamCount=1&MarQParam0=586846&MarPanelLegend=false&InfoURL=http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/prechodNaDetail&InfoTarget=vdpWindow_1405341805882 [243] => }} [244] => [245] => Na území převažuje [[kambizem]], okolo vodních toků se vyskytují [[fluvizem]]ě a [[Glejosol|gleje]], západně od Vysoké, severně od Henčova a v oblastech Heroltic, Bedřichova, Pávova a Červeného Kříže se nacházejí [[pseudoglej]]e.{{Citace elektronické monografie [246] => | titul = Klasifikace půdních typů podle TKSP a WRB [247] => | vydavatel = Geoportál [248] => | datum_přístupu = 2014-07-14 [249] => | url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=d86402c79e06c1d4e7172aa1164a5369 [250] => }} [251] => [252] => === Vodstvo a podnebí === [253] => Jihlava leží na [[Jihlava (řeka)|stejnojmenné řece]], která na území města vstupuje ze západu. Do řeky Jihlavy se postupně vlévají [[Smrčenský potok]] ve Starých Horách, řeka [[Jihlávka (řeka)|Jihlávka]] v ulici Mlýnská, do níž se na ulici Hradební vlévá [[Koželužský potok]]. Místními částmi na severu území města – Pávov, Zborná, Henčov, Antonínův Důl a Červený Kříž protéká [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatý potok]]. Území města leží na evropském [[rozvodí]] mezi [[úmoří Černého moře|úmořím Černého]] a [[úmoří Severního moře|Severního moře]].{{Citace sborníku [254] => | příjmení = Měřínský [255] => | jméno = Zdeněk [256] => | titul = Přírodní poměry [257] => | příjmení_sestavitele = Pisková [258] => | jméno_sestavitele = Renáta [259] => | sborník = Jihlava [260] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [261] => | místo = Praha [262] => | rok_vydání = 2009 [263] => | isbn = 978-80-7106-551-7 [264] => | strany = 31–32 [265] => | příjmení2 = Vosáhlo [266] => | jméno2 = Jiří [267] => }} [268] => [269] => Největší soustava rybníků se nachází v místních částech Vysoká a Pístov na horním toku Koželužského potoka, jde o Lužný rybník, Silniční rybník, Lukáš, Vodárenský rybník a Luční rybník. Rybníky zaujímají výměru od 0,5 do 11 ha. Na ulici S. K. Neumanna se nachází Panský rybník, v Horním Kosově rybník U Břízy. Na Smrčenském potoce leží ve Starých Horách rybník Borovinka se sádkami a na jeho levém přítoku Kněžský rybník. Mezi Zbornou a Pávovem na Zlatém potoce se nachází několik rybníků – Široký, Dubový a Pávovský. Na řece Jihlávce stojí rybník Stará plovárna. [270] => [271] => V rámci [[Evžen Quitt|Quittovy klimatické klasifikace]] se řadí do mírně teplé oblasti MT4, podle Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 do okrsku B5 a dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] k [[Vlhké kontinentální podnebí|vlhkému kontinentálnímu podnebí]].{{Citace monografie [272] => | příjmení = TOLASZ [273] => | jméno = Radim [274] => | odkaz na autora = Radim Tolasz [275] => | titul = Atlas podnebí Česka [276] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [277] => | místo = Praha [278] => | rok = 2007 [279] => | počet_stran = 255 [280] => | isbn = 978-80-86690-26-1 [281] => }} Pro oblast MT4 jsou charakteristická krátká léta s mírným, suchým až mírně suchým, krátkým přechodným obdobím, mírná jara a podzimy. Zimy jsou normálně dlouhé, mírně teplé a suché, sněhová pokrývka má během nich krátké trvání. Platí pro ni průměrné lednové teploty –2 až –3 °C a průměrné červencové teploty 16 až 17 °C. Ve vegetačním období se úhrn srážek pohybuje mezi 350 a 450 mm, v zimním pak mezi 250 a 300 mm.{{Citace monografie [282] => | příjmení = Quitt [283] => | jméno = Evžen [284] => | odkaz na autora = Evžen Quitt [285] => | titul = Klimatické oblasti Československa [286] => | vydavatel = Geografický ústav ČSAV [287] => | místo = Brno [288] => | rok = 1977 [289] => | strany = [290] => | počet stran = 73 [291] => }} Průměrná roční teplota činí 6-7 °C a průměrné srážkový úhrn dosahuje hodnoty 617 mm/rok. [292] => [293] => === Flora a fauna === [294] => V rámci [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění]] se řadí k [[Provincie středoevropských listnatých lesů|provincii středoevropských listnatých lesů]], [[Hercynská podprovincie|Hercynské podprovincii]], západní část k Pelhřimovskému a východní k [[Velkomeziříčský bioregion|Velkomeziříčskému bioregionu]].{{Citace elektronické monografie [295] => | titul = II.5 biogeografické členění, územní systém ekologické stability [296] => | vydavatel = Kraj Vysočina [297] => | datum_přístupu = 2014-07-14 [298] => | url = http://extranet.kr-vysocina.cz/download/odbor_uzemni/zur/B2_II.5.pdf [299] => | druh_nosiče = PDF [300] => }} Území se nalézá ve [[Fytogeografie|fytogeografickém]] obvodu [[Českomoravské mezofytikum|Českomoravského mezofytika]], v okrese 67 Českomoravská vrchovina.{{Citace elektronické monografie [301] => | příjmení = Divíšek [302] => | jméno = Jan [303] => | titul = 5.3 Fytogeografické členění České republiky [304] => | vydavatel = Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita [305] => | datum_vydání = 2010 [306] => | datum_přístupu = 2014-02-07 [307] => | místo = Brno [308] => | url = http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/index_book_5-3.html [309] => | příjmení2 = Culek [310] => | jméno2 = Martin [311] => | příjmení3 = Jiroušek [312] => | jméno3 = Martin [313] => }} Lesy na území Jihlavy náleží do přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Jehličnaté lesy tvoří především smrková monokultura, původní jedlobukové a smrkobukové porosty se nacházejí u Vysokého kamene. [[Potenciálně přirozená vegetace|Potenciálně přirozenou vegetací]] je [[bučina]] s [[Kyčelnice devítilistá|kyčelnicí devítilistou]], okrajové části okolo Heroltic a Horní Kosov [[biková bučina]].{{Citace elektronické monografie [314] => | titul = Potenciálně přirozená vegetace [315] => | vydavatel = Česká geologická služba [316] => | datum_přístupu = 2014-07-14 [317] => | url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=c39b1ee66b30c54148b8280bf87e3ba3 [318] => }} Krajinu tvoří pole a louky s trvalým [[Lipnicovité|travním porostem]]. Podél vodních toků rostou [[Olše (rod)|olšiny]] (''Alnus'') s [[Bledule jarní|bledulemi jarními]] (''Leucojum vernum''). V lesích se vyskytují [[Brusnice borůvka|borůvky]] (''Vaccinium myrtillus''), [[Violka lesní|violky lesní]] (''Viola reichenbachiana'') či [[kapraď samec]] (''Dryopteris filix-mas''). [319] => [320] => V okolních lesích žijí [[Srnec obecný|srnci obecní]] (''Capreolus capreolus'') či [[Prase divoké|divočáci]] (''Sus scrofa''), z šelem pak [[Kuna lesní|kuny lesní]] (''Martes martes'') a [[Liška obecná (šelma)|lišky obecné]] (''Vulpes vulpes''). V lesích hnízdí [[Datel černý|datli černí]] (''Dryocopus martius''), [[Žluna šedá|žluny šedé]] (''Picus canus''), [[Sýkora|sýkory]] (''Parus''), [[pěnice]] (''Sylvia'') či drozdi zpěvní (''Turdus philomelos''), z dravých ptáků se objevují [[káně lesní]] (''Buteo buteo''). Na vlhkých loukách jsou zastoupeny běžné druhy plazů a obojživelníků, např. [[Zmije obecná|zmije obecné]] (''Vipera berus''), [[Ještěrka živorodá|ještěrky živorodé]] (''Zootoca vivipara''), [[Rana|skokani]] (''Rana''), [[Ropucha obecná|ropuchy obecné]] (''Bufo bufo'') či [[Triturus|čolci]] (''Triturus''). U vodních toků žijí typické druhy ryb a rovněž [[Skokan hnědý|skokani hnědí]] (''Rana temporaria'') a [[Mlok skvrnitý|mloci skvrnití]] (''Salamandra salamandra''). Na rybnících sídlí [[Kachna divoká|kachny divoké]] (''Anas platyrhynchos'') či [[Lyska černá|lysky černé]] (''Fulica atra'').{{Citace monografie [321] => | příjmení = David [322] => | jméno = Petr [323] => | titul = Jihlavsko a Třebíčsko [324] => | vydavatel = Soukup & David [325] => | místo = Praha [326] => | rok = 2006 [327] => | počet_stran = 161 [328] => | kapitola = Vymezení a charakteristika [329] => | strany = 9–11 [330] => | isbn = 80-86899-99-3 [331] => }} [332] => [333] => === Ochrana přírody === [334] => Evropsky významné lokality: [[Lužný rybník]], [[Šlapanka]] a [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatý potok]], [[Vysoký kámen u Smrčné (přírodní památka)|Vysoký kámen u Smrčné]] a [[Zaječí skok]].{{Citace elektronické monografie [335] => | titul = Jihlava [336] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [337] => | datum_vydání = 2014-01-01 [338] => | datum_přístupu = 2014-07-14 [339] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/chrob_find/index.php?frame=1&TYPVYSTUPU%5B%5D=drusop&h_zchru=1&h_evl=1&h_ptacob=1&h_schru=1&h_pstromy=1&h_kod=&h_nazev=&h_organ_oochp=&h_kraj=&OKRES=&h_orp=&h_povob=&h_obec=Jihlava&h_ku=&h_submit=Vyhledat [340] => }} [341] => [342] => Památné stromy: [[Buk na vrchu Rudný]], [[Buk u kostela v Jihlavě]], Buky Bedřicha Smetany ve Smetanových sadech, Dub letní u Henčova, Dub u Domu zdraví, Javor v Popicích, Jilmy u Hosova, Lípa u Tomášků ve Zborné, Lipové stromořadí u Modety, Stromořadí v Bedřichově, Stromořadí v Horním Kosově, Zerav obrovský v Jihlavě. [343] => [344] => == Obyvatelstvo == [345] => === Struktura === [346] => Podle [[sčítání lidu]] roku 1930 zde žilo v 2 070 domech 31 028 obyvatel. 17 968 obyvatel se hlásilo k [[Čechoslovakismus|československé národnosti]] a 12 093 k německé. Žilo zde 25 759 římských katolíků, 1 172 evangelíků, 1 320 příslušníků Církve československé husitské a 1 025 [[Židé v Jihlavě|židů]].{{Citace monografie [347] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [348] => | svazek = II. Země Moravskoslezská [349] => | typ svazku = díl [350] => | vydavatel = Orbis [351] => | místo = Praha [352] => | rok = 1935 [353] => | strany = 55 [354] => | počet stran = 212 [355] => }} [356] => [357] => Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu v roce 2011]] žilo v Jihlavě trvale 50 075 osob, z toho 25 866 žen. Celkem 35 495 občanů se hlásilo k české národnosti, 737 k moravské, 501 ke slovenské, 183 k ukrajinské, 84 k vietnamské, 71 k německé, 32 k romské, 24 k polské a 3 ke slezské.{{Citace elektronické monografie [358] => | titul = Sčítání lidu 2011 Jihlava [359] => | vydavatel = Český statistický úřad [360] => | datum_vydání = 2011 [361] => | datum_přístupu = 2014-06-09 [362] => | url = http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-o-uzemi&tu=0&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAHWPv07DMBDGry2hf4WAgY1HaMWCBBO42CVWk7hK0iAyYWjUgkIbErdkQmKBgRV2Bsa-BOIJWJkQOzMjXIoEA-IkW3fy_b7v8_QdtCSGpRM5kY2xOg4bukwGpoy04svj08rBcwHyLaiEI9lrySM1ijmU1SAOksEo7KXR1jZkVTsv4b2Ip6qg3HWY3SE2MZMzuAD4s5P7MQzlsN_gQxX0g3j57f7h4_J6Iw85DtpEhuMgjWHxd88anx4G8dX0brV6-3qTB0gjFCv8Z6Igt6tA6yXra5tpirEcXezNYuGLpaCoC2oJl0QK5tuC7nAHuwolrvCIQyhRUEAy41ziibYwOHICZ3e_44umTfzMuIS0RXSD0WzC32ses302CzX3iaWghkDLNr8Z9HVJs2u0Ub_EKbPcjoeiC45Bm3XPYfWuz0yefgEL3Kc5lwEAAA..&vseuzemi=H4sIAAAAAAAAAIVRPU8bQRCdHBzYjkOMI9GlIR9NpD1FIpaRCzDGyMYXQDagdJe1b2UfuttddveOkwtLaaCgJX2KlPyJiF-QlKmi9FHKtNl1LNtVGGk_RvPevpm3t7_AlgJWz3CCUayCEDWwHLzF3F7-_uVu7f3XBbD2IBcy7O_hnmKiCVk1EEQOWOinfGsbTOQvMnov6GWPBDzrDVE3YBLJ0O-ihKEBCTkREp0IlhDa9AlVMIkiQCpgZSwfYtpHdRpH80WuwD5stesdPjqHEVgKcgfVTv3ouHparenO1_8vtosVxt8a6N3vl5sWLLmQj7zwiPkiGBJKFBRcI-2YyR03kKriQjbyaIv5NZ3Bk39l05nTpIr0idCITORxLPQUCp67vaFj9B2j7yTMmeg7M33NyEWebDCfMoUVFOce7SgR0L5GLGvEMUmVGTLvwqPIi2duKXhxj84YVkk5n37m2M1Jz8Wfnz7_-XBVtuBBE-wEhzHRrhdmuIM46hJxefvx6cObH9eW8V37_0qbv_SmXCpvlPjU_sVWu7o_zaxaW5prho-Px5qFNct6vTnHONyp13j6F6ZnD3lrAgAA&void= [363] => }} [364] => [365] => Město má zhruba 50 tisíc obyvatel, kromě toho do Jihlavy také dojíždí přes 10 tisíc lidí za prací i za studiem.{{Citace elektronické monografie [366] => | titul = Malý lexikon obcí České republiky 2013 [367] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/maly-lexikon-obci-ceske-republiky-2013-nl6r6nhlpw [368] => | vydavatel = Český statistický úřad [369] => | datum_vydání = 2013-12-16 [370] => | datum_přístupu = 2018-01-22 [371] => }} Největším jihlavským obytným celkem je sídliště Březinova („Březinky“) ležící na východ od historického centra, v roce 1991 tu žilo 10 090 osob, o deset let později 8 964 a v roce 2011 7 622 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [372] => | titul = ZSJ Sídliště Březinova [373] => | vydavatel = Regionální informační servis [374] => | datum_vydání = 2013-01-01 [375] => | datum_přístupu = 2014-06-09 [376] => | url = http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?zuj=586846&zsj=059714#zsj [377] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140714184537/http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?zuj=586846&zsj=059714#zsj [378] => | datum archivace = 2014-07-14 [379] => | nedostupné = ano [380] => }} [381] => [382] => {| class="wikitable" [383] => |+ Vývoj počtu obyvatel a domů Jihlavy podle sčítání lidu{{Citace elektronické monografie [384] => | vydavatel = Český statistický úřad [385] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [386] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150632.pdf [387] => | datum vydání = 2015-12-21 [388] => | datum přístupu = 2018-08-31 [389] => }} [390] => |- [391] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [392] => |- [393] => ! Počet obyvatel [394] => | 20 049 || 22 378 || 23 716 || 24 387 || 25 914 || 25 634 || 31 028 || 26 253 || 34 721 || 40 839 || 51 144 || 51 831 || 50 702 || 50 075 || 50 523 [395] => |- [396] => ! Počet domů [397] => | 1 198 || 1 261 || 1 226 || 1 296 || 1 354 || 1 485 || 2 070 || 2 371 || 3 085 || 3 533 || 4 671 || 5 016 || 5 262 || 6 161 || 6 790 [398] => |} [399] => [400] => [401] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 586846 Jihlava, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Jihlava roku 2011 [402] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 586846 Jihlava, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Jihlava roku 2011 [403] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 586846 Jihlava, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Jihlava roku 2011 [404] => [405] => [406] => === Náboženský život === [407] => Město je sídlem [[Děkanát Jihlava|děkanství jihlavského]], které náleží k [[Diecéze brněnská|brněnské diecézi]]. Spadají sem dvě zdejší římskokatolické farnosti – u [[Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží, Jihlava|kostela Matky Boží]] a u [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|kostela sv. Jakuba]].{{Citace elektronické monografie [408] => | titul = Děkanství jihlavské [409] => | vydavatel = Brněnská diecéze [410] => | datum_vydání = 2014-01-01 [411] => | datum_přístupu = 2014-06-09 [412] => | url = http://www.biskupstvi.cz/katalog/dekanstvi.php?kod=15 [413] => }} Podle cenzu z roku 2011 se k víře hlásí 10 108 z 50 075 osob, z nichž 3 402 se nehlásí k žádné církvi či náboženské společnosti. Z 6 706 věřících, kteří uvedli svou víru, se 5 151 lidí hlásilo k [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolické církvi]], 226 k [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církvi evangelické]], 138 k [[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]], 81 k [[Svědkové Jehovovi|Svědkům Jehovovým]] a 53 k [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|Pravoslavné církvi]]. 22 162 osob svou víru neuvedlo, 17 797 osob bylo bez náboženské víry. Funguje zde i farní obec [[Starokatolická církev v České republice|Starokatolické církve v ČR]]. [414] => [415] => == Obecní správa a politika == [416] => === Členění města === [417] => [[Soubor:Katastrální mapa Jihlavy.png|náhled|Katastrální území Jihlavy]] [418] => [[Soubor:Průběh zemské hranice Čech a Moravy na území Jihlavy.png|náhled|Část mapy z 2. vojenského mapování, na níž je zakreslen průběh zemské hranice Čech a Moravy na území Jihlavy]] [419] => ==== Katastrální území a části ==== [420] => Město se v současnosti skládá z 18 katastrálních území, na kterých leží 17 částí a 51 [[Základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]] (dále jen ZSJ).{{Citace elektronické monografie [421] => | titul = Základní sídelní jednotka (ZSJ) [422] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [423] => | datum_přístupu = 2014-06-06 [424] => | url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ob.kod=586846&ku.nazev=&zj.nazev=&zj.kod=&zjg.sort=UZEMI&search=Vyhledat&zjg.page=1 [425] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160305050205/http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ku.nazev=&ob.kod=586846&search=vyhledat&zj.kod=&zj.nazev=&zjg.page=1&zjg.sort=uzemi [426] => | datum archivace = 2016-03-05 [427] => | nedostupné = ano [428] => }} [429] => [430] => * ''Antonínův Důl'' – části [[Červený Kříž]] a [[Antonínův Důl]] (část); ZSJ Antonínův Důl, Červený Kříž a [[Červený Kříž-průmyslový obvod]] [431] => * ''[[Bedřichov u Jihlavy]]'' – původně části Bedřichov a Bukovno, dnes rozděleno mezi části Jihlavu a [[Staré Hory]]; 3 ZSJ Bedřichov, [[Lesnov]] a [[Zadní Bedřichov]] [432] => * ''Helenín'' – část [[Helenín]]; 2 ZSJ: Helenín a [[Na Člunku]] [433] => * ''Henčov'' – část [[Henčov]] [434] => * ''Heroltice u Jihlavy'' – část [[Heroltice (Jihlava)|Heroltice]]; 2 ZSJ: Heroltice a [[U Karlova lesa]] [435] => * ''Horní Kosov'' – část [[Horní Kosov]]; 3 ZSJ: Horní Kosov, [[K Rantířovu]], [[Sídliště Horní Kosov]] [436] => * ''Hosov'' – část [[Hosov]] [437] => * ''Hruškové Dvory'' – část [[Hruškové Dvory]] a část části Jihlava; 2 ZSJ Hruškové Dvory, [[Průmyslová zóna Hruškové Dvory]] [438] => * ''Jihlava'' – část části Jihlava; 22 ZSJ: [[Heulos]], [[Jihlava-historické jádro]], [[Kalvárie (Jihlava)|Kalvárie]], [[Královský vršek]], [[Na Dolech]], [[Na Dolech-jih]], [[Na Dolech-sever]], [[Na Slunci]], [[Na valech]], [[Průmyslová zóna Bedřichov]], [[Psychiatrická nemocnice Jihlava|Psychiatrická léčebna]], [[Seifertova]], [[Sídliště Březinova]], [[Třída Legionářů]], [[U domu zdraví]], [[U hřbitova (Jihlava)|U hřbitova]], [[U mlýna]], [[U řeky]], [[U soudu]], [[U větrníku]], [[Za tratí]], [[Znojemská]] [439] => * ''Kosov u Jihlavy'' – část [[Kosov (Jihlava)|Kosov]] [440] => * ''[[Pančava (Jihlava)|Pančava]]'' – část části Jihlava [441] => * ''Pávov'' – části [[Pávov]] a [[Antonínův Důl]] (část); 4 ZSJ: [[Nový Pávov]], Pávov, [[Průmyslová zóna Pávov]], [[Vysoký kámen (Jihlava)|Vysoký kámen]] [442] => * ''Pístov u Jihlavy'' – část [[Pístov (Jihlava)|Pístov]] [443] => * ''Popice u Jihlavy'' – část [[Popice (Jihlava)|Popice]] [444] => * ''Sasov'' – část [[Sasov]] [445] => * ''Staré Hory'' – část části [[Staré Hory]] [446] => * ''Vysoká u Jihlavy'' – část [[Vysoká (Jihlava)|Vysoká]] [447] => * ''Zborná'' – část [[Zborná]] [448] => [449] => Součástí města byly dříve i dnes samostatné obce [[Cerekvička-Rosice]], [[Čížov]], [[Hybrálec]], [[Malý Beranov]], [[Měšín]], [[Rančířov]], [[Rantířov]], [[Smrčná]] a [[Vílanec]].{{Citace elektronické monografie [450] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [451] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf [452] => | datum vydání = 2006 [453] => | vydavatel = Český statistický úřad [454] => | místo = Praha [455] => }} [456] => [457] => ==== Rozdělení katastrálních území mezi Čechy a Moravu ==== [458] => Na [[Morava|Moravě]] leží katastrální území Bedřichov u Jihlavy ''(nepatrná část katastru)'', Helenín, Henčov ''(téměř celý katastr)'', Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory ''(téměř celý katastr)'', Jihlava ''(většina katastru)'', Kosov u Jihlavy, Pančava, Pístov u Jihlavy, Popice u Jihlavy, Sasov, Staré Hory ''(nepatrná část katastru)'', Vysoká u Jihlavy a Heroltice u Jihlavy ''(pouze několik pozemků na jihu a východě katastru)''. [459] => [460] => Do [[Čechy|Čech]] pak patří katastrální území Antonínův Důl, Bedřichov u Jihlavy ''(téměř celý katastr)'', Heroltice u Jihlavy ''(téměř celý katastr)'', Hruškové Dvory ''(malá část katastru)'', Pávov, Staré Hory ''(téměř celý katastr)'', Zborná, Jihlava ''(menší část katastru především v oblasti Jihlavských dřevařských závodů)'' a Henčov ''(nepatrná část katastru)''. [461] => [462] => === Instituce === [463] => {{Viz též|Kraj Vysočina|Okres Jihlava}} [464] => Jihlava je [[Krajské město (Česko)|krajským městem]] a také [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Jihlava]] se skládá ze 123 obcí, [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Jihlava|správní obvod obce s rozšířenou působností]] ze 79 obcí. [465] => [466] => V areálu bývalé nemocnice stojí budova [[Okresní soud v Jihlavě|okresního soudu]], okresního státního zastupitelství a pobočky [[Krajský soud v Brně|Krajského soudu v Brně]]. Bezpečnost zajišťují [[Policie České republiky|Krajské ředitelství policie kraje Vysočina]] a [[Obecní policie|Městská policie]] Jihlava. Hasičská zbrojnice leží na ulici Sokolovská [467] => {{Citace elektronické monografie [468] => | titul = Územní odbor Jihlava [469] => | url = http://www.hzscr.cz/clanek/region-jihlava.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d [470] => | vydavatel = Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR [471] => | datum_vydání = 2014-01-01 [472] => | datum_přístupu = 2014-07-29 [473] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140729205447/http://www.hzscr.cz/clanek/region-jihlava.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d [474] => | datum archivace = 2014-07-29 [475] => | nedostupné = ano [476] => }} [477] => a Krajské vojenské velitelství Jihlava sídlí na ulici Vrchlického. [478] => {{Citace elektronické monografie [479] => | titul = KVV Jihlava [480] => | url = http://www.acr.army.cz/struktura/sily-podpory/kvv/kvv-jihlava-6839/ [481] => | vydavatel = Ministerstvo obrany [482] => | datum_vydání = 2014-01-01 [483] => | datum_přístupu = 2014-07-29 [484] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140811190016/http://www.acr.army.cz/struktura/sily-podpory/kvv/kvv-jihlava-6839/ [485] => | datum archivace = 2014-08-11 [486] => | nedostupné = ano [487] => }} [488] => Z úřadů tu sídlí Magistrát města Jihlavy, Krajský úřad Kraje Vysočina a pobočky [[Finanční úřad|finančního úřadu]], [[Úřad práce České republiky|úřadu práce]], [[Katastrální úřad|katastrálního úřadu]], [[Česká správa sociálního zabezpečení|České správy sociálního zabezpečení]], [[Živnostenský úřad|živnostenského úřadu]] a Regionální rozvojové agentury Vysočina. Dále jsou zde zastoupeny hygienická stanice a [[Státní veterinární ústav Jihlava]]. Jihlava je také celostátním sídlem [[Energetický regulační úřad|Energetického regulačního úřadu]]. [489] => [490] => Zdravotnické služby poskytují lékaři v soukromých ordinacích či v komplexu [[Jihlavské terasy]], [[Nemocnice Jihlava]], [[Lékárenský komplex Jihlava|Lékařský dům Jihlava]] (též známý jako Dům zdraví), [491] => {{Citace elektronické monografie [492] => | titul = Historie areálu [493] => | url = http://ldjihlava.cz/historie-arealu/ [494] => | vydavatel = Lékařský dům Jihlava [495] => | datum_vydání = 2014-01-01 [496] => | datum_přístupu = 2014-07-29 [497] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140817094921/http://ldjihlava.cz/historie-arealu/ [498] => | datum archivace = 2014-08-17 [499] => | nedostupné = ano [500] => }} [501] => [[Psychiatrická nemocnice Jihlava]] a četné lékárny. Domovy pro seniory se nachází na Jihlavských terasách{{Citace elektronické monografie [502] => | titul = Historie [503] => | url = http://www.jihlavsketerasy.cz/bydleni/historie [504] => | vydavatel = Jihlavské terasy [505] => | datum_vydání = 2011-01-01 [506] => | datum_přístupu = 2014-07-29 [507] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140729162717/http://www.jihlavsketerasy.cz/bydleni/historie [508] => | datum archivace = 2014-07-29 [509] => | nedostupné = ano [510] => }} a v místní části [[Lesnov]]. Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Jihlava s kapacitou 37 dětí zřizuje ministerstvo školství.{{Citace elektronické monografie [511] => | titul = Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Jihlava [512] => | url = http://www.ddssjihlava.cz/ [513] => | vydavatel = Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Jihlava [514] => | datum_vydání = 2014-02-19 [515] => | datum_přístupu = 2014-07-29 [516] => }} Ústřední hřbitov stojí na ulici Žižkova, menší Hřbitov Kalvárie na ulici Helenínská.{{Citace elektronické monografie [517] => | titul = Hřbitovy [518] => | url = http://www.sml-jihlava.cz/hrbitovy [519] => | vydavatel = SML Jihlava [520] => | datum_vydání = 2012-01-01 [521] => | datum_přístupu = 2014-07-29 [522] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140809221346/http://www.sml-jihlava.cz/hrbitovy [523] => | datum archivace = 2014-08-09 [524] => | nedostupné = ano [525] => }} Služby města Jihlavy v místní části Lesnov provozují [[krematorium]].{{Citace elektronické monografie [526] => | titul = KREMATORIUM JIHLAVA [527] => | url = http://pohrebnisluzby.smj.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=600063&id_u=1001&p1=1004 [528] => | vydavatel = SMJ Jihlava [529] => | datum_vydání = 2014-01-01 [530] => | datum_přístupu = 2014-07-29 [531] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200127064749/http://pohrebnisluzby.smj.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=600063&id_u=1001&p1=1004 [532] => | datum archivace = 2020-01-27 [533] => | nedostupné = ano [534] => }} [535] => [536] => === Samospráva === [537] => {{Viz též|Seznam představitelů Jihlavy}} [538] => Město má 37členné [[Zastupitelstvo obce|zastupitelstvo]], v čele 11členné [[Rada obce|rady města]] stojí [[primátor]].{{Citace elektronické monografie [539] => | titul = Rada města Jihlavy [540] => | vydavatel = Magistrát města Jihlavy [541] => | datum_vydání = 2014-01-01 [542] => | datum_přístupu = 2014-06-06 [543] => | url = http://jihlava.cz/kontakty/os-38873/p1=49306 [544] => }} [545] => [546] => {| class="wikitable" [547] => |- [548] => ! Volební
období !! Volební
účast !! Mandáty
v zastupitelstvu !! Primátor [549] => |- [550] => | 2002–2006 || 33,32 % || 11 ODS
8 KSČM
7 ČSSD
4 KDU-ČSL
2 Strana zelených
2 US-DEU
2 Sdružení nezávislých
1 ČSNS a Jihlavská aliance || [[Vratislav Výborný]]
[[Vladimír Hink]] [551] => |- [552] => | 2006–2010 || 36,53 % || 11 ODS
7 ČSSD
6 KSČM
4 Nezávislí občané Jihlavy
3 SNK Evropští demokraté
3 KDU-ČSL
3 Strana zelených || [[Jaroslav Vymazal]] [553] => |- [554] => | 2010–2014 || 37,69 % || 11 ČSSD
10 ODS
7 KSČM
4 TOP 09
3 Krásná Jihlava NOJ-JA-Svobodní
2 KDU-ČSL || [[Jaroslav Vymazal]] [555] => |- [556] => | 2014–2018 || 35,16 % || 8 ANO 2011
8 ČSSD
6 KSČM
5 ODS
4 KDU-ČSL
4 Fórum Jihlava
2 TOP 09 || [[Rudolf Chloupek]] [557] => |- [558] => | 2018–2022 || 37,48 % || 10 ANO 2011
7 Fórum Jihlava
6 ODS
4 Žijeme Jihlavou!
3 KSČM
3 KDU-ČSL
2 ČSSD
2 SPD || [[Karolína Koubová]] [559] => |} [560] => [561] => == Hospodářství == [562] => Mezi pěstovanými plodinami převažují [[obilniny]], na polovinu od roku 1989 pokleslo pěstování [[Lilek brambor|brambor]], naopak se zvýšila produkce [[Brukev řepka|řepky olejky]].{{Citace kvalifikační práce [563] => | příjmení = Svobodová [564] => | jméno = Hana [565] => | instituce = Masarykova univerzita [566] => | titul = Regionálně geografická analýza zemědělství okresu Jihlava [567] => | url = https://is.muni.cz/th/67632/prif_m/ [568] => | typ_práce = Diplomová práce [569] => | vedoucí = doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc [570] => | místo = Brno [571] => | počet_stran = 87 [572] => | strany = 46 [573] => | rok = 2006 [574] => | citace = 2014-01-01 [575] => }} Provozy rostlinné výroby se nacházejí především v okrajových částech Jihlavy, v [[Heroltice (Jihlava)|Herolticích]] sídlí firmy EUROFARMS, s.r.o. a AGROSALES s. r. o.,{{Citace elektronické monografie [576] => | titul = EUROFARMS, S.R.O. [577] => | vydavatel = Eurofarms [578] => | datum_vydání = 2014-01-01 [579] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [580] => | url = http://www.spearheadinternational.cz/cz/eurofarms-sro [581] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140809083017/http://www.spearheadinternational.cz/cz/eurofarms-sro [582] => | datum archivace = 2014-08-09 [583] => | nedostupné = ano [584] => }} v [[Pístov (Jihlava)|Pístově]] Agrodružstvo Pístov a v Jihlavě má sídlo Zemědělské zásobování a nákup v Jihlavě, a.s. Těžbou dřeva se zabývají společnosti EDELVEJS, s.r.o. a Lesní společnost Jihlava. Z [[Živočišná výroba|živočišné výroby]] jsou zde zastoupeny podniky Rybářství Růžička, spol. s r.o., chov prasat Selma, a.s., chov drůbeže Gallus Extra, s.r.o. a Biofarma Sasov.{{Citace elektronické monografie [585] => | titul = O biofarmě [586] => | vydavatel = Farma Sasov [587] => | datum_vydání = 2009-01-01 [588] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [589] => | url = http://biofarma.cz/cz/o-biofarme [590] => }} [591] => [592] => Z průmyslu je zde zastoupeno převážně [[strojírenství]] a to zejména se specializací na [[automobilový průmysl]]. Mezi největší zaměstnavatele se řadí [[Robert Bosch GmbH|Bosch Powertrain]], jehož továrna na vstřikovací systémy zaměstnává okolo 5 000 osob, [[Marelli Automotive Lighting Jihlava]] (automobilové světlomety), [[Motorpal]], a.s. (vstřikovací systémy),{{Citace elektronické monografie [593] => | titul = II.2 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů a u zaměstnavatelů [594] => | vydavatel = OP Evropská Územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013 [595] => | datum_vydání = 2013-01-01 [596] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [597] => | url = http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/anal-zy/anal-za-aktivn-a-pasivn-politiky-zam-stnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zam-stnavatel/ [598] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170421201753/http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/anal-zy/anal-za-aktivn-a-pasivn-politiky-zam-stnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zam-stnavatel [599] => | datum archivace = 2017-04-21 [600] => | nedostupné = ano [601] => }} [[Tesla Jihlava]] (díly pro automobilový průmysl), [[Moravské kovárny]] (zápustkové výkovky) a [[Jihlavan]] (letecké přístroje). Mezi další strojírenské firmy se řadí AJAX PILNÍKY, a. s. na ulici Polenská, FALCON v.o.s. vyrábějící ventily, Global, spol. s r.o. (střešní a izolační systémy), SEPOS (dveře), sklárny [[Bohemia Jihlava]] a.s. a Plastikov (plastová okna). Stavebnictví je zastoupeno podniky ACO Stavební prvky spol. s r.o., PRIMONT spol.s.r.o. na Pávově, POZEMNÍ STAVBY Jihlava, Rieder Beton a PSJ. Dřevařské výrobě se věnuje firma [[Kronospan]]. [602] => [603] => Plavky a sportovní oblečení vyrábí podnik [[Modeta Style]], pracovní oděvy pak firma Petex. Z potravinářství tu funguje mlékárna [[Moravia Lacto]], [[Pivovar Jihlava]] produkující [[Ježek (pivo)|pivo Ježek]] a pekárna [[Lapek]]. Do roku 2011 tu sídlila společnost [[Tchibo]], jejíž káva – [[Jihlavanka]] – nese název podle města.{{Citace elektronického periodika [604] => | příjmení = Kolařík [605] => | jméno = Michal [606] => | titul = Káva Jihlavanka už nebude mít s Jihlavou nic společného, název zůstane [607] => | periodikum = iDNES.cz [608] => | datum_vydání = 2011-06-22 [609] => | datum_přístupu = 2014-07-29 [610] => | url = http://jihlava.idnes.cz/kava-jihlavanka-uz-nebude-mit-s-jihlavou-nic-spolecneho-nazev-zustane-1kz-/jihlava-zpravy.aspx?c=A110621_162044_jihlava-zpravy_dmk [611] => }} Vzhledem k poloze Jihlavy uprostřed České republiky a nedaleko [[dálnice D1]] jsou zde hojně zastoupeny dopravní a [[Logistika|logistické služby]], mezi jejichž poskytovatele patří [[Jipocar]], [[GLS]], Toptrans, [[DPD]], [[ICOM transport]], [[Geis CZ]], [[ČD Cargo]], [[DHL]] Express Czech Republic, Weindel Logistik Service ČR a ESATRANS Jihlava s.r.o. Vývoj softwaru nabízí společnosti IT Stormware a Gordic. V červnu 2014 byl otevřen Vědeckotechnický park a Centrum transferu technologií Vysočina.{{Citace elektronické monografie [612] => | titul = V Jihlavě byl slavnostně otevřen Vědeckotechnický park Vysočina [613] => | vydavatel = VTP Vysočina [614] => | datum_vydání = 2014-06-04 [615] => | datum_přístupu = 2014-07-29 [616] => | url = http://www.vtpvysocina.eu/cz/pro-media/tiskove-zpravy?zprava=50 [617] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140812033043/http://www.vtpvysocina.eu/cz/pro-media/tiskove-zpravy?zprava=50 [618] => | datum archivace = 2014-08-12 [619] => | nedostupné = ano [620] => }} [621] => [622] => Nachází se zde množství [[supermarket]]ů a obchodní domy [[Obchodní dům Prior (Jihlava)|Prior]] a [[City Park]]. Menší obchody se nacházejí v centru města, kde své pobočky má většina českých pojišťoven a bank. Právní služby poskytuje nespočet advokátních kanceláří a notáři. Nacházejí se zde řada restauračních zařízení např. Buena Vista, restaurace Hotelu Gustav Mahler, Pivovarská restaurace, Restaurace Milenium, [[Radniční pivovar|Radniční restaurace a pivovar]], [[Restaurace Tři Knížata]], Restaurace U Jakuba či Peťanova pizza, dále pak menší hospody, vinárny, kavárny, bary a cukrárny. [[Rychlé občerstvení]] je zastoupeno menšími provozy a bufety a pobočkami řetězců KFC a [[McDonald's]].{{Citace elektronické monografie [623] => | titul = Kam na něco dobrého? [624] => | vydavatel = TIC Jihlava [625] => | datum_vydání = 2014-01-01 [626] => | datum_přístupu = 2014-07-29 [627] => | url = http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=1008&p1=1040 [628] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150214015435/http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=1008&p1=1040 [629] => | datum archivace = 2015-02-14 [630] => | nedostupné = ano [631] => }} Ubytování nabízejí hotely EA Business hotel Jihlava, Grandhotel Jihlava Garni, [[Hotel Gustav Mahler]], Hotel Milenium a Villa Eden a řada penzionů.{{Citace elektronické monografie [632] => | titul = Hotely [633] => | vydavatel = TIC Jihlava [634] => | datum_vydání = 2014-01-01 [635] => | datum_přístupu = 2014-07-29 [636] => | url = http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=1006&p1=1035 [637] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150213200831/http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=1006&p1=1035 [638] => | datum archivace = 2015-02-13 [639] => | nedostupné = ano [640] => }} [641] => [642] => == Doprava == [643] => [[Soubor:Jihlava, městské vlakové nádraží 2.jpg|náhled|Městské vlakové nádraží Jihlava]] [644] => [[Soubor:Železniční-viadukt,-Pod-Jánským-kopečkem,-Jihlava.jpg|náhled|Železniční viadukt, Jihlava]] [645] => Jihlava je celostátně až mezinárodně významným [[silnice|silničním]] uzlem, kříží se tu [[dálnice D1]] ([[Evropská silnice E50|E50]], [[Evropská silnice E65|E65]]) [[Praha]] – [[Brno]] a dálková [[silnice I/38]] od [[Kolín]]a, po níž je dále vedena [[evropská silnice E59]] směr [[Znojmo]] a [[Vídeň]]. Význam jihlavského [[železnice|železničního]] uzlu je spíše jen regionální ačkoliv v budoucnosti by mohl mít mezinárodní význam vzhledem k výstavbě vysokorychlostní trati. [646] => [647] => === Silnice === [648] => Katastrem probíhá asi 8 km severně od města [[dálnice D1]] s exitem 112. Exit s městem spojuje čtyřpruhový přivaděč [[silnice I/38]], která vede ze Štok a dále z Jihlavy pokračuje směrem na Moravské Budějovice. Vzhledem k výhodnému silničnímu spojení má Jihlava množství autobusových spojů do blízkého okolí i do celé republiky. Silnice II. třídy na území města jsou: [649] => * [[Silnice II/352|II/352]] v úseku Pávov – Polná [650] => * [[Silnice II/405|II/405]] v úseku Jihlava – Brtnice [651] => * [[Silnice II/406|II/406]] ze silnice II/602 směrem na Třešť [652] => * [[Silnice II/523|II/523]] v úseku Rančířov – Jihlava – Větrný Jeníkov [653] => * [[Silnice II/602|II/602]] v úseku Velký Beranov – Jihlava – Vyskytná [654] => Silnice III. třídy jsou: [655] => * III/0024 ze silnice II/602 na Malý Beranov [656] => * III/01945 Jihlava – Rantířov [657] => * III/03824 Jihlava – I/38 – Hybrálec [658] => * III/1311 Smrčná – Lesnov (I/38) [659] => * III/13112 ze silnice II/523 na Plandry [660] => * III/4062 Jihlava – Pístov (I/38) – Popice – Salavice [661] => [662] => === Železnice === [663] => Železniční spojení Jihlava získala až v roce [[1871]] ([[Rakouská severozápadní dráha]] z Vídně přes Znojmo, Kolín a [[Nymburk]] do [[Děčín]]a). Dnes Jihlava leží na železniční [[Železniční trať Brno–Jihlava|trati 240]] Brno – Jihlava, která se na [[Jihlava (nádraží)|hlavním nádraží]] napojuje na elektrifikovanou [[Železniční trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí|trať 225]] [[Havlíčkův Brod]] – [[Veselí nad Lužnicí]], na níž leží také druhé nádraží ''[[Jihlava město]] '' a zastávky ''[[Jihlava-Staré Hory (železniční zastávka)|Jihlava-Staré Hory]] '' a ''[[Jihlava-Bosch Diesel (železniční zastávka)|Jihlava-Bosch Diesel]]''. [664] => [665] => V Jihlavě zastavují vnitrostátní [[Rychlík (vlak)|rychlíky]] na trase [[Brno]] – [[České Budějovice]] – [[Plzeň]] a také každou sobotu a neděli obsluhují stanice Jihlava a Jihlava město jeden pár spojů z obou směrů na trase Praha – Jihlava. [666] => [667] => === Letiště === [668] => [[Letiště Jihlava]] se nachází v místní části [[Henčov]]. Jedná se o veřejné vnitrostátní letiště s nezpevněným povrchem. [669] => [670] => === Městská hromadná doprava === [671] => {{viz též|Tramvajová doprava v Jihlavě|Trolejbusová doprava v Jihlavě|Městská autobusová doprava v Jihlavě}} [672] => První [[Tramvajová doprava v Jihlavě|tramvaje]] vyjely do jihlavských ulic v roce [[1909]]. Jediná, 2,7 km dlouhá trať spojovala dnešní [[Masarykovo náměstí (Jihlava)|Masarykovo náměstí]] s nádražím. Provoz tramvají byl zastaven v roce [[1948]]. [673] => [674] => Právě moderní [[trolejbus]]y měly nahradit zastaralou tramvajovou dopravu. Jejich první trať vedla po trase té tramvajové. V 50. a v první polovině 60. let se trolejbusová síť úspěšně rozrůstala, poté ale přišla stagnace. Opětovný rozvoj je datován od poloviny 70. let. Trolejbusové linky jsou označeny písmeny (A, B, C, D, E, F, G a H), což v jiných městech v České republice není u povrchové dopravy obvyklé. Kromě trolejbusů provozuje [[Dopravní podnik města Jihlavy]] také dvanáct linek [[autobus]]ové dopravy. [675] => [676] => == Společnost == [677] => {{Viz též|Hornická naučná stezka (Jihlava)|Naučná stezka Hudební osobnosti Jihlavy|Pivovarská naučná stezka}} [678] => === Školství === [679] => [[Soubor:Gymnázium Jihlava 2.jpg|náhled|upright|Gymnázium Jihlava]] [680] => Město zřizuje jako své příspěvkové organizace jedny [[Dětské jesle|jesle]] s kapacitou 40 dětí{{Citace elektronické monografie [681] => | titul = DĚTSKÉ JESLE, Seifertova 4a, Jihlava [682] => | vydavatel = Magistrát města Jihlavy [683] => | datum_vydání = 2014-01-01 [684] => | datum_přístupu = 2014-06-05 [685] => | url = http://www.jihlava.cz/detske-jesle/os-35616 [686] => }}{{Nedostupný zdroj}} a dvě [[Mateřská škola|mateřské školy]]. Mateřská škola Mozaika Jihlava má 18 odloučených pracovišť, [687] => {{Citace elektronické monografie [688] => | titul = Mateřská škola Mozaika Jihlava [689] => | vydavatel = Mateřská škola Mozaika Jihlava [690] => | datum_vydání = 2014-01-01 [691] => | datum_přístupu = 2014-06-05 [692] => | url = http://www.msmozaikaji.cz/joomla/ [693] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140604091132/http://www.msmozaikaji.cz/joomla/ [694] => | datum archivace = 2014-06-04 [695] => | nedostupné = ano [696] => }} [697] => kde v roce 2012 bylo 1600 míst,{{Citace elektronické monografie [698] => | příjmení = Tulis [699] => | jméno = Radek [700] => | titul = Jihlava za rok zvýšila kapacitu školek o 175 míst [701] => | vydavatel = Magistrát města Jihlavy [702] => | datum_vydání = 2013-03-09 [703] => | datum_přístupu = 2014-06-05 [704] => | url = http://www.jihlava.cz/jihlava-za-rok-zvysila-kapacitu-skolek-o-175-mist/d-488021 [705] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200618042054/https://www.jihlava.cz/jihlava-za-rok-zvysila-kapacitu-skolek-o-175-mist/d-488021 [706] => | datum archivace = 2020-06-18 [707] => | nedostupné = ano [708] => }} a Mateřská škola a Speciálně pedagogické centrum Jihlava na ulici Demlova s kapacitou pro 120 dětí s mentálním, zrakovým, tělesným, sluchovým a řečovým postižením.{{Citace elektronické monografie [709] => | titul = Představení mateřské školy [710] => | vydavatel = MŠ Demlova [711] => | datum_vydání = 2014-01-01 [712] => | datum_přístupu = 2014-06-05 [713] => | url = http://www.msdemlova.cz/ [714] => }} Nacházejí se tu rovněž tři soukromé mateřinky – Mateřská škola Kvítek, [715] => {{Citace elektronické monografie [716] => | titul = Vítejte na stránkách MŠ Kvítek [717] => | vydavatel = MŠ Kvítek [718] => | datum_vydání = 2014-01-01 [719] => | datum_přístupu = 2014-06-05 [720] => | url = http://www.secrji.cz/MSKvitek.html [721] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140606220430/http://www.secrji.cz/MSKvitek.html [722] => | datum archivace = 2014-06-06 [723] => | nedostupné = ano [724] => }} [725] => Mateřská škola TINY WORLD [726] => {{Citace elektronické monografie [727] => | titul = Mateřská škola TINY WORLD [728] => | vydavatel = Mateřská škola TINY WORLD [729] => | datum_vydání = 2009-01-01 [730] => | datum_přístupu = 2014-06-05 [731] => | url = http://www.tinyworld.cz/ [732] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140606211342/http://www.tinyworld.cz/ [733] => | datum archivace = 2014-06-06 [734] => | nedostupné = ano [735] => }} [736] => a Soukromé centrum pro děti Chaloupka. [737] => {{Citace elektronické monografie [738] => | titul = Soukromé centrum pro děti Chaloupka [739] => | vydavatel = Soukromé centrum pro děti Chaloupka [740] => | datum_vydání = 2014-01-01 [741] => | datum_přístupu = 2014-06-05 [742] => | url = http://www.detskecentrum-chaloupka.estranky.cz/ [743] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140606203731/http://www.detskecentrum-chaloupka.estranky.cz/ [744] => | datum archivace = 2014-06-06 [745] => | nedostupné = ano [746] => }} [747] => Od školního roku 2013/2014 je v provozu soukromá školka Meruzalka, jež se řídí zásadami [[Montessoriovská škola|Montessori]]. [748] => {{Citace elektronické monografie [749] => | titul = Meruzalka [750] => | vydavatel = Meruzalka [751] => | datum_vydání = 2014-01-01 [752] => | datum_přístupu = 2014-06-05 [753] => | url = http://www.meruzalka.cz/o-nas/ [754] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140606235046/http://www.meruzalka.cz/o-nas/ [755] => | datum archivace = 2014-06-06 [756] => | nedostupné = ano [757] => }} [758] => [759] => [760] => Dále město zřizuje 10 základních škol (ZŠ Otokara Březiny, [[Základní škola T.G. Masaryka Jihlava|Základní škola T.G. Masaryka]], na ulicích Demlova, E. Rošického, Havlíčkova, Kollárova, Křížová, Nad Plovárnou, Jungmannova a Seifertova) a jednu Základní školu speciální a Praktickou školu. Funguje tu rovněž [[základní umělecká škola]].{{Citace elektronické monografie [761] => | titul = MATEŘSKÉ A ZÁKLADNÍ ŠKOLY [762] => | vydavatel = Magistrát města Jihlavy [763] => | datum_vydání = 2014-01-01 [764] => | datum_přístupu = 2014-06-05 [765] => | url = http://jihlava.cz/materske-a-zakladni-skoly/os-36336/p1=49321 [766] => }} Křesťanská základní škola Jihlava se sídlem na náměstí Svobody tu vznikla v roce 1991, jejím zřizovatelem je [[Diecéze brněnská|biskupství brněnské]].{{Citace elektronické monografie [767] => | titul = Křesťanská základní škola Jihlava [768] => | vydavatel = Křesťanská základní škola Jihlava [769] => | datum_vydání = 2014-01-01 [770] => | datum_přístupu = 2014-06-05 [771] => | url = http://www.krestanka.cz/kontakty-3 [772] => }} [773] => [774] => V Jihlavě sídlí šest státních středních škol, [[Gymnázium Jihlava]], [[Střední uměleckoprůmyslová škola Jihlava-Helenín|Střední uměleckoprůmyslová škola v Heleníně]], Střední odborná škola sociální u Matky Boží v Jihlavě, Střední škola stavební Jihlava. Ke školnímu roku 2014/2015 [[Kraj Vysočina]] sloučil šest středních škol do dvou vzdělávacích center.{{Citace elektronického periodika [775] => | příjmení = Paclík [776] => | jméno = Jaroslav [777] => | titul = Potvrzeno. Z 18 středních škol na Vysočině bude 8 vzdělávacích center [778] => | periodikum = iDNES.cz [779] => | datum_vydání = 2013-06-27 [780] => | datum_přístupu = 2014-09-12 [781] => | url = http://jihlava.idnes.cz/kraj-vysocina-slouci-18-strednich-skol-do-osmi-vzdelavacich-ceenter-1du-/jihlava-zpravy.aspx?c=A130626_1944859_jihlava-zpravy_mv [782] => | příjmení2 = Vokáč [783] => | jméno2 = Martin [784] => }} Tím prvním je Obchodní akademie, Střední zdravotnická škola, Střední odborná škola služeb a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava (OZŠ Jihlava){{Citace elektronické monografie [785] => | titul = Obory vyučované podle školního vzdělávacího programu [786] => | vydavatel = OZŠ Jihlava [787] => | datum_vydání = 2014-09-01 [788] => | datum_přístupu = 2014-09-12 [789] => | url = http://www.ozs-ji.cz/1-uvodni-stranka.html [790] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140912140610/http://www.ozs-ji.cz/1-uvodni-stranka.html [791] => | datum archivace = 2014-09-12 [792] => | nedostupné = ano [793] => }} a druhé vzdělávací centrum se nazývá Střední škola průmyslová, [[Střední škola technická Jihlava|technická]] a automobilní Jihlava.{{Citace elektronické monografie [794] => | titul = Střední škola technická Jihlava [795] => | vydavatel = Střední škola technická Jihlava [796] => | datum_vydání = 2014-09-01 [797] => | datum_přístupu = 2014-09-12 [798] => | url = http://www.sstji.cz/ [799] => }} Dále zde funguje šest soukromých středních škol – Manažerská akademie, Soukromá střední umělecká škola grafická, Soukromé gymnázium AD FONTES, Škola ekonomiky a cestovního ruchu, TRIVIS – Střední škola veřejnoprávní Jihlava, FARMEKO – Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední odborná škola. [800] => [801] => Služby poskytují i čtyři [[Vyšší odborná škola|vyšší odborné školy]] – Soukromá vyšší odborná škola sociální, Soukromá vyšší odborná škola grafická, Vyšší zdravotnická škola a Vyšší policejní škola Ministerstva vnitra v Jihlavě.{{Citace elektronické monografie [802] => | titul = Školy [803] => | vydavatel = Magistrát města Jihlavy [804] => | datum_vydání = 2014-01-01 [805] => | datum_přístupu = 2014-06-05 [806] => | url = http://www.jihlava.cz/skoly-a-mimoskolska-zarizeni/os-984 [807] => }} Na ulici Tolstého stojí areál [[Vysoká škola polytechnická Jihlava|Vysoké školy polytechnické Jihlava (VŠPJ)]], která je jedinou veřejnou vysokou školou neuniverzitního typu v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. [808] => [809] => === Kultura === [810] => [[Soubor:Horácké divadlo, Jihlava 3.jpg|náhled|vlevo|[[Horácké divadlo Jihlava]]]] [811] => [[Horácké divadlo Jihlava]] s velkou a malou scénou, divadelním klubem, kavárnou a Jazz Clubem sídlí v Komenského ulici. Divadlo Na Kopečku sídlí v areálu [[Psychiatrická nemocnice Jihlava|psychiatrické nemocnice]], hraje se zde amatérské divadlo, ale prostory slouží též k výstavám výtvarných děl či k pořádání besed a koncertů.{{Citace elektronické monografie [812] => | titul = Divadlo Na Kopečku [813] => | vydavatel = Turistické informační centrum v Jihlavě [814] => | datum_vydání = 2014-01-01 [815] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [816] => | url = http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=3545&p1=1022 [817] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090206095253/http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=3545&p1=1022 [818] => | datum archivace = 2009-02-06 [819] => | nedostupné = ano [820] => }} DIOD – Divadlo otevřených dveří sídlí v prostorách bývalého kina Sokol, jeho provozovatelem je Tělocvičná jednota Sokol v Jihlavě. Projekt vznikl v roce 2011, na programu má široké spektrum uměleckých činností od divadla přes tanec po besedy a workshopy.{{Citace elektronické monografie [821] => | titul = O projektu DIOD [822] => | vydavatel = DIOD – Divadlo otevřených dveří [823] => | datum_vydání = 2014-01-01 [824] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [825] => | url = http://www.diod.cz/o-projektu [826] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140714225452/http://www.diod.cz/o-projektu [827] => | nedostupné = ano [828] => }} Nezávislé divadelní sdružení De Facto Mimo funguje od roku 2000, zúčastnili se řady divadelních festivalů jak v Česku, tak v zahraničí.{{Citace elektronické monografie [829] => | titul = O nás [830] => | vydavatel = De Facto Mimo [831] => | datum_vydání = 2014-01-01 [832] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [833] => | url = http://www.dfm.cz/?page_id=11 [834] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140705152321/http://www.dfm.cz/?page_id=11 [835] => | datum archivace = 2014-07-05 [836] => | nedostupné = ano [837] => }} Divadlo T.E.J.P. vzniklo v roce 2001, zaměřuje se na pohybové divadlo, klauniádu, cirkusové výstupy a akrobacii.{{Citace elektronické monografie [838] => | titul = Divadlo T.E.J.P. [839] => | vydavatel = Turistické informační centrum v Jihlavě [840] => | datum_vydání = 2014-01-01 [841] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [842] => | url = http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43650&p1=1022 [843] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200618042056/https://www.jihlava.cz/tic/ [844] => | datum archivace = 2020-06-18 [845] => | nedostupné = ano [846] => }} Nejen pro děti hrají BOBO divadlo, které bylo založeno v roce 1997,{{Citace elektronické monografie [847] => | titul = BOBO divadlo [848] => | vydavatel = Turistické informační centrum v Jihlavě [849] => | datum_vydání = 2014-01-01 [850] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [851] => | url = http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=3676&p1=1022 [852] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090206095258/http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=3676&p1=1022 [853] => | datum archivace = 2009-02-06 [854] => | nedostupné = ano [855] => }} a Dětské karnevalové divadlo JEŽEK založené roku 2009.{{Citace elektronické monografie [856] => | titul = Dětské karnevalové divadlo JEŽEK [857] => | vydavatel = Turistické informační centrum v Jihlavě [858] => | datum_vydání = 2014-01-01 [859] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [860] => | url = http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43525&p1=1022 [861] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200618042056/https://www.jihlava.cz/tic/ [862] => | datum archivace = 2020-06-18 [863] => | nedostupné = ano [864] => }} [865] => [866] => V Jihlavě fungují dvě stálá kina – multikino [[Cinestar]] v obchodním centru [[City Park]] a [[Kino Dukla (Jihlava)|kino Dukla]] s filmovým klubem. V parku [[Heulos]] stojí [[letní kino]]. [867] => {{Citace elektronické monografie [868] => | titul = Letní kino [869] => | vydavatel = AMFITEÁTR JIHLAVA [870] => | datum_vydání = 2011-01-01 [871] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [872] => | url = http://www.amfik.cz/letni-kino [873] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140714132935/http://www.amfik.cz/letni-kino [874] => | datum archivace = 2014-07-14 [875] => | nedostupné = ano [876] => }} [877] => Hudbě jsou zasvěceny menší tematicky zaměřené kluby (např. Mystic Club, Club Xanadu či SOUL Music Club Jihlava). Větší koncerty se odehrávají na [[Horácký zimní stadion Jihlava|zimním stadionu]], v Domě kultury a Dělnickém domě. V roce 1985 vzniklo Pěvecké sdružení Campanula Jihlava.{{Citace elektronické monografie [878] => | titul = Pěvecké sdružení Campanula Jihlava [879] => | vydavatel = Pěvecké sdružení Campanula Jihlava [880] => | datum_vydání = 2014-01-01 [881] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [882] => | url = http://www.campanulajihlava.cz/campanula.php?jazyk=cz [883] => }} V Domě kultury Jihlava hostují svá představení různá česká divadla, avšak konají se zde i další společenské události jako jsou plesy. Pro pořádání plesů či kongresových setkání slouží též Dělnický dům Jihlava. [884] => [885] => [[Soubor:Letní kino Heulos, Jihlava 2.jpg|náhled|Letní kino v lesoparku [[Heulos]]]] [886] => [[Muzeum Vysočiny Jihlava]] sídlí na Masarykově náměstí. Výstavy pořádají [[Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě|Oblastní galerie Vysočiny]], [[Dům Gustava Mahlera]] na ulici Znojemská, Galerie Horácké divadlo Jihlava, Galerie Hotelu Gustav Mahler a Galerie Jána Šmoka v ateliérech soukromé Střední umělecké školy grafické.{{Citace elektronické monografie [887] => | titul = Galerie [888] => | vydavatel = Turistické informační centrum v Jihlavě [889] => | datum_vydání = 2014-01-01 [890] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [891] => | url = http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=2388&p1=1024 [892] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131126215308/http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=2388&p1=1024 [893] => | datum archivace = 2013-11-26 [894] => | nedostupné = ano [895] => }} [[Městská knihovna Jihlava]] sídlí na ulici Hluboká, kam se přestěhovala v roce 2003.{{Citace elektronické monografie [896] => | titul = Z historie knihovny [897] => | vydavatel = Městská knihovna Jihlava [898] => | datum_vydání = 2014-01-01 [899] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [900] => | url = http://knihovna-ji.cz/20-data-z-historie.html [901] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304214917/http://knihovna-ji.cz/20-data-z-historie.html [902] => | datum archivace = 2016-03-04 [903] => | nedostupné = ano [904] => }} [[Zoologická zahrada Jihlava]] byla založena v roce 1957 a její areál stojí v údolí řeky [[Jihlávka (řeka)|Jihlávky]]. [905] => [906] => Mezi místní tištěné sdělovací prostředky patří [[Jihlavské listy]], Jihlavský deník a Noviny jihlavské radnice. Zdejší posluchači mohou naladit [[Český rozhlas Vysočina]], [[Hitrádio Vysočina]] či Rádio Jihlava. [907] => [908] => Mezi tradiční kulturní událostí patří [[Jihlavský havířský průvod]], [[Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava]], Festival Mahler Jihlava, Festival sborového umění, Horácký letecký den na [[Letiště Jihlava|henčovském letišti]] a jihlavská pouť. [909] => [910] => === Sport === [911] => [[Soubor:Jakub Škarek (32110739990).jpg|vlevo|náhled|[[Jakub Škarek]] v ligovém utkání]] [912] => Hokejový klub [[HC Dukla Jihlava]] je historicky druhým nejúspěšnějším [[Přehled vítězů československé hokejové ligy|hokejovým klubem české historie]]. Má na svém kontě dvanáct mistrovských titulů, ten poslední ze sezóny [[Československá hokejová liga 1990/1991|1990/91]]. Původně vojenský klub v Jihlavě sídlí od roku 1957. V nejvyšší soutěži, nejprve [[Československá hokejová liga|československé]], později [[Extraliga ledního hokeje|české]], působil nepřetržitě v letech 1957-1999. Poté prvně sestoupil a od té doby se mu podařilo prodrat zpět mezi elitu jen ve dvou sezónách ([[Česká hokejová extraliga 2004/2005|2004/05]], [[Česká hokejová extraliga 2017/2018|2017/18]]). V současnosti hraje v [[1. česká hokejová liga|druhé nejvyšší soutěži]]. Dříve v Jihlavě působil také hokejový oddíl pod hlavičkou [[SK Jihlava (lední hokej)|SK Jihlava]], v roce 2000 zfúzoval s Duklou. Svá domácí utkání hraje z důvodu výstavby nové [[Horácká aréna|Horácké arény]], na místě kde stával [[Horácký zimní stadion Jihlava|Horácký zimní stadion]], v [[Pelhřimov|Pelhřimově]]. Jihlavský dres oblékala řada legendárních hokejistů: [[Jaroslav Holík (lední hokejista)|Jaroslav Holík]], [[Jiří Holík]], [[Josef Augusta (lední hokejista)|Josef Augusta]], [[Josef Horešovský]], [[Jiří Bubla]], [[Jiří Králík]], [[Jaroslav Benák]], [[Oldřich Válek]], [[Bedřich Ščerban]], [[Viktor Ujčík]], [[Petr Kaňkovský]], [[Libor Dolana]]. Vojenskou službu si v Jihlavě za socialismu odbyla řada dalších vynikající hráčů. [913] => [[Soubor:Jaromír Blažek 2013.jpg|náhled|195x195pixelů|Jaromír Blažek v dresu Vysočiny, kde strávil tři sezóny]] [914] => Ve [[2. česká fotbalová liga|2. nejvyšší soutěži]] dnes nastupuje také tým [[FC Vysočina Jihlava]], který své soupeře hostí na [[Stadion v Jiráskově ulici|fotbalovém stadiónu v Jiráskově ulici]], jenž má kapacitu 4500 diváků. V roce [[1995]] došlo k velké fúzi s [[TJ Modeta Jihlava|SK Jihlavou]], dalším z tradičních jihlavských fotbalových klubů. Do nejvyšší české soutěže se Jihlava podívala prvně v sezóně [[Gambrinus liga 2005/06|2005/06]]. Vrcholnou éru zažila v letech 2012-2018, kdy působila v nejvyšší lize nepřetržitě šest ročníků. Nejlepším výsledkem bylo osmé místo v sezóně [[Gambrinus liga 2013/14|2013/14]]. Její dres oblékly i hvězdy jako [[David Lafata]], [[Pavel Mareš]], [[Matěj Vydra]], [[Theodor Gebre Selassie]] nebo [[Jaromír Blažek]]. [915] => [916] => Tým SK Toptrans Jihlava hraje nejvyšší hokejbalovou soutěž. Ve florbalových soutěžích působí oddíly [[SK Jihlava (florbal)|SK Jihlava]] a [[FBŠ Jihlava]]. SK Jihlava hraje [[1. florbalová liga žen|druhou nejvyšší soutěž žen]]. Oba týmy hrály v [[Extraliga žen ve florbale|nejvyšší soutěži žen]] a SK Jihlava i v [[Superliga florbalu|nejvyšší soutěži mužů]]. Dále tu působí Baseballový klub Ježci Jihlava a [[BC Vysočina|Basketbalový klub Jihlava]]. {{Citace elektronické monografie [917] => | titul = Přehled TJ, SK [918] => | vydavatel = Jihlavská unie sportu [919] => | datum_vydání = 2014-01-01 [920] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [921] => | url = http://www.sportjihlava.cz/prehled-tj-sk [922] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140714142238/http://www.sportjihlava.cz/prehled-tj-sk [923] => | datum archivace = 2014-07-14 [924] => | nedostupné = ano [925] => }} Sportovní klub Jihlava se věnuje následujícím sportům: box, hokejbal, judo, kanoistika, karate, lyžování, malá kopaná, moderní gymnastika, národní házená, paintball, sportovní tance, stolní tenis, volejbal a zápas.{{Citace elektronické monografie [926] => | titul = Sportovní klub Jihlava [927] => | vydavatel = Sportovní klub Jihlava [928] => | datum_vydání = 2014-01-01 [929] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [930] => | url = http://www.skjihlava.cz/ [931] => }} [932] => [933] => Plavání se věnuje Jihlavský plavecký klub AXIS,{{Citace elektronické monografie [934] => | titul = Aktuality [935] => | url = http://www.jpkaxis.cz/ [936] => | vydavatel = Jihlavský plavecký klub AXiS [937] => | datum_přístupu = 2018-10-01 [938] => }} atletice sdružení Atletika Jihlava. Dále tu působí Tenisový klub ČLTK Jihlava, RnR club Elvis Jihlava TJ Sokol Bedřichov,{{Citace elektronické monografie [939] => | titul = Úvod [940] => | vydavatel = RnR club Elvis Jihlava TJ Sokol Bedřichov [941] => | datum_vydání = 2014-01-01 [942] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [943] => | url = http://www.elvis.websnadno.cz/ [944] => }} Horácký soubor písní a tanců Vysočan, Kuželkářský klub PSJ Jihlava a Aeroklub Jihlava, který se věnuje bezmotorovému a motorovému létání, parašutismu a modelářství.{{Citace elektronické monografie [945] => | titul = Aeroklub Jihlava [946] => | vydavatel = Aeroklub Jihlava [947] => | datum_vydání = 2014-01-01 [948] => | datum_přístupu = 2014-06-10 [949] => | url = http://www.aeroklub-jihlava.cz/ [950] => }} Pro hendikepované tu jsou TJ Neslyšící Jihlava a SK Vodomílek. Dále zde sídlí jednota [[Orel (spolek)|Orla]], [[Sokol (spolek)|Sokola]] a několik oddílů [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]]. [951] => [952] => Pro rekreační sporty je zde řada zařízení. Ke koupání slouží Aquapark Vodní ráj a Krytý plavecký bazén a sauna E. Rošického. K zimním sportovním radovánkám jsou určeny sjezdovky Čeřínek a Šacberk. [953] => [954] => == Pamětihodnosti == [955] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Jihlavě}} [956] => [[Soubor:Jihlava church of Saint John the Baptist.jpg|náhled|vlevo|Kostel sv. Jana Křtitele]] [957] => === Kostelík sv. Jana Křtitele === [958] => {{Podrobně|Kostel svatého Jana Křtitele (Jihlava)}} [959] => Malý jednolodní kostelík na Jánském vršku severovýchodně od centra, který je zasvěcen [[Jan Křtitel|sv. Janu Křtiteli]], je nejstarší dochovanou kamennou stavbou na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]]. Jeho stavba byla dokončena krátce před rokem 1200. Pod dnešním pozdně [[gotika|gotickým]] kněžištěm byly nalezeny základy původního [[románský sloh|románského]] [[Kněžiště|presbytáře]]. Románské jsou z větší části i obvodové zdi. [960] => [961] => [[Soubor:Jihlava sv Jakub od JZ DSCN5039.JPG|náhled|upright=0.8|Kostel sv. Jakuba od jihozápadu]] [962] => === Kostel sv. Jakuba Většího === [963] => {{Podrobně|Kostel svatého Jakuba Většího (Jihlava)}} [964] => [965] => Hlavní kostel města, založený patrně roku 1243, je mohutná gotická trojlodní stavba se dvěma věžemi. Po požáru byl roku 1257 znovu vysvěcen, ale na stavbě se dále pracovalo. Koncem 14. století vznikla hudební kruchta, v 15. století byla postavena jižní – zvonová věž. Ta musela být kvůli statickým poruchám v roce 1548 snížena na současnou výšku.{{Citace elektronické monografie [966] => | titul = Z historie farního kostela sv. Jakuba Většího – národní kulturní památky [967] => | url = http://www.svjakub.cz/?p=15-jakub [968] => | vydavatel = Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava [969] => | datum_přístupu = 2018-10-01 [970] => }} Po roce 1500 byly snad přistavěny severní kaple. Roku 1702 byla k severní stěně přistavěna barokní osmiboká kaple P. Marie bolestné a upraveno západní průčelí. V letech 1898–1906 byl kostel novogoticky upraven a zvenčí dostal místo omítky vyspárované zdivo. Z vnitřního zařízení je zvláště cenná raně gotická pieta, pozlacená [[křtitelnice]] z roku 1599, dřevěná socha Madony s dítětem (kolem 1370), kamenná socha sv. Kateřiny (kolem 1400) a varhany z roku 1740. Na jižní věži je veliký zvon (asi 7 400 kg), ulitý na místě pražským zvonařem [[Brikcí z Cimperka|Brikcím z Cimperka]] roku 1564.{{Citace monografie [971] => | příjmení = Samek [972] => | jméno = Bohumil [973] => | odkaz na autora = Bohumil Samek [974] => | titul = Umělecké památky Moravy a Slezska [975] => | vydavatel = [[Academia]] [976] => | místo = Praha [977] => | rok = 1999 [978] => | počet stran = 780 [979] => | strany = 85–91 [980] => | svazek = 2. (J/N) [981] => | isbn = 80-200-0695-8 [982] => }} [983] => [984] => [[Soubor:Kostel-Nanebevzetí-Panny-Marie-(Jihlava),--Matky-Boží-1012-(33).jpg|náhled|vlevo|upright|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] [985] => [986] => === Kostel Nanebevzetí Panny Marie === [987] => {{Podrobně|Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jihlava)}} [988] => [[Řád menších bratří konventuálů|Minoritský]] klášter s kostelem v ulici Matky Boží blízko brány byl patrně založen v polovině 13. století, kostel ještě před 1240. Gotické trojlodí s velmi dlouhým presbytářem a křížovými klenbami, k němuž byl roku 1508 ještě přistavěn polygonální závěr. Na stěnách se zachovaly zbytky [[freska|fresek]] z 13. až 15. století, v kostele je řada gotických kamenných soch a barokní dřevěné zařízení. Z přilehlé budovy kláštera se zachovala tři křídla, v barokní době přestavěná. [989] => [990] => === Radnice === [991] => {{Podrobně|Jihlavská radnice}} [992] => [[Radnice]] na dnešním Masarykově náměstí vznikla spojením několika měšťanských domů s [[podloubí]]m z 13. století, z nichž se zachovaly gotické oblouky do náměstí. V 16. století byla rozšířena jižním směrem a velký sál v 1. poschodí byl roku 1561 zaklenut na střední sloup křížovou klenbou s cihlovými žebry. Roku 1734 byla dále rozšířena, 1786 zvýšena o další patro a opatřena jednotnou fasádou. Za ní je však do značné míry zachována středověká dispozice a různé kamenné detaily. [993] => [994] => === Domy === [995] => V Jihlavě se nachází neobvyklé množství dobře zachovaných a cenných měšťanských domů z 13. až 16. století, často s novější fasádou, ale dochovaným historickým vnitřkem – zejména se charakteristickou schodišťovou síní nebo [[mázhaus|mázhauzem]] v přízemí. Mezi ně patří téměř všechny domy na náměstí, další jsou v ulicích Brněnská, Havířská, Komenského, Matky Boží a dalších. [996] => [997] => V minulosti stával uprostřed Masarykova náměstí soubor historických středověkých domů zvaný [[Krecl]] neboli Špalíček, který byl na přelomu 70. a 80. let 20. století zničen při výstavbě obchodního domu [[Obchodní dům Prior (Jihlava)|Prior]]. Ten je výraznou a často kritizovanou stavbou, nezapadající do okolní zástavby,{{Citace kvalifikační práce [998] => | příjmení = Gajdová [999] => | jméno = Petra [1000] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [1001] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [1002] => | titul = Architektka Růžena Žertová [1003] => | url = https://is.muni.cz/th/mv51a/ruzena_zertova.pdf [1004] => | typ práce = Diplomová práce [1005] => | vedoucí = Jiří Kroupa [1006] => | místo = Brno [1007] => | rok = 2010 [1008] => | strany = 61 [1009] => | datum přístupu = 2018-10-01 [1010] => }} která byla vybudována ve stylu [[Brutalismus|brutalismu]].{{Doplňte zdroj}} Památkově chráněná je [[vila Richarda Inderky]]. [1011] => [1012] => === Mariánský sloup a kašny === [1013] => Barokní [[mariánský sloup]] byl umístěn na náměstí v letech 1686–1691 jako výraz vděku, že se městu vyhnula krutá [[mor]]ová epidemie (1679, 1680). Původní pískovcová socha Neposkvrněné Panny Marie je nyní umístěna v síni radnice, na sloupu je její kopie. Obklopují ji sochy [[František Xaverský|sv. Františka Xaverského]], [[Svatý Josef|sv. Josefa]], [[Svatý Šebestián|sv. Šebestiána]] a [[Svatý Jakub|sv. Jakuba]]. Autorem architektonického řešení je italský stavitel jihlavského [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jihlava)|kostela sv. Ignáce z Loyoly]] Jacopo (Giacomo) Brascha a jeho bratr (patrně kameník) Agostino, sochy jsou dílem italského barokního sochaře [[Antonio Laghi|Antonia Laghi]].Skopalová V. ''Klášterní kostel sv. Josefa v Moravské Třebové v kontextu barokní architektury''. Bakalářská práce, Filozofická fakulty Univerzity Karlovy, Praha, 2009, s. 19. Ve středověku stálo na tomto místě popraviště a pranýř. [1014] => [1015] => Na náměstí se také nachází dvě kašny z roku 1797, [[Neptunova kašna (Jihlava)|Neptunova]] a [[Kašna Amfitrité|Amfitrité]]. Autorem pískovcových soch je [[Jan Václav Prchal]].{{Citace elektronické monografie [1016] => | titul = Kašny [1017] => | url = https://www.jihlava.cz/kasny/os-43719/p1=105574 [1018] => | vydavatel = Statutární město Jihlava [1019] => | datum_přístupu = 2018-09-18 [1020] => }} [1021] => [1022] => === Kostel sv. Ignáce s kolejí === [1023] => [[Soubor:Jihlava,-kostel-sv.-Ignáce.jpg|náhled|Kostel svatého Ignáce]] [1024] => {{Podrobně|Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jihlava)}} [1025] => [[Jezuitská kolej (Jihlava)|Jezuitská kolej]] s kostelem sv. Ignáce na Masarykově náměstí vedle radnice byla založena roku 1625 a vybudována pod vedením italského architekta Giacomo Braschy v letech 1680–1727. Kostel je podélná stavba se dvěma věžemi, uvnitř trojlodní s plochými bočními kaplemi a oratořemi po obou stranách po vzoru římského chrámu Il Gesù v typickém jezuitském slohu. Na oltáři v západní kapli byl až do roku 1994 [[Přemyslovský krucifix]] z let kolem 1330, v kapli P. Marie je gotická Pieta (kolem 1400) a na kruchtě jsou cenné varhany z roku 1732. [1026] => [1027] => [[Soubor:Jihlava,-Kostel-sv.-Kříže,-oltářní-obraz-B.-Reynek.jpg|náhled|upright|vlevo|Kostel sv. Kříže v Jihlavě, oltářní obraz ([[Bohuslav Reynek]])]] [1028] => [1029] => === Kostel sv. Kříže === [1030] => {{Podrobně|Kostel Povýšení svatého Kříže (Jihlava)}} [1031] => Původně dominikánský kostel s konventem v Křížové ulici (blízko Masarykova náměstí) byl založen roku 1247 a dokončen kolem roku 1385. Od roku 1781 byla ve zrušeném klášteře vojenská správa, nepoužívaný kostel byl v letech 1947–1948 opraven a předán [[Církev československá husitská|CČSH]] (ta jej má na 99 let v pronájmu). Kostel v dražbě v roce 2005 koupilo město Jihlava. Klášter byl několikrát přestavěn a zachovává už jen původní půdorys s [[Křížová chodba|ambity]]. Kostel je gotické halové trojlodí s dlouhým presbytářem s barokní klenbou ze 17. století. V lodi jsou dobře zachované gotické klenby a v západním průčelí je bohatý gotický portál. Při kostele byla roku 1723 založena [[Loretánská kaple]], zrušená roku 1784. [1032] => [1033] => === Kaple sv. Ducha === [1034] => [[Soubor:Jihlava sv Duch od JV DSCN5061.JPG|náhled|Kaple sv. Ducha]] [1035] => {{Podrobně|Kostel svatého Ducha (Jihlava)}} [1036] => [1037] => Původně hřbitovní kaple v parku B. Smetany na severozápadním okraji historického města byla postavena roku 1661 (podle údaje na místě 1572) v [[Manýrismus|manýristickém slohu]] a romanticky přestavěna roku 1892. [1038] => [1039] => [[Soubor:Jihlava hradby k brane DSCN5055.JPG|náhled|upright|vlevo|U Brány Matky Boží se zachovala část hradby i s příkopem a vnějším valem]] [1040] => === Opevnění === [1041] => [[Palisáda|Palisádové]] [[Hradba|hradby]] byly budovány kolem vznikajícího města krátce po jeho založení před polovinou 13. století, ve 14. století nahrazeny kamennými, které se z velké části zachovaly. Vedle hlavní hospodářské funkce mělo město i vojenský význam z důvodu strategické polohy na samotné západní hranici [[Morava|Moravy]]. Několikakilometrové opevnění tvořila vnitřní hradební zeď vysoká 6 metrů, [[parkán]] s parkánovou zdí a příkop hluboký až 7 metrů. Hradební zeď zpevňovaly věže, v parkánovém pásu [[Bašta|bašty]]. Hradby byly přerušeny pěti branami, které disponovaly mnoha bezpečnostními prvky. Severně od brány Matky Boží se zachoval kus hradby s příkopem a valem. [1042] => [1043] => Postupem doby byla pevnostní soustava neustále zdokonalována. V 15. století byla vybudována řada předsunutých stanovišť a opevnění, za švédské okupace 1645–1647 byly před ní vybudovány mohutné [[bastion]]y. V roce 1755 byla jihlavská pevnost zrušena – díky vývoji techniky byla již tato koncepce opevnění překonána. V první polovině 19. století byly bourány brány, protože bránily narůstající dopravě. Z pěti bran zůstala zachována jen jediná – brána Matky Boží. Dnes zachovaný pás hradeb je rekonstruován podle barokní podoby ze 17. století včetně parkové úpravy parkánu. [1044] => [1045] => V Březinových sadech stojí velitelský bunkr ze studené války [[K 9]]. [1046] => [1047] => === Brána Matky Boží === [1048] => [[Soubor:Brána Matky Boží v Jihlavě v roce 2014.JPG|náhled|upright|Brána Matky Boží]] [1049] => {{Podrobně|Brána Matky Boží}} [1050] => [1051] => Je typickým symbolem města a jedinou [[Brána|branou]], která se zachovala z pěti středověkých městských bran. Vznik se datuje spolu s výstavbou [[opevnění]] – na počátku 2. poloviny 13. století. V šestnáctém století prošla brána gotickými i renesančními úpravami, až se vyvinula do dnešní podoby. Specifická podoba je dána rozsáhlou [[atika (architektura)|atikou]] na vrcholu věže. V roce 1853 byla brána renovována a opatřena hodinami. Složité předbraní s obrannými systémy bylo v roce 1862 zbouráno. [1052] => [1053] => V lednu 1995 musela být brána staticky zajištěna z důvodu poklesu základů. Její koruna však byla značně porušená, takže v roce 1996 došlo k její kompletní rekonstrukci. V současnosti je brána zpřístupněna veřejnosti jako vyhlídková věž a malé muzeum jihlavského podzemí a dolování. Na bráně rovněž sídlí [[Jihlavská astronomická společnost]] a každé pondělí po setmění zde probíhají veřejná pozorování oblohy. [1054] => [1055] => === Katakomby === [1056] => {{Podrobně|Jihlavské podzemí}} [1057] => Jihlavské podzemí tvoří další významnou památku města. Jeho celková rozloha je 50 000 m² a délka přibližně 25 km, což jej činí druhým největším podzemním labyrintem v České republice hned po [[Znojemské podzemí|Znojmu]]. Chodby jsou raženy ve skále pod celým městem ve dvou až třech podlažích pod sebou v hloubce od 2 do 14 metrů. Praktická stavba začala ve 14. století, kdy měšťané začali ve velkém rozšiřovat svoje sklepy. Ražbu prováděli místní zkušení havíři. Hlubší prostory se hloubily v pozdějších dobách (16.–17. století). Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] sloužila část chodeb jako [[protiletecký kryt]]. Dnes je většina tunelů odborně zpevněna a veřejnosti je přístupno několik set metrů podzemních chodeb. [1058] => [1059] => Známá je tzv. [[Jihlavské podzemí#Svítící chodba|svítící chodba]], krátký úsek katakomb, jehož stěny ve tmě svítí slabě nazelenalým světlem. Příčiny tohoto jevu dosud nebyly uspokojivě objasněny. V současnosti je svítící chodba populární turistická atrakce, někteří lidé však věří, že se v jejím okolí odehrávají [[paranormální jev]]y. V roce 2008 oznámili správci podzemí existenci druhé svítící chodby pod ulicí Čajkovského.{{Citace elektronické monografie [1060] => | titul = Jihlava má druhou svítící podzemní chodbu [1061] => | url = https://www.jihlava.cz/jihlava-ma-druhou-svitici-podzemni-chodbu/d-466318 [1062] => | vydavatel = Statutární město Jihlava [1063] => | datum_vydání = 2008-07-16 [1064] => | datum_přístupu = 2018-10-01 [1065] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200618042057/https://www.jihlava.cz/jihlava-ma-druhou-svitici-podzemni-chodbu/d-466318 [1066] => | datum archivace = 2020-06-18 [1067] => | nedostupné = ano [1068] => }} [1069] => [1070] => === Hraniční kameny, památníky a pamětní desky === [1071] => [[Soubor:Jihlava-hraniční-kámen--Sokolovská-Jiřího-z-Poděbrad2013.jpg|náhled|upright|Hraničník v ulici Sokolovská]] [1072] => ''Hraniční kameny'' pocházejí z poloviny 18. století, kdy byly vystavěny na příkaz [[Marie Terezie]], aby opticky oddělovaly a znázorňovaly hranice mezi [[Čechy|Čechami]] a [[Morava|Moravou]]. Nazývají se také ''hraničníky''. Nacházejí se v Jihlavě a v těsném okolí, nevedou k nim žádné turistické značky. Jsou to čtyři zachovalé čtyřboké [[jehlan]]y, mají stejnou výzdobu i tvar, vybíhají z hranolových soklů, na protilehlých stranách mají dva výrazné reliéfy [[Heraldika|heraldických]] znaků Čech (český lev) a Moravy (moravská orlice). V roce 1750 je nařídila vystavět Marie Terezie, čímž rozřešila spory o přesné vymezení [[Česko-moravská hranice|česko-moravské hranice]] severně od řeky [[Jihlava (řeka)|Jihlavy]].{{Citace monografie [1073] => | příjmení = Mudrová [1074] => | jméno = Ivana [1075] => | odkaz na autora = Ivana Mudrová [1076] => | titul = Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty [1077] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1078] => | místo = Praha [1079] => | rok = 2007 [1080] => | isbn = 978-80-7106-891-4 [1081] => | kapitola = Jihlavské hraničníky a kámen přísahy [1082] => | strany = 136–139 [1083] => }} Na jehlanech jsou vyryté nápisy ''LIMITES BOHEMIAM INTER ET MORAVIAM – MARIA THERESIA AUGUSTA REGNI BOHEMIA SCEPTRA TENENTE – POSITI ANNO MDCCL''. Ovšem samotné památníky dokončil až v roce 1752 [[Polná|polenský]] sochař [[Václav Viktor Morávek]]. [1084] => [1085] => První z hraničníků se vypíná těsně za severním okrajem města vpravo při silnici do [[Heroltice (Jihlava)|Heroltic]]. Druhý se nachází v Sokolovské ulici u zastávky Jihlavské dřevařské závody. Třetí kámen stojí u nákupního centra na nároží ulic Sokolovská a Jiřího z Poděbrad (nedaleká komunikace se nazývá U Hraničníku). Poslední je umístěn na rozhraní ulic Polenské a U Skály. Pouze hraniční kámen u silnice do Heroltic stojí na poslední zemské hranici; ostatní jsou umístěné v různé vzdálenosti od ní. Tyto odchylky od zemské hranice jsou patrné i ze zakreslení těchto kamenů na mapách císařských otisků [[Stabilní katastr|stabilního katastru]], které pocházejí z roku 1835. [1086] => [1087] => ''[[Památník královské přísahy]]'' vznikl v roce 1565, nechali jej vybudovat představitelé města jako připomínku slavnostní přísahy [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]], která se konala na někdejší Císařské louce u Dlouhého mostu na česko-moravské hranici dne 30. ledna 1527 a kde jako nový český král přísahal zachovat svobody a výsady Českého království a jeho stavů. V současnosti se tyčí nedaleko Pražského mostu na levém břehu řeky Jihlavy. Návrší i ulice nad řekou pojmenovali [[Královský vršek]]. [1088] => [1089] => Dále se na území města nachází: [1090] => * Památník 11 popraveným obětem komunistické justice v 50. letech v parku na ulici Tolstého{{Citace elektronické monografie [1091] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [1092] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/jihlava-pamatnik-11-obetem-popravenym-v-50-letech-komunistickou-justici/ [1093] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [1094] => | datum přístupu = 2022-01-10 [1095] => | jazyk = cs [1096] => }} [1097] => * Památník 17. listopadu 1989 na ulici Český mlýn{{Citace elektronické monografie [1098] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [1099] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/jihlava-pamatnik-17-listopadu-1989/ [1100] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [1101] => | datum přístupu = 2022-01-10 [1102] => | jazyk = cs [1103] => }} [1104] => * Pamětní deska [[Evžen Plocek|Evženu Plockovi]] na Masarykově náměstí{{Citace elektronické monografie [1105] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [1106] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/jihlava-pametni-deska-evzenu-plockovi/ [1107] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [1108] => | datum přístupu = 2022-01-10 [1109] => | jazyk = cs [1110] => }} [1111] => * Pamětní deska [[Karel Kryl|Karlu Krylovi]] na ulici Tolstého{{Citace elektronické monografie [1112] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [1113] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/jihlava-pametni-deska-karlu-krylovi/ [1114] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [1115] => | datum přístupu = 2022-01-10 [1116] => | jazyk = cs [1117] => }} [1118] => * Pamětní deska obětem vězněným totalitními režimy na ulici Hluboká{{Citace elektronické monografie [1119] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [1120] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/jihlava-pametni-deska-obetem-veznenym-totalitnimi-rezimy/ [1121] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [1122] => | datum přístupu = 2022-01-10 [1123] => | jazyk = cs [1124] => }} [1125] => * Pamětní deska u pomníku [[Tomáš Garrigue Masaryk|TGM]] u budovy gymnázia{{Citace elektronické monografie [1126] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [1127] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/jihlava-pametni-deska-u-pomniku-tgm/ [1128] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [1129] => | datum přístupu = 2022-01-10 [1130] => | jazyk = cs [1131] => }} [1132] => * Pamětní desky [[Jaroslav Šlezinger|Jaroslavu Šlezingerovi]] u vily a ve [[Vila Jaroslava Šlezingera|vile Jaroslava Šlezingera]] na Fibichově ulici{{Citace elektronické monografie [1133] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [1134] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/jihlava-pametni-deska-jaroslavu-slezingerovi/ [1135] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [1136] => | datum přístupu = 2022-01-10 [1137] => | jazyk = cs [1138] => }} [1139] => * Pomník zničené sochy TGM u budovy gymnázia{{Citace elektronické monografie [1140] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [1141] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/jihlava-pomnik-znicene-sochy-tgm/ [1142] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [1143] => | datum přístupu = 2022-01-10 [1144] => | jazyk = cs [1145] => }} [1146] => [1147] => == Osobnosti == [1148] => {{Viz též|Seznam osobností Jihlavy|Seznam představitelů Jihlavy}} [1149] => [1150] => V Jihlavě žily, narodily se či zemřely mnohé osobnosti z oblasti vědy, sportu či politiky. [1151] => [1152] => == Partnerská města == [1153] => Partnerskými městy Jihlavy jsou:{{citace webu|titul=Polský Zgierz se stal partnerským městem Jihlavy|url=https://www.jihlava.cz/polsky%2Dzgierz%2Dse%2Dstal%2Dpartnerskym%2Dmestem%2Djihlavy/d-527684|vydavatel=Statutární město Jihlava|datum=2018-08-22|datum přístupu=2021-05-12|url archivu=https://web.archive.org/web/20210512181058/https://www.jihlava.cz/polsky-zgierz-se-stal-partnerskym-mestem-jihlavy/d-527684|datum archivace=2021-05-12|nedostupné=ano}} [1154] => *{{flagicon|GER}} [[Heidenheim an der Brenz]], Německo (2002) [1155] => *{{flagicon|UKR}} [[Užhorod]], Ukrajina (2010) [1156] => *{{flagicon|POL}} [[Zgierz]], Polsko (2018) [1157] => [1158] => Od roku 2015 se Jihlava přátelí také s [[Wu-chan]]em v Číně.{{Citace elektronického periodika|příjmení=Křížková|jméno=Dana|titul=Jihlava se začala přátelit s čínským městem Wuhan|periodikum=Jihlavský deník|vydavatel=VLP|url=http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/jihlava-se-zacala-pratelit-s-cinskym-mestem-wuhan-20150923.html|datum vydání=2015-09-23|datum přístupu=2017-03-12}} [1159] => [1160] => == Odkazy == [1161] => === Reference === [1162] => [1163] => [1164] => === Literatura === [1165] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Jihlava (Iglau). Sv. 13, str. 353n. [1166] => * Bohumil Samek (red.), ''Umělecké památky Moravy a Slezska'' 2. (J-N). Praha: Academia 1999, s. 67-108. [1167] => * R. Pisková a kol., ''Jihlava''. Praha: Lidové noviny 2009 [1168] => * J. Huňáček, ''Jihlavská radnice''. Jihlava: 2006 [1169] => * Emanuel Schwab: ''Iglau.'' R.M. Röhrer Wien 19̈37 [1170] => * ''Häuser-Verzeichniss der königlichen Kreis- und Bergstadt Iglau mit den Namen ihrer Besitzer, Benennung der öffentlichen Plätze und Gassen sammt historischen Bemerkungen über die Ableitung derselben und einigen statistischen Notizen.'' 6. Aufl. Iglau: J. Ripp, 1847, [58] s. Zdigitalizováno v rámci služby [[Elektronické knihy na objednávku]] (EOD) [[Moravská zemská knihovna|Moravskou zemskou knihovnou]] v Brně. [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:47aeb8b0-a6d3-11e3-b74a-5ef3fc9ae867 Dostupné online.] [1171] => * Kundt, Johann, 18./19. stol. ''Verzeichniß deren in der königl. Kreis- und Bergstadt Iglau befindlichen Gassen, Hausinhabern, und numerirten Häuser.'' / Iglau : gedruckt bey Fabian Beynhauer, bürgerl. Buchdrucker, 1800–72 s., [1] příl.; Zdigitalizováno v rámci služby [[Elektronické knihy na objednávku]] (EOD) [[Moravská zemská knihovna|Moravskou zemskou knihovnou]] v Brně. [http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d6e33c4b-7684-426c-b7d7-7884dc3c20ef Dostupné online.] [1172] => [1173] => === Externí odkazy === [1174] => * {{Commonscat|Jihlava}} [1175] => * {{Otto|heslo=Jihlava (Iglau)}} [1176] => * {{Wikislovník|heslo=Jihlava}} [1177] => * {{RÚIAN}} [1178] => * {{Oficiální web}} [1179] => * [https://www.jihlava.cz/tic/ Turistické informační centrum Jihlava] [1180] => * [http://www.iglau.cz Iglau.cz, jihlavská historie a zajímavosti] [1181] => * [https://encyklopedie.ji.cz/home-mmj/ Encyklopedie Jihlavy] [1182] => [1183] => {{Město Jihlava}} [1184] => {{Okres Jihlava}} [1185] => {{Administrativní dělení Česka}} [1186] => {{Statutární města v Česku}}{{Města na Jihlavě}}{{Primátoři Jihlavy}} [1187] => {{Jihlava}} [1188] => {{Autoritní data}} [1189] => {{Portály|Čechy|Morava}} [1190] => [1191] => [[Kategorie:Jihlava| ]] [1192] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [1193] => [[Kategorie:Města na pomezí Čech a Moravy]] [1194] => [[Kategorie:Města v okrese Jihlava]] [1195] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [1196] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [1197] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [1198] => [[Kategorie:Obce v okrese Jihlava]] [1199] => [[Kategorie:Mikroregion Jihlavsko]] [1200] => [[Kategorie:Krajská města v Česku]] [1201] => [[Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině]] [1202] => [[Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině]] [1203] => [[Kategorie:Horní města v Česku]] [1204] => [[Kategorie:Těžba stříbra v okrese Jihlava]] [1205] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Kraji Vysočina]] [] => )
good wiki

Jihlava

Jihlava je české krajské a statutární město v okrese Jihlava, ležící na Českomoravské vrchovině a položené na někdejší česko-moravské zemské hranici, tvořené zde zčásti řekou Jihlavou. Historicky se jedná o moravské město a i dnes většina Jihlavy leží na moravské straně, pouze severozápadní okraj je v Čechách.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kraj Vysočina','Morava','Čechy','Jihlava (řeka)','Staré Hory','Brno','Hruškové Dvory','Heroltice (Jihlava)','Antonínův Důl','Henčov','Havlíčkův Brod','Okres Jihlava'

Brno

Čechy

Henčov

Morava