Array ( [0] => 14668766 [id] => 14668766 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jordánsko [uri] => Jordánsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Jordánsko je stát ležící v jihozápadní Asii. Hraničí s Izraelem, Sýrií, Irákem a Saúdskou Arábií. Jordánsko se rozkládá na ploše přibližně 89 342 km² a má přibližně 10,6 milionu obyvatel. Jeho hlavním městem je Ammán. Historie Jordánska sahá až do pravěku, bylo osídleno různými kulturami a říšemi. Territoriální změny a politické ovlivnění na tomto území pokračovaly až do moderní doby. Jordánsko bylo místem důležitých událostí a období, jako například existence nabatejské říše, byzantského a arabského impéria či britského mandátu Palestina. V roce 1946 se Jordánsko stalo nezávislým královstvím. Mezi lety 1948 a 1967 ovládalo Západní břeh Jordánu, včetně východního Jeruzaléma. V roce 1988 ztratilo Jordánsko svou kontrolu nad Západním břehem a od té doby považuje svou hranici s Izraelem za místo budoucího palestinského státu. V posledních letech Jordánsko čelilo vážným vnitřním problémům, jako je korupce, ekonomická nestabilita a vysoká nezaměstnanost. Jordánsko je zemí s vysokým příjmem z turistického ruchu a jeho hlavními turistickými atrakcemi jsou Petřínská hrobka, Jerash, Petra, Mrtvé moře a další. Jordánsko je také důležitým hráčem v politice Blízkého východu a má vliv na řešení izraelsko-palestinského konfliktu. [oai] => Jordánsko je stát ležící v jihozápadní Asii. Hraničí s Izraelem, Sýrií, Irákem a Saúdskou Arábií. Jordánsko se rozkládá na ploše přibližně 89 342 km² a má přibližně 10,6 milionu obyvatel. Jeho hlavním městem je Ammán. Historie Jordánska sahá až do pravěku, bylo osídleno různými kulturami a říšemi. Territoriální změny a politické ovlivnění na tomto území pokračovaly až do moderní doby. Jordánsko bylo místem důležitých událostí a období, jako například existence nabatejské říše, byzantského a arabského impéria či britského mandátu Palestina. V roce 1946 se Jordánsko stalo nezávislým královstvím. Mezi lety 1948 a 1967 ovládalo Západní břeh Jordánu, včetně východního Jeruzaléma. V roce 1988 ztratilo Jordánsko svou kontrolu nad Západním břehem a od té doby považuje svou hranici s Izraelem za místo budoucího palestinského státu. V posledních letech Jordánsko čelilo vážným vnitřním problémům, jako je korupce, ekonomická nestabilita a vysoká nezaměstnanost. Jordánsko je zemí s vysokým příjmem z turistického ruchu a jeho hlavními turistickými atrakcemi jsou Petřínská hrobka, Jerash, Petra, Mrtvé moře a další. Jordánsko je také důležitým hráčem v politice Blízkého východu a má vliv na řešení izraelsko-palestinského konfliktu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Transjordánsko a Zajordánsko|tento=současném suverénním státu|druhý=autonomním emirátu|stránka=emirát Transjordánsko}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Jordánska [3] => | úřední název = المملكة الأردنّيّة الهاشميّة
al-Mamlaka al-urduníja al-hášimíja [4] => | úřední název česky = Jordánské hášimovské království [5] => | vlajka = Flag of Jordan.svg [6] => | článek o vlajce = Jordánská vlajka [7] => | znak = Coat_of_arms_of_Jordan.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Jordánska [9] => | mapa umístění = Jordan_(orthographic_projection).svg [10] => | rozloha = 89 342 [11] => | rozlmisto = 112 [12] => | procent vody = 0,8 [13] => | počet obyvatel = 10 248 069 [14] => | obyvmisto = 89 [15] => | obyvatelé aktuální k = [[2017]] [16] => | hustota = 115 [17] => | hustmisto = 133 [18] => | HDI = 0.745 [19] => | HDIvývoj = růst [20] => | HDIvýše = vysoký [21] => | HDI aktuální k = 2013 [22] => | HDImísto = 77 [23] => | jazyk = [[arabština]] (úřední), [[angličtina]] běžně srozumitelná mezi středními a vyššími vrstvami obyvatel [24] => | náboženství = [[sunnité|sunitští]] [[muslim]]ové 92 %, [[Křesťanství|křesťané]] 6 % (hlavně řečtí [[Pravoslaví|pravoslavní]], ale též [[uniaté]] a [[Římskokatolická církev|římští katolíci]], syrští [[Pravoslaví|pravoslavní]], koptští [[Pravoslaví|pravoslavní]], arménští [[Pravoslaví|pravoslavní]], a [[protestanti]]), jiní 2 % ( [[šíité|šíitští]] [[muslim]]ové a skupinky [[drúzové|drúzů]]) (odhad 2001) [25] => | nejvyšší hora = [[Džabal Umm ad-Dámí]] [26] => | výška nejvyšší hory = 1 854 [27] => | státní zřízení = [[konstituční monarchie]] [28] => | hlavní město = [[Ammán]] [29] => | funkce1 = Král [30] => | vládce1 = [[Abdalláh II.]] [31] => | funkce2 = Předseda vlády [32] => | vládce2 = [[Bišer Al-Chasawneh]] [33] => | článek o hymně = Jordánská hymna [34] => | hymna = As-salám al-malakí al-urduní
Jordánské království míru [35] => | datum vzniku = [[25. květen|25. května]] [[1946]] [36] => | způsob vzniku = nezávislost na mandátu [[Společnost národů|Společnosti národů]], spravovaném [[Spojené království|Velkou Británií]] [37] => | měna = [[jordánský dinár]] [38] => | kód měny = JOD [39] => | HDP/ob. = 10 902{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [40] => | HDP/ob.misto = 100 [41] => | HDP aktuální k = 2015 [42] => | ison = 400 [43] => | iso3 = JOR [44] => | iso2 = JO [45] => | mpz = JOR [46] => | doména = jo [47] => | předvolba = +962 [48] => | čas = [[UTC+3]] [49] => | commonscat = Jordan [50] => }} [51] => '''Jordánsko''' ({{Vjazyce2|ar|الأردن|Al-ʾUrdun}}), plným názvem '''Jordánské hášimovské království''', je [[stát]] v oblasti [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Administrativně je rozdělen na 3 regiony, 12 gubernií (muhafatha), 51 okresů (liwa) a mnoho podoblastí (qada). Na severu sousedí se [[Sýrie|Sýrií]], na severovýchodě s [[Irák]]em, na jihu se [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]] a na západě s [[Izrael]]em. Na jihozápadě má krátký přístup k [[Rudé moře|Rudému moři]]. [52] => [53] => Rozloha Jordánska je 89 342 km², stát leží v [[subtropický pás|subtropickém pásu]]. Podle údajů z roku 2017 má Jordánsko 10 248 069 obyvatel, z čehož značnou část tvoří palestinští, iráčtí nebo syrští uprchlíci.{{Citace elektronického periodika [54] => | titul = Refugees In Jordan - Syrians & Palestinians [55] => | periodikum = Anera [56] => | url = https://www.anera.org/where-we-work/jordan/ [57] => | jazyk = en-US [58] => | datum přístupu = 2022-04-30 [59] => }} [60] => [61] => V historii se na území dnešního Jordánska vystřídala množství království a vládců, egyptští, izraelitští, Asyřané, Peršané, Řekové a Římané. Jakmile muslimští Arabové porazili v sedmém století [[Byzantská říše|Byzantskou říši]], Jordánsko připadlo pod [[Umajjovský chalífát]], poté pod [[Osmanská říše|Osmanskou říši]] (vláda Osmanů trvala v letech 1516–1916). Po [[Arabské povstání|Velkém arabském povstání]] se díky prohře Osmanské říše v [[První světová válka|první světové válce]] a přesile [[Britské impérium|Britů]] dokázali Jordánci s dalšími menšinami osamostatnit. Poté bylo Jordánsko připojeno pod mandátní území [[Emirát Transjordánsko|Transjordánsko]] a stalo se kolonií. Po vyhlášení nezávislosti propukla roku 1948 [[První arabsko-izraelská válka|válka mezi Izraelem a Jordánskem]], při níž Jordánsko získalo [[západní břeh Jordánu]], ale později jej v druhé válce (1967) ztratilo a spousta [[Palestinci|Palestinců]] uprchla do Jordánska. V roce 1994 podepsali lídři Jordánska a Izraele [[Izraelsko-jordánská mírová smlouva|mírovou smlouvu]]. Současný král [[Abdalláh II.]] se snaží o co největší růst země a dnes je Jordánsko na poměry Blízkého východu bohatá a poměrně vyspělá země.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.ciee.org/sites/default/files/content/hsib/orientation/jordan.pdf |datum přístupu=2022-04-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20220704035834/https://www.ciee.org/sites/default/files/content/hsib/orientation/jordan.pdf |datum archivace=2022-07-04 }} [62] => [63] => Ve starších pramenech je současné území uváděno jako '''Transjordánsko''' nebo '''Zajordánsko''', protože leží na východ od [[Jordán]]u. Jako Transjordánsko (nebo Zajordánsko) je také označováno [[emirát Transjordánsko|území dnešního Jordánska v letech 1921–1946]], kdy podléhalo jako [[mandátní území]] [[Britové|Britům]]. [64] => [65] => == Historie == [66] => {{Podrobně|Dějiny Jordánska}} [67] => [[Soubor:Petra Jordan BW 21.JPG|náhled|150px|vlevo|[[Petra (město)|Město Petra]] bylo zařazeno na [[Světové dědictví|seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]|alt=trg]] [68] => Vzhledem k tomu, že Zajordánsko se nachází v oblasti [[Blízký východ|Předního východu]], rozvíjelo se zde zemědělství již od raného [[neolit]]u. Mezi lety 6500 a 5500 př. n. l. se podnebí stalo teplejším a sušším, což způsobilo úplnou desertifikaci oblastí na východě. Ačkoli [[písmo]] bylo vynalezeno v Mezopotámii a Egyptě kolem roku 3000 př. n. l., do oblasti [[Kanaán]]u se rozšířilo až o tisíc let později. [69] => [70] => V [[Doba železná|době železné]] (od [[12. století př. n. l.]]) se v oblasti dnešního Jordánska vytvořila tři království. Byly to od severu k jihu [[Ammón]], [[Moáb]] a [[Edóm]]. Hlavním městem Ammónu byl Rabat Ammón, dnešní [[Ammán]]. Hlavním městem Moábu byl Kir, dnešní [[Kerak]]. Hlavním městem Edómu byla Bozra mezi dnešní [[Tafila|Tafilou]] a [[Krak de Montréal|Šobakem]]. Obyvatelstvo Ammónu, Moábu a Edómu bylo [[Semité|semitského]] původu, blízce příbuzné sousedním Izraelitům. [71] => [72] => Od 9. století př. n. l. ovládli postupně území Jordánska [[Asýrie|Asyřané]], [[Babylón|Babyloňané]], [[Írán|Peršané]] a [[Seleukovská říše|Seleukovci]]. Na přelomu letopočtu bylo území součástí Nabatejského království, které sahalo až do dnes syrského města [[Bosra]]. [[Nabatejci]] v té době postavili slavné skalní město [[Petra (město)|Petra]]. Nabatejské království bylo v roce 106 n. l. dobyto [[Římská říše|Římskou říší]]. V [[7. století]] zabrali Jordánsko od Byzantské říše muslimští [[Arabové]]. Území se nevyhnulo střetům [[Křížové výpravy|křižáků]] s muslimy ve [[12. století]]. Křižáci byli z území nakonec vytlačeni. V [[16. století]] oblast zabrala [[Osmanská říše]], která ovládala území do konce [[první světová válka|první světové války]], než ho dobyli Britové. [73] => [[Soubor:BritishMandatePalestine1920.png|náhled|Transjordánsko 1920]] [74] => [75] => === Britská správa a autonomie === [76] => {{Podrobně|Emirát Transjordánsko}} [77] => [[Soubor:T. E. Lawrence, Herbert Samuel, Emir Abdullah - Amman 1921.jpg|náhled|vlevo|150px|Emír Abdalláh s [[Lawrence z Arábie|Lawrencem z Arábie]] v [[Ammán]]u [[1921]]]] [78] => Za [[první světová válka|první světové války]] se v tehdejší osmanské [[Mezopotámie|Mezopotámii]] vylodila britská vojska a celou ji obsadila. Po válce připadla oblast Iráku [[Spojené království|Velké Británii]] jako [[Irácké království pod britskou správou|mandátní území]] a převzali také vládu nad oblastí Jordánska a Palestiny, která tvořila společný [[Mandát pro Palestinu|územní celek]]. [79] => [80] => Roku [[1921]] byla ustanovena monarchie pod vládou [[Hášimovci|Hášimovců]] jako britský [[protektorát]] a [[Emirát Transjordánsko|emirát Zajordánsko]], nad nímž svěřili vládu hášimovskému vládci Abdalláhovi (viz [[Churchillova bílá kniha]]). Ten byl sice předtím zvolen králem Iráku, ale o vládu jej tam připravil jeho mladší bratr [[Fajsal I.|Fajsal]], který se stal iráckým králem po tom, co Francouzi zmařili jeho aspirace na vládu ve [[Velká Sýrie|Velké Sýrii]]. Aby Abdalláha odškodnili, svěřili mu Britové vládu nad Jordánskem (což byla na rozdíl od Iráku málo významná země). Abdalláh se ujal vlády pod britským [[protektorát]]em jako emír Transjordánska. [81] => [82] => Již jako emír Zajordánska se [[Abdalláh I.]] roku [[1921]] zúčastnil korunovace svého bratra [[Fajsal I.|Fajsala I.]] iráckým králem, sám však korunován nebyl a i na titul krále si musel na rozdíl od něj počkat do skončení [[Britský mandát Palestina|britského mandátu]]. Abdalláh ustanovil v roce [[1928]] legislativní radu, ta však zůstala jen poradním orgánem a nechala Abdalláha, aby vládl jako samovládce. [83] => [84] => Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl Abdalláh věrným spojencem Britů, dodržoval pravidla mezi Brity jako [[protektorát]]ní mocností a sebou jako vládcem Transjordánska. Jordánská [[arabská legie]] také pomáhala potlačit proněmecké povstání v Iráku v roce [[1941]].Michael T. Thornhill, ‘Abdullah ibn Hussein (1882–1951)’, Oxford Dictionary of National Biography, Oxford University Press, Sept 2004; online edn, Jan 2008 [85] => [86] => === Nezávislost === [87] => [[Soubor:Karama_aftermath_1.jpg|náhled|Jordánský král [[Husajn I.]] po prohlídce opuštěného izraelského tanku po [[Bitva o Karamé|bitvě u Karamehu]] v roce 1968]] [88] => Skutečnou nezávislost získalo území v roce [[1946]], kdy bylo vyhlášeno Transjordánské království a záhy nato se zúčastnilo války s nově vzniklým [[Izrael]]em v letech [[1948]]–[[1949]]. Válkou získalo území za řekou Jordán (tzv. [[západní břeh Jordánu]]) a přejmenovalo se na Jordánsko. Spolu s přejmenováním dochází i ke změně titulu krále [[Abdalláh I.|Abdalláha]] z krále Transjordánska na krále Jordánska. Král Abdalláh byl zavražděn v roce [[1951]] a na jeho místo nastoupil jeho syn [[Talal I.|Talal]], který ovšem nevládl déle než rok a abdikoval. Roku [[1952]] tedy nastoupil jeho syn [[Husajn I.|Husajn]], vnuk krále Abdalláha. V roce [[1967]] vypukla další [[Šestidenní válka|arabsko-izraelská válka]], které se Jordánsko opět účastnilo. Válka skončila pro Jordánsko porážkou a ztrátou celého západního břehu Jordánu, který je dodnes obsazen Izraelem. Jordánsko se již tohoto území vzdalo. Na jordánské území začaly proudit velké davy palestinských uprchlíků z Izraele. [[Palestina|Palestinci]] tvoří nyní asi 55 % arabského obyvatelstva země. Ve válce mezi [[Irák]]em a [[Írán]]em stálo Jordánsko na straně Iráku. Místní vláda se pokoušela při [[Válka v Zálivu|operaci Pouštní bouře]] zachovávat neutralitu. V roce [[1994]] došlo nakonec k mírovým rozhovorům s Izraelem a byl [[Izraelsko-jordánská mírová smlouva|ukončen]] válečný stav. Roku [[1999]] zemřel král Husajn a na trůn nastoupil jeho syn [[Abdalláh II.|Abdalláh]]. [89] => [90] => Od konce roku 2010 až do současnosti ve většině arabských států probíhaly nebo probíhají protesty, nepokoje, povstání a revoluce, které jsou nazývány jako „[[arabské jaro]]“. Jordánsko je jedna z mála zemí, o které se dá říci, že dominovému efektu arabského jara odolala. Jediným důsledkem bylo, že po protestech král [[Abdalláh II.]] odvolal premiéra a jeho vládu. Po pádu režimu prezidenta [[Husní Mubárak|Husního Mubáraka]] v [[Egypt]]ě v roce 2011 představuje jediného relevantního arabského spojence [[Spojené státy americké|Spojených států]] a [[Izrael]]e na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Jordánsko se potýká s mnoha problémy na domácí scéně. Jedná se zejména o neúspěšný boj s korupcí, nedostatek surovinových a přírodních zdrojů, zejména zásob pitné a užitkové vody. V případě ropy a zemního plynu je Jordánsko plně odkázané na dodávky od zahraničních partnerů, což v minulosti několikrát způsobilo vážné ekonomické problémy, vyvolalo u jordánské společnosti obrovské pobouření a spustilo vlnu demonstrací a občanských protestů. Jordánsko rovněž bojuje s vysokou mírou nezaměstnanosti a neefektivním nakládáním s veřejnými financemi a dalšími problémy.{{Citace periodika|příjmení=|jméno=|titul=Konflikt v Sýrii ohrožuje Jordánsko|periodikum=syrskarevoluce.cz|datum=27.1.2013|ročník=|číslo=|strany=|url=URL}} [91] => [92] => Velkým problémem je jordánská imigrační politika, která je známá svou otevřeností, což mělo donedávna pozitivní ekonomické efekty. V roce [[2013]] pobývalo na území království přibližně 2,5 milionu Palestinců a velký počet Iráčanů. Ti do země uprchli v důsledku [[válka v Iráku|invaze spojeneckých vojsk do Iráku]] v roce 2003. Problémy s imigranty v zemi prohlubuje příliv syrských uprchlíků. Syrskému exodu jsou kromě Jordánska vystaveny též [[Turecko]] a [[Libanon]]. Jordánské království je však z hlediska počtu uprchlíků na jeho území pod tlakem nejvíce. Druhý významný problém představuje pro Jordánsko pašování zbraní, vojenského materiálu a nelegální přechod osob přes jordánsko-syrské hranice. Nadále stoupá počet jordánských občanů, většinou členů radikálně islamistických skupin, kteří se snaží nelegálně překročit hranice, aby se účastnili bojů na straně syrských rebelů. Nejedná se však výlučně o občany Království, ale islamisté z celého Blízkého východu mnohdy využívají Jordánsko jako tranzitní zemi k přechodu do [[Sýrie]]. Jordánsko je rovněž ohroženo teroristickými útoky a jinými radikálními tendencemi vyvolanými aktivitou islamistů a nelegálním transferem zbraní.{{Citace periodika|příjmení=Uhlířová|jméno=Lucie|titul=Konflikt v Sýrii ohrožuje Jordánsko|periodikum=syrskarevoluce.cz|datum=27.1.2013|ročník=|číslo=|strany=|url=URL}} Jordánsko se v roce 2015 zapojilo do [[Vojenská intervence v Jemenu|vojenské intervence v Jemenu]] pod vedením Saúdské Arábie.{{Citace elektronického periodika [93] => | titul = Konflikt, který „nikoho“ nezajímá. Saúdská Arábie pustoší Jemen hladomorem s tichou podporou Západu [94] => | periodikum = Český rozhlas [95] => | datum_vydání = 21. února 2018 [96] => | url = https://wave.rozhlas.cz/konflikt-ktery-nikoho-nezajima-saudska-arabie-pustosi-jemen-hladomorem-s-tichou-6821621 [97] => }} [98] => [99] => == Státní symboly == [100] => === Vlajka === [101] => [102] => {{Podrobně|Jordánská vlajka}} [103] => [104] => Jordánská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy – černým, bílým a zeleným, u žerdě červený klín, sahajíci do poloviny délky vlajky, s bílou sedmicípou hvězdou. [105] => [106] => === Znak === [107] => [108] => {{Podrobně|Státní znak Jordánska}} [109] => [110] => Jordánský státní znak tvoří: [111] => [112] => * [[Erbovní plášť a stan|Královský plášť]] s korunou. [113] => * Dvě vlajky [[arabské povstání|velkého arabského povstání]], resp. vlajky [[Hidžáz]]u. [114] => * Mezi vlajkami je [[orel]] [115] => * Bronzový štít, kolem štítu jsou [[oštěp]]y, [[meč]]e, [[luk]]y a [[šíp]]y [116] => * Pod [[štít]]em jsou vlevo jsou tři [[klas]]y [[pšenice]] a vpravo [[Arekovité|palmová]] ratolest. Pod štítem se na nich zavěšen [[Nejvyšší řád renesance]], druhé nejvyšší jordánské státní vyznamenání [117] => * Nad Nejvyšším řádem renesance se nachází stuha se třemi arabskými nápisy: [118] => ** nalevo: ''Kdo hledá podporu a vedení od Boha'' [119] => ** uprostřed: ''Král Jordánského hášimovského království'' [120] => ** napravo: ''Abdalláh I. bin Husajn bin Auon [121] => [122] => === Hymna === [123] => [124] => {{Podrobně|Jordánská hymna}} [125] => [126] => Jordánská hymna je píseň ''As-Salām al-Malakī al-ʾUrdunī''. Obvykle se hraje zkrácená verze, zatímco plná verze se hraje při zvláštních příležitostech. Slova napsal ʿAbdel Munʿim al-Rifāʿī, hudbu složil ʿAbdul al-Qādir al-Tanīr. [127] => [128] => == Geografie == [129] => {{viz též|Geografie Jordánska}} [130] => [[Soubor:Amman from Jabal al Qala.jpg|náhled|Výhled na východní [[Ammán]]]] [131] => Rozloha Jordánska je jen o málo větší než rozloha ČR. Na východě tvoří tři čtvrtiny země kamenitá poušť. V zemi se nachází [[Jordánské údolí]], které je součástí [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]]. Protéká jím řeka [[Jordán]], která se vlévá do [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]], jež je 394 m pod úrovní [[oceán]]u. Na Západním břehu jsou asi 900 m vysoké vápencové kopce. Velká příkopová propadlina pokračuje na jih až do [[Akabský záliv|Akabského zálivu]], kde Jordánsku patří 20 km dlouhé pobřeží. Nejvyšší hory jsou na jihu země, nejvyšší hora, [[Džabal Ram]], měří 1754 m. Na sever od těchto hor povrch země klesá a přechází v kamenitou poušť. [132] => [133] => === Podnebí === [134] => Na západě jsou středomořské klimatické podmínky, na východě pak pouštní s tím, že počet [[srážky|srážek]] klesá úměrně směrem do vnitrozemí. Na 90 % území jsou průměrné roční srážky menší než 20 cm, na některých místech dokonce pouhých 2,5–5 cm. Hory jsou na tom lépe, neboť sem zasahují vlhké větry od [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. V [[Ammán]]u jsou průměrné teploty 8 °C v lednu a 25 °C v červenci. Srážky zde pak činí 27 cm. [135] => [136] => === Města === [137] => [[Ammán]] je nejvýznamnějším průmyslovým centrem a je v něm přes 50 % veškerého průmyslu v zemi. Je to významné místní centrum a stal se i bankovním střediskem. [[Zarká]] (421 000 obyvatel v roce 1994) je druhým největším městem a [[Irbid]] (281 000 obyvatel v roce 1994) je třetím největším městem. Všechna města leží na severu, jediným jižním význačnějším městem je [[Akaba]], jediný jordánský [[přístav]] ležící na břehu [[Rudé moře|Rudého moře]]. [138] => [139] => == Politika == [140] => {{Pahýl část}} [141] => [142] => === Historie politiky v Jordánsku === [143] => Jordánsko získalo nezávislost v roce 1946 a králem se stal [[Husajn I.|Husajn I]]. Ten hrál klíčovou roli v raných letech jordánské politiky a usiloval o modernizaci a stabilizaci země. Jordánsko se stalo jedním z prvních arabských států, které uznalo [[Izrael]] v roce 1994. [144] => [145] => Země hrála klíčovou roli v několika [[Arabsko-izraelský konflikt|arabsko-izraelských konfliktech]]. V roce 1948 vstoupilo jordánské království do první [[arabsko-izraelské války]] a anektovalo [[Západní břeh Jordánu]], což vyvolalo napětí s Izraelem a palestinskými uprchlíky. Během šestidenní války v roce 1967 Izrael dobyl západní břeh Jordánu, což mělo významný vliv na politiku v regionu. [146] => [147] => Král Husajn I. usiloval o mír na [[Blízký východ|Blízkém východě]] a byl známý svými snahami o diplomatické řešení konfliktu. V roce 1994 uzavřel Jordánskou mírovou dohodu s Izraelem, což byl historický krok směrem k míru v regionu. [148] => [149] => Jordánsko čelilo regionální nestabilitě, zejména během [[Irácko-íránská válka|irácko-íránské války]] a později během války v [[Irák|Iráku]] a syrské občanské války. Země se stala útočištěm pro tisíce uprchlíků a musela čelit hospodářským výzvám spojeným s tímto humanitárním břemenem. [150] => [151] => V reakci na protesty během arabského jara v roce 2011 provedlo Jordánsko některé politické reformy, včetně ústavních změn a většího důrazu na politickou účast. Nicméně zůstaly výzvy v oblasti lidských práv a politické svobody. [152] => [153] => === Ústavní rámec a politický systém === [154] => Jordánský král je nejvyšším vůdcem státu a zastává pozici hlavy státu. Jeho úloha není pouze ceremoniální, král má určité konkrétní pravomoci, včetně jmenování premiéra a schvalování návrhů zákonů. Historicky jsou členové královského rodu [[Hášimovci|Hášimovců]] vládnoucí královskou dynastií. [155] => [156] => Tato země má parlamentní systém, kde parlament je znám jako Velké shromáždění nebo Národní shromáždění. Parlament se skládá ze dvou komor: Senátu a [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovny]]. Senátoři jsou jmenováni králem, zatímco členové Poslanecké sněmovny jsou voleni veřejností. [157] => [158] => Jordánsko má nezávislý soudní systém. Nejvyšší soud je Nejvyšší soud Jordánska, který má pravomoc prověřovat zákonitost a závaznost právních předpisů a zásahy do ústavních práv občanů. [159] => [160] => Ústava Jordánska, přijatá v roce 1952 a později revidovaná, stanovuje základní zásady vlády a občanských svobod. Ústava chrání základní práva a svobody občanů, včetně svobody tisku, svobody projevu a práva na vlastnictví. [161] => [162] => Tato Země má vícestranický politický systém, což znamená, že existuje řada politických stran a hnutí. To poskytuje občanům možnost politicky se angažovat a vyjádřit své názory. [163] => [164] => Jordánský ústavní rámec čelil v průběhu let různým výzvám a reformám. Snahy o posílení politické účasti, boj proti korupci a ochranu lidských práv byly klíčovými tématy v politickém diskurzu v zemi. [165] => [166] => === Hospodářství === [167] => Jordánsko se snaží diverzifikovat své hospodářství a snížit závislost na tradičních odvětvích, jako je těžba fosfátů a průmysl. Země se zaměřuje na rozvoj nových sektorů, jako jsou informační technologie, cestovní ruch a obnovitelná energie. [168] => [169] => Tato země čelí vysoké nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi. Vláda podniká kroky k podpoře tvorby pracovních míst a rozvoji soukromého sektoru. Programy odborné přípravy a podnikání jsou klíčovými iniciativami zaměřenými na zlepšení zaměstnanosti. [170] => [171] => Rozvoj malých a středních podniků (MSP) je důležitým prvkem hospodářské politiky. Jordánská vláda poskytuje podporu a financování pro MSP, což pomáhá vytvářet pracovní místa a podporovat ekonomický růst. [172] => [173] => Jordánsko aktivně usiluje o přilákání zahraničních investic. Země nabízí různé daňové pobídky a výhody pro zahraniční investory, zejména ve zvláštních ekonomických zónách. [174] => [175] => === Sociální politika === [176] => Zdravotní péče je poskytována většinou zdarma nebo za symbolický poplatek. Jordánsko investuje do rozvoje zdravotnické infrastruktury a snahy o zajištění vysoké kvality zdravotní péče pro občany. [177] => [178] => Jordánsko provádí programy sociální ochrany, které poskytují finanční podporu a sociální služby potřebným obyvatelům, zejména rodinám v nouzi. [179] => [180] => Tato země usiluje o posílení práv žen a podporu jejich zapojení do pracovního trhu a politického života. [181] => [182] => Jordánsko čelí výzvám spojeným s velkým počtem uprchlíků z okolních konfliktních oblastí, zejména ze [[Sýrie]]. Vláda spolupracuje s mezinárodními organizacemi na poskytování humanitární pomoci a podpoře uprchlíků. [183] => [184] => === Zahraniční vztahy === [185] => Království sledovalo prozápadní zahraniční politiku a udržovalo úzké vztahy se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a [[Spojené království|Spojeným královstvím]]. Během první [[Válka v Zálivu|války v Zálivu]] ([[1990]]) byly tyto vztahy poškozeny jordánskou neutralitou a udržováním vztahů s [[Irák]]em. Později Jordánsko obnovilo své vztahy se západními zeměmi svou účastí na vymáhání sankcí [[Organizace spojených národů|OSN]] vůči Iráku a na mírovém procesu v [[Jihozápadní Asie|jihozápadní Asii]]. Po smrti krále [[Husajn I.|Husajna]] v roce [[1999]] se vztahy mezi Jordánskem a zeměmi [[Perský záliv|Perského zálivu]] výrazně zlepšily. [[Soubor:King Abdullah II and Crown Prince Hussein Admire a Photo (9306808595).jpg|náhled|Král [[Abdalláh II.]], jeho syn [[Husajn, jordánský korunní princ|Husajn]] a [[John Kerry]].]]Jordánsko je klíčovým spojencem [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Spojeného království]] a je spolu s [[Egypt]]em a [[Spojené arabské emiráty|Spojenými arabskými emiráty]] jedním z pouhých tří arabských národů, které podepsaly mírové smlouvy s [[Izrael]]em.{{Citace elektronického periodika [186] => | titul = Peace first, normalcy with Israel later: Egypt [187] => | periodikum = العربية [188] => | url = https://www.alarabiya.net/articles/2009/08/17/82112.html [189] => | datum vydání = 2009-08-17 [190] => | jazyk = ar [191] => | datum přístupu = 2020-08-25 [192] => }} Jordánsko považuje nezávislý [[Palestinský stát]] s hranicemi z roku [[1967]] za součást řešení dvou států a nejvyššího národního zájmu. Vládnoucí hášimovská dynastie má svatá místa v [[Jeruzalém]]ě od roku [[1924]], což je pozice znovu upevněná v [[Izraelsko-jordánská mírová smlouva|izraelsko-jordánské mírové smlouvě]]. Rozruch v [[Mešita al-Aksá|mešitě Al-Aksá]] v Jeruzalémě mezi [[Izraelci]] a [[Palestinci]] vytvořil napětí mezi Jordánskem a Izraelem ohledně bývalé ochraně [[muslim]]ských a [[Křesťanství|křesťanských]] míst v Jeruzalémě.{{Citace elektronického periodika [193] => | titul = Israel and Jordan agree on Al-Aqsa Mosque surveillance [194] => | periodikum = www.aljazeera.com [195] => | url = https://www.aljazeera.com/news/2015/10/israel-jordan-agree-al-aqsa-mosque-surveillance-151025013415209.html [196] => | datum přístupu = 2020-08-25 [197] => }} [198] => [199] => Jordánsko je zakládajícím členem [[Organizace islámské spolupráce]] a [[Arabská liga|Arabské ligy]].{{Citace monografie [200] => | příjmení = Kayaoglu [201] => | jméno = Turan [202] => | titul = The Organization of Islamic Cooperation: Politics, Problems, and Potential [203] => | url = https://books.google.cz/books?id=NVKsCQAAQBAJ&pg=PA65&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [204] => | vydavatel = Routledge [205] => | počet stran = 185 [206] => | isbn = 978-1-317-61523-1 [207] => | poznámka = Google-Books-ID: NVKsCQAAQBAJ [208] => | jazyk = en [209] => }}{{Citace elektronického periodika [210] => | titul = Jordan signs new charter of OIC [211] => | periodikum = iinanews.org [212] => | url = http://iinanews.org/page/public/news_details.aspx?id=152675 [213] => | datum přístupu = 2020-08-25 [214] => }} Má „pokročilý status“ s [[Evropská unie|Evropskou unií]] a je součástí [[Evropská politika sousedství|Evropské politiky sousedství]], jejímž cílem je posílit propojení mezi EU a jejími sousedy. Jordánsko a [[Maroko]] se v roce [[2011]] pokusily připojit k [[Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu|Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu]], ale země v Zálivu místo toho nabídly pětiletý program rozvojové pomoci. [215] => [216] => === Lidská práva a politická svoboda === [217] => Jordánsko má významnou tradici svobody tisku a svobody projevu v rámci regionu, ačkoli existují omezení a regulace. Ústava Jordánska garantuje svobodu projevu, ale určité zákony mohou omezit tuto svobodu. Například existují zákony týkající se urážky panovníka a šíření falešných informací. [218] => [219] => Občané mají základní právo shromažďovat se a sdružovat se. Existují však omezení týkající se politických stran a organizací. [220] => [221] => Jordánsko usiluje o posílení práv žen a jejich rovnoprávnost. Například bylo zavedeno kvóty pro ženy ve volebních orgánech, aby se zvýšila jejich účast v politickém životě. [222] => [223] => Tato země má programy sociální ochrany, které poskytují finanční podporu potřebným obyvatelům, a zdravotnickou péči je většinou poskytována zdarma nebo za symbolický poplatek. [224] => [225] => Jordánsko je domovem velkého počtu uprchlíků, zejména ze [[Sýrie]] a [[Palestina|Palestiny]]. Země je známá za svou pohostinnost vůči uprchlíkům, ale současně se setkává s výzvami spojenými s jejich integrací a podporou. [226] => [227] => Tato země je signatářem různých mezinárodních dohod a úmluv o lidských právech, včetně [[Úmluva o právech dítěte|Úmluvy o právech dítěte]] a Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. [228] => [229] => Jordánsko čelí výzvám spojeným s ochranou lidských práv a politickou svobodou, včetně omezení svobody tisku a svobody projevu. Vláda se snaží balancovat mezi potřebou udržet stabilitu a ochranou lidských práv a politické svobody. Reformy v oblasti právního systému a lidských práv jsou stále na pořadu dne. [230] => [231] => == Ekonomika == [232] => === Doprava === [233] => [[Soubor:Jamal Abdul Nasser Circle Amman Jordan.jpg|náhled|Pohled na část hlavního města [[Ammán]].]] [234] => V zemi je vybudováno přes 1 154 km [[železnice|železnic]] a 6 856 km [[silnice|silnic]]. Jordánská letecká společnost [[The Royal Jordanian Airline]] poskytuje mezinárodní služby na [[letiště|letištích]] v Ammánu a Akabě. Ammán je spojen silnicí s Akabou, na západ s [[Jeruzalém]]em a na sever s [[Damašek|Damaškem]]. Ze [[Sýrie]] vede železnice procházející Ammánem a pokračující na jih do [[Naqb Ishtar]]u s odbočkou do Akaby, která je jediným, a proto klíčovým jordánským přístavem. [235] => [236] => === Těžba === [237] => Nejdůležitější nerostnou surovinou jsou [[fosforečnany|fosfáty]], které jsou také nejdůležitější vývozní komoditou. Ročně se jich vytěží přes 4 000 000 tun. Druhou nejdůležitější surovinou je [[Uhličitan draselný|potaš]], která se těží z Mrtvého moře a její těžba přesahuje 1 000 000 tun ročně. V zemi jsou menší zásoby [[měď|mědi]], [[železná ruda|železné rudy]] a [[nikl]]u, těží se i [[mramor]] a [[keramická hlína]]. Ze [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]] se do rafinérií ve městě Zarká přivádí ropovodem [[ropa]]. Na severovýchodě se od roku 1989 těží [[zemní plyn]], který se využívá v tepelných elektrárnách. [238] => [239] => === Zemědělství === [240] => [[Soubor:BM1.JPG|náhled|Olivové farmy u města Souf na severu Jordánska]] [241] => Východní Jordánsko je tvořeno převážně [[poušť|pouštěmi]], jižní [[polopoušť|polopouštěmi]]. Pouze 4 % země jsou vhodná k obdělávání půdy a 8 % se používá jako [[Pastvina|pastviny]]. Přesto je [[zemědělství]] hlavní činností a zaměstnává 20 % aktivního obyvatelstva. Hlavními produkty jsou [[rajče jedlé]], [[Oliva|olivy]], [[tabák]], [[citrus]]y a [[pšenice]]. V zemi je víc než milion [[ovce|ovcí]], 450 000 [[koza|koz]], 33 000 kusů [[dobytek|dobytka]] a 14 000 [[velbloud]]ů. Některá z těchto zvířat jsou ještě stále chována kočovnými [[Beduíni|beduíny]]. Vážným problémem je [[eroze]] půdy. Některé oblasti jsou uměle [[zavlažování|zavlažovány]]. Nejlepší půdou pro pěstování [[ovoce]] je Západní břeh, ale celkem dobře se plodinám daří i v údolí řeky Jordán a na svazích kolem něho. V oblasti jižní pouště byla zřízena hospodářství využívající vodu, která se čerpá z hlubokých podzemních zásobníků vody. [[Rybaření]] v řece Jordánu a [[Jarmúk]]u slouží jako potravinový zdroj. [242] => [243] => === Průmysl === [244] => Hlavní průmyslová odvětví jsou spojena s fosfáty, [[uhličitan draselný|uhličitanem draselným]], [[Ropná rafinerie|ropnými rafinériemi]] a výrobou [[cement]]u. V Jordánsku se nachází také některá odvětví lehkého průmyslu. Ropná rafinérie ve městě Zarká zajišťuje dodávky pro místní spotřebu nafty a [[elektřina|elektřiny]]. Další důležitá [[elektrárna]] je v Ammánu; 99 % veškeré elektrické energie zajišťují [[tepelná elektrárna|tepelné elektrárny]], ale Jordánsko má v plánu stavbu [[Jaderná elektrárna|elektrárny jaderné]], na kterou chce získat prostředky v zahraničí [http://atominfo.cz/2011/03/jordansko-pripravuje-tendr-na-vyber-partneru-a-investoru-pro-svou-prvni-jadernou-elektrarnu/ Tendr na první Jordánskou jadernou elektrárnu bude brzy vyhlášen]. Rozvíjejí se některá menší průmyslová odvětví – konzervování ovoce a zeleniny, výroba [[cigareta|cigaret]], [[olivový olej|olivového oleje]] a [[mýdlo|mýdla]]. [[Turistika|Turistický]] průmysl utrpěl velké škody při ztrátě Západního břehu s mnoha památkami z biblických dob. V plánu je výstavba nových rekreačních středisek a Slabě na hranicích s [[Izrael]]em. [245] => [246] => === Turistika === [247] => V roce [[2005]] je Jordánsko poměrně bezpečná země i pro turistiku, za předpokladu, že se pohybujete v obydlených oblastech větších měst a pobřeží Rudého moře. Naproti tomu odlehlé oblasti bezpečné nejsou a mohou ještě stále obsahovat např. miny zbylé po válečných konfliktech. V těchto místech běžně najdete značku lebky se zkříženými hnáty, která označuje neprověřené území. [248] => [249] => Turistickým magnetem Jordánska je zejména skalní město a [[Archeologická lokalita|archeologické naleziště]] [[Petra (město)|Petra]], které bylo zařazeno na seznam [[Světové dědictví|světového kulturního a přírodního dědictví]] [[UNESCO]] a je jedním ze [[Nových sedm divů světa|sedmi nových divů světa]]. V bibli je označováno jako ''Selá'' a Arabové mu dali jméno ''Mojžíšovo údolí''.Starověké civilizace, {{ISBN|978-80-7234-841-1}} str. 172 [250] => [251] => Dalšími turistickými atrakcemi jsou např. [[Mrtvé moře]], památky z doby Římské říše nebo řada přírodních rezervací. [252] => [253] => == Demografie == [254] => [[Soubor:Jordan pop.png|náhled|Graf růstu populace v letech 1960–2005]] [255] => Jordánsko mělo 10 248 000 obyvatel (2017), což představuje zvýšení z 1,57 milionu obyvatel v roce 1971. Populace Jordánska se vyznačuje rychlým růstem, k čemuž jí napomáhá nejen poměrně vysoká míra porodnosti, ale hlavně neustálý příliv uprchlíků z okolních zemí regionu postižených válečnými konflikty. Podle OECD se jordánská populace mezi lety 1990 a 2008 zvýšila o 2,7 milionu, což je 86% nárůst. Oproti tomu ve stejné době populace Libanonu narostla o 39 %, Izraele o 56 %, Sýrie o 67 %[http://www.iea.org/co2highlights/co2Highlights.XLS CO2 Emissions from Fuel Combustion] {{Wayback|url=http://www.iea.org/co2highlights/co2Highlights.XLS |date=20111021013446 }} Population 1971-2008 ([http://iea.org/co2highlights/co2highlights.pdf pdf] {{Wayback|url=http://iea.org/co2highlights/co2highlights.pdf |date=20120106205757 }} pages 83-85) IEA (OECD/ World Bank) original population ref e.g. in IEA Key World Energy Statistics 2010 page 57) a [[Palestinská autonomie|Palestiny]] o 106 %.[http://www.census.gov/population/international/data/idb/ US Census Bureau International Programs] {{Wayback|url=http://www.census.gov/population/international/data/idb/ |date=20131014185309 }} International Data Base IDB. See: West Bank and Gaza [256] => [257] => Hustota zalidnění je velmi vysoká v úrodném pásmu kopců na severozápadě podél hranic s Izraelem, ale celkově činí 68,4 obyvatel/km² kvůli tomu, že většinu území tvoří poušť. [258] => [259] => Obyvatelstvo Jordánska tvoří z 98 % [[Arabové]] a přes 80 % jsou [[Sunnité|sunnitští muslimové]], asi 6% jsou křesťané a 2% malé menšiny šíitských muslimů a [[drúzové|drúzů]]. Dále 1 % tvoří [[Čerkesové]] (asi 250 000 v r.2013) a 1 % [[Arméni]] (miafyzitní a arménští katolíci). [260] => [261] => === Imigranti a uprchlíci === [262] => Původními obyvateli jsou [[Beduíni|beduínští]] Arabové. Jordánsko v minulosti absorbovalo velké množství imigrantů prchajících před válkou a perzekucí, takže většina obyvatel Jordánska jsou imigranti nebo jejich potomci. Čerkesové se zde usadili ve druhé polovině [[19. století]] (podobně jako [[Izraelští Čerkesové|Čerkesové v Palestině]]). Důvodem k emigraci z Ruska byly represe po potlačení čerkeského povstání proti carské vládě v roce 1858.http://www.kinghussein.gov.jo/people1.html [[Arabsko-izraelské války|Arabsko-izraelské konflikty]] v letech 1948 ([[první arabsko-izraelská válka]]) a 1967 ([[Šestidenní válka]]) způsobily, že do Jordánska uteklo mnoho [[Palestinský exodus|palestinských uprchlíků]], z nichž 200 000 pobývá v uprchlických táborech. V současnosti je počet registrovaných palestinských uprchlíků v Jordánsku zhruba 2,1 milionu.http://www.unrwa.org/etemplate.php?id=253 Arméni v Jordánsku jsou potomci těch co přežili [[Arménská genocida|arménskou genocidu]].{{Citace elektronického periodika [263] => | příjmení1 = Kindlerová [264] => | jméno1 = Anežka [265] => | titul = Zločin, který zůstal nepotrestán [266] => | periodikum = NaVýchod [267] => | url = https://www.navychod.org/zlocin-ktery-zustal-nepotrestan/ [268] => | datum = 2010 [269] => }} [270] => [271] => Za [[Válka v Iráku|války v Iráku]] do Jordánska uprchlo mnoho Iráčanů, v roce [[2007]] se jejich počet odhadoval na 700 000–1 000 000.{{cite news|last=Leyne |first=Jon |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/6293807.stm |title=Doors closing on fleeing Iraqis |publisher=BBC News |date=2007-01-24 |accessdate=2013-01-17}} V poslední době do Jordánska dorazilo také množství uprchlíků prchajících před [[Občanská válka v Sýrii|válkou v Sýrii]].http://www.chathamhouse.org/publications/twt/archive/view/186289 Dále zde pracuje mnoho manuálních pracovníků původem z [[Egypt]]a, [[Sýrie]], [[Indonésie]] a [[Jižní Asie]]. [272] => [273] => == Odkazy == [274] => === Reference === [275] => [276] => [277] => === Literatura === [278] => * {{Citace monografie [279] => | příjmení = Lewis [280] => | jméno = Bernard [281] => | rok = 2007 [282] => | titul = Dějiny Blízkého východu [283] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [284] => | místo = Praha [285] => | stránky = [286] => | poznámka = [287] => | isbn = 978-80-7106-926-3 [288] => }} [289] => [290] => === Související články === [291] => * [[Západní břeh Jordánu]] [292] => [293] => === Externí odkazy === [294] => * {{Commonscat}} [295] => * {{Wikislovník|heslo=Jordánsko}} [296] => * {{Osmrelace|184818}} [297] => * {{Citace elektronické monografie [298] => | titul = Jordan - Amnesty International Report 2011 [299] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/jordan/report-2011 [300] => | datum přístupu = 2011-08-16 [301] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [302] => | jazyk = anglicky [303] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110904004959/http://www.amnesty.org/en/region/jordan/report-2011 [304] => | datum archivace = 2011-09-04 [305] => | nedostupné = ano [306] => }} [307] => * {{Citace elektronické monografie [308] => | titul = Jordan (2011) [309] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8064 [310] => | datum přístupu = 2011-08-16 [311] => | vydavatel = [[Freedom House]] [312] => | jazyk = anglicky [313] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823034303/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8064&year=2011 [314] => | datum archivace = 2011-08-23 [315] => | nedostupné = ano [316] => }} [317] => * {{Citace elektronické monografie [318] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [319] => | titul = BTI 2010 — Jordan Country Report [320] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Jordan.pdf [321] => | datum vydání = 2009 [322] => | datum přístupu = 2011-08-16 [323] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [324] => | místo = Gütersloh [325] => | jazyk = anglicky [326] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521071451/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Jordan.pdf [327] => | datum archivace = 2011-05-21 [328] => | nedostupné = ano [329] => }} [330] => * {{Citace elektronické monografie [331] => | korporace = Bureau of Near Eastern Affairs [332] => | titul = Background Note: Jordan [333] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3464.htm [334] => | datum vydání = 2011-03-25 [335] => | datum přístupu = 2011-08-16 [336] => | vydavatel = U.S. Department of State [337] => | jazyk = anglicky [338] => }} [339] => * {{Citace elektronické monografie [340] => | korporace = CIA [341] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [342] => | titul = The World Factbook - Jordan [343] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/jo.html [344] => | datum aktualizace = 2011-07-03 [345] => | datum přístupu = 2011-08-16 [346] => | jazyk = anglicky [347] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200605052658/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/jo.html [348] => | datum archivace = 2020-06-05 [349] => | nedostupné = ano [350] => }} [351] => * {{Citace elektronické monografie [352] => | korporace = Library of Congress [353] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [354] => | titul = Country Profile: Jordan [355] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Jordan.pdf [356] => | datum vydání = 2006-09-29 [357] => | datum přístupu = 2011-08-16 [358] => | jazyk = anglicky [359] => }} [360] => * {{Citace elektronické monografie [361] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Ammánu [362] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Jordánsko [363] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/jordansko-2011-03-04.pdf [364] => | datum vydání = 2011-03-04 [365] => | datum přístupu = 2011-08-16 [366] => | vydavatel = Businessinfo.cz [367] => | jazyk = česky [368] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111080627/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/jordansko-2011-03-04.pdf [369] => | datum archivace = 2012-01-11 [370] => | nedostupné = ano [371] => }} [372] => * {{Citace elektronické monografie [373] => | autor = Kamel S. Abu Jaber [374] => | spoluautoři = a kol. [375] => | titul = Jordánsko [376] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/306128/Jordan [377] => | datum přístupu = 2011-08-16 [378] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [379] => | jazyk = anglicky [380] => }} [381] => [382] => {{Asie}}{{Země a území sousedící s Indickým oceánem}}{{Navboxes [383] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [384] => | list = {{Organizace islámské spolupráce}} [385] => {{Liga arabských států}} [386] => }} [387] => {{Monarchie}} [388] => {{Autoritní data}} [389] => {{Portály|Geografie}} [390] => [391] => [[Kategorie:Jordánsko| ]] [392] => [[Kategorie:Státy Asie]] [393] => [[Kategorie:Asijské monarchie]] [394] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1946]] [395] => [[Kategorie:Členové Ligy arabských států]] [] => )
good wiki

Jordánsko

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Izrael','Sýrie','Spojené království','Abdalláh II.','Pravoslaví','Irák','Blízký východ','Ammán','Husajn I.','muslim','Izraelsko-jordánská mírová smlouva','Egypt'

Ammán

Egypt

Irák

Izrael

Muslim

Pravoslaví

Pravoslaví je jedním z hlavních křesťanských církevních proudů, který se rozvinul východním směrem z římskokatolické církve.

Sýrie

Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii.