Array ( [0] => 15511965 [id] => 15511965 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kalocsa [uri] => Kalocsa [3] => Kalocsa - Archiepiscopal palace.jpg [img] => Kalocsa - Archiepiscopal palace.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Kalocsa je malebné město ležící v jižním Maďarsku, které je známé svou bohatou historií a kulturním dědictvím. Nachází se na břehu řeky Dunaj a je obklopeno krásnou přírodou, což z něj činí oblíbený cíl pro turisty i místní obyvatele. Město se pyšní svými historickými památkami, jako jsou impozantní budovy katedrály a bývalého arcibiskupství, které odrážejí slavnou minulost regionu. Kalocsa je také centrem tradiční maďarské kultury, zejména díky své proslulé paprikové výrobě a místnímu folklóru. Každoroční festivaly a trhy, kde návštěvníci mohou ochutnat místní speciality, posilují komunitní ducha a přitahují tak i milovníky jídla a kultury z daleka. Místní obyvatelé jsou hrdí na svou tradici a rádi sdílejí svůj životní styl se všemi, kteří mají zájem o poznání jejich města. V současnosti Kalocsa prochází dynamickým vývojem, kdy se moderní prvky harmonicky prolínají s historickými. Město se snaží uchovat své dědictví a zároveň se otevírat novým možnostem a inovacím. Kalocsa je tedy místem, kde se minulost setkává s přítomností, a poskytuje příležitosti k objevování a užívání si radostí ze života. [oai_cs_optimisticky] => Kalocsa je malebné město ležící v jižním Maďarsku, které je známé svou bohatou historií a kulturním dědictvím. Nachází se na břehu řeky Dunaj a je obklopeno krásnou přírodou, což z něj činí oblíbený cíl pro turisty i místní obyvatele. Město se pyšní svými historickými památkami, jako jsou impozantní budovy katedrály a bývalého arcibiskupství, které odrážejí slavnou minulost regionu. Kalocsa je také centrem tradiční maďarské kultury, zejména díky své proslulé paprikové výrobě a místnímu folklóru. Každoroční festivaly a trhy, kde návštěvníci mohou ochutnat místní speciality, posilují komunitní ducha a přitahují tak i milovníky jídla a kultury z daleka. Místní obyvatelé jsou hrdí na svou tradici a rádi sdílejí svůj životní styl se všemi, kteří mají zájem o poznání jejich města. V současnosti Kalocsa prochází dynamickým vývojem, kdy se moderní prvky harmonicky prolínají s historickými. Město se snaží uchovat své dědictví a zároveň se otevírat novým možnostem a inovacím. Kalocsa je tedy místem, kde se minulost setkává s přítomností, a poskytuje příležitosti k objevování a užívání si radostí ze života. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [2] => | název vyššího celku = [[Bács-Kiskun]] [3] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [4] => | název nižšího celku = [[Okres Kalocsa|Kalocsa]] [5] => }} [6] => '''Kalocsa''' ([[čeština|česky]] ''Koloča, Kaloča'';{{Citace monografie [7] => | příjmení = Rieger [8] => | jméno = František Ladislav [9] => | titul = Slovník naučný, Svazek 4 [10] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Slovník_naučný/zAJLAAAAYAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=koloča&pg=PA760 [11] => | rok = 1860 [12] => | strany = 760 [13] => }}{{Citace monografie [14] => | jméno = Kolektiv autorů [15] => | titul = Ilustrovaný encyklopedický slovník, Svazek 2 [16] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Ilustrovaný_encyklopedický_slovník/kA9qAAAAIAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=kaloča [17] => | rok = 1981 [18] => | strany = 77 [19] => }} {{vjazyce2|de|''Kollotschau''}}) je město v [[župa|župě]] [[Bács-Kiskun]] nedaleko levého břehu [[Dunaj]]e. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Jedná se o historicky významné město. [20] => [21] => == Poloha == [22] => [23] => Kalocsa se nachází v jižní části Maďarska, zhruba na půli cesty od [[Budapešť|Budapešti]] k jižní hranici země. Město leží v bezprostřední blízkosti Dunaje, a to na vyvýšeném ostrohu na levém břehu řeky, cca 7 km od jejího břehu. Protéká jím potok [[Varas-fok]] a ústí do něj několik odvodňovacích kanálů z okolní krajiny. [24] => [25] => == Název == [26] => [27] => Původní název měl podobu ''Colocsa'' (v přepisu do [[čeština|češtiny]] ''Koloča'') a označoval podmáčenou oblast. Dodnes se v této podobě užívá v [[Němčina|němčině]]. V tureckých dobách byla kvůli nesprávným překladům označována jako Kalokia. Tak vznikl dnešní název města v 50. letech 18. století. [28] => [29] => == Historie == [30] => [[Soubor:Kalocsa - Archiepiscopal palace.jpg|náhled|[[Arcibiskupský palác (Kalocsa)|Arcibiskupský palác]] a [[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Kalocsa)|katedrála]]|vlevo]] [31] => [[File:Hunyadi János utca az Érseki Főgimnázium (ma Szent István Gimnázium) tetőjéről fényképezve. Elől jobbra a Kalocsai Református Egyházközség temploma, háttérben a Szent József-templom. Fortepan 100267.jpg|left|thumb|Domy ve středu města v roce [[1930]].]] [32] => Město je významné tím, že zde bylo roku [[1000]] zřízeno jedno z prvních [[Arcidiecéze kaločsko-kečkemetská|biskupství]]{{Citace monografie [33] => | příjmení = Kukuča [34] => | jméno = Jaroslav [35] => | odkaz na autora = [36] => | titul = Ako sa z Nitry a Székesfehérváru stal Ostrihom a z Ostrihomu Bratislava a Budapešť [37] => | url = [38] => | vydavatel = [39] => | místo = Nová Bošáca [40] => | rok = 2018 [41] => | počet stran = [42] => | isbn = 978-80-570-0299-4 [43] => | kapitola = [44] => | strany = 61 [45] => | jazyk = slovenština [46] => }} v [[Uhersko|Uhrách]], (nejpozději roku [[1135]] povýšené na [[arcibiskupství]]). Vznikl zde také jeden z prvních kostelů. Prvním [[Seznam kaločsko-kečkemetských biskupů a arcibiskupů|biskupem kaločským]], a tedy i uherským, byl [[Anastasius I. (Astrik)|Asztrik]], podle legendy žák a přítel [[svatý Vojtěch|svatého Vojtěcha]]. [47] => [48] => Hlavní pamětihodnosti města představují [[baroko|barokní]] arcibiskupský palác, [[Klenotnice (Kalocsa)|klenotnice]], katedrála a další církevní stavby. Kalocsa silně utrpěla [[Osmané|osmanskou]] přítomností po roce [[1526]]. Město bylo vypleněno a vypáleno [[kalvinismus|kalvinistickými]] vzbouřenci. Turci nakonec Kalocsu osídlili a v roce [[1602]] přestavěli původní biskupský palác na pevnost. Turecký cestovatel [[Evliya Çelebi]] navštívil v 60. letech [[17. století]] Kalocsu a poznamenal si, že se zde nachází jen jedna [[mešita]], několik kupeckých stánků a zájezdní hostinec. V bojích při vyhánění Turků z Uher nakonec ustupující vojsko přestavěný palác zapálilo a z města tak nezůstalo vůbec nic.{{chybí zdroj}} Město obsadila křesťanská vojska dne [[13. říjen|13. října]] [[1686]]. [49] => [50] => Zčásti vylidněnou oblast kolem Kalocsi kolonizovali počátkem 18. století [[Němci]] (například městys [[Harta]] a vinařská obec [[Hajós]]), [[Slováci]] (vesnice [[Miske]]) a [[Srbové]] a [[Chorvati]] (vesnice [[Bátya]]). Multietnický charakter si Kalocsa a okolí uchovaly dodnes. V roce [[1784]] zde [[Adam Patachich]] zřídil neveřejnou knihovnu, která nashromáždila fond přes 17 000 knih, mnohé z nich vznikly ještě v době [[středověk]]u. [51] => [52] => V roce [[1875]] zdevastoval město [[Požár Kalocsi (1875)|požár]]. V roce [[1882]] dosáhla města železnice. V této době také vlivem administrativních reforem Zalitavska ztratila statut města. [53] => [54] => Roku [[1897]] zde byla otevřena [[Věznice v Kalocsi|věznice]], která slouží do současnosti. [55] => [56] => V Kalocse též bývala početná [[židovská obec]]. Většina jejích členů však byla deportována do [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]] v roce 1944 po obsazení [[Maďarsko|Maďarska]] [[německo]]u armádou. Někteří Židé [[emigrace|emigrovali]] do Izraele po skončení války. [[Synagoga (Kalocsa)|Budovu původní synagogy]] dnes využívá zdejší městská knihovna, o židovský hřbitov se stará město. [57] => [58] => Teprve až po druhé světové válce byla místní železniční trať prodloužena až k dunajskému břehu. [59] => [60] => Od padesátých let [[20. století]] byla Kalocsa jako arcibiskupské sídelní město pod tlakem komunistické správy – sídlo [[župa|župy]] bylo přeneseno do [[Kecskemét]]u, stejně jako instituce vysokého školství. V rámci města se usídlila ruská posádka, z bývalé [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské koleje]] přímo v centru se stala ženská věznice. V roce [[2019]] město zvažovalo využít areál kasáren jako ubytovny pro dělníky, kteří měli rozšiřovat nedalekou [[Jaderná elektrárna Paks|jadernou elektrárnu Paks]].{{Citace periodika [61] => | titul = Város épülhet a városban: jöhetnek az oroszok! – Megadta az önkormányzat a hozzájárulást a Foktői úti laktanya betelepítéséhez [62] => | periodikum = Kalohirek [63] => | jazyk = maďarština [64] => | url = https://www.kalohirek.hu/errol-tudnia-kell/varos-epulhet-a-varosban-johetnek-az-oroszok-megadta-az-onkormanyzat-a-hozzajarulast-a-foktoi-uti-laktanya-betelepitesehez [65] => | datum přístupu = 2023-06-25 [66] => }} [67] => [68] => V roce [[2006]] zde vznikla menšinová organizace místního chorvatského obyvatelstva. [69] => [70] => == Obyvatelstvo == [71] => [72] => V roce 2001 se 95 % obyvatel města přihlásilo k [[Maďaři|maďarské]] národnosti, 3 % k [[Romové|romské]], 1 % k [[Němci v Maďarsku|německé]] a 1 % k jiným dalším národnostem, například k chorvatské, slovenské, rumunské a další. Historicky zde byla přítomna jihoslovanská (srbská nebo chorvatská) komunita, která se nicméně postupem staletí asimilovala do maďarské většiny. Jihoslované přišli z oblasti dnešních vesnic v regionu Bačky. [73] => [74] => Při posledním sčítání lidu v roce [[2011]] se 85,2 % obyvatel označilo za Maďary, 3,9 % za Romy, 1 % za [[Chorvati v Maďarsku|Chorvaty]] a 1,8 % za Němce (14,5 % se nepřihlásilo k žádné národnosti; kvůli dvojí identitě může být celkový počet vyšší než 100 %). Náboženské složení obyvatelstva pro Kalocsu bylo následující: [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 50,1 %, reformovaná církev 5,2 %, [[luteránství|luteráni]] 0,8 %, [[Řeckokatolická církev|řeckokatolíci]] 0,2 %, bez vyznání 14,5 % (27,6 % žádnou hodnotu neuvedlo). [75] => [76] => == Ekonomika == [77] => [78] => [[File:Estación de tren, 2019 Kalocsa.jpg|right|thumb|Železniční stanice.]] [79] => [[File:A volt Járási Tanács Közkórház helyileg védett C épülete, 2019 Kalocsa.jpg|right|thumb|Budova nemocnice.]] [80] => [[File:Díszkút együttes középső eleme, Negyvennyolcasok tere, 2019 Kalocsa.jpg|right|thumb|Fontána v Kalocsi.]] [81] => Emblematickou plodinou města a jeho okolí je [[paprika]], které je věnována i expozice v [[Muzeum papriky (Kalocsa)|Muzeu papriky]] a jejímž výzkumem se zde zabývá Výzkumný ústav papriky. Ve [[20. století]] se zemědělsky aktivní region se svým centrem právě v Kalocsi stal předním producentem maďarské papriky (po [[Szeged]]u). [82] => [83] => == Zajímavosti == [84] => [85] => V Kalocse se narodil i světově proslulý sochař [[Nicolas Schöffer]], který má zde muzeum se svými původními modely, kresbami a projekty. Jeho světelná a kinetická věž je jednou z dominant města. [86] => [87] => Většina historických budov (např. katedrála, arcibiskupský palác apod.) se nachází na [[Náměstí Nejsvětější trojice (Kalocsa)|náměstí Nejsvětější trojice]] ({{vjazyce2|hu|Szentháromság tér}}). Za palácem se nachází rozsáhlý park. Z náměstí vede ulice sv. Štěpána ({{vjazyce2|hu|Szent István ut}}), na níž se nachází také kostel sv. Štěpána a za ním i [[synagoga (Kalocsa)|synagoga]]. [88] => [89] => Dnes sídlí v Kalocse [[Vysoká škola Pála Tomoriho]]. Při ní existuje také [[Městská a vysokoškolská knihovna Pála Tomoriho]]. Další významnou knihovnou je knihovna při místní katedrále. Město má ve svém centru [[Muzeum papriky (Kalocsa)|Muzeum papriky]]. [90] => [91] => Na východním okraji Kalocsi se nachází lázeňský areál. Ve městě existuje několik krytých bazénů. [92] => [93] => Město pořádá každým rokem operní festival Modrý pták ({{vjazyce2|hu|Kék madár}}), Dny papriky ({{vjazyce2|hu|Paprika Napok}}) a obrok podunajský folklorní festival (''Duna-menti Folklór Fesztivál'') s mezinárodní účastí. [94] => [95] => == Doprava == [96] => [97] => Do Kalocsi vede lokální [[Železniční trať Kiskőrös–Kalocsa|železniční trať]] z [[Kiskőrös]]u. Ta zde končí pro osobní dopravu. Pro dopravu nákladní pokračuje vlečka k závodům, které leží na břehu [[Dunaj]]e. Město má jediné [[Kalocsa (nádraží)|nádraží]]. [98] => [99] => Městem také prochází silnice celostátního významu č. 51, která kopíruje severo-jižní směr, jaký má tok Dunaje. [100] => [101] => Nedaleko města existuje na Dunaji [[Přístav Kalocsa|přístav]] pro osobní i nákladní dopravu. [102] => [103] => [[Letiště Kalocsa]] se nachází 4 km od středu města, nedaleko vesnice [[Uszód]]. Zpočátku fungovalo jako vojenské letiště, ale od roku [[1989]] bylo stále častěji využíváno pro civilní účely. Pravidelně se na něm pořádají letecké dny a občas i závody. [104] => [105] => == Sport == [106] => [107] => V Kalocsi sídlí [[fotbal]]ový tým [[Kalocsai FC]]. [108] => [109] => == Partnerská města == [110] => * {{flagicon|Rumunsko}} [[Cristuru Secuiesc]], [[Rumunsko]] [111] => * {{flagicon|Španělsko}} [[Totana]], [[Španělsko]] [112] => * {{flagicon|Německo}} [[Kirchheim unter Teck]], [[Německo]] [113] => * {{flagicon|Izrael}} [[Betlém]], [[Izrael]] [114] => * {{flagicon|Čína}} [[Šen-čen]], [[Čína]] [115] => * {{flagicon|Itálie}} [[Altino]], [[Itálie]] [116] => * {{flagicon|Palestina}}/{{Flagicon|Izrael}} [[Betlém]], [[Západní břeh Jordánu]] [117] => * {{flagicon|Dánsko}} [[Karup]], [[Dánsko]] [118] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Kula (Srbsko)|Kula]], [[Srbsko]] [119] => [120] => == Reference == [121] => [122] => {{Překlad|de|Kalocsa|219568392|hu|Kalocsa|24494087|hr|Kaloča|6665055}} [123] => [124] => == Externí odkazy == [125] => * {{commonscat|Kalocsa}} [126] => * {{hu}} [http://www.kalocsa.hu/ Oficiální stránky města] [127] => [128] => {{okres Kalocsa}} [129] => {{Autoritní data}} [130] => {{Portály|Maďarsko}} [131] => [132] => [[Kategorie:Kalocsa| ]] [] => )
good wiki

Kalocsa

Kalocsa (česky Koloča, Kaloča; ) je město v župě Bács-Kiskun nedaleko levého břehu Dunaje. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Nachází se na břehu řeky Dunaj a je obklopeno krásnou přírodou, což z něj činí oblíbený cíl pro turisty i místní obyvatele. Město se pyšní svými historickými památkami, jako jsou impozantní budovy katedrály a bývalého arcibiskupství, které odrážejí slavnou minulost regionu. Kalocsa je také centrem tradiční maďarské kultury, zejména díky své proslulé paprikové výrobě a místnímu folklóru. Každoroční festivaly a trhy, kde návštěvníci mohou ochutnat místní speciality, posilují komunitní ducha a přitahují tak i milovníky jídla a kultury z daleka. Místní obyvatelé jsou hrdí na svou tradici a rádi sdílejí svůj životní styl se všemi, kteří mají zájem o poznání jejich města. V současnosti Kalocsa prochází dynamickým vývojem, kdy se moderní prvky harmonicky prolínají s historickými. Město se snaží uchovat své dědictví a zároveň se otevírat novým možnostem a inovacím. Kalocsa je tedy místem, kde se minulost setkává s přítomností, a poskytuje příležitosti k objevování a užívání si radostí ze života.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'čeština','20. století','Muzeum papriky (Kalocsa)','Bács-Kiskun','župa','Dunaj','Betlém','Chorvati','Budapešť','1602','Nicolas Schöffer','Tovaryšstvo Ježíšovo'

1602

Bács-Kiskun

Betlém

Betlém je umělecké dílo zobrazující scény z narativu o narození Ježíše Krista a okolností kolem něj.

Budapešť

Čeština

Chorvati

Dunaj

Župa