Array ( [0] => 15521451 [id] => 15521451 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kohen [uri] => Kohen [3] => Nuremberg chronicles f 29v 2.png [img] => Nuremberg chronicles f 29v 2.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Kohen Kohen je termín, který v judaismu označuje člena kněžské rodiny, jež původně vykonávala důležité náboženské obřady a služby v Chrámu v Jeruzalémě. Tito kněží, jejichž původ sahá až k Áronovi, bratru Mojžíšovi, hrají významnou roli v židovské tradici a kultuře a jsou považováni za prostředníky mezi Bohem a lidmi. Díky svému jedinečnému postavení mají kohani (pl. formu slova Kohen) specifické povinnosti a výsady, které jsou vyjádřeny v Tóře a rabínské literatuře. Například při některých obřadech, jako je obřad požehnání lidu, mohou kohani vykonávat své rituální úkoly, čímž přinášejí duchovní požehnání komunitě. I když se mnohé z tradičních praktik změnily nebo ustoupily modernímu způsobu života, identita kohenů a jejich rodin přetrvává. Mnozí z nich se snaží udržovat své dědictví a tradice, což přispívá k bohatství a rozmanitosti židovské kultury. Kohani často hrají aktivní roli v komunitních aktivitách a duchovních vedeních, čímž posilují soudržnost a hodnoty svého společenství. Optimizmus spojený s rolí kohenů v dnešním světě spočívá v jejich schopnosti adaptovat se a překládat tradiční hodnoty do moderního kontextu. Tím nejen uctívají svou minulost, ale také inspirovaně směřují k budoucnosti, kde význam spirituality a sounáležitosti hraje klíčovou roli v životě jednotlivců i celých komunit. [oai_cs_optimisticky] => Kohen Kohen je termín, který v judaismu označuje člena kněžské rodiny, jež původně vykonávala důležité náboženské obřady a služby v Chrámu v Jeruzalémě. Tito kněží, jejichž původ sahá až k Áronovi, bratru Mojžíšovi, hrají významnou roli v židovské tradici a kultuře a jsou považováni za prostředníky mezi Bohem a lidmi. Díky svému jedinečnému postavení mají kohani (pl. formu slova Kohen) specifické povinnosti a výsady, které jsou vyjádřeny v Tóře a rabínské literatuře. Například při některých obřadech, jako je obřad požehnání lidu, mohou kohani vykonávat své rituální úkoly, čímž přinášejí duchovní požehnání komunitě. I když se mnohé z tradičních praktik změnily nebo ustoupily modernímu způsobu života, identita kohenů a jejich rodin přetrvává. Mnozí z nich se snaží udržovat své dědictví a tradice, což přispívá k bohatství a rozmanitosti židovské kultury. Kohani často hrají aktivní roli v komunitních aktivitách a duchovních vedeních, čímž posilují soudržnost a hodnoty svého společenství. Optimizmus spojený s rolí kohenů v dnešním světě spočívá v jejich schopnosti adaptovat se a překládat tradiční hodnoty do moderního kontextu. Tím nejen uctívají svou minulost, ale také inspirovaně směřují k budoucnosti, kde význam spirituality a sounáležitosti hraje klíčovou roli v životě jednotlivců i celých komunit. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Cohen]]}} [1] => {{Různé významy}} [2] => {{Judaismus}} [3] => '''Kohen''' ({{Vjazyce2|he|כהן}}, množ. č. {{Cizojazyčně|he|כהנים}} ''kohanim'') je [[judaismus|židovský]] [[kněz]] a potomek [[Áron]]ův. Podle [[Bible|biblické]] tradice byli Áron a jeho potomci určeni [[Bůh|Bohem]], aby vykonávali obětní bohoslužbu nejprve ve [[Stan setkávání|stanu setkávání]] a později v [[Jeruzalémský chrám|jeruzalémském Chrámu]], kde sloužili až do jeho zničení. Základní funkcí ''kohanim'' bylo, aby přiváděli lid blíže k Bohu a Boha k lidem.{{Citace monografie|jméno=Nissan Dovid|příjmení=Dubov|odkaz na autora=Nissan Dovid Dubov|titul=Vnitřní pouto. Úvod do Kabaly|místo=Praha|rok=2014|vydavatel=Chabad Lubavitch|isbn=978-80-905887-0-7|stránky=41}} [4] => [5] => == Etymologie == [6] => Slovo ''kohen'' vychází z podobného kořene jako např. [[arabština|arabské]] ''káhin'', které má význam „dohlížitel“. ''Kohanim'' tak byli podle některých vědců původně dohlížiteli ve svatyních, které střežili před znesvěcením a ''dohlíželi'' na správný průběh oběti, kterou obyčejný člověk do svatyně přinášel.{{Doplňte zdroj}} Na podporu této domněnky svědčí i to, že postavení ''kohanim'' je v Bibli často spojováno s postavením ''[[Levita|levitů]]'', potomků [[Jákob]]ova syna [[Lévi]]ho, kteří jsou také často označováni za ''kněžský kmen'' - ke kmeni ''Levi'' náležel jak [[Mojžíš]], tak i jeho bratr Áron. Zatímco levitům zůstala funkce dohlížitelů a strážců svatyně (a později Chrámu), Áronovi potomci převzali vykonávání samotné obětní bohoslužby. [7] => [8] => == Postavení kohenů v historii == [9] => Ustanovení Áronových potomků jako kněží pro [[Izraelský národ|Izrael]] je zmíněno v [[Exodus|Exodu]] ({{Citace bible|Ex|28|1||4}}). Áronovci a levité měli převzít odpovědnost za službu Bohu po prvorozených, kteří o své vyvolení přišli kvůli hříchu uctívání [[Zlaté tele|zlatého telete]] ({{Citace bible|Nu|8|18}}). ''Kohen'' tak v judaismu sloužil jako vykonavatel některých [[613 micvot|Božích přikázání]] a proto se na něj vztahovala zvláštní a přísná pravidla ohledně rituální čistoty a nečistoty (viz níže). ''Kohen'' byl před uvedením do svého úřadu pomazán a společně s králem je v Bibli druhou postavou, která je označována jako pomazaný – ''[[Mesiáš]]'' (כהן המשיח ''kohen ha-mašiach''). Další významnou funkcí, udělenou Bohem kohenům, bylo poslání žehnat Izraeli – toto '''kněžské požehnání''' (ברכת כהנים, ''birkat kohanim'') se udrželo v židovské liturgii až dodnes (viz níže). [10] => [11] => === Desátky a obživa kohenů === [12] => Kohenovi náleží desátek – tzv. [[truma]] – z úrody a produktů ''[[Země izraelská|Erec Jisra’el]]''. Podle [[Tóra|Tóry]] neobdrželi levité a tím pádem ani ''kohanim'' žádný díl země izraelské, místo toho se měli věnovat službě ve svatyni a být živeni z desátků přinášených ostatním obyvatelstvem ({{Citace bible|Dt|18|1}}). [13] => [14] => ''Kohanim'' sami byli živi z obětí, které lidé do Chrámu přinášeli. Jednalo se o následující: [15] => [16] => * '''Zvířecí oběť za hřích''' (Leviticus 6,19) [17] => * '''Pták jako oběť za hřích''' (Leviticus 5,13) [18] => * '''Zápalná oběť''' (Exodus 29,32) [19] => * '''Oběť za vinu''' (Leviticus 7,7) [20] => * '''Smírčí oběť''' (Leviticus 7,32-35) [21] => * '''Oběť za vyléčení''' z [[malomocenství]] (Leviticus 14,10) [22] => * '''Oběť ''[[mincha]]''''' (Leviticus 6, 9) [23] => * '''Oběť ''[[Počítání omeru|Omeru]]''''' (Leviticus 23,10) [24] => * '''[[Překladné chleby]]''' (Leviticus 24,9) [25] => [26] => Dary, které se odevzdávaly pouze v [[Jeruzalém]]ě: [27] => * '''Prvorozený''' plod jakéhokoli zvířete nebo rostlin (''bikurim'') (Numeri 8,19; Deuteronomium 18,4) [28] => * '''Vnitřnosti''' některých obětí [29] => * '''Kůže''' některých obětí (Leviticus 7,8) [30] => [31] => Dary přinášené po celém Izraeli: [32] => * '''Truma''' (desátek ze sklizně nebo úrody) [33] => * '''Truma ma'aser''' (desátek z desátku levitům) [34] => * '''Chala''' (část těsta oddělená před upečením chleba) [35] => * '''Vlna''' z prvního stříhání ovcí (Deuteronomium 18,4) [36] => * '''Pravá přední noha''', čelist a žaludek (Deuteronomium 18,3) [37] => * '''Pět šekelů stříbra''' za vykoupení prvorozeného syna ([[Pidjon ha-ben]]) (Exodus 13,13) [38] => * '''Ovce''' nebo kozel za vykoupeného prvorozeného osla (Exodus 13,13) [39] => * '''Majetek věnovaný Chrámu''' nebo majetek člověka, jenž nezanechal dědice či následníka (Leviticus 27,21; Numeri 5,8–10 ) [40] => [41] => === Velekněz === [42] => S rostoucí populací ''kohanim'' byl ustanoven titul velekněze (כהן גדול, ''kohen gadol''), který byl nejprve vybírán podle běžného nástupnického pravidla (nejstarší syn zaujímá místo otce – Leviticus 6,15) a jeho titul byl doživotní. Za prvního velekněze je tradičně považován Áron. Pokud neměl kněz syny, přešel úřad na jeho bratra případně na jeho synovce. Později byl velekněz volen. Časem byla funkce zpolitizována a velekněz byl spíše politickou figurou dosazovanou podle vůle vladaře, což se dělo především za vlády [[Seleukovská říše|Seleukovců]] a [[Římská říše|Římanů]]. K ojedinělém případu došlo za vlády [[Hasmonejci|Hasmonejců]], kteří ve svých vladařských funkcích spojili jak titul krále, tak i titul velekněze. [43] => [44] => V náboženské tradici byl velekněz jediným člověkem, který směl vyslovit [[Boží jména v judaismu|Boží jméno]] [[JHVH]]. Dělo se tak vždy jednou v roce na [[Jom kipur]], kdy velekněz vcházel do nejsvětější svatyně Chrámu. Během období jednoho týdnu před Jom kipur se měl očišťovat a připravovat na tento úkon a službu za něj přebíral prozatímní velekněz. [45] => [46] => === Druhý chrám === [47] => V období [[Druhý chrám|druhého chrámu]] neměli koheni ve svých rukách žádnou reálnou moc a jejich postavení bylo v očích především prostého lidu zdiskreditováno. Řadou lidí byli považováni spíše za kolaboranty s Římany a za příliš odtržené od běžného života, částečně také díky jejich provázáním se skupinou [[Saduceové|saduceů]], která byla složena téměř výhradně z kohenů. Tato situace nahrávala druhé silné frakci – [[farizeové|farizeům]] –, kteří také později převzali moc v [[Sanhedrin]]u – nejvyšším židovském zákonodárném orgánu –, a stali se vůdčími náboženskými autoritami [[Izrael]]e, zatímco funkce kohenů zůstala omezena pouze na liturgii, jak tomu je i dnes. [48] => [49] => == Halacha == [50] => Kohen musí pro své poslání splňovat řadu [[halacha|halachických předpisů]], které se týkají jak rituální čistoty, tak i původu a stavu. Hlavním posláním kohenů v době existence [[Jeruzalémský chrám|Chrámu]] bylo vykonávání oběti, zatímco levité sloužili jako strážci, pomocníci a hudebníci nebo chrámoví zpěváci. Zpočátku silná pozice kohenů v Sanhedrinu jako učitelů a vykladačů [[Tóra|Zákona]] byla umenšena a jejich místo zaujali učenci – [[rabín]]i a jejich žáci (řada kohenů patřila mezi velké učence a mezi farizeje, ale samotný kněžský původ přestal být klíčovým měřítkem pro získání autority). [51] => [52] => === Kněžský oděv === [53] => [[Soubor:LEV 8- High priest in robes and breastplate.jpg|náhled|vlevo|Velekněz v kněžském obleku]] [54] => Podle traktátu [[Mišna|Mišny]] [[Zevachim]] nesmí obětní bohoslužbu provádět nikdo jiný, než ''kohen'', který je k tomu náležitě oblečen. Oblečení kohena se skládá ze čtyř svatých šatů – {{Cizojazyčně|he|בגדי קודש}}, ''bigdej kodeš'' nebo {{Cizojazyčně|he|בגדי כהונה}} ''bigdej kehuna'' (kněžský oděv): [55] => [56] => ; {{Cizojazyčně|he|כתונת}} – kutonet : suknice, plášť, tunika, vyrobená ze [[len|lnu]], pokrývající celé tělo [57] => ; {{Cizojazyčně|he|אבנט}} – avnet : pás, šerpa, pestře vyšitá, lněná [58] => ; {{Cizojazyčně|he|מכנסיים}} – michnasajim : spodní krátké kalhoty „aby zakryly nahotu jejich těla“ (Exodus 28,42) [59] => ; {{Cizojazyčně|he|מצנפת}} – micnefet : turban – pro obyčejné kněze byl menší a špičatější, než pro velekněze, velekněžský turban byl větší a plošší [60] => [61] => Velekněz dále oblékal tyto čtyři další části: [62] => [63] => ; {{Cizojazyčně|he|מעיל}} – me'il : přehoz, nazývá se tak i pláštík na [[Sefer Tora|Tóru]], purpurový plášť bez rukávů, který měl velekněz přes katonet, ozdobený zlatými ozdobami ve tvaru [[granátové jablko|granátových jablek]] [64] => ; {{Cizojazyčně|he|אפוד}} – efod : bohatě vyšívaná svrchní vesta [65] => ; {{Cizojazyčně|he|חושן}} – chošen : náprsní štít s dvanácti drahokamy, na každém z nich bylo vyryto jméno jednoho z [[Izraelský národ|izraelských kmenů]], pravděpodobně k němu náležely i kameny [[Urim a Tumim]]. Drahokamy měly být následující (pravděpodobně – výklady se ohledně jednotlivých kamenů liší) – [[karneol]], [[topaz]], [[smaragd]], [[malachit]], [[safír]], [[onyx]], [[jantar]] nebo [[opál]], [[achát]], [[ametyst]], [[lazurit]], [[beryl]], [[rubín]]. [66] => ; {{Cizojazyčně|he|ציץ}} – Cic : štítek s nápisem {{Cizojazyčně|he|קדוש ליהוה}} (''kadoš la-Adonaj'', svatý Hospodinův) [67] => [68] => Kněží i velekněz byli při výkonu chrámových obřadů bosí. [69] => [70] => === Tabu vztahující se na kněze === [71] => Kněz nesmí mít žádnou fyzickou vadu ([[slepota]], [[hluchota]] apod.) nebo zranění, které zanechalo trvalé následky (nesmí mu např. chybět článek prstu apod.), jinak není považován za schopného provádět chrámové rituály. [72] => [73] => Kohen může být pouze muž, který se narodil z řádného [[Židovská svatba|manželství]]{{Fakt/dne|20230131060754|}} mezi kohenem a nerozvedenou rodilou [[Židé#Kdo je žid|halachickou židovkou]]. Pokud si kohen vezme [[Gijur|proselytku]], jejich dítě je [[Židé|židem]], ale není kohen. Pokud se narodí dcera, tato by si pak neměla vzít za manžela kohena. Dokonce je zakázáno, aby si kohen vzal ženu, jejíž oba rodiče jsou konvertité. Kněz si nesmí vzít prostitutku, rozvedenou ženu. Velekněz si nesměl vzít ani vdovu. [74] => [75] => Kohen se nesmí znečistit dotykem mrtvoly ani místem, kde jsou mrtvá těla přechovávána. Nesmí chodit přes hřbitov – hroby kohenů jsou většinou umístěny co nejblíže hřbitovním zdem a vedou k nim zvláštní branky, aby příbuzní mohli hrob navštívit (tzn. přijít alespoň do jeho blízkosti) a nemuseli vstupovat na hřbitov. Kohen nesmí ani vstupovat či pobývat v budově, ve které se nachází mrtvé tělo. Dokonce i kohen, který již je znečištěn, je povinen se vyvarovat dalšího či pokračujícího znečištění. Zákaz styku s mrtvými se ovšem nevztahuje na případ [[Židovský způsob pohřbívání|pohřbení blízkého příbuzného]] nebo manželky. Kohen je podle [[Tóra|Tóry]] také stejně jako jakýkoli jiný žid povinen pohřbít nalezenou mrtvolu neznámého člověka. [76] => [77] => Méně závažné typy rituální nečistoty nejsou kohenovi výslovně zakázány; před vstupem do chrámu nebo jedením z pokrmů požívajících status svatosti (oběti, truma, chala) je však povinen se předepsaným způsobem očistit, jinak by se dopustil závažného přestoupení. [78] => [79] => == Kohenovo postavení v dnešní liturgii == [80] => Kohenovo výsadní postavení se odráží v židovské liturgii, kdy je kohenovi vyhrazeno několik zvláštních privilegií. [81] => * Kohenovi náleží privilegium být jako první [[Čtení z Tóry|vyvolán k Tóře]], pronášet jako první požehnání po jídle (nečiní-li tak, bývá v některých obcích zvykem pronést v přítomnosti kohena formulaci ''bi-ršut ha-kohen'' – s dovolením kněze). [82] => * Během [[poutní svátky|poutních svátků]] a [[veřejné postní dny|veřejných postních dnů]] pronáší kohen v [[synagoga|synagoze]] '''kněžské požehnání'''. V [[Izrael]]i ''kohanim'' žehnají každý den během ranní bohoslužby [[šacharit]]. Kněžské požehnání jsou verše Numeri 6, 24–26: [83] => {{Citát|[[Hospodin]] dále promluvil k Mojžíšovi: ‚Mluv k Áronovi a jeho synům: Budete žehnat synům Izraele těmito slovy: [84] => »'''Ať Hospodin ti žehná a chrání tě, ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv, ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.'''« [85] => [86] => Tak vloží mé jméno na Izraelce a já jim požehnám.‘|[[Numeri]] 6, 22-27 ([[ČEP]])}} [87] => Před požehnáním umyje levita kohenovi ruce tak, jak to levité dělali v dobách existence Chrámu. Kohen potom bosý předstoupí před shromáždění, přehodí si [[talit]] přes hlavu a pozvedne ruce a roztáhne prsty tak, aby ukazováček a prostředníček byly u sebe a stejně tak malíček a prsteníček. Poté pronesou požehnání tak, že opakují slova požehnání, která jim předčítá [[chazan]]. Bývá zvykem, že členové obce skloní hlavy a na koheny se během žehnání nedívají. Žehnající ruce i konvička na umývání rukou se staly symboly kohenů a levitů na náhrobcích. [88] => * V [[ortodoxní judaismus|ortodoxních]] komunitách je stále zachovávána praxe '''[[pidjon ha-ben]]''' (vykoupení prvorozeného syna), kterou může vykonávat pouze kohen, stejně jako vykoupení prvorozeného zvířete apod. [89] => * Nařízení ohledně zákazu styku s mrtvými a ohledně zakázaných a povolených svazků jsou stále v platnosti kromě omezení týkající se sňatku kohena a dcery proselytů, což je některými autoritami povolováno. Některé [[Masorti|neortodoxní komunity]] ulehčily pravidla týkající se přednosti kohena při čtení z Tóry, [[Reformní judaismus|reformní komunity]] většinou pravidla týkající se kohenů nedodržují vůbec. [90] => [91] => == Kohen v židovské kultuře == [92] => Slovo „kohen“ jako označení příslušnosti ke kmeni se stalo součástí řady typických židovských příjmení – Kohn, Kohnberg, Kahn, Kahana, Kagan, Kaganovič, Kaner, Cohen, Cohn. Příjmení Katz nebo Kac (כ״ץ) je akrostich slov {{Cizojazyčně|he|כהן צדק}} ''kohen cedek'', spravedlivý kněz; příjmení Azulai/Azoulai ({{Cizojazyčně|he|אזולי}}) je akrostich slov {{Cizojazyčně|he|אשה זנה וחללה לא יקחו}} ''iša zona va-chalala lo jikachu'', nevěstku a znesvěcenou ženu si nevezmou, {{Citace bible|Lv|21|7}}, a váže se k zákazu sňatku s prostitutkou nebo ženou, která má status „[[chalal]]a“. [93] => [94] => Mezi laickou veřejností je často rozšířen názor, že židovským knězem je [[rabín]], což není správně – kohen se může stát rabínem, ale rabín se nikdy nemůže stát kohenem – knězem – pokud se jím nenarodil. Zatímco ''rabín'' je funkce, ''kohen'' je dnes spíše privilegium a poslání. [95] => [96] => Kohen stále slouží jako nejvyšší duchovní autorita u '''[[Samaritáni|Samaritánů]], [[Karaimové|Karaimů]] a [[Falašové|Falašů]]''' [97] => [98] => == Odkazy == [99] => [100] => === Reference === [101] => [102] => [103] => === Externí odkazy === [104] => * {{Commonscat}} [105] => {{Autoritní data}} [106] => [107] => {{Portály|Hebraistika}} [108] => [109] => [[Kategorie:Instituce židovských obcí]] [110] => [[Kategorie:Starý zákon]] [111] => [[Kategorie:Čtení z Tóry]] [] => )
good wiki

Kohen

Kohen ( množ. č.

More about us

About

Tito kněží, jejichž původ sahá až k Áronovi, bratru Mojžíšovi, hrají významnou roli v židovské tradici a kultuře a jsou považováni za prostředníky mezi Bohem a lidmi. Díky svému jedinečnému postavení mají kohani (pl. formu slova Kohen) specifické povinnosti a výsady, které jsou vyjádřeny v Tóře a rabínské literatuře. Například při některých obřadech, jako je obřad požehnání lidu, mohou kohani vykonávat své rituální úkoly, čímž přinášejí duchovní požehnání komunitě. I když se mnohé z tradičních praktik změnily nebo ustoupily modernímu způsobu života, identita kohenů a jejich rodin přetrvává. Mnozí z nich se snaží udržovat své dědictví a tradice, což přispívá k bohatství a rozmanitosti židovské kultury. Kohani často hrají aktivní roli v komunitních aktivitách a duchovních vedeních, čímž posilují soudržnost a hodnoty svého společenství. Optimizmus spojený s rolí kohenů v dnešním světě spočívá v jejich schopnosti adaptovat se a překládat tradiční hodnoty do moderního kontextu. Tím nejen uctívají svou minulost, ale také inspirovaně směřují k budoucnosti, kde význam spirituality a sounáležitosti hraje klíčovou roli v životě jednotlivců i celých komunit.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tóra','Izraelský národ','Jeruzalémský chrám','Izrael','rabín','judaismus','Levita','Boží jména v judaismu','Sanhedrin','Překladné chleby','Židovský způsob pohřbívání','Soubor:LEV 8- High priest in robes and breastplate.jpg'

Izrael

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Levita

Rabín

Sanhedrin

Tóra