Array ( [0] => 14709849 [id] => 14709849 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Krystalizace [uri] => Krystalizace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => '''Krystalizace''' či ''růst krystalů'', obecně ''vytváření pravidelné struktury'' je druh [[fázový přechod|fázové přeměny]], při které dochází k pravidelnému uspořádání částic do [[krystalová mřížka|krystalové mřížky]]. Krystalizace je sice spojena s pevnou fází látky, avšak [[amorfní látka|amorfní]] (tedy nekrystalické) látky mohou být za daných podmínek také pevné. Navíc jsou známy [[kapalný krystal|kapalné krystaly]], které jsou v krystalické fázi kapalné. (pojmy kapalina a pevná látka jsou tedy vymezeny dynamickou [[viskozita|viskozitou]] 1011 [Pa.s], nad touto hodnotou je látka považována za pevnou). [2] => [3] => Snadno krystalizují látky s jednoduchou atomovou strukturou ([[kovy]], jednoduché [[iontová vazba|iontově]] a [[kovalentní vazba|kovalentně]] vázané látky), zatímco [[polymer]]y a jiné látky s [[makromolekula|makromolekulárními]] řetězci (například [[oxidické sklo|oxidická]] a [[chalkogenní sklo|chalkogenní]] skla s řetězci [[kovalentní vazba|kovalentně]] vázaných mnohostěnů) krystalizují naopak velmi obtížně. [4] => [5] => == Princip == [6] => Krystalizace je založena na zákonech [[termodynamika|termodynamiky]]. Konkrétně vychází ze základní termodynamické [[podmínky fázového přechodu]]: ''Soustava změní své uspořádání tehdy, je li tato změna doprovázena poklesem [[volná energie systému|volné energie]] v systému F''. Ta je vázána vztahem: [7] => [8] => :'''F = U − T.S''', [9] => [10] => kde je: [11] => [12] => :'''U''' – vnitřní [[energie]] soustavy [J] [13] => [14] => :'''T''' – [[termodynamická teplota]] [K] [15] => [16] => :'''S''' – [[entropie]] soustavy [J/K] [17] => [18] => Další podmínkou růstu [[krystal]]ů je dostatek času – pokud roztok podchladíme uměle, (okolní teplo snížíme rychlým skokem), struktura „zamrzne“ v původním amorfním tvaru taveniny, popř. dojde jen k částečné [[nukleace|nukleaci]], stačí se vytvořit [[krystalizační zárodek|krystalizační zárodky]] a vzniklá struktura bude krystalická jen na malé škále, zatímco na velké bude [[teorie chaosu|chaotická]]. Proces krystalizace se také prakticky řídí způsobem odvodu tepla z taveniny. [19] => [20] => Ke krystalizaci dochází prostřednictvím [[krystalizační zárodek|krystalizačních zárodků]], což jsou v [[homogenní směs|homogenním roztoku]] místa s nižší energií, kde se vykrystalizováním několika [[atom]]ů/[[molekula|molekul]] tato energie spotřebovala a dala tak vzniknout [[mezifázové rozhraní|mezifázovému rozhraní]] – tento proces se nazývá nukleace. V případě homogenního roztoku jde o [[homogenní nukleace|homogenní nukleaci]], pokud je rozdíl mezi volnou energií kapaliny a pevné fáze dostatečný, následuje proces, kdy se okolní molekuly na tento zárodek začnou „nabalovat“ za současného uvolňování energie a vzniku uspořádané periodické struktury – tento proces se nazývá růst. Další spotřebování energie má za následek [[podchlazení]], které vede ke snížení [[kritická velikost krystalizačního zárodku|kritické velikosti zárodku]] nutné pro dostatečný rozdíl na mezifázovém rozhraní. [21] => [22] => V nehomogenních roztocích (pak jde o [[heterogenní nukleace|heterogenní nukleaci]]) tomuto procesu napomohou [[krystalizační jádro|krystalizační jádra]], která jsou buď [[atom]]y jiných [[chemický prvek|prvků]], [[molekula]]mi nebo celými komplexy částic, na které se pak následkem energetické nerovnováhy nabaluje krystalická struktura okolního roztoku. [23] => [24] => V roztocích [[kovy|kovových]] [[slitina|slitin]] dochází k doprovodnému jevu [[segregace (tuhnutí)|segregace]], při které vznikne nerovnoměrné rozložení vstupních složek – první vznikající krystaly jsou chudší na obsah látky s nižší teplotou tání (toto lze odstranit [[homogenizační žíhání|homogenizačním žíháním]], nebo vysokoteplotní [[difuze|difuzí]]). [25] => [26] => == Příklad == [27] => Příkladem může být krystalizace vody: [28] => [29] => Vodní [[kapka]] vydrží v [[kapalina|kapalném stavu]] až do −42 °C, kdy dojde ke spontánní krystalizaci. V reálném [[oblak]]u [[voda|vodní]] [[kapka|kapky]] krystalizují při teplotách −15 °C, ve vysokých výškách až −12 °C. Voda krystalizuje hluboko pod [[teplota tání|bodem mrazu]] proto, že rozdíl [[entalpie]] (vnitřní [[energie]]) [[voda|vody]] a [[led]]u je příliš malý na to, aby se vytvořil povrch ledového [[krystal]]u. Prostřednictvím krystalizačních jader lze teplotu krystalizace zvýšit. V atmosféře se může jednat o prachové částice, které na sebe „nabalí“ zárodečné molekuly vody, nebo samotné ledové krystaly, unášené vzduchovým prouděním mezi vrstvami [[atmosféra|atmosféry]]. [30] => [31] => == Využití == [32] => Krystalizace (růst krystalické struktury – [[monokrystal]]u i polykrystalu) je důležitým postupem pro mnoho technologických odvětví. [[Pěstování monokrystalů]] se využívá především v [[polovodič]]ové technice (výroba [[tranzistor]]ů a [[integrovaný obvod|integrovaných obvodů]]) a [[optika|optice]] ([[optické vlákno|optická vlákna]], [[polarizační filtr]]y, atd.), zatímco polykrystalické struktury, dělené dle hrubosti zrna (jedná se o významný elektrický a technologický parametr), se používají například na výrobu kovových součástí ([[elektrický vodič|elektrické vodiče]], lamely [[turbína|turbín]], polotovary pro stavební konstrukce, atd.). [33] => [34] => == Související články == [35] => * [[Krystal]] [36] => * [[Krystalová mřížka]] [37] => * [[Krystalografie]] [38] => * [[Krystalografická soustava]] [39] => [40] => == Externí odkazy == [41] => * {{Commonscat}} [42] => * {{Wikiknihy|kniha=Laboratorní technika/Krystalizace}} [43] => [44] => {{Autoritní data}} [45] => {{Portály|Chemie}} [46] => [47] => [[Kategorie:Krystalizace| ]] [48] => [[Kategorie:Krystalografie]] [] => )
good wiki

Krystalizace

Krystalizace či růst krystalů, obecně vytváření pravidelné struktury je druh fázové přeměny, při které dochází k pravidelnému uspořádání částic do krystalové mřížky. Krystalizace je sice spojena s pevnou fází látky, avšak amorfní (tedy nekrystalické) látky mohou být za daných podmínek také pevné.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kovalentní vazba','kovy','atom','krystal','krystalizační zárodek','voda','molekula','kapka','energie','termodynamická teplota','teorie chaosu','amorfní látka'

Atom

Energie

Kapka

Kovy

Krystal

Molekula

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.