Array ( [0] => 15483143 [id] => 15483143 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kumrán [uri] => Kumrán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kumrán je archeologická lokalita nacházející se v části Izraele nazývané Judská poušť. Tato lokalita se stala známou díky objevu tzv. Kumránských svitků, které jsou považovány za jedny z nejdůležitějších nálezů v oblasti biblických studií. Kumránské svitky byly objeveny v roce 1947 místním pastýřem a následně zde byly provedeny systematické archeologické výzkumy. Kumrán se nachází na strmých skalách poblíž Mrtvého moře. Svým geografickým umístěním vytváří ideální podmínky pro uchování starověkých dokumentů, které byly nalezeny v podzemních jeskyních. Kumrán se skládá z několika menších jeskyní a vstupního komplexu. V průběhu archeologických výzkumů bylo objeveno množství různých dokumentů, včetně biblických textů, sektářských spisů a administrativních materiálů. Kumránské svitky jsou psány na papyru, pergamenových svitcích i ostatcích hliněných nádob. Obsahují jak biblické knihy, jako je například Mojžíšova kniha, Izajášova kniha nebo Ezechielova kniha, tak také unikátní apokryfní a sektářské spisy. Kumrán jako archeologická lokalita a objevené svitky poskytují cenné informace o starověkých židovských a křesťanských kulturách, náboženských představách a společenském životě. Zároveň otvírají nové možnosti pro studium a interpretaci biblických textů a osvětlují jejich historické kontexty. Kumrán a Kumránské svitky jsou proto významným pramenem informací pro badatele zabývající se judaistikou, biblistikou a starověkým Blízkým východem. Tato lokalita je také považována za důležité kulturní a historické dědictví, které je chráněno a studováno. [oai] => Kumrán je archeologická lokalita nacházející se v části Izraele nazývané Judská poušť. Tato lokalita se stala známou díky objevu tzv. Kumránských svitků, které jsou považovány za jedny z nejdůležitějších nálezů v oblasti biblických studií. Kumránské svitky byly objeveny v roce 1947 místním pastýřem a následně zde byly provedeny systematické archeologické výzkumy. Kumrán se nachází na strmých skalách poblíž Mrtvého moře. Svým geografickým umístěním vytváří ideální podmínky pro uchování starověkých dokumentů, které byly nalezeny v podzemních jeskyních. Kumrán se skládá z několika menších jeskyní a vstupního komplexu. V průběhu archeologických výzkumů bylo objeveno množství různých dokumentů, včetně biblických textů, sektářských spisů a administrativních materiálů. Kumránské svitky jsou psány na papyru, pergamenových svitcích i ostatcích hliněných nádob. Obsahují jak biblické knihy, jako je například Mojžíšova kniha, Izajášova kniha nebo Ezechielova kniha, tak také unikátní apokryfní a sektářské spisy. Kumrán jako archeologická lokalita a objevené svitky poskytují cenné informace o starověkých židovských a křesťanských kulturách, náboženských představách a společenském životě. Zároveň otvírají nové možnosti pro studium a interpretaci biblických textů a osvětlují jejich historické kontexty. Kumrán a Kumránské svitky jsou proto významným pramenem informací pro badatele zabývající se judaistikou, biblistikou a starověkým Blízkým východem. Tato lokalita je také považována za důležité kulturní a historické dědictví, které je chráněno a studováno. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Kumrán mapa.jpg|náhled|vpravo|upright|Umístění Kumránu]] [1] => '''Kumrán''' (někdy '''Qumran''', '''Chirbet Kumrán''' – „Zřícenina Kumrán“) je [[archeologie|archeologické]] naleziště na suché planině u severozápadního břehu [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] ve Státě Palestina na [[Západní břeh Jordánu|Západním břehu Jordánu]]. V lokalitě se nachází jednak trosky sídliště [[esejci|esejců]] a v jeho okolí pak také jeskyně, v nichž byla nalezena hlavní část tzv. [[svitky od Mrtvého moře|svitků od Mrtvého moře]]. [2] => [3] => == Dějiny osídlení == [4] => [5] => === Předesejské osídlení === [6] => Kumrán byl poprvé osídlen již na konci 4. tisíciletí př. n. l., znovu však až v [[9. století př. n. l.|9. stol. př. n. l.]], kdy zde stála pevnost. Pevnost pak byla obnovena v [[7. století př. n. l.|7. stol. př. n. l.]], aby bránila [[Judské království|judské]] vnitrozemí před nájezdy [[Idumea|Idumejců]] od Mrtvého moře. Pevnost však byla zkraje [[6. století př. n. l.|6. stol. př. n. l.]] zničena [[Babylonie|Babyloňany]] při jejich tažení proti [[Jeruzalém]]u.[[Stanislav Segert|SEGERT, Stanislav]]. ''Synové světla a synové tmy. Svědectví nejstarších biblických rukopisů''. 1. vyd. Praha: Orbis, 1995. (dále jen Segert). str. 48-50. [7] => [8] => === Esejské osídlení === [9] => V polovině [[2. století př. n. l.|2. stol. př. n. l.]] na Kumrán přišli [[esejci]], kteří na tomto místě chtěli dodržovat v čistotě příkazy [[Tóra|Tóry]]Segert. str. 50. – [[Jeruzalémský chrám|Chrám]] v Jeruzalémě byl totiž podle nich znesvěcen [[saduceové|saducejskou]] bohoslužbou a bojem o moc.[[Kurt Schubert|SCHUBERT, Kurt]]. ''Ježíš ve světle tradiční židovské literatury''. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. {{ISBN|80-7021-591-7}}. (dále jen Schubert). str. 63n. Esejci obnovili [[cisterna|cisterny]] a vyhloubili žlab, který do nich přiváděl vodu v období jarních dešťů.[[Miloš Bič|BIČ, Miloš]]. ''Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem''. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. str. 102. Kromě zásobovacích nádrží zde bylo nalezeno několik židovských [[mikve|rituálních koupelí]]. Na základech zříceniny pevnosti postavili dvoupatrovou budovu, v jejímž prvním patře bylo [[skriptorium]], a věž.Segert. str. 55-57. [10] => [11] => Roku [[31 př. n. l.]] však sídliště postihlo zemětřesení, které je dosti poškodilo, a esejci sídliště opustili. Vrátili se až mezi lety 4. př. n. l. - 6. n. l. a budovy opravili. Když však začala [[první židovská válka]] a [[Starověký Řím|Římané]] táhli na Jeruzalém, bylo sídliště roku [[68]] zničeno a do roku 73 zde sídlila římská posádka. Krátce byl Kumrán obýván ještě za [[povstání Bar Kochby]].Segert. str. 57-60. [12] => [13] => [[Soubor:Qumran Caves.jpg|náhled|vpravo|upright|Kumránské jeskyně]] [14] => [15] => == Vykopávky a identifikace == [16] => Poté, co [[beduíni]] roku [[1946]] nalezli jeskyně se [[svitky od Mrtvého moře]], a poté, co se až po nějaké době dostaly do rukou vědců, začaly v oblasti rozsáhlé vykopávky. Angažovala se zejména [[École Biblique]], kterou vedl [[Roland de Vaux]] [[Řád bratří kazatelů|OP]]. Postupně byly objevovány další jeskyně – 230 jeskyní neobsahovalo nic, ve 40 jeskyních byly nalezeny střepy a další drobné předměty a celkem 11 jeskyní obsahovalo svitky (tyto jeskyně se označují 1Q-11Q). Některé jeskyně byly dokonce hloubeny lidmi.Segert. str. 20n. [17] => [18] => Již záhy byl Kumrán identifikován jako [[esejci|esejské]] sídliště. Takové sídliště u Mrtvého moře znal už [[Plinius starší]], který mluví o skupině „bez žen a veškeré sexuální lásky, bez peněz, jen ve společnosti palem.“[[Carsten Peter Thiede|THIEDE, Carsten Peter]]. ''Svitky od Mrtvého moře a židovský původ křesťanství''. 1. vyd. Praha: Volvo Globator, 2004. {{ISBN|80-7207-549-7}}. (dále jen Thiede). str. 16n., nebo [[Flavius Iosephus|Josephus Flavius]].Thiede. str. 22-25. [19] => [20] => Objevily se však i jiné teorie – Kumrán byl prý zimním sídlem a jeho obyvatelé vůbec nic o svitcích nevěděli. Další teorie tvrdila, že se v jeskyních nenachází esejské svitky, ale [[jeruzalémský chrám|chrámová]] knihovna, která zde byla ukryta před Římany během první židovské války. Zastánci této teorie však již nedokáží objasnit, k čemu pak obyvatelům sídliště sloužily [[kalamář]]e, které byly v sídlišti nalezeny. Bylo navíc dokázáno, že inkoust v kalamářích je totožný s inkoustem na některých svitcích.Thiede. str. Navíc je nesmysl, aby byly zachraňovány zrovna texty, které hnutí saduceů a chrámovou bohoslužbu značně problematizovaly.Schubert. str. 63n. Také džbány nalezené v jeskyních byly vyrobeny v kumránském sídlišti.Thiede. str. 94-98. [21] => [22] => Teze, že Kumrán obývali esejci a že to byli esejci, kdo do jeskyní svitky umisťovali, bývá vědci obecně přijímána,Schubert. str. 61. Thiede. str. 36-40. Segert. str. 38. přesto se však dodnes objevují teorie, které tuto tezi vyvracejí. Za takovými teoriemi však většinou stojí náboženské předporozumění či touha po sebezviditelnění.Segert. str. 32n. [23] => [24] => [[Soubor:Palestine 2 001. Qumran.jpg|náhled|vlevo|Trosky sídliště v Kumránu]] [25] => [[Frank M. Cross]], který dlouhé roky tyto teorie vyvrací, nakonec s hořkým úsměvem konstatuje: „[Zastánci takových teorií] musí vážně tvrdit, že dvě význačná uskupení tvořila komunistická náboženská společenství ve stejné oblasti pouště u Mrtvého moře a žila fakticky spolu po dvě staletí, zastávala podobné bizarní názory, prováděla podobné nebo téměř identické … ceremonie. Musí tvrdit, že jedno, důkladně popsané klasickými autory, zmizelo, aniž by zanechalo pozůstatky staveb… Druhé, systematicky ignorované klasickými autory, zanechalo rozsáhlé zříceniny a opravdu velkou knihovnu.“Thiede. str. 37. [26] => [27] => == Význam kumránských nálezů == [28] => Kumránské naleziště je významné zejména kvůli nálezu [[svitky od Mrtvého moře|svitků]], které mají obrovský význam zejména pro [[biblická kritika|biblickou kritiku]] (zejména [[textová kritika|textovou]]), neboť napomáhají poznání jazyka, slovní zásoby, stylu či frází.Thiede. str. 219-220. Zároveň také obsahují nemálo variant biblického textu (většina gramatického a pravopisného rázu),Segert. str. 107. které pomáhají osvětlovat některá místa v Bibli. [29] => [30] => Kumrán má samozřejmě velký význam pro poznání podoby [[judaismus|judaismu]] v období [[Jeruzalémský chrám|druhého Chrámu]], tedy mj. doby, ve které vznikalo [[křesťanství]]. [31] => [32] => == Odkazy == [33] => [34] => === Reference === [35] => [36] => [37] => === Literatura === [38] => * {{Citace monografie [39] => | příjmení = Čeřovský [40] => | jméno = Jan a kolektiv [41] => | titul = Izrael a palestinská území [42] => | vydavatel = Olympia [43] => | místo = Praha [44] => | rok = 1999 [45] => | isbn = 80-7033-541-6 [46] => | počet stran = 192 [47] => }} [48] => * {{Citace monografie [49] => | příjmení = Paulík [50] => | jméno = Ivo [51] => | titul = Izrael [52] => | vydavatel = Freytag & Berndt [53] => | místo = Praha [54] => | rok = 2006 [55] => | isbn = 978-80-7316-202-3 [56] => | počet stran = 167 [57] => }} [58] => [59] => === Související články === [60] => * [[Esejci]] [61] => * [[Svitky od Mrtvého moře]] [62] => * [[Biblická archeologie]] [63] => * [[Nag Hammádí]] [64] => [65] => === Externí odkazy === [66] => * {{Commonscat|Qumran}} [67] => * {{cs}} [http://www.david-zbiral.cz/Kumran.htm David Zbíral: Esejci v Kumránu a svitky od Mrtvého moře] [68] => * {{en}} [https://archive.today/20120526005415/www.imj.org.il/eng/shrine/index.html Izraelské muzeum (Jeruzalém) – Chrám knihy] (mj. virtuální prohlídka Izajášova svitku) [69] => * {{en}} [http://www.antiquities.org.il/home_eng.asp Israel Antiquities Authority] [70] => * {{en}} [http://orion.mscc.huji.ac.il/ The Orion Center for the study of the Dead Sea Scrolls and Associated Literature] (při Hebrejské univerzitě) [71] => {{Souřadnice|31.75|35.4666667|zobrazení=top}} [72] => [73] => {{Národní parky v Izraeli}} [74] => [75] => {{Autoritní data}} [76] => {{Portály|Izrael|Hebraistika|Bible}} [77] => [78] => [[Kategorie:Národní parky v Izraeli]] [79] => [[Kategorie:Judaismus v období Druhého chrámu]] [80] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Izraeli]] [81] => [[Kategorie:Turistické zajímavosti v Izraeli]] [] => )
good wiki

Kumrán

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'svitky od Mrtvého moře','esejci','Jeruzalémský chrám','Kategorie:Národní parky v Izraeli','judaismus','Esejci','68','Soubor:Qumran Caves.jpg','Babylonie','Jeruzalém','2. století př. n. l.','Tóra'

68

Stránka 68 je článek na české Wikipedii, který se věnuje problematice ohledně počtu 68 ve vědeckých, historických a kulturních kontextech.

Babylonie

Esejci

Jeruzalém

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Tóra