Array ( [0] => 14715446 [id] => 14715446 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kunžvart [uri] => Kunžvart [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=zřícenině|druhý=vedlejším vrcholu hory Strážný|rozlišovač=Šumava}} [1] => {{Různé významy|druhý=dřívější obci jména Kunžvart|stránka=Strážný}} [2] => {{Infobox - budova [3] => | název = Kunžvart [4] => | typ = zřícena [5] => | využití = [6] => | poloha = vrch [[Strážný (Šumava)|Strážný]] [7] => | obec = [[Strážný]] [8] => | země = Česko [9] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Kunžvart | lat = 48.9211111 | lon = 13.7094444 | float = center | relief = 1 | caption =}} [10] => | stavitel = [11] => | další majitelé = páni z Janovic [12] => | současný majitel = [13] => | sloh = [[Gotická architektura|gotický]] [14] => | architekt = [15] => | výstavba = [[14. století]] [16] => | přestavba = [17] => | zánik = polovina [[16. století]] [18] => }} [19] => '''Kunžvart''' je [[zřícenina]] [[hrad]]u na [[Šumava|Šumavě]], v katastrálním území [[Horní Světlé Hory]] v [[okres Prachatice|okrese Prachatice]]. Nachází se na [[Strážný (Šumava)|stejnojmenném vrcholu]], na [[žula|žulovém]] výchozu východní rozsochy [[hora|hory]] [[Strážný (Šumava)|Strážný]] (1115 m), vzdálené 700 m západně. Kunžvart patří svou [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]] 1037{{Citace elektronické monografie [20] => | titul = Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [21] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/?id=de5588899f4448dabb1aab5a7a241df8_666 [22] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [23] => | datum přístupu = 2022-01-22 [24] => }} m k nejvýše položeným hradům v České republice. Stojí 1,5 km severozápadně od městysu [[Strážný]], kde je [[hraniční přechod]] do [[Německo|Německa]]. Jeho zbytky jsou chráněny jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka České republiky]].{{MonumNet|název=Hrad Kunžvart, zřícenina|ID=128646|datum=2016-01-03}} [25] => [26] => == Historie == [27] => Doba založení hradu je nejasná, ale [[Archeologie|archeologické]] nálezy dokládají využití vrcholu kopce už ve 13. století. Jeho zakladatelem byl panovník, který jej nechal vybudovat k ochraně [[Zlatá stezka|Zlaté stezky]] mezi [[Vimperk]]em a [[Pasov]]em. Nalezené zbytky keramiky jsou uloženy v expozituře [[Archeologický ústav Akademie věd České republiky (Praha)|Archeologického ústavu AV ČR]] v [[Plzeň|Plzni]]. [28] => [29] => [[První písemná zmínka]] o hradu se nachází v [[listina (diplomatika)|listině]] z roku [[1359]]. Tehdy císař [[Karel IV.]] potvrdil držení vimperského panství s Kunžvartem, uvedeným jako ''Kungenslen,'' Peškovi z Janovic (podle [[August Sedláček|Augusta Sedláčka]] Petrovi z Janovic) a synům jeho bratra Herbarta. Význam hradu se zvýšil v období, kdy král [[Václav IV.]] dovolil vimperským pánům obnovit pobočku [[Zlatá stezka|Zlaté stezky]] do Vimperka a umožnil na ní vybírat [[clo]]. Na hradě sídlil [[purkrabí]] a jeho menší družina. Podle zprávy z roku 1547 se zde již nebydlelo a v roce 1578 zde vyhořely dvě staré světnice. Hrad se tak od poloviny 16. století postupně změnil ve zříceninu. Od roku 1575 bylo zdivo hradu rozebíráno na stavební materiál. [30] => [31] => == Stavební podoba == [32] => [[Soubor:Kunžvart.jpg|náhled|Vstup do věže]] [33] => [34] => Přístupová cesta ke hradu vedla od západu, kde byl hrad chráněn skalní rozsedlinou upravenou na [[Příkop (válečnictví)|příkop]]. Obvodové opevnění bylo dřevěné. Jedinou kamennou stavbou byla dochovaná čtverhranná věž ([[donjon]]) s plochými stropy a se zaobleným západním nárožím. Nad pravidelným – téměř čtvercovým půdorysem o straně 10,55 × 10,65 m se zvedala tři zděná podlaží a nelze vyloučit další dřevěnou nebo hrázděnou nástavbu. Zdi věže mají tloušťku 240 cm, v jihovýchodní stěně jsou dochována tři střílnovitá okénka (dvě v přízemí, jedno v prvním podlaží) a čtvrté je v severovýchodní stěně nad vstupem do hradu. Ze tří rozměrných čtvercových oken ve druhém podlaží jsou dvě již zřícena. Do přízemí se vstupovalo průchodem opatřeným na obou koncích [[Portál (architektura)|portály]], z nichž vnější bylo možné zajistit mohutnou závorou. První dvě podlaží plnila provozní funkci a obytné prostory se nacházely až ve druhém patře. Kromě věže se dochovaly jen dvě kapsy vysekané ve skále. [35] => [36] => == Přístup == [37] => Z obce Strážný vede ke zbytkům hradu modře značená turistická trasa. Převýšení je dvě stě metrů. Nejbližší zastávka vlaku je v osm kilometrů vzdálené [[Lenora|Lenoře]]. [38] => [39] => == Odkazy == [40] => [41] => === Reference === [42] => [43] => {{Citace monografie [44] => | příjmení = Durdík [45] => | jméno = Tomáš [46] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [47] => | vydavatel = Libri [48] => | místo = Praha [49] => | rok = 2002 [50] => | vydání = 2 [51] => | isbn = 80-7277-003-9 [52] => | počet stran = 736 [53] => | typ kapitoly = heslo [54] => | kapitola = Kunžvart [55] => | strany = 311–312 [56] => }} [57] => {{Citace monografie [58] => | příjmení = Durdík [59] => | jméno = Tomáš [60] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [61] => | příjmení2 = Sušický [62] => | jméno2 = Viktor [63] => | titul = Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy [64] => | vydavatel = Agentura Pankrác [65] => | místo = Praha [66] => | rok = 2002 [67] => | isbn = 80-902873-5-2 [68] => | počet stran = 184 [69] => | kapitola = Kunžvart [70] => | strany = 57–59 [71] => }} [72] => {{Citace monografie [73] => | příjmení = Durdík [74] => | jméno = Tomáš [75] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky [76] => | vydavatel = Libri [77] => | místo = Praha [78] => | rok = 2002 [79] => | počet stran = 140 [80] => | isbn = 80-7277-114-0 [81] => | typ kapitoly = heslo [82] => | kapitola = Kunžvart [83] => | strany = 52 [84] => }} [85] => {{Citace monografie [86] => | editoři = Karel Tříska [87] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [88] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [89] => | místo = Praha [90] => | rok = 1986 [91] => | počet stran = 296 [92] => | svazek = V. Jižní Čechy [93] => | kapitola = Kunžvart [94] => | strany = 116 [95] => }} [96] => {{Citace monografie [97] => | příjmení = Kašička [98] => | jméno = František [99] => | příjmení2 = Nechvátal [100] => | jméno2 = Bořivoj [101] => | odkaz na autora2 = Bořivoj Nechvátal [102] => | titul = Tvrze a hrádky na Prachaticku [103] => | vydavatel = Okresní muzeum Prachatice [104] => | místo = Prachatice [105] => | rok = 1990 [106] => | isbn = 80-900058-2-9 [107] => | strany = 59–61 [108] => }} [109] => {{Citace monografie [110] => | příjmení = Pohorecký [111] => | jméno = Vladimír [112] => | titul = Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech [113] => | vydavatel = Radioservis [114] => | místo = Praha [115] => | rok = 2000 [116] => | isbn = 80-86212-10-6 [117] => | kapitola = Hrad Kunžvart [118] => | strany = 63 [119] => }} [120] => {{Citace monografie [121] => | příjmení = Sedláček [122] => | jméno = August [123] => | odkaz na autora = August Sedláček [124] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [125] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-11-prachensko [126] => | vydavatel = František Šimáček [127] => | místo = Praha [128] => | rok = 1897 [129] => | počet stran = 326 [130] => | svazek = XI. Prácheňsko [131] => | kapitola = Kynžvart hrad [132] => | strany = 153 [133] => }} [134] => [135] => [136] => === Literatura === [137] => * {{Citace monografie [138] => | příjmení = Durdík [139] => | jméno = Tomáš [140] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [141] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [142] => | vydavatel = Libri [143] => | místo = Praha [144] => | rok = 2002 [145] => | isbn = 80-7277-003-9 [146] => | počet stran = 736 [147] => | kapitola = Kunžvart [148] => | typ kapitoly = heslo [149] => | strany = 311–312 [150] => }} [151] => * {{Citace monografie [152] => | příjmení = Sedláček [153] => | jméno = August [154] => | odkaz na autora = August Sedláček [155] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [156] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-11-prachensko [157] => | vydavatel = František Šimáček [158] => | místo = Praha [159] => | rok = 1897 [160] => | počet stran = 326 [161] => | svazek = XI. Prácheňsko [162] => | kapitola = Kynžvart hrad [163] => | strany = 153 [164] => }} [165] => [166] => === Související články === [167] => * [[Seznam hradů v Jihočeském kraji]] [168] => * [[Seznam kulturních památek v okrese Prachatice]] [169] => [170] => === Externí odkazy === [171] => * {{Commonscat|Kunžvart}} [172] => * [http://hrady.cz/index.php?OID=194 Kunžvart na Hrady.cz] [173] => [174] => {{Autoritní data}} [175] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Středověk}} [176] => [177] => [[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Prachatice]] [178] => [[Kategorie:Hrady na Šumavě]] [179] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Prachatice]] [180] => [[Kategorie:Strážný]] [181] => [[Kategorie:Hrady donjonového typu]] [182] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Jihočeském kraji]] [183] => [[Kategorie:Zaniklá sídla na česko-německé státní hranici]] [184] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v Národním parku Šumava]] [] => )
good wiki

Kunžvart

Kunžvart je zřícenina hradu na Šumavě, v katastrálním území Horní Světlé Hory v okrese Prachatice. Nachází se na stejnojmenném vrcholu, na žulovém výchozu východní rozsochy hory Strážný (1115 m), vzdálené 700 m západně.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Strážný (Šumava)','Zlatá stezka','Strážný','hora','clo','okres Prachatice','Horní Světlé Hory','Šumava','hrad','Pasov','Plzeň','žula'

Clo

Hora

Hrad

Pasov

Plzeň

Plzeň je české město a správní centrum Plzeňského kraje.

Strážný

Šumava

Žula