Array ( [0] => 14851313 [id] => 14851313 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kurziva [uri] => Kurziva [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Garamond Roman Italic.svg|náhled|420px|Font [[Garamond]] v základním a kurzivním řezu, kde krom celkového zaoblení si lze povšimnout běžných změn písmen: protažení [[f]] pod řádek, redukce bříška [[a]]]] [1] => [2] => '''Kurziva''' (variantně i '''-zí-''' a '''-si-''', též '''polokurziva''', či '''italika''') je v [[Typografie|typografii]] [[řez písma]], písmo vyznačující se mírným sklonem doprava a drobnými změnami podoby u některých písmen oproti základnímu typu písma, bližší psacímu písmu. Typické je zejména tzv. kurzivní – jednobříškové – ''a'', vznik obloučků či dotažených smyček na dřících písmen. První kurzíva byla vytvořena v dílně [[Aldus Manutius|Alda Manutia]] na přelomu [[15. století|15.]] a [[16. století]] (poprvé se objevuje v tisku z roku 1501) rytcem [[Francesco Griffo|Francescem Griffem]] a tvarově vychází z psané [[Humanistická polokurzíva|humanistické polokurzivy]]. Toto písmo má poněkud nižší čitelnost než základní [[antikva]]. Počítačová sazba také umožňuje vytváření ''falešné kurzivy'' (''{{cizojazyčně|en|slanted type}}'' nebo ''{{cizojazyčně|en|oblique}}''), což je pouhé naklonění písma. [3] => [4] => == Kontroverze označení == [5] => [[Soubor:Arabic text Italic-Normal.png|náhled|vpravo|200px|4 podoby Adobe Arabic fontu (Obyčejné, Kurzíva, Tučné, Tučná kurzíva)]] [6] => Toto písmo se v češtině nejčastěji označuje kurziva, méně často i podle svého původu v Itálii italika. Zejména označení kurziva působí jisté problémy pociťované novověkými [[Paleografie|paleografy]].{{Citace monografie|příjmení=Kašpar|jméno=Jaroslav|odkaz na autora=Jaroslav Kašpar (historik)|titul=Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím I|místo=Praha|vydavatel=SPN|rok=1987 | strany = 146}} Zejména starší paleografická literatura u humanistického písma rozlišovala pouze kreslené (okrouhlé) písmo a kurzivu, teprve od druhé poloviny 20. století (v češtině především Jaroslavem Kašparem) se zavádí mezistupeň označovaný polokurzíva (tedy písmo přizpůsobené běžnému psaní, ale nespojované, ze kterého se právě tisková kurziva vyvinula). Označovat tiskovou kurzívou korektně paleografickou terminologií – tedy jako polokurzíva – není běžné, nicméně toto činí například [[Petr Voit]].Voit, Petr. ''Encyklopedie knihy''. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. 2 sv. {{ISBN|978-80-7277-390-9}}. Zde heslo polokurziva ve 2. svazku, s. 698–700. [7] => [8] => == Kurziva v cyrilici == [9] => Některé kurzívní znaky jsou značně odlišné v písmech založených na [[Cyrilice|cyrilici]] ([[Azbuka|azbukách]]). Například řeka [[Achtuba]] se rusky v kolmém písmu píše Ахтуба, avšak v kurzívě ''Ахтуба''. [10] => Následující tabulka minuskulní azbuky („malá písmena“) ukazuje rozdíly mezi kolmým a kurzívním písmem ruské azbuky. [11] => [12] => {| border=0 cellpadding=4 cellspacing=1 style="padding:0 .5em .2em; border:1px solid #999; margin:1em 0;" [13] => |- style="font-family:FreeSerif,Georgia,'Times New Roman','Nimbus Roman No9 L','Century Schoolbook L','Trebuchet MS','URW Bookman L','URW Chancery L','URW Palladio L',Arial,Teams,serif; font-size:large; text-align:center; " [14] => | а || б || в || г || д || е || ё || ж || з || и || й || к || л || м || н || о || п || р || с || т || у || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я [15] => |- style="font-family:FreeSerif,Georgia,'Times New Roman','Nimbus Roman No9 L','Century Schoolbook L','Trebuchet MS','URW Bookman L','URW Chancery L','URW Palladio L',Arial,Teams,serif; font-size:large; text-align:center; " [16] => | ''а'' || ''б'' || ''в'' ||bgcolor = "#BBBBFF"| ''г'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''д'' || ''е'' || ''ё'' || ''ж'' || ''з'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''и'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''й'' || ''к'' || ''л'' || ''м'' || ''н'' || ''о'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''п'' || ''р'' || ''с'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''т'' || ''у'' || ''ф'' || ''х'' || ''ц'' || ''ч'' || ''ш'' || ''щ'' || ''ъ'' || ''ы'' || ''ь'' || ''э'' || ''ю'' || ''я'' [17] => |} [18] => [19] => [20] => == Reference == [21] => [22] => [23] => == Externí odkazy == [24] => * {{Commonscat}} [25] => * {{TDKIV}} [26] => * {{Wikislovník|heslo=kurzíva}} [27] => {{Autoritní data}} [28] => [29] => [[Kategorie:Typografie]] [30] => [[Kategorie:Paleografie]] [] => )
good wiki

Kurziva

Font Garamond v základním a kurzivním řezu, kde krom celkového zaoblení si lze povšimnout běžných změn písmen: protažení f pod řádek, redukce bříška a Kurziva (variantně i -zí- a -si-, též polokurziva, či italika) je v typografii řez písma, písmo vyznačující se mírným sklonem doprava a drobnými změnami podoby u některých písmen oproti základnímu typu písma, bližší psacímu písmu. Typické je zejména tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Garamond Roman Italic.svg','Soubor:Arabic text Italic-Normal.png','Kategorie:Typografie','Achtuba','Azbuka','Cyrilice','Petr Voit','Paleografie','antikva','Typografie','Humanistická polokurzíva','Francesco Griffo'

Achtuba

Antikva

Azbuka

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Kategorie:Typografie

Paleografie

Paleografie je vědní disciplína, která se zabývá studiem historického písma a jeho čtením a interpretací.

Typografie

Typografie je umělecký a technický proces, kterým se vytváří a upravuje písmo tak, aby bylo esteticky příjemné a snadno čitelné.