Array ( [0] => 15483650 [id] => 15483650 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Léno [uri] => Léno [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Léno je česká kapela z Prahy, která vznikla v roce 2006. Skupinu tvoří zpěvák a kytarista Tomáš Klus, zpěvačka Lenka Dusilová, klávesista David Landštof a bubeník Jaroslav Noska. Jejich hudba je kombinací různých žánrů, jako je rock, pop a folk. Texty písní se zaměřují na osobní a společenská témata. Kapela dosáhla velkého úspěchu a získala si širokou fanouškovskou základnu. Jejich album "Dva" z roku 2012 se stalo nejprodávanějším albem roku v České republice. Léno pravidelně koncertuje a vydává novou hudbu. [oai] => Léno je česká kapela z Prahy, která vznikla v roce 2006. Skupinu tvoří zpěvák a kytarista Tomáš Klus, zpěvačka Lenka Dusilová, klávesista David Landštof a bubeník Jaroslav Noska. Jejich hudba je kombinací různých žánrů, jako je rock, pop a folk. Texty písní se zaměřují na osobní a společenská témata. Kapela dosáhla velkého úspěchu a získala si širokou fanouškovskou základnu. Jejich album "Dva" z roku 2012 se stalo nejprodávanějším albem roku v České republice. Léno pravidelně koncertuje a vydává novou hudbu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Léno''' (latina používá dva výrazy: ''feudum'' nebo ''beneficium'', německy: ''Lehn'', ''Lehen'', francouzsky: ''fief'') byla ve [[středověk]]u označována podmíněná držba [[Půda|půdy]], nebo [[úřad]]ů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná. Lenní systém byl v západní Evropě obvyklý způsob státní správy a páteř [[Feudalismus|feudálního]] společenského zřízení. [1] => [2] => == Udělování lén == [3] => Vrchním vlastníkem veškeré půdy v zemi byl v době utváření [[středověk]]ých států [[panovník]], který uděloval [[Pozemek|pozemky]] a úřady do držení členům své [[Družina|družiny]], aby je odměnil a zavázal si je. Zpočátku to bylo pouze do úmrtí panovníka i nabyvatele, jemuž navíc mohly být statky pro neposlušnost z panovníkovy vůle odebrány. Později si [[šlechta]] vymohla jejich dědičnost z otce na syna (v západofranské říši například roku [[877]] na [[Karel II. Holý|Karlu II. Holém]]). [4] => [5] => Držitel propůjčené půdy (mohl jím být nejen [[šlechtic]], ale také [[církev]]ní hodnostář, klášter či biskupství) se nazýval '''leník''' nebo '''[[vazal]]'''. Vazalové byli vůči svému lennímu pánovi – '''seniorovi''' povinni „''radou a pomocí''“. K jejich hlavním povinnostem patřilo účastnit se shromáždění, které panovník svolal, a poskytnout mu v případě potřeby [[zemská hotovost|vojenskou]] nebo finanční pomoc. [6] => [7] => Zatímco v [[Anglie|Anglii]] byla uplatňována zásada „vazal mého [[vazal]]a je i mým vazalem“, což vedlo k centralizaci země, ve [[Francie|Francii]] platilo, že „vazal mého vazala není mým vazalem“. [8] => [9] => == Feudální statek == [10] => Léno sloužilo k zajištění obživy toho, kdo jej držel, včetně jeho rodiny, služebnictva a celého dvora (obyvatelé hradu či paláce). Vlastníci lén byli [[Feudalismus|feudální vrchností]] ''–'' pozemky jejich statků obdělávali [[Poddanství|poddaní]], kteří byli na svém pánovi závislí. Základem toho byla skutečnost, že vrchnosti patřila veškerá půda ve vesnici ([[dominikál]] i [[rustikál]], včetně té, kterou sedláci obdělávali pro sebe nebo na níž stála jejich hospodářská usedlost). Za to museli odvádět [[feudální renta|rentu]]. Kromě [[Robota|roboty]] ''–'' renty v úkonech, odevzdávali ještě část vlastní úrody ''–'' rentu v naturáliích. Později převládla peněžní renta. V 9.''–''13. století byla většina poddaných v postavení osobně nesvobodných [[nevolník]]ů ''–'' bez svolení své vrchnosti se například nesměli stěhovat, studovat nebo uzavírat sňatky. Vztah feudál-poddaný byl určitou obdobou vztahu mezi lenním pánem a jeho vazalem. [11] => [12] => == Feudální úřad == [13] => Stejně jako statky byly v léno udělovány i úřady, z nichž často plynuly držiteli také nemalé výhody. V tomto případě se v latině používá výraz ''beneficium''. Význam je zde prakticky stejný, jako při použití výrazu ''feudum''. [14] => [15] => == Feudální hierarchie == [16] => Renta byla pro feudály velkým zdrojem bohatství. Přesto se jim někdy jevilo jako výhodnější zachovat se podobně jako panovník a část svých držav dále propůjčit. Královský vazal se tak stal zároveň lenním pánem svého vazala. Také on na něm požadoval „''radu a pomoc''“. Do lenního poměru k mocným a bohatým šlechticům vstupovala především drobná šlechta ''–'' rytíři a zemani. Složitý systém lenních závislostí, jímž byli mezi sebou propojeni vlastníci větších i menších držav, které byly obdělávané závislými rolníky, se poprvé objevil ve franské říši za vlády Karlovců (první léno bylo uděleno v polovině 8. století majordomem [[Karel Martel|Karlem Martelem]]). V 9.''–''11. století se postupně prosadil téměř v celé Evropě. Podle latinského výrazu ''feudum'' se celý systém i středověká společnost označují jako feudální. [17] => [18] => Koncem středověku, v době, kdy [[rytíř]]ská vojska začala být nahrazována nájemními vojáky, [[žoldnéř]]i, začalo lenní právo ztrácet na významu. Formálně trvalo v [[České země|českých zemích]] až do konce [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] roku [[1806]], v [[Anglie|Anglii]] do roku [[1649]], ve [[Francie|Francii]] do roku [[1789]]. V [[Čechy|Čechách]] se lenní vztahy nejdéle udržely na [[Frýdlantsko|Frýdlantsku]], kde vrchnost udělovala jednotlivé vsi nižším šlechticům jako léno. Tito šlechtici neměli téměř žádný větší majetek a žili jen v lepších chalupách. Lenní systém zde zanikl do poloviny 18. století. [19] => [20] => == Odkazy == [21] => [22] => === Literatura === [23] => * Ottův slovník naučný, XV. díl, Praha 1900, hesla ''Lenní (též manské) právo'', s. 851-856 a ''Léno (též manství)'', s. 586 [24] => * Wilhelm Weizsäcker, Die Entstehung des böhmisch-mährischen Lehnwesens im Lichte der germanischen Forschung, Zeitschrift des deutschen Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens 21, 1917, s. 207–238 [25] => * Jaroslav Bakala, K počátkům lenního zřízení v českém státě, Slezský sborník 57, 1959, s. 378–388 [26] => * František Kavka, Západoevropský lenní institut jako nástroj vnitřní královské politiky za posledních Přemyslovců a za Jana Lucemburského, Český časopis historický, 88, 1990, č. 3, s. 225-251 [27] => * Václav Bůžek, Manové ve skladbě nižší šlechty jagellonského věku, Marginalia Historica 4, 1999, s. 155-174 [28] => * Karl-Heinz Spiess, Das Lehnswesen in Deutschland im hohen und späten Mittelalter, Idstein 2002 [29] => * Stanislav Lapčík, Nástin vývoje lenní organizace olomouckých biskupů a arcibiskupů, Olomoucký archivní sborník 3, 2005, s. 38-55 [30] => * Jan Zelenka, Beneficium et feudum. Podoba a proměny lenního institutu, Praha 2016 [31] => [32] => === Související články === [33] => * [[Feudalismus]] [34] => [35] => === Externí odkazy === [36] => * {{Otto|heslo=Lenní (též manské) právo}} [37] => * {{Otto|heslo=Léno}} [38] => * {{Wikislovník|heslo=léno}} [39] => * [https://e-stredovek.cz/post/feudalismus-lenni-system/ Feudalismus - lenní systém] [40] => [41] => {{Věcná práva}} [42] => {{Autoritní data}} [43] => [44] => [[Kategorie:Právo ve středověku]] [45] => [[Kategorie:Feudalismus]] [] => )
good wiki

Léno

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Feudalismus','vazal','středověk','Francie','Anglie','Kategorie:Právo ve středověku','církev','dominikál','šlechtic','Pozemek','rytíř','nevolník'

Anglie

Církev

Dominikál

Feudalismus

Francie

Pozemek

Rytíř

šlechtic

Středověk

Vazal