Array ( [0] => 15494768 [id] => 15494768 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lanžhot [uri] => Lanžhot [3] => Lanžhot, náměstí (4).jpg [img] => Lanžhot, náměstí (4).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Lanžhot je malebná obec nacházející se na jihovýchodě Moravy, v okrese Břeclav, v blízkosti hranic s Rakouskem. Tato lokalita spojuje kouzlo přírody s bohatou historií a kultuřou, což ji řadí mezi atraktivní místa k životu i k návštěvě. Historie Lanžhota je fascinující a sahá až do středověku. Obec byla vždy místem setkávání lidí a kulturní výměny, což se odráží v rozmanité architektuře a tradicích, které se zde zachovaly. V Lanžhotě můžete obdivovat nejen typické moravské stavby, ale také moderní prvky, které dokládají dynamický rozvoj obce. Lanžhot se nachází v oblasti, která je proslulá svými přírodními scenériemi a vinařstvím. Místní krajina, protkána vinicemi, lesy a malebným řečištěm Dyje, láká k aktivitám jako je cyklistika a turistika. Tento region je ideální pro ty, kteří hledají klid a příležitosti k odpočinku v přírodě, ale zároveň mají rádi objevování nových věcí. Místní komunita je známá svou pohostinností a aktivním zapojením do různých kulturních akcí a projektů. Obyvatelé Lanžhota jsou hrdí na své tradice a často pořádají místní slavnosti, které přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Cílem těchto akcí je nejen oslava místní kultury, ale také posílení mezilidských vztahů a spolupráce v regiónu. Lanžhot je také dobře dostupný ze sousedních měst a má bohatou dopravní infrastrukturu, což usnadňuje návštěvu. Tak se zde setkává tradice s moderností, což dává obci jedinečné kouzlo. Lanžhot je příkladem místa, kde se historie snoubí s přítomností, a kde si každý může najít něco, co potěší jeho srdce. [oai_cs_optimisticky] => Lanžhot je malebná obec nacházející se na jihovýchodě Moravy, v okrese Břeclav, v blízkosti hranic s Rakouskem. Tato lokalita spojuje kouzlo přírody s bohatou historií a kultuřou, což ji řadí mezi atraktivní místa k životu i k návštěvě. Historie Lanžhota je fascinující a sahá až do středověku. Obec byla vždy místem setkávání lidí a kulturní výměny, což se odráží v rozmanité architektuře a tradicích, které se zde zachovaly. V Lanžhotě můžete obdivovat nejen typické moravské stavby, ale také moderní prvky, které dokládají dynamický rozvoj obce. Lanžhot se nachází v oblasti, která je proslulá svými přírodními scenériemi a vinařstvím. Místní krajina, protkána vinicemi, lesy a malebným řečištěm Dyje, láká k aktivitám jako je cyklistika a turistika. Tento region je ideální pro ty, kteří hledají klid a příležitosti k odpočinku v přírodě, ale zároveň mají rádi objevování nových věcí. Místní komunita je známá svou pohostinností a aktivním zapojením do různých kulturních akcí a projektů. Obyvatelé Lanžhota jsou hrdí na své tradice a často pořádají místní slavnosti, které přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Cílem těchto akcí je nejen oslava místní kultury, ale také posílení mezilidských vztahů a spolupráce v regiónu. Lanžhot je také dobře dostupný ze sousedních měst a má bohatou dopravní infrastrukturu, což usnadňuje návštěvu. Tak se zde setkává tradice s moderností, což dává obci jedinečné kouzlo. Lanžhot je příkladem místa, kde se historie snoubí s přítomností, a kde si každý může najít něco, co potěší jeho srdce. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Lanžhot [2] => | status = město [3] => | NUTS3 = CZ064 [4] => | obec s rozšířenou působností = [[Břeclav]] [5] => | pověřená obec = [[Břeclav]] [6] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [7] => | okres = Břeclav [8] => | země = [[Morava]]
''(jižní část patřila
do [[30. červenec|30. července]] [[1920]]
k [[Dolní Rakousy|Dolnímu Rakousku]])'' + [[Slovensko]] [9] => | katastrální území = Lanžhot [10] => | PSČ = 691 51 [11] => | počet částí obce = 1 [12] => | počet katastrálních území = 1 [13] => | počet ZSJ = 1 [14] => | adresa = Náměstí 177
691 51 Lanžhot [15] => | web = http://www.lanzhot.cz [16] => | úřední web = [17] => | e-mail = urad@lanzhot.cz [18] => | starosta = Mgr. Ladislav Straka [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => }} [21] => '''Lanžhot''' (v [[Slovácké nářečí|místním nářečí]] ''Lanžot'', {{Vjazyce2|de|''Landshut''}}) je [[město]] v [[Okres Břeclav|okrese Břeclav]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 7 km jihovýchodně od [[Břeclav]]i, na [[trojmezí]] [[Česko|Česka]] s [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Slovensko|Slovenskem]]. Je nejjižněji položeným [[Morava|moravským]] městem. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Leží na říčce [[Kyjovka|Kyjovce]] na okraji nivy řeky [[Morava (řeka)|Moravy]]. Městem se stal 27. června 2001. Na jeho území se nachází [[Dálnice|dálniční]] a [[Železnice|železniční]] přechod na Slovensko na trase [[Brno]] (– Břeclav) – [[Bratislava]]. [22] => [23] => == Název == [24] => Osada dostala při založení německé jméno ''Landshut'' - "stráž země" podle své funkce chránit přechod přes řeku Moravu z Uher na Moravu. České jméno vzniklo z německého (už ve 14. století).Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 489, 490. [25] => [26] => == Historie == [27] => Jméno sídla je poprvé připomínáno v roce [[1384]] jako ''Lanczhut oppido''. Vzniklo v 70. letech 14. století na hraniční křižovatce obchodních cest, německý název ''Landshut'' (zemská stráž) odkazuje k této funkci. Městečko roku 1496 připadlo rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], v jehož držení zůstalo až do 19. století. Kvůli své poloze na hranicích tří zemí – Moravy, Uher a Rakouska – mnohokrát v historii trpělo přesuny vojsk. Jednou z nejhorších pohrom se stal [[Povstání Štěpána Bočkaje|vpád ozbrojenců Štěpána Bočkaje]] roku 1605, kdy byl Lanžhot vydrancován a vypálen. Naproti tomu během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] utrpěl relativně menší škody než okolní panství.{{Citace elektronické monografie| titul = Historie Lanžhota| url = https://www.lanzhot.cz/mesto-a-okoli/historie-1/historie-lanzhota/| datum přístupu = 2015-11-09| vydavatel = Městský úřad Lanžhot}} [28] => [29] => Od počátku 18. století nastal setrvalý růst městečka. V roce 1850 získal Lanžhot obecní [[samospráva|samosprávu]], žilo zde tehdy téměř 2700 obyvatel. Od roku 1900 měl status [[městys]]e. Roku 1920 získalo Československo dosud dolnorakouský Dyjský trojúhelník, jehož většina byla připojena právě k Lanžhotu, menší část získalo sousední město Břeclav. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] byl k [[nacistické Německo|nacistickému Německu]] připojen nejen celý Dyjský trojúhelník, nýbrž i jižní část původního katastru Lanžhota (myšleno katastr z doby před rokem 1920), i když samotný [[intravilán]] s blízkou částí [[extravilán]]u zůstal nadále součástí území tzv. [[Druhá republika|Druhé republiky]][http://geoportal.gepro.cz/LINK?id=1951 Mapa pozemkového katastru][http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/75374 Třetí vojenské mapování 1:75 000: mapový list 4558 Landschut in Mähren / Lanžhot][http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/35220 Karte des Gemeindegrenzen 1:75000 - mapový list 4558 Landshut in Mähren (Lanžhot)]. V nacistickém Německu se ocitly lesy na jihu katastru Lanžhota a hranice dále probíhala podél západního okraje silnice spojující Lanžhot se Slovenskem. Během následné [[druhá světová válka|druhé světové války]] se do Lanžhota sestěhovala řada obyvatel z Břeclavi, roku 1944 zde žilo asi 5000 lidí. [30] => [31] => Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]], během [[Bratislavsko-brněnská operace|Bratislavsko-brněnské operace]], proběhly o Lanžhot těžké boje. Bitva o město během 5.–11. dubna 1945 si vyžádala životy několika set sovětských vojáků. Německé ztráty byly pravděpodobně obdobné. Během bojů zahynulo 56 místních občanů, stovky dalších utrpěly zranění. Z 924 obytných domů bylo zcela zničeno 230, většina ostatních utrpěla poškození. Lanžhot se dne 11. dubna 1945 stal první osvobozenou obcí na území jižní Moravy.{{Citace elektronické monografie | titul = Osvobození Podluží I. část | příjmení = Tichý [32] => | jméno = Petr| datum vydání = 2005-05-03| url = http://www.valka.cz/11118-Osvobozeni-Podluzi-I-cast| datum přístupu = 2015-11-09 | vydavatel = valka.cz}} [33] => [34] => Po válce mnoho lanžhotských občanů, kteří přišli o své domovy, odešlo do uprázdněných sídel po [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlených německých spoluobčanech]] v pohraničí. Tím počet obyvatel obce na počátku 50. let poklesl asi na 3650. Lanžhot byl [[27. červen|27. června]] [[2001]] povýšen na město. [35] => [36] => == Přírodní poměry == [37] => Lanžhot se nachází v [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravském úvalu]]. Většina zástavby se prostírá na plochém ostrohu, který klesá na jihovýchodě dosti prudce ke Kyjovce a na jihozápadě naopak pozvolna do nivy [[Dyje]]. Je zde jedno z nejteplejších a nejsušších klimat v Česku. [38] => [39] => Značně velký [[katastrální území|katastr]] je na jihozápadě vymezen řekou Dyjí, na východě řekou Moravou. Obě řeky zde zároveň tvoří státní hranice s Rakouskem a Slovenskem a celý katastr města tvoří klín vybíhající mezi území obou výše zmíněných států. V nejjižnějším cípu katastru se nachází [[turistika|turisticky]] atraktivní soutok obou řek, tvořící trojmezí Česka, Rakouska a Slovenska a nejjižnější a nejníže položený bod [[Morava|Moravy]] (země). Velká část katastru města je pokryta cennými [[lužní les|lužními lesy]], protkanými několika menšími vodními toky: [[Čtvrtý járek|Čtvrtým járkem]], [[Kladník]]em, [[Kopanice (přítok Kyjovky)|Kopanicí]], [[Kyjovka|Kyjovkou]], [[Svodnice (přítok Kyjovky)|Svodnicí]], [[Vlčí struha|Vlčí struhou]]. [40] => [41] => Lanžhot sousedí na severozápadě s [[Břeclav]]í, na severu s [[Kostice (okres Břeclav)|Kosticemi]] a na severovýchodě s [[Tvrdonice]]mi, dále se slovenskými obcemi (od severu) [[Gbely]], [[Brodské]] ([[okres Skalica]]), [[Kúty]] a [[Sekule]] ([[okres Senica]]), a s rakouskými obcemi [[Rabensburg]] ([[okres Mistelbach]]) a [[Hohenau an der March]] ([[okres Gänserndorf]]). [42] => [43] => Jižní (neobydlená) polovina katastru města mezi řekami Dyjí a Moravou ''(součást tzv. [[Dyjský trojúhelník|Dyjského trojúhelníku]])'' patřila až do 30. července 1920 k [[Dolní Rakousy|Dolnímu Rakousku]], než byla ze strategických důvodů přiřčena [[Československo|Československu]]. Katastru Lanžhota se dotkla také úprava [[Česko-slovenská státní hranice|státní hranice se Slovenskem]] roku 1997, kdy byla tato přizpůsobena zregulovanému korytu hraniční řeky Moravy. Tím Lanžhot ztratil pozemky ležící za řekou ve prospěch Slovenska, ale naopak získal ty dosud slovenské na svém břehu. [44] => [45] => === Vodstvo a podnebí === [46] => Katastrem města Lanžhota protékají hned tři řeky – [[Kyjovka]], která se pod Lanžhotem vlévá do řeky [[Dyje]], která se dál vlévá do řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] a ta poté opouští katastr Lanžhota a tím i území České republiky. [47] => [48] => Převážně extravilánem města teče také říčka zvaná "Malá Caja". [49] => [50] => V katastru města se nachází rybník ''Kout.'' [51] => [52] => === Ochrana životního prostředí === [53] => * [[Ranšpurk]] – [[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervace]] [54] => * [[Cahnov – Soutok]] – národní přírodní rezervace [55] => * [[Obora Soutok]] – velká obora Lesního závodu Židlochovice pro chov spárkaté zvěře [56] => [57] => === Počasí === [58] => R. 1996 postihly Lanžhot "divoké deště". [59] => [60] => V červenci 1997 celou oblast od Lanžhota až po [[Hodonín]] zasáhly agresivní povodně. Jako nejhorší se situace vyjevila v Lanžhotě, nedalekých [[Tvrdonice|Tvrdonicích]] a v [[Týnec (okres Břeclav)|Týnci]]. Své zaznamenaly [[Lužice (okres Hodonín)|Lužice]] i zmíněný Hodonín.{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = Povodeň 1997: na Břeclavsku velká voda vzdouvala betony i o půl metru [62] => | periodikum = iDNES.cz [63] => | url = https://www.idnes.cz/brno/zpravy/povoden-1997-na-breclavsku.A120716_1804351_brno-zpravy_dmk [64] => | datum vydání = 2012-07-16 [65] => | jazyk = cs [66] => | datum přístupu = 2022-12-27 [67] => }}{{Citace periodika [68] => | příjmení = Ivánek [69] => | jméno = Lukáš [70] => | titul = Kdyby voda stoupla až k hokejkám, zaplaví půlku Slovenska, vzpomíná na povodně [71] => | periodikum = Břeclavský deník [72] => | datum vydání = 2017-07-09 [73] => | jazyk = cs [74] => | url = https://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/kdyby-voda-vystoupala-az-k-hokejkam-zaplavila-by-pulku-slovenska-vzpomina-zena-20170709.html [75] => | datum přístupu = 2022-12-27 [76] => }}{{Citace periodika [77] => | příjmení = Hrabal [78] => | jméno = Michal [79] => | titul = Jak před 25 lety postupovaly povodně: v půli července velká voda zasáhla Lanžhot [80] => | periodikum = Břeclavský deník [81] => | datum vydání = 2022-07-10 [82] => | jazyk = cs [83] => | url = https://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/jak-pred-25-lety-postupovaly-povodne-prvni-vlna-zasahla-komin-obrany-a-jundrov-2.html [84] => | datum přístupu = 2022-12-27 [85] => }} [86] => [87] => 13. června 2022 se Lanžhotem prohnalo tornádo IF1+{{Citace elektronického periodika [88] => | titul = Tornádo v Lanžhotě mělo délku přes kilometr a rychlost až 170 kilometrů v hodině [89] => | periodikum = ČT24 [90] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3515077-tornado-v-lanzhote-melo-delku-pres-kilometr-a-rychlost-az-170-kilometru-v-hodine [91] => | jazyk = cs [92] => | datum přístupu = 2022-12-27 [93] => }}, které poškodilo cca 30 domů v ulicích Kostická a Stráže. Šlo tak již o druhé tornádo na Podluží{{Citace monografie [94] => | titul = Tornado Hits Lanžhot, South Moravia, Czechia - Jun. 13, 2022 tornádo v Lanžhotě [95] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=2Y837GPsVUI [96] => | jazyk = cs-CZ [97] => }} v horizontu jednoho roku. [98] => [99] => == Obyvatelstvo == [100] => === Náboženský život === [101] => Prvním oficiálním farářem se od 3. listopadu 1613 stal Štěpán Bučič z uherského Kersstenanu, a to z vůle majitele panství, Karla z Lichtenštejna. Ve farnosti působil až do své smrti, 5. března 1658. Do současnosti jej následovalo dalších 29 farářů a administrátorů. Mezi lety 1718 až 1950 ve farnosti s přestávkami působili také kaplani a pomocní kněží. [102] => [103] => Od 13. ledna 2020 do 31. prosince 2021 byla [[Římskokatolická farnost Lanžhot]] rozdělena mezi dva kněze. Materiálním správcem byl až do konce roku 2021 R. D. Mgr. Pavel Römer (odešel do [[Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovic]] a poté do [[Římskokatolická farnost Břeclav|Břeclavi]], v Lanžhotě působil od srpna 2017). Duchovním správcem ([[Administrátor excurrendo|administrátorem excurrendo]] in spiritualibus) se k 13. 1. 2020 stal R. D. Mgr. Robert Prodělal z blízké [[Římskokatolická farnost Tvrdonice|farnosti Tvrdonice]], od začátku r. 2022 je zcela administrátorem excurrendo.{{Citace elektronického periodika [104] => | titul = Faráři, administrátoři a kaplani :: Římskokatolická farnost Lanžhot [105] => | periodikum = www.farnostlanzhot.cz [106] => | url = https://www.farnostlanzhot.cz/farari/ [107] => | datum přístupu = 2022-12-27 [108] => }} [109] => [110] => Od ledna 2024 obývají uvolněnou lanžhotskou faru kněží-senioři [[Karel Janoušek (kněz)|Mons. Karel Janoušek]] a [[Gejza Veselý|Mons. Gejza Veselý]].{{Citace elektronického periodika [111] => | titul = Zpravodaj městského úřadu - Oficiální stránky města Lanžhot [112] => | periodikum = www.lanzhot.cz [113] => | url = https://www.lanzhot.cz/mesto-a-okoli/zpravodaj-mestskeho-uradu/ [114] => | datum přístupu = 2024-04-23 [115] => }} [116] => [117] => == Obecní správa a politika == [118] => V letech 1990 až 2006 byl starostou Tomáš Polach (nezáv.). Za jeho působení ve funkci se v červnu 2001, převzetím dekretu (s datem začátku platnosti od 27. června t.r.) od tehdejšího [[Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky|předsedy Poslanecké sněmovny]] [[Václav Klaus|Václava Klause]], stal Lanžhot městem. [119] => [120] => Mezi roky 2006 až 2014 pak funkci starosty vykonával František Hrnčíř (TOP 09 a nezávislí), za jehož působení začal vycházet místní zpravodaj{{Citace elektronického periodika [121] => | titul = Zpravodaj městského úřadu - Oficiální stránky města Lanžhot [122] => | periodikum = www.lanzhot.cz [123] => | url = https://www.lanzhot.cz/mesto-a-okoli/zpravodaj-mestskeho-uradu-1/?search=&kateg=16 [124] => | datum přístupu = 2022-12-27 [125] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221227223751/https://www.lanzhot.cz/mesto-a-okoli/zpravodaj-mestskeho-uradu-1/?search=&kateg=16 [126] => | datum archivace = 2022-12-27 [127] => }}. [128] => [129] => Komunální volby v r. 2014 těsně vyhrálo uskupení Volba pro Lanžhot (20,05 %){{Citace elektronického periodika [130] => | titul = Výsledky voleb {{!}} volby.cz [131] => | periodikum = www.volby.cz [132] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=2&xnumnuts=6204&xobec=584622&xstat=0&xvyber=0 [133] => | datum přístupu = 2023-02-19 [134] => }}, na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 pak byl do funkce starosty zvolen Ladislav Straka {{Citace elektronického periodika [135] => | příjmení = Spěvák [136] => | jméno = Přemysl [137] => | autor = [138] => | odkaz na autora = [139] => | spoluautoři = [140] => | titul = Lanžhot už vede Straka, Valtice zase Trojan. Jako zástupce mají ženy [141] => | periodikum = Břeclavský deník [142] => | odkaz na periodikum = [143] => | datum vydání = 2014-11-07 [144] => | datum aktualizace = [145] => | datum přístupu = 2014-11-07 [146] => | ročník = [147] => | číslo = [148] => | strany = [149] => | url = http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/lanzhot-uz-vede-straka-valtice-zase-trojan-jako-zastupce-maji-zeny-20141106.html [150] => | issn = [151] => }}. Volba pro Lanžhot vyhrála také volby v r. 2018 (40,31 %){{Citace elektronického periodika [152] => | titul = Výsledky voleb {{!}} volby.cz [153] => | periodikum = www.volby.cz [154] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2018/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=2&xnumnuts=6204&xobec=584622&xstat=0&xvyber=0 [155] => | datum přístupu = 2023-02-19 [156] => }}, po nichž se Ladislav Straka opět stal starostou. Na ustavující schůzi dne 21. října 2022 byl podruhé znovuzvolen, a to po třetích vyhraných [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022|komunálních volbách]], v nichž pod jeho vedením uskupení Volba pro Lanžhot získalo doposud nejvyšší volební výsledek – 58,44 %.{{Citace elektronického periodika [157] => | titul = Výsledky voleb {{!}} volby.cz [158] => | periodikum = www.volby.cz [159] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2022/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6204&xobec=584622&xstat=0&xvyber=0 [160] => | datum přístupu = 2022-12-27 [161] => }} [162] => [163] => == Doprava == [164] => Lanžhot leží na jednom z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších česko-slovenských hraničních přechodů, a to pro silniční i železniční dopravu. [165] => [166] => === Železnice === [167] => Městem prochází dvojkolejná elektrifikovaná [[železniční trať Břeclav–Kúty]], po němž je vedena tranzitní osobní i nákladní doprava z [[První železniční koridor|Prvního]] a [[Druhý železniční koridor|Druhého železničního koridoru]] směr Bratislava a [[Maďarsko]]. [168] => [169] => === Silnice === [170] => Kolem města prochází [[dálnice D2]], která zde překračuje státní hranici na Slovensko (Kúty), u Lanžhota ovšem není oficiální dálniční nájezd, pouze odpočívadlo na bývalé celnici. Město samotné je obslouženo paralelní [[silnice II/425|silnicí II/425]] (stará státní silnice, úsek Břeclav – Brodské – Kúty), která se tu kříží se [[silnice II/424|silnicí II/424]] do [[Moravská Nová Ves|Moravské Nové Vsi]]. Okrajem katastru ještě vede silnice III/4245 (Břeclav – Kostice). [171] => [172] => === Cyklotrasy === [173] => Městem a zejména jeho katastrem probíhá několik desítek km regionálních cyklotras, např. Vinařská stezka. [174] => [175] => === Veřejná hromadná doprava === [176] => Lanžhot je součástí [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]], tarifní zóna 585. Obsluhuje ho autobusová linka IDS JMK 572{{Citace elektronického periodika [177] => | titul = JŘ IDS JMK 572 [178] => | url = https://content.idsjmk.cz/jrady24/240303/572.pdf [179] => | datum přístupu = 2024-04-23 [180] => }} (Břeclav – Hodonín). [181] => [182] => Ve stanici Lanžhot vždy zastavovaly pouze [[Regionální vlak|regionální osobní vlaky]] linky S53 (v letech 2010–2011 krátce účelové spoje prodloužené S9) na trase Břeclav – Lanžhot (– Brodské – Kúty), a to do 12. prosince 2021{{Citace elektronické monografie [183] => | titul = Integrované novinky IDS JMK č. 45/2021 [184] => | url = https://content.idsjmk.cz/kestazeni/Infomail%202021-45.pdf [185] => | datum přístupu = 02.09.2022 [186] => }}. Linku provozovala společnost [[České dráhy, a.s.]] Poté byla linka kvůli výluce (z důvodu oprav na železnici, konkrétně samotného mostu přes Moravu{{Citace elektronického periodika [187] => | titul = U Lanžhota pokračuje modernizace koridoru, trať bude o necelý metr výše - Zprávy - www.spravazeleznic.cz [188] => | periodikum = www.spravazeleznic.cz [189] => | url = https://www.spravazeleznic.cz/-/u-lanzhota-pokracuje-modernizace-koridoru-trat-bude-o-necely-metr-vyse [190] => | datum přístupu = 2022-12-27 [191] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221227223753/https://www.spravazeleznic.cz/-/u-lanzhota-pokracuje-modernizace-koridoru-trat-bude-o-necely-metr-vyse [192] => | datum archivace = 2022-12-27 [193] => }}) dočasně zrušena, od 11. června 2023 byl pak zrušen její provoz v pracovní dny v případě obnovy provozu celé linky. [194] => [195] => == Společnost == [196] => === Kultura === [197] => Lanžhot je významným střediskem [[Slovácko|slovácké]] [[folklór]]ní oblasti [[Podluží]] a je také sídlem stejnojmenného mikroregionu. Je též znám svým svérázným nářečím a zvyky. O Lanžhotě rovněž existuje mnoho lidových písní (Za Lanžhotem v poli; U Lanžhota na dolině; Pri breclavskej pile; ...) [198] => [199] => Ve městě se každoročně v půli září slaví tradiční krojované hody provázené ručním stavěním "máje" (většinou 3 masivní ostrouhané klády spojené v jednu vysokou, nahoře s několika větvemi a praporem), tanci a obecně lidovou zábavou. Nechybí zde množství atrakcí pro děti a také početně občerstvovacích či jiných stánků. Hody mají svůj jak kulturní, tak duchovní význam. Slaví se od soboty, resp. neděle do úterý po 14. září, kdy je slaveno tzv. [[patrocinium]] místního kostela, který je zasvěcen [[Povýšení svatého Kříže|Povýšení sv. Kříže.]] Následující víkend na Hody navazují tzv. "Hodky". [200] => [201] => == Pamětihodnosti == [202] => * [[kostel Povýšení svatého Kříže (Lanžhot)|Kostel Povýšení svatého Kříže]] – původně raně barokní jednolodní chrám z 10. a 20. let 17. století, v letech 1892–1893 radikálně přestavěn na neoklasicistní eklektické trojlodí dle návrhu [[Karel Weinbrenner|Karla Weinbrennera]]. [203] => * usedlost č.p. 183 – stavba tradičního lidového stylu z roku 1857 [204] => * usedlost č.p. 155 – zemědělská usedlost z druhé poloviny 19. století, s dochovaným původním malovaným [[žudro|žudrem]]. Nyní využívána jako městské muzeum. [205] => * lovecký zámeček Lichtenštejnů z roku 1890, autor Karl Weinbrenner [206] => * pomník padlým a socha [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]] u školy [207] => * [[Socha rudoarmějce (Lanžhot)|památkově chráněná socha rudoarmějce]] z roku 1953 [208] => [209] => == Významné osobnosti == [210] => * [[Edmund von Krieghammer]] (* 4. června 1831 – † 21. srpna 1906), rakousko-uherský generál a politik [211] => * [https://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/jozulka-uher-je-osobnosti-lanzhota-20190930.html Josef "Jožulka" Uher] (* 1. března 1933), fotbalový hráč a funkcionář, lidový hudební skladatel, někdejší kronikář{{Citace elektronického periodika [212] => | titul = Pamětník Jožulka Uher / Zeitzeuge Jožulka Uher - Česká Dechovka / Böhmische Blasmusik - Evropský portál / Europäisches Portal [213] => | periodikum = www.dechovka.eu [214] => | url = https://www.dechovka.eu/index.php/people/folk-artists/108-joulka-uher [215] => | datum přístupu = 2023-09-21 [216] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230925154236/https://www.dechovka.eu/index.php/people/folk-artists/108-joulka-uher [217] => | datum archivace = 2023-09-25 [218] => }} [219] => * [[Metoděj Prajka]] (* 5. července 1898 – † 7. února 1962), lidový muzikant, hudební skladatel a kapelník [220] => * [[Rozálie Horáková|Rozálie "Rózka" Horáková, roz. Uhrová]] (* 14. září 1912 – † 18. července 1980), skladatelka lidových písní, zpěvačka [221] => * [[Antonín Bartoš (voják)|Antonín Bartoš]] (* 12. září 1910 – † 13. prosince 1998), voják československé zahraniční armády, poslanec Národního shromáždění [222] => * [[Božena Šebetovská]] (* 6. ledna 1919 – † 13. dubna 1982), zpěvačka lidových písní [223] => * [[Milan Puzrla]] (* 18. dubna 1946 – † 24. května 2021), cyklista, olympionik a vicemistr světa v časovce družstev na 100 km [224] => * [[František Bartoš (atlet)|František Bartoš]] (* 1. ledna 1947 – † 21. března 2014), atlet [225] => * [[Marie Švirgová|Marie Švirgová, roz. Svačinová]] (* 2. července 1936 – † 15. prosince 2022), folkloristka a malérečka{{Citace elektronického periodika [226] => | titul = Zemřela malérečka Marie Švirgová z Lanžhota, bylo jí 86 let - Seznam Zprávy [227] => | periodikum = www.seznamzpravy.cz [228] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-zemrela-malerecka-marie-svirgova-z-lanzhota-bylo-ji-86-let-221452 [229] => | datum přístupu = 2022-12-27 [230] => }} [231] => * [https://kdojeto.superia.cz/hudba/bretislav_osicka.php Břetislav Osička] (* 8. listopadu 1963), zpěvák lidových písní, restauratér, manžel J. Osičkové{{Citace periodika [232] => | příjmení = Redakce [233] => | titul = Manželé Osičkovi mají k hudbě ještě hospodu [234] => | periodikum = Českobudějovický deník [235] => | datum vydání = 2014-07-20 [236] => | jazyk = cs [237] => | url = https://ceskobudejovicky.denik.cz/z-regionu/manzele-osickovi-maji-k-hudbe-jeste-hospodu-20140720.html [238] => | datum přístupu = 2023-05-02 [239] => }} [240] => * [[Jitka Osičková (stránka neexistuje)|Jitka Osičková]] (* 22. ledna 1965), zpěvačka lidových písní, restauratérka, manželka B. Osičky{{Citace elektronického periodika [241] => | titul = Kdo je Břetislav Osička? Životopis, informace, biografie, hudba [242] => | periodikum = kdojeto.superia.cz [243] => | url = https://kdojeto.superia.cz/hudba/bretislav_osicka.php [244] => | datum přístupu = 2023-05-02 [245] => }}{{Citace elektronického periodika [246] => | titul = Příjmení: Osičková {{!}} Významné osobnosti {{!}} Příjmení.cz [247] => | periodikum = www.prijmeni.cz [248] => | url = https://www.prijmeni.cz/Osi%C4%8Dkov%C3%A1/osobnosti [249] => | datum přístupu = 2023-05-02 [250] => }} [251] => * [http://www.lanzhotcanka.com/kontakt.htm Emil Hrubý] (* ?), kapelník DH Lanžhotčanka [252] => * [https://brno.rozhlas.cz/marie-prajkova-slavi-70-let-8213921 Marie Prajková] (* 28. května 1950), zpěvačka lidových písní, vedoucí ženského pěveckého sboru [253] => * [[Jiří Zonyga]] (* 7. září 1964), zpěvák a muzikálový herec, vítěz soutěže [[X Factor|X-Factor]] [254] => * [http://www.frantauher.cz/ František "Franta" Uher] (* 25. května 1964), zpěvák a lidový vypravěč{{Citace elektronického periodika [255] => | titul = Franta Uher z Lanžhota - lidový vypravěč [256] => | periodikum = www.frantauher.cz [257] => | url = http://www.frantauher.cz/ [258] => | datum přístupu = 2023-02-19 [259] => }} [260] => * [[Jana Štvrtecká]] (* 19. září 1971), členka činohry [[Národní divadlo Brno|Národního divadla Brno]]{{Citace elektronické monografie [261] => | titul = činohra - Jana Štvrtecká [262] => | vydavatel = Národní divadlo Brno [263] => | url = http://www.ndbrno.cz/cinohra/jana-stvrtecka [264] => | datum přístupu = 2021-01-06 [265] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201127000549/http://www.ndbrno.cz/cinohra/jana-stvrtecka [266] => | datum archivace = 2020-11-27 [267] => | nedostupné = ano [268] => }}, pedagožka [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|JAMU]]{{Citace elektronické monografie [269] => | titul = osoby - Jana Štvrtecká [270] => | vydavatel = Janáčkova akademie múzických umění v Brně [271] => | url = https://www.jamu.cz/database/person/jana-stvrtecka-kalocova-5869/ [272] => | datum přístupu = 2021-01-06 [273] => }}, televizní{{Citace elektronické monografie [274] => | titul = tvůrci - Jana Štvrtecká [275] => | vydavatel = Česko-Slovenská filmová databáze [276] => | url = https://www.csfd.cz/tvurce/63638-jana-stvrtecka/ [277] => | datum přístupu = 2021-01-06 [278] => }} herečka, [[komentátor]]ka a [[dabérka]]{{Citace elektronické monografie [279] => | titul = dabéři - Jana Štvrtecká [280] => | vydavatel = Dabingforum [281] => | url = https://dabingforum.cz/viewtopic.php?f=34&t=4884 [282] => | datum přístupu = 2021-01-06 [283] => }} [284] => * [[František Brantalík|František Brantalík ml.]] (* ?), sólista opery [[Jihočeské divadlo|Jihočeského divadla České Budějovice]]{{Citace elektronické monografie [285] => | titul = ansámbl - František Brantalík [286] => | vydavatel = Jihočeské divadlo České Budějovice [287] => | url = https://www.jihoceskedivadlo.cz/ansambl/105-frantisek-brantalik [288] => | datum přístupu = 2021-01-06 [289] => }} [290] => * [[Oldřich Bělka]] (* 3. června 1993), divadelní{{Citace elektronické monografie [291] => | titul = herci - Oldřich Bělka [292] => | vydavatel = i-divadlo [293] => | url = https://www.i-divadlo.cz/profily/oldrich-belka [294] => | datum přístupu = 2021-01-06 [295] => }} a televizní{{Citace elektronické monografie [296] => | titul = tvůrci - Oldřich Bělka [297] => | vydavatel = Česko-Slovenská filmová databáze [298] => | url = https://www.csfd.cz/tvurce/534253-oldrich-belka/zajimavosti/ [299] => | datum přístupu = 2021-01-06 [300] => }} herec, člen [[Národní divadlo Brno|činohry Národního divadla Brno]] a host souboru [[Městské divadlo Zlín|Městského divadla Zlín]]{{Citace elektronické monografie [301] => | titul = herci - Oldřich Bělka [302] => | vydavatel = Městské divadlo Zlín [303] => | url = https://divadlozlin.cz/lide/oldrich-belka/ [304] => | datum přístupu = 2020-05-18 [305] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200627072053/https://www.divadlozlin.cz/cs/divadlo/soubor/hostujici-studenti-zsvosu/?artist=244 [306] => | datum archivace = 2020-06-27 [307] => | nedostupné = ano [308] => }} [309] => [310] => == Partnerská města == [311] => * {{vlajka|Rakousko}} [[Rabensburg]], [[Rakousko]] [312] => [313] => == Galerie == [314] => [315] => Lanžhot, náměstí (3).jpg|náměstí [316] => Lanžhot, Masarykova (3).jpg|ulice Masarykova [317] => Lanžhot, radnice.jpg|radnice [318] => Lanžhot Masaryk school 01.JPG|základní škola [319] => Lanžhot, DPS.jpg|dům s pečovatelskou službou [320] => Lanžhot, zámeček (1).jpg|zámeček [321] => Lanžhot, zámecký park (2).jpg|zámecký park [322] => Жудро1.jpg|usedlost s malovaným [[žudro|žudrem]] [323] => Kaplička v Lanžhotě na ulici Kout I (Q69310802) 01.jpg|kaplička v ulici Kout [324] => Lanžhot, nádraží (2).jpg|nádraží [325] => Pomník padlým v Lanžhotě na Masarykově ulici (Q37453220) 02.jpg|pomník padlým rudoarmějcům [326] => Socha T. G. Masaryka v Lanžhotě před školou (Q69310799) 02.jpg|socha T. G. Masaryka před školou [327] => [328] => [329] => == Odkazy == [330] => === Reference === [331] => [332] => [333] => === Související články === [334] => * [[Dyjský trojúhelník]] [335] => * [[Cahnov – Soutok]] [336] => * [[Ranšpurk]] [337] => * [[Římskokatolická farnost Lanžhot]] [338] => * [[TJ Sokol Lanžhot]] [339] => * [[Hraniční přechod Lanžhot–Brodské]] [340] => * [[Hraniční přechod Břeclav (D2) – Brodské (D2)]] [341] => [342] => === Externí odkazy === [343] => * {{Commonscat}} [344] => * {{RÚIAN}} [345] => * {{Oficiální web}} [346] => * [http://farnostlanzhot.webnode.cz/ Římskokatolická farnost Lanžhot] [347] => [348] => {{okres Břeclav}} [349] => {{Autoritní data}} [350] => {{Portály|Morava}} [351] => [352] => [[Kategorie:Lanžhot| ]] [353] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [354] => [[Kategorie:Města v okrese Břeclav]] [355] => [[Kategorie:Region Podluží]] [356] => [[Kategorie:Slovácká vinařská podoblast]] [357] => [[Kategorie:Obce v okrese Břeclav]] [358] => [[Kategorie:Podluží]] [359] => [[Kategorie:Obce zasahující na historické území Slovenska]] [360] => [[Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu]] [361] => [[Kategorie:Sídla na Dyji]] [362] => [[Kategorie:Sídla na trojmezí]] [] => )
good wiki

Lanžhot

Lanžhot (v místním nářečí Lanžot) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 7 km jihovýchodně od Břeclavi, na trojmezí Česka s Rakouskem a Slovenskem. Je nejjižněji položeným moravským městem.

More about us

About

Tato lokalita spojuje kouzlo přírody s bohatou historií a kultuřou, což ji řadí mezi atraktivní místa k životu i k návštěvě. Historie Lanžhota je fascinující a sahá až do středověku. Obec byla vždy místem setkávání lidí a kulturní výměny, což se odráží v rozmanité architektuře a tradicích, které se zde zachovaly. V Lanžhotě můžete obdivovat nejen typické moravské stavby, ale také moderní prvky, které dokládají dynamický rozvoj obce. Lanžhot se nachází v oblasti, která je proslulá svými přírodními scenériemi a vinařstvím. Místní krajina, protkána vinicemi, lesy a malebným řečištěm Dyje, láká k aktivitám jako je cyklistika a turistika. Tento region je ideální pro ty, kteří hledají klid a příležitosti k odpočinku v přírodě, ale zároveň mají rádi objevování nových věcí. Místní komunita je známá svou pohostinností a aktivním zapojením do různých kulturních akcí a projektů. Obyvatelé Lanžhota jsou hrdí na své tradice a často pořádají místní slavnosti, které přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Cílem těchto akcí je nejen oslava místní kultury, ale také posílení mezilidských vztahů a spolupráce v regiónu. Lanžhot je také dobře dostupný ze sousedních měst a má bohatou dopravní infrastrukturu, což usnadňuje návštěvu. Tak se zde setkává tradice s moderností, což dává obci jedinečné kouzlo. Lanžhot je příkladem místa, kde se historie snoubí s přítomností, a kde si každý může najít něco, co potěší jeho srdce.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Břeclav','Morava','Kyjovka','Ranšpurk','Dyje','Rabensburg','Římskokatolická farnost Lanžhot','Národní divadlo Brno','Dolní Rakousy','Rakousko','Slovensko','Dyjský trojúhelník'

Břeclav

Dyje

Kyjovka

Morava

Rabensburg

Rakousko

Ranšpurk

Slovensko