Array ( [0] => 15491875 [id] => 15491875 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Langobardi [uri] => Langobardi [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Italien zur Langobardenzeit.jpg|náhled|250px|vpravo|Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento]] [1] => '''Langobardi''' ({{vjazyce2|la|''Langobardi''}}) byli příslušníci [[Germáni|germánských kmenů]], kteří mezi lety [[568]] až [[774]] vládli většině [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]], kde založili [[Langobardské království]]. [2] => [3] => Langobardský historik [[Paulus Diaconus]] sepsal dílo ''[[Historia Langobardorum]]'', kde se píše, že Langobardi pocházeli z menšího kmene zvaného Winnilové,Priester, 16. Z protogermánského ''[[wikt:Reconstruction:Proto-Germanic/winnaną|winna-]]'', ve významu bojovat, zvítězit. který žil v jižní [[Skandinávie|Skandinávii]] (''Scadanan''), než se přesunul za účelem hledání nových míst. V [[1. století]] našeho letopočtu tvořili součást [[Svébové|Svébů]] v dnešním severozápadním Německu, konkrétně v okolí dolního toku Labe. Do konce [[5. století]] se přesunuli do oblasti zhruba dnešního moderního [[Rakousko|Rakouska]] a [[Slovensko|Slovenska]] severně od [[Dunaj]]e, kde si podmanili [[Herulové|Heruly]] a později vedli časté boje s [[Gepidové|Gepidy]]. Langobardský král Audoin porazil vůdce Gepidů [[Thurisind]]a v letech [[551]] nebo [[552]] a jeho nástupce Alboin Gepidy nakonec v roce [[567]] porazil definitivně. [4] => [5] => Po tomto vítězství se Alboin rozhodl odvést své lidi na území Itálie, která byla po dlouhé [[Gótská válka (535–554)|gótské válce (535–554)]] mezi [[Byzantská říše|byzantskou říší]] a [[Ostrogótské království|ostrogótským královstvím]] vylidněná a devastovaná. Na rozdíl od [[Gótové|Gótů]] a [[Vandalové|Vandalů]] Langobardi opustili Skandinávii tak, že postupovali na jih přes dnešní Německo, Rakousko a Slovinsko a germánská území opustili jen několik desetiletí předtím, než Itálie dosáhli. Do doby než napadli území Itálie tedy zůstali převážně germánským kmenem. K Langobardům se přidaly četné počty [[Sasové|Sasů]], [[Herulové|Herulů]], [[Gepidové|Gepidů]], [[Protobulhaři|Prabulharů]], [[Durynkové|Durynků]] a [[Ostrogóti|Ostrogótů]] a jejich invaze do Itálie byla téměř nerušená. Koncem roku 569 již měli dobytou celou severní Itálii a hlavní města severně od řeky [[Pád (řeka)|Pád]], s výjimkou [[Pavia|Pavie]], která padla v roce [[572]]. Zároveň byla obsazena oblast střední a jižní Itálie. V severní a střední Itálii vzniklo [[Langobardské království]], později pojmenované ''Regnum Italicum'' (“království Itálie”), které dosáhlo vrcholu v první polovině [[8. století]] za vlády krále [[Liutprand]]a. V roce [[774]] si království podmanil [[Franská říše|franský]] král [[Karel Veliký]] a začlenil ho do své říše. Langobardští šlechtici však nadále vládli jižním částem italského poloostrova až do [[11. století]], než jejich území dobyli [[Normané]] a začlenili se do svého [[Sicilské hrabství|sicilského hrabství]]. V tomto období byla jižní část Itálie stále pod langobardskou nadvládou cizincům známa v severských runových kamenech pod názvem Langbarðaland (Země Langobardů).[http://www.lansmuseum.a.se/runriket/taby.html ''2. Runriket - Täby Kyrka''] {{Wayback|url=http://www.lansmuseum.a.se/runriket/taby.html |date=20080604203505 }}, an online article at Stockholm County Museum, retrieved July 1, 2007. Jejich odkaz je patrný také v regionálním názvu [[Lombardie]] na severu Itálie. [6] => [7] => == Migrace == [8] => [[Soubor:Lombard Migration.jpg|náhled|Migrace ze [[Skandinávie]]]] [9] => Přítomnost Langobardů v jižní Skandinávii je historiky obecně přijímána, ovšem není archeologicky zatím jednoznačně potvrzena. V 1. století n. l. se toto etnikum nacházelo v oblasti dnešního dolního Polabí a přilehlém pobřeží Baltského moře. Kolem přelomu [[4. století|4.]] a [[5. století|5. století]] opustili Langobardi původní sídla v Polabí a vytáhli na jih. Jejich cesta vedla přes [[Čechy]] a [[Morava|Moravu]] (a možná i [[Slezsko]]) do [[Rakousko|rakouského]] [[Dunaj|Podunají]], tzv. Rugilandu, kde dříve pobývali [[Germáni|germánští]] [[Rugiové]]. Přítomnost Langobardů je zde doložena po roce [[488]]. Pobývali tu po několik generací a pozvolna rozšiřovali ovládanou oblast. V prvních desetiletích [[6. století|6. století]] vytlačili z jižní Moravy [[Herulové|Heruly]] a obsadili celou západní část [[Karpatská kotlina|Karpatské kotliny]], odkud odešli v 70. letech [[5. století|5. století]] [[Ostrogóti]]. Langobardské državy se rozšiřovaly dále na východ až do bezprostředního sousedství sídel dalšího germánského [[Etnikum|etnika]], [[Gepidové|Gepidů]]. [10] => [11] => S šířící se expanzí národa začalo docházet ke konfliktům, které se Langobardi pokusili vyřešit spojenectvím s nově příchozími [[Kočovníci|kočovnými]] [[Avaři|Avary]]. Přestože Langobardi porazili nakonec Gepidy v podstatě sami, získali Avaři obrovskou kořist, a to včetně území, na kterém Gepidi dosud obývali. Bezprostřední sousedství nomádů přestalo usedlým Langobardům brzy vyhovovat. Proto roku [[568]] odtáhli do severní [[Itálie]]. Dle pohřebiště nalezeného roku 2010 na území [[Kyjov]]a se ale soudí, že část z nich ve střední Evropě zůstala.[http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/vyzkum-pohrebiste-v-kyjove-opravi-ucebnice-dejepis.html Výzkum pohřebiště v Kyjově opraví učebnice dějepisu] Hodonínský deník 5. 1. 2011 [12] => [13] => == Království Langobardů == [14] => {{Viz také|Langobardské království}} [15] => [[Soubor:Chlothar II.jpg|náhled|vlevo|[[Merovejci|Merovejský]] král [[Chlotar II.]] v boji s Langobardy]] [16] => Po svém příchodu do Itálie ovládli Langobardi brzy celý sever a střed poloostrova, který teprve nedávno dobyli na Ostrogótech [[Byzantská říše|Byzantinci]]. Langobardi byli zemědělci a jejich [[etnikum]] bylo mnohem početnější než Ostrogóti, což se brzy projevilo rozvojem zemědělství. Zakrátko začala být obdělávána všechna půda, která zpustla v posledních letech západořímského císařství. Důsledkem byl růst velkého pozemkového majetku a uvádění dosud svobodných germánských rolníků do závislosti na majitelích pozemků. [17] => [18] => Na dobytém území se konstituovala langobardská říše v čele s králem, který sídlil v [[Pavia|Pávii]]. Svoji moc však neuplatňoval důsledně, a tak se langobardské království stalo konglomerátem 36 vévodství, z nichž si některá – například [[Spoleto]] či [[Benevento]] – počínala velmi samostatně. [19] => [20] => Zbylé byzantské državy, tj. [[Benátky]] s okolím, [[Pentapolis]], [[Apulie]] a [[Kalábrie]], byly roztroušené a vklíněné mezi langobarská území. Postupem času se u některých držav, především u Benátek, [[Papežská kurie|papežské kurie]], začaly projevovat tendence k osamostatnění. Kromě toho se Langobardi snažili ovládané území dále rozšířit. Roku [[751]] dobyli [[Ravenna|Ravennu]] a začali ohrožovat papežský [[Řím]]. Papež požádal o pomoc franského krále [[Pipin III. Krátký|Pipina III.]], který dvěma výpravami v letech [[754]] a [[756]] langobardskou expanzi zastavil. Roku [[774]] dobyl jeho nástupce [[Karel Veliký]] říši Langobardů, začlenil její území do [[Franská říše|franské říše]] a nechal se korunovat langobardským králem. Později, v roce [[781]], zde vytvořil dílčí italské království. [21] => [22] => == Dědictví == [23] => Italské království se později stalo součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Každý v Německu řádně zvolený král se mohl nechat korunovat proslulou [[Lombardská železná koruna|železnou korunou]] langobardských králů na krále italského. Roku [[1355]] se jím stal také [[Karel IV.]] Severní Itálie se začala ve [[středověk]]u nazývat [[Lombardie|Lombardií]], zemí Langobardů (lat. ''Langobardia''). [24] => [25] => == Galerie == [26] => [27] => soubor:Duchy of Benevento It.svg|knížectví Benevento v 8. století [28] => soubor:Long555.PNG|Langobardská pohřebiště na dolním Labi [29] => [30] => [31] => == Odkazy == [32] => === Reference === [33] => [34] => [35] => === Literatura === [36] => * Paulus Diaconus, ''Historia Langobardorum'' [37] => * Bednaříková, Jarmila, ''Stěhování národů'', Vyšehrad, Praha 2003 [38] => [39] => === Související články === [40] => * [[Mocenská střediska Langobardů v Itálii]] - památky na langobardské období v Itálii, zapsané na seznam světového kulturního dědictví [[UNESCO]] [41] => [42] => === Externí odkazy === [43] => * {{Commonscat}} [44] => * {{NK ČR|ph117702|věc=ano}} [45] => [46] => {{Autoritní data}} [47] => {{Portály|Lidé|Starověk}} [48] => [49] => [[Kategorie:Langobardi| ]] [50] => [[Kategorie:Starověké germánské národy]] [51] => [[Kategorie:Pravěk a starověk na území Česka]] [52] => [[Kategorie:Stěhování národů]] [53] => [[Kategorie:Svébové]] [] => )
good wiki

Langobardi

Langobarské državy v Itálii: Langobarská království (Neustria, Austria s Tuscia) a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království. Langobardský historik Paulus Diaconus sepsal dílo Historia Langobardorum, kde se píše, že Langobardi pocházeli z menšího kmene zvaného Winnilové, který žil v jižní Skandinávii (Scadanan), než se přesunul za účelem hledání nových míst.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Herulové','774','5. století','Gepidové','Karel Veliký','Pavia','Rakousko','Franská říše','Byzantská říše','Dunaj','Germáni','Lombardie'