Array ( [0] => 15489249 [id] => 15489249 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lanthan [uri] => Lanthan [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = La [3] => | protonové číslo = 57 [4] => | název = Lanthan [5] => | latinsky = Lanthanum [6] => | obrázek = Lanthanum-2.jpg [7] => | nad = [8] => | pod = [[Aktinium|Ac]] [9] => | vlevo = [[Baryum]] [10] => | vpravo = [[Cer]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | číslo CAS = 7439-91-0 [14] => | skupina = 3 [15] => | perioda = 6 [16] => | blok = d [17] => | chemická skupina = Lanthanoidy [18] => | vzhled = stříbřitě lesklý [19] => [20] => | emisní spektrum = Lanthanum spectrum visible.png [21] => | relativní atomová hmotnost = 138,905 [22] => | atomový poloměr = empiricky: 187 pm [23] => | kovalentní poloměr = 207±8 pm [24] => | elektronová konfigurace = [Xe] 5d1 6s2 [25] => | oxidační čísla = 0{{Citace periodika [26] => | příjmení1 = Cloke [27] => | jméno1 = F [28] => | příjmení2 = Geoffrey [29] => | jméno2 = N [30] => | titul = Zero oxidation state compounds of scandium, yttrium, and the lanthanides [31] => | periodikum = Chemical Society Reviews [32] => | ročník = 22 [33] => | číslo = 1 [34] => | datum = 1993 [35] => | strany = 17 [36] => | url = http://dx.doi.org/10.1039/CS9932200017 [37] => | issn = 1460-4744 [38] => | doi = 10.1039/CS9932200017 [39] => }}, +1, +2, '''+3''' [40] => | elektronegativita = 1,1 [41] => [42] => | ionizační energie = 538,1 kJ/mol [43] => | ionizační energie2 = 1067 kJ/mol [44] => | ionizační energie3 = 1850,3 kJ/mol [45] => [46] => | krystalická struktura = dvojitě hexagonální těsně uspořádaná [47] => [48] => | tepelná vodivost = 13,4 W/(m·K) [49] => | součinitel délkové roztažnosti = 12,1 µm/(m·K) [50] => [51] => | skupenské teplo tání = 6,20 kJ/mol [52] => | skupenské teplo varu = 400 kJ/mol [53] => | molární tepelná kapacita = 27,11 J/(mol·K) [54] => [55] => | součinitel elektrického odporu = 615 nΩ·m [56] => | měrná magnetická susceptibilita = +118,0·10−6 cm3/mol [57] => [58] => | tvrdost = 2,5 [59] => | rychlost zvuku = 2475 m/s [60] => [61] => | skupenství = Pevné [62] => | hustota = 6,17 g/cm³ [63] => | teplota tání = 920 [64] => | teplota varu = 3 470 [65] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [66] => | nukleonové číslo = 139 [67] => | značka = La [68] => | výskyt = 99,911% [69] => | spin = 7/2+ [70] => | počet neutronů = 82 [71] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [72] => | nukleonové číslo = 137 [73] => | značka = La [74] => | výskyt = umělý [75] => | spin = 7/2+ [76] => | poločas = 6×104 let [77] => | způsob = [https://en.wikipedia.org/wiki/Electron_capture EC] [78] => | energie = [79] => | nukleonové číslo produktu = 137 [80] => | značka produktu = Ba [81] => | způsob2 = [82] => | energie2 = [83] => | nukleonové číslo produktu2 = [84] => | značka produktu2 = [85] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [86] => | nukleonové číslo = 138 [87] => | značka = La [88] => | výskyt = 0,089% [89] => | spin = 5+ [90] => | poločas = 1,05×1011 let [91] => | způsob = [https://en.wikipedia.org/wiki/Electron_capture EC] [92] => | energie = [93] => | nukleonové číslo produktu = 138 [94] => | značka produktu = Ba [95] => | způsob2 = [[Beta rozpad|β−]] [96] => | energie2 = [97] => | nukleonové číslo produktu2 = 138 [98] => | značka produktu2 = Ce [99] => }} [100] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Lanthanum | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23926 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [101] => }} [102] => '''Lanthan''' (chemická značka '''La''', {{vjazyce|la}} ''Lanthanum'') je stříbřitě lesklý, přechodný [[kovy|kovový]] prvek, 1. člen skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]] a 3. člen skupiny ''kovů vzácných zemin''. Hlavní uplatnění nalézá v metalurgickém průmyslu při výrobě speciálních slitin anebo jejich deoxidaci a jako složka některých speciálních skel. [103] => [104] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [105] => Lanthan je stříbřitě bílý, měkký, velmi [[elektropozitivita|elektropozitivní]] přechodný kov. Je supravodičem 1. typu, a to za teplot pod 6,00 K. [106] => [107] => Chemicky je lanthan značně reaktivním prvkem, ve skupině lanthanoidů patří mezi nejreaktivnější. Již za normální teploty reaguje se vzdušným [[kyslík]]em za vzniku velmi stabilního [[oxid lanthanitý|oxidu lanthanitého]]. S [[voda|vodou]] reaguje lanthan zvolna za vzniku plynného [[vodík]]u, snadno se rozpouští v běžných minerálních kyselinách. Za zvýšené teploty také přímo reaguje s běžnými nekovovými prvky jako jsou [[dusík]], [[Bor (prvek)|bor]], [[fosfor]], [[síra]] a [[halogeny]]. [108] => [109] => Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství La3+. Svými chemickými vlastnostmi se značně podobá [[hliník]]u. Oba prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s vodou a jen velmi obtížně se redukují. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[fosforečnany]], jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Další nerozpustnou sloučeninou je šťavelan, který se dokonce používá ke gravimetrickému stanovení lanthanu. [110] => [111] => Lanthan byl objeven v roce [[1839]] Carlem Mosanderem, v čisté podobě byl izolován až roku [[1923]]. [112] => [113] => == Výskyt a výroba == [114] => Lanthan je v [[zemská kůra|zemské kůře]] obsažen v koncentraci asi 18–30 mg/kg. V mořské vodě je jeho koncentrace kolem 1,2×10−8 g/l. Ve vesmíru připadá jeden atom lanthanu na 100 miliard atomů [[vodík]]u. [115] => [116] => V přírodě se lanthan vyskytuje pouze ve formě sloučenin. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy ''(prvky vzácných zemin)'' vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří [[monazit]]ové písky a [[xenotim]], chemicky [[fosforečnany]] lanthanoidů, a dále [[bastnäsit]]y – směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin. [117] => [118] => Velká ložiska těchto rud se nalézají ve [[Skandinávie|Skandinávii]], [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], [[Čína|Číně]] a [[Vietnam]]u. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny - [[apatit]]y z poloostrova [[Kola (poloostrov)|Kola]] v [[Rusko|Rusku]] [119] => [[Soubor:Electron shell de 057 Lanthan.svg|náhled|Schéma atomu]] [120] => Při průmyslové výrobě prvků vzácných zemin se jejich rudy nejprve louží směsí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina chlorovodíková|chlorovodíkové]] a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] vysráží [[hydroxidy]]. [121] => [122] => Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou [[extrakce|extrakcí]], za použití [[ionex]]ových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných komplexních solí. [123] => [124] => Příprava čistého kovu se obvykle provádí redukcí solí kovovým [[vápník]]em. Redukci [[Fluorid lanthanitý|fluoridu lanthanitého]] popisuje rovnice: [125] => : 2 LaF3 + 3 Ca → 2 La + 3 CaF2 [126] => [127] => == Použití a sloučeniny == [128] => Vzhledem k vysokému zastoupení lanthanu v rudách vzácných zemin je tohoto prvku na trhu relativně nadbytek, protože vzniká částečně jako přebytek při výrobě vysoce žádaných lanthanoidů, především [[europium|europia]] nebo [[samarium|samaria]]. [129] => [130] => Základním průmyslové využití nalézá lanthan v '''[[metalurgie|metalurgii]].''' Jeho vysoká afinita ke [[kyslík]]u se uplatní při odkysličování roztavených kovů a malé přídavky lanthanu do různých slitin mají vliv na výsledné mechanické vlastnosti produktu. Například [[ocel]]i nebo [[litina]] s obsahem malých množství lanthanu vykazují vyšší tvárnost a kujnost a mají vyšší mechanickou odolnost proti nárazu. Ve slitinách [[molybden]]u snižuje přídavek lanthanu tvrdost a zvyšuje odolnost proti náhlým teplotním změnám. [131] => [132] => Významné uplatnění nalézají sloučeniny lanthanu, především [[oxid lanthanitý]] La2O3, ve '''sklářském průmyslu'''. Sklo s obsahem malých množství této sloučeniny získává vysoký [[index lomu]] a vykazuje nízký světelný rozptyl – používá se proto často pro výrobu optických [[Čočka (optika)|čoček]] v [[objektiv]]ech [[fotoaparát]]ů nebo [[dalekohled]]ech. Sklo s obsahem lanthanu pohlcuje [[infračervené záření]] a vyrábí se z něj [[optický filtr|optické filtry]], propouštějící pouze viditelné světlo. [133] => [134] => [[Katalyzátor]]y s obsahem lanthanu se používají i v [[petrochemie|petrochemii]] při [[krakování]] [[ropa|ropy]]. [135] => [136] => Brusné a lešticí práškové materiály, používané při výrobě optických součástek (přesné čočky, zrcadla do [[dalekohled]]ů, …) obsahují často významný podíl sloučenin lanthanu. [137] => [138] => Přídavek lanthanitých iontů do analyzovaných roztoků působí jako spektrální iontový [[pufr]] a především v [[atomová absorpční spektrometrie|atomové absorpční spektrometrii]] slouží k potlačení nežádoucích [[interference|interferencí]], vznikajících přítomností vysokých množství solí. [139] => [140] => == Odkazy == [141] => === Reference === [142] => [143] => [144] => === Literatura === [145] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [146] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [147] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [148] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [149] => [150] => === Externí odkazy === [151] => * {{Commonscat|Lanthanum}} [152] => * {{Wikislovník|heslo=lanthan}} [153] => [154] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [155] => {{Autoritní data}} [156] => {{Portály|Chemie}} [157] => [158] => [[Kategorie:Lanthan| ]] [159] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [160] => [[Kategorie:Kovy]] [161] => [[Kategorie:Lanthanoidy]] [162] => [[Kategorie:Supravodiče]] [] => )
good wiki

Lanthan

Lanthan (chemická značka La, Lanthanum) je stříbřitě lesklý, přechodný kovový prvek, 1. člen skupiny lanthanoidů a 3.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vodík','kyslík','fosforečnany','oxid lanthanitý','dalekohled','Vietnam','optický filtr','samarium','elektropozitivita','dusík','molybden','metalurgie'

Dalekohled

Dusík

Elektropozitivita

Fosforečnany

Kyslík

Metalurgie

Molybden

Samarium

Vietnam

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.