Array ( [0] => 14799978 [id] => 14799978 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Latgalština [uri] => Latgalština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Latgalština ''(latgalīšu volūda)'' [2] => | rozšíření = [[Lotyšsko]], [[Rusko]] [3] => | mluvčích = 150-200 000 [4] => | klasifikace = [5] => * [[Indoevropské jazyky]] [6] => ** [[Baltské jazyky]] [7] => *** [[Východobaltské jazyky]] [8] => | písmo = [[Latinka]] [9] => | ISO6391 = — [10] => | ISO6392B = bat [11] => | ISO6392T = — [12] => | wikipedie = https://ltg.wikipedia.org/ [13] => }} [14] => Termín '''latgalština''' (latgalsky ''latgalīšu volūda'') může mít dva významy: [15] => [16] => # Jazyk, kterým mluvili někdejší [[Latgalové]] na velké části území dnešního [[Lotyšsko|Lotyšska]]. Latgalština patřila do [[pobaltské jazyky|pobaltské skupiny]] [[indoevropské jazyky|indoevropské jazykové rodiny]]. Dnešní [[lotyština]] je historicky odvozena především právě z latgalštiny (a také několika málo dalších jazyků, např. [[kuronština|starokuronštiny]], [[zemgalština|zemgalštiny]] a [[livonština|livonštiny]]). [17] => # V dnešní době se jím označuje jazyk používaný ve východní části Lotyšska, historickém regionu [[Latgalsko|Latgale]]. Někdy bývá latgalština uznávána jako samostatný jazyk, zatímco jiní ji chápou jako pouhý [[dialekt]] lotyštiny. [[Latgalci]] ve svém jazyce do dnešních dob uchovali více archaických rysů než ostatní [[Lotyši]], mimo jiné jako důsledek izolace od zbytku dnešního Lotyšska po několik staletí. [18] => [19] => == Latgalská abeceda == [20] => [21] => A/a Ā/ā B/b C/c Č/č D/d E/e (Ē/ē) (F/f) G/g (Ģ/ģ) (H/h) I/i Y/y Ī/ī J/j K/k (Ķ/ķ) L/l Ļ/ļ M/m N/n Ņ/ņ O/o Ō/ō P/p R/r S/s Š/š T/t U/u Ū/ū V/v Z/z Ž/ž [22] => [23] => {| style="font-family:Arial Unicode MS; font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF" [24] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | A a [a] [25] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ā ā [ā] [26] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | B b [be] [27] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | C c [ce] [28] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Č č [če] [29] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | D d [de] [30] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | E e [e] [31] => |- [32] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ē ē [ē] [33] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | F f [ef] [34] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | G g [ge] [35] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ģ ģ [g'e] [36] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | H h [he] [37] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | I i [i] [38] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Y y [y] [39] => |- [40] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ī ī [ī] [41] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | J j [je] [42] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | K k [ka] [43] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ķ ķ [k'e] [44] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | L l [el] [45] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ļ ļ [eļ] [46] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | M m [em] [47] => |- [48] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | N n [en] [49] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ņ ņ [eņ] [50] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | O o [o] [51] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ō ō [ō] [52] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | P p [pe] [53] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | R r [er] [54] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | S s [es] [55] => |- [56] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Š š [eš] [57] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | T t [te] [58] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | U u [u] [59] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ū ū [ū] [60] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | V v [ve] [61] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Z z [ze] [62] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ž ž [že] [63] => |} [64] => [65] => == Ukázka jazyka == [66] => [67] => Tik skrytuļam ruodīs: iz vītys jis grīžās
[68] => A brauciejam breinums, kai tuoli ceļš aizvess
[69] => Tai vuorpsteite cīši pret sprāduoju paušās
[70] => Jei naatteik – vacei gi dzejis gols zvaigznes [71] => [72] => Pruots naguorbej ramu, juos lepneibu grūžoj
[73] => Vys jamās pa sovam ļauds pasauli puormeit
[74] => Bet nak jau sevkuram vīns kuorsynoj myužu
[75] => I ramaņu jumtus līk īguodu kuormim [76] => [77] => Na vysim tai sadar kai kuošam ar speini
[78] => Sirds narymst i nabeidz par sātmalim tiemiet
[79] => A pruots rauga skaitejs pa rokstaudža zeimem
[80] => Kai riedeits, kod saulei vieļ vaiņuku jieme [81] => [82] => (''Báseň od Armandse Kūceņše'') [83] => [84] => == Základní fráze == [85] => [86] => {| class="wikitable" [87] => |+ Tabulka základních frází ve srovnání s lotyštinou [88] => ! Latgalsky !! Lotyšsky !! Význam [89] => |- [90] => | Vasals! || Sveiks! || Ahoj! (''doslova "Zdráv") [91] => |- [92] => | Loba dīna! || Labdien! || Dobrý den! [93] => |- [94] => | Muns vuords Eugeņs. || Mans vārds ir Eugeņs. || Moje jméno je Eugens. [95] => |- [96] => | Šudiņ breineiga dīna! || Šodien ir brīnišķīga diena! || Dnes je nádherný den! [97] => |- [98] => | Vīns, div, treis, niu tu breivs! || Viens, divi, trīs, nu tu esi brīvs! || Jedna, dvě, tři, teď jsi volný. (''dětské rozpočitadlo'') [99] => |- [100] => | Asu aizjimts itamā šaļtī. || Šobrīd esmu aizņemts. || Zrovna jsem zaneprázdněný. [101] => |- [102] => | As tevi mīļoju. || Es tevi mīlu. || Miluji tě. [103] => |- [104] => | Asu nu Latgolys. || Esmu no Latgales. || Jsem z Latgalska. [105] => |- [106] => | Es īšu da sātys. || Es iešu mājās. || Půjdu domů. (''Stojí za povšimnutí, že lotyšské slovo ''sēta'' znamená dvorek u usedlosti nebo usedlost samotnou, tedy více venkovský význam než lotyšské ''mājas'' odvozené přímo od slova ''māja'', tedy dům'') [107] => |- [108] => | Maņ pateik vuiceitīs. || Man patīk mācīties. || Rád se učím. (''Tento uvedený rozdíl mezi latgalštinou a lotyštinou je velmi charakteristický. Výše zmíněné příklady jsou poměrně podobné, protože se zabývají základními tématy.'') [109] => |- [110] => |} [111] => [112] => == Srovnání s lotyštinou, litevštinou a žemaitštinou == [113] => [114] => {| class="wikitable sortable" [115] => |-- [116] => !{{vjazyce|cs}}||{{vjazyce|lv}}||latgalsky||{{vjazyce|lt}}||[[žemaitština|žemaitsky]]||poznámky [117] => |-- [118] => |okolo||apkārt||apleik||aplink||ī rinki [119] => |-- [120] => |vždy||vienmēr||vysod||visad(a)||vėsumet||''visādi'' znamená lotyšsky "každopádně" [121] => |-- [122] => |vyptávat se||taujāt, izjautāt||klaust||klausti, klausinėti||klaust||''klausīties'' znamená lotyšsky "poslouchat", ''klau!'' znamená "poslyš!" [123] => |-- [124] => |dívka||meita, meitene||mārga||mergina, merga||mergelka||''meita'' se v lotyštině používá zpravidla ve významu "dcera", ''meitene'' znamená výhradně dívku [125] => |-- [126] => |šátek||lakatiņš||skareņa||skarelė||koskelė [127] => |-- [128] => |šaty||kleita||sukne||suknelė||jopele||''kleita'' pochází z německého ''das Kleid'', původní pobaltské výrazy z jazyka úplně vymizely [129] => |-- [130] => |plavat||peldēties||mauduotīs||maudytis||maudītėis [131] => |-- [132] => |vrchol||galotne, virsa||viersyune||viršūnė||vėršūnė [133] => |-- [134] => |sloup||miets, stabs||stulps||stulpas||stolps||ve dnešní lotyštině se zachoval tvar ''stulpiņi'' (zdrobnělina, plurál od ''stulps'') značící "kamaše" [135] => |-- [136] => |číst||lasīt||skaiteit||skaityti||skaitīt||''skaitīt'' znamená lotyšsky "počítat", ''noskaitīt'' "recitovat" [137] => |-- [138] => |přijít||nākt||atīt||ateiti||atēt||''atiet'' znamená lotyšsky "odejít" (slovní kořen ''iet'' – "jít") [139] => |-- [140] => |řada||rinda, aile||aiļa||eilė||eilie [141] => |-- [142] => |posadit se||apsēsties||atsasēst||atsisėsti [143] => |-- [144] => |odpovědět||atbildēt||atsaceit||atsakyti|| ||''atsaukties'' znamená lotyšsky doslova "zavolat zpět" (např. při pozdravení) [145] => |-- [146] => |mísit||spaidīt, mīcīt||maidzeit||maigyti||spaudīt [147] => |-- [148] => |nachladit se||saaukstēties||puorsaļt||peršalti||paršalt [149] => |-- [150] => |zima||auksti, auksts, salts||solts||šalta||šalta||v lotyštině se ve významu "zima" (pocit, nikoli roční období) používá výrazu ''auksti''; salts znamená ''mráz'' [151] => |-- [152] => |chyba||kļūda||klaida||klaida||klajda [153] => |-- [154] => |stránka||lappuse||puslopa||puslapis||poslapės||složenina z kořenů ''lap-'' (list) a ''pus-'' (strana), v lotyštině v opačném pořadí než v ostatních jazycích [155] => |-- [156] => |dolů||lejup||zamyn||žemyn||žemien||''zemu'' znamená lotyšsky "nízký" [157] => |-- [158] => |a, i||un, arī, i||i||ir||ė, ėr||''un'' a ''arī'' se v lotyštině běžně používají, ''i'' je dnes archaické [159] => |-- [160] => |usadit se||iekārtoties, iesaistīties||īsataiseit||įsitaisyti|| ||''iesaistīties'' znamená lotyšsky "vejít do", "stát se součástí" [161] => |-- [162] => |rodina||ģimene, saime||saime||šeima||šėima||''ģimene'' značí v lotyštině nejbližší rodinu, ''saime'' naopak širší rodinu nebo domácnost (srovnej ''saimnieks''/''saimniece'' – pán/paní domu) [163] => |-- [164] => |vlast, otčina||tēvija, tēvzeme||tāvaine||tėvynė||tievīnė [165] => |-- [166] => |východ||austrumi, rīti||reiti||rytai||rītā||lotyšské ''austrumi'' znamená směrem k východu slunce, zatímco výrazy v ostatních jazycích značí "k ránu" [167] => |-- [168] => |západ||rietumi||vokori||vakarai||vakarā||lotyšské ''rietumi'' znamená směrem k západu slunce, zatímco výrazy v ostatních jazycích značí "k večeru" [169] => |-- [170] => |stoupnout si||piecelties, stāties||atsastuot||atsistoti||atsėstout [171] => |-- [172] => |další||nākošais, cits||cyts||kitas||kėts [173] => |-- [174] => |bolet||sāpēt, sūrstēt||pierkšēt||perštėti||niežėit [175] => |-- [176] => |nůžky||šķēres||zirklis||žirklės||žėrkles||lotyšské ''šķēres'' pochází z německého ''eine Schere'', původní pobaltské výrazy z jazyků vymizely [177] => |} [178] => [179] => == Dějiny latgalského jazyka == [180] => [181] => Spisovná latgalština se vyvíjela od [[18. století|18. století]] na základě lidové mluvy obyvatel východního Lotyšska. První dochovaná kniha v latgalštině je ''Evangelia toto anno'' (''Evangelia na celý rok'') z roku [[1753]]. První pravopisné systémy vycházely z [[polština|polštiny]] a pro zápis používaly humanistickou [[Antikva|antikvu]]. Tím se odlišovaly od spisovné [[Lotyština|lotyštiny]] používané ve zbytku země, která používala [[novogotické písmo]]. Mnoho latgalských knih z konce [[18. století|18.]] a začátku [[19. století|19. století]] pocházelo od [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitských]] kněží, kteří přicházeli z různých evropských zemí do Latgalska, které tehdy představovalo severovýchodní hranici [[římskokatolická církev|římskokatolického]] náboženství; jejich díly byla zejména náboženská literatura, kalendáře a poesie. [182] => Vydávání knih v latgalštině bylo spolu s [[litevština|litevštinou]] zakázáno v letech 1865–1904. Zákaz používání [[latinka|latinky]] v této části tehdejšího [[Ruské impérium|Ruského impéria]] následoval okamžitě po [[Lednové povstání|Lednovém povstání]], kdy se polští a litevští povstalci vzbouřili proti [[car]]ské vládě. Během tohoto zákazu bylo k dispozici jen omezené množství [[katolicismus|katolických]] náboženských textů a některé rukopisy, např. kalendáře Andryvse Jūrdžyse, rolníka vzdělaného vlastním úsilím. [183] => [184] => Po zrušení zákazu v roce [[1904]] následovala rychlá obnova latgalské literární tradice, objevily se první noviny, učebnice a mluvnice. Roku [[1918]] bylo Latgalsko začleněno do nově vzniknuvšího lotyšského státu. Mezi lety [[1920]] a [[1934]] se tedy v Lotyšsku nezávisle vyvíjely dvě literární tradice. Značným úspěchem tohoto období byl původní překlad [[Nový zákon|Nového zákona]] do latgalštiny knězem a učencem Aloizijsem Broksem, vydaný ve vesnici [[Aglona]] roku [[1933]]. Po převratu uspořádaném [[Kārlis Ulmanis|Kārlisem Ulmanisem]] roku 1934 byla latgalština odstraněna ze školních osnov i z úřední sféry ve snaze standardizovat používání lotyšského jazyka. Latgalština přežila během [[Lotyšská SSR|sovětského období]] (1940–1991) v mluvené podobě, zatímco latgalská literatura v tištěné podobě se v letech [[1959]]–[[1989]] prakticky nevydávala. Několik latgalských intelektuálů pokračovalo v emigraci v publikaci knih a studií zabývajících se latgalštinou, především [[Mikeļs Bukšs]]. [185] => [186] => Po obnovení nezávislosti Lotyšska následoval znatelný nárůst zájmu o latgalský jazyk a kulturní dědictví. Na některých univerzitách je zavedena nepovinná výuka tohoto předmětu; v [[Rēzekne]] existuje dokonce nakladatelství ''[http://www.lkcizdevnieciba.lv Latgales kultūras centra izdevniecība]'' (Vydavatelství Latgalského kulturního centra) v čele s Jānisem Elksnisem, které tiskne staré i nové knihy v latgalštině. [187] => [188] => == Zařazení == [189] => [190] => Latgalština je členem [[východobaltské jazyky|východobaltské větve]] [[baltské jazyky|baltské jazykové skupiny]] [[indoevropské jazyky|indoevropské jazykové rodiny]]. Do této větve náleží v dnešní době také [[lotyština]], [[žemaitština]] a [[litevština]]. Latgalština je [[flektivní jazyk]], počet jmenných a slovesných tvarů srovnatelný s češtinou je typický pro mnoho dalších [[baltské jazyky|pobaltských]] a [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]]. [191] => [192] => == Zeměpisné rozšíření == [193] => [194] => Latgalštinu dnes používá okolo 150 000 lidí převážně na území [[Lotyšsko|Lotyšska]]; existují také menší latgalsky mluvící komunity v [[Rusko|Rusku]] na [[Sibiř]]i. [195] => [196] => == Oficiální status == [197] => [198] => V letech [[1920]]–[[1934]] latgalštinu používala jak vláda, tak i vzdělávací instituce na [[Latgalsko|latgalském území]]. V dnešní době není latgalština nikde v Lotyšsku uznávána jako úřední jazyk. Formálně je chráněna [https://web.archive.org/web/20070928041040/http://isec.gov.lv/normdok/vvallik.htm Lotyšským jazykovým zákonem] garantujícím, že ''"Lotyšský stát zajišťuje uchování, ochranu a rozvoj spisovného latgalského jazyka jakožto historické varianty jazyka lotyšského"'' (§3.4). Existuje i státem podporovaná komise pro pravopis latgalského jazyka. Otázka, zda je latgalština samostatným jazykem, nebo jen nářečím lotyštiny, byla předmětem vášnivých debat v průběhu celého [[20. století|20. století]]. Zastánci latgalského jazyka, např. lingvisti Antons Breidaks a Lidija Leikuma upozorňují na některé charakteristiky latgalštiny nasvědčující statusu samostatného jazyka; je nicméně skutečností, že v lotyštině se při zmínkách o latgalštině používá výrazu ''izloksne'' (nářečí) namísto ''valoda'' (jazyk). [199] => [200] => == Nářečí == [201] => Mluvčí latgalštiny lze rozdělit do tří základních skupin – severní, střední a jižní. Tyto tři skupiny jsou vzájemně plně srozumitelné a liší se jen malými změnami v [[samohláska|samohláskách]];, [[dvojhláska|dvojhláskách]] a některých [[pád (mluvnice)|pádových]] koncovkách. [[Fonetika|Fonetický]] základ moderní spisovné latgalštiny tvoří regionální akcent středního [[Latgalsko|Latgalska]] používaný například ve městech a obcích Juosmuiža, Vuorkova, Vydsmuiža, Viļāni, Sakstygols, Ūzulaine, Makašāni, Drycāni, Gaigalova, Bierži, Tiļža a Nautrāni. Literatura [[18. století|18. století]] byla naopak ovlivněna spíše jižním akcentem latgalštiny. [202] => [203] => == Příklady == [204] => === Číslovky === [205] => {| cellspacing="7" [206] => |- [207] => |'''Latgalsky''' || '''Česky''' [208] => |- [209] => | vīns || jeden [210] => |- [211] => | div || dva [212] => |- [213] => | treis || tři [214] => |- [215] => | četri || čtyři [216] => |- [217] => | pīci || pět [218] => |- [219] => | seši || šest [220] => |- [221] => | septeni || sedm [222] => |- [223] => | ostoni || osm [224] => |- [225] => | deveni || devět [226] => |- [227] => | desmit || deset [228] => |} [229] => [230] => == Reference == [231] => {{Překlad|jazyk = bat-smg|článek = Latgaliu kalba|revize = 95325|jazyk2 = en|článek2 = Latgalian language|revize2 = 245778439|jazyk3 = ru|článek3 = Латгальский язык|revize3 = 11477177}} [232] => [233] => == Externí odkazy == [234] => * {{Commonscat}} [235] => {{InterWiki|code=ltg|Latgalská}} [236] => [237] => {{Baltské jazyky}} [238] => {{Autoritní data}} [239] => {{Portály|Jazyk}} [240] => [241] => [[Kategorie:Baltské jazyky]] [242] => [[Kategorie:Jazyky Lotyšska]] [] => )
good wiki

Latgalština

Termín latgalština (latgalsky latgalīšu volūda) může mít dva významy: # Jazyk, kterým mluvili někdejší Latgalové na velké části území dnešního Lotyšska. Latgalština patřila do pobaltské skupiny indoevropské jazykové rodiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'18. století','Latgalsko','Lotyšsko','1934','Rusko','litevština','baltské jazyky','žemaitština','lotyština','1920','indoevropské jazyky','pobaltské jazyky'

1920

1934

Latgalsko

Litevština

Lotyšsko

Lotyština

Rusko

Žemaitština