Array ( [0] => 14677398 [id] => 14677398 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Letnice [uri] => Letnice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{infobox - světec [1] => | obrázek = Ingeborg Psalter 02f 1200.jpg [2] => | popisek = Letnice v Ingeborském [[žaltář]]i
(kolem roku [[1200]]) [3] => }} [4] => '''Letnice''', také '''padesátnice''', '''Seslání Ducha svatého''', '''Boží hod svatodušní''' či '''Svatodušní svátky''' ([[latina|latinsky]] ''pentecostes'', [[řečtina|řecky]] πεντεκοστή (ἡμέρα) ''pentekosté (hémerá)'' padesátý den), jsou [[křesťanství|křesťanský]] svátek slavený 50 dnů po [[Velikonoce|Velikonocích]] a 10 dnů po [[Svátek Nanebevstoupení Páně|svátku Nanebevstoupení Páně]]. [[Teologie|Teologicky]] se tento svátek vztahuje v [[Judaismus|židovství]] k předání [[Tóra|Zákona]] na [[Sinaj (biblická hora)|Sinaji]] ([[Svátek týdnů|Svátku týdnů]], {{Jazyk|he|''Šavu'ot''}}) a v křesťanství k seslání [[Duch svatý|Ducha svatého]] na [[apoštol]]y po [[Ježíš Kristus|Ježíšově]] [[Nanebevstoupení Páně|nanebevstoupení]]. [5] => [6] => == Psaní velkých písmen == [7] => V souladu s jazykovými příručkami jsou podoby ''Boží hod svatodušní'', ''Hod Boží svatodušní'' (bez honorifikace ''Hod boží svatodušní''), ''slavnost Seslání Ducha svatého'' (tolerovat lze i podobu ''slavnost Seslání Ducha Svatého'') či ''slavnost Seslání svatého Ducha'' (tolerovat lze i podobu ''slavnost Seslání Svatého Ducha''), ''Svatodušní svátky'' (tolerovat lze i podobu ''svatodušní svátky'') a ''letnice'' (tolerovat lze i podobu ''Letnice'') či ''padesátnice'' (tolerovat lze i podobu ''Padesátnice''). [8] => [9] => V případě, že není míněn svátek, ale samotná událost, kterou svátek připomíná, je na místě psát ''seslání Ducha svatého'' (tolerovat lze i podobu ''slavnost Seslání Ducha Svatého'') či ''seslání svatého Ducha'' (tolerovat lze i podobu ''slavnost Seslání Svatého Ducha''). [10] => [11] => Alternativní kodifikaci navrhují autoři publikace ''[[Psaní velkých písmen v češtině]].'' Doporučují užívat podoby ''Boží hod Svatodušní'' (bez honorifikace ''boží hod Svatodušní''), ''hod Boží Svatodušní'' (bez honorifikace ''hod boží Svatodušní''), ''Letnice'' a ''Padesátnice''. [12] => [13] => == Historické slavení Seslání Ducha svatého == [14] => Ve [[starověk]]u slavila tento svátek [[církev]] již poměrně brzy; první zmínky se objevují však až ve [[3. století]]. Protože v křesťanském chápání letnicemi vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc, byly (a nadále jsou) letnice považovány za jednu z nejvýznamnějších křesťanských slavností vůbec. Ve [[4. století]] se začala v předvečer této slavnosti slavit [[vigilie]] a po ní se slavil [[oktáv]] ''Seslání Ducha svatého''. [[Liturgická barva]] letnic byla vždy červená – tento zvyk zřejmě pochází ze slavnostního římského oděvu, který byl barven [[purpur]]em. Červená barva roucha, ve kterém tento den kněz celebroval při křesťanských [[Bohoslužba|bohoslužbách]], vychází z barvy ohnivých jazyků, které vyšlehly z nebe za mocného hukotu vichru – při ''Seslání Ducha svatého'' na [[apoštol]]y – a označily každého z nich, jak popisují [[Skutky apoštolů]] – pátá kniha [[Nový zákon|Nového zákona]]. Dřevěná nebo živá [[Holub|holubice]] spouštěná z chrámové klenby za zvuku trub pak symbolizovaly ''Ducha svatého'' a bouření vichru.{{Citace elektronického periodika [15] => | příjmení = [16] => | jméno = [17] => | titul = Slavnost seslání Ducha svatého - letnice [18] => | periodikum = www.christnet.eu [19] => | vydavatel = [[ČBK]] [20] => | url = https://www.christnet.eu/clanky/1196/slavnost_seslani_ducha_svateho_letnice.url [21] => | datum vydání = 2000-06-09 [22] => | datum přístupu = 2023-05-28 [23] => }}{{Citace elektronického periodika [24] => | titul = Svatodušní svátky a holubička jako jejich symbol [25] => | periodikum = www.muzeumvalassko.cz [26] => | vydavatel = [[Muzeum regionu Valašsko]] [27] => | url = http://www.muzeumvalassko.cz/popularizace-v-tisku/svatodusni-svatky-a-holubicka-jako-jejich-symbol [28] => | datum vydání = 2020 [29] => | datum přístupu = 2023-05-28 [30] => }}{{Citace periodika [31] => | příjmení = Fohlerová [32] => | jméno = Milada [33] => | odkaz na autora = Milada Fohlerová [34] => | titul = Svatodušní svátky a holubička jako jejich symbol [35] => | periodikum = Valašský deník [36] => | datum vydání = 2020-05-31 [37] => | url = https://valassky.denik.cz/ctenar-reporter/svatodusni-svatky-a-holubicka-jako-jejich-symbol-20200531.html [38] => | datum přístupu = 2023-05-28 [39] => | vydavatel = [[Deník (regionální noviny)]] [40] => }}{{Citace elektronické monografie [41] => | příjmení = Dolejšová Valachová [42] => | jméno = Eva [43] => | odkaz na autora = Eva Dolejšová Valachová [44] => | titul = ŽIVÉ TRADICE: Letnice, svatodušní svátky, bývaly zdrojem pestrých projevů lidové zbožnosti a kultury [45] => | url = https://zakrasnejsivimperk.cz/?p=130655 [46] => | datum vydání = 2018-05-18 [47] => | datum přístupu = 2023-06-28 [48] => }}{{Citace elektronického periodika [49] => | příjmení = Angelo [50] => | jméno = Scarano [51] => | odkaz na autora = Scarano Angelo [52] => | titul = Jak vyložit symbol ohnivých jazyků? [53] => | periodikum = Pastorace.cz [54] => | vydavatel = [[Arcibiskupství pražské]] - [[Pastorační středisko]] [55] => | url = https://www.pastorace.cz/clanky/jak-vylozit-symbol-ohnivych-jazyku [56] => | datum vydání = 2003-06-06 [57] => | datum přístupu = 2023-05-28 [58] => }} [59] => [60] => V [[České země|českých zemích]] se letnice slavily od příchodu křesťanství, avšak ještě dlouho poté v lidové [[Zbožnost|zbožnosti]] přetrvávají [[Pohanství|pohanské]] obyčeje, byť naroubované na nové [[náboženství]] křesťanského [[Hegemonie|hegemona]], jak dokládá i kronikář [[Kosmas]], když roku [[1092]] píše o [[kníže]]ti [[Břetislav II.|Břetislavu II.]], že vyháněl ze země [[Čarodějník|čarodějníky]], [[věštec|věštce]] a pohanské hadače. Kníže vykořenil podle Kosmy též „''obyčeje [[Pověrečnost|pověrečné]], které vesničané, posud polopohané, o Letnicích v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke [[Studánka|studánkám]], oběti zabíjeli a zlým duchům [[Obětování|obětovali]]''“. Slavnosti [[Staří Slované|starých Slovanů]], tzv. ''rusalné svátky'' ([[rusalje]]), spjaté mimo jiné s oběťmi zemřelým předkům a u [[Východoslovanské jazyky|východoslovanských kultur]] zasvěcené [[Rusalka (mytologie)|rusalkám]], mají název odvozen od starořímských slavností [[Rosalia (svátek)|rosalia]] ({{Jazyk|la|''dies rosae''}}, ''den růží'') spojených se svátkem růží a [[Smrt|zemřelých]] – ochrannou a prosperitní [[Magie|magií]], a s pozůstatky, které je možné vysledovat v celém evropském kulturním okruhu v pojmenování svátku i v podobě části zvyků (viz také [[Jan Hanuš Máchal]]). Na [[Valašsko|Valašsku]] se v domácnostech na stropní trámy, nad [[Kolébka|kolébky]] či postýlky dětí zavěšovaly holubice – symboly ''Ducha svatého'' – s tělíčky z vyfouknutých vajíček s křídly a ocasem z navarhánkovaného papíru, aby děti chránily i zabavily. Také původní židovské [[Starý zákon|starozákonní]] Letnice, ze kterých ty křesťanské přímo vycházejí, byly původně svátky prosperitního typu – zemědělským svátkem majícím podstatu v obětování prvního chleba z nové [[Mouka|mouky]] jako díkůvzdání [[Hospodin|Hospodinu]] za [[žně]] ([[Šavu'ot|Šavuot]], ''Svátek týdnů''), a oslavou darování [[Tóra|Tóry]] (Zákona – knihy zákonů stvořenou Bohem) [[Mojžíš|Mojžíšovi]] na [[Sinaj (biblická hora)|hoře Sinaj]] se staly později.{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = Význam a historie letnic [62] => | periodikum = Pastorace.cz [63] => | vydavatel = [[Arcibiskupství pražské]] - [[Pastorační středisko]] [64] => | url = https://www.pastorace.cz/tematicke-texty/vyznam-a-historie-letnic [65] => | datum přístupu = 2023-05-29 [66] => }}{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení = Pavlát [68] => | jméno = Leo [69] => | odkaz na autora = Leo Pavlát [70] => | titul = Proč dal Hospodin Mojžíšovi Tóru na Sinaji [71] => | periodikum = Regiony [72] => | vydavatel = [[Český rozhlas]] [73] => | url = https://regiony.rozhlas.cz/proc-dal-hospodin-mojzisovi-toru-na-sinaji-8008553 [74] => | datum vydání = 2008-06-08 [75] => | datum přístupu = 2023-05-29 [76] => }} [77] => [78] => Označení ''Letnice'' je typické pro [[Západní křesťanství|západní církev]], zatímco termín ''Padesátnice'' je užíván zejména ve [[Východní křesťanství|východním křesťanství]]. V lidové tradici byly též označovány "zelenými svátky". V sobotu před „Svatodušními“ (lidově „zelenými“) svátky hospodyně uklidily dům a vyzdobily jej zvenku i zevnitř zelenými lipovými větvemi a kvítím. Zelené větvičky se zasouvaly za okna a ve světnici byl ověnčený především tzv. „svatý kout“, roh obytné světnice se svatými obrázky a krucifixem (symbolu ukřižovaného Ježíše Krista s jeho tělem), aby měl v neděli Duch svatý (až přijde do příbytku v podobě holubice), kde spočinout. Zpravidla tam byl i stůl a nad ním visela dřevěná holubice (symbol Ducha svatého). V sobotní předvečer se také po celé vsi ozývalo práskání bičů, střílení z pušek a pistolí a zvonění klíči. Hluk sloužil jako magický prostředek proti "temným silám" a také měl připomínat hukot vichru s ohnivými jazyky, který doprovázel příchod Ducha svatého. [79] => [80] => == Datum letnic == [81] => Výpočet data slavení svatodušních svátků je závislý na [[výpočet data Velikonoc|výpočtu data Velikonoc]], který se však liší v [[západní církev|západní]] a [[východní církev|východní]] [[církev|církvi]]. Letnice (Neděle Svatodušní) připadají na padesátý den po slavnosti [[Zmrtvýchvstání Páně]] (Boží hod Velikonoční), počítaje v tom po [[starověk]]ém způsobu i tento den; Seslání Ducha svatého je tak osmou nedělí [[velikonoce|velikonoční doby]], kterou tato doba končí. Pro následující roky letnice připadají na tyto dny: [82] => [83] => {|class=wikitable [84] => |- [85] => | style="text-align:center" |'''Rok''' [86] => | style="text-align:left" |'''Letnice v západní církvi''' [87] => | style="text-align:left" |'''Letnice ve východní církvi''' [88] => |- [89] => | style="text-align:center;padding:0px 20px" |2005 [90] => | style="text-align:left" |15. května [91] => | style="text-align:left" |19. června [92] => |- [93] => | style="text-align:center" |2006 [94] => | style="text-align:left" |4. června [95] => | style="text-align:left" |11. června [96] => |- [97] => | style="text-align:center" |2007 [98] => | style="text-align:left" |27. května [99] => | style="text-align:left" |27. května [100] => |- [101] => | style="text-align:center" |2008 [102] => | style="text-align:left" |11. května [103] => | style="text-align:left" |15. června [104] => |- [105] => | style="text-align:center" |2009 [106] => | style="text-align:left" |31. května [107] => | style="text-align:left" |7. června [108] => |- [109] => | style="text-align:center" |2010 [110] => | style="text-align:left" |23. května [111] => | style="text-align:left" |23. května [112] => |- [113] => | style="text-align:center" |2011 [114] => | style="text-align:left" |12. června [115] => | style="text-align:left" |12. června [116] => |- [117] => | style="text-align:center" |2012 [118] => | style="text-align:left" |27. května [119] => | style="text-align:left" |3. června [120] => |- [121] => | style="text-align:center" |2013 [122] => | style="text-align:left" |19. května [123] => | style="text-align:left" |23. června [124] => |- [125] => | style="text-align:center" |2014 [126] => | style="text-align:left" |8. června [127] => | style="text-align:left" |8. června [128] => |- [129] => | style="text-align:center" |2015 [130] => | style="text-align:left" |24. května [131] => | style="text-align:left" |31. května [132] => |- [133] => | style="text-align:center" |2016 [134] => | style="text-align:left" |15. května [135] => | style="text-align:left" |19. května [136] => |- [137] => | style="text-align:center" |2017 [138] => | style="text-align:left" |4. června [139] => | style="text-align:left" |4. června [140] => |- [141] => | style="text-align:center" |2018 [142] => | style="text-align:left" |20. května [143] => | style="text-align:left" |27. května [144] => |- [145] => | style="text-align:center" |2019 [146] => | style="text-align:left" |9. června [147] => | style="text-align:left" |16. června [148] => |- [149] => | style="text-align:center" |2020 [150] => | style="text-align:left" |31. května [151] => | style="text-align:left" |7. června [152] => |- [153] => | style="text-align:center" |2021 [154] => | style="text-align:left" |23. května [155] => | style="text-align:left" | [156] => |- [157] => | style="text-align:center" |2022 [158] => | style="text-align:left" |5. června [159] => | style="text-align:left" | [160] => |- [161] => | style="text-align:center" |2023 [162] => | style="text-align:left" |28. května [163] => | style="text-align:left" | [164] => |- [165] => | style="text-align:center" |2024 [166] => | style="text-align:left" |19. května [167] => | style="text-align:left" | [168] => |- [169] => | style="text-align:center" |2025 [170] => | style="text-align:left" |8. června [171] => | style="text-align:left" | [172] => |- [173] => | style="text-align:center" |2026 [174] => | style="text-align:left" |24. května [175] => | style="text-align:left" | [176] => |- [177] => |} [178] => [179] => V západní církvi je nejdřívější možné datum letnic [[10. květen|10. května]] (jako v roce [[1818]] a [[2285]]) a nejpozdější možné datum je [[13. červen|13. června]] (jako v roce [[1943]] a [[2038]]). [180] => [181] => == Svatodušní pondělí == [182] => V [[katolická církev|katolické církvi]] se až do [[Druhý vatikánský koncil|Druhého vatikánského koncilu]] svatodušní svátky slavily po dva dny a svatodušní pondělí bylo [[zasvěcený svátek|zasvěceným svátkem]] i v [[První Československá republika|první Československé republice]]. O těchto dvou dnech bylo možné také žehnat [[svěcená voda|křestní vodu]], [[křest|křtít]] (i dospělé) a [[biřmování|biřmovat]]. [183] => [184] => Svatodušní pondělí je nadále volným dnem v [[Německo|Německu]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Maďarsko|Maďarsku]], [[Belgie|Belgii]], [[Lucembursko|Lucembursku]], [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsku]], [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Norsko|Norsku]], [[Dánsko|Dánsku]], [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Velká Británie|Velké Británii]], [[Argentina|Argentině]] i [[Uruguay]]i, na [[Island]]u, [[Kypr]]u a v [[Řecko|Řecku]]. Od roku [[2008]] je opět volným dnem ve [[Francie|Francii]], když v letech [[2005]]–[[2007]] vláda volno neúspěšně zrušila jako „den solidarity“ na financování sociálních akcí pro seniory. [185] => [186] => V Polsku a v Argentině se na svatodušní pondělí slaví památka Panny Marie Matky Církve. Dekretem [[Kongregace pro bohoslužbu a svátosti]] z 11. února 2018 bylo slavení této památky rozšířené na celou církev.{{Citace elektronického periodika [187] => | příjmení1 = Tetiva [188] => | jméno1 = Tomáš [189] => | periodikum = cirkev.cz [190] => | vydavatel = Česká biskupská konference [191] => | datum_vydání = 9. 3. 2018 [192] => | url = https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/180309cirkev-bude-slavit-pamatku-panny-marie-matky-cirkve [193] => | datum_přístupu = 2019-06-09 [194] => | jazyk = čeština [195] => }} [196] => [197] => V týdnu po Svatodušním pondělí ctí katolická církev (od roku 2015 i v ČR) "Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze" (latinsky festum Domini nostri Iesu Christi Summi et Æterni Sacerdotis). Slaví ve čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha svatého v zemích, jejichž biskupská konference požádala Svatý stolec o jeho zařazení do svého liturgického kalendáře.https://www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=%22Sv%C3%A1tek+Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1e+Krista%2C+nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADho+a+v%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9ho+kn%C4%9Bze%22 [198] => [199] => == Slavnost Nejsvětější Trojice == [200] => Slavnost Nejsvětější Trojice následuje další neděli po neděli Svatodušní. Poté následuje svátek [[Slavnost Těla a Krve Páně|„Božího Těla“ (Corpus Cristi)]] v posledních dvou stoletích slavený průvody mimo kostel, zpravidla ve čtvrtek (za 1. ČSR den pracovního klidu, v současné době jej v Čechách některé farnosti slaví až následující neděli), kterým letnice končí. V současnosti katolická liturgie svátky "Slavnost Nejsvětější Trojice" a tudíž i "Slavnost Těla a Krve Páně" počítá do liturgického mezidobí a tudíž vyjímá i ze svátků "Letnic", které redukuje na Svatodušní svátky a volné Svatodušní pondělí. Slavnost Božího Těla (ve čtvrtek) je v současnosti též volným dnem v řadě zemí (Německo, Rakousko, Uruguay, Polsko, Madrid ve Španělsku). [201] => [202] => == České pranostiky == [203] => [204] => === Svatodušní neděle === [205] => * O svatém Duše choď ještě v kožiše. [206] => * Na Svatého Ducha nesvlékej kožicha [207] => * Po svatém Duchu nezbavuj se kožichu. [208] => * Déšť o letnicích – slunce na Boží tělo. [209] => * Na Svatého ducha bláto – bude laciné mláto. [210] => * Prší-li na Svatého Ducha, jsou klepána žita. [211] => * Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše. [212] => * Na Svatý Duch do vody buch! [213] => * Svatý Duch přinese plný pytel much. [214] => [215] => === Svatodušní pondělí === [216] => * Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu. [217] => * Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena. [218] => [219] => == Zvyky == [220] => {{Upravit část|chybí zdroje}} [221] => * ''[[Jízda králů]]'' na Slovácku, Hané a Brněnsku. [222] => * ''Střílení ku ptáku'' – střílelo se na tyč, na které byl uvázán původně živý pták, později jeho atrapa. Střílelo se z kuše, později z pušek. Kdo sestřelil z tyče poslední kousek „ptáka“, stal se pro ten rok králem střelců. [223] => * ''Zpěv vodního ptáka'' – tento zvyk se šířil na Šumavě u německého obyvatelstva, přišel patrně z [[Bavorsko|Bavorska]] v [[17. století]]. Chlapci označili jednoho mezi sebou za vodního ptáka a poté chodili po vsi, zpívali, tropili vtípky a dostávali výslužku.[http://userweb.pedf.cuni.cz/kov/download/rezac_svatodussv.pdf Svatodušní svátky - letnice] [224] => * ''Škračení (smažení) vajec v přírodě'' - valašský zvyk{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://ww.vmp.cz/cs/odborna-cinnost/zvykoslovny-rok/letnice-svatodusni-svatky-na-valassku.html |datum přístupu=2013-04-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160304105557/http://ww.vmp.cz/cs/odborna-cinnost/zvykoslovny-rok/letnice-svatodusni-svatky-na-valassku.html |datum archivace=2016-03-04 |nedostupné=ano }} [225] => * "Hon na Krále"-hledání krále na Svatodušní pondělí. [226] => [227] => == Odkazy == [228] => [229] => === Reference === [230] => [231] => [232] => === Související články === [233] => * [[Letniční hnutí]] [234] => * [[Duch svatý]] [235] => * [[Nanebevstoupení Páně]] [236] => * [[Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze]] [237] => * [[Slavnost Nejsvětější Trojice]] [238] => [239] => === Externí odkazy === [240] => * {{Commonscat|Pentecost}} [241] => * {{Otto|heslo=Boží hod}} [242] => * {{Otto|heslo=Pentékosté}} [243] => * {{Wikislovník|heslo=letnice}} [244] => [245] => {{Apoštolové}} [246] => {{Liturgický rok}} [247] => {{Autoritní data}} [248] => {{Portály|Křesťanství}} [249] => [250] => [[Kategorie:Liturgický rok]] [251] => [[Kategorie:Duch svatý]] [252] => [[Kategorie:Pohyblivé svátky]] [] => )
good wiki

Letnice

Letnice, také padesátnice, Seslání Ducha svatého, Boží hod svatodušní či Svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den), jsou křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po svátku Nanebevstoupení Páně. Teologicky se tento svátek vztahuje v židovství k předání Zákona na Sinaji (Svátku týdnů) a v křesťanství k seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově nanebevstoupení.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'apoštol','Tóra','Duch svatý','starověk','Nanebevstoupení Páně','Sinaj (biblická hora)','církev','západní církev','Východní křesťanství','10. květen','Pohanství','žně'

Apoštol

Církev

Pohanství

Starověk

Starověk je období v lidské historii, které se vyznačuje rozvojem civilizací a kultur.

Tóra

Žně