Array ( [0] => 15481151 [id] => 15481151 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Liberec [uri] => Liberec [3] => Liberec, radnice, výhled 01.jpg [img] => Liberec, radnice, výhled 01.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Liberec je město s bohatou historií a malebným umístěním v severních Čechách, které se pyšní jedinečnými přírodními krásami a řadou kulturních a společenských aktivit. Nachází se na úpatí Ještědského hřebene, kde se můžete těšit na nádherné výhledy do okolní krajiny a široké možnosti pro rekreační aktivity, jako jsou turistika a lyžování. Město má rozmanitou architekturu, od historických budov po moderní stavby, které odrážejí jeho vývoj a inovativní ducha. Dominantou je právě Ještěd, jehož charakteristická silueta se stala symbolem města. Ještědský vysílač, zapsaný na seznamu UNESCO, přitahuje návštěvníky nejen svým jedinečným designem, ale také možnostmi pro sportovní vyžití. Liberec je znám také svými kulturními institucemi, jako je Severočeské muzeum a Divadlo F. X. Šaldy, které poskytují pestrou paletu kulturních zážitků a podpory místních umělců. Kromě toho se zde konají různorodé festivaly, které podporují společenský život a posilují komunitu. Obyvatelé města si zakládají na zdravém životním stylu, což se odráží v dostupnosti zelených ploch, parků a cyklostezek. Liberec se snaží být městem přívětivým k rodinám a jednotlivcům, a to díky kvalitním školám, službám a prosperujícím podnikům, které zajišťují stabilní ekonomické zázemí. Ve shrnutí, Liberec je město, které kombinuje historické dědictví s moderním životním stylem, kde příroda a kultura jdou ruku v ruce a vytvářejí tak inspirativní prostředí pro život a těšení se na budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => Liberec je město s bohatou historií a malebným umístěním v severních Čechách, které se pyšní jedinečnými přírodními krásami a řadou kulturních a společenských aktivit. Nachází se na úpatí Ještědského hřebene, kde se můžete těšit na nádherné výhledy do okolní krajiny a široké možnosti pro rekreační aktivity, jako jsou turistika a lyžování. Město má rozmanitou architekturu, od historických budov po moderní stavby, které odrážejí jeho vývoj a inovativní ducha. Dominantou je právě Ještěd, jehož charakteristická silueta se stala symbolem města. Ještědský vysílač, zapsaný na seznamu UNESCO, přitahuje návštěvníky nejen svým jedinečným designem, ale také možnostmi pro sportovní vyžití. Liberec je znám také svými kulturními institucemi, jako je Severočeské muzeum a Divadlo F. X. Šaldy, které poskytují pestrou paletu kulturních zážitků a podpory místních umělců. Kromě toho se zde konají různorodé festivaly, které podporují společenský život a posilují komunitu. Obyvatelé města si zakládají na zdravém životním stylu, což se odráží v dostupnosti zelených ploch, parků a cyklostezek. Liberec se snaží být městem přívětivým k rodinám a jednotlivcům, a to díky kvalitním školám, službám a prosperujícím podnikům, které zajišťují stabilní ekonomické zázemí. Ve shrnutí, Liberec je město, které kombinuje historické dědictví s moderním životním stylem, kde příroda a kultura jdou ruku v ruce a vytvářejí tak inspirativní prostředí pro život a těšení se na budoucnost. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | logo = Liberec Logo.png [2] => | název = Liberec [3] => | obrázek = Liberec náměstí a radnice 3.jpg [4] => | popisek = [[Liberecká radnice]] na náměstí Dr. Edvarda Beneše s Neptunovou kašnou [5] => | kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]] [6] => | NUTS3 = CZ051 [7] => | okres = Liberec [8] => | pověřená obec = Liberec [9] => | obec s rozšířenou působností = Liberec [10] => | země = [[Čechy]] [11] => | rozpočtové výdaje = 2458https://www.liberec.cz/cz/radnice/strategie-projekty/rozpocet-mesta/zverejneni-navrhu-rozpoctu-rok-2021.html [12] => | rozpočtové výdaje aktuální k = 2021 [13] => | PSČ = 460 00–460 15, 463 11, 463 12{{Citace elektronické monografie [14] => | titul = Pošty a PSČ Liberec [15] => | url = http://www.posty-psc.cz/liberec/ [16] => | vydavatel = Databáze PSČ měst a obcí [17] => | datum_přístupu = 2020-06-25 [18] => }} [19] => | počet částí obce = 33 [20] => | počet katastrálních území = 26 [21] => | počet ZSJ = 102 [22] => | počet městských obvodů = 1 [23] => | adresa = Nám. dr. E. Beneše 1/1
Liberec I-Staré Město
460 59 Liberec 1 [24] => | web = www.liberec.cz [25] => | e-mail = info@magistrat.liberec.cz [26] => | primátor = {{Nowrap|[[Jaroslav Zámečník]] ([[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]])}} [27] => | primátor aktuální k = 2022 [28] => | status = statutární město [29] => }} [30] => '''Liberec''' ({{Vjazyce2|de|''Reichenberg''}}) je [[statutární město]] v [[Okres Liberec|okrese Liberec]] na severu [[Čechy|Čech]] a krajské a univerzitní město [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]]. Se svými {{Počet obyvatel|pád=7}} obyvateli je páté největší město v [[Česko|Česku]] (třetí v Čechách). Spolu se sousedním [[Jablonec nad Nisou|Jabloncem nad Nisou]] a okolními obcemi vytváří širší sídelní [[aglomerace|aglomeraci]], sám katastr města obsahuje jako [[Enkláva|enklávu]] obec [[Stráž nad Nisou]]. Liberec je zakládajícím členem [[Euroregion Nisa|Euroregionu Nisa]], od roku 2004 i jeho hlavním městem. [31] => [32] => == Poloha == [33] => Liberec se nachází zhruba 91 km severo-severovýchodně od [[Praha|Prahy]] a 99 km severo-severozápadně od [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Město leží v [[Liberecká kotlina|Liberecké kotlině]] [[Žitavská pánev|Žitavské pánve]] mezi [[Ještědsko-kozákovský hřbet|Ještědsko-kozákovským hřbetem]] jižně a [[Jizerské hory|Jizerskými horami]] severovýchodně. Pata radnice je ve výšce 374 m n. m., nejvyšším bodem [[Katastrální území|katastru]] města je vrchol [[Ještěd]]u (1012 m n. m.), nejnižší je hladina Nisy v severní části [[Machnín]] (325 m n. m.) Městem protéká [[Lužická Nisa]] a její přítoky, například [[Černá Nisa]] a [[Harcovský potok]], na němž leží [[Vodní nádrž Harcov|Harcovská přehrada]]. Přirozenými vodními plochami jsou rybníky: například Vesecký (tzv. Teich), Kačák (Žabák) v [[Krásná Studánka|Krásné Studánce]] či rybník Seba (hráz) v Janově Dole. [34] => [[Soubor:Liberec z Ještědu 002.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Liberec z Ještědu]] [35] => [36] => Liberec se do roku 1939 rozprostíral na ploše 6,2 km², což dnes představuje historický střed města. Po připojení 11 obcí 1. května 1939 se město rozrostlo o dalších 23 obcí v letech 1954, 1963, 1976, 1980 a 1986. Po roce 1989 se naopak čtyři obce od města oddělily. Rozloha katastru města tak činí 106,09 km². Z toho tvoří 35,2 % zemědělská půda, přes polovinu jí jsou louky a pastviny. Dvě třetiny nezemědělské půdy tvoří půda lesní (celkem 39,9 % rozlohy). {{Sousední obce}} [37] => [38] => == Podnebí == [39] => Podnebí Liberce určuje jeho poloha v kotlině mezi dvojicí horských masivů. Protože jsou tyto horské hřebeny překážkou proudění vlhkého atlantického vzduchu, jsou ve městě poměrně hojné srážky. Jejich průměrný úhrn je 803,4 mm ročně – nejdeštivějším měsícem je srpen s 88,4 mm, nejsušší je únor s 46,2 mm. Průměrná teplota vzduchu je 7,2 °C, nejteplejším měsícem je červenec s 16,2 °C, nejchladnější leden, kdy průměrná teplota činí −2,5 °C. [40] => [41] => == Název == [42] => Původ názvu města je stále nejasný, býval předmětem mnoha diskusí, často dokonce národnostně podbarvených. Patrně nejstarším doloženým tvarem názvu je ''Reychinberch'' z roku 1352 a ''Raichmberg'' (1369). Přípona -''berg'' znamená německy „hora“ a ''reich'' „bohatý“. Protože však tehdejší osada zvláštním bohatstvím neoplývala, považuje se název buď za přání osadníků, nebo za název přinesený z Německa. [43] => [44] => Český ekvivalent jména vznikl zkomolením: ''Rychberk'' (1545), ''Lychberk'' (1592), ''Libercum'' (1634), ''Liberk'' (1790) a konečně ''Liberec'' (1845). V případě, že po sobě následovala v jednom slově dvě písmena „r“, docházelo v lidové mluvě ke změně jedné z nich na „l“, podobným vývojem prošel také název osady [[Liberk]] (původně ''Rehberg'' či ''Richnberg'') u [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnova nad Kněžnou]]. Přípona -ec se do slova dostala přes přídavné jméno „liberecký“, jehož původní tvar „liberkský“ byl obtížně vyslovitelný. [45] => [46] => == Městské symboly == [47] => [[Soubor:Znak Liberec.svg|náhled|vlevo|120px|Znak Liberce]] [48] => [[Znak (heraldika)|Znak]] města Liberce tvoří stříbrný štít, na kterém je hradební zeď rubínové barvy s dvojicí věží a [[cimbuří]]m. Na stříbrných závěsech zavěšené zlaté veřeje brány jsou otevřené, horní polovinu brány uzavírá zlatá padací mříž se stříbrem kovanými špičkami. V každé z věží se nachází otevřená branka, nad kterou je střílna a podlouhlé okénko dělené křížem. Věže mají stříšku rubínové barvy zakončenou zlatou makovicí s modrým, vlajícím praporkem. Na zdi nad bránou visí štít lazurově modré barvy se stříbrným kolem, které bylo znakem [[Redernové|Redernů]]. Na cimbuří mezi věžemi stojí rozkročen zlatý lev s korunkou na hlavě, červeným jazykem a vztyčeným ocasem. [49] => [50] => List městské vlajky se dělí na dva vodorovné pruhy, červený nahoře a bílý dole. List má poměr šířky k délce 2:3. V jeho žerďové polovině je znak města ve španělském štítě. [51] => [52] => Předchozí městské [[logo]] bylo tvořené stylizovanými siluetami dvojice nejvýznamnějších staveb města: radnice a [[Ještěd (hotel a vysílač)|hotelu Ještěd]], kde levá část radnice a pravá část hotelu jsou spojeny v jeden celek. Logo bylo doplněno malým nápisem Liberec. [53] => Současné logo, používané od roku 2017, tvoří jednoduchá šipka vzhůru ^, která symbolizuje Ještěd, a výrazný nápis Liberec.{{Citace elektronické monografie [54] => | titul = Logomanuál základní verze logavizuálního stylu města Liberec [55] => | url = http://www.liberec.cz/files/dokumenty/odbory/kancelar-primatora/logo_manual_verze1.pdf [56] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] online [57] => | vydavatel = Statutární město Liberec [58] => | datum vydání = 2017 [59] => | datum přístupu = 2020-09-29 [60] => }}. [61] => [62] => == Historie == [63] => [[Soubor:Liberec Waldsteinhäuser.JPG|náhled|vlevo|Valdštejnské domky|upright]] [64] => [65] => Patrně na konci 13. století začala na obchodní cestě z [[Čechy|Čech]] do [[Lužice]], na brodě přes Harcovský potok, vznikat osada, kde si obchodníci mohli po náročném přechodu Ještědského hřebene odpočinout. První zmínka o této obci je z roku [[1352]] (původní název Reychinberch). V té době byl Liberec proti sousednímu [[Hrádek nad Nisou|Hrádku nad Nisou]] nebo [[Frýdlant]]u bezvýznamný.Karpaš, Roman, ''Kniha o Liberci'', 2004, s. 7 [66] => [67] => Prvními významnými vlastníky okolního území byli [[Páni z Biberštejna|Bieberštejnové]], svobodní páni původem ze Saska. Když v roce 1551 vymřela frýdlantská větev Bibrštejnů po meči, prodal císař Ferdinand I. panství Frýdlant, Liberec a Závidov za 40 000 tolarů šlechtici Bedřichovi z Redernu. [[Redernové]] se zasloužili především o rozvoj města, byly svobodní páni původem ze Slezska, kteří založili [[Liberec (zámek)|liberecký zámek]] s nádhernou kaplí, špitál a další stavby a za jejichž panování císař [[Rudolf II.]] roku 1577 povýšil Liberec na [[město]]. Na znaku nového města je od té doby znak [[Redernové|Redernů]] – stříbrné vozové kolo. [[Kateřina z Redernu]] dala také podnět k budování radnice v letech 1599–1603. Ve stejné době již určovaly ráz města první kamenné stavby. Postavili také u řeky Nisy v roce 1561 Panský pivovar. Zásluhou jejich hejtmana Joachima Ulricha z Rosenfeldu byly vydlážděny hlavní ulice a v roce 1565 bylo vybudováno dřevěné vodovodní potrubí, na které bylo napojeno několik kašen. Liberec tehdy měl 57 domů v okolí bývalého Staroměstského náměstí (dnešní Dr. Edvarda Beneše). Ve městě žilo přibližně 600 obyvatel.{{Citace monografie [68] => | titul = Liberec [69] => | editoři = Hana Chocholoušková, Markéta Lhotová [70] => | vydání = Vyd. 1 [71] => | vydavatel = Paseka [72] => | místo = Praha [73] => | počet stran = 69 [74] => | edice = Zmizelé Čechy [75] => | isbn = 978-80-7432-031-6 [76] => }} [77] => [78] => Když Redernové po [[Bitva na Bílé hoře|Bitvě na Bílé hoře]] vynuceně opustili [[Frýdlantsko]] i Liberecko, získal toto panství za 150 000 zlatých [[Albrecht z Valdštejna|Albrecht z Valdštejna]], pozdější [[Frýdlantské vévodství|vévoda frýdlantský]]. Ten město pověřil zvýšenou výrobou [[sukno|sukna]], do kterého oblékal svou armádu. Založil také ''Nové Město'' v oblasti dnešního Sokolovského náměstí zastavěné [[hrázděná stavba|hrázděnými domy]]. Poslední tři tyto „[[Valdštejnské domky]]“ (vzniklé ovšem až kolem roku 1680) zůstávají ve Větrné ulici. Po vévodově smrti připadl Liberec hraběti [[Matyáš z Gallasu|Matyáši z Gallasu]], jehož rod pocházel z pomezí dnešních [[Korutany|Korutan]] a [[Itálie]]. [79] => [80] => [[Soubor:Reichenberg 1900.jpg|náhled|[[Fotochrom]] Liberce kolem roku 1900]] [81] => Zlaté období nastalo pro Liberec v 18. století s rozvojem textilního průmyslu. Nejprve se původní [[cech]]ovní výroby přerodila v [[manufaktura|manufakturní]], kdy v Liberci pracovalo na 800 soukenických mistrů, 480 [[tovaryš]]ů a víc než 1000 jejich pomocníků. Liberec se tak stal největším manufakturním městem [[České království|Království českého]] a jeho důležitost ještě stoupla přeměnou manufaktur na textilní továrny. Na počátku 19. století ve městě vznikla řada reprezentativních budov odpovídajících jeho významu jakožto druhého největšího města Čech; 21. prosince 1850{{Citace kvalifikační práce [82] => | příjmení = Tesař [83] => | jméno = Jan [84] => | instituce = Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní [85] => | titul = Historie a současnost statutárních měst [86] => | url = http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/34981/1/TesarJ_Historie%20a%20soucasnost_MCH_2009.pdf [87] => | typ práce = Diplomová práce [88] => | vedoucí = Miloš Charburský [89] => | místo = Pardubice [90] => | rok = 2009 [91] => }} Liberec získal postavení [[statutární město|statutárního města]], čímž se ze správního hlediska co do důležitosti zařadil v Čechách hned za Prahu. Toto období bylo zlatým věkem města, stavělo se mnoho honosných vil, moderních škol, do města byla roku 1859 zavedena železnice z [[Pardubice|Pardubic]] a [[Žitava|Žitavy]]. V této době zde průmyslník [[Johann Liebieg]] založil továrnu Johann Liebieg & Comp. (pozdější [[Textilana Liberec|Textilana]]). Ve městě byly 3 [[konzul]]áty, 50 textilních továren a 60 kovoprůmyslových podniků včetně automobilové továrny [[Reichenberger Automobil Fabrik|RAF]]. Na konci století byla také postavena nová radnice a divadlo. Město bylo v polovině 19. století druhým největším městem v Čechách, v roce 1857 zde žilo 18 854 obyvatel. Dne 9. prosince 1850 obdržel Liberec zvláštní obecní statut, který měl úroveň okresu. Takové postavení měla kromě Liberce v Čechách pouze Praha. V letech 1858–1859 byla postavena městská plynárna. Dne 1. září 1859 bylo funkční plynové veřejné osvětlení, které obsahovalo 214 plynových lamp, které postupně nahrazovaly petrolejové lampy. Od roku 1850 bylo město sídlem okresního i krajského soudu.Liberec byl převážně německým městem se 7% českou menšinou. Prosperitu ukončila [[první světová válka]]. Na místě čtvrti [[Ostašov (Liberec)|Ostašov]] tehdy vznikl zajatecký tábor pro víc než 40 000 ruských a italských vojáků. [92] => [93] => Národnostní složení města se stalo problémem po vzniku Československa na podzim 1918. Aby se [[sudetští Němci]] neocitli ve státě, kde jejich město budou ovládat Češi, vyhlásili v severním pohraničí provincii {{cizojazyčně|de|[[Německé Čechy|Deutschböhmen]]}} s vlastní vládou, měnou a Libercem jako hlavním městem. Jejich snaha přidružit se k Německu nebo Rakousku skončila, když nová [[československá armáda]] v prosinci téměř bez boje území obsadila. [94] => [95] => [[Soubor:Stadtplan Reichenberg 1930 Liberec 1930.jpg|náhled|Mapa města okolo roku 1930]] [96] => Vyhláška č. 68/1923 prezidenta české zemské správy politické ze 6. dubna 1923 libereckému [[magistrát]]u odňala kompetence okresního úřadu a území města, tvořeného tehdy pouze pěti centrálními čtvrtěmi (Staré Město, Nové Město, Jeřáb, Perštýn a Kristiánov), bylo spojeno s okolním [[Okres|politickým okresem]] Liberec-venkov do politického okresu Liberec, čímž prakticky přestalo být statutárním městem, ačkoliv jím formálně i nadále zůstalo. V roce 1935 vyhrála volby v Liberci [[Sudetoněmecká strana]] (''{{cizojazyčně|de|Sudetendeutsche Partei}}'' – SdP), jejímž předákem byl rodák z [[Vratislavice nad Nisou|Vratislavic nad Nisou]] [[Konrad Henlein]]. Koncem 30. let 20. století byl ve městě dislokován prapor [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]] pod velením podplukovníka [[František Kruliš|Františka Kruliše]]. Tento prapor měl ke dni 24. září 1938 1848 mužů. Při bojovém nasazení padlo 6 mužů tohoto praporu, 7 mužů bylo zraněno a 375 mužů bylo zajato.{{Citace monografie [97] => | příjmení = Lášek [98] => | jméno = Radan [99] => | titul = Jednotka určení SOS [100] => | url = [101] => | vydavatel = Cody print [102] => | místo = Praha [103] => | počet stran = [104] => | strany = 334 [105] => | svazek = 3 [106] => | typ svazku = díl [107] => | isbn = 80-902964-7-5 [108] => | isbn2 = 978-80-902964-7-3 [109] => | oclc = 71294449 [110] => }} [111] => [112] => Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] v říjnu 1938 připadly Sudety německé [[Nacistické Německo|Třetí říši]] a téměř veškeré české obyvatelstvo muselo odejít do vnitrozemí. Liberec se stal hlavním městem nové [[Říšská župa Sudety|sudetské župy]] (''{{cizojazyčně|de|Gauhauptstadt}}'') a sídlem místodržícího. 1. května 1939 připojením předměstských obcí Rochlice, Horní Růžodol, Dolní Hanychov, Janův Důl, Františkov, Růžodol I, Staré a Nové Pavlovice, Ruprechtice, Starý a Nový Harcov vznikl tzv. „Velký Liberec“, ve kterém žilo 70 tisíc obyvatel.{{Citace periodika [113] => | příjmení = Biman [114] => | jméno = Stanislav [115] => | odkaz na autora = Stanislav Biman [116] => | titul = Naplněný generační sen: utvoření Velkého Liberce [117] => | periodikum = Fontes Nissae – Prameny Nisy [118] => | rok = 2012 [119] => | číslo = 2 [120] => | strany = 13–17 [121] => | issn = 1213-5097 [122] => | url = http://fontesnissae.cz/pdf/Fontes_2012_1_02.pdf [123] => | datum přístupu = 2016-08-27 [124] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160828040634/http://fontesnissae.cz/pdf/Fontes_2012_1_02.pdf [125] => | datum archivace = 2016-08-28 [126] => | nedostupné = ano [127] => }} {{Wayback|url=http://fontesnissae.cz/pdf/Fontes_2012_1_02.pdf |date=20160828040634 }} [[Druhá světová válka]] město výrazně nezasáhla, vynutila si však změny struktury průmyslu. Během posledních dnů války byly v Liberci vydávány polooficiální bankovky v hodnotě 20 [[Říšská marka|říšských marek]]. Po skončení války byla během dvou let [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlena drtivá většina původních obyvatel]]. [128] => [129] => Roku 1945 se Liberec stal opět plnohodnotným statutárním městem. Tím přestal být po [[Zákon o krajském zřízení|správní reformě]] roku 1949, stal se však střediskem tehdejšího [[Liberecký kraj (1948–1960)|Libereckého kraje]]. Tento kraj byl [[Zákon o územním členění státu|zrušen]] roku 1960 a Liberec se tak stal pouze městem okresním v rámci [[Severočeský kraj|Severočeského kraje]] spravovaného z [[Ústí nad Labem]]. V srpnu roku 1968 projížděla Libercem sovětská okupační vojska [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]. Tento vpád ve městě mimo jiné způsobil smrt 9 nevinných obětí, jejichž památník je dnes umístěn na radnici, a zničení průčelí domů na Náměstí Edvarda Beneše. Invaze zastihla v Liberci také [[Václav Havel|Václava Havla]] a Jana Třísku, kteří se účastnili svobodného vysílání libereckého rozhlasu. [130] => [131] => Dnes patří k Liberci i okolní obce, které byly původně samostatné. V roce 1954 se připojili obce Kateřinky, Karlinky a Horní Hanychov. V roce 1963 proběhla integrace obcí Ostašov, Horní Suchá a Rudolfov, od roku 1976 Doubí, Pilínkov a Hluboká, Vesec, Stráž nad Nisou a Svárov. V roce 1980 došlo k připojení obcí Vratislavice nad Nisou s Kunraticemi, Krásná Studánka s Radčicemi, Machnín s Bedřichovkou a Karlovem. V roce 1990 došlo k odtržení obcí Stráž nad Nisou se Svárovem, Dlouhý Most, Jeřmanice a Šimonovice s Minkovicemi. [132] => [133] => Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] se Liberec roku 1990 stal opět statutárním městem. Po krachu textilních továren se změnila struktura průmyslu, vznikly nové průmyslové a obchodní zóny a Liberec se stal centrem nového [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]]. [134] => [135] => == Obyvatelstvo == [136] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 2 514 domech 34 985 obyvatel, z nichž bylo 18 453 žen. 4 894 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 27 929 k německé a 130 k židovské. Žilo zde 29 139 římských katolíků, 2 725 evangelíků, 173 příslušníků Církve československé husitské a 1 312 židů.{{Citace monografie [137] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [138] => | vydavatel = Orbis [139] => | místo = Praha [140] => | rok = 1924 [141] => | počet stran = 598 [142] => | strany = 155 [143] => | svazek = I. Země Česká [144] => | typ svazku = díl [145] => }} Podle sčítání 1930 zde žilo v 3 072 domech 38 568 obyvatel. 6 314 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 30 023 k německé. Žilo zde 30 285 římských katolíků, 3 294 evangelíků, 889 příslušníků Církve československé husitské a 1 392 židů.{{Citace monografie [146] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [147] => | vydavatel = Orbis [148] => | místo = Praha [149] => | rok = 1934 [150] => | počet stran = 613 [151] => | strany = 190 [152] => | svazek = I. Země Česká [153] => | typ svazku = díl [154] => }} [155] => [156] => Od konce druhé světové války počet obyvatel Liberce stále stoupal. V roce 1985 přesáhl stotisícovou hranici, pak začal počet libereckých občanů klesat, v roce 1998 až pod hranici statisíc, o sedm let později ale došlo k obratu a v roce 2009 se opět vrátil mezi stotisícová města. Zatím největšího počtu, 104 802 obyvatel, dosáhl na začátku roku 2020. [157] => {{Citace elektronické monografie [158] => | titul = Liberec 1949–2004 [159] => | url = http://notes3.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/CF003646DC/$File/4018r145.pdf [160] => | vydavatel = Český statistický úřad [161] => | místo = Praha [162] => | datum přístupu = 2014-05-02 [163] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140502202118/http://notes3.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/CF003646DC/$File/4018r145.pdf [164] => | datum archivace = 2014-05-02 [165] => | nedostupné = ano [166] => }}{{Citace elektronické monografie [167] => | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [168] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/121739326/1300722003.pdf [169] => | vydavatel = Český statistický úřad [170] => | místo = Praha [171] => }} Kromě toho do města také dojíždí přes 10 tisíc lidí za prací i za studiem.{{Citace elektronické monografie [172] => | titul = Malý lexikon obcí České republiky 2013 [173] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/maly-lexikon-obci-ceske-republiky-2013-nl6r6nhlpw [174] => | vydavatel = Český statistický úřad [175] => | datum_vydání = 2013-12-16 [176] => | datum_přístupu = 2018-01-22 [177] => }} Vlastní [[aglomerace]] Liberec – [[Jablonec nad Nisou]], do níž kromě těchto dvou jádrových měst spadá dalších 45 okolních obcí, má zhruba 220 tisíc obyvatel.{{Citace elektronické monografie [178] => | příjmení = Ouředníček [179] => | jméno = Martin [180] => | příjmení2 = Nemeškal [181] => | jméno2 = Jiří [182] => | příjmení3 = Pospíšilová [183] => | jméno3 = Lucie [184] => | titul = Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument [185] => | url = https://rsk-sk.cz/dokumenty/in/iti/2021/Vymezeni_uzemi_pro_ITI_zaverecny_dokument.pdf [186] => | vydavatel = Regionální stálá konference Středočeského kraje [187] => | datum vydání = leden 2020 [188] => | datum přístupu = 2021-05-12 [189] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] online [190] => | strany = 33–34 [191] => }} [192] => [193] => {| class="wikitable" [194] => |+ Vývoj počtu obyvatel (včetně městských částí, které se k Liberci připojily mezi lety 1939–1980){{citace monografie [195] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [196] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf [197] => | vydavatel = Český statistický úřad [198] => | rok = 2006 [199] => | strany = 51–54 [200] => | svazek = I [201] => | isbn = 80-250-1311-1 [202] => }} [203] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [204] => |- [205] => | 50 252 || 60 198 || 68 135 || 79 470 || 89 312 || 84 845 || 95 623 || 69 663 || 78 193 || 84 046 || 95 924 || 101 162 || 99 102 || 102 754 || 104 340 [206] => |} [207] => [208] => [209] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 563889 Liberec, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel města Liberec roku 2011 [210] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 563889 Liberec, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel města Liberec roku 2011 [211] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 563889 Liberec, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel města Liberec roku 2011 [212] => [213] => [214] => == Pamětihodnosti == [215] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Liberci}} [216] => [[Soubor:Ještěd , letecký pohled.jpg|náhled|[[Ještěd (hotel a vysílač)|Hotel a vysílač]] na Ještědu]] [217] => [[Soubor:Liberec divadlo F. X. Šaldy 1.jpg|náhled|Divadlo F. X. Šaldy]] [218] => Jedním ze symbolů města je [[liberecká radnice]], novorenesanční stavba z roku 1893, která nahradila starou radnici z let 1599–1603 (původně renesanční stavba s věží a štítem stavitele Marcuse Antonia Spazia de Lancia), jejíž půdorys je naznačen v dlažbě náměstí Dr. E. Beneše. Širším symbolem nejen města, ale i kraje je [[Ještěd (hotel a vysílač)|hotel a vysílač na Ještědu]]. Významnou památkou je také [[Liberec (zámek)|liberecký zámek]], vystavěný v 80. letech 16. století Rederny a rozšiřovaný ještě v prvním desetiletí 17. věku včetně zámecké kaple, jejíž dosud dochovaný renesanční interiér patří k nejcennějším sakrálním prostorám ve městě. Nejstaršími dochovanými stavbami jsou tzv. [[Valdštejnské domky]] ve Větrné ulici z let 1678–1681. Na Zámeckém kopci (375 m n. m.) se nachází zřícenina hradu [[Hamrštejn]], nad Libercem lze také nalézt [[Liberecká výšina|Libereckou výšinu]], restauraci a rozhlednu postavenou v letech 1900–1901. Na břehu [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]] byl roku 1771 postaven tzv. [[Šolcův dům]], patrový roubený domek, kde dnes sídlí správa [[Chráněná krajinná oblast Jizerské hory|CHKO Jizerské hory]]. V údolí Harcovského potoka se nachází novorenesanční bývalé sídlo rodiny textilních průmyslníků [[Liebiegové|Liebiegů]] z roku 1897, tj. [[Liebiegův zámeček|Liebiegova vila]]. Naopak u městského zámku je možné navštívit [[Vila Johanna Liebiega mladšího|Vilu Johanna Liebiega mladšího]], postavenou též v novorenesančním slohu mezi roky 1871 a 1872, kde až do konce roku 2013 sídlila [[Oblastní galerie Liberec|Oblastní galerie v Liberci]] (od roku 2014 ji najdete v bývalých [[Městské lázně (Liberec)|městských lázních]], kdy se přejmenovala na [[Oblastní galerie Liberec|Oblastní galerii Liberec]]). [219] => [220] => [[Novorenesance|Novorenesančních]] staveb je ve městě řada, zejména [[Divadlo F. X. Šaldy]], postavené vídeňskými architekty [[Fellner a Helmer]] v letech 1882–1883. Divadelní opona pochází od [[Gustav Klimt|Gustava Klimta]]. Dále [[Městské lázně (Liberec)|městské lázně]] z let 1901–1902 nebo [[Budova spořitelny (Liberec)|budova spořitelny]], vystavěná v letech 1888–1891 dle projektu [[Hans Miksch|Miksche]] a [[Julian Niedzielski|Niedzielskiho]]. Hlavní [[průčelí]] je orientováno do Felberovy ulice, delší postranní [[fasáda]] je orientována do parku. Třípodlažní dům je na východní straně zvýšený o [[podlaží|suterén]] dostavěný r. 1891 A. Bürgerem. Dům je novorenesanční, vnějšek je členěn [[pilastr]]y a polosloupy, má okrové zbarvení díky obkladu z hořického pískovce. Vstup je zdoben dvěma toskánskými sloupy, které nesou trojúhelníkový [[štít]] podepřený [[triglyf]]y a [[metopa]]mi (deska dórského vlysu, obvykle s reliéfní výzdobou). Autorem plastik na fasádě je R. Weyr. Na [[nároží]]ch [[atika (architektura)|atiky]] jsou [[obelisk]]y sejmuté ze staré radnice. V interiéru jsou sloupky s dříky z hlazené [[Mauthausen|mauthausenské žuly]] a s hlavicemi z caraského mramoru, mramorové schodiště s kovovým uměleckým zábradlím. Stropy jsou zdobeny sádrovou a stěny mramorovou štukou, na obojím jsou [[medailón]]y osobností, jež se zasloužily o postavení spořitelny.[https://liberec.ceskehory.cz Průvodce Liberec] [221] => [222] => V Liberci jsou ovšem i doklady [[Baroko|baroka]] nebo [[Klasicismus|klasicismu]]. Jde o domy například na Sokolovském (před válkou a těsně po druhé světové válce Masarykově) náměstí (čp. 264 z roku 1793, klasicistní se sloupovým portálem a balkónem, tzv. [[Appeltův dům]]), na Barvířské ulici (čp. 122 z roku 1800 s lomenou atikou se sochami čtyř ročních období; čp. 46 kolem roku 1820, klasicistně-empírový s portálem), Růžové ulici (čp. 299 klasicistní se štítem), náměstí Dr. E. Beneše (čp. 14 z roku 1796, klasicistní se štítem a bohatou štukovou výzdobou, tzv. [[Krausův dům (Liberec)|Krausův dům]]), Kostelní ulici (čp. 7 z let 1784–1785, klasicistní budova arciděkanství), Moskevské ulici (čp. 10 klasicistní s podloubím; čp. 14 z roku 1800, klasicistní), náměstí Českých bratří (čp. 24, 25, 26 a 35 z let 1796–1797, všechny klasicistní, dva s bohatou štukovou výzdobou) nebo Boženy Němcové (čp. 70 po roce 1800, klasicistní).{{Citace monografie [223] => | příjmení = Nevrlý [224] => | jméno = Miloslav [225] => | titul = Jizerské hory – turistický průvodce ČSSR [226] => | vydavatel = Olympia [227] => | místo = Praha [228] => | rok = 1983 [229] => | strany = 331 [230] => }} Od roku 1823 se na dnešním náměstí Dr. E. Beneše nacházela [[empír]]ová [[Neptunova kašna (Liberec)|Neptunova kašna]], která byla roku 1925 přenesena na Nerudovo náměstí, aby se roku 2010 opět vrátila na původní místo.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.novinky.cz/vase-zpravy/liberecky-kraj/liberec/339-209--neptunova-kasna-se-vratila-do-liberce.html |datum přístupu=2012-07-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120404014232/http://www.novinky.cz/vase-zpravy/liberecky-kraj/liberec/339-209--neptunova-kasna-se-vratila-do-liberce.html |datum archivace=2012-04-04 |nedostupné=ano [231] => | periodikum = Novinky.cz [232] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [233] => | vydavatel = Borgis [234] => }} Originál sochy [[Poseidón|Neptuna]] je ale uložen v muzeu. [235] => [[Soubor:Liberec starý zámek 1.jpg|vlevo|náhled|Liberecký zámek]] [236] => [[Soubor:Liberec Severočeské muzeum 3.jpg|vlevo|náhled|Severočeské muzeum na Masarykově třídě]] [237] => Významnou stavbou je i [[Severočeské muzeum v Liberci|Severočeské muzeum]] z let 1897–1898 s hranolovou věží (kopií věže původní liberecké radnice), před nímž se na Masarykově třídě nalézá busta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]], odhalená [[Přemysl Sobotka|Přemyslem Sobotkou]] v roce 2010 k prezidentovým 160. narozeninám. Dominantou spodního centra Liberce je budova Krajského úřadu Libereckého kraje. S výškou 78 metrů je desátou nejvyšší budovou na území Česka a nejvyšší budovou v Libereckém kraji (mimo věže); má 30 pater, v 17. patře je vyhlídka. Známou stavbou v centru města byl Hubáčkův [[Ještěd (obchodní dům)|obchodní dům Ještěd]] půdorysného tvaru „včelích buněk“, výrazný netradičním žlutým keramickým obkladem a ocelovým obložením, který byl zbourán roku 2009 a postupně nahrazen budovami nového obchodního centra [[Forum Liberec]]. [238] => [239] => V Liberci se nachází množství kostelů, např.: [240] => [241] => * [[Kostel svatého Antonína Velikého (Liberec)|Kostel svatého Antonína Velikého]] – původně jednolodní stavba, roku 1579 přestavěna na zděný [[Trojlodí|trojlodní kostel]] [242] => * [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Liberec)|Kostel Nalezení svatého Kříže]] – považován za nejcennější liberecký kostel. Původně šlo o hřbitovní kostel, postaven byl (na místě původní hřbitovní kaple morového pohřebiště z roku 1680) v letech 1695–1698 a později přestavěn v letech 1753–1756 v [[Baroko|barokním slohu]]. Jde o sálovou stavbu s pravoúhlým [[Kněžiště|presbytářem]], [[Oratoř (architektura)|oratořemi]], [[Sakristie|sakristií]] a barokní knihovnou (zal. 1759), průčelí je zvlněné a kostel má dvě hranolové věže. Uvnitř se nachází bohaté pozdně barokní zařízení, nástropní fresky z roku 1761 znázorňují legendu o nalezení svatého Kříže císařovnou Helenou, restaurovány byly roku 1864. Vedle kostela se nachází sloup [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] z let 1719–1720 z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]] a výklenkové kaple [[Křížová cesta (Liberec)|křížové cesty]] z let 1854–1855 s [[Kaple Božího hrobu (Liberec)|kaplí Božího hrobu z roku 1772]], která je postavena podle vzoru původního [[Chrám Božího hrobu|chrámu Božího hrobu]] v Jeruzalémě, resp. ve Zhořelci (Görlitz). [243] => * [[Kostel Božského srdce Páně (Liberec)|kostel Božského Srdce Páně]] a bývalý klášter a škola Voršilek – postavený v [[novogotika|novogotickém stylu]] v roce 1896, v klášteře se dnes nachází poliklinika [244] => * [[Kostel svatého Antonína Paduánského (Liberec)|kostel svatého Antonína Paduánského]] [245] => * [[kostel Matky Boží U Obrázku]] [246] => * [[Kostel svatého Bonifáce (Liberec)|kostel sv. Bonifáce]] – v [[Dolní Hanychov|Dolním Hanychově]] [247] => * [[Kostel svaté Máří Magdalény (Liberec)|kostel svaté Máří Magdalény]] – [[Novobaroko|novobarokní]] kostel z let 1910–1911, sálová stavba s postranními kaplemi, půlkruhově zakončeným presbytářem, otevřenou předsíní a obytnou přístavbou ([[Klášter kapucínů (Liberec)|kapucínská rezidence]]) v zahradě [248] => * [[Kostel svatého Vincence z Pauly (Liberec)|kostel sv. Vincence z Pauly]] – na [[Perštýn (Liberec)|Perštýně]], z let 1864–1868, v [[novorománský sloh|novorománském slohu]], stejnolodní stavba s průčelím se dvěma věžemi, portálem a kopulí [249] => * [[Kostel Navštívení Panny Marie (Liberec)|kostel Navštívení Panny Marie]] – pozdně empírový kostel ve [[Starý Harcov|Starém Harcově]] z let 1858–1860 [250] => * [[kostel svatého Jana Křtitele (Liberec)|kostel sv. Jana Křtitele]] – v [[Rochlice|Rochlicích]], na začátku 17. století založen jako evangelický náhradou za středověký dřevěný kostel. Jde o barokní stavbu s půlkruhově zakončeným presbytářem a věží na západě. Po požáru roku 1800 byl upraven a věž byla postavena znovu. V kostele se nachází hrobka Appeltů z roku 1746. Zařízení je barokní a [[novorenesance|novorenesanční]]. [251] => [[Soubor:Liberec knihovna 3.jpg|náhled|[[Krajská vědecká knihovna v Liberci]] a [[Nová synagoga v Liberci|Nová synagoga]]]] [252] => Ze zaniklých církevních staveb byla nejdůležitější [[Stará synagoga v Liberci]], vypálená za [[křišťálová noc|Křišťálové noci]] nacisty,[https://info.dingir.cz/2023/12/pribeh-velke-jablonecke-synagogy/ Příběh velké jablonecké synagogy] : [[Dingir (časopis)|Náboženský infoservis]], 14. 12. 2023 na jejímž místě však byla v roce 2000 jako součást [[Krajská vědecká knihovna v Liberci|Krajské vědecké knihovny]], tzv. ''Stavby smíření'', postavena [[Nová synagoga v Liberci|Nová synagoga]]. Roku 1976 byl také pro celkovou zchátralost a zanedbání základní údržby odstřelen novorománský evangelický kostel (poté, co byla v roce 1973 [[Českobratrská církev evangelická]] donucena bezplatně jej převést na město{{Citace monografie [253] => | příjmení = Nešpor [254] => | jméno = Zdeněk R. [255] => | odkaz na autora = Zdeněk Nešpor [256] => | titul = Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska [257] => | vydavatel = Kalich [258] => | místo = Praha [259] => | rok = 2009 [260] => | strany = 263 [261] => | isbn = 978-80-7017-129-5 [262] => }}) postavený dle plánů [[Gustav Sachers|Gustava Sacherse]] na náměstí Českých bratří v letech 1864–1869.{{Citace monografie [263] => | příjmení = Chocholoušková [264] => | jméno = Hana [265] => | titul = Liberec [266] => | vydavatel = Paseka [267] => | místo = Praha-Litomyšl [268] => | rok = 2010 [269] => | strany = 268 [270] => | isbn = 978-80-7432-031-6 [271] => }}[http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=13983 Evangelický kostel Kristiánov], znicenekostely.cz [272] => [273] => Liberecké [[Krematorium v Liberci|krematorium]] na tzv. Monstrančním vrchu je nejstarší v Čechách. Objekt, navržený architektem Rudolfem Bitzanem, byl dostavěn v roce 1916,{{Citace monografie [274] => | příjmení = Kovařík [275] => | jméno = Petr [276] => | odkaz na autora = Petr Kovařík [277] => | příjmení2 = Frajerová [278] => | jméno2 = Blanka [279] => | odkaz na autora2 = Blanka Frajerová [280] => | titul = Klíč k českým hřbitovům [281] => | vydání = 1 [282] => | vydavatel = Mladá fronta [283] => | místo = Praha [284] => | rok = 2013 [285] => | počet stran = 343 [286] => | kapitola = Po Libereckém kraji – Okres Liberec [287] => | strany = 235 [288] => | isbn = 978-80-204-2984-1 [289] => }} ale kvůli odporu monarchie a katolické církve k pohřbům žehem se zde první kremace uskutečnila až 31. října 1918. Krematorium a jeho historie posloužily jako námět pro německy psaný román [[Jaroslav Rudiš|Jaroslava Rudiše]] ''Winterbergova poslední cesta''.{{Citace elektronického periodika [290] => | příjmení = Tesař [291] => | jméno = Tomáš [292] => | titul = Chrám smrti, který monarchie i církev odmítaly, slaví výročí 100 let, stejně jako samostatná republika [293] => | periodikum = novinky.cz [294] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/chram-smrti-ktery-monarchie-i-cirkev-odmitaly-slavi-vyroci-100-let-stejne-jako-samostatna-republika-59218?dop-ab-variant=3&seq-no=2&source=hp [295] => | datum vydání = 2018-10-30 [296] => | datum přístupu = 2018-10-30 [297] => }} [298] => [299] => Na místě [[Hřbitov v Liberci-Starém Městě|zaniklého hřbitova na Ruprechtické ul.]] vznikl park Zahrada vzpomínek, kam byly přemístěny některé památkově chráněné objekty sepulkrální povahy. [300] => [301] => == Správa a členění města == [302] => {{Viz též|Seznam představitelů Liberce}} [303] => [[Soubor:Liberec Krajský úřad shora.jpg|náhled|[[Budova Krajského úřadu Libereckého kraje]]]] [304] => [[Liberecký kraj]] má rozlohu 3163 km² a žije v něm zhruba 440 tisíc obyvatel. [[Okres Liberec]] se skládá z 59 obcí, liberecký obvod [[obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] z 28 obcí. [305] => [306] => V oblasti justice zde působí [[Okresní soud v Liberci|okresní soud]] i pobočka [[Krajský soud v Ústí nad Labem|ústeckého krajského soudu]] (existují však dlouhodobé snahy o osamostatnění pobočky), stejně jako okresní a pobočka krajského [[státní zastupitelství|státního zastupitelství]]. Existuje zde také samostatné krajské ředitelství [[Policie České republiky]]. [307] => [308] => === Členění města === [309] => Liberec má 26 [[katastrální území|katastrálních území]] a člení se na 33 [[místní část|místních částí]] nazývaných ''městské čtvrti'', přičemž 32 je spravováno přímo libereckým [[magistrát]]em a zastupitelstvem a [[Vratislavice nad Nisou]] jsou samosprávný [[Městská část a městský obvod|městský obvod]].{{Citace elektronického periodika |titul=Obecně závazná vyhláška statutárního města Liberce č. 7/2001, Statut města Liberce |url=http://www.liberec.cz/wps/portal/statutarni-mesto-liberec/mesto-a-samosprava/profil-a-statut-mesta/statut-mesta |datum přístupu=2011-03-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110301083647/http://www.liberec.cz/wps/portal/statutarni-mesto-liberec/mesto-a-samosprava/profil-a-statut-mesta/statut-mesta |datum archivace=2011-03-01 |nedostupné=ano }} Městské čtvrti se tradičně číslují římskými číslicemi, na počátku 90. let se ale osamostatnily Liberec XXVI-[[Stráž nad Nisou]], Liberec XXVII-[[Svárov (Stráž nad Nisou)|Svárov]], Liberec XXXVI-[[Dlouhý Most]], Liberec XXXVII-[[Jeřmanice]], Liberec XXXVIII-[[Minkovice (Šimonovice)|Minkovice]] a Liberec XXXIX-[[Šimonovice]].{{Citace elektronické monografie [310] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [311] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf [312] => | vydavatel = Český statistický úřad [313] => | místo = Praha [314] => | datum vydání = 2006 [315] => }} [316] => [317] => [[Soubor:Katastrální mapa Liberce.PNG|náhled|Katastrální území Liberce]] [318] => [319] => {| [320] => |+ Katastrální území Liberce [321] => |- valign="top" [322] => | [323] => # Dolní Hanychov – část [[Dolní Hanychov]] [324] => # Doubí u Liberce – část [[Doubí (Liberec)|Doubí]] [325] => # Františkov u Liberce – část [[Františkov (Liberec)|Františkov]] [326] => # Hluboká u Liberce – část [[Hluboká (Liberec)|Hluboká]] [327] => # Horní Hanychov – část [[Horní Hanychov]] [328] => # Horní Růžodol – část [[Horní Růžodol]] [329] => # Horní Suchá u Liberce – část [[Horní Suchá (Liberec)|Horní Suchá]] [330] => # Janův Důl u Liberce – část [[Janův Důl (Liberec)|Janův Důl]] [331] => # Karlinky – část [[Karlinky]] [332] => # Kateřinky u Liberce – část [[Kateřinky (Liberec)|Kateřinky]] [333] => # Krásná Studánka – část [[Krásná Studánka]] [334] => # Kunratice u Liberce – část [[Kunratice (Liberec)|Kunratice]] [335] => # Liberec – části [[Jeřáb (Liberec)|Jeřáb]], [[Nové Město (Liberec)|Nové Město]], [[Staré Město (Liberec)|Staré Město]],[[Perštýn (Liberec)|Perštýn]], [[Kristiánov]] [336] => | [337] => * 14. Machnín – části [[Machnín]], [[Bedřichovka]], [[Karlov pod Ještědem]] [338] => * 15. Nové Pavlovice – část [[Nové Pavlovice]] [339] => * 16. Ostašov u Liberce – část [[Ostašov (Liberec)|Ostašov]] [340] => * 17 Pilínkov – část [[Pilínkov]] [341] => * 18. Radčice u Krásné Studánky – část [[Radčice (Liberec)|Radčice]] [342] => * 19. Rochlice u Liberce – část [[Rochlice]] [343] => * 20. Rudolfov – část [[Rudolfov (Liberec)|Rudolfov]] [344] => * 21. Ruprechtice – část [[Ruprechtice (Liberec)|Ruprechtice]] [345] => * 22. Růžodol I – část [[Růžodol I]] [346] => * 23. Staré Pavlovice – část [[Staré Pavlovice]] [347] => * 24. Starý Harcov – části [[Nový Harcov]], [[Starý Harcov]] [348] => * 25. Vesec u Liberce – část [[Vesec (Liberec)|Vesec]] [349] => * 26. Vratislavice nad Nisou – část [[Vratislavice nad Nisou]] [350] => |} [351] => [352] => [[Soubor:Městské části Liberce.PNG|náhled|Liberecké městské čtvrti (včetně už osamostatněných)]] [353] => {| [354] => |+ Přímo spravované městské čtvrti [355] => |- valign="top" [356] => | [357] => # [[Staré Město (Liberec)|Staré Město]] (Liberec I) [358] => # [[Nové Město (Liberec)|Nové Město]] (Liberec II) [359] => # [[Jeřáb (Liberec)|Jeřáb]] (Liberec III) [360] => # [[Perštýn (Liberec)|Perštýn]] (Liberec IV) [361] => # [[Kristiánov]] (Liberec V) [362] => # [[Rochlice]] (Liberec VI) [363] => # [[Horní Růžodol]] (Liberec VII) [364] => # [[Dolní Hanychov]] (Liberec VIII) [365] => # [[Janův Důl (Liberec)|Janův Důl]] (Liberec IX) [366] => # [[Františkov (Liberec)|Františkov]] (Liberec X) [367] => # [[Růžodol I]] (Liberec XI) [368] => # [[Staré Pavlovice]] (Liberec XII) [369] => # [[Nové Pavlovice]] (Liberec XIII) [370] => # [[Ruprechtice (Liberec)|Ruprechtice]] (Liberec XIV) [371] => # [[Starý Harcov]] (Liberec XV) [372] => # [[Nový Harcov]] (Liberec XVI) [373] => | [374] => * 17. [[Kateřinky (Liberec)|Kateřinky]] (Liberec XVII) [375] => * 18. [[Karlinky]] (Liberec XVIII) [376] => * 19. [[Horní Hanychov]] (Liberec XIX) [377] => * 20. [[Ostašov (Liberec)|Ostašov]] (Liberec XX) [378] => * 21. [[Rudolfov (Liberec)|Rudolfov]] (Liberec XXI) [379] => * 22. [[Horní Suchá (Liberec)|Horní Suchá]] (Liberec XXII) [380] => * 23. [[Doubí (Liberec)|Doubí]] (Liberec XXIII) [381] => * 24. [[Pilínkov]] (Liberec XXIV) [382] => * 25. [[Vesec (Liberec)|Vesec]] (Liberec XXV) [383] => * 26. [[Hluboká (Liberec)|Hluboká]] (Liberec XXVIII) [384] => * 27. [[Kunratice (Liberec)|Kunratice]] (Liberec XXIX) [385] => * 28. [[Krásná Studánka]] (Liberec XXXI) [386] => * 29. [[Radčice (Liberec)|Radčice]] (Liberec XXXII) [387] => * 30. [[Machnín]] (Liberec XXXIII) [388] => * 31. [[Bedřichovka]] (Liberec XXXIV) [389] => * 32. [[Karlov pod Ještědem]] (Liberec XXXV) [390] => |} [391] => [392] => Městský obvod [[Vratislavice nad Nisou]] (Liberec XXX). [393] => [394] => == Hospodářství == [395] => === Textilní průmysl === [396] => [[Soubor:Liberec 081.jpg|náhled|Obchodní palác Centrum]] [397] => Tradičním průmyslem ve městě byl vždy [[textilní průmysl]] – zejména soukenictví a plátenictví. První soukeničtí mistři [[Urban Hoffmann]] ze [[Zawidów]]a a [[Christoph Krause]] vyučený ve [[Frýdlant]]ě přišli do Liberce roku 1579. Zpracovávali vlnu z ovčínů na redernských panstvích a od konce 16. století ji také dováželi z okolních panství. V letech 1579–1580 zřídilo společenstvo soukeníků vlastní barvírnu a vrchnost nechala postavit [[valcha (nástroj)|valchu]]. Díky tomu se zlepšila kvalita [[sukno|sukna]], se kterým se začalo obchodovat na výročních trzích. Díky narůstajícímu významu obchodu se suknem vydala{{Kdo?}} 21. února 1599 městu příslušné privilegium, kterým byl formálně ustaven liberecký soukenický [[cech]]. Po založení měl 10 mistrů, rychle se však rozrůstal – během dvaceti let přibylo dalších 23 mistrů soukenického řemesla a jeho členové se stali nejbohatšími a nejváženějšími občany města. [398] => [399] => Rozvoj soukenictví nastal za [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] v souvislosti s jeho postavením v čele armády. Objem vévodových objednávek nových uniforem byl značný, platil však údajně málo a vyžadoval krátké termíny dodávek. Proto byly lepším zdrojem příjmů soukeníků objednávky sukna od jeho důstojníků a úředníků. Kvůli narůstajícímu objemu výroby přijal cech dalších 75 mistrů a měl na 103 tovaryšů. Roku 1632 byla postavena nová valcha a roku 1633 také barvírna. [400] => [401] => Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] výroba prudce poklesla kvůli početné emigraci v důsledku [[protireformace]]. I přes nepříznivou hospodářskou situaci a velké dávky odváděné Gallasům se Liberec stal v 18. století největší výrobnou sukna v Čechách. Roku 1728 měl soukenický cech 419 členů, za ním zaostával i cech plátenický. Jeho členové pracovali hlavně v příměstských čtvrtích, ve městě samotném bylo 60 mistrů – asi desetina celkového počtu tkalců lnu na Liberecku. Zatímco v [[Linec|Linci]] vznikla první [[manufaktura]] na výrobu jemného sukna roku 1672, liberecké cechy se „novotám“ usilovně bránily a dokonce požadovaly zničení manufaktury založené roku 1710 v [[Plánice|Plánici]] u [[Klatovy|Klatov]]. Kvalita cechovního sukna se však postupně ukazovala jako horší než kvalita sukna z manufaktur, vláda se pokoušela modernizovat výrobu sukna v mocnářství postupným omezováním cechovních privilegií a vyjímáním stále více výrobců z cechovní pravomoci. [402] => [403] => Z řad cechovních mistrů vyšli také první obchodníci se sukny. Jedním z prvních byl [[Gottfried Möller]] roku 1780. Ten a na něm závislí podomní dělníci vytvořili první rozptýlenou manufakturu. Dalším takovým výrobcem byl [[Johann Georg Berger]], který se na přelomu 18. a 19. století stal jedním z největších textilních výrobců v Čechách. Berger byl také prvním, kdo roku 1808 zkoušel nové strojní spřádání vlny ve [[Stráž nad Nisou|Stráži nad Nisou]]. Na počátku 19. století působily na Liberecku celkem čtyři manufaktury a osm velkoobchodníků se suknem. Také došlo k mechanizaci výroby. První spřádací stroje provozovala firma Anton Thum v [[Kateřinky (Liberec)|Kateřinkách]], roku 1800 bylo v provozu 200 mechanických vřeten a roku 1841 jich bylo již 50 000. Většina výrobních mechanismů byla poháněna vodními koly, kterých bylo v okolí města instalováno více než 100. [404] => [405] => Tito první podnikatelé – Möller, Berger a Franz Ulbrich – sice vytvořili koncentrované manufaktury, nedokázali je však přeměnit na velké továrny a všechny jejich společnosti pod tlakem silnějších obchodních domů zanikly. Textilní tovární impérium založil v Liberci teprve [[Johann Liebieg]], jehož podnik ''Johann Liebieg & Comp.'' zaměstnával až 8000 lidí a měl roční obrat 2 490 000 zlatých. Staré cechy již ztrácely vliv a byly nahrazeny tzv. nucenými společenstvy. Výroba vlny dosáhla vrcholu v letech 1867–1872, pak však došlo ke krizi, nejprve v důsledku otevření trhu anglickému textilu, poté po [[Krach na vídeňské burze|krachu na vídeňské burze]] 9. května 1873. Krize skončila až roku 1879, během ní zanikla většina menších podniků, velké firmy z ní naopak vyšly posíleny. [406] => [407] => Po vzniku [[Československo|Československé republiky]] došlo k oslabení německých podniků, jejichž majitelé měli svá odbytiště převážně v Rakousku a Německu. Dalšími faktory byla inflace německé marky, vzdálenost ke zdrojům surovin, nedostatek energie a poloha mimo hlavní dopravní tahy. Liberecký textilní průmysl tak musel spoléhat na levnou pracovní sílu a začal za zbytkem světa zaostávat. [[Velká hospodářská krize|Světová hospodářská krize]] tak zasáhla textilní průmysl na Liberecku tvrdě, firmy byly nuceny zredukovat počet zaměstnanců na minimum a omezit provoz. Celkem 26 podniků s 2021 zaměstnanci skončilo úplně. Situace se začala zlepšovat v roce 1935, za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se opět dostavil nedostatek surovin, řada podniků byla převedena na válečnou výrobu. [408] => [409] => Všechny německé textilní firmy byly nejprve v roce 1945 konfiskovány a o rok později [[znárodnění|znárodněny]]. V Liberci se to týkalo společností ''Johann Liebieg'', ''Herminghaus a spol.'', ''Hoffman a Hettwer'', ''C. Neumann a synové'', ''Spojené barvírny a spol.'' a ''Textilana a. s.'' Protože tyto podniky ve státních rukou měly být členěny oborově, připadly některé mimolibereckým národním podnikům. Liberec se naopak stal 7. března 1946 sídlem [[České vlnařské závody|Českých vlnařských závodů]]. Po všech konfiskacích tvořilo tento podnik, který přijal 18. září [[1948]] název [[Textilana Liberec|Textilana]], 39 závodů s 9 000 zaměstnanci. [410] => [411] => Od 90. let je textilní průmysl ve městě na ústupu; v tomto oboru působí firmy [[Interlana]] a [[Elmarco]] vyrábějící [[Nanovlákno|nanovlákna]]. Zaměstnanci Textilany postupně přecházeli do jiných podniků nebo byli propuštěni. V letech 2003–2004 byl celý areál Textilany zbourán. Jako poslední byl 5. března 2005 odstřelen komín.http://zpravy.idnes.cz/odstrel-kominu-prilakal-tisice-lidi-dbv-/domaci.aspx?c=A050305_152702_domaci_jpl [412] => [413] => [414] => Textilana_01.jpg|Komín před odstřelením [415] => Textilana_14.jpg|Fáze 1 [416] => Textilana_18.jpg|Fáze 2 [417] => [418] => [419] => === Další průmysl === [420] => [[Automobilový průmysl]] reprezentovala v letech 1907–1916 továrna [[Reichenberger Automobil Fabrik]] (RAF), dnes také ''Denso'', ''[[Webasto]]'' či ''[[Magna Exteriors & Interiors Czech]]''. Významná byla také výroba textilních strojů ''[[Elitex (Liberec)|Elitex]]'', v [[Polygrafie|polygrafii]] ''Tiskárna RUCH'', v [[potravinářství]] výroba cukrovinek [[Lipo (bonbon)|Lipo]], mj. stejnojmenných bonbónů, po revoluci zaniklá. Obnovena je až v roce 2006.{{Citace elektronického periodika [421] => | titul = Historie {{!}} MOCCA [422] => | url = http://www.mocca.cz/o-nas/historie [423] => | periodikum = www.mocca.cz [424] => | datum přístupu = 2019-11-01 [425] => }} Od 90. let se postupně stala dominantní stavební firmou v celém regionu společnost [[Syner]]. Postavila např. Libereckou multifunkční halu, kde sídlí i [[Bílí Tygři Liberec]], v níž společnost Syner vlastní většinový podíl. [426] => [427] => == Doprava == [428] => [[Soubor:Liberec, Soukenné náměstí, tramvaj.jpg|náhled|Tramvaj [[Škoda 02T]] v Liberci]] [429] => [[Soubor:Jeschkenseilbahn.jpg|náhled|upright|Lanovka na Ještěd]] [430] => {{Podrobně|Doprava v Liberci}} [431] => [432] => '''Městská hromadná doprava''' se skládá ze čtyř [[Tramvajová doprava v Liberci|tramvajových]] linek a 39 denních a šesti nočních linek [[Městská autobusová doprava v Liberci|městských autobusů]]. Tramvaje vyjely poprvé v roce 1897 a jsou provozovány na dvou [[Rozchod koleje|rozchodech]]. Provozovatelem liberecké MHD je [[Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou]] a je zapojena do [[Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje|Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje]]. Centrem je [[Fügnerova (terminál MHD v Liberci)|terminál ve Fügnerově ulici]]. [433] => [434] => '''Železniční doprava''' byla do Liberce zavedena roku 1859, kdy byly otevřeny tratě do [[Pardubice|Pardubic]] a německé [[Žitava|Žitavy]]. Z města vychází pět [[jednokolejná trať|jednokolejných]] a [[Elektrifikace|neelektrizovaných]] železničních trati začleněných do [[celostátní dráha|celostátní dráhy]], s výjimkou tratě do [[Tanvald]]u a [[Harrachov]]a, což je [[regionální dráha]]. Nejvýznamnější nádraží s názvem [[Liberec (nádraží)|Liberec]] bylo postaveno v roce 1859. Má pět nástupišť přístupných dvěma podchody s výtahy, je vybaveno audiovizuálním informačním systémem. Dalšími jsou [[Liberec-Horní Růžodol (nádraží)|nádraží Liberec-Horní Růžodol]] na trati 086 nebo frekventovaná zastávka nejblíže centru Liberec-[[Rochlice]] na trati 036. Na území Liberce je 11 železničních stanic a zastávek a to : '' [[Liberec (nádraží)|Liberec]], [[Liberec-Horní Růžodol (nádraží)|Liberec-Horní Růžodol]], [[Liberec-Rochlice (železniční zastávka)|Liberec-Rochlice]], [[Pilínkov (železniční zastávka)|Pilínkov]], [[Proseč nad Nisou (železniční zastávka)|Proseč nad Nisou]], [[Vesec u Liberce (nádraží)|Vesec u Liberce]], [[Vratislavice nad Nisou (železniční zastávka)|Vratislavice nad Nisou]], Karlov pod Ještědem, Machnín, Machnín hrad a Ostašov.'' I přes to však Liberec, jako jediné krajské město, nemá přímé železniční spojení s Prahou. [435] => [436] => '''Silniční doprava''' je na Liberecku tvořena zejména [[silnice I/35|silnicí I/35]] (E442), na kterou v [[Turnov]]ě navazuje [[dálnice D10]] na [[Praha|Prahu]]. Další silnice míří do [[Jablonec nad Nisou|Jablonce nad Nisou]], odtud dále do [[Harrachov]]a a do [[Polsko|Polska]] ([[silnice I/14|I/14]]), [[Hrádek nad Nisou|Hrádku n. Nisou]] a německé [[Žitava|Žitavy]] ([[silnice I/35|I/35]]), [[Nový Bor|Nového Boru]], [[Ústí nad Labem]], a [[Frýdlant]]u ([[silnice I/13|I/13]]). Příměstskou autobusovou dopravu zajišťuje zejména [[ČSAD Liberec]], přímé expresní linky do Prahy provozují dopravci [[RegioJet]] a [[FlixBus]]. [437] => [438] => '''Lanová doprava''' má význam zejména v oblasti Ještědu. [[České dráhy]] provozují kabinovou [[Kabinová lanová dráha na Ještěd|lanovou dráhu na Ještěd]], jejíž dolní stanice se nachází v libereckém Horním Hanychově. Po pádu kabiny je však od listopadu 2021 mimo provoz. Další čtyři lanovky v okolí Liberce provozují soukromé společnosti. [439] => [440] => '''Letecká doprava''' nemá přílišný význam. V [[Růžodol I|Růžodolu I]] na západě Liberce je [[letiště Liberec]] s travnatou dráhou, které používá místní Aeroklub Liberec a [[Letecká záchranná služba]]. [441] => [442] => == Kultura a zábava == [443] => [[Soubor:Aquapark Liberec 01.jpg|náhled|Aquapark Babylon Liberec]] [444] => [[Soubor:Head of Panthera tigris in Liberec ZOO in Liberec, Liberec District.jpg|náhled|[[Tygr indický#Bílý tygr|Bílí tygři]] v [[Zoologická zahrada Liberec|liberecké zoo]]]] [445] => Městské [[Divadlo F. X. Šaldy]] je třísouborové; kromě historické budovy je druhou scénou Malé divadlo. Ve městě se dále nachází [[Krátké a úderné divadlo]], či loutkové [[Naivní divadlo]]. Také se zde koná pravidelný festival loutkového divadla [[Mateřinka (divadelní festival)|Mateřinka]], zaměřený na děti předškolního věku. Dříve zde fungovala např. kina [[Kino Varšava|Varšava]] a Lípa, vytlačila je však multikina [[Cinestar]] v OC NISA a [[Cinema City]] v OC FORUM. [446] => [447] => Ze vzdělávacích institucí jsou významné [[Krajská vědecká knihovna v Liberci|Krajská vědecká knihovna]], v jejímž rámci působí i [[Nová synagoga v Liberci|nová synagoga]], dále [[Severočeské muzeum v Liberci]], [[Oblastní galerie Liberec]], [[Botanická zahrada Liberec]] (rovněž nejstarší v Česku), [[IQLANDIA]], IQPARK, [[Technické muzeum Liberec|Technické muzeum]] a [[DinoPark Liberec|DinoPark]]. [448] => [449] => [[Zoologická zahrada Liberec]] je nejstarší v Česku, disponuje širokou škálou fauny (asi 143 druhů na 13 ha), včetně velkých savců, jako jsou sloni, žirafy, lachtani a bílí tygři, kteří jsou genetická anomálie a proto velmi vzácná. Zoo se podílí na šlechtitelských činnostech u ohrožených druhů, aby pomohla zachovat genofond. [450] => [451] => Další zábavní instituce jsou [[Dům kultury Liberec]], [[Lidové sady]] (kulturní a společenské centrum postavené v letech 1900–1901 na konečné tramvaje), [[Centrum Babylon Liberec]], kde sídlí [[Akvapark|aquapark]] a zábavní, společenský a hotelový komplex, dále [[Obchodní centrum Nisa Liberec]], největší obchodní, kulturní a společenské centrum na sever od Prahy, a [[Obchodní centrum Forum Liberec]] přímo v centru města. [452] => [453] => == Školství a vzdělávání == [454] => [[Soubor:TUL Rektorat.JPG|náhled|upright|Rektorát Technické univerzity]] [455] => [456] => V Liberci je 36 [[Mateřská škola|mateřských škol]] a 26 [[Základní škola|základních škol]] (z toho jedna nižšího stupně a jedna umělecká). Dále 6 [[Střední odborné učiliště|středních odborných učilišť]] a 15 [[Střední odborná škola|středních odborných škol]], včetně škol zdravotnických, čtyři [[Vyšší odborná škola|vyšší odborné školy]] a tři [[Gymnázium|gymnázia]], zejm.: [457] => * [[Střední průmyslová škola stavební Liberec]], [458] => * [[Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Liberec]], která vznikla v roce [[2023]] sloučením ''Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnická a Vyšší odborné školy Liberec'' (SPŠSE a VOŠ) a ''Střední průmyslové školy textilní'' (SPŠT), [459] => * [[Obchodní akademie a Jazyková škola Liberec]], [460] => * [[Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Jeronýmova|Gymnázium a střední odborná škola pedagogická Liberec]], [461] => * [[Gymnázium F. X. Šaldy]], [462] => * a soukromé [[Podještědské gymnázium|Doctrina – Podještědské gymnázium, s. r. o.]] [463] => [464] => Z [[Vysoká škola|vysokých škol]] zde funguje zejména [[Technická univerzita v Liberci]], známá výzkumem textilních technologií a nanotechnologií. Kromě ní pak pobočky [[Vysoká škola Karla Engliše|Vysoké školy Karla Engliše v Brně]] a [[Metropolitní univerzita Praha|Metropolitní univerzity Praha]]. Vědu a výzkum kromě Technické univerzity provádí také [[Výzkumný ústav textilních strojů]]. [465] => [466] => == Sport == [467] => [[Soubor:Tipsport Arena, Liberec.JPG|náhled|[[Home Credit Arena]], domácí aréna týmu Bílí Tygři Liberec]] [468] => [[Soubor:Liberec, stadion Patriots 2.jpg|náhled|upright|Baseballový stadion]] [469] => Okolí Liberce i město samo skýtá množství příležitostí k nejrůznějším sportům. K rekreačnímu sportování využívají místní obyvatelé okolních hor, jež vytvářejí ideální podmínky zejména pro [[turistika|turistiku]], [[cykloturistika|cykloturistiku]] nebo [[běh na lyžích]]. Na [[Ještěd]]u je vybudován sportovní areál určený pro sjezdové lyžování, běh na lyžích a skoky na lyžích, pro běh na lyžích byl vybudován [[Běžecký areál Vesec|běžecký areál]] ve [[Vesec (Liberec)|Vesci]]. Ke sportování přímo ve městě slouží moderní multifunkční [[Home Credit Arena]], která je domovem [[Extraliga ledního hokeje|extraligového]] hokejového klubu [[Bílí Tygři Liberec]], fotbalový [[Stadion U Nisy]], domovský stadion [[FC Slovan Liberec|Slovanu Liberec]], nebo plavecký bazén. [470] => [471] => Liberečtí sportovci mají zastoupení v nejvyšších republikových i mezinárodních soutěžích. Nejúspěšnějšími sporty jsou [[basketbal]], [[volejbal]], [[lední hokej]], [[fotbal]], [[florbal]], [[házená]], [[orientační běh]], [[karate]], [[lyžování]] a [[judo]]. [472] => [473] => Od roku 2001 se v Liberci každoročně koná [[Memoriál Zuzany Krejčové]] v běhu na 800 metrů. Od roku [[2013]] se každoročně v srpnu koná mezinárodní tenisový ATP challenger [[Svijany Open 2013|Svijany Open]]. [474] => [475] => == Sportovní kluby == [476] => * [[FC Slovan Liberec]] – fotbalový klub [477] => * [[Bílí Tygři Liberec]] – hokejový klub [478] => * [[BA Lynx Liberecko]] – basketbalový klub [479] => * [[Patriots Liberec]] – baseballový klub [480] => * [[AQUA Club Liberec]] – plavecký klub [481] => * [[Vem Camará Capoeira Liberec]] – klub capoeiry [482] => * [[VTJ Rapid Liberec]] – fotbalový klub [483] => * [[AC Slovan Liberec]] – atletický klub [484] => * [[TJ Harcov Liberec]] – oddíl Všestrannosti, atletika, florbal, vybíjená. [485] => * [[BK Kondoři Liberec]] – basketbalový klub [486] => * [[Dukla Liberec]] – armádní sportovní středisko lyžování [487] => * [[VK Dukla Liberec]] – volejbalový klub [488] => * [[TJ Lokomotiva Liberec]] [489] => * [[TJ Sokol Františkov]] – tělocvičná jednota Sokol Liberec 3-Františkov [490] => * [[FBC Liberec]] – florbalový klub [491] => * [[FBC Panthers Liberec]] florbalový klub [492] => * [[Liberec Handball]] – házenkářský klub [493] => * [[SKST Liberec]] – klub stolního tenisu [494] => * [[Liberec Titans]] – klub amerického fotbalu [495] => * [[Sport Aerobic Liberec]] – klub gymnastického aerobiku [496] => * [[Andy Liberec]] – prvoligový klub futsalu [497] => * [[TJ Slovan Vesec]] – badmintonový prvoligový klub [498] => * [[VSK Slavia Technická univerzita Liberec]] – badmintonový prvoligový klub [499] => * [[Judoclub Liberec]] – judistický klub [500] => * [[LTK Liberec]] – tenis [501] => * [[Ski klub Ještěd]] – klub lyžařů [502] => * [[SSK Liberec]] – sportovně střelecký klub [503] => [504] => A dalších přibližně 50 sportovních klubů z různých odvětví. [505] => [506] => == Osobnosti == [507] => {{Viz též|Seznam představitelů Liberce}} [508] => [509] => === Rodáci === [510] => {{Sloupce|2| [511] => [512] => * [[Christoph Demantius]] (1567–1643), německý hudební skladatel, hudební teoretik a básník [513] => * [[Josef Proksch]] (1794–1864), klavírní pedagog, klarinetista, pianista, varhaník, hudební teoretik a skladatel [514] => * [[Karl Herzig]] (1803–1849), český a rakouský podnikatel a politik německé národnosti [515] => * [[Josef Ginzel]] (1804–1896), římskokatolický duchovní [516] => * [[August Corda]] (1809–1849), mykolog a fytopaleontolog [517] => * [[Ludwig Ehrlich von Treuenstätt starší|Ludwig Ehrlich von Treuenstätt]] starší (1810–1869), rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti [518] => * [[Franz Nerradt]] (1817–1890), rakouský podnikatel a politik německé národnosti [519] => * [[Karl Aßmann]] (1821–1911), rakouský politik a úředník [520] => * [[Josef Gahler]] (1821–1898), rakouský politik a podnikatel rakouské národnosti [521] => * [[Franz Siegmund]] (1823–1900), rakouský a český průmyslový podnikatel a politik německé národnosti [522] => * [[Wenzel Hecke]] (1824–1900), rakouský a český agronom, politik a pedagog německé národnosti [523] => * [[August Uchatzy]] (1825–1870), rakouský právník a politik německé národnosti [524] => * [[Franz Liebieg mladší|Franz Liebieg]] (1827–1886), bankéř, ekonom, politik, průmyslník [525] => * [[Eduard Redlhammer]] (1829–1916), rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti [526] => * [[Johann Elger]] (1834–1886), rakouský a český advokát a politik německé národnosti [527] => * [[Eduard Herkner]] (1834–1914), rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti [528] => * [[Johann Liebieg mladší|Johann Liebieg]] (1836–1917), český textilní průmyslník a politik německé národnosti [529] => * [[Ludwig Ehrlich von Treuenstätt mladší|Ludwig Ehrlich von Treuenstätt]] mladší (1839–1901), rakouský a český politik německé národnosti [530] => * [[Gustav Jantsch]] (1840–1925), rakouský podnikatel a politik německé národnosti [531] => * [[Josef Kahl]] (1841–1913), rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti [532] => * [[Heinrich Wilhelm Jakowitz]] (1842–1901), rakouský podnikatel a politik německé národnosti [533] => * [[Hans Miksch]] (1846–1904), rakouský architekt [534] => * [[Karl Kirchhof]] (1852–1929), rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti [535] => * [[Wilhelm Kiesewetter]] (1853–1925), český novinář a politik německé národnosti [536] => * [[Heinrich Prade]] (1853–1927), sudetoněmecký a rakousko-uherský politik [537] => * [[Franz Clam-Gallas]] (1854–1930), mecenáš, velkostatkář, český a rakouský šlechtic, čestný občan města [538] => * [[Gustav Gross]] (1856–1935), rakouský a český pedagog a politik německé národnosti [539] => * [[Albert Redlhammer mladší|Albert Redlhammer]] (1858–1937), rakouský a český podnikatel německé národnosti [540] => * [[Kamillo Horn]] (1860–1941), německý hudební skladatel [541] => * [[Zdenko Auředníček]] (1863–1932), advokát [542] => * [[Heinrich Herkner]] (1863–1932), ekonom [543] => * [[Karel Buchtela]] (1864–1946), právník, finanční úředník a archeolog [544] => * [[František Xaver Šalda]] (1867–1937), literární kritik a spisovatel [545] => * [[Josef Seliger]] (1870–1920), česko-německý politik [546] => * [[Eduard Rohn]] (1880–1947), pedagog a politik německé národnosti [547] => * [[Emil Bobek]] (1883–1945), československý politik [548] => * [[Josef Fryml]] (1888–1940), československý legionář a protinacistický odbojář [549] => * [[Vlasta Burian]] (1891–1962), herec a divadelní podnikatel, zvaný „král komiků“ [550] => * [[Rudolf Wünsch (politik)|Rudolf Wünsch]] (1891–?), politik německé národnosti [551] => * [[Gustav Beuer]] (1893–1947), politik německé národnosti [552] => * [[František Hájek (voják)|František Hájek]] (1894–1943), voják [553] => * [[Jaroslav Řídký]] (1897–1956), hudební skladatel a pedagog [554] => * [[Ludmila Macešková]] (1898–1974), básnířka publikující pod pseudonymem Jan Kameník [555] => * [[Arthur Beer]] (1900–1980), astronom [556] => * [[Herbert Feigl]] (1902–1988), rakousko-americký filosof [557] => * [[Harald Kreutzberg]] (1902–1968), tanečník a baletní teoretik [558] => * [[Karel Vacek (skladatel)|Karel Vacek]] (1902–1982), hudební skladatel [559] => * [[Guido Beck]] (1903–1989), fyzik [560] => * [[Ludvík Frejka]] (1904–1952), československý ekonom, politik a publicista [561] => * [[Klaus Conrad]] (1905–1961), německý neurolog a psychiatr [562] => * [[Jiří Kořínek]] (1906–1989), esperantista a překladatel [563] => * [[Roderich Menzel]] (1907–1987), tenista a spisovatel [564] => * [[Augustin Schramm]] (1907–1948), komunistický funkcionář, agent [[NKVD]] [565] => * [[Hilde Walterová]] (1915–2013), československá, rakouská a německá sportovkyně [566] => * [[Jiří Vršťala]] (1920–1999), česko-německý herec [567] => * [[Stanislav Hnělička]] (1922–2016), voják od [[Tobruk#Druhá světová válka a boje čs. jednotek|Tobruku]] a [[Dunkerk]]u [568] => * [[Otfried Preußler]] (1923–2013), německý spisovatel pro mládež [569] => * [[Barbara König (spisovatelka)|Barbara König]] (1925–2011), německá spisovatelka [570] => * [[Jiří Břeň]] (1929–1995), historik a archeolog [571] => * [[Jaroslav Masopust]] (* 1929), lékař, klinický biochemik, profesor [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] [572] => * [[Gustav Ginzel]] (1931–2008), cestovatel a horolezec [573] => * [[Zdeněk Ježek]] (1932–2019), epidemiolog a infektolog [574] => * [[Čestmír Krátký]] (1932–2016), fotograf, historik umění, etnograf a výtvarný kritik [575] => * [[Miroslav Štěpánek (historik)|Miroslav Štěpánek]] (1934–2005), historik, archeolog a encyklopedista [576] => * [[Zdeněk Hnát]] (* 1935), pianista a pedagog [577] => * [[Otakar Chaloupka]] (1935–2013), pedagog, literární kritik, vědec a spisovatel [578] => * [[Radoslava Kvapilová Brabcová]] (1935–2021), lingvistka a bohemistka [579] => * [[Bohumil Tomášek]] (1936–2019), trenér, sportovní funkcionář a basketbalista [580] => * [[Sylva Richterová]] (* 1938), bývalá hráčka basketbalu [581] => * [[Markus Lüpertz]] (* 1941), malíř a sochař, čestný občan města [582] => * [[Barbara Bouchetová]] (* 1943), německo-americká herečka [583] => * [[Pavel Frýbort|Pavel Hřišný]] (1946–2007), publicista, prozaik, překladatel a dramatik [584] => * [[František Rydval]] (* 1946), skokan na lyžích [585] => * [[Petr Kučera (novinář)|Petr Kučera]] (* 1947), novinář, historik a politik [586] => * [[Pavel Pavlík]] (* 1947), politik [587] => * [[Jan Adam (výtvarník)|Jan Adam]] (* 1948), malíř a sklářský výtvarník [588] => * [[Alena Bahníková]] (* 1948), překladatelka [589] => * [[Tomáš Vondrovic]] (* 1948), scenárista, režisér, básník a překladatel [590] => * [[Petr Kavan (výtvarník)|Petr Kavan]] (* 1949), sochař a řezbář [591] => * [[Karel Stanner]] (* 1949), fotbalista a trenér [592] => * [[Hana Ulrychová]] (* 1949), zpěvačka [593] => * [[Jaromír Havlík]] (* 1950), muzikolog a proděkan [[Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze|HAMU]] v Praze [594] => * [[Jiří Moulis]] (* 1950), bývalý reprezentant v jízdě na skibobech [595] => * [[Eduard Spáčil]] (* 1950), klavírista, skladatel a pedagog [596] => * [[Roman Karpaš]] (* 1951), publicista, historik, typograf, grafik a nakladatel{{Citace elektronické monografie [597] => | titul = Roman Karpaš [598] => | url = http://www.isabart.org/person/4662 [599] => | datum přístupu = 2016-04-05 [600] => | vydavatel = Archiv výtvarného umění [601] => | místo = Kostelec nad Černými lesy [602] => | kapitola = Základní údaje [603] => }} [604] => * [[Pavel Vandas (architekt)|Pavel Vandas]] (* 1952), architekt, poslanec [605] => * [[Liana Drahová]] (* 1953), bývalá krasobruslařka a krasobruslařská trenérka [606] => * [[Petr Čermák (politik)|Petr Čermák]] (* 1953), politik, podnikatel a lékař [607] => * [[Vladimír Resl]] (* 1953) sáňkář [608] => * [[Leoš Škoda]] (* 1953), lyžař a skokan na lyžích [609] => * [[Oldřich Kaiser]] (* 1955), herec [610] => * [[Květa Vinklátová]] (* 1955), knižní vydavatelka a politička [611] => * [[Jiří Holubář]] (* 1956), lékař [612] => * [[Jiří Hauzer]] (* 1957), politik [613] => * [[Štěpán Klásek]] (* 1957), duchovní a biskup [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]] [614] => * [[Dagmar Křížková]] (* 1958), psychiatrička, sexuoložka a psychoterapeutka [615] => * [[Zdeněk Vojtěch]] (* 1958), automobilový závodník [616] => * [[Jiří Bláha (podnikatel)|Jiří Bláha]] (* 1961), podnikatel a politik [617] => * [[Karel Diepold]] (1961–1920), písničkář [618] => * [[Vladimír Kočandrle mladší|Vladimír Kočandrle]] (*1961), hudební skladatel, producent a textař [619] => * [[Jan Ludvig]] (* 1961), hokejista [620] => * [[Roman Kumpošt]] (* 1962), sportovní funkcionář a podnikatel [621] => * [[Jiří Kittner]] (* 1963), politik [622] => * [[Hana Kousalová]] (* 1963), moderátorka, dramaturgyně a scenáristka [623] => * [[Ivana Valešová (lyžařka)|Ivana Valešová]] (* 1963), lyžařka a sjezdařka [624] => * [[Gustav Skála]] (* 1964), režisér a choreograf [625] => * [[Michal Žabka]] (* 1965), režisér a scenárista [626] => * [[Kamil Halbich]] (* 1966), herec [627] => * [[Michal Koleček]] (* 1966), pedagog, teoretik a kritik umění [628] => * [[Radim Nyč]] (* 1966), běžec na lyžích [629] => * [[Miroslava Pleštilová]] (* 1966), herečka, pedagožka na pražské [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze|DAMU]] [630] => * [[Martina Rosenbergová]] (* 1966), politička [631] => * [[Jaroslav Zámečník]] (* 1966), politik a ekonom [632] => * [[Vojtěch Eliáš]] (* 1967), katolický kněz, biskupský vikář a pedagog [633] => * [[Pavel Pěnička]] (* 1967), fotbalista [634] => * [[Jarmila Týnková]] (* 1967), zdravotní sestra, básnířka a spisovatelka [635] => * [[Petr Brestovanský]] (* 1969), archeolog a publicista {{Citace elektronické monografie [636] => | titul = Brestovanský, Petr, 1969 [637] => | url = http://ipac.kvkli.cz/arl-li/m-en/detail-li_us_auth-p0092528-Brestovansky-Petr-1969/ [638] => | datum přístupu = 2016-10-20 [639] => | vydavatel = Studijní a vědecká knihovna [640] => | místo = Liberec [641] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161020174554/http://ipac.kvkli.cz/arl-li/m-en/detail-li_us_auth-p0092528-Brestovansky-Petr-1969/ [642] => | datum archivace = 2016-10-20 [643] => | nedostupné = ano [644] => }} [645] => * [[Aleš Briscein]] (* 1969), operní pěvec [646] => * [[Martin Bulíř]] (* 1969), lukostřelec a rekordman [647] => * [[Michal Bulíř]] (* 1969), hokejista [648] => * [[Lucie Konečná]] (* 1969), scenáristka a spisovatelka [649] => * [[Jaroslav Nedvěd]] (* 1969), hokejista [650] => * [[Martin Pěnička]] (1969–2023), bývalý fotbalista [651] => * [[Dan Ramzer]] (* 1969), zemědělský politik a pedagog [652] => * [[Henryk Mrejzek]] (*1969), fotograf [653] => * [[František Gábor]] (* 1970), politik, ekolog a válečný veterán [654] => * [[Petr Halberstadt]] (* 1970), herec [655] => * [[Zdeněk Orct]] (* 1970), hokejista a trenér brankářů [656] => * [[Petr Nedvěd]] (* 1971), hokejista [657] => * [[Martin Půta]] (* 1971), politik a hejtman Libereckého kraje [658] => * [[Karel Zima]] (* 1971), herec [659] => * [[Martin Damm]] (* 1972), tenista [660] => * [[Lucie Chroustovská]] (* 1972), běžkyně na lyžích [661] => * [[Jan Korytář]] (* 1972), ekolog, lektor a politik [662] => * [[Ivan Langr]] (* 1972), politik [663] => * [[Pavel Liška]] (* 1972), herec a komik [664] => * [[David Švehlík]] (* 1972), herec [665] => * [[Miloš Veselý]] (* 1972), bobista [666] => * [[Ivan Acher]] (* 1973), básník a skladatel [667] => * [[Zbyněk Hauzr]] (* 1973), fotbalista a trenér brankářů [668] => * [[Michal Jareš]] (* 1973), básník, literární historik, kritik, publicista a editor [669] => * [[Jan Kareš]] (* 1973), horolezec a fitness trenér [670] => * [[Ladislav Nosek]] (1973–2017), bývalý horolezec [671] => * [[Jaroslav Patočka]] (* 1973), operní pěvec [672] => * [[Luděk Zelenka]] (* 1973), fotbalista [673] => * [[Richard Culek]] (* 1974), fotbalista [674] => * [[Karolina Francová]] (* 1974), právnička a spisovatelka [675] => * [[Miloš Englberth]] (* 1974), malíř [676] => * [[Tomáš Holub (ekonom)|Tomáš Holub]] (* 1974), ekonom a pedagog [677] => * [[Nicol Lenertová]] (* 1974), moderátorka a zpěvačka [678] => * [[Jiří Unger]] (* 1974), religionista [679] => * [[Petr Dvořák (1975)|Petr Dvořák]] (* 1975), manažer [680] => * [[Leon Jakimič]] (* 1975), podnikatel [681] => * [[Marek Řeháček]] (* 1975), vlastivědný badatel, spisovatel, publicista, právník a rozhlasový pracovník [682] => * [[David Václavík]] (* 1975), religionista [683] => * [[Marek Vávra]] (* 1975), politik, podnikatel a pivovarník [684] => * [[Tomáš Enge]] (* 1976), automobilový závodník [685] => * [[Pavel Novotný (germanista)|Pavel Novotný]] (* 1976), básník, překladatel, germanista a pedagog [686] => * [[Borek Zakouřil]] (* 1976), alpský lyžař [687] => * [[Pavel Andrš]] (* 1977), římskokatolický duchovní a kanonista [688] => * [[Pavel Churavý]] (* 1977), sdruženář [689] => * [[Petr Jeništa]] (* 1977), herec [690] => * [[Tibor Batthyány]] (* 1978), politik a projektový manažer [691] => * [[Petr Čadek]] (* 1978), tanečník [692] => * [[Kamila Rajdlová]] (* 1978), běžkyně na lyžích [693] => * [[David Vála]] (* 1978), zápasník [694] => * [[Benjamin Vomáčka]] (* 1978), fotbalista [695] => * [[Zuzana Kocumová]] (* 1979), politička [696] => * [[Václav Kočí]] (* 1979), hokejista [697] => * [[David Hanvald]] (* 1980), malíř [698] => * [[Michaela Hejnová]] (* 1980), atletka [699] => * [[Lukáš Pytloun]] (* 1980), podnikatel [700] => * [[Yemi A.D.|Yemi Akinyemi Dele]] (* 1981), herec, moderátor, tanečník [701] => * [[Jakub Čutta]] (* 1981), hokejista [702] => * [[Ladislav Hampl]] (* 1981), herec [703] => * [[Michal Kvíčala]] (* 1981), sáňkář [704] => * [[Olga Lounová]] (* 1981), herečka a zpěvačka [705] => * [[Jan Steyer]] (* 1982), sbormistr, dirigent a varhaník [706] => * [[Lukáš Derner]] (* 1983), hokejista [707] => * [[Martin Ferus]] (* 1983), fyzikální chemik [708] => * [[Pavla Havlíková]] (* 1983), cyklistka [709] => * [[Kateřina Průšová]] (* 1983), modelka, roku 2002 [[Miss České republiky]] [710] => * [[Jiří Šisler]] (* 1984), fotbalista [711] => * [[Zdeněk Cendra]] (* 1986), internetový podnikatel a občasný blogger [712] => * [[Jindřich Gubiš]] (* 1986), politik a ekonom [713] => * [[Zuzana Hejnová]] (* 1986), atletka, olympijská medailistka [714] => * [[Zuzana Lazarová]] (* 1986), básnířka a fotografka [715] => * [[Vojtěch Růžička]] (* 1986), pokerový profesionál [716] => * [[Zdeněk Bradáč]] (* 1987), iluzionista, kouzelník, žonglér, rekordman a eskapolog [717] => * [[Lipo (rapper)|Jonáš Červinka]] (* 1987), zpěvák a rapper s pseudonymem Lipo [718] => * [[Miroslav Dvořák (sdruženář)|Miroslav Dvořák]] (* 1987), srduženář [719] => * [[Paulie Garand|Pavel Harant]] (* 1987), zpěvák a rapper s pseudonymem Paulie Garand [720] => * [[Marek Němec (hudební producent)|Marek Němec]] (* 1988), hudební producent s pseudonymem Kenny Rough [721] => * [[Petr Novák (zápasník)|Petr Novák]] (* 1988), zápasník [722] => * [[Michal Novák (zápasník)|Michal Novák]] (* 1989), zápasník [723] => * [[Jan Polák (1989)|Jan Polák]] (*1989), fotbalista [724] => * [[Michala Kvapilová]] (* 1990), volejbalistka [725] => * [[Zita Frydrychová]] (* 1991), trampolínistka, juniorská mistryně světa, olympionička [726] => * [[Jakub Děkan]] (* 1992), zpěvák [727] => * [[Libuše Jahodová]] (* 1992), sportovní střelkyně [728] => * [[Ondřej Vinklát]] (* 1992), tanečník a choreograf [729] => * [[Petra Hynčicová]] (* 1994), běžkyně na lyžích [730] => * [[Vojtěch Drahokoupil]] (* 1995), zpěvák a herec [731] => * [[Aleš Stezka]] (* 1997), hokejista [732] => * [[Marek Zachar]] (* 1998), hokejista [733] => * [[Vojtěch Trojan]] (* 1999), reprezentant ve sportovním lezení [734] => * [[Michaela Mervartová]] (* 2003), zpěvačka [735] => * [[Jiří Zlámal]] (* 2000), fotbalista a vědec [736] => [737] => }} [738] => [739] => === Osobnosti spjaté s městem === [740] => * [[Johann Liebieg]] (1802–1869), velkopodnikatel, zakladatel [[Liebiegové|rodu Liebiegů]], baron, představitel libereckého textilního průmyslu [741] => * [[Eduard Clam-Gallas]] (1805–1891), velkostatkář, český a rakouský šlechtic, rakouský generál, čestný občan města [742] => * [[Václav Šamánek]] (1846–1916), lékař, organizátor českojazyčného školství a kultury, žil a zemřel v Liberci [743] => * [[Ferdinand Porsche]] (1875–1951), německý automobilový konstruktér, rodák z Vratislavic nad Nisou [744] => * [[Max Kühn]] (1877–1944), architekt a pedagog, žil a zemřel v Liberci [745] => * [[Konrad Henlein]] (1898–1945), sudetoněmecký separatista, čestný občan města, rodák z Vratislavic nad Nisou [746] => * [[Miklós Radnóti]] (1909–1944), maďarský básník, byl studentem liberecké [[Vyšší tkalcovská škola Liberec|Vyšší tkalcovské školy]] [747] => * [[Svatopluk Technik]] (1913–2010), architekt, pedagog; rodák z Rašovky, vytvořil první poválečný územní plán města, navrhl Králův Háj, zachránil Valdštejnské domky [748] => * [[František Peterka (herec)|František Peterka]] (1922–2016), herec, dlouhodobě působil v Divadle F. X. Šaldy, do své smrti žil v Liberci [749] => * [[Jiřina Uherková|Jiřina]] a [[Milan Uherek|Milan Uherkovi]] (1930–1989, 1925–2012), zakladatelé a sbormistři dětského pěveckého sboru [[Severáček]] [750] => * [[Karel Hubáček]] (1924–2011), architekt, držitel Perretovy ceny za vysílač na Ještědu, žil v Liberci [751] => * [[Franz Peter Künzel]] (* 1925) redaktor, překladatel české literatury [752] => * [[Miloš Zapletal]] (* 1930), spisovatel literatury pro mládež, skautský redaktor a činovník [753] => * [[Jaroslav Velinský]] (1932–2012), spisovatel a hudebník; žil v Liberci 1959–1968 a zachytil tehdejší atmosféru v řadě svých románů [754] => * [[Miloslav Nevrlý]] (* 1933), zoolog, publicista, spisovatel, cestovatel, turista a skaut [755] => * [[Jan Šolc]] (* 1938), disident, politik, pedagog, čestný občan města Liberce (19. března 2018) [756] => * [[Přemysl Sobotka]] (* 1944), senátor ODS (2004–2010 předseda [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]]) a rentgenolog, žije v Liberci od roku 1945 [757] => * [[Vratislav Preclík]] (* 1946), spisovatel, publicista, vysokoškolský pedagog, místopředseda a spoluzakladatel [[Masarykovo demokratické hnutí|Masarykova demokratického hnutí]] [758] => * [[Hana Fousková]] (1947–2015), výtvarnice, básnířka a spisovatelka, žila trvale v [[Hodky|Hodkách]] v [[Podještědí]] a patřila k výrazným osobnostem liberecké umělecké scény [759] => * [[Jaromír Typlt]] (* 1973), básník, esejista, performer; působil jako kurátor Malé výstavní síně, významným způsobem ovlivňoval libereckou kulturu [760] => * [[Sebastian Navrátil]] (* 1991), zpěvák; žije v Liberci od 90. let 20. století [761] => [762] => == Partnerská města == [763] => * {{Partnerské město|Amersfoort|rok=1996}} [764] => * {{Partnerské město|Augsburg|rok=2001}} [765] => [766] => * {{Partnerské město|Naharija|rok=1994}} [767] => * {{Partnerské město|Žitava|rok=2004}} [768] => [769] => == Odkazy == [770] => === Reference === [771] => [772] => [773] => === Literatura === [774] => * {{Citace monografie | autor1 = Kolektiv autorů | titul = Liberec | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2018 | počet_stran = 536 | isbn = 978-80-7422-484-3}} [775] => * {{Citace monografie | příjmení = Karpaš | jméno = Roman | odkaz na autora = Roman Karpaš | spoluautoři = a kol| titul = Kniha o Liberci | vydavatel = Dialog | místo = Liberec | rok = 1996}} [776] => * {{Citace monografie | příjmení = Karpaš | jméno = Roman | odkaz na autora = Roman Karpaš | příjmení2 = Mohr | jméno2 = Jan | příjmení3 = Vursta | jméno3 = Pavel | další = Externí spolupráce Markéta Lhotová | titul = Kouzlo starých pohlednic Liberecka | vydavatel = Agentura 555 | místo = Liberec | rok = 1997 | isbn = 80-238-1496-6}} [777] => * NIŽNANSKÝ, Branislav (ed.), HÁJEK, Vojtěch a kol. ''Využití starých plánů při studiu současného území Liberce: Husova ulice v prostoru a čase''. Vyd. 1. V Liberci: Technická univerzita, 2012. 107 s. ISBN 978-80-7372-928-8 [778] => * {{Citace monografie | příjmení = Řeháček | jméno = Marek | titul = Liberec, průvodce po městě a okolí | vydavatel = Kalendář Liberecka | místo = Liberec | rok = 1998}} [779] => * Řeháček, M.; Liberecká radnice a Liebiegova vila; Kalendář Liberecka, Liberec; 2005 [780] => * SEKYRA, Marek – SIMM, Otokar. ''Ještědské květy : antologie libereckých německy píšících autorů (19. století a 1. polovina 20. století) = Jeschkenblumen''. 1. knižní vyd. Liberec : Krajská vědecká knihovna v Liberci, 2008. 215 s. {{ISBN|978-80-85874-45-7}} [781] => [782] => === Externí odkazy === [783] => * {{Commonscat|Liberec}} [784] => * {{Wikislovník|heslo=Liberec}} [785] => * {{Wikicesty|průvodce=Liberec}} [786] => * {{Otto|heslo=Liberec}} [787] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Liberec}} [788] => * {{RÚIAN}} [789] => * [https://www.sudetenland.net/liberec/ Liberecký přetisk českých známek během sudetské krize ] [790] => * [http://www.liberec.cz Oficiální stránky města] [791] => * [http://www.visitliberec.eu Turistický portál města Liberec, Městské informační centrum Liberec] [792] => * [https://www.hcbilitygri.cz/index.asp?cover=nikdy Bílí Tygři Liberec] {{Wayback|url=https://www.hcbilitygri.cz/index.asp?cover=nikdy |date=20180727212216 }} [793] => * [http://www.dpmlj.cz Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou] [794] => * PhDr. Zdeněk Brunclík : ''[https://web.archive.org/web/20101029014701/http://www.archliberec.cz/index.php Od osady k metropoli severních Čech]'' [795] => * [http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=563889&cislotab=MOS+ZV01 Liberec]{{Nedostupný zdroj}} ve Veřejné databázi ČSÚ [796] => [797] => {{Město Liberec}} [798] => {{Okres Liberec}} [799] => {{Administrativní dělení Česka}} [800] => {{Statutární města v Česku}} [801] => {{Představitelé Liberce}} [802] => {{Autoritní data}} [803] => {{Portály|Liberec}} [804] => [805] => [[Kategorie:Liberec| ]] [806] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [807] => [[Kategorie:Města v okrese Liberec]] [808] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [809] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [810] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [811] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [812] => [[Kategorie:Obce v okrese Liberec]] [813] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [814] => [[Kategorie:Krajská města v Česku]] [815] => [[Kategorie:Sídla v Žitavské pánvi]] [816] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] [817] => [[Kategorie:Sídla na Lužické Nise]] [818] => [[Kategorie:Univerzitní města v Česku]] [] => )
good wiki

Liberec

Liberec je statutární město v okrese Liberec na severu Čech a krajské a univerzitní město Libereckého kraje. Se svými obyvateli je páté největší město v Česku (třetí v Čechách).

More about us

About

Nachází se na úpatí Ještědského hřebene, kde se můžete těšit na nádherné výhledy do okolní krajiny a široké možnosti pro rekreační aktivity, jako jsou turistika a lyžování. Město má rozmanitou architekturu, od historických budov po moderní stavby, které odrážejí jeho vývoj a inovativní ducha. Dominantou je právě Ještěd, jehož charakteristická silueta se stala symbolem města. Ještědský vysílač, zapsaný na seznamu UNESCO, přitahuje návštěvníky nejen svým jedinečným designem, ale také možnostmi pro sportovní vyžití. Liberec je znám také svými kulturními institucemi, jako je Severočeské muzeum a Divadlo F. X. Šaldy, které poskytují pestrou paletu kulturních zážitků a podpory místních umělců. Kromě toho se zde konají různorodé festivaly, které podporují společenský život a posilují komunitu. Obyvatelé města si zakládají na zdravém životním stylu, což se odráží v dostupnosti zelených ploch, parků a cyklostezek. Liberec se snaží být městem přívětivým k rodinám a jednotlivcům, a to díky kvalitním školám, službám a prosperujícím podnikům, které zajišťují stabilní ekonomické zázemí. Ve shrnutí, Liberec je město, které kombinuje historické dědictví s moderním životním stylem, kde příroda a kultura jdou ruku v ruce a vytvářejí tak inspirativní prostředí pro život a těšení se na budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vratislavice nad Nisou','Rochlice','Liberecký kraj','Bílí Tygři Liberec','Kateřinky (Liberec)','Johann Liebieg','Redernové','Starý Harcov','Ostašov (Liberec)','Žitava','Vesec (Liberec)','Čechy'

Čechy

Redernové

Rochlice

Žitava