Array ( [0] => 15482041 [id] => 15482041 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lvov [uri] => Lvov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=ukrajinském městě|druhý=příjmení|stránka=Lvov (příjmení)}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Lvov [3] => | originální jméno = {{Cizojazyčně|uk|Львів (Lviv)}} [4] => | obrázek = Lwów - Widok z wieży ratuszowej 01.jpg [5] => | popisek = Pohled na [[Staré město (Lvov)|staré město]] z radniční věže. Vlevo kupole [[Dominikánský kostel (Lvov)|dominikánského kostela]]. [6] => | vlajka = Lviv flag.svg [7] => | znak = Coat of arms of Lviv.svg [8] => | stát = Ukrajina [9] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti na Ukrajině|Oblast]] [10] => | název vyššího celku = [[Lvovská oblast|Lvovská]] [11] => | pojem nižšího celku = [[Rajóny na Ukrajině|Rajón]] [12] => | název nižšího celku = [[Lvovský rajón|Lvovský]] [13] => | administrativní dělení = 6 městských [[rajón]]ů: ''Frankivskyj, Halyckyj, Lyčakivskyj, Sychivskyj, Ševčenkivskyj, Zaliznyčnyj'' [14] => | zeměpisná šířka = 49.8666667 [15] => | zeměpisná délka = 24.0833333 [16] => | nadmořská výška = 289 [17] => | rozloha = 171 [18] => | telefonní předvolba = +380 32(2) [19] => | psč = 79000 [20] => | starosta = Andrij Sadovyj [21] => | web = http://www.city-adm.lviv.ua [22] => | počet obyvatel = 717273 [23] => | obyvatelé aktuální k = 2022 [24] => }} [25] => '''Lvov''' ({{Vjazyce2|uk|Львів|Lviv}} [lʲviw], {{Vjazyce2|pl|Lwów}}, {{Vjazyce2|de|Lemberg}}, {{Vjazyce2|la|Leopolis}}, {{Vjazyce2|yi|לעמבערג|Lemberyk, Lemberek}}, {{Vjazyce2|ru|Львов|Lvov}} [ľvof]) je největší město [[Západní Ukrajina|západní Ukrajiny]] a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země. Město leží v kopcovitém terénu na okraji vysočiny [[Roztocze|Roztoččja]] na říčce [[Poltva|Poltvě]], 60 km na východ od hranic s [[Polsko|Polskem]]. Ve Lvově je generální konzulát České republiky s konzulární působností pro tyto oblasti: [[Volyňská oblast|Volyňská]], [[Rovenská oblast|Rovnenská]], [[Černihivská oblast|Černivecká]], [[Lvovská oblast|Lvovská]], [[Zakarpatská oblast|Zakarpatská]], [[Ivanofrankivská oblast|Ivano-Frankovská]] a [[Ternopilská oblast|Ternopilská]].{{Citace elektronického periodika [26] => | titul = Ukrajina - Generální konzulát Lvov [27] => | periodikum = [28] => | url = https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/ceske_urady_v_zahranici/ukrajina_generalni_konzulat_lvov.html [29] => | jazyk = cz [30] => | datum přístupu = 2022-12-26 [31] => }} [32] => [33] => Lvov byl založen roku [[1256]] a byl centrem [[Haličsko-volyňské knížectví|Haličsko-volyňského knížectví]], později hlavním městem [[Halič]]e. Po staletí byl součástí [[Polsko|Polska]], resp. [[Habsburská monarchie|Rakouského císařství]], což vtisklo městu originální [[Střední Evropa|středoevropský]] ráz. Centrum města je zapsáno na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]]. [34] => [35] => Dnes je Lvov sídlem [[Lvovská oblast|Lvovské oblasti]]. Žije zde přibližně 717 tisíc obyvatel. Lvovská aglomerace (do 30 km od centra) čítá 1 299 tisíc obyvatel. Jedna z mála zachovalých tradic je prodej na velkých tržnicích, které jsou v každé městské části. [36] => [37] => == Dějiny == [38] => {{Podrobně|Dějiny Lvova|Dějiny Lvova (1918–1939)}} [39] => Lvov byl založen [[Daniel Haličský|Danielem Haličským]], králem [[Haličsko-volyňské knížectví|haličsko-volyňským]], okolo roku [[1250]]. Název dostal podle Danielova syna Lva. Později zde bylo hlavní město království. Roku [[1349]] byl Lvov dobyt polským králem [[Kazimír III. Veliký|Kazimírem III. Velikým]] a obdržel [[magdeburské právo]] ([[1356]]). V letech [[1434]]–[[1772]] zde bylo sídlo [[Ruské vojvodství|Ruského vojvodství]] Polska, resp. [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevského státu]]. Již od počátku zde byla [[Židé|židovská]] menšina, sídlili zde také [[Němci|němečtí]] kolonisté. Město postupně vyrostlo ve významné kulturně-hospodářské centrum, největší mezi [[Kyjev]]em, [[Varšava|Varšavou]] a [[Krakov]]em. [40] => [41] => V letech [[1649]] a [[1655]]–[[1656]] obléhala město [[kozáci|kozácká]] vojska [[Bohdan Chmelnický|Bohdana Chmelnického]], město však nebylo dobyto. Roku 1656 je obléhali též [[Švédové]], kteří je dobyli až při dalším nájezdu roku [[1704]]. Roku [[1772]] se výsledkem [[první dělení Polska|prvního]] [[dělení Polska]] stal Lvov a celá Halič součástí [[Habsburkové|habsburského]] [[Rakousko|Rakouska]]. Přestože státní správa prosazovala germanizaci, byl Lvov i během 19. století jedním z hlavních center polské i ukrajinské kultury. Tehdy město velmi rychle rostlo, zvláště po příchodu železnice. Od roku [[1867]] zde zasedal parlament Haličského království ([[Haličský zemský sněm]]). [42] => [43] => V listopadu [[1918]] zde sídlila [[Západoukrajinská lidová republika]]. V období mezi dvěma světovými válkami byl Lvov třetím největším městem [[Druhá Polská republika|Druhé Polské republiky]]. V letech [[1939]]–[[1941]] byl obsazen [[Rudá armáda|Rudou armádou]], [[1941]]–[[1944]] byl součástí hitlerovského [[Generální gouvernement|Generálního gouvernementu]]. Po 2. světové válce byl Lvov oblastním městem [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]] [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], [[rusifikace]] se ho však dotkla relativně málo. Etnicky polské obyvatelstvo Lvova, které do roku 1946 tvořilo drtivou většinu obyvatel, bylo po válce většinou deportováno do nových hranic Polska. [44] => [45] => Od roku [[1991]] je město součástí nezávislé Ukrajiny a vedle Kyjeva hlavním centrem ukrajinské kultury, které v [[září 2006]] oslavilo 750 let existence. V červnu 2001 navštívil město papež [[Jan Pavel II.]], který zde sloužil mši podle latinského obřadu. Dne 27. července 2002 během leteckého festivalu na lvovském letišti havarovalo letadlo [[Suchoj Su-27|SU-27]], které spadlo do davu diváků. Zemřelo 77 osob (z toho 28 dětí) a 543 osob bylo zraněno.{{Citace elektronického periodika [46] => | titul = Скниловская трагедия. 27 июля 2002 года во Львове произошла самая масштабная катастрофа в истории авиашоу [47] => | periodikum = Настоящее Время [48] => | url = https://www.currenttime.tv/a/sknyliv-lviv-ukraine-airshow/30075109.html [49] => | jazyk = ru [50] => | datum přístupu = 2022-03-05 [51] => }} [52] => [53] => V roce [[2004]] byl Lvov jedním z center [[Oranžová revoluce|Oranžové revoluce]], v roce [[2014]] vedle hlavního města jedním z hlavních epicenter [[Euromajdan]]u. Místní radnice dokonce na krátkou dobu vyhlásila nezávislost na [[Viktor Janukovyč|Janukovyčově]] vládě. [54] => [55] => Kvůli [[Ruská invaze na Ukrajinu|válce mezi Ruskem a Ukrajinou]] se Lvov v únoru 2022 stal ''[[de facto]]'' západním hlavním městem země, protože z [[Kyjev]]a byla přemístěna některá velvyslanectví a ministerstva z obav, že hlavní město padne do rukou ruských vojsk.{{Citace periodika [56] => | titul = Ukraine’s Lviv becomes ‘western capital’ as some diplomats leave Kyiv [57] => | periodikum = Washington Post [58] => | issn = 0190-8286 [59] => | jazyk = en-US [60] => | url = https://www.washingtonpost.com/world/2022/02/18/ukraine-russia-lviv-war/ [61] => | datum přístupu = 2022-03-13 [62] => }} [63] => [64] => == Ekonomika == [65] => Lvov byl tradičně spíše centrem [[obchod]]u a drobného průmyslu. Po 2. světové válce však přišla masivní [[industrializace]] v sovětském stylu, nicméně po rozpadu Sovětského svazu byla výroba v největších závodech (továrny na televizory, vojenskou techniku, [[Lvovský autobusový závod]]) zastavena či výrazně omezena: ve čtyřech největších podnicích, které v roce 1991 zaměstnávaly celkem 48 000 osob, zůstalo v roce 2007 jen 2500 zaměstnanců.[http://www.zaxid.net/article/463/ Львів – індустріальна руїна!?] {{Wayback|url=http://www.zaxid.net/article/463/ |date=20090108034032 }} zaxid.net, 14. srpna 2007. Lvovské hospodářství se tak v době nezávislé Ukrajiny přeorientovalo ze [[strojírenství]] (59,3 % produkce v roce 1991) spíše na [[Potravinářství|potravinářský průmysl]] (39,4 % v roce 2001, strojírenství 17,6 %). Rozvinulo se [[pivovar]]nictví (značka ''[[Lvivske]]'' je rozšířena po celé zemi). Silnou pozici si však udržela výroba [[autobus]]ů a [[vysokozdvižný vozík|vysokozdvižných vozíků]]. Dále je zde výrazněji zastoupen chemický průmysl. [66] => [67] => === Doprava === [68] => Lvov je největší dopravní křižovatkou západní Ukrajiny. 6 km od centra se nachází [[Lvov (letiště)|lvovské mezinárodní letiště]], odkud létají linky do některých evropských, ruských či blízkovýchodních měst. [[Autobusové nádraží Lvov|Hlavní autobusové nádraží]] leží na jihozápadním okraji města (zajímavostí je, že letiště je centru blíže), se kterým je spojeno trolejbusovou linkou. Odjíždějí odtud linky především do západoukrajinských měst, frekventované linky do [[Polsko|Polska]] ([[Přemyšl]], [[Krakov]]) a dálkové linky do střední Evropy. [69] => [70] => === Železniční doprava === [71] => [[Soubor:Lviv vokzal.jpg|náhled|Hlavní nádraží ve Lvově, vystavěné v secesním stylu roku 1903, a tramvaj české výroby]] [72] => Město je významným železničním uzlem a z ukrajinských měst bylo mezi prvními, která získala napojení na železniční síť: první vlak sem dorazil [[4. listopad]]u [[1861]] z [[Vídeň|Vídně]]. Dále byla trať prodloužena do [[Černovice (Ukrajina)|Černovic]] ([[1866]]) a zřízena odbočka na tehdejší hranici s [[Ruské impérium|Ruskou říší]] v [[Brody|Brodech]]/[[Radyvyliv]]ě. [73] => [74] => Z výstavného a vzorně udržovaného [[Lvov (nádraží)|hlavního nádraží]], postaveného počátkem 20. století v secesním stylu, vycházejí dvoukolejné elektrifikované tratě ve směru na [[Mostyska]] (–[[Přemyšl]]-[[Polsko]]), [[Krasne]] (–[[Rovno|Rivne]]/[[Kyjev]]/[[Oděsa]]) a [[železniční trať Lvov – Stryj – Čop]] na [[Stryj]] (-[[Mukačevo]]/[[Ivano-Frankivsk]]). Jednokolejné železnice míří do měst [[Rava-Ruska]], [[Sapižanka]] (–[[Luck]]/[[Kovel]]), [[Chodoriv]] (–[[Ivano-Frankivsk]]) a [[Sambir]] (–[[Užhorod]]). Na těchto tratích je provozována také příměstská doprava. Několik vlaků denně míří do Kyjeva, Oděsy, Užhorodu, Moskvy, Krakova a dalších měst. Kromě hlavního nádraží je ve městě několik dalších stanic. Nejblíže centru leží nádraží ''[[Pidzamče]]''. Příměstským ''[[Električka (železnice)|električkám]]'' slouží od roku [[1996]] zvláštní příměstské nádraží v sousedství hlavního. Ve Lvově sídlí [[Lvovská dráha]], jedna z 6 divizí státních drah ''[[Ukrzaliznycja]]''. [75] => [76] => === Městská doprava === [77] => Ve městě chybí páteřní dopravní systém. Spletitou, pomalou a nedostatečně kapacitní síť MHD tvoří [[autobus]]y, [[trolejbus]]y, [[tramvaj]]e a [[maršrutka|maršrutky]]. Zejména tramvajová síť (o úzkém rozchodu 1000 mm), jejíž počátky, jakožto koněspřežné tramvaje, sahají již do roku [[1880]], je ve velmi špatném stavu. Trolejbusová síť byla otevřena roku [[1952]] a obsluhuje především poválečná sídliště na kraji města. Lístky jsou jako jinde na Ukrajině nepřestupní. [78] => [79] => Koncem 80. letech byl zahájen a následně zmrazen projekt „metrotramvaje“, podobné [[Tramvajová rychlodráha v Kryvém Rihu|rychlodráze v Kryvém Rihu]]. Od 90. let se pak hovoří o výstavbě [[lehké metro|lehkého metra]]. [80] => [81] => == Obyvatelstvo == [82] =>
[83] => '''Národnostní složení obyvatel
Lvova v roce (2001)''' [84] => {| cellpadding=2 style="background:transparent;" [85] => |- [86] => | [[Ukrajinci]] [87] => | align="right" | 639 000 [88] => | (88,1 %) [89] => |- [90] => | [[Rusové]] [91] => | align="right" | 64 600 [92] => | (8,9 %) [93] => |- [94] => | [[Poláci]] [95] => | align="right" | 6 400 [96] => | (0,9 %) [97] => |- [98] => | [[Bělorusové]] [99] => | align="right" | 3 100 [100] => | (0,4 %) [101] => |- [102] => | [[Židé]] [103] => | align="right" | 1 900 [104] => | (0,3 %) [105] => |- [106] => | [[Arméni]] [107] => | align="right" | 800 [108] => | (0,1 %) [109] => |- [110] => | celkem [111] => | align="right" | 725.200 [112] => |} [113] =>
[114] =>
[115] => '''Náboženské složení obyvatel
Lvova (odhad, 2001)''' [116] => {| cellpadding=2 style="background:transparent;" [117] => |- [118] => | [[Ukrajinská řeckokatolická církev|Řečtí katolíci]] [119] => | 35 % [120] => |- [121] => | [[Ukrajinská autokefální pravoslavná církev|Pravoslavní – UAPC]] [122] => | 11,5 % [123] => |- [124] => | [[Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu|Pravoslavní – UPC KP]] [125] => | 9 % [126] => |- [127] => | [[Římskokatolická církev na Ukrajině|Římští katolíci]] [128] => | 6 % [129] => |- [130] => | [[Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát)|Pravoslavní – UPC MP]] [131] => | ? % [132] => |- [133] => | [[Židé]] [134] => | ? % [135] => |- [136] => | [[Arménská apoštolská církev|Arménští křesťané]] [137] => | ? % [138] => |} [139] =>
[140] => [141] => Ve 30. letech 20. století byl Lvov třetím největším polským městem (po [[Varšava|Varšavě]] a [[Lodž]]i). V roce 1931 ve Lvově žilo 312 231 obyvatel, z čeho Poláci tvořili 63,5 % (200 000 osob), Židé 24 % (75 000 osob) a Ukrajinci 10 % (31 000 osob) obyvatel města. Po 2. světové válce sem přišli [[Ukrajinci]] (z ostatních částí Ukrajiny a z Polska) a [[Rusové]]. Většina Poláků byla přesídlena do západního Polska (mnoho jich bylo zavražděno nebo odvlečeno během války). [[Židé|Židovská]] menšina, která před válkou tvořila asi čtvrtinu obyvatelstva, čítá po [[holokaust]]u jen několik tisíc příslušníků. [142] => [143] => Lvov je důležitým náboženským střediskem. Kostely tu má několik křesťanských církví. Sídlí zde [[Lvovská arcidiecéze]] a do roku 2005 zde sídlila i [[Ukrajinská řeckokatolická církev]], jež zde má nejvíce věřících. V roce 2001 navštívil město [[papež]] [[Jan Pavel II.]] [144] => [145] => '''Vývoj počtu obyvatel''' [146] => [147] => {|border="1" class="wikitable" [148] => |- [149] => | bgcolor=ffdead | '''Rok''' [150] => | bgcolor=F5F5DC | 1600 [151] => | bgcolor=F5F5DC | 1835 [152] => | bgcolor=F5F5DC | 1900 [153] => | bgcolor=F5F5DC | 1939 [154] => | bgcolor=F5F5DC | 1962 [155] => | bgcolor=F5F5DC | 1989 [156] => | bgcolor=F5F5DC | 2000 [157] => | bgcolor=F5F5DC | 2007 [158] => | bgcolor=F5F5DC | 2021 [159] => |2022 [160] => |- [161] => | bgcolor=ffdead | '''Počet obyvatel''' [162] => | 25 000 [163] => | 75 000 [164] => | 160 000 [165] => | 340 000 [166] => | 447 000 [167] => | 775 000 [168] => | 763 300 [169] => | 735 000 [170] => | 721 510 [171] => |717 273 [172] => |} [173] => [174] => == Kultura a školství == [175] => Lvov je od roku [[1661]] sídlem [[Lvovská univerzita|Lvovské univerzity]], další vysokou školou s bohatou tradicí je [[Lvovská polytechnika]] ([[1844]]), odkud vzešlo několik významných matematiků, mj. [[Stefan Banach]]. Dále jsou ve Lvově desítky vysokých škol a přes 100 škol středních. Sídlí zde také 8 institutů [[Národní akademie věd Ukrajiny]]. V roce [[1994]] byla obnovena také [[Ukrajinská katolická univerzita]], u jejíhož zrodu stál v meziválečném období řeckokatolický duchovní [[Andrej Šeptyckyj]]. [176] => [177] => Patrně nejznámějším kulturním stánkem je [[Národní akademické divadlo opery a baletu (Lvov)|Lvovské akademické divadlo opery a baletu]] sídlící v budově v eklektickém stylu z roku [[1895]]. Dále je zde množství divadel, muzeí, knihoven a dalších zařízení. [178] => [179] => == Pamětihodnosti == [180] => [[Soubor:Plan Rynku we Lwowie.png|náhled|Plán lvovského rynku]] [181] => [[Soubor:Львівський оперний театр.jpg|náhled|Budova Národního akademického divadla opery a baletu [[Solomija Krušelnycka|Solomiji Krušelnycké]]]] [182] => * [[Náměstí Rynok (Lvov)|Rynok]] – čtvercové hlavní náměstí s renesanční radnicí a památnými městskými domy, mezi nimiž vyniká ''Čorna kam'janycja'' [183] => ** sochy [[Adónis|Adonida]], [[Neptun (mytologie)|Neptuna]], [[Diana (mytologie)|Diany]] a [[Amfitríta|Amfitríty]] v rozích rynku [184] => ** Italský dvůr [185] => * [[Arménská katedrála (Lvov)|Arménská katedrála]] [186] => * Komplex staveb u Arménské katedrály [187] => * [[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Lvov)]] – zvaná ''Latinská katedrála'' [188] => * [[Dominikánský kostel (Lvov)|Dominikánský kostel]] [189] => * [[Katedrála svatého Jiří (Lvov)|Řeckokatolická katedrála]] [[Svatý Jiří|Sv. Jiří]] [190] => * [[Taras Ševčenko|Ševčenkův]] památník [191] => * Ševčenkův lesík [192] => ** Muzeum lidové architektury a života [193] => * [[Vysokyj Zamok]] [194] => * [[Národní akademické divadlo opery a baletu (Lvov)|Lvovské Národní akademické divadlo opery a baletu Solomiji Krušelnycké]] [195] => * [[secese|secesní]] budova [[Lvov (nádraží)|hlavního nádraží]] [196] => * [[Dům vědců (Lvov)|Dům vědců]] [197] => * [[Kaple Boimů (Lvov)|Kaple Boimů]] [198] => * [[Lyčakivskyj hřbitov (Lvov)|Lyčakivskyj hřbitov]] [199] => [200] => Historické centrum Lvova je zapsáno na seznamu [[světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. [201] => [202] => == Osobnosti == [203] => {{Sloupce|2| [204] => * [[Władysław Anders]] – polský vojevůdce, jeho jednotky v roce 1944 [[Bitva o Monte Cassino|dobyly Monte Cassino]] [205] => * [[Stefan Banach]] – polský matematik, představitel [[Lvovská škola matematiky|Lvovské školy matematiky]] [206] => * gen. [[Tadeusz Bór-Komorowski]] – velitel polské [[Zemská armáda|Zemské armády]] v roce [[1944]] [207] => * [[Ludwig Czech]] – československý židovský politik [208] => * [[Vlasta Fabianová]] – česká herečka [209] => * [[Ivan Franko]] – ukrajinský spisovatel, kritik a politický aktivista [210] => * hr. [[Aleksander Fredro]] – polský romantický spisovatel [211] => * [[Ivan Fjodorov]] – 1. známý východoslovanský [[tiskař]] [212] => * [[Maximilian Füger]] – rektor zdejší univerzity [213] => * [[Stefan Grabiński]] – polský prozaik [214] => * [[Zbigniew Herbert]] – polský básník [215] => * [[Lubomyr Huzar]] – ukrajinský řeckokatolický kněz, emeritní vyšší arcibiskup kyjevsko-haličský, kardinál (26. února 1933 Lvov) [216] => * [[Svatý Jan z Dukly|sv. Jan z Dukly]] – světec, žil v Bernardinském klášteře ve Lvově [217] => * [[Grigorij Javlinskij|Grigorij Alexejevič Javlinskij]] – ruský liberální ekonom a politik ukrajinského původu, předseda liberálního opozičního politického hnutí [[Jabloko]]. [218] => * [[Ivan Kaljajev]] – ruský revolucionář, studoval zde na univerzitě [219] => * [[Emil Kobierzycki]] – polský kněz [220] => * [[Maria Konopnicka]] – polská národní spisovatelka [221] => * [[Juliusz Kossak]] – polský malíř [222] => * [[Solomija Krušelnycka]] – ukrajinská operní pěvkyně a pedagožka [223] => * [[Jacek Kuroń]] – polský intelektuál a politik [224] => * [[Vilém Kurz mladší|Vilém Kurz]] – český pianista, profesor konzervatoře ve Lvově [225] => * [[Karolina Lanckorońska]] – polská historička umění [226] => * [[Stanisław Jerzy Lec]] – polský satirik a básník [227] => * [[Stanisław Lem]] – polský spisovatel sci-fi [228] => * [[Stanislav I. Leszczyński|Stanisław Leszczyński]] – polský král a vévoda lotrinský [229] => * [[Zofia Lissa]] – polská hudební teoretička a vědkyně [230] => * [[Roman Longschamps de Berier]] – polský rektor lvovské Univerzity Jana Kazimíra [231] => * [[Kornel Makuszyński]] – polský autor knížek o Kozlíku Matějovi [232] => * [[Leopold von Sacher-Masoch]] – rakouský spisovatel, po němž byl nazván [[Sadismus a masochismus|masochismus]] [233] => * [[Alexius Meinong]] – rakouský filosof [234] => * [[Ludwig von Mises]] – rakouský liberální ekonom působící v USA [235] => * [[Szymon Okolski]] – polský teolog [236] => * [[Jaroslava Procházková ]] – česká herečka a zpěvačka [237] => * [[Karl Radek]] – [[Sovětský svaz|sovětský]] politik [238] => * [[Ruslana]] – ukrajinská zpěvačka a tanečnice [239] => * [[František Řehoř]] – český etnograf (působil v Haliči v letech 1877-90) [240] => * [[Piotr Skarga]] – polský teolog, spisovatel a kazatel [241] => * [[Leopold Staff]] – polský spisovatel českého původu [242] => * [[Andrej Šeptyckyj]] – [[Ukrajinská řeckokatolická církev|ukrajinský řeckokatolický]] duchovní [243] => * [[Ilona Štěpánová-Kurzová]] – česká klavírní virtuózka a pedagog [244] => * [[Stan Ulam]] – matematik [245] => * [[Wanda Wasilewska]] – polská spisovatelka [246] => * [[Simon Wiesenthal]] – rakouský židovský aktivista a ''„lovec nacistů“'' [247] => * [[Andrzej Żuławski]] – polský spisovatel [248] => * [[Adam Zagajewski]] – polský básník [249] => }} [250] => [251] => == Partnerská města == [252] => {{Sloupce|2| [253] => * {{partnerské město|Banja Luka|rok=2004}} [254] => * {{partnerské město|Brno|rok=2022}} [255] => * {{partnerské město|Budapešť|rok=1993}} [256] => * {{partnerské město|Freiburg im Breisgau|rok=1989}} [257] => * {{partnerské město|Krakov|rok=1995}} [258] => * {{partnerské město|Kutaisi|rok=2002}} [259] => * {{partnerské město|Lodž|rok=2003}} [260] => * {{partnerské město|Lublin|rok=2004}} [261] => * {{partnerské město|Novi Sad|rok=1999}} [262] => * {{partnerské město|Přemyšl|rok=1995}} [263] => * {{partnerské město|Rišon le-Cijon|rok=1993}} [264] => * {{partnerské město|Rochdale|rok=1992}} [265] => * {{partnerské město|Vratislav (město)|rok=2003}} [266] => * {{partnerské město|Winnipeg|rok=1973}} [267] => }} [268] => [269] => == Fotogalerie == [270] =>
[271] => [272] => Soubor:Bernardine Church in Lviv-2013.JPG |Řeckokatolický kostel svatého Ondřeje a klášter Bernardýnů (XVII stol.) [273] => Soubor:Tserkvaulvovi.JPG|Kostel Božího těla a klášter Dominikánů. Dnes řeckokatolický kostel nejsvětější eucharistie [274] => Soubor:St.Olha and Elizabeth Church Lviv.JPG |Řeckokatolický kostel svaté Olgy a Alžběty [275] => Soubor:IFNU Lviv.JPG|[[Lvovská univerzita]] dříve budova haličského zemského sněmu [276] => Soubor:RynokSquareLvivUkraine.JPG|Rynek [277] => Soubor:PotockiPalace2013.JPG|Palác Potockých [278] => Soubor:KatedraLacinskaLwow.jpg|Římskokatolická katedrála Nanebevzetí Panny Marie (pohled z radniční věže) [279] => Soubor:SoborSwJuraLwow2.jpg|Řeckokatolická katedrála svatého Jiří [280] => Soubor:Lwów - Katedra Ormiańska 01.JPG|Arménská katedrála [281] => Soubor:Часовня Трех святителей Львов.jpg|Kaple tří svatých [282] => Soubor:Lwów - Cmentarz Orląt Lwowskich 01 Ed1.jpg|Hřbitov obránců Lvova [283] => Soubor:Lwów - Kolumna Mickiewicza.jpg|Pomník Adama [[Adam Mickiewicz|Mickiewicze]] [284] => Soubor:Lviv - Church of Transfiguration 01.jpg|Řeckokatolický kostel proměnění Páně [285] => Soubor:Lwów05.jpg|Portál jednoho z domů na hlavním náměstí [286] => Soubor:Lwów - Rynek - Czarna kamienica.JPG|„Černý dům“ na Rynku [287] => Soubor:Lwów - Rynek - Neptun.JPG|Socha [[Neptun (bůh)|Neptuna]] na Rynku [288] => Soubor:Ukraina (52).jpg|Kaple na hřbitově obránců Lvova [289] => Soubor:Ukraina (81).jpg|Renesanční palác krále Jana III. Sobieského na Rynku [290] => Soubor:Lwow-dziedziniecKamienicyKrolewskiej.jpg|Dvůr královského paláce [291] => Soubor:LvivOperaHouse2013.JPG|Lvovská opera [292] => Soubor:St. George Cathedral of the UGCC, Lviv.jpg|Katedrála sv. Jiří ve městě Lvov [293] => Lwowska kawa.jpg|Tradiční lvovská káva [294] => [295] =>
[296] => [297] => == Odkazy == [298] => [299] => === Reference === [300] => [301] => [302] => === Literatura === [303] => * ''Ottův slovník naučný'' – svazek 16, str. 498-501 [304] => * Štěpán Smal-Stočkyj: ''Lvov, srdce západní Ukrajiny'', Ukrajinské vydavatelské družstvo Čas, Kyjev – Praha 1919 [305] => * {{Citace monografie [306] => | příjmení = Kleveman [307] => | jméno = Lutz C. [308] => | titul = Lvov: Zapomenutý střed Evropy [309] => | vydavatel = Argo [310] => | rok vydání = 2023 [311] => | počet stran = 348 [312] => | isbn = 9788025741030 [313] => }} [314] => [315] => === Související články === [316] => * [[Halič]] [317] => * [[Dějiny Lvova]] [318] => * [[Lvovská arcidiecéze]] [319] => * [[Pogromy ve Lvově]] [320] => * [[Tramvajová doprava ve Lvově]] [321] => * [[Trolejbusová doprava ve Lvově]] [322] => [323] => === Externí odkazy === [324] => * {{Commonscat}} [325] => * {{Commons}} [326] => * {{otto|heslo=Lvov}} [327] => * {{wikislovník|heslo=Lvov}} [328] => * {{uk}} [http://www.city-adm.lviv.ua Oficiální stránky městské rady] [329] => * {{uk}} [https://web.archive.org/web/20160615185514/http://www.gazeta.lviv.ua/ Lvivska Hazeta (zpravodajství)] [330] => * {{pl}} [http://www.lwow.com.pl Portál Mój Lwów] [331] => * {{pl}} [http://www.lvivbest.com/images/map2.gif Polský plán Lvova z roku 1937] {{Wayback|url=http://www.lvivbest.com/images/map2.gif |date=20160305020501 }} [332] => * {{en}} [http://www.lvivbest.com Lviv Portal] [333] => * {{uk}} {{en}} {{it}} [http://www.lvivrem.org.ua/ Lvovské Reminiscence] – obsáhlá fotogalerie Oleny Krušynské [334] => * [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096911352-objektiv/210411030401003/obsah/127997-ukrajina-lvov/ Lvov], video z pořadu [[Česká televize|České televize]] Objektiv [335] => [336] => {{Lvovské památky}} [337] => {{Lvovská oblast}} [338] => {{Ukrajina}} [339] => {{Města na Ukrajině}} [340] => {{Světové dědictví – Ukrajina}} [341] => {{Autoritní data}} [342] => {{Portály|Ukrajina}} [343] => [344] => [[Kategorie:Lvov| ]] [345] => [[Kategorie:Města ve Lvovské oblasti]] [346] => [[Kategorie:Halič]] [347] => [[Kategorie:Světové dědictví (Ukrajina)]] [348] => [[Kategorie:Města s Magdeburským právem]] [] => )
good wiki

Lvov

Lvov ( [lʲviw], [ľvof]) je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země. Město leží v kopcovitém terénu na okraji vysočiny Roztoččja na říčce Poltvě, 60 km na východ od hranic s Polskem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Polsko','Židé','Kyjev','Ukrajinská řeckokatolická církev','Lvovská oblast','Haličsko-volyňské knížectví','Rusové','Sovětský svaz','Dominikánský kostel (Lvov)','Ivano-Frankivsk','Přemyšl','Ukrajinci'

Ivano-Frankivsk

Kyjev

Polsko

Přemysl

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Ukrajinci

Ukrajinci jsou etnická skupina lidí původem z Ukrajiny.

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.