Array ( [0] => 15491059 [id] => 15491059 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Magma [uri] => Magma [3] => Single tet.png [img] => Single tet.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Pahoehoe toe.jpg|náhled|upright=1.4|Postupující proud lávy]] [1] => '''Magma''' je termín označující směs roztavených hornin a [[sopečný plyn|plynů]], která se nachází pod [[povrch Země|povrchem Země]] a dalších terestrických těles. Vyjma roztavených hornin může magma obsahovat i [[krystal]]y různých [[minerál]]ů, rozpuštěné plyny či bublinky. Magma je hlubinný ekvivalent lávy; jakmile se magma dostane na povrch tělesa, používá se pro jeho označení termín [[láva]]. Magma, které vzniká v [[Zemský plášť|zemském plášti]], se nazývá ''primární''; ''sekundární'' (žulové) vzniká horotvornou činností. Primární magma je poněkud řidší a snadno proniká k zemskému povrchu, kde tuhne. Vznikají z něj [[Extruzivní hornina|výlevné horniny]], např. [[čedič]].{{Citace monografie [2] => | příjmení = Rapprich [3] => | jméno = Vladislav [4] => | titul = Za sopkami po Čechách [5] => | vydavatel = [[Grada]] [6] => | počet_stran = 240 [7] => | strany = 29 [8] => | isbn = 978-80-247-3796-6 [9] => }} Sekundární se většinou tvoří ve velkých hloubkách a tuhne pomalu pod povrchem [[Země]]. Vytváří velká tělesa ([[pluton]]y), která prostupují staršími horninami. Podle místa utuhnutí magmatu se rozdělují [[Magmatická hornina|vyvřelé horniny]] na ''hlubinné'', ''výlevné'' a ''žilné''. [10] => [11] => Na Zemi je magma nejčastěji křemičitá hornina s obsahem rozpuštěných fluidních složek, konkrétně [[oxid hlinitý|aluminio]]-[[oxid křemičitý|silikátová]] [[tavenina]] obsahující [[sopečné plyny]] (například [[voda]], CO2, [[Chlor|chlór]] a [[fluor]]) z [[Zemský plášť|pláště Země]]. Magma vzniká v oblastech [[zemský plášť|zemského pláště]], nebo tavením z hornin spodní [[zemská kůra|zemské kůry]]. Magma může dosahovat různých teplot (na Zemi většinou mezi 650–1200 °C). [12] => [13] => Vlivem rozdílu [[hustota|hustoty]] magmatu vůči okolnímu prostředí stoupá magma k povrchu, jelikož má menší hustotu. Cestou prochází skrze kůru tělesa, kde často utváří [[magmatický krb|magmatické krby]] — místa hromadění, ze kterých pak vystupuje na povrch skrze [[žíla (geologie)|žíly]]. Při průniku na povrch dochází k [[vulkanismus|sopečné činnosti]] mající často za následek vznik [[sopka|sopek]]. Během výstupu dochází taktéž k postupnému chladnutí magmatu, postupné krystalizaci minerálů a k poklesu okolního litostatického tlaku, což způsobuje postupné uvolňování rozpuštěných plynů v magmatu a vzniku bublinek. Pokud je množství rozpuštěných plynů dostatečné či magma na své cestě potká zdroj podzemní vody, může dojít k jeho [[fragmentace magmatu|fragmentaci]] a vzniku [[explozivní vulkanismus|explozivního vulkanismu]]. Je-li ale množství plynů malé či plyn má možnost snadno z magmatu unikat, magma se po povrchu začne vylévat a tvořit [[lávový proud|lávové proudy]]. [14] => [15] => == Místo tvorby magmatu == [16] => [[Soubor:Yellowstone magma chamber.jpg|náhled|Umělecká představa [[magmatický krb|magmatického krbu]] pod [[Yellowstonský národní park|Yellowstonem]] v USA]] [17] => Magma se tvoří hlavně v [[zemský plášť|zemském plášti]] tavením hornin. V závislosti od místa (subdukční zóna hlubokomořských příkopů nebo např. [[rift|riftové údolí]] středooceánských pohoří) je jeho složení jiné. [18] => Tavení hornin je způsobené vlivem vysoké teploty a tlaku. Někdy se však magma může vytvářet i přídavkem fluid (nejčastěji vodních par) k velmi zahřátým horninám – častý jev v [[Subdukční zóna|subdukčních zónách]]. To zapříčiní snížení teploty tavení a tím vznik magmatu. Případně se může tvořit i tavením okolních hornin vlivem už existujícího magmatu vystupujícího přes kůru, pokud je teplota tavení těchto hornin nižší než teplota vystupujícího magmatu. [19] => Po roztavení stoupá magma k povrchu, jeho hustota je nižší (stejná jako hustota okolí). Následek stoupání je vznik magmatických komor a následná [[vulkanická činnost]]. [20] => [21] => == Fyzikální vlastnosti magmatu == [22] => [[Teplota]] taveniny se pohybuje v rozmezí hodnot 590 [[Stupeň Celsia|°C]] až 1 400 °C a její krystalizační teplota souvisí s obsahem vodních par v tavenině. Pokud magma obsahuje vodu, jeho teplota dosahuje nižších hodnot. Bez obsahu vody se může jeho teplota pohybovat i okolo 1 500 °C (tzv. suché magma). [23] => [24] => Hustota magmatu závisí na obsahu [[Voda|vody]] a pohybuje se přibližně v rozmezí hodnot 2,2 až 2,8 g·cm−3. [[Viskozita]] je ovlivňována volatilními složkami, a to tak, že s vyšším obsahem klesá. [25] => [26] => == Chemické složení == [27] => [28] => Magma všeobecně obsahuje prakticky všechny prvky [[periodická tabulka|periodické tabulky]], ale jen některé z nich ([[křemík]], [[hliník]], [[železo]], [[vápník]], [[hořčík]], [[draslík]], [[sodík]] a [[titan (prvek)|titan]]) jsou obsažené vždy v množství nad 1 %. Hlavní složky jsou [[oxid křemičitý]] (SiO2), [[alkalické kovy]] (Na, K, Ca, Mg) a Fe. [29] => Při parciálním tavení nejprve přecházejí do taveniny kompatibilní prvky ([[draslík]], [[baryum]], [[cesium]], [[rubidium]]). Jako další přecházejí [[vápník]], [[hliník]], [[železo]], [[hořčík]], [[sodík]]. Ve vyšší, neroztavené části zůstávají nekompatibilní prvky ([[zirkonium]], [[hafnium]], [[titan (prvek)|titan]], atd.). Takže stupeň parciálního tavení určuje relativní obohacení kompatibilními nebo nekompatibilními prvky, tím i výslednou horninu vzniklou ztuhnutím daného magmatu. [30] => [31] => == Odkazy == [32] => === Reference === [33] => {{překlad|sk|Magma|4850256}} [34] => [35] => === Literatura === [36] => * {{Citace monografie [37] => | příjmení = Sigurdsson [38] => | jméno = Haraldur [39] => | příjmení2 = Rogers [40] => | jméno2 = Nick [41] => | příjmení3 = Hawkesworth [42] => | jméno3 = Chris [43] => | příjmení4 = Wallace [44] => | jméno4 = Paul [45] => | příjmení5 = Anderson, Jr [46] => | jméno5 = Alfred T. [47] => | příjmení6 = Spera [48] => | jméno6 = Frank J. [49] => | titul = Encyclopedia of Volcanoes [50] => | url = https://archive.org/details/encyclopediavolc00houg [51] => | vydavatel = Academic Press [52] => | místo = [53] => | rok = 1999 [54] => | isbn = 978-0-12-643140-7 [55] => | kapitola = ''Composition of Magmas'', ''Origin of Magmas'', ''Volatiles in Magmas'' a ''Physical Properties of Magmas'' [56] => | strany = [https://archive.org/details/encyclopediavolc00houg/page/n139 115]-180 [57] => | jazyk = anglicky [58] => | poznámka = [59] => }} [60] => [61] => === Související články === [62] => * [[Magmatická hornina]] [63] => * [[Vulkanismus]] [64] => * [[Magmatická diferenciace]] [65] => [66] => === Externí odkazy === [67] => * {{Commonscat}} [68] => * {{Wikislovník|heslo=magma}} [69] => {{Autoritní data}} [70] => [71] => [[Kategorie:Vulkanologie]] [72] => [[Kategorie:Geologická terminologie]] [] => )
good wiki

Magma

Postupující proud lávy Magma je termín označující směs roztavených hornin a plynů, která se nachází pod povrchem Země a dalších terestrických těles. Vyjma roztavených hornin může magma obsahovat i krystaly různých minerálů, rozpuštěné plyny či bublinky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zemský plášť','Magmatická hornina','oxid křemičitý','draslík','vápník','titan (prvek)','železo','Zemský plášť','sodík','hliník','hořčík','rubidium'

Draslík

Hliník

Hořčík

Rubidium

Sodík

Vápník

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.