Array ( [0] => 15487806 [id] => 15487806 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Makarska [uri] => Makarska [3] => Maps20 001.jpg [img] => Maps20 001.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Makarska je malebné město ležící na chorvatském pobřeží Jaderského moře, které je známé svými úchvatnými plážemi, čistou vodou a přírodními krásami. Toto město, obklopené majestátními pohořími Biokovo, nabízí unikátní kombinaci přírodního bohatství a fascinující kultury. Makarska je také oblíbeným cílem pro turisty, kteří sem přijíždějí vychutnat slunečné dny na plážích s jemným pískem a bohatým středomořským životem. V oblasti se nachází řada kvalitních restaurací, kaváren a malých butiků, které nabízejí místní speciality a tradiční řemeslné výrobky. Město se může pochlubit bohatou historií, jejíž stopy jsou patrné v architektuře a památkách. Historické centrum Makarské s úzkými uličkami, náměstími a kostely vytváří příjemnou atmosféru pro procházky a objevování. Každoročně se zde konají různé kulturní akce a festivaly, které obohacují místní život a přitahují návštěvníky. Pro milovníky přírody a aktivit je Makarska ideálním výchozím bodem pro horské túry, cyklistiku nebo vodní sporty. Národní park Biokovo, jen kousek od města, nabízí možnosti pro dobrodružství v nádherném prostředí a panoramatické výhledy na okolní krajinu. Život v Makarske kombinuje relaxaci a aktivní vyžití, což z něj činí ideální místo pro odpočinek a načerpání nové energie. Město tak představuje harmonickou symbiózu mezi přírodou, kulturou a pohodovou atmosférou, která zanechává na návštěvnících příjemné vzpomínky. [oai_cs_optimisticky] => Makarska je malebné město ležící na chorvatském pobřeží Jaderského moře, které je známé svými úchvatnými plážemi, čistou vodou a přírodními krásami. Toto město, obklopené majestátními pohořími Biokovo, nabízí unikátní kombinaci přírodního bohatství a fascinující kultury. Makarska je také oblíbeným cílem pro turisty, kteří sem přijíždějí vychutnat slunečné dny na plážích s jemným pískem a bohatým středomořským životem. V oblasti se nachází řada kvalitních restaurací, kaváren a malých butiků, které nabízejí místní speciality a tradiční řemeslné výrobky. Město se může pochlubit bohatou historií, jejíž stopy jsou patrné v architektuře a památkách. Historické centrum Makarské s úzkými uličkami, náměstími a kostely vytváří příjemnou atmosféru pro procházky a objevování. Každoročně se zde konají různé kulturní akce a festivaly, které obohacují místní život a přitahují návštěvníky. Pro milovníky přírody a aktivit je Makarska ideálním výchozím bodem pro horské túry, cyklistiku nebo vodní sporty. Národní park Biokovo, jen kousek od města, nabízí možnosti pro dobrodružství v nádherném prostředí a panoramatické výhledy na okolní krajinu. Život v Makarske kombinuje relaxaci a aktivní vyžití, což z něj činí ideální místo pro odpočinek a načerpání nové energie. Město tak představuje harmonickou symbiózu mezi přírodou, kulturou a pohodovou atmosférou, která zanechává na návštěvnících příjemné vzpomínky. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Makarska [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Makarska II.jpg [4] => | popisek = Pohled na Makarskou [5] => | nadmořská výška = 14 [6] => | časové pásmo = +1 [7] => | stát = Chorvatsko [8] => | pojem vyššího celku = [[Region]] [9] => | název vyššího celku = [[Dalmácie]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]] [11] => | název nižšího celku = [[Splitsko-dalmatská župa|Splitsko-dalmatská]] [12] => | pojem celku 3 = [13] => | název celku 3 = [14] => | pojem celku 4 = [15] => | název celku 4 = [16] => | administrativní dělení = [17] => | mapa = [18] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Makarska |position=left |width=250 |lat=43.293056 |long=17.02 |float=center |caption=}} [19] => | velikost mapy = [20] => | popisek mapy = [21] => | etnické složení = [[Chorvati]] [22] => | náboženské složení = [[Křesťanství]] [23] => | status = město [24] => | starosta = Jure Bajric [25] => | vznik = cca 16. století [26] => | zakladatel = Ilyrové [27] => | web = http://www.makarska.hr/ [28] => | obecní úřad = [29] => | telefonní předvolba = +385 (0)21 [30] => | psč = 21300 [31] => | označení vozidel = MA [32] => | typ statistického celku = [33] => | název statistického celku = [34] => }} [35] => '''Makarska''' ([[italština|italsky]] '''Macarsca''', [[Čeština|česky]] též někdy '''Makarská'''{{chybí zdroj}}) je [[Chorvatsko|chorvatské]] přístavní město a [[Turistika|turistické]] letovisko,{{Citace periodika [36] => | titul = Ovaj je grad prirodna luka, ali i centar turističkih događanja tijekom ljetnih mjeseci [37] => | periodikum = Jutarnji.hr [38] => | jazyk = chorvatština [39] => | url = https://www.jutarnji.hr/life/nauticko-jedro/ovaj-je-grad-prirodna-luka-ali-i-centar-turistickih-dogadanja-tijekom-ljetnih-mjeseci-15225463 [40] => | datum přístupu = 2022-08-11 [41] => }} které se nachází na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]], v střední [[Dalmácie|Dalmácii]]. Město je výchozím bodem pro túry do přírodního parku v nedalekém pohoří [[Biokovo]]. V roce [[2011]] zde žilo 13 834 obyvatel, z toho 13 426 v Makarské a 408 v připadající vesnici [[Veliko Brdo]]. [42] => [43] => == Poloha == [44] => Makarska leží asi 459 km jižně od Záhřebu, 60 km jihovýchodně od [[Split]]u a 140 km severozápadně od [[Dubrovník]]u. Město se rozkládá na úzkém pobřežním pásu v podhůří pohoří [[Biokovo]], u jediné větší zátoky ve zhruba 60 km dlouhém úseku pobřeží mezi ústími řek Cetiny a Neretvy, který se dnes označuje jako [[Makarská riviéra]]{{Citace periodika [45] => | příjmení = Šust [46] => | jméno = Pavel [47] => | titul = Makarská riviéra a Biokovo [48] => | periodikum = Země světa [49] => | datum vydání = 7.1.2020 [50] => | ročník = 19 [51] => | číslo = 1 [52] => | strany = 16–21 [53] => | url = https://zemesveta.cz/produkt/chorvatsko-chorvatske-pobrezi/ [54] => }}. Některé části města se nacházejí v nadmořské výšce až 300 m n. m. Na vrcholu [[Sveti Jure]] severně od města se nachází významný televizní a rozhlasový [[vysílač]]. [55] => [56] => == Název == [57] => Dle jedné teorie pochází název města od nedaleké vesnice [[Makar (Chorvatsko)|Makar]]. Podle jiné je odvozeno z [[féničtina|fénického]] názvu pro [[Purpurová|purpur]] (mucar). [58] => [59] => == Klimatické poměry == [60] => Makarska má středomořské klima. V létě se průměrné teploty pohybují okolo 30 °C, často i okolo 35 °C, v noci okolo 25 °C. V zimě jsou časté teploty v rozsahu od 10 to 15 °C, v noci mezi 6 až 10 °C. Makarska vzhledem k přímořskému klimatu i faktu, že se nachází téměř na samém jihu země, patří k nejteplejším místům v Chorvatsku. Průměrná roční teplota vzduchu zde v roce [[2018]] činila 18,9 °C. [61] => [62] => == Historie == [63] => [[File:Maps20 001.jpg|left|thumb|Pohled na město v roce [[1572]].]] [64] => Díky vhodným podmínkám (zátoka, která mohla sloužit jako přirozený přístav) byla Makarska osídlena již od dávnověku. Doložen je vytesaný kámen ze starší doby kamenné, který dokládá přítomnost lidí v těchto místech v nejstarších časech. Na místě současného města se nacházelo [[antika|antické]] sídlo s názvem Inaronium, které bylo zastávkou na [[obchodní stezka|obchodní stezce]] ze [[Solin]]u (Salony) do [[Narona|Narony]] (v údolí řeky Neretvy). Jiné zdroje uvádějí rovněž i název sídla ''Aronia'', které se mělo v této lokalitě rovněž nacházet. Nálezy částí řeckých nádob dokládají obchod s centry tehdejší starořecké civilizace.{{Citace monografie [65] => | příjmení = Tomasović [66] => | jméno = Marinko [67] => | odkaz na autora = [68] => | titul = Vodič kroz kulturnu baštinu [69] => | vydavatel = Gradski muzej Makarska [70] => | místo = [71] => | rok = 2015 [72] => | počet stran = [73] => | isbn = 978-953-7139-17-9 [74] => | kapitola = [75] => | strany = 7 [76] => | jazyk = chorvatština [77] => }} V roce [[533]] je doložena existence města ''Mucurum'', ve kterém bylo sídlo [[biskup]]a. Tím začaly dějiny místního biskupství, které existovalo až do druhé poloviny [[20. století]]. V roce [[548]] bylo uvedené sídlo rozvráceno [[Gótové|gótským]] vpádem. Ještě v [[7. století]] se objevovalo v historických mapách sídlo s názvem ''Mucru''. V [[Byzantská říše|byzantském]] [[De Administrando Imperio|De administrando imperio]] je to potom ''Mokron''. [78] => [79] => Oblast dnešního města byla anektována chorvatským královstvím ve [[12. století]] a o sto let později byla dobyta [[Benátská republika|Benátskou republikou]]. V první polovině [[14. století]] ji na krátkou dobu ovládl také bosenský bán Stjepan II. Kotromanić. Střídání vládců nad touto oblastí, která byla přirozeně odlehlá od všech větších měst a center moci, bylo v této době běžné. Město bylo nejspíše v této době obehnáno dřevěnou [[palisáda|palisádou]]. [80] => [81] => V roce [[1499]] bylo během turecké expanze v regionu město obsazeno [[Osmanská říše|osmanským vojskem]].{{Citace monografie [82] => | příjmení = Fine [83] => | jméno = John, V. A. [84] => | odkaz na autora = [85] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [86] => | vydavatel = The University of Michigan Press [87] => | místo = [88] => | rok = 2006 [89] => | počet stran = [90] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [91] => | kapitola = [92] => | strany = 173 [93] => | jazyk = angličtina [94] => }} [95] => [96] => Současný název města je poprvé připomínán v roce [[1502]] v dokumentu [[islám]]ského soudce [[Muhamed Musin|Muhameda Musina]] z [[Foča|Foči]] (města na území [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], v té době pod kontrolou [[Osmanská říše|Osmanské říše]]). Makarska tehdy byla jedním z mála tureckých měst na jaderském pobřeží současného Chorvatska, které Turci obsadili. Vzhledem k útokům loďstva [[Benátská republika|Benátské republiky]] se Turci rozhodli vybudovat tři obranné věže okolo města spojené hradbami. Budovatelem opevnění byl v této době stejný stavitel, který se zasloužil o vznik známého mostu v [[Mostar]]u. Do současné doby se fortifikace nedochovala, věže nicméně zaznamenal benátský kartograf v roce [[1572]]. Administrativně připadala Makarska nejprve turecké správní jednotce ve [[Foča|Foči]], poté v [[Mostar]]u a po nějakou krátkou dobu byla sama sídlem [[náchie]]. [97] => [98] => V roce [[1646]] přiznalo místní obyvatelstvo suverenitu [[Benátská republika|Benátské republiky]] a v roce [[1681]] byla Makarska formálně připojena k Benátkám. V bojích bylo nicméně zničeno původní turecké opevnění města. V poslední dekádě [[17. století]] přišlo do Makarské několik set [[Srbové|srbských]], resp. pravoslavných uprchlíků z válkou zmítané oblasti Srbska, resp. dnešní Vojvodiny. Tito příchozí se velmi rychle asimilovali mezi místní obyvatele.{{Citace monografie [99] => | příjmení = Fine [100] => | jméno = John, V. A. [101] => | odkaz na autora = [102] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [103] => | vydavatel = The University of Michigan Press [104] => | místo = [105] => | rok = 2006 [106] => | počet stran = [107] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [108] => | kapitola = [109] => | strany = 431 [110] => | jazyk = angličtina [111] => }} Ačkoliv značná část místního obyvatelstva mluvila slovanským, resp. [[chorvatština|chorvatským]] jazykem, považovali se místní především za [[Slované|Slovany]], a to nejen v Makarské, ale v celém regionu od tohoto města dále na jih, až po přístav [[Kotor]] v dnešní [[Černá Hora|Černé Hoře]].{{Citace monografie [112] => | příjmení = Fine [113] => | jméno = John, V. A. [114] => | odkaz na autora = [115] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [116] => | vydavatel = The University of Michigan Press [117] => | místo = [118] => | rok = 2006 [119] => | počet stran = [120] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [121] => | kapitola = [122] => | strany = 280 [123] => | jazyk = angličtina [124] => }} Až v první polovině [[18. století]] se začíná označovat jazyk za ''chorvatský'' a stejně tak i místní obyvatelstvo, k čemuž mimo jiné přispěl i místní kněz [[Ivan Akčić-Jurišić]].{{Citace monografie [125] => | příjmení = Fine [126] => | jméno = John, V. A. [127] => | odkaz na autora = [128] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [129] => | vydavatel = The University of Michigan Press [130] => | místo = [131] => | rok = 2006 [132] => | počet stran = [133] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [134] => | kapitola = [135] => | strany = 345 [136] => | jazyk = angličtina [137] => }} Z období turecké nadvlády se nedochovaly v Makarské žádné starší budovy, vše bylo zbudováno nejspíše za doby nadvlády Benátčanů. Cestovatel [[Alberto Fortis]] zaznamenal jen minimum starších domů, když Makarskou v druhé polovině [[18. století]] navštívil. V této době byl také přebudován kostel sv. Marka do současné podoby. Na místě dnešního Kačićeva náměstí se nacházelo tržiště, kde byla zřízena do dnešní doby stojící barokní [[kašna]]. [138] => [139] => Roku [[1797]] se město stalo součástí [[Rakousko-Uhersko|Habsburské monarchie]]. Po krátkou dobu (v letech [[1805]] až [[1813]]) byla Makarska součástí [[Francie|francouzských]] [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]]. Krátké období francouzské nadvlády položilo základy školství, ekonomického rozvoje a nové infrastruktury. Tuto dobu připomíná do dnešní doby dochovaný památník francouzského maršála [[Auguste Marmont|Augusta Marmonta]]. V této době byly také zbudovány nové cesty do přilehlých měst a na pobřeží. V období francouzské nadvlády měla Makarska 1580 obyvatel; noví rychle přibývali.{{Citace monografie [140] => | příjmení = Tomasović [141] => | jméno = Marinko [142] => | odkaz na autora = [143] => | titul = Vodič kroz kulturnu baštinu [144] => | vydavatel = Gradski muzej Makarska [145] => | místo = [146] => | rok = 2015 [147] => | počet stran = [148] => | isbn = 978-953-7139-17-9 [149] => | kapitola = [150] => | strany = 8 [151] => | jazyk = chorvatština [152] => }} [153] => [154] => Až do roku [[1818]] bylo město sídlem vlastního okruhu (správní jednotky), než bylopřipojeno pod [[Split]]. O deset let později bylo zrušeno na nějakou dobu i místní biskupství. [155] => [156] => [[File:Jugoslávie, 1979 (03).tif|right|thumb|Pohled na město v roce [[1979]].]] [157] => V roce [[1838]] mělo město 1700 obyvatel a [[přístav]]. Ještě před začátkem [[první světová válka|první světové války]] se i zde začala rozvíjet turistika. Roku [[1914]] byl otevřen první hotel, přebudována byla nábřežní promenáda a vystavěn první park. Začátky však byly velice skromné, neboť město patřilo k nejodlehlejším a nejzaostalejším krajům Habsburské monarchie. Jediné spojení bylo po moři nebo po starých cestách; nejbližší železniční stanice se nacházela v desítky kilometrů vzdáleném [[Split]]u, nebo úzkorozchodná dráha v Metkovići. Výstavba cest do vnitrozemí (do Bosny) byla realizována až po roce [[1878]] v souvislosti s vojenskými potřebami rakouské armády během [[Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny|okupace země]]. [158] => [159] => V roce [[1962]] zasáhlo město zemětřesení. V druhé polovině [[20. století]] se vyvíjelo také jako turistická destinace. Díky atraktivní krajině sem již v první polovině [[20. století]] začali jezdit turisté, včetně [[Československo|československých]], a celé oblasti se začalo říkat [[Makarská riviéra]]. Město je proslulé též svou promenádou s malými obchůdky a [[kavárna]]mi. Turistický rozvoj nicméně inicioval novou výstavbu ve městě i jeho okolí, čemuž se ne vždy dokázala přizpůsobit místní [[infrastruktura]]. [160] => [161] => Až do roku [[1969]] byla Makarska sídlem biskupství. To bylo sloučeno s nedalekým splitským a povýšeno na [[Biskupství|arcibiskupství]]. [162] => [163] => Na počátku [[21. století]] byla sice dopravní situace Makarské zlepšena díky výstavbě [[Tunel Sveti Ilija|tunelu Sveti Ilija]] a navazující [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnice A1]], v samotném městě má nicméně frekvence silniční dopravy vzestupnou tendenci. V rámci rozvoje turistiky město Makarska zvažuje výstavbu [[lanová dráha|lanové dráhy]] na některý z vrcholů pohoří Biokovo, úpravu okolních turistických tras nebo výstavbu nové sportovní haly. V roce [[2022]] bylo město druhé nejoblíbenější pro turisty na území Splitsko-dalmatské župy.{{Citace periodika [164] => | titul = TURISTIČKE BROJKE Najviše noćenja ostvario Split, Makarska druga u županiji [165] => | periodikum = Makarska Danas [166] => | jazyk = chorvatština [167] => | url = https://makarska-danas.com/turisticke-brojke-najvise-nocenja-ostvario-split-makarska-druga-u-zupaniji/ [168] => | datum přístupu = 2022-08-11 [169] => }} Velký počet návštěvníků v malém městě vede k dlouhodobé zátěži z hlediska údržby čistoty ve městě.{{Citace periodika [170] => | titul = Makarska zatrpana smećem! Gradonačelnik otvorio dušu: "Oni su krivi. Jedu i peku roštilj na plaži, samo ostave smeće…" [171] => | periodikum = Dnevnik.hr [172] => | jazyk = chorvatština [173] => | url = https://dnevnik.hr/vijesti/hrvatska/makarska-zatrpana-smecem-gradonacelnik-otvorio-dusu---735043.html [174] => | datum přístupu = 2022-08-11 [175] => }} [176] => [177] => == Památky == [178] => [[File:Makarska latnivalok1.JPG|right|thumb|Barokní farní kostel sv. Marka.]] [179] => * [[baroko|barokní]] kostel sv. Filipa Neri, dokončený roku [[1758]]. [180] => * františkánský klášter z 15.–17. století, v něm je vybudováno malakologické muzeum.{{Citace monografie [181] => | příjmení = Tomasović [182] => | jméno = Marinko [183] => | odkaz na autora = [184] => | titul = Vodič kroz kulturnu baštinu [185] => | vydavatel = Gradski muzej Makarska [186] => | místo = [187] => | rok = 2015 [188] => | počet stran = [189] => | isbn = 978-953-7139-17-9 [190] => | kapitola = [191] => | strany = 9 [192] => | jazyk = chorvatština [193] => }} Františkánský kostel, který jej doplňuje, byl postaven v letech [[1938]] až [[1940]]. [194] => * barokní farní kostel zasvěcený sv. Marku [195] => * pomník francouzského maršála Marmonta z r. [[1808]]. [196] => * Památník revoluce z roku [[1974]] v [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalistickém]] stylu. [197] => [198] => == Kultura == [199] => [[File:Makarska Town Centre 2.jpg|right|thumb|Střed města.]] [200] => [[File:Makarska, zname letovisko pod Biokovem- pristav.jpg|right|thumb|Místní přístav.]] [201] => [[File:Podgora, Croatia - panoramio (3).jpg|right|thumb|Pohled na město.]] [202] => [[File:Sveti Petar Lighthouse - panoramio.jpg|right|thumb|Maják v Makarské.]] [203] => Z břehu Jaderského moře je dobře viditelný [[baroko|barokní]] kostel sv. Filipa a budovu bývalého kláštera, která se dochovala ve své původní podobě. Nábřežní promenáda (třída ''obala kralja Zvonimira'') je přístupovou cestou k mysu Sv. Petra (''Rt Sveti Petar'') s [[maják]]em a základy kostela Sv. Petra z [[15. století]]. [[Františkánský klášter (Makarska)|Františkánský klášter]] pochází z roku [[1400]], přestavěn byl v letech [[1540]] a [[1760]]. Malakologické muzeum se nachází právě v budově kláštera. [204] => [205] => V centru města se dále nachází [[Kačićevo náměstí]], pojmenované po básníkovi [[Andrija Kačić Miošić|Andrijovi Kačićovi Miošićovi]]. Na severní straně náměstí se nachází barokní kostel sv. Marka z [[18. století]] s mramorovým oltářem. Před budovou se nachází také [[baroko|barokní]] [[kašna]] původem z roku [[1775]]. [206] => [207] => * Malakološki muzej (malakologické muzeum) s bohatou sbírkou mušlí [208] => * Muzej grada Makarska (městské muzeum) [209] => * Gradska galerija antuna Gojaka (městská galerie Antuna Gojaka) [210] => * Každoročně se zde koná Makarsko kulturno ljeto (Makarské léto), což je soubor různých kulturních akcí od koncertů, výstav až po rybářské večery. [211] => [212] => == Administrativní členění == [213] => Makarska se administrativně dělí na deset čtvrtí: Batinići, Bidol, Bili Brig, Donja Luka, Dugiš, Gorinka, Moča, Ratac, Vrpolje a Zelenka. Rovněž jsou jejími částmi osady Gorica, Kotišina, Makar, Mlinice a Puharići. [214] => [215] => == Doprava == [216] => [[Soubor:Makarska, Autobusové nádraží.jpg|right|thumb|Autobusové nádraží]] [217] => Makarska je od chorvatského vnitrozemí oddělena horským masivem [[Sveti Ilija (Biokovo)|Sveti Ilija]] s nadmořskou výškou přes 1500 m n. m. Díky tomu jsou hlavní dopravní tahy, které do Makarské směřují, vedeny pouze po mořském pobřeží. Jedná se především o [[Silnice D8|Jadranskou magistrálu]], která severně od Makarské směřuje do [[Omiš]]e a na jih do [[Ploče]]. Tunelem pod vrcholem ''Sveti Ilija'' vede silnice, která spojuje Makarskou s [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnicí A1]]. [218] => [219] => Město má také pravidelné lodní spojení se [[Sumartin]]em na ostrově [[Brač]]. [220] => [221] => Ve městě je také autobusové nádraží, odkud jsou vypravovány pravidelné linky do okolních měst i do [[Záhřeb]]u.{{chybí zdroj}} [222] => [223] => Železniční spojení město nemá. [224] => [225] => == Známé osobnosti == [226] => * [[Giuseppe Addobbati]] (1909–1986), italský herec [227] => * [[Jure Bilić]] (1922–2006), jugoslávský a chorvatský politik [228] => * [[Alen Bokšić]] (1970–), bývalý chorvatský fotbalista [229] => * [[Stipe Drviš]] (1973–), chorvatský boxer [230] => * [[Andrija Kačić Miošić]] (1704–1760), chorvatský básník [231] => * [[Viktor Đerek]], fotograf [232] => * [[Petar Kaer]], chorvatský archeolog a katolický kněz [233] => * [[Grozdan Knežević]], chorvatský architekt [234] => * [[Žanamari Lalić]], chorvatská zpěvačka [235] => * [[Andrija Liepopili]], kněz a politik [236] => * [[Mirando Mrsić]], hematolog, ministr v chorvatské vládě [237] => * [[Vjekoslav Cezar Pavišić]], učitel a spisovatel [238] => * [[Iva Visković]], divadelní herečka [239] => * [[Ivan Cvitanušić]], spisovatel a historik [240] => * [[Dražen Lalić]], sociolog [241] => [242] => == Partnerská města == [243] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Đakovo]] [244] => * {{Flagicon|Černá Hora}} [[Budva]] [245] => * {{Flagicon|Severní Makedonie}} [[Kavadarci]] [246] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Stari Grad (Sarajevo)]] [247] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Vukovar]] [248] => * {{Flagicon|Slovinsko}} [[Maribor]] [249] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Travnik]] [250] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Vinkovci]] [251] => * {{Flagicon|Itálie}} [[Roseto degli Abruzzi]] [252] => * {{Flagicon|Německo}} [[Stein (Bavorsko)|Stein]] [253] => * {{Flagicon|Německo}} [[Neumarkt in der Oberpfalz]] [254] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Bugojno]] [255] => * {{Flagicon|Česko}} [[Olomouc]] [256] => [257] => == Významná města poblíž Makarske == [258] => Zde jsou uvedená významná města nebo větší města poblíž Makarske : [259] => [260] => {{Geografické okolí [261] => |Střed = Makarska [262] => |Sever = {{flagicon|Croatia}} [[Imotski]] (~37 km) [263] => |Severovýchod = {{flagicon|Bosnia and Herzegovina}} [[Mostar]] (~109 km), {{flagicon|Bosnia and Herzegovina}} [[Sarajevo]] (~202 km) [264] => |Východ = {{flagicon|Kosovo}} [[Priština]] (~617 km) , {{flagicon|North Macedonia}} [[Skopje]] (~641 km) [265] => |Jihovýchod = {{flagicon|Croatia}} [[Dubrovník]] (~140 km) , {{flagicon|Montenegro}} [[Kotor]] (~241 km) [266] => |Jih = {{flagicon|Croatia}} [[Jelsa]] (~88 km) [267] => |Jihozápad = {{flagicon|Croatia}} [[Hvar (město)|Hvar]] (~91 km) [268] => |Západ = {{flagicon|Croatia}} [[Bol]] (~41 km) [269] => |Severozápad = {{flagicon|Croatia}} [[Záhřeb]] (~459 km) , {{flagicon|Croatia}} [[Split]] (~60 km) [270] => }} [271] => [272] => == Reference == [273] => {{Překlad|sr|Макарска|203337186}} [274] => [275] => [276] => == Literatura == [277] => * [https://makarska.hr/clients/1/documents/449.pdf Program ukupnog razvoja, Strategija razvoja, Grad Makarska] {{Wayback|url=https://makarska.hr/clients/1/documents/449.pdf |date=20130509184127 }} {{hr}} [278] => * Ivan Hrstić: Društveni raozvoj Makarske od 1918. do 1929. {{hr}} [279] => [280] => == Externí odkazy == [281] => * {{Commonscat}} [282] => * {{hr}} [http://www.makarska.hr/ Oficiální stránky města Makarska] [283] => * {{en}} [http://www.makarska.com/ Informační stránky] [284] => * {{en}} [http://www.dalmacija.net/makarska/makar_4.htm Historie města Makarska] {{Wayback|url=http://www.dalmacija.net/makarska/makar_4.htm |date=20060331030702 }} [285] => [286] => {{Splitsko-dalmatská župa}} [287] => {{Autoritní data}} [288] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [289] => [290] => [[Kategorie:Makarska| ]] [291] => [[Kategorie:Přístavní města Jaderského moře]] [292] => [[Kategorie:Přístavní města v Chorvatsku]] [293] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [294] => [[Kategorie:Přímořská letoviska v Chorvatsku]] [295] => [[Kategorie:Sídla ve Splitsko-dalmatské župě]] [] => )
good wiki

Makarska

Makarska (italsky Macarsca, česky též někdy Makarská) je chorvatské přístavní město a turistické letovisko, které se nachází na pobřeží Jaderského moře, v střední Dalmácii. Město je výchozím bodem pro túry do přírodního parku v nedalekém pohoří Biokovo.

More about us

About

Toto město, obklopené majestátními pohořími Biokovo, nabízí unikátní kombinaci přírodního bohatství a fascinující kultury. Makarska je také oblíbeným cílem pro turisty, kteří sem přijíždějí vychutnat slunečné dny na plážích s jemným pískem a bohatým středomořským životem. V oblasti se nachází řada kvalitních restaurací, kaváren a malých butiků, které nabízejí místní speciality a tradiční řemeslné výrobky. Město se může pochlubit bohatou historií, jejíž stopy jsou patrné v architektuře a památkách. Historické centrum Makarské s úzkými uličkami, náměstími a kostely vytváří příjemnou atmosféru pro procházky a objevování. Každoročně se zde konají různé kulturní akce a festivaly, které obohacují místní život a přitahují návštěvníky. Pro milovníky přírody a aktivit je Makarska ideálním výchozím bodem pro horské túry, cyklistiku nebo vodní sporty. Národní park Biokovo, jen kousek od města, nabízí možnosti pro dobrodružství v nádherném prostředí a panoramatické výhledy na okolní krajinu. Život v Makarske kombinuje relaxaci a aktivní vyžití, což z něj činí ideální místo pro odpočinek a načerpání nové energie. Město tak představuje harmonickou symbiózu mezi přírodou, kulturou a pohodovou atmosférou, která zanechává na návštěvnících příjemné vzpomínky.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Split','baroko','Benátská republika','Mostar','20. století','18. století','Dubrovník','Andrija Kačić Miošić','Biokovo','Makarská riviéra','Dálnice A1 (Chorvatsko)','Dalmácie'

Baroko

Biokovo

Dalmácie

Dubrovník

Mostar

Split