Array ( [0] => 15481456 [id] => 15481456 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Maltština [uri] => Maltština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Maltština {{Cizojazyčně|mt|''(Malti)''}} [2] => | rozšíření = {{flagicon|Malta}} [[Malta]] [3] => | mluvčích = 399 000 [4] => | klasifikace = [5] => * [[Afroasijské jazyky]] [6] => ** [[Semitské jazyky]] [7] => *** [[Západosemitské jazyky]] [8] => **** [[Arabština]] [9] => | písmo = [[Latinka]] [10] => | úřední jazyk = {{flagicon|Malta}} [[Malta]],
{{flagicon|Evropská unie}} [[Evropská unie]] [11] => | regulátor = [http://www.kunsilltalmalti.gov.mt/ Il-Kunsill Nazzjonali ta' l-Ilsien Malti] [12] => | ISO6391 = mt [13] => | ISO6392B = mlt [14] => | ISO6392T = mlt [15] => | SIL = MLS [16] => | wikipedie = http://mt.wikipedia.org [17] => | mapa rozšíření = Idioma maltés.PNG [18] => }} [19] => '''Maltština''' (maltsky {{Cizojazyčně|mt|''malti''}}) je původem [[Semitské jazyky|semitská řeč]] maltského národa. Maltštinou mluví kolem 400 000 obyvatel [[Malta|Malty]] a přibližně stejný počet Malťanů žijících v emigraci v zahraničí ([[Spojené státy americké|USA]], [[Kanada]], [[Austrálie]], [[Spojené království|Velká Británie]] atd.). Maltština je dnes úřední řečí na Maltě (od roku [[1936]], kdy spolu s [[angličtina|angličtinou]] nahradila [[italština|italštinu]]). [20] => [21] => == Původ == [22] => Maltština je semitskou řečí, při svém vzniku silně ovlivněnou féničtinou a severoafrickými dialekty arabštiny s výraznými deriváty a substráty řečí jiných (zejména italštiny, zde především sicilského dialektu, a také angličtiny). Vývoj maltštiny odpovídá tedy i velice bohatým [[Dějiny Malty|dějinám maltského národa]] samotného. Maltština je jediným semitským jazykem, který se píše latinkou. [23] => [24] => == Gramatika == [25] => Přestože maltština je silně ovlivněna [[Románské jazyky|románskými jazyky]], zejména sicilskou italštinou, zůstala její gramatika výrazně semitskou. Přídavné jméno stojí za podstatným jménem, slovosled je silně flexibilní. Obdobně jako v [[Arabština|arabštině]] a [[Hebrejština|hebrejštině]] mají podstatná i přídavná jména určitý člen (např. ''L-Art L-Imqaddsa'', v překladu „ta země ta svatá“, tedy „Svatá země“; srovnej arabsky ''Al-Ardh al-Muqaddasa''). Toto pravidlo však neplatí u jmen románského původu. [26] => [27] => Podstatná jména mají mimo množného čísla i číslo duální (podvojné). Slova románského původu tvoří množné číslo koncovkami ''-i'' nebo ''-jiet'' (''lingwa'' – ''lingwi'' „jazyk“ – „jazyky“, ''arti'' – ''artijiet'' „umění“). Množné číslo, tvořené podle semitského vzoru, je složitější. Pravidelná podstatná jména dostávají koncovku ''-ijet'' resp. ''-ijiet'' (jako arabsky ''-at'', hebrejsky pak ''-ot'') nebo ''-in'' (obdobně hebrejsky ''-im''). U nepravidelných podstatných jmen se jedná o tzv. ''pluralis fractus'' (lomený plurál), kdy dochází mimo jiné ke změně vnitřních slabik kmene (''ktieb'' – ''kotba'' „kniha“ – „knihy“, ''raġel'' – ''irġiel'' „muž“ – „muži“). [28] => [29] => Slovesa jsou jako u jiných semitských řečí časována pomocí předpon, přípon i infixů, tedy vnitřních slabik (změna kmene). Neobvyklé je používání arabských předpon a přípon u sloves románského původu (např. ''iddeċidejna'' „rozhodli jsme“ z ''(i)ddeċieda'' jako sloveso románského původu + ''-ejna'' jako arabská koncovka 1. osoby množného čísla pro minulý čas). [30] => [31] => == Slovní zásoba == [32] => Slovní zásoba maltštiny je směsí arabsko-semitských pojmů s italštinou a je částečně obohacena i pojmy z angličtiny. Odhaduje se, že asi 60 % slovní zásoby je semitského původu, zbývajících 40 % románského. [33] => [34] => Výrazy vztahující se na základní pojmy jsou zpravidla semitského resp. '''''arabského původu''''' (''raġel'' – „muž“, ''mara'' – „žena“, ''tifel'' – „dítě“, ''dar'' – „dům“, ''xemx'' – „slunce“, ''sajf'' – „léto“). [35] => [36] => Slova popisující pozdější či moderní pojmy a souvislosti jsou většinou '''''románského (italského) původu''''' (''skola'' – „škola“, ''gvern'' – „vláda“, ''repubblika'' – „republika“, ''re'' – „král“, ''pulizija'' – „policie“). Výrazy románského původu přitom odpovídají spíše sicilskému dialektu než spisovné italštině (''teatru'' a ne ''teatro'' pro „divadlo“ atd.). [37] => [38] => Slova převzatá z '''''angličtiny''''' (více méně taktéž moderní) byla ohledně výslovnosti částečně upravena (''strajk'' = anglicky ''strike'' [strajk] = „stávka“), částečně převzata beze změny (''union'' = anglicky ''union'' = „svaz“). [39] => [40] => == Písmo == [41] => Maltština je '''''jedinou semitskou řečí používající latinské abecedy''''' obohacené o několik '''''vlastních znaků'''''. Tyto znaky jakož i výslovnost těchto i ostatních jsou uvedeny v následující tabulce. [42] => [43] => {| class="wikitable" [44] => ! znak [45] => ! výslovnost [46] => ! poznámky [47] => |- [48] => ! A [49] => | a [50] => | '''a'''no [51] => |- [52] => ! B [53] => | b [54] => | '''b'''anka, ale na konci slova jako „P“ [55] => |- [56] => ! Ċ [57] => | č [58] => | '''č'''ára [59] => |- [60] => ! D [61] => | d [62] => | '''d'''atum, ale na konci slova jako „T“ [63] => |- [64] => ! E [65] => | e [66] => | '''e'''lán [67] => |- [68] => ! F [69] => | f [70] => | '''f'''ikce [71] => |- [72] => ! Ġ [73] => | dž [74] => | '''dž'''ungle [75] => |- [76] => ! G [77] => | g [78] => | '''g'''aloše, ale na konci slova jako „K“ [79] => |- [80] => ! GĦ [81] => | … [82] => | prodlužuje více méně přidružené samohlásky (spolu s jinými efekty); následuje-li znak „H“, vyslovuje se jako dvojité „Ħ“. [83] => |- [84] => ! H [85] => | … [86] => | nevyslovuje se, s výjimkou, když stojí na konci slova, kde se vyslovuje jako „Ħ“ ([[neznělá faryngální frikativa]]). [87] => |- [88] => ! Ħ [89] => | … [90] => | '''h'''angár (vydechuje se ovšem velice měkce, něco ve směru mezi „j“ a „ž“ jako španělské dvojité ''ll'') [91] => |- [92] => ! I [93] => | i [94] => | '''i'''nkoust [95] => |- [96] => ! IE [97] => | í [98] => | '''í'''ránský (dlouhé í) [99] => |- [100] => ! J [101] => | j [102] => | '''j'''ádro [103] => |- [104] => ! K [105] => | k [106] => | '''k'''edluben [107] => |- [108] => ! L [109] => | l [110] => | '''l'''ože [111] => |- [112] => ! M [113] => | m [114] => | '''m'''oře [115] => |- [116] => ! N [117] => | n [118] => | '''n'''ebe [119] => |- [120] => ! O [121] => | ó [122] => | '''ó'''da [123] => |- [124] => ! P [125] => | p [126] => | '''p'''ád [127] => |- [128] => ! Q [129] => | ' [130] => | jako arabské '''qáf'''; hrdelní k ([[neznělá uvulární ploziva]]) [131] => |- [132] => ! R [133] => | r [134] => | '''r'''ůže [135] => |- [136] => ! S [137] => | s [138] => | '''s'''ako [139] => |- [140] => ! T [141] => | t [142] => | '''t'''am [143] => |- [144] => ! U [145] => | u [146] => | n'''u'''tno [147] => |- [148] => ! V [149] => | v [150] => | '''v'''enku, ale na konci slova jako „F“ [151] => |- [152] => ! W [153] => | … [154] => | má obdobnou výslovnost jako anglické „w“ ve slovech jako ''wire'', ''why'' atd. (něco mezi „u“ a „v“), tzv. „obouretné v“ [155] => |- [156] => ! X [157] => | š [158] => | '''š'''achy (v mnoha případech psáno dvojitě a takto i vyslovováno) [159] => |- [160] => ! Z [161] => | c [162] => | prá'''c'''e, ale v některých cizích slovech jako „dz“ [163] => |- [164] => ! Ż [165] => | z [166] => | ma'''z'''at, ale na konci slova jako „s“ [167] => |} [168] => [169] => ::''Poznámka k pravopisu: ne ve všech maltských textech je vždy používáno správných znaků s diakritikou – jejich interpretace je mnohdy ponechána čtenáři.'' [170] => [171] => == Příklady == [172] => [173] => === Číslovky === [174] => {| cellspacing="7" [175] => |- [176] => | '''Maltsky''' || '''Česky''' [177] => |- [178] => | wieħed || jeden [179] => |- [180] => | tnejn || dva [181] => |- [182] => | tlieta || tři [183] => |- [184] => | erbgħa || čtyři [185] => |- [186] => | ħamsa || pět [187] => |- [188] => | sitta || šest [189] => |- [190] => | sebgħa || sedm [191] => |- [192] => | tmienja || osm [193] => |- [194] => | disgħa || devět [195] => |- [196] => | għaxra || deset [197] => |} [198] => [199] => == Vzorový text == [200] => Otčenáš (modlitba Páně): [201] => : Missierna, li inti fis-smewwiet, [202] => : jitqaddes ismek, [203] => : tiġi saltnatek, [204] => : ikun li trid int, [205] => : kif fis-sema hekkda fl-art. [206] => : Ħobża ta’ kuljum [207] => : agħtina llum. [208] => : Aħfrilna dnubietna, bħalma [209] => : naħfru lil min hu ħati għalina. [210] => : U la ddaħħalniex fit-tiġrib, [211] => : iżda eħlisna mid-deni. Amen. [212] => [213] => {{Vzorový text [214] => |VDLP=ano [215] => |Komentář= [216] => |Jazyk 1=maltsky [217] => |Text 1=Il-bnedmin kollha jitwieldu ħielsa u ugwali fid-dinjità u d-drittijiet. Huma mogħnija bir-raġuni u bil-kuxjenza u għandhom iġibu ruħhom ma' xulxin bi spirtu ta' aħwa. [218] => }} [219] => [220] => == Související články == [221] => * [[Malta]] [222] => * [[Dějiny Malty]] [223] => [224] => == Externí odkazy == [225] => {{InterWiki|code=mt|Maltská}} [226] => * {{Commonscat}} [227] => * [https://web.archive.org/web/20180807223014/http://akkademjatalmalti.com/ L-Akkademja tal-Malti] [228] => * [http://www.kunsilltalmalti.gov.mt Il-Kunsill Nazzjonali ta' l-Ilsien Malti] [229] => * [https://web.archive.org/web/20060208154411/http://aboutmalta.com/language/survival.htm Survival Maltese] (Maltština pro přežití) [230] => * [https://web.archive.org/web/20060309150453/http://aboutmalta.com/language/maltesegrammar.htm Basic Maltese Grammar] (Základní gramatika maltštiny) [231] => [232] => {{Semitské jazyky}} [233] => {{Oficiální jazyky EU}} [234] => {{Autoritní data}} [235] => {{Portály|Jazyk}} [236] => [237] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [238] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [239] => [[Kategorie:Jazyky Malty]] [240] => [[Kategorie:Jazyky Evropy]] [241] => [[Kategorie:Arabské jazyky]] [] => )
good wiki

Maltština

Maltština (maltsky ) je původem semitská řeč maltského národa. Maltštinou mluví kolem 400 000 obyvatel Malty a přibližně stejný počet Malťanů žijících v emigraci v zahraničí (USA, Kanada, Austrálie, Velká Británie atd.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Malta','Semitské jazyky','Arabština','Dějiny Malty','1936','Latinka','neznělá uvulární ploziva','neznělá faryngální frikativa','Kategorie:Jazyky Evropy','Spojené státy americké','Kanada','Austrálie'

1936

Arabština

Austrálie

Kanada

Latinka

Malta