Array ( [0] => 15483486 [id] => 15483486 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mangan [uri] => Mangan [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Mangan je chemický prvek s atomovým číslem 25 a značkou Mn. Je to důležitý kov, který hraje klíčovou roli v mnoha průmyslových procesech a biologických funkcích. Nachází se v přírodě v různých minerálech, nejčastěji v manganu a pyroluzitu. Mangan je pro lidský organismus esenciální prvek, což znamená, že je nezbytný pro správné fungování našeho metabolismu. V průmyslu se mangan hojně využívá jako legující prvek ve výrobě oceli, čímž přispívá k jejich tvrdosti a odolnosti. Tímto způsobem pomáhá zajišťovat robustní materiály pro konstrukci a výrobu, které jsou základem moderní infrastruktury. Mangan je také důležitý pro zdraví rostlin. Pomáhá v procesu fotosyntézy a je klíčovým koenzymem v mnoha biochemických reakcích, což přispívá k růstu a zdraví rostlin. To má pozitivní dopad na zemědělství a produkci potravin, čímž podporuje udržitelnost a bezpečnost dodávek potravin. Na úrovni zdraví je mangan důležitý pro správnou funkci mozku, metabolismu a kostí. I když je jeho nedostatek vzácný, může vést k různým zdravotním problémům, a proto je důležité dbát na vyváženou stravu, která ho obsahuje. Mangan se nachází v potravinách jako jsou ořechy, semena, celozrnné výrobky a zelená zelenina, a tak je snadné ho zařadit do pestré a vyvážené stravy. Vědci se neustále snaží zkoumat nové způsoby, jak využít jeho vlastnosti v technologiích a medicíně, což naznačuje, že i v budoucnu se můžeme těšit na nové aplikace, které přinesou prospěch celé společnosti. Celkově vzato, mangan je fascinující prvek, který, ačkoliv je často opomíjen, má významný dopad na naši životní úroveň jak v industriálním, tak v biologickém kontextu. Důležité je přistupovat k jeho využívání zodpovědně a uvědoměle, aby mohl nadále přispívat k našemu pokroku a zdraví. [oai_cs_optimisticky] => Mangan je chemický prvek s atomovým číslem 25 a značkou Mn. Je to důležitý kov, který hraje klíčovou roli v mnoha průmyslových procesech a biologických funkcích. Nachází se v přírodě v různých minerálech, nejčastěji v manganu a pyroluzitu. Mangan je pro lidský organismus esenciální prvek, což znamená, že je nezbytný pro správné fungování našeho metabolismu. V průmyslu se mangan hojně využívá jako legující prvek ve výrobě oceli, čímž přispívá k jejich tvrdosti a odolnosti. Tímto způsobem pomáhá zajišťovat robustní materiály pro konstrukci a výrobu, které jsou základem moderní infrastruktury. Mangan je také důležitý pro zdraví rostlin. Pomáhá v procesu fotosyntézy a je klíčovým koenzymem v mnoha biochemických reakcích, což přispívá k růstu a zdraví rostlin. To má pozitivní dopad na zemědělství a produkci potravin, čímž podporuje udržitelnost a bezpečnost dodávek potravin. Na úrovni zdraví je mangan důležitý pro správnou funkci mozku, metabolismu a kostí. I když je jeho nedostatek vzácný, může vést k různým zdravotním problémům, a proto je důležité dbát na vyváženou stravu, která ho obsahuje. Mangan se nachází v potravinách jako jsou ořechy, semena, celozrnné výrobky a zelená zelenina, a tak je snadné ho zařadit do pestré a vyvážené stravy. Vědci se neustále snaží zkoumat nové způsoby, jak využít jeho vlastnosti v technologiích a medicíně, což naznačuje, že i v budoucnu se můžeme těšit na nové aplikace, které přinesou prospěch celé společnosti. Celkově vzato, mangan je fascinující prvek, který, ačkoliv je často opomíjen, má významný dopad na naši životní úroveň jak v industriálním, tak v biologickém kontextu. Důležité je přistupovat k jeho využívání zodpovědně a uvědoměle, aby mohl nadále přispívat k našemu pokroku a zdraví. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Mn [3] => | protonové číslo = 25 [4] => | nukleonové číslo = 55 [5] => | název = Mangan [6] => | latinsky = Manganum [7] => | nad = [8] => | pod = [[Technecium|Tc]] [9] => | vlevo = [[Chrom]] [10] => | vpravo = [[Železo]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Přechodné kovy [14] => | číslo CAS = 7439-96-5 [15] => | skupina = 7 [16] => | perioda = 4 [17] => | blok = d [18] => | koncentrace v zemské kůře = 900 až 1 000 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 0,002 mg/l [20] => | obrázek = Mangan_1.jpg [21] => | emisní spektrum = Manganese spectrum visible.png [22] => | vzhled = Světle šedý, tvrdý kov [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 54,9380454 [25] => | atomový poloměr = 127 pm [26] => | kovalentní poloměr = 139 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = [28] => | elektronová konfigurace = [Ar] 3d5 4s2 [29] => | oxidační čísla = −III, -II, -I, I, II, III, IV, V, VI, VII [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = Krychlová [33] => | hustota = 7,21 g/cm3 [34] => | tvrdost = 6,1 [35] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [36] => | teplota tání = 1245,85 [37] => | teplota varu = 2060,85 [38] => | molární objem = 7,35×10−6 m3/mol [39] => | skupenské teplo tání = 12,91 KJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 221 KJ/mol [41] => | tlak syté páry = 100 Pa při 1493K [42] => | rychlost zvuku = 5150 m/s [43] => | měrná tepelná kapacita = 478,5 Jkg−1K−1 [44] => | elektrická vodivost = 0,695×106 S/m [45] => | měrný elektrický odpor = 1,44 nΩ·m [46] => | tepelná vodivost = 7,81 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = −1,18 V [49] => | elektronegativita = 1,54 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 717,3 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 1509,0 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 3245 KJ/mol [55] => | ionizační energie4 = 5200 KJ/mol [56] => | iontový poloměr = 80 pm [57] => [58] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [59] => | nukleonové číslo = 52 [60] => | značka = Mn [61] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [62] => | poločas = 5,591 dne [63] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [[Záření beta|β+]] [64] => | energie = 4,712 0 [65] => | nukleonové číslo produktu = 52 [66] => | značka produktu = [[Chrom|Cr]] [67] => | způsob2 = [[Zachycení elektronu|ε]] [[Záření beta|β+]] [68] => | energie2 = 5,089 7 [69] => | nukleonové číslo produktu2 = 52 [70] => | značka produktu2 = [[Chrom|Cr]] [71] => | způsob3 = [[Gama rozpad|γ]] [72] => | energie3 = 0,377 749 [73] => | nukleonové číslo produktu3 = 52 [74] => | značka produktu3 = [[Chrom|Cr]] [75] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [76] => | nukleonové číslo = 53 [77] => | značka = Mn [78] => | výskyt = stopy [79] => | poločas = 3,74×106 [[rok|let]] [80] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [81] => | energie = 0,596 9 [82] => | nukleonové číslo produktu = 53 [83] => | značka produktu = [[Chrom|Cr]] [84] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [85] => | nukleonové číslo = 54 [86] => | značka = Mn [87] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [88] => | poločas = 312,20 dne [89] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [[Záření beta|β+]] [90] => | energie = 1,377 1 [91] => | nukleonové číslo produktu = 54 [92] => | značka produktu = [[Chrom|Cr]] [93] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [94] => | energie2 = 0,834 [95] => | nukleonové číslo produktu2 = 54 [96] => | značka produktu2 = [[Chrom|Cr]] [97] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [98] => | nukleonové číslo = 55 [99] => | značka = Mn [100] => | výskyt = 100% [101] => | počet neutronů = 30 [102] => }} [103] => | R-věty = {{R|11}} [104] => | S-věty = {{S|7}}, {{S|33}}, {{S|43}}, {{S|60}} [105] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS07}}{{GHS09}}{{Citace elektronického periodika | titul = Mn | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23930 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [106] => }} [107] => '''Mangan''' ([[Symbol prvku|chemická značka]] '''Mn''', {{vjazyce|la}} ''Manganum'') je světle šedý, [[paramagnetismus|paramagnetický]], tvrdý [[Kovy|kov]]. Používá se v [[metalurgie|metalurgii]] jako přísada do různých [[slitina|slitin]], [[katalyzátor]]ů a barevných [[pigment]]ů. [108] => [109] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [110] => [[Soubor:Manganese electrolytic and 1cm3 cube.jpg|vlevo|náhled|Elektrolyticky vyčištěné manganové plátky a kostka 1 cm³]] [111] => [[Kovy|Kovový]], křehký a značně [[tvrdost kovů|tvrdý]] [[chemický prvek|prvek]] světle šedé [[barva|barvy]]. Patří mezi [[Přechodné kovy|přechodné prvky]], které mají valenční [[elektron]]y v d-sféře. Mangan je velmi [[elektropozitivní prvek]], který je nejelektropozitivnější po [[alkalické kovy|alkalických kovech]], [[2. skupina|kovech alkalických zemin]] a [[hliník]]u. [112] => [113] => Mangan se vyskytuje ve třech stabilních modifikacích (α-mangan, β-mangan a γ-mangan), které se mění v závislosti na teplotě. První [[Modifikace taveniny|modifikace]] je stabilní za obyčejné [[teplota|teploty]], druhá je stabilní v rozmezí 742 °C až 1070 °C a třetí v rozmezí 1070 °C až 1160 °C. První dvě modifikace jsou křehké a tvrdé a vznikají při [[aluminotermická reakce|aluminotermické]] výrobě manganu a třetí vzniká při [[elektrolýza|elektrolytickém]] vylučování manganu a je měkká a tažná. Čtvrtá, ale nestabilní modifikace manganu, vzniká při teplotě nad 1160 °C a označuje se jako δ-mangan. [114] => [115] => S rostoucím [[oxidační číslo|oxidačním číslem]] klesá [[Zásady (chemie)|zásaditost]] [[chemický prvek|prvku]] a stoupá [[Kyseliny|kyselost]]. Mangan se v některých svých vlastnostech i [[Chemická sloučenina|sloučeninách]] velmi podobá [[chemický prvek|prvkům]] a sloučeninám sedmé hlavní podskupiny – [[Halogeny|halogenům]] – zejména pak [[chlor]]u ve svém nejvyšším [[oxidační číslo|oxidačním čísle]] – [[chloristany]] se velmi podobají [[manganistan]]ům. [116] => [117] => Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě [[Valence (chemie)|mocenství]] od Mn+1 po Mn+7. Nejstálejší jsou však sloučeniny manganu Mn+2, Mn+4 a Mn+7, ale snadno lze získat i sloučeniny s oxidačním číslem Mn+3, Mn+5 i Mn+6. [118] => [119] => V silných minerálních [[kyseliny|kyselinách]] je mangan rozpustný za vývoje [[plyn]]ného [[vodík]]u, v koncentrované [[kyselina sírová|kyselině sírové]] se rozpouští za vzniku [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] a v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]] se podle její koncentrace rozpouští buď za vzniku [[oxid dusnatý|oxidu dusnatého]] nebo [[oxid dusičitý|oxidu dusičitého]]. Protože je chemicky poměrně podobný [[železo|železu]], je jeho odolnost vůči [[koroze|korozi]] nízká. Jemně rozetřený práškový mangan je pyroforický – je samozápalný na [[vzduch]]u. Mangan je také schopný rozkládat [[voda|vodu]] a uvolňovat z ní [[vodík]]. Mangan je za normálních teplot málo [[reaktivita|reaktivní]], ale za vyšší [[teplota|teploty]] se slučuje s mnoha [[chemický prvek|prvky]] – [[fosfor]], [[halogeny]], [[dusík]], [[síra]], [[uhlík]], [[křemík]], [[Bor (prvek)|bor]] a další. [120] => [121] => == Historický vývoj == [122] => [[Oxid manganičitý]] – [[Pyroluzit|burel]] – je znám již od [[starověk]]u, kdy se používal při výrobě [[sklo|skla]]. Byl považován za odrůdu [[Magnetit|magnetovce]] (''magnes''). Římský filozof [[Plinius starší]] nazval burel jako „ženskou“ odrůdu [[Magnetit|magnetovce]]. [123] => [124] => [[Středověk]] již rozlišoval rozdíl mezi ''magnes'' nebo ''magnesius lapis'' ([[Magnetit|magnetovec]]) a ''magnesia'' nebo ''pseudomagnes'' (falešný magnet čili [[Pyroluzit|burel]]). O něco později dali skláři burelu název podle jeho schopnosti odbarvovat železnaté sklo sklářské mýdlo a změnili jeho název na ''manganes'' neboli ''lapis manganensis''. [125] => [126] => Názor, že je burel [[železo|železnou rudou]], se udržel až do poloviny [[18. století]]. V této době se však konečně došlo k názoru, že tato ruda musí obsahovat i jiný, dosud neznámý, [[Kovy|kov]]. Objevil jej roku [[1774]] [[švédsko|švédský]] chemik [[Carl Wilhelm Scheele|Carl W. Scheele]], který předložil v tomto roce nezvratné důkazy Akademii věd ve [[Stockholm]]u. [127] => [128] => V témže roce se podařilo mangan izolovat. Izoloval ho [[Johan Gottlieb Gahn]] při zahřívání [[Pyroluzit|burelu]] s dřevěným [[uhlí]]m a [[olej]]em za vysoké [[teplota|teploty]]. Mangan v čisté podobě byl vyroben teprve ve třicátých letech dvacátého století elektrolýzou roztoků manganatých solí. Mangan dostal [[rok]]u 1774 první název ''manganesium'', ale později byl název změněn na mangan (latinsky ''manganum''), aby se zabránilo záměně s [[hořčík]]em ([[latina|latinsky]] ''magnesium''), který byl mezitím objeven. [129] => [130] => == Výskyt == [131] => [[Soubor:PyrolusiteUSGOV.jpg|vlevo|náhled|Manganová ruda – burel MnO2]] [132] => [[Soubor:ManganiteUSGOV.jpg|vpravo|náhled|Manganová ruda – manganit MnO(OH)]] [133] => Mangan je [[chemický prvek|prvkem]] s poměrně značným zastoupením na [[Země|Zemi]] i ve [[vesmír]]u. V [[zemská kůra|zemské kůře]] činí průměrný obsah manganu kolem 0,9–1 g/kg, což odpovídá 0,1% nebo 1000 ppm (''parts per milion'' = počet částic na 1 milion částic) a ve výskytu na [[Země|Zemi]] se řadí na dvanácté místo. V mořské [[voda|vodě]] se jeho koncentrace pohybuje na úrovni 2 mikrogramů v jednom [[litr]]u. Předpokládá se, že ve [[vesmír]]u připadá na jeden [[atom]] manganu přibližně 5 [[milion]]ů [[atom]]ů [[vodík]]u. [134] => [135] => V přírodě se mangan vyskytuje prakticky vždy současně s rudami [[železo|železa]]. Hlavním minerálem manganu je [[pyroluzit]] (burel) MnO2, další významnější nerosty jsou [[hausmannit]] Mn3O4, [[braunit]] Mn2O3, [[manganit]] MnO(OH) a [[rhodochrozit]] neboli [[dialogit]] MnCO3. Méně významné minerály jsou například [[wolframit]] (Fe,Mn)WO4, [[triplit]] (Mn,Fe2+)2(PO4)(F,OH), [[tephroit]] Mn2SiO4, [[tantalit]], [(Fe, Mn) Ta2O6]. [136] => [137] => Roční těžba manganových rud byla v roce 2022 přibližně 20 milionů [[kilogram|tun]]{{Citace monografie [138] => | titul = Mineral commodity summaries 2023 [139] => | url = http://pubs.er.usgs.gov/publication/mcs2023 [140] => | vydavatel = U.S. Geological Survey [141] => | doi = 10.3133/mcs2023 [142] => | poznámka = DOI: 10.3133/mcs2023 [143] => | jazyk = en [144] => }} a z toho se vytěžilo 7,2 mil. tun v [[Jihoafrická republika|JAR]], 4,6 mil. tun v [[Gabon]]u a 3,3 mil. tun v [[Austrálie|Austrálii]]. [145] => [146] => V [[Česko|České republice]] se rudy manganu vyskytují v [[Krušné hory|Krušných horách]]. V průběhu [[První světová válka|první světové války]] probíhala jejich těžba dole Marie Terezie v [[Potůčky|Potůčkách]] a v dole Štěpánka v [[Horní Blatná|Horní Blatné]].{{Citace elektronického periodika [147] => | titul = Mangan, chemický prvek Mn, popis a vlastnosti [148] => | periodikum = www.prvky.com [149] => | url = http://www.prvky.com/25.html [150] => | datum přístupu = 2023-03-13 [151] => }} Nejvýznamnějším ložiskem jsou však [[Chvaletice]].Těžba manganových rud zde začala již začátkem 20. století. V letech 1951 až 1975 se těžba zaměřovala na [[pyrit]]. Haldy z této těžby tvoří dnešní ložisko.{{Citace elektronického periodika [152] => | příjmení = Zatloukal [153] => | jméno = Jiří [154] => | titul = U Chvaletic začala těžba nerostu budoucnosti. Mangan nasytí hladové automobilky - Seznam Zprávy [155] => | periodikum = Seznam Zprávy [156] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-u-chvaletic-zacala-tezba-nerostu-budoucnosti-mangan-nasyti-hladove-automobilky-226853 [157] => | datum vydání = 2023-03-04 [158] => | datum přístupu = 2023-03-13 [159] => }} Koncem 80. let zde [[Bateria Slaný]] prováděla rozsáhlé studie k využití hlušiny k těžbě manganových rud k výrobě [[Oxid manganičitý|oxidu manganičitého]] pro využití v suchých bateriových článcích. Další zkušení vrty zde provedla v roce 2017 společnost Managan Chvaletice,{{Citace periodika [160] => | příjmení = Sejkora [161] => | jméno = Jiří [162] => | titul = Laguny kalu u Chvaletic nejsou jen špína, ale i mangan [163] => | periodikum = Orlický deník [164] => | datum vydání = 2018-04-22 [165] => | jazyk = cs [166] => | url = https://orlicky.denik.cz/z-regionu/laguny-kalu-u-chvaletic-nejsou-jen-spina-ale-i-mangan-20180417.html [167] => | datum přístupu = 2023-03-13 [168] => }} která zde plánuje zahájit těžbu. [169] => [170] => Velmi zajímavé objekty jsou manganové [[konkrece]], což jsou kulovité útvary o velikosti od průměru několika centimetrů až velikost fotbalového míče, které se hojně vyskytují na některých místech oceánského dna. Byly objeveny v letech [[1872]] až [[1876]] na dně [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Obvykle je jejich výskyt spojován s místy, kde se stýkají dvě různé oceánské desky. Na dně oceánů je více než 1012 tun manganových konkrecí a ročně se jich usadí řádově 107 tun. Konkrece vznikají při zvětrávání a následném vyplavování hornin do řek a následně oceánů, tam se na dně opět shlukují a vznikají kulovité útvary. [[Konkrece]] jsou složeny z řady sloučenin [[Přechodné kovy|přechodných kovů]], převládají v nich [[oxidy]] manganu. Tyto konkrece obsahují 15–30 % manganu, [[železo]] a v menší míře [[nikl]], [[měď]] a [[kobalt]]. Rudy, které se používají k průmyslovému získávání [[Kovy|kovů]] musí obsahovat nejméně 35%, z čehož vyplývá, že tyto rudy nejsou ekonomicky nejvhodnější. [171] => [172] => V 80. a 90. letech 20. století se dokonce vážně uvažovalo o možnosti těžby těchto rud, navzdory skutečnosti, že hloubka, ve která se konkrece nacházejí přesahuje obvykle 2 000 [[metr|m]]. Na této těžbě se měla dokonce podílet i tehdejší [[Československá socialistická republika|ČSSR]]. Celosvětový pokles zájmu o tyto suroviny a tím i pokles jejich cen však tento projekt prozatím odsunul do budoucnosti. [173] => [174] => == Výroba == [175] => Základem výroby manganu je redukce hliníkem nebo křemíkem. Při redukci uhlíkem vznikají pouze karbidy [176] => [177] => Jelikož většina produkce manganu se spotřebuje při výrobě oceli, zpracovávají se rudy manganu hlavně redukcí směsi MnO2 a Fe2O3 uhlíkem za vzniku [[Feromangan|ferromanganu]] s obsahem manganu kolem 70–90%. Tato slitina je naprosto vyhovující pro další hutní zpracování při legování [[ocel]]í, protože v nich je železo přítomno jako hlavní složka. [178] => [179] => Mangan se získává [[aluminotermická reakce|aluminotermicky]] redukcí [[Kovy|kovovým]] [[hliník]]em. Při výrobě se vychází z [[Pyroluzit|burelu]], ale ten by s [[hliník]]em reagoval příliš prudce, a proto se musí nejprve převést na Mn3O4, který reaguje klidněji. Reakce Mn3O4 s [[hliník]]em probíhá podle rovnice: [180] => [181] => : 3 Mn3O4 + 8 Al → 4 Al2O3 + 9 Mn [182] => [183] => Zvláště čistý mangan se získává [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztoku [[síran manganatý|síranu manganatého]]. [184] => [185] => == Využití == [186] => [[Soubor:M1917helmet.jpg|náhled|vpravo|Ocelová helma amerických mariňáků]] [187] => Podstatnou část světové těžby manganu spotřebuje výroba [[ocel]]i – je to asi 95% světové produkce manganu, dále manganového [[bronz]]u a slitin [[hliník]]u. Zbytek se spotřebuje ve sklářském a keramickém [[průmysl]]u a při výrobě chemikálií. [188] => [189] => [[Manganistan draselný]] je látka se silnými [[Redoxní reakce|oxidačními]] vlastnostmi. Pro svou zdravotní nezávadnost jsou proto roztoky KMnO4 používány k [[dezinfekce|dezinfekci]] potravin, např. masa nebo syrové zeleniny v rizikových oblastech. Nevýhodou dezinfekce roztoky manganistanu je vznikající tmavý burel, což brání použití manganistanu při dezinfekci textilií nebo bytových ploch. Oxidačních vlastností manganistanu se využívá také v [[pyrotechnika|pyrotechnice]], kde slouží k přípravě [[směs]]í pro pohon raket a obecně jako zdroj [[kyslík]]u pro kontrolované [[hoření]]. [190] => [191] => [[Síran manganatý]] a [[chlorid manganatý]] se používají v barvířství, v tisku tkanin a k moření osiva. [[Chlorid manganatý]] se také využívá na výrobu sikativ pro fermeže. [192] => [193] => Některé sloučeniny manganu se používaly a dnes ještě některé používají jako malířské barvy. K přírodním barvám manganu patří umbra a k umělým manganová hněď (zásaditý uhličitan manganatý), manganová běloba (uhličitan manganatý), manganová zeleň (někdy také kasselská zeleň) a permanentní violeť. [194] => [195] => === Slitiny === [196] => V [[ocel|ocelářském průmyslu]] slouží mangan především jako složka, která při tavbě na sebe váže [[síra|síru]] a [[kyslík]], které je nutno z kvalitní [[ocel]]i odstranit. Slouží tedy jako desulfurační a deoxidační přísada, která převede vzniklé sloučeniny S a O do [[struska|strusky]] a vyčistí tak taveninu. Po dokončení tavby však v [[ocel]]i vždy určité [[procento]] elementárního manganu zůstává, v některých případech pouze jako nezreagovaný přebytek po odstranění S a O, někdy je obsah záměrně vyšší tak, aby bylo dosaženo jiných mechanických vlastností vyrobené oceli. Kromě manganu obsahují [[ocel]]i vždy jako základní složku [[železo]], [[chrom]] a obvykle [[nikl]]. [197] => [198] => Nejběžnější a nejdůležitější slitinou manganu je [[ferromangan]], který obsahuje 70–90% manganu a zbytek [[železo|železa]]. Další slitina manganu je [[silikomangan]], který obsahuje 65–70% manganu a zbytek křemíku, a [[zrcadlovina]], která obsahuje 5–20% manganu. [199] => [200] => Další mimořádně důležitou slitinou s obsahem manganu je [[dural]]. Tento název označuje skupinu velmi lehkých a mechanicky odolných [[slitina|slitin]] na bázi [[hliník]]u a [[hořčík]]u s menším množstvím [[měď|mědi]] a manganu. [201] => [202] => Heuslerovy slitiny objevil roku [[1898]] [[Friedrich Heusler]]. Heusler totiž objevil, že mangan tvoří s mnoha kovy – například [[hliník]]em, [[cín]]em nebo [[antimon]]em – slitiny, které jsou [[Feromagnetismus|ferromagnetické]], aniž obsahují ferromagnetický kov. Zdá se, že v těchto slitinách vznikají [[intermetalické sloučeniny]]. Nejsilnější vlastnosti se dosáhnou pokud nejsou přítomny v čistém stavu, ale jako směsné krystaly. [203] => [204] => === Barvení skla a keramiky === [205] => Přídavek malého množství manganu do [[sklo]]viny může zvýšit jasnost vyrobeného [[sklo|skla]], protože odstraňuje zelenavý nádech, který po sobě ve skle zanechávají stopy [[železo|železa]]. [206] => [207] => U [[keramika|keramických]] materiálů nebo [[porcelán]]u se používá glazování, kdy je primárně vypálený střep pokryt vrstvou tekuté [[glazura|glazury]], která jako barvicí [[pigment]]y obsahuje většinou soli různých [[Těžké kovy|těžkých kovů]]. Opětným vypálením předmětu v peci se glazura stabilizuje ve formě různých směsných [[Oxidy|oxidů]], [[křemičitany|křemičitanů]] a dalších solí, které trvale zbarví její povrch. Společně se solemi manganu se do glazur přidávají obvykle sloučeniny železa a výsledným efektem je hnědé až červeno-hnědé zabarvení. [208] => [209] => === Galvanické články === [210] => Nejstarší komerčně vyráběný elektrický [[galvanický článek]] (baterie) se skládal ze [[zinek|zinkové]] katody a anody, kterou tvořil [[grafit]]ový váleček umístěný v pastě s vysokým obsahem oxidu manganičitého ([[Pyroluzit|burel]]) MnO2. Článek poskytuje [[Elektrické napětí|napětí]] přibližně 1,5 V a při odběru proudu dochází k [[Redoxní reakce|oxidaci]] elementárního [[zinek|zinku]] na Zn+2 a redukci čtyřmocného manganu na Mn+2. [211] => [212] => V průběhu posledních desetiletí byly tyto články z velké části nahrazeny jinými typy, které poskytují vyšší výkon na jednotku vlastní hmotnosti a nehrozí u nich riziko korozního zničení, i když články obsahující [[Pyroluzit|burel]] se stále komerčně využívají. [213] => [214] => == Sloučeniny == [215] => === Anorganické sloučeniny === [216] => Z mnoha sloučenin manganu jsou nejvýznamnější sloučeniny v mocenství Mn+2, Mn+4 a Mn+7. Většina sloučenin manganu je jen minimálně toxická a téměř všechny jsou barevné. [217] => [218] => ==== Sloučeniny manganaté Mn2+ ==== [219] => [[Soubor:Manganese(II) chloride tetrahydrate.jpg|náhled|vpravo|200px|Chlorid manganatý]] [220] => [[Soubor:Manganese(II)-sulfate-photo.jpg|náhled|vpravo|200px|Síran manganatý]] [221] => Soli dvojmocného manganu Mn+2 jsou jak v bezvodém stavu tak i v roztoku narůžovělé. Na [[vzduch]]u a v roztoku za přítomnosti nadbytečné [[kyseliny]] jsou stálé. V zásaditém prostředí vzniká [[hydroxid manganatý]], který je nestabilní. Také v neutrálních roztocích při delším stání nejsou manganaté soli úplně stálé, ale oxidují se na soli manganité a [[oxid manganičitý]]. Soli manganaté jsou většinou dobře rozpustné ve vodě a vytváří také [[podvojné sloučeniny]]. [222] => [223] => * [[Oxid manganatý]] MnO je zelenošedý až trávově zelený prášek. Jemně rozptýlený prášek se snadno oxiduje. [[Oxid manganatý]] se v přírodě vyskytuje velmi vzácně jako nerost [[manganosit]]. [[Oxid manganatý]] se připravuje redukcí vyšších [[Oxidy|oxidů]] [[vodík]]em nebo [[oxid uhelnatý|oxidem uhelnatým]]. [224] => [225] => * [[Hydroxid manganatý]] Mn(OH)2 je v čerstvém stavu bílá látka, která na vzduchu hnědne až černá a je nerozpustná ve vodě. V přírodě se vyskytuje jako nerost [[pyrochroit]]. Připravuje se srážením roztoků manganatých solí alkalickým [[hydroxidy|hydroxidem]]. [226] => [227] => * [[Chlorid manganatý]] MnCl2 je v bezvodém stavu narůžovělá krystalická látka, která se velmi dobře rozpouští ve vodě. S jinými [[chloridy]] tvoří adiční i podvojné sloučeniny. [[Chlorid manganatý]] se připravuje rozpouštěním [[uhličitan manganatý|uhličitanu manganatého]] v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] nebo spálením kovového manganu v proudu [[chlor]]u. [228] => [229] => * [[Bromid manganatý]] MnBr2 a [[jodid manganatý]] MnI2 jsou narůžovělé krystalické látky, které se velmi dobře rozpouští ve vodě. Připravují se rozpouštěním [[uhličitan manganatý|uhličitanu manganatého]] v [[kyselina bromovodíková|kyselině bromovodíkové]] popř. [[kyselina jodovodíková|kyselině jodovodíkové]]. [230] => [231] => * [[Fluorid manganatý]] MnF2 je narůžovělá, ve vodě málo rozpustná, krystalická látka. Tvoří podvojné a komplexní soli (viz níže). Připravuje s rozpouštěním [[uhličitan manganatý|uhličitanu manganatého]] v [[kyselina fluorovodíková|kyselině fluorovodíkové]]. [232] => [233] => * [[Síran manganatý]] MnSO4 je v bezvodém stavu téměř bílý, z roztoku krystaluje krásně růžový pentahydrát označovaný jako ''manganatá skalice'' a je velmi dobře rozpustný ve vodě. Slouží jako výchozí surovina pro elektrolytickou přípravu čistého manganu. Připravuje se rozpouštěním [[oxid manganičitý|oxidu manganičitého]] v horké koncentrované [[kyselina sírová|kyselině sírové]] nebo reakcí [[oxid manganičitý|oxidu manganičitého]] se [[síran železnatý|síranem železnatým]]. [234] => [235] => * [[Uhličitan manganatý]] MnCO3 je v čistém stavu bílý prášek, ale z roztoků se obyčejně sráží hnědý zásaditý [[uhličitan manganatý]], který je nerozpustný ve vodě. V přírodě se vyskytuje jako minerál [[dialogit]]. Připravuje se srážením manganatých solí alkalickým [[Uhličitany|uhličitanem]]. [236] => [237] => * [[Dusičnan manganatý]] Mn(NO3)2 je v čistém stavu bezbarvá, krystalická látka, velmi dobře rozpustná ve vodě a snadno tvořící [[podvojné sloučeniny]]. Získává se rozpouštěním [[uhličitan manganatý|uhličitanu manganatého]] v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]]. [238] => [239] => * [[Sulfid manganatý]] MnS je v čerstvém stavu růžová práškovitá látka, nerozpustná ve vodě. Zahříváním přechází ve stálejší zelenou modifikaci, která se v přírodě vyskytuje jako nerost [[alabandin]]. V přírodě se vyskytuje i disulfid manganatý MnS2 jako nerost [[hauerit]]. [[Sulfid manganatý]] se připravuje srážením roztoků manganatých solí alkalickým [[sulfidy|suflidem]] nebo [[Sulfan|kyselinou sirovodíkovou]]. [240] => [241] => * [[Kyanid manganatý]] Mn(CN)2 je nerozpustná látka, která se na vzduchu velmi snadno rozkládá. Stálejší jsou komplexní soli [[kyanid manganatý|kyanidu manganatého]] – [[kyanomanganatany]], o kterých je pojednáno níže v komplexních sloučeninách. [242] => [243] => * [[Thiokyanatan manganatý]] Mn(SCN)2 je v podobě dihydrátu a trihydrátu žlutá a v podobě tetrahydrátu zelená krystalická látka. Při rozpouštění tetrahydrátu ve vodě se při zřeďování roztoku mění barva roztoku ze zelené do růžové. Thiokyanatan manganatý tvoří komplexní sloučeniny, o kterých je pojednáno níže v komplexních sloučeninách. Thiokyanatan manganatý se připravuje rozpouštěním [[uhličitan manganatý|uhličitanu manganatého]] v [[kyselina thiokyanatá|kyselině thiokyanaté]]. [244] => [245] => ==== Sloučeniny manganité Mn3+ ==== [246] => Manganité soli nejsou pro mangan úplně typické, ale lze je získat redukcí manganičitých sloučenin nebo oxidací manganatých sloučenin. Manganité sloučeniny jsou stabilní a na vzduchu ani ve vodě se nerozkládají. Jsou většinou temně zbarveny a mají silný sklon k tvorbě komplexních sloučenin – někdy nejde soli získat v jiném stavu. [247] => [248] => * [[Oxid manganitý]] Mn2O3 je černý amorfní prášek, nerozpustný ve vodě. V přírodě se vyskytuje jako nerost [[braunit]]. Získává se pražením [[oxid manganičitý|oxidu manganičitého]] na [[vzduch]]u nebo žíháním manganatých solí na [[vzduchu]]. [249] => [250] => * [[Manganová hněď]] je hydratovaný oxid manganitý Mn2O3. nH2O, má černohnědou barvu a je nerozpustný ve vodě. Připravuje se přidáváním [[Chlornan vápenatý|chlorového vápna]] a vápenaté vody k roztokům [[chlorid manganatý|chloridu manganatého]]. Kaštanově hnědá barva připravená mletím a pálením hydratovaného [[oxid manganitý|oxidu manganitého]], hydratovaného [[oxid železitý|oxidu železnatého]] a hydratovaného [[oxid hlinitý|oxidu hlinitého]] se nazývá ''umbra''. [251] => [252] => * [[Chlorid manganitý]] MnCl3 je přítomen v temně hnědém roztoku, který vzniká při působením koncentrované [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] na [[oxid manganičitý]]. Nelze jej vyloučit z roztoku, ale lze získat komplexní soli – chloromanganitany (viz níže). [253] => [254] => * [[Fluorid manganitý]] MnF3 je rubínově červená krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě. Velmi dobře tvoří komplexní sloučeniny (viz níže). [[Fluorid manganitý]] se připravuje působením [[fluor]]u na [[jodid manganatý]]. [255] => [256] => * [[Síran manganitý]] Mn2(SO4)3 je červená krystalická látka, velmi dobře rozpustná ve vodě, která snadno tvoří podvojné sloučeniny ([[kamenec|kamence]]) s komplexním kationem [Mn(H2O)6]3+ a [[disulfatomanganitany]] s komplexním anionem (viz níže). Připravuje se rozpuštěním [[oxid manganitý|oxidu manganitého]] nebo [[hydroxid manganitý|hydroxidu manganitého]] ve studené, mírně koncentrované [[kyselina sírová|kyselině sírové]]. [257] => [258] => ==== Sloučeniny manganičité Mn4+ ==== [259] => [[Soubor:Manganese(IV) oxide.jpg|náhled|vpravo|200px|Oxid manganičitý]] [260] => Ze sloučenin Mn+4 má největší praktický význam [[Pyroluzit|burel]]. Burel je velmi stabilní, ale manganičité soli jsou velmi málo stabilní. Většinou jsou známy pouze komplexní sloučeniny. K velmi stabilním sloučeninám patří komplexní manganičitany – [[acidomanganičitany]] (viz níže). [261] => [262] => * [[Oxid manganičitý]] neboli [[Pyroluzit|burel]] MnO2 je šedý, ve vodě nerozpustný prášek se slabě [[Redoxní reakce|oxidačními]] vlastnostmi. V přírodě se nachází jako nerost [[pyrolusit]], [[polianit]], šedý [[Pyroluzit|burel]], [[psilomelan]], [[waad]] neboli ''manganová pěna'' a [[manganová čerň]]. Uměle připravený burel s vyskytuje ve třech modifikacích. Jeho uplatnění při výrobě galvanických článků je popsáno výše, v laboratorním měřítku se používá jako činidlo pro přípravu malých množství plynného [[chlor]]u. Hydratovaný [[oxid manganičitý]] je hnědá až načernalá, amfoterní látka. Vzniká oxidací manganatých iontů nebo redukcí [[manganan]]ů či [[manganistan]]ů. [263] => [264] => * [[Manganičitan manganatý]] neboli oxid manganato-manganičitý Mn3O4 je červená, nerozpustná látka. V přírodě se vyskytuje jako nerost [[hausmannit]]. Připravuje se redukcí [[oxid manganitý|oxidu manganitého]] [[vodík]]em. [265] => [266] => * [[Síran manganičitý]] Mn(SO4)2 je černá krystalická látka. Stabilní v roztoku je pouze v prostředí 50–80 % kyseliny sírové, jinak se rozkládá na [[oxid manganičitý]]. Připravuje se oxidací [[síran manganatý|síranu manganatého]] v prostředí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] [[manganistan draselný|manganistanem draselným]] při teplotě 50–60 °C. [267] => [268] => ==== Sloučeniny manganičné Mn5+ ==== [269] => Při tavení [[oxid manganičitý|oxidu manganičitého]] s [[Dusičnany|dusičnanem]] a [[uhličitan sodný|uhličitanem sodným]] se tvoří modré [[manganičnany]] alkalických kovů. [[Manganičnany]] lze také připravit žíháním libovolného [[Oxidy|oxidu]] manganu s [[oxid barnatý|oxidem barnatým]] při 900 °C. O něco později byly manganičnany používány jako nátěrová barva – ''manganová modř''. [270] => [271] => ==== Sloučeniny manganové Mn6+ ==== [272] => Manganové sloučeniny nejsou příliš stabilní a mají snahu se oxidovat na manganisté sloučeniny, stejně tak jako manganany, které mají v roztoku sytě zelenou barvu a okamžitě se vodou štěpí na [[manganistan]] a [[oxid manganičitý]]. Velmi rychle přechází v manganistany, jsou to tedy silná redukční činidla. [273] => [274] => Manganany se získávají při zahřívání [[oxid manganičitý|oxidu manganičitého]] s [[Dusičnany|dusičnanem]] nebo žíháním [[hydroxid draselný|hydroxidu draselného]] s [[oxid manganičitý|oxidem manganičitým]] za přístupu [[vzduch]]u. [275] => [276] => ==== Sloučeniny manganisté Mn7+ ==== [277] => [[Soubor:Kaliumperma.jpg|vpravo|200px|náhled|Krystalický manganistan draselný]] [278] => V běžném životě se patrně nejčastěji setkáme se sloučeninami sedmimocného manganu – [[manganistany]]. Manganistany se připravují oxidací mangananů. [279] => [280] => * [[Oxid manganistý]] Mn2O7 je těžký olej, tmavý se zelenožlutým leskem. Při zahřívání vybuchuje a rozkládá se [[oxid manganičitý]] a [[kyslík]]. Ve vodě se rozpouští za vzniku [[kyselina manganistá|kyseliny manganisté]]. Připravuje se dehydratací [[manganistan draselný|manganistanu draselného]] koncentrovanou [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]. [281] => [282] => * [[Kyselina manganistá]] HMnO4 je látka známá pouze v roztoku, ve kterém má fialovou barvu. Je to velmi silná [[kyseliny|kyselina]] podobná [[kyselina chloristá|kyselině chloristé]]. [[Kyselina manganistá]] se připravuje rozpouštěním [[oxid manganistý|oxidu manganistého]] ve vodě nebo zahříváním směsi manganaté soli s [[oxid olovičitý|oxidem olovičitým]] v kyselém prostředí. [283] => [284] => * [[Manganistan draselný]] KMnO4, ''hypermangan'' je fialová látka, která se velmi dobře rozpouští ve vodě. V [[analytická chemie|analytické chemii]] jsou roztoky KMnO4 jedním ze základních oxidimetrických činidel pro [[redox]]-[[titrace]]. Při této titraci je analyzovaná látka v roztoku vzorku kvantitativně oxidována postupnými přesnými přídavky roztoku manganistanu do definovaného stádia a v okamžiku, kdy je celý vzorek zoxidován, odečte se objem spotřebovaného titračního roztoku a z tohoto údaje lze spočíst množství analyzované látky ve vzorku. Situace, kdy bylo dosaženo uvedené rovnováhy se nazývá [[bod ekvivalence]] a dosažení tohoto stavu je indikováno obvykle [[potenciometrie|potenciometricky]] nebo i vizuálně za použití vhodného [[indikátor]]u. [285] => [286] => * [[Manganistan amonný]] NH4MnO4, fialová, ve vodě dobře rozpustná, explozivní látka. Při zahřívání nad 60 °C či při tření krystalů tato látka může dojít k explozi. Rozkládá se za vzniku [[oxid manganičitý|oxidu manganičitého]], [[dusík]]u a [[voda|vody]]. [287] => [288] => * [[Manganistan sodný]] se vlastnostmi podobá manganistanu draselnému, je však reaktivnější a mnohonásobně lépe rozpustný ve vodě. Protože je však jeho výroba mnohem obtížnější, je dražší a používá se mnohem méně, než manganistan draselný. [289] => [290] => === Komplexní sloučeniny === [291] => {{Názvosloví koordinačních sloučenin/Starý název}} [292] => ==== Oxidační stav IV (d3) ==== [293] => Oxidační stav IV je nejvyšším oxidačním stavem manganu, ve kterém je schopen tvořit [[komplexní sloučenina|komplexy]]. Jejich počet je však malý – známé jsou tzv. [[acidomanganičitany]] [MnX6]2− a [MnX5], kde X= F, Cl, IO3 a CN. K zvláště stabilním sloučeninám patří chloromanganičitany a fluoromanganičitany. [294] => [295] => ==== Oxidační stav III (d4) ==== [296] => Komplexy s manganem s oxidačním číslem III mají ve vodném roztoku silné [[Redoxní reakce|oxidační]] vlastnosti. Dochází k [[disproporciace|disproporciaci]] na MnIV (oxid manganičitý MnO2) a MnII. [[Kyslík]]ové donorové atomy však tento oxidační stupeň stabilizují. Např. ''bílý'' hydroxid manganatý Mn(OH)2 se působením vzdušného kyslíku rychle mění na hydratovaný Mn2O3 (dochází k ''hnědnutí'' [[Srážení (chemie)|sraženiny]]). Podobně vzniká i [Mn(acac)3] vzdušnou oxidací manganatých solí v přítomnosti penta-2,4-dionu ([[acetylaceton]]u, acac). Znám je také trihydrát oxalatomanganitanu draselného K3[Mn(C2O4)3] • 3 H2O. Ostatní anionty schopné koordinace ([[Fosforečnany|fosforečnan]] a [[sírany|síran]]) však ve vodném roztoku stabilizují MnII. [297] => [298] => Komplexy MnIII jsou většinou [[osmistěn|oktaedrické]] a vysokospinové. Nejdůležitější nízkospinový oktaedrický komplex je tmavě červený hexakyanomanganitý anion [Mn(CN)6]3−, který se připravuje proháněním vzduchu vodným roztokem obsahující Mn2+ a CN. Také jsou známy komplexy [MnX5]2−, kde X = F, Cl (fluoromanganitany jsou tmavě červené). Sůl (bipyH2)2+[MnCl5]2− má tetragonálně pyramidální uspořádání koordinační sféry. [299] => [300] => ==== Oxidační stav II (d5) ==== [301] => V tomto oxidačním stavu tvoří mangan nejvíce komplexů. Stálost MnII vůči [[Redoxní reakce|oxidaci]] i [[Redoxní reakce|redukci]] je dána vlivem symetrické konfigurace d5. Vysokospinový stav ale neposkytuje žádnou [[síla ligandového pole|stabilizační energii ligandového pole]] a proto [[stabilita komplexních sloučenin|konstanty stability]] jsou v porovnání se sousedními MII komplexy nižší. [302] => [303] => Nejtypičtější komplex je světle růžový hexaaqua-manganatý kation [Mn(H2O)6]2+. Patří k vysokospinovým oktaedrickým komplexům podobně jako manganaté komplexy s [[ethylendiamin]]em (en), chelatonem III ([[EDTA|ethylendiamintetraoctová kyselina]] – EDTA) a [[kyselina šťavelová|šťavelovou kyselinou]] (C2O4). [304] => [305] => Nízkospinové komplexy tvoří dvojmocný mangan pouze s ligandy ležícimi ve [[Spektrochemická řada ligandů|spektrochemické řadě]] zcela napravo. K nejdůležitějším patří [[kyselina kyanovodíková|kyanidové]] komplexy. Oktaedrický modrofialový hexakyanomanganatanový anion [Mn(CN)6]4− se však v roztoku obsahujícím nadbytek CN za přístupu kyslíku oxiduje na tmavě červený hexakyanomanganitanový anion [Mn(CN)6]3− (samotný kyanid manganitý není znám). Za nepřístupu vzduchu působením [[hliník]]ové krupice lze získat žluté [[kyanomangannany]] M5I[Mn(CN)6], které jsou v roztoku bezbarvé. [306] => [307] => Existují také komplexy se žlutozelenou barvou s tetraedrickým anionem [MnX4]2− (X = Cl, Br, I). Lze je získat krystalizací z [[ethanol]]ických roztoků. [308] => [309] => ==== Nižší oxidační stavy ==== [310] => Mangan je schopen vytvářet komplexy i s nižšími oxidačními čísly než MnII a MnIII. Komplexy (sice spíše organické) vytváří mangan i se zápornými oxidačními čísly. Nejběžnější organický komplex manganu je [Mn2(CO)10] dekakarbonyl dimanganu, který patří mezi [[karbonyly manganu]]. Mangan v něm má oxidační číslo Mn0. Tato sloučenina je výchozí látkou pro tvorbu dalších komplexních organických sloučenin manganu. [311] => [312] => [332] => [333] => === Organické sloučeniny === [334] => Nejběžnější organické sloučeniny manganu jsou organokovy manganu. Jde především o komplexní [[karbonylové sloučeniny]] ([[karbonyly manganu]]), o kterých je pojednáno výše. Tyto sloučeniny se připravují redukcí [[oxid manganičitý|oxidu manganičitého]] (např. pomocí [[tetrahydridohlinitan lithný|LiAlH4]]) za zvýšeného tlaku a obsahem [[oxid uhelnatý|CO]] v atmosféře. [335] => [336] => * [[Octan manganatý]] Mn(C2H3O2)2 krystaluje z vodných roztoků jako červený tetrahydrát, který se velmi dobře rozpouští ve vodě. Používá se jako stimulační hnojivo, sikativ a jako přenašeč kyslíku. Připravuje se rozpouštěním [[uhličitan manganatý|uhličitanu manganatého]] v [[kyselina octová|kyselině octové]]. [337] => [338] => * [[Šťavelan manganatý]] MnC2O4 je v bezvodém stavu růžová, krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě. V hydratované formě je [[šťavelan]] bílý a v roztoku snadno tvoří podvojné soli. Připravuje se rozpouštěním [[uhličitan manganatý|uhličitanu manganatého]] v [[kyselina šťavelová|kyselině šťavelové]]. [339] => [340] => == Biologický význam == [341] => Přítomnost malých množství manganu v organizmu a jeho pravidelný přísun v potravě je nezbytný pro jeho správnou funkci. Dlouhodobý nedostatek manganu v potravě vede především k problémům v cévním systému, protože dochází k nežádoucím změnám v metabolizmu [[cholesterol]]u a jeho zvýšenému ukládání na cévní stěnu. Tento jev v dlouhodobém měřítku značně zvyšuje riziko vzniku [[Oběhová soustava|kardiovaskulárních]] chorob. [342] => [343] => Mangan je důležitý i pro správný [[metabolismus]] [[Sacharidy|cukrů]] a jeho nedostatek může vést k nebezpečí onemocnění cukrovkou ([[diabetes mellitus]]). [344] => [345] => Hlavními přirozenými zdroji manganu v potravě je rostlinná strava jako obilniny, hrášek, olivy, borůvky, špenát a ořechy. [346] => [347] => Doporučená denní dávka v potravě se pohybuje mezi 2–3 mg Mn denně. [348] => [349] => Naopak přebytek manganu v potravě působí negativně především na [[nerv]]ovou soustavu a působí potíže podobné projevům [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonovy nemoci]]. Dlouhodobá expozice vysokými dávkami manganu může podle některých údajů zapříčinit vznik Parkinsonovy nemoci. [350] => [351] => Rostliny přijímají mangan jako všechny minerály z půdního roztoku, kde se vyskytuje ve špatně rozpustných [[Oxidy|oxidech]] nebo dobře rozpustných [[chelát]]ech. Cheláty jsou pro příjem příznivější. V rostlinách je mangan důležitou součástí komplexu rozkládajícího vodu, který se účastní primární fáze [[fotosyntéza|fotosyntézy]]. Vyskytuje se také v [[superoxiddismutáza|superoxiddismutázách]]. Nedostatek poškozuje [[chloroplast]]y a je příčinou [[chloróza|chlorózy]]. [352] => [353] => == Odkazy == [354] => === Reference === [355] => [356] => === Literatura === [357] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [358] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [359] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [360] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [361] => [362] => === Externí odkazy === [363] => * {{Commonscat|Manganese}} [364] => * {{Wikislovník|heslo=mangan}} [365] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=25 Chemický vzdělávací portál] [366] => * {{en}} [http://www.npi.gov.au/substances/manganese/index.html National Pollutant Inventory – Manganese and compounds Fact Sheet] [367] => * [http://dx.doi.org/10.1016/j.mehy.2005.01.043 Neurotoxicity of inhaled manganese: Public health danger in the shower?] [368] => * [http://www.cdc.gov/niosh/topics/manganese/ NIOSH Manganese Topic Page] [369] => * [http://www.sciencedaily.com/releases/2009/02/090201141559.htm Link Found Between Parkinson's Disease Genes And Manganese Poisoning] [370] => * [http://www.periodicvideos.com/videos/025.htm The periodic table of videos: Manganese] [371] => [372] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [373] => {{Autoritní data}} [374] => {{Portály|Chemie}} [375] => [376] => [[Kategorie:Mangan| ]] [377] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [378] => [[Kategorie:Kovy]] [] => )
good wiki

Mangan

Mangan (chemická značka Mn, Manganum) je světle šedý, paramagnetický, tvrdý kov. Používá se v metalurgii jako přísada do různých slitin, katalyzátorů a barevných pigmentů.

More about us

About

Je to důležitý kov, který hraje klíčovou roli v mnoha průmyslových procesech a biologických funkcích. Nachází se v přírodě v různých minerálech, nejčastěji v manganu a pyroluzitu. Mangan je pro lidský organismus esenciální prvek, což znamená, že je nezbytný pro správné fungování našeho metabolismu. V průmyslu se mangan hojně využívá jako legující prvek ve výrobě oceli, čímž přispívá k jejich tvrdosti a odolnosti. Tímto způsobem pomáhá zajišťovat robustní materiály pro konstrukci a výrobu, které jsou základem moderní infrastruktury. Mangan je také důležitý pro zdraví rostlin. Pomáhá v procesu fotosyntézy a je klíčovým koenzymem v mnoha biochemických reakcích, což přispívá k růstu a zdraví rostlin. To má pozitivní dopad na zemědělství a produkci potravin, čímž podporuje udržitelnost a bezpečnost dodávek potravin. Na úrovni zdraví je mangan důležitý pro správnou funkci mozku, metabolismu a kostí. I když je jeho nedostatek vzácný, může vést k různým zdravotním problémům, a proto je důležité dbát na vyváženou stravu, která ho obsahuje. Mangan se nachází v potravinách jako jsou ořechy, semena, celozrnné výrobky a zelená zelenina, a tak je snadné ho zařadit do pestré a vyvážené stravy. Vědci se neustále snaží zkoumat nové způsoby, jak využít jeho vlastnosti v technologiích a medicíně, což naznačuje, že i v budoucnu se můžeme těšit na nové aplikace, které přinesou prospěch celé společnosti. Celkově vzato, mangan je fascinující prvek, který, ačkoliv je často opomíjen, má významný dopad na naši životní úroveň jak v industriálním, tak v biologickém kontextu. Důležité je přistupovat k jeho využívání zodpovědně a uvědoměle, aby mohl nadále přispívat k našemu pokroku a zdraví.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'oxid manganičitý','Pyroluzit','hliník','uhličitan manganatý','železo','ocel','Redoxní reakce','chemický prvek','vodík','Kovy','kyselina sírová','vzduch'