Array ( [0] => 14864507 [id] => 14864507 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mansijština [uri] => Mansijština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Mansijština ''(маньси/моаньсь)'' [2] => | rozšíření = [[Jugra]] ([[Rusko]]) [3] => | mluvčích = 940 [4] => | klasifikace = [5] => * [[Uralské jazyky]] [6] => ** [[Ugrofinské jazyky]] [7] => *** [[Ugrické jazyky]] [8] => **** [[Obsko-ugrické jazyky]] [9] => ***** [[Chantyjština]] [10] => ***** [[Mansijština]] [11] => | písmo = [[Cyrilice]] ([[latinka]]) [12] => | úřední jazyk = [[Chanty-Mansijský autonomní okruh]] [13] => | regulátor = ? [14] => | ISO6391 = není [15] => | ISO6392B = fiu [16] => | ISO6392T = fiu [17] => | ISO6393 = mns [18] => | SIL = MNS [19] => | wikipedie = [[:incubator:Wp/mns/Main Page|testovací verze]] [20] => }} [21] => '''Mansijština''', dříve také známá jako ''vogulština'' (''man. мāньси лāтыӈ, mānsi lātyŋ''), se společně s [[Chantyjština|chantyjštinou]] řadí mezi [[obsko-ugrické jazyky]]. Jazykem hovoří ''[[Mansijci|Mansijové]]'' v [[Rusko|Rusku]] v oblastech kolem řeky [[Ob]] a to především v [[Chanty-Mansijský autonomní okruh|Chanty-Mansijském autonomním okruhu]] (''[[Jugra]]'') a [[Sverdlovská oblast|Sverdlovské oblasti]]. K Mansijům se k roku 2010 hlásilo asi 12 300 lidí, jazykem hovoří asi 940 z nich. [22] => [23] => == Základní informace == [24] => Mansijština se dělí na 4 základní dialekty jižní, východní, severní a západní. Tyto čtyři dialekty jsou si navzájem nesrozumitelné. Jižní a západní dialekt je již zaniklý. Nejpoužívanější je tzv. ''Sosva'' (poddialekt severní mansijštiny). ''Severní mansijština'' je ovlivněna [[Ruština|ruštinou]], [[Komijština|komijštinou]], [[Něnečtina|něnečtinou]] a severní chantyjštinou a je základem psaného jazyka (nemá [[akuzativ]]). ''Východní mansijština'' je ovlivněna chantyjštinou a [[Tatarština|tatarštinou]], má [[Vokalická harmonie|vokalickou harmonii]] a velký výskyt [[diftong]]ů. [25] => [26] => '''Příklady lexikálních rozdílů dialektů:''' [27] => {| class="wikitable" [28] => | [29] => |severní [30] => |západní [31] => |východní [32] => |jižní [33] => |- [34] => |malý [35] => |maanj [36] => |wüsj [37] => |wisj [38] => |musj [39] => |- [40] => |sob [41] => |saali [42] => |kunna [43] => |xonəj [44] => |koɲka [45] => |- [46] => |vlk [47] => |saaliuj [48] => |šeeš [49] => |šaaš [50] => |cjeesj [51] => |} [52] => První dílo napsané v mansijštině byl [[překlad]] [[Matoušovo evangelium|Matoušova Evangelia]], který v roce [[1868]] vyšel v [[Londýn]]ě. [53] => [54] => == Abeceda == [55] => 1932 [[Latinizace v Sovětském svazu|vznikla]] [[latinská abeceda]], ale ta byla přijata jen s malým úspěchem. Latinka byla nahrazena 1937 cyrilicí. [56] => [57] => '''Latinská abeceda:''' [58] => [59] => A, B, D, E, F, G, H, Һ, I, J, K, L, Ļ, M, N, Ņ, Ŋ, O, P, R, S, S, T, Ţ, U, V, Z, Ь [60] => [61] => '''Cyrilice:''' [62] => [63] => A ''/a/'', Б ''/b/'', В ''/◌ʷ/'', Г ''/g; ɣ/'', Д ''/d/'', Е ''/ʲe/'', Ё ''/ʲo/'', Ж ''/ʒ/'', З ''/z/,'' И ''/i/'', Й ''/j/'', К ''/k/,'' Л ''/l; ʎ/'', М ''/m/,'' Н ''/n; ɲ/,'' Ӈ ''/ɲ/'', О ''/o/,'' П ''/p/'', Р ''/r/'', С ''/s/'', T ''/t/'', У ''/u:/'', Ў ''/w/'', Ф ''/f/'', X ''/χ/'', Ц ''/t͡s/,'' Ч ''/t͡ʃʲ/'', Ш ''/ʃ/,'' Щ ''/ʃʲtʃʲ/'', Ъ ''/-/,'' Ы ''/ɪ/'', Ь ''/◌ʲ/'', Э ''/ə~ɤ/'', Ә /æ/, Ю ''/ʲu/,'' Я ''/ʲa/'' [64] => [65] => Б, Д, Ж, З, Ф, Ч, Щ a Г s výslovností ''/g/'' se používá pouze u jmen a vypůjčených slov. [66] => [67] => == Fonologie == [68] => '''Přízvučné vokály u severní mansijštiny:''' [69] => {| class="wikitable" [70] => | [71] => |nezaokrouhlené [72] => |zaokrouhlené [73] => |- [74] => |vysoké [75] => |ы/и [76] => |у/ю [77] => |- [78] => |střední [79] => |э/е [80] => |о/ё [81] => |- [82] => |nízké [83] => | colspan="2" |а/я [84] => |} [85] => '''Nepřízvučné vokály u severní mansijštiny:''' [86] => {| class="wikitable" [87] => | [88] => |plné [89] => |redukované [90] => |- [91] => |vysoké [92] => |ы/и [93] => | rowspan="3" |ə [94] => |- [95] => |střední [96] => |э/е [97] => |- [98] => |nízké [99] => |а/я [100] => |} [101] => '''Konsonanty:''' м, н, нь, ӈ, ӈв, п, т, ть, к, кв, с, сь, ш, х, г, хв, й, ў, в, л, ль, р [102] => [103] => Hlavní přízvuk je vždy na první slabice. Existuje i sekundární přízvuk, který je na třetí, páté … slabice, nikdy se však nevyskytuje na poslední slabice. [104] => [105] => == Gramatika == [106] => Existují tři základní jazykové typologie: [[Aglutinační jazyk|aglutinační]], [[Izolační jazyk|izolační]] a [[Flektivní jazyk|flektivní]]. Každý jazyk obsahuje rysy všech tří typů. Z [[Morfologie (lingvistika)|morfologického]] hlediska má mansijština výrazné aglutinační rysy, je tedy aglutinačním jazykem, což znamená, že každý jeden [[morfém]] nese jednu gramatickou funkci ([[Sémantika|význam]]). Mezi aglutinační jazyky se řadí i další [[ugrofinské jazyky]], [[Turkické jazyky|turkické]], [[drávidské jazyky]] a [[korejština]] či [[japonština]]. Aglutinační rys je u mansijštiny vidět například u [[deklinace]] – pád a číslo mají různé [[sufix]]y; dále je to patrné třeba u [[duál]]u [[indikativ]]u présentu – dva různé znaky pro číslo a pro osobu. Izolační rys (kladení [[lexém]]u za sebe bez jejich ohýbání) lze ukázat na množství postpozic. Flekční rys (jeden morfém má více funkcí) je patrný například u [[množné číslo|plurálu]] indikativu présentu – osobní koncovka nese jak význam osoby, tak i čísla. [[Syntax|Syntaktická]] stavba mansijštiny odpovídá vzoru subjekt-objekt-sloveso (SOV). Mansijština má dva členy: určitý ''ань'' (který také znamená nyní, pokud je daný před sloveso) a neurčitý ''акв''. Následující gramatické jevy jsou vysvětlovány na příkladech ze severní manijštiny. [107] => [108] => === Jména === [109] => Mansijština nemá gramatický rod, má singulár, plurál a duál. Má 6 pádů a má posesivní sufixy. [110] => [111] => '''Deklinace пут /put/ – kotel:''''''' [112] => {| class="wikitable" [113] => |pád [114] => |singulár [115] => |plurál [116] => |duál [117] => |- [118] => |nominativ [119] => |пут [120] => [121] => ''put'' [122] => |путэт [123] => [124] => ''putət'' [125] => |путыг [126] => [127] => ''putɪɣ'' [128] => |- [129] => |lokativ [130] => |путт [131] => [132] => ''putt'' [133] => |путэтт [134] => [135] => ''putətt'' [136] => |путыгт [137] => [138] => ''putɪɣt'' [139] => |- [140] => |lativ [141] => |путн [142] => [143] => ''putn'' [144] => |путыгн [145] => [146] => ''putətn'' [147] => |путэтн [148] => [149] => ''putɪɣn'' [150] => |- [151] => |ablativ [152] => |путнэл [153] => [154] => ''putnəl'' [155] => |путыгнэл [156] => [157] => ''putətnəl'' [158] => |путэтнэл [159] => [160] => ''putɪɣnəl'' [161] => |- [162] => |translativ [163] => |путыг [164] => [165] => ''putɪɣ'' [166] => |- [167] => |- [168] => |- [169] => |instrumentál [170] => |путэл [171] => [172] => ''putəl'' [173] => |путыгтэл [174] => [175] => ''putətəl'' [176] => |путэтэл [177] => [178] => ''putɪɣtəl'' [179] => |} [180] => [181] => === Slovesa === [182] => Mansijská slovesa se časují ve třech osobách, třech číslech, dvou časech a čtyřech způsobech. Slovesa mohou být transitivní a intransitivní. Transitivní slovesa jsou slovesa přechodná, to znamená, že se pojí s předmětem v akuzativu (předmět předchází slovesný děj). Intransitivní sloveso je sloveso nepřechodné, vyžaduje předmět v jiném, než akuzativním pádě. Pro rozlišení transitivního a intransitivního slovesa je určující valence slovesa (valence je schopnost lexikální jednotky vázat na sebe další větné členy). V mansijštině má tento jev vliv na konjugaci slovesa. Transitivní sloveso se může konjugovat podle toho, jestli má určitý nebo neurčitý objekt. Pokud je objekt určitý nerozlišuje se při konjugaci jen osoba a číslo subjektu, ale i číslo určitého objektu. S tím souvisí i specifická větná konstrukce s určitým (přímým) objektem. Pokud je objekt podstatné jméno, je v nominativu, pokud je to zájmeno, je v akusativu. [183] => [184] => '''Osobní koncovky konjugace (transitivní slovesa – určitý člen):''' [185] => {| class="wikitable" [186] => | [187] => |určitý objekt singulár [188] => |určitý objekt duál [189] => |určitý objekt plurál [190] => |- [191] => |Singulár 1. osoby [192] => |-ləm [193] => |-(j)aɤəm [194] => |-(j)anəm [195] => |- [196] => |Singulár 2. osoby [197] => |-lən [198] => |-(j)aɤən [199] => |-(j)an(ən) [200] => |- [201] => |Singulár 3. osoby [202] => |-te [203] => |-(j)aɤe [204] => |-(j)ane [205] => |- [206] => |Duál 1. osoby [207] => |-lamen [208] => |-(j)aɤ(a)men [209] => |-(j)an(a)men [210] => |- [211] => |Duál 2. osoby [212] => |-len [213] => |-(j)aɤen [214] => |-(j)an(en) [215] => |- [216] => |Duál 3. osoby [217] => |-ten [218] => |-(j)aɤen [219] => |-(j)anen [220] => |- [221] => |Plurál 1. osoby [222] => |-luw [223] => |-(j)aɤuw [224] => |-(j)anuw [225] => |- [226] => |Plurál 2. osoby [227] => |-len [228] => |-(j)aɤen [229] => |-(j)an(en) [230] => |- [231] => |Plurál 3. osoby [232] => |-anəl [233] => |-(j)aɤanəl [234] => |-(j)an(an)əl [235] => |} [236] => '''Osobní koncovky přítomného času (intransitivní slovesa):''' [237] => {| class="wikitable" [238] => | [239] => |singulár [240] => |duál [241] => |plurál [242] => |- [243] => |1 [244] => |-eɤəm [245] => |-imen [246] => |-ew [247] => |- [248] => |2 [249] => |-eɤən [250] => |-eɤə/en [251] => |-eɤə/en [252] => |- [253] => |3 [254] => |-i [255] => |-eɤ [256] => |-eɤət [257] => |} [258] => [259] => ==== ''Časy:'' ==== [260] => Mansijština časy vyjadřuje pomocí koncovky, která předchází osobní koncovce. V mansijštině existují dva časy – prézens a imperfekt. Mansijština nemá budoucí čas, ten se vyjadřuje jinými způsoby – buď využitím prézensu (nejčastěji temporálním adverbiem) nebo pomocným slovesem ''pati-''. [261] => [262] => '''Přehled časů:''' [263] => {| class="wikitable" [264] => |tempsu [265] => |znak [266] => |příklad [267] => |- [268] => |prézens [269] => |– г [270] => |Минагум/minagum – jdu [271] => |- [272] => |imperfekt [273] => |– c [274] => |Минасум/minasum – šel jsem [275] => |} [276] => [277] => ==== ''Způsoby:'' ==== [278] => Existují čtyři způsoby: indikativ, kondicionál, imperativ a prekativ. Indikativ má funkci oznamovací, je bezpříznakový a není morfologicky vyjádřen. Kondicionál má funkci podmiňovací a lze jím vyjádřit i zdvořilou otázku, jeho znakem je -nuw-. Imperativ je způsob rozkazovací, existuje jen ve druhé osobě a jeho znakem je -en. Prekativ má funkci žádosti o vyjádření, jeho znakem je -ke-, -kwe- nebo -risj-. [279] => [280] => '''Osobní koncovky:''' [281] => {| class="wikitable" [282] => |osoba [283] => |singulár [284] => |plurál [285] => |duál [286] => |- [287] => |1. [288] => |– ум [289] => |– ув [290] => |– умен [291] => |- [292] => |2. [293] => |– эн [294] => |– эн [295] => |– эн [296] => |- [297] => |3. [298] => |''(bez koncovky)'' [299] => |– эт [300] => |– ыг [301] => |} [302] => [303] => ==== ''Aktivní a pasivní slovesný rod:'' ==== [304] => Aktivní rod je bezpříznakový a není morfologicky vyjádřen, pasivní rod je příznakový a je vyjádřen morfologickým znakem ''-ве-''. [305] => [306] => == Čísla == [307] => {| class="wikitable" [308] => | [309] => |Severní mansijština [310] => |- [311] => |1 [312] => |аква ''(akʷa)'' [313] => |- [314] => |2 [315] => |китыг ''(kitiɣ)'' [316] => |- [317] => |3 [318] => |хурум ''(xuːrəm)'' [319] => |- [320] => |4 [321] => |нила ''(ɲila)'' [322] => |- [323] => |5 [324] => |ат ''(at)'' [325] => |- [326] => |6 [327] => |хот ''(xoːt)'' [328] => |- [329] => |7 [330] => |сат ''(saːt)'' [331] => |- [332] => |8 [333] => |нёллов ''(ɲololow)'' [334] => |- [335] => |9 [336] => |онтэллов ''(ontolow)'' [337] => |- [338] => |10 [339] => |лов ''(low)'' [340] => |- [341] => |20 [342] => |хус ''(xus)'' [343] => |- [344] => |30 [345] => |ват ''(vaːt)'' [346] => |- [347] => |40 [348] => |налыман ''(nalyman)'' [349] => |- [350] => |50 [351] => |атпан ''(atpan)'' [352] => |- [353] => |60 [354] => |хотпан ''(xoːtpan)'' [355] => |- [356] => |70 [357] => |сатлов ''(saːtlov)'' [358] => |- [359] => |80 [360] => |нёлсат ''(ɲolsat)'' [361] => |- [362] => |90 [363] => |онтырсат ''(ontyrsaːt)'' [364] => |- [365] => |100 [366] => |сат ''(saːt/janiɣsaːt)'' [367] => |- [368] => |1000 [369] => |сотэр ''(soːtər)'' [370] => |} [371] => [427] => [428] => == Odkazy == [429] => [430] => === Reference === [431] => {{Překlad|en|Mansi language|354900706}} [432] => [433] => === Externí odkazy === [434] => * {{Commonscat}} [435] => * [http://www.omniglot.com/writing/mansi.htm Mansijština na Omniglotu] {{En}} [436] => * [https://web.archive.org/web/20090802095310/http://www.sever.eduhmao.ru/info/3/5729/ Slovník mansijštiny] {{Ru}} [437] => * [http://www.eki.ee/books/redbook/mansis.shtml Červená kniha národů - Mansijové] {{En}} [438] => * Mansi language. In: central.gutenberg.org [online]. Project Gutenberg Central [cit. 2017-01-13]. Dostupné z: http://central.gutenberg.org/articles/eng/Mansi_language{{Nedostupný zdroj}} [439] => * Mansi. ABONDOLO, Daniel a László KEREZSTES. The Uralic Languages. 1. London and New York: Routledge, 1998, s. 387-427. {{ISBN|0-415-08198-X}}. [440] => * Mansi. In: Ethnologue [online]. 2016 [cit. 2016-12-25]. Dostupné z: https://www.ethnologue.com/language/mns [441] => * JAŠÍČKOVÁ, Andrea a Kateřina SZOKALOVÁ. Klasifikace jazyků. In: Oltk.upol.cz/ [online]. [cit. 2017-01-11]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20161226145408/http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Klasifikace_jazyk%C5%AF_(typologick%C3%A1) [442] => * Intranzitivum. In: Leporelo.info [online]. [cit. 2017-01-13]. Dostupné z: https://leporelo.info/intranzitivum {{Wayback|url=https://leporelo.info/intranzitivum |date=20200701174249 }} [443] => * Tranzitivní sloveso. In: Leporelo.info [online]. [cit. 2017-01-13]. Dostupné z: https://leporelo.info/tranzitivni-sloveso {{Wayback|url=https://leporelo.info/tranzitivni-sloveso |date=20200701174249 }} [444] => * Valence. In: ''ABZ.cz'' [online]. 2005 [cit. 2017-01-13]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/valence [445] => * HEGEDŪS, Irén a Peter A. MICHALOVE. ''Indo-European, Nostratic, and beyond: festschrift for Vitalij V. Shevoroshkin''. Institute for the Study of Man, 1997, s 107. {{ISBN|9780941694599}}. [446] => * Negation in Mansi. MIESTAMO, Matti, Anne TAMM a Beáta WAGNER-NAGY. Negation in Uralic languages. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 2015, s. 191-218. {{ISBN|978-90-272-6864-8}}. [447] => {{Pahýl}} [448] => [449] => {{Uralské jazyky}} [450] => {{Autoritní data}} [451] => [452] => {{Portály|Jazyk|Rusko|}} [453] => [454] => [[Kategorie:Ugrické jazyky]] [455] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Mansijština

Mansijština, dříve také známá jako vogulština (man. мāньси лāтыӈ, mānsi lātyŋ), se společně s chantyjštinou řadí mezi obsko-ugrické jazyky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rusko','Chanty-Mansijský autonomní okruh','Jugra','Chantyjština','duál','Cyrilice','Londýn','Mansijci','latinka','Ruština','Matoušovo evangelium','Sémantika'

Chantyjština

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Latinka

Londýn

Mansijci

Rusko

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Sémantika