Array ( [0] => 14870290 [id] => 14870290 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Marijci [uri] => Marijci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Marijci jsou národ žijící v Rusku, především v republice Mari El a dalších blízkých regionech. Jsou jedním z významných turkických etnik v Rusku a mají svou vlastní kulturu, jazyk a tradice. Marijci jsou slavní pro své ruční umění, tradiční hudbu a tance. Tato etnická skupina si udržuje svou specifickou identitu a snaží se přenášet své kulturní dědictví na další generace. V článku se také zabývá historií Marijců, jejich politickým a společenským postavením v Rusku a současným výzvami, kterým čelí. [oai] => Marijci jsou národ žijící v Rusku, především v republice Mari El a dalších blízkých regionech. Jsou jedním z významných turkických etnik v Rusku a mají svou vlastní kulturu, jazyk a tradice. Marijci jsou slavní pro své ruční umění, tradiční hudbu a tance. Tato etnická skupina si udržuje svou specifickou identitu a snaží se přenášet své kulturní dědictví na další generace. V článku se také zabývá historií Marijců, jejich politickým a společenským postavením v Rusku a současným výzvami, kterým čelí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Marijci [2] => | obrázek = Hill mari folk ensemble.jpg [3] => | popisek = Folklorní skupina marijských horských žen, Marij-El. [4] => | populace = 613 000 [5] => | regiony = [6] => | region1 = {{flagicon|Rusko}} [[Rusko|Ruská federace]] [7] => | pop1 = 604 298 (2002) {{Citace elektronického periodika |titul=Etnické skupiny Ruské federace - 2002 |url=http://www.perepis2002.ru/content.html?id=11&docid=10715289081463 |datum přístupu=2010-06-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080202152038/http://www.perepis2002.ru/content.html?id=11&docid=10715289081463 |datum archivace=2008-02-02 |nedostupné=ano }} [8] => | region2 = {{Vlajka a název|Kazachstán}} [9] => | pop2 = 5 000 (1999) [10] => | region3 = {{Vlajka a název|Ukrajina}} [11] => | pop3 = 4 130 (2001) {{Citace elektronického periodika |titul=Sčítání lidu 2001 - Ukrajina |url=http://www.ukrcensus.gov.ua/rus/results/nationality_population/ |datum přístupu=2010-06-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100701153929/http://www.ukrcensus.gov.ua/rus/results/nationality_population/ |datum archivace=2010-07-01 |nedostupné=ano }} [12] => | jazyky = [[Ruština]], [[Marijština]] [13] => | náboženství = [[Pravoslaví|Pravoslavná církev]], [[pohanství]] [14] => }} [15] => [[Soubor:Urals mari.jpg|náhled|Východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij"]] [16] => [17] => '''Marijci''' (též '''Čeremisové''', {{Vjazyce|ru}} ''Марийцы'') jsou [[Ugrofinské národy|ugrofinský národ]] žijící v [[Povolží]]. Většina Marijců žije v [[Marijsko|Marijsku]] a také v [[Tatarstán]]u a [[Baškortostán]]u. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů [[Rusko|Ruské federace]]. Několik tisíc Marijců žije na [[Ukrajina|Ukrajině]] a v [[Kazachstán]]u. [18] => [19] => Marijci se kulturně dělí na Marijce horské, žijící podél pravého břehu [[Volha|Volhy]], Marijce luční, žijící podél levého břehu [[Volha|Volhy]] a Marijce východní žijící převážně v [[Baškortostán]]u.[http://www.hks.re/wiki1/doku.php?id=jazyky_evropy#jazyky_volzske Jazyky Evropy - Volžské jazyky] [20] => [21] => == Jazyk == [22] => [[Marijština]] náleží do [[finsko-volžské jazyky|finsko-volžských jazyků]] [[ugrofinské jazyky|ugrofinské]] větve [[Uralské jazyky|uralské jazykové rodiny]]. V současností ji [[Lingvistika|lingvisté]] dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní. [23] => [24] => == Náboženství == [25] => Marijci kromě [[pravoslaví]] vyznávají svoji tradiční [[Pohanství|pohanskou]] víru spočívající v uctívání přírody. [26] => [27] => Tato víra - ''Kuga sorta'' (z překladu ''Velká svíce'') vznikla v 19. století na vzdor proti [[christianizace|christianizaci]], avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky [[křesťanství]].Robert Winston: ''Člověk'', Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397
[28] => Také se však setkáme s původním pohanským náboženstvím - ''Čimarii jüla'' - jde o polyteistický systém, z něhož později vzešel i výše popsaný synkretismus.[[Ondřej Havelka (cestovatel)|HAVELKA, Ondřej]]: [https://info.dingir.cz/2023/10/cesta-regionem-idel-ural-historie-politika-nabozenstvi/ Cesta regionem Idel-Ural: historie, politika, náboženství] : [[Náboženský infoservis]], 13. 10. 2023 [29] => [30] => Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných ''keremet'', kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského [[pantheon]]u stojí Bílý bůh – ''Jumo'' ([[kognát]] finského slova ''jumala'' znamenající „Bůh“)[http://www.severskelisty.cz/tv/tv0206.htm Severské listy] {{Wayback|url=http://www.severskelisty.cz/tv/tv0206.htm |date=20070702173932 }} - výprava k jezeru Světlojar či ''Oš Poro Kugu Jumo'' – Velký dobrý bílý Bůh. [31] => [32] => Většinu marijských náboženských společenství sdružuje hnutí ''Marij Jumyjúla''. [33] => [34] => == Významní Marijci == [35] => * [[Vjačeslav Bykov]] — hokejista, trenér ruské reprezentace [36] => * [[Ivan Kyrlija]] — básník a herec [37] => * [[Vjačeslav Kislicyn]] — 2. prezident [[Marijsko|Marijska]] [38] => * [[Valentin Kolumb]] — básník [39] => * [[Ivan Palantaj]] — hudební skladatel [40] => * [[Oleg Taktarov]] — zápasník a herec [41] => * [[Sergej Čavajn]] — básník a dramaturg [42] => * [[Andrej Ešpaj]] — hudební skladatel [43] => * [[Jakov Ešpaj]] — hudební skladatel a etnograf [44] => [45] => == Odkazy == [46] => [47] => === Reference === [48] => [49] => [50] => === Literatura === [51] => * {{Citace monografie [52] => | příjmení = Hubinger [53] => | jméno = Václav [54] => | příjmení2 = Honzák [55] => | jméno2 = František [56] => | příjmení3 = Polišenský [57] => | jméno3 = Jiří [58] => | titul = Národy celého světa [59] => | vydavatel = Mladá fronta [60] => | místo = Praha [61] => | rok = 1985 [62] => | počet stran = [63] => | kapitola = [64] => | strany = 191–192 [65] => | isbn = [66] => | jazyk = [67] => }} [68] => * ROPPONEN, Ville. ''Uralské okno''. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. {{ISBN|978-80-7465-308-7}}. [69] => [70] => === Externí odkazy === [71] => * {{Commonscat}} [72] => * {{Otto|heslo=Čeremisové}} [73] => [74] => {{Uralské národy}} [75] => {{Autoritní data}} [76] => [77] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] [78] => [[Kategorie:Ugrofinské národy]] [79] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [80] => [[Kategorie:Domorodci]] [81] => [[Kategorie:Marijsko]] [] => )
good wiki

Marijci

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Baškortostán','Marijština','Volha','Rusko','Marijsko','finsko-volžské jazyky','ugrofinské jazyky','Uralské jazyky','Lingvistika','pravoslaví','Kazachstán','christianizace'

Baškortostán

Christianizace

Kazachstán

Lingvistika

Marijsko

Marijština

Pravoslaví

Pravoslaví je jedním z hlavních křesťanských církevních proudů, který se rozvinul východním směrem z římskokatolické církve.

Rusko

Volha