Array ( [0] => 15491302 [id] => 15491302 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Minsk [uri] => Minsk [3] => Minsk, June 2011.jpg [img] => Minsk, June 2011.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Minsk, hlavní město Běloruska, je dynamické město s bohatou historií a kulturním dědictvím. Leží na řece Svislač a nabízí návštěvníkům krásné parky, moderní architekturu a živou atmosféru. Město má přes 2 miliony obyvatel a je centrem vzdělání, kultury a průmyslu. Dlouhá historie Minsku je fascinující a sahá až do 11. století, což se odráží v jeho architektuře a muzeích. Například, historické centrum Minsku, s jeho pečlivě zachovalými budovami a monumenty, je skvělým místem pro objevování místních tradic a kulturních zvyklostí. Minsk se může pyšnit také rozvinutou infrastrukturou a množstvím zeleně. Město je plné parků a přírodních rezervací, které poskytují obyvatelům a návštěvníkům příležitosti k odpočinku a aktivnímu trávení volného času. Oblíbenými destinacemi jsou například Park Gorkého a jeden z největších evropských parků, Červení Horki. V oblasti kultury se Minsk může pochlubit řadou divadel, galerií a koncertních sálů, které pravidelně hostí mezinárodní akce a festivaly. Město je známé pro svou úspěšnou hudební scénu a umělecké projekty, které podporují místní talenty. Doprava v Minsku je efektivní a zahrnuje moderní metro, tramvaje a autobusy, což usnadňuje pohyb po městě. Přátelská atmosféra a pohostinnost obyvatel dělají z Minsku příjemné místo k životu i návštěvě. Celkově je Minsk městem s pozitivní budoucností, které se neustále vyvíjí, a nabízí občanům i návštěvníkům široké možnosti pro osobní rozvoj, kulturní zážitky a prozkoumávání jeho krás. [oai_cs_optimisticky] => Minsk, hlavní město Běloruska, je dynamické město s bohatou historií a kulturním dědictvím. Leží na řece Svislač a nabízí návštěvníkům krásné parky, moderní architekturu a živou atmosféru. Město má přes 2 miliony obyvatel a je centrem vzdělání, kultury a průmyslu. Dlouhá historie Minsku je fascinující a sahá až do 11. století, což se odráží v jeho architektuře a muzeích. Například, historické centrum Minsku, s jeho pečlivě zachovalými budovami a monumenty, je skvělým místem pro objevování místních tradic a kulturních zvyklostí. Minsk se může pyšnit také rozvinutou infrastrukturou a množstvím zeleně. Město je plné parků a přírodních rezervací, které poskytují obyvatelům a návštěvníkům příležitosti k odpočinku a aktivnímu trávení volného času. Oblíbenými destinacemi jsou například Park Gorkého a jeden z největších evropských parků, Červení Horki. V oblasti kultury se Minsk může pochlubit řadou divadel, galerií a koncertních sálů, které pravidelně hostí mezinárodní akce a festivaly. Město je známé pro svou úspěšnou hudební scénu a umělecké projekty, které podporují místní talenty. Doprava v Minsku je efektivní a zahrnuje moderní metro, tramvaje a autobusy, což usnadňuje pohyb po městě. Přátelská atmosféra a pohostinnost obyvatel dělají z Minsku příjemné místo k životu i návštěvě. Celkově je Minsk městem s pozitivní budoucností, které se neustále vyvíjí, a nabízí občanům i návštěvníkům široké možnosti pro osobní rozvoj, kulturní zážitky a prozkoumávání jeho krás. ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Minsk [3] => | originální jméno = Мінск, Минск [4] => | obrázek = Minsk Montage (2015).png [5] => | znak = Coat of arms of Minsk.svg [6] => | vlajka = Flag of Minsk, Belarus.svg [7] => | stát = Bělorusko [8] => | pojem nižšího celku = Hlavní město [9] => | název nižšího celku = Minsk [10] => | administrativní dělení = 9 [[rajón]]ů [11] => | rozloha = 509 [12] => | počet obyvatel = 1982400 [13] => | obyvatelé aktuální k = 2018 [14] => | etnické složení = [[Bělorusové]] (79,3 %) [[Rusové]] (10 %) [[Ukrajinci]] (1,5 %), [[Poláci]] (0,7 %), [[Židé]] (0,3 %){{Malé|(2009)}} [15] => | náboženské složení = [[Pravoslaví]], [[katolictví]] [16] => | zeměpisná šířka = 53.9022222 [17] => | zeměpisná délka = 27.5613889 [18] => | nadmořská výška = 280 [19] => | psč = 220000 [20] => | telefonní předvolba = +375 17 [21] => | označení vozidel = 7 [22] => | starosta = Anatol Sivak [23] => | web = http://www.minsk.gov.by [24] => | loc-map = {{LocMap |Bělorusko|label=Minsk |position=right |width=250 |lat=53.9022222 |long=27.5613889 |float=center |caption=}} [25] => }} [26] => '''Minsk''' ([[běloruština|bělorusky]]: {{cizojazyčně|be|původně: Менск (do roku 1939); oficiálně: Мінск}}; ukrajinsky: Мінськ; [[ruština|rusky]]: {{cizojazyčně|ru|Минск}}; [[polština|polsky]]: {{cizojazyčně|pl|Mińsk (Litewski)}}) je hlavní a největší město [[Bělorusko|Běloruska]]. V Minsku žijí na ploše {{Rozloha}} přibližně 2 miliony obyvatel. Město se administrativně dělí na 9 obvodů ([[rajón]]ů). [[Hustota zalidnění]] činí asi 7030 obyvatel na 1 km2. Město je hlavním hospodářským i kulturním centrem Běloruska a sídelním městem [[Společenství nezávislých států]]. [27] => [28] => == Geografie == [29] => Minsk leží v mírně zvlněné a lesnaté krajině ve střední části Běloruska; průměrná nadmořská výška je 280 m, průměrné roční [[srážky]] 646 mm. Minsk je křižovatkou hlavních dopravních tepen [[východní Evropa|východní Evropy]]. [30] => [31] => V rámci územního dělení Běloruska má zvláštní status a je centrem [[Minská oblast|Minské oblasti]] ({{cizojazyčně|be|Мінская вобласць}}) a Minského rajonu ({{cizojazyčně|be|Менскі раён}}). Minsk leží na řekách [[Svislač (přítok Bereziny)|Svislač]] a [[Njamiha]] ({{cizojazyčně|be|Няміга}}) na 53°54'8” [[zeměpisná šířka|s. š.]] a 27°33'41” [[zeměpisná délka|v. d.]] [32] => [33] => == Historie == [34] => === Středověk === [35] => První zmínka o Minsku je z roku [[1067]]. V roce [[1326]] se Minsk stal součástí [[Litevské velkoknížectví|Velkovévodství litevského]] a roku [[1499]] získal [[Městské právo|městská práva]]. Od roku [[1569]] byl hlavním městem [[Minské vojvodství|Minského vojvodství]] v [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Republice obou národů]]. Na začátku 18. století jej zničili Švédové. Jako důsledek tzv. [[Dělení Polska|druhého dělení Polska]] byl roku [[1793]] anektován [[Rusko|Ruskem]]. [36] => [37] => === Sovětská éra === [38] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], během níž jej okupovali tři roky [[Němci]], byl sice Minsk přestavěn, ne však ale [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstruován]], jako jiná města. Ruiny staletých starých domů ustoupily [[stalinismus|stalinistické]] [[architektura|architektuře]] – objevily se tak velké bulváry a velkolepé budovy. Díky rozvoji [[průmysl]]u město zaznamenalo velký růst. Již v roce [[1972]] překročilo 1 milion obyvatel, o dalších čtrnáct let později to bylo 1,5 milionu. Noví obyvatelé Minsku byli většinou venkované z celého [[Bělorusko|Běloruska]], kteří se sem nastěhovali za prací. Pro ně tak vznikla velká panelová sídliště; město několikrát muselo posouvat své hranice. [39] => [40] => V dubnu a květnu roku [[1991]] zde probíhaly masové [[demonstrace (protest)|demonstrace]] na podporu [[politika|politických]] a [[ekonomika|ekonomických]] požadavků při přestavbě skomírajícího [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Od prosince téhož roku zde sídlí koordinační orgány [[Společenství nezávislých států|SNS]]. [41] => [42] => === Nová doba === [43] => Během 90. let a po pádu [[Sovětský svaz|SSSR]] se Minsk začal měnit. Stal se [[hlavní město|hlavním městem]] země, vznikla nová [[Vyslanec|velvyslanectví]], z budov bývalých úřadů [[Republiky v Sovětském svazu|SSR]] se staly úřady vládní. V 90. letech také došlo v zemi k [[ekonomika|ekonomické]] krizi, která město poznamenala. Muselo být zastaveno mnoho velkých projektů, objevila se [[nezaměstnanost]]. Od začátku [[21. století]] však investic opět přibývá; staví se nové obytné domy, [[silnice]] i [[metro]]. Většinu těchto aktivit vykonává vláda, jelikož [[soukromý sektor]] není vzhledem k politické situaci dostatečně rozvinut a je omezován. [44] => [45] => == Hospodářství == [46] => === Průmysl === [47] => Minsk je hlavním průmyslovým centrem Běloruska. Ve městě se nachází přes 250 továren a elektráren. Jeho průmyslový vývoj, který začal v 60. letech [[19. století]], byl následně podpořen výstavbou [[železnice]], která proběhla v letech 70. Většina průmyslového vybavení města byla ale zničena během [[první světová válka|první.]] a zejména [[druhá světová válka|druhé světové války]]. [48] => Po válce byl rozvoj města spojen s rozvojem průmyslu, zejména odvětví spojených s [[věda|vědou]] a [[výzkum]]em. Minsk se stal hlavním centrem [[strojírenství]] (zejména výroby [[dopravní prostředek|dopravních prostředků]]), [[chemický průmysl|chemického průmyslu]] (gumárenství) a [[Elektrotechnika|elektrotechniky]] (výroba [[Televizor|televizí]], [[Rozhlas|rozhlasových přijímačů]]). Kromě těchto klíčových oborů zde došlo také k rozvoji [[Zpracovatelský průmysl|zpracovatelského]], [[Potravinářství|potravinářského]] a [[Textilní průmysl|textilního]] průmyslu. K nejznámějším podnikům patří '''[[MAZ]]''' (Minský automobilový závod) nebo '''[[MTZ Belarus|MTZ]]''' (Minský traktorový závod). Tyto závody jsou věhlasné výrobou osobních i nákladních [[automobil]]ů, [[autobus]]ů, ale i [[tramvaj]]í, [[trolejbus]]ů, [[zemědělství|zemědělské]] techniky atd. Jejich filiálky jsou po celé zemi. [49] => Během sovětských dob byl rozvoj průmyslu úzce svázán s dodavateli a odběrateli z [[Sovětský svaz|SSSR]], což vedlo po rozpadu svazu v roce [[1991]] k vážným ekonomickým problémům. Po přijetí [[Neokeynesiánství|neokeynesiánských]] opatření Alexandra Lukašenka v roce [[1995]] byla ale většina průmyslové produkce obnovena. Díky tomu neprošel Minsk v 90. letech 20. století masivní vlnou deindustrializace jako ostatní města [[Společenství nezávislých států|SNS]] a východní Evropy. Kolem 40 % ekonomicky aktivního obyvatelstva je stále zaměstnáno ve strojírenském průmyslu. Přes 70% produkce je exportováno, především do Ruska a ostatních členských států SNS. Oživení průmyslové výroby nevedlo ale k obnově vybavení (mj. v důsledku odrazování zahraničních investorů), proto není průmysl příliš konkurenceschopný na mezinárodním trhu. [50] => [51] => == Administrativní dělení == [52] => Současné administrativní členění Minsku bylo ustanoveno v roce 1938 v souvislosti s výrazným nárůstem počtu obyvatel (218 tisíc obyvatel). Usnesení Výkonného výboru BSSR ze dne 17. března 1938 byl vytvořen Stalinský rajón (od 2. listopadu 1961 Zavodzký rajón), Varašylaŭský rajón (od 2. listopadu Sovětský rajón) a Kahanovický rajón (od 20. července 1957 Kastryčnický rajón). Moderní město je rozděleno do 9 administrativních rajónů (čtvrtí): [53] => [54] => [[Soubor:Minsk all districts color-2011-05-02.png|náhled|vlevo|395px|Administrativní dělení města]] [55] =>
[56] => # {{legenda|#E3D2E3|[[Centrální rajón|Centrální rajón (Цэнтральны раён)]]}} [57] => # {{legenda|#FDFD5D|[[Sovětský rajón|Sovětský rajón (Савецкі раён)]]}} [58] => # {{legenda|#7EDBEF|[[Pěršamajský rajón|Pěršamajský rajón (Першамайскі раён)]]}} [59] => # {{legenda|#EFDB72|[[Partyzánský rajón|Partyzánský rajón (Партызанскі раён)]]}} [60] => # {{legenda|#CFDBFD|[[Zavodzký rajón|Zavodzký rajón (Заводзкі раён)]]}} [61] => # {{legenda|#5DFB5D|[[Leninský rajón (Minsk)|Leninský rajón (Ленінскі раён)]]}} [62] => # {{legenda|#F1FBC8|[[Kastryčnický rajón|Kastryčnický rajón (Кастрычніцкі раён)]]}} [63] => # {{legenda|#F68282|[[Maskoŭský rajón|Maskoŭský rajón (Маскоўскі раён)]]}} [64] => # {{legenda|#6FA3F1|[[Frunzenský rajón|Frunzenský rajón (Фрунзэнскі раён)]]}} [65] =>
{{clear}} [66] => [67] => == Podnebí == [68] => [[Mírný podnebný pás|Mírné]] přechodné mezi [[Kontinentální podnebí|kontinentálním]] a [[Oceánické podnebí|oceánským]]. Nejnižší naměřená teplota byla -39,1 °C a naopak nejvyšší 35,8 °C. [69] => [70] => {{Podnebí [71] => | místo = Minsk [72] => | průměrné denní maximum C leden = -2,1 | nejvyšší teplota C leden = 10,3 [73] => | průměrné denní maximum C únor = -1,4 | nejvyšší teplota C únor = 13,6 [74] => | průměrné denní maximum C březen = 3,8 | nejvyšší teplota C březen = 18,9 [75] => | průměrné denní maximum C duben = 12,2 | nejvyšší teplota C duben = 28,8 [76] => | průměrné denní maximum C květen = 18,7 | nejvyšší teplota C květen = 30,9 [77] => | průměrné denní maximum C červen = 21,5 | nejvyšší teplota C červen = 32,5 [78] => | průměrné denní maximum C červenec = 23,6 | nejvyšší teplota C červenec = 35,0 [79] => | průměrné denní maximum C srpen = 17,5 | nejvyšší teplota C srpen = 35,8 [80] => | průměrné denní maximum C září = 12,1 | nejvyšší teplota C září = 31,0 [81] => | průměrné denní maximum C říjen = 6,6 | nejvyšší teplota C říjen = 24,7 [82] => | průměrné denní maximum C listopad = 2,9 | nejvyšší teplota C listopad = 16,0 [83] => | průměrné denní maximum C prosinec = -1,2 | nejvyšší teplota C prosinec = 11,1 [84] => | průměrné denní maximum C rok = 10,6| nejvyšší teplota C rok = 35,6 [85] => [86] => | průměrná teplota C leden = -4,5 [87] => | průměrná teplota C únor = -4,4 [88] => | průměrná teplota C březen = 0,0 [89] => | průměrná teplota C duben = 7,2 [90] => | průměrná teplota C květen = 13,3 [91] => | průměrná teplota C červen = 16,4 [92] => | průměrná teplota C červenec = 18,5 [93] => | průměrná teplota C srpen = 17,5 [94] => | průměrná teplota C září = 12,1 [95] => | průměrná teplota C říjen = 6,6 [96] => | průměrná teplota C listopad = 0,6 [97] => | průměrná teplota C prosinec = -3,4 [98] => | průměrná teplota C rok = 6,7 [99] => [100] => | průměrné denní minimum C leden = -6,7 | nejnižší teplota C leden = -39,1 [101] => | průměrné denní minimum C únor = -7,0 | nejnižší teplota C únor = -35,1 [102] => | průměrné denní minimum C březen = -3,3 | nejnižší teplota C březen = -30,5 [103] => | průměrné denní minimum C duben = 2,6 | nejnižší teplota C duben = -18,4 [104] => | průměrné denní minimum C květen = 8,1 | nejnižší teplota C květen = -5,0 [105] => | průměrné denní minimum C červen = 11,7 | nejnižší teplota C červen = 0,0 [106] => | průměrné denní minimum C červenec = 13,8 | nejnižší teplota C červenec = 4,3 [107] => | průměrné denní minimum C srpen = 12,8 | nejnižší teplota C srpen = 1,7 [108] => | průměrné denní minimum C září = 8,2 | nejnižší teplota C září = -4,7 [109] => | průměrné denní minimum C říjen = 3,6 | nejnižší teplota C říjen = -12,9 [110] => | průměrné denní minimum C listopad = -1,3 | nejnižší teplota C listopad = -20,4 [111] => | průměrné denní minimum C prosinec = -5,5 | nejnižší teplota C prosinec = -30,9 [112] => | průměrné denní minimum C rok = 3,1| nejnižší teplota C rok = -39,1 [113] => | průměrné srážky mm leden = 45 [114] => | průměrné srážky mm únor = 39 [115] => | průměrné srážky mm březen = 44 [116] => | průměrné srážky mm duben = 42 [117] => | průměrné srážky mm květen = 65 [118] => | průměrné srážky mm červen = 89 [119] => | průměrné srážky mm červenec = 89 [120] => | průměrné srážky mm srpen = 68 [121] => | průměrné srážky mm září = 60 [122] => | průměrné srážky mm říjen = 52 [123] => | průměrné srážky mm listopad = 48 [124] => | průměrné srážky mm prosinec = 49 [125] => | průměrné srážky mm rok = 690 [126] => | zdroj = [http://www.pogodaiklimat.ru/climate/26850.htm Průměrné maximum, průměrné minimum, nejnižší a nejvyšší každoroční teplota. http://pogoda.ru.net] 2017-08-26 [127] => }} [128] => [129] => [130] => == Vysoké školství == [131] => V dnešním Bělorusku mají asi '''32 univerzit''', z toho '''12''' se nachází právě v Minsku. [132] => Mezi nejznámější patří '''Běloruská státní technická univerzita''', '''Běloruská státní lékařská univerzita''' nebo víceoborová '''Běloruská státní univerzita'''. [133] => [134] => == Sport == [135] => Ve městě je velké množství hokejových klubů. Mezi nejznámější patří: [136] => * [[HK Dinamo Minsk]] [137] => Ve městě se konalo mnoho sportovních akcí. Mezi nejvýznamnější patří: [138] => * [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2014]] [139] => * [[Evropské hry 2019]] [140] => [141] => == Doprava == [142] => Minsk je jedním z hlavních dopravních uzlů [[východní Evropa|východní Evropy]]. Železniční tratě odtud vycházejí sice jen do 4 směrů, jde však o hlavní evropské magistrály ve směru jihozápad - severovýchod ([[Berlín]] - [[Varšava]] - [[Brest (Bělorusko)|Brest]] - Minsk - [[Orša]] - [[Smolensk]] - [[Moskva]]) a severozápad - jihovýchod ([[Riga]] - [[Vilnius]] - [[Maladzečna]] - Minsk - [[Homel]] - [[Kyjev]]). Ve stejných směrech vedou i hlavní [[Evropská silnice|silniční tahy]], přičemž další významné silnice vedou na [[Sluck]] a [[Polock]], resp. [[Vitebsk]]. Silnice a dálnice ve městě jsou v dobrém stavu. V Minsku se nachází mezinárodní letiště ''Minsk-1'', zhruba 40 km od centra města pak leží vnitrostátní letiště ''Minsk-2'', otevřené roku [[1992]]. Hlavním osobním nádražím je [[Minsk Passažyrskij]]. [143] => [144] => === Městská doprava === [145] => {{viz též|Metro v Minsku|Tramvajová doprava v Minsku|Trolejbusová doprava v Minsku}} [146] => [147] => Městskou hromadnou dopravu v Minsku tvoří [[metro]], [[autobus]]y, [[trolejbus]]y a [[tramvaj]]e. [[Metro v Minsku|Minské metro]] má v současné době 20 stanic; do roku 2015 by jich mělo být již 25, konečný počet by pak měl činit 48 stanic. Městská hromadná doprava disponuje 8 tramvajovými linkami s 50 zastávkami a 70 trolejbusovými linkami s 330 zastávkami. [148] => [149] => [[Soubor:Victory-square.jpg|náhled|Vítězné náměstí, centrum Minsku]] [150] => [[Soubor:Belarus-Minsk-Belarus General Store-1.jpg|náhled|Obchodní dům Belarus]] [151] => [[Soubor:Minsk Catholic Mary church.jpg|náhled|Chrám Panny Marie]] [152] => [153] => == Slavní rodáci == [154] => [155] => * [[Maksim Bahdanovič]] (1891–1917), [[spisovatel]], [[novinář]] a [[literární kritik]], zakladatel běloruské [[poezie]] [156] => * [[Nataša Zverevová]] (* 1971), bývalá profesionální [[Tenis|tenistka]], bývalá světová jednička ve [[Čtyřhra|čtyřhře]] [157] => * [[Vitalij Ščerbo]] (* 1972), bývalý [[Sportovní gymnastika|sportovní gymnasta]] [158] => * [[Světlana Boginská]] (* 1973), bývalá [[Sportovní gymnastika|sportovní gymnastka]], trojnásobná olympijská zlatá medailistka [159] => * [[Vladimir Samsonov]] (* 1976), bývalý profesionální [[Stolní tenis|stolní tenista]] [160] => * [[Max Mirnyj]] (* 1977), bývalý profesionální [[Tenis|tenista]], [[Tenis na Letních olympijských hrách 2012 – smíšená čtyřhra|olympijský vítěz ve smíšené čtyřhře]] z LOH 2012 [161] => * [[Olga Barabanščikovová]] (* 1979), bývalá profesionální tenistka [162] => * [[Alexandra Herasimenjová]] (* 1985), bývalá plavkyně, trojnásobná olympijská medailistka [163] => * [[Alexander Rybak]] (* 1986), [[Norové|norský]] zpěvák-písničkář, houslista, skladatel a klavírista běloruského původu [164] => * [[Darja Domračevová]] (* 1986), bývalá [[Biatlon|biatlonistka]] a trojnásobná olympijská vítězka ze [[Zimní olympijské hry 2014|ZOH 2014]] [165] => * [[Maryna Arzamasavová]] (* 1987), atletka, běžkyně, mistryně Evropy i Světa v běhu na 800m [166] => * [[Olga Govorcovová]] (* 1988), profesionální tenistka [167] => * [[Viktoria Azarenková]] (* 1989), profesionální [[Tenis|tenistka]], bývalá světová jednička, [[Tenis na Letních olympijských hrách 2012 – smíšená čtyřhra|olympijská vítězka]] a [[Tenis na Letních olympijských hrách 2012 – ženská dvouhra|bronzová medailistka]] z [[Letní olympijské hry 2012|LOH 2012]] [168] => * [[Jegor Gerasimov]] (* 1992), profesionální tenista [169] => * [[Marina Zujevová (rychlobruslařka)|Marina Zujevová]] (* 1992), [[Rychlobruslení|rychlobruslařka]] [170] => * [[Hanna Husková]] (* 1992), [[Akrobatické lyžování|akrobatická lyžařka]], dvojnásobná olympijská medailistka [171] => * [[Aljaksandra Sasnovičová]] (* 1994), profesionální tenistka [172] => * [[Ilja Ivaška]] (* 1994), profesionální tenista [173] => * [[Iryna Šymanovičová]] (* 1997), profesionální tenistka [174] => * [[Věra Lapková]] (* 1998), profesionální tenistka [175] => * [[Aryna Sabalenková]] (* 1998), profesionální tenistka [176] => [177] => == Partnerská města == [178] => Minsk navázal přátelské vztahy s mnoha partnerskými městy v různých zemích: [179] => [180] => * {{flagicon|Nepál}} '''[[Káthmándú]]''', [[Nepál]] [181] => * {{flagicon|Brazílie}} '''[[Belo Horizonte]]''', [[Brazílie]] [182] => * {{flagicon|Indie}} '''[[Bengalúru]]''', [[Indie]] [183] => * {{flagicon|Španělsko}} '''[[Madrid]]''', [[Španělsko]] [184] => * {{flagicon|USA}} '''[[Detroit]]''', [[Spojené státy americké]] [185] => * {{flagicon|Nizozemsko}} '''[[Eindhoven]]''', [[Nizozemsko]] [186] => * {{flagicon|Francie}} '''[[Lyon]]''', [[Francie]] [187] => * {{flagicon|Rusko}} '''[[Murmansk]]''', [[Rusko]] [188] => * {{flagicon|Velká Británie}} '''[[Nottingham]]''', [[Spojené království]] [189] => * {{flagicon|Rusko}} '''[[Novosibirsk]]''', [[Rusko]] [190] => * {{flagicon|Japonsko}} '''[[Sendai]]''', [[Japonsko]] [191] => * {{flagicon|Německo}} '''[[Postupim]]''', [[Německo]] [192] => * {{flagicon|USA}} '''[[Bakersfield]], [[Kalifornie]]''', [[Spojené státy americké]] [193] => * {{flagicon|Arménie}} '''[[Jerevan]]''', [[Arménie]] [194] => * {{flagicon|Írán}} '''[[Teherán]]''', [[Írán]] [195] => * {{flagicon|Turecko}} '''[[Ankara]]''', [[Turecko]] [196] => [197] => == Odkazy == [198] => === Reference === [199] => [200] => === Související články === [201] => * [[Metro v Minsku]] [202] => * [[Tramvajová doprava v Minsku]] [203] => [204] => === Externí odkazy === [205] => * {{Commonscat}} [206] => * {{Wikislovník|heslo=Minsk}} [207] => * {{Citace elektronické monografie|url=http://minsk.the.by/|titul=Weather of Minsk - minsk.the.by|jazyk=ruština}} [208] => * {{Citace elektronické monografie|url=http://szlachta.io.ua/album531781|titul=Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Шпацыр па старым Менску|jazyk=běloruština|datum přístupu=2012-05-23|url archivu=https://web.archive.org/web/20120504181623/http://szlachta.io.ua/album531781|datum archivace=2012-05-04|nedostupné=ano}} [209] => * {{Citace elektronické monografie|url=http://szlachta.io.ua/album533388|titul=Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менскія старажытныя бровары|jazyk=běloruština|datum přístupu=2012-05-23|url archivu=https://web.archive.org/web/20121025102756/http://szlachta.io.ua/album533388|datum archivace=2012-10-25|nedostupné=ano}} [210] => * {{Citace elektronické monografie|url=http://szlachta.io.ua/album533715|titul=Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менск, што мы губляем|jazyk=běloruština|datum přístupu=2012-05-23|url archivu=https://web.archive.org/web/20121019152747/http://szlachta.io.ua/album533715|datum archivace=2012-10-19|nedostupné=ano}} [211] => * {{Citace elektronické monografie|url=http://szlachta.io.ua/album176894|titul=Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менская ратуша|jazyk=běloruština|datum přístupu=2012-05-23|url archivu=https://web.archive.org/web/20120524170711/http://szlachta.io.ua/album176894|datum archivace=2012-05-24|nedostupné=ano}} [212] => * {{Citace elektronické monografie|url=http://szlachta.io.ua/album308246|titul=Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Першая менская электрычная станцыя|jazyk=běloruština|datum přístupu=2012-05-23|url archivu=https://web.archive.org/web/20120524170344/http://szlachta.io.ua/album308246|datum archivace=2012-05-24|nedostupné=ano}} [213] => * {{Citace elektronické monografie|url=http://szlachta.io.ua/album308631|titul=Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Першае менскае трамвайнае дэпо|jazyk=běloruština|datum přístupu=2012-05-23|url archivu=https://web.archive.org/web/20120524165300/http://szlachta.io.ua/album308631|datum archivace=2012-05-24|nedostupné=ano}} [214] => * {{Citace elektronické monografie|url=http://szlachta.io.ua/album536792|titul=Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Лякарня габрэйская|jazyk=běloruština|datum přístupu=2012-05-23|url archivu=https://web.archive.org/web/20121019155007/http://szlachta.io.ua/album536792|datum archivace=2012-10-19|nedostupné=ano}} [215] => * {{Citace elektronické monografie|url=http://szlachta.io.ua/album308249|titul=Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Вайсковы шпіталь у Менску|jazyk=běloruština|datum přístupu=2012-05-23|url archivu=https://web.archive.org/web/20120524170337/http://szlachta.io.ua/album308249|datum archivace=2012-05-24|nedostupné=ano}} [216] => * {{Citace elektronické monografie|url=http://szlachta.io.ua/album446727|titul=Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Траецкі кляштар базыльянак|jazyk=běloruština|datum přístupu=2012-05-23|url archivu=https://web.archive.org/web/20120523084739/http://szlachta.io.ua/album446727|datum archivace=2012-05-23|nedostupné=ano}} [217] => * {{Citace elektronické monografie|url=http://szlachta.io.ua/album308238|titul=Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менск па-за фасадамі|jazyk=běloruština|datum přístupu=2012-05-23|url archivu=https://web.archive.org/web/20120524170635/http://szlachta.io.ua/album308238|datum archivace=2012-05-24|nedostupné=ano}} [218] => [219] => {{Bělorusko}}{{Město-hrdina}} [220] => {{Hlavní města Evropy}} [221] => {{Města v Bělorusku}} [222] => {{Autoritní data}} [223] => {{Portály|Bělorusko|Geografie|}} [224] => [225] => [[Kategorie:Minsk| ]] [226] => [[Kategorie:Města v Bělorusku]] [227] => [[Kategorie:Administrativní dělení Běloruska]] [228] => [[Kategorie:Minská oblast]] [229] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [230] => [[Kategorie:Město-hrdina]] [231] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [] => )
good wiki

Minsk

Minsk (bělorusky: ; ukrajinsky: Мінськ; rusky: ; polsky: ) je hlavní a největší město Běloruska. V Minsku žijí na ploše přibližně 2 miliony obyvatel.

More about us

About

Leží na řece Svislač a nabízí návštěvníkům krásné parky, moderní architekturu a živou atmosféru. Město má přes 2 miliony obyvatel a je centrem vzdělání, kultury a průmyslu. Dlouhá historie Minsku je fascinující a sahá až do 11. století, což se odráží v jeho architektuře a muzeích. Například, historické centrum Minsku, s jeho pečlivě zachovalými budovami a monumenty, je skvělým místem pro objevování místních tradic a kulturních zvyklostí. Minsk se může pyšnit také rozvinutou infrastrukturou a množstvím zeleně. Město je plné parků a přírodních rezervací, které poskytují obyvatelům a návštěvníkům příležitosti k odpočinku a aktivnímu trávení volného času. Oblíbenými destinacemi jsou například Park Gorkého a jeden z největších evropských parků, Červení Horki. V oblasti kultury se Minsk může pochlubit řadou divadel, galerií a koncertních sálů, které pravidelně hostí mezinárodní akce a festivaly. Město je známé pro svou úspěšnou hudební scénu a umělecké projekty, které podporují místní talenty. Doprava v Minsku je efektivní a zahrnuje moderní metro, tramvaje a autobusy, což usnadňuje pohyb po městě. Přátelská atmosféra a pohostinnost obyvatel dělají z Minsku příjemné místo k životu i návštěvě. Celkově je Minsk městem s pozitivní budoucností, které se neustále vyvíjí, a nabízí občanům i návštěvníkům široké možnosti pro osobní rozvoj, kulturní zážitky a prozkoumávání jeho krás.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sovětský svaz','Rusko','Společenství nezávislých států','Tenis','ekonomika','Sportovní gymnastika','tramvaj','Metro v Minsku','Tenis na Letních olympijských hrách 2012 - smíšená čtyřhra','autobus','Bělorusko','metro'