Array ( [0] => 15505185 [id] => 15505185 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mouka [uri] => Mouka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Mouka je základní surovina, která hraje klíčovou roli v celosvětovém potravinovém systému a lidské kultuře. Je vyrobena mletím různých obilovin, nejčastěji pšenice, žita, kukuřice nebo rýže. Mouka je velice všestranná a slouží jako základ pro přípravu široké škály pokrmů, od chleba a těstovin po pečivo a dezerty. Její historie sahá až do doby neolitu, kdy lidé začali pěstovat obiloviny a využívat je v kuchyni. Od té doby se mouka stala nedílnou součástí různých tradičních kuchyní po celém světě, přičemž každá kultura vyvinula unikátní recepty a techniky jejího zpracování. Dnes existuje množství různých typů mouky, které se liší podle použité obiloviny, procesů mletí a stupně jemnosti. Například celozrnná mouka si uchovává více nutričních hodnot díky mletí celého zrna, zatímco bílá mouka je jemněji mletá a má delší trvanlivost. Důležité je, že mouka poskytuje energetické živiny potřebné pro zdraví a vitalitu. V posledním desetiletí se také zvyšuje zájem o alternativní zdroje mouky, jako jsou mouky z luštěnin, ořechů a bezlepkových obilovin, což přináší nové možnosti do kuchyně a pomáhá lidem se speciálními dietními potřebami. Mouka tak není jenom surovinou, ale také symbolem tradice, kreativity a mezinárodní spolupráce. Díky různorodosti typů mouky a pokrmů, které z ní vznikají, obohacuje náš každodenní život a přináší radost při vaření a sdílení jídla s rodinou a přáteli. [oai_cs_optimisticky] => Mouka je základní surovina, která hraje klíčovou roli v celosvětovém potravinovém systému a lidské kultuře. Je vyrobena mletím různých obilovin, nejčastěji pšenice, žita, kukuřice nebo rýže. Mouka je velice všestranná a slouží jako základ pro přípravu široké škály pokrmů, od chleba a těstovin po pečivo a dezerty. Její historie sahá až do doby neolitu, kdy lidé začali pěstovat obiloviny a využívat je v kuchyni. Od té doby se mouka stala nedílnou součástí různých tradičních kuchyní po celém světě, přičemž každá kultura vyvinula unikátní recepty a techniky jejího zpracování. Dnes existuje množství různých typů mouky, které se liší podle použité obiloviny, procesů mletí a stupně jemnosti. Například celozrnná mouka si uchovává více nutričních hodnot díky mletí celého zrna, zatímco bílá mouka je jemněji mletá a má delší trvanlivost. Důležité je, že mouka poskytuje energetické živiny potřebné pro zdraví a vitalitu. V posledním desetiletí se také zvyšuje zájem o alternativní zdroje mouky, jako jsou mouky z luštěnin, ořechů a bezlepkových obilovin, což přináší nové možnosti do kuchyně a pomáhá lidem se speciálními dietními potřebami. Mouka tak není jenom surovinou, ale také symbolem tradice, kreativity a mezinárodní spolupráce. Díky různorodosti typů mouky a pokrmů, které z ní vznikají, obohacuje náš každodenní život a přináší radost při vaření a sdílení jídla s rodinou a přáteli. ) Array ( [0] => [[Soubor:All-Purpose Flour (4107895947).jpg|náhled|Mouka v misce]] [1] => [[Soubor:Uskladněná mouka.JPG|náhled|Uskladněná mouka]] [2] => '''Mouka''' je [[Prášek (materiál)|prášek]] vyrobený rozemletím syrových [[Zrno (plod)|zrn]], [[Kořen|kořenů]], [[Fazol|fazolí]], [[Oříšek|ořechů]] nebo [[Semeno|semen]]. Mouka se používá k výrobě mnoha různých [[Potravina|potravin]]. [[Obilniny|Obilná]] mouka, zejména pšeničná, je hlavní složkou [[Chléb|chleba]], který je základní potravinou pro mnoho kultur. [[Žito seté|Žitná]] mouka je součástí chleba ve střední a severní Evropě. [[Kukuřice setá|Kukuřičná]] mouka byla důležitá v [[Mezoamerika|mezoamerické]] kuchyni již od [[Starověk|starověku]] a v Americe je stále základní potravinou. Z mouky se vyrábí chléb, pečivo, těstoviny, palačinky a mnoho dalších potravin. [3] => [4] => Obilná mouka se skládá buď z [[Endosperm|endospermu]] (vnitřního živného pletiva), klíčku a [[Otruby|otrub]] dohromady (celozrnná mouka), nebo pouze z endospermu (rafinovaná mouka). Mouka se od ''moučky'' liší buď tím, že má o něco hrubší zrnitost (stupeň rozmělnění), nebo je synonymem pro mouku; slovo se používá v obou případech. Například mandlová mouka často znamená zrnitější strukturu, zatímco mandlová mouka znamená jemný prášek, ačkoli neexistuje žádná kodifikovaná hranice. [5] => [6] => Mouku lze získat především z různých obilovin. Ačkoli nejběžnější je pšeničná mouka (obilovina z Asie, běžná složka při výrobě chleba), mouka se vyrábí také ze žita, ječmene, ovsa, kukuřice (obilovina z Ameriky) nebo rýže (obilovina z Asie). Existují však mouky z luštěnin ([[cizrna]], fazole), dokonce v Austrálii se vyrábí mouka ze semen několika druhů [[Akácie|akácií]] (akáciová mouka). Společným jmenovatelem různých rostlinných mouk je [[škrob]], což je složitý [[Sacharidy|sacharid]]. [7] => [8] => Činnost, při níž se obiloviny přeměňují na mouku, se nazývá mletí. Mlynář je zpracovatel, který tuto činnost provádí. Místem, kde se mele zrno, se nazývá mlýn. [9] => [10] => == Historie == [11] => Kukuřičná mouka byla v [[Mezoamerika|mezoamerické]] kuchyni důležitá již od [[Starověk|starověku]] a v [[Amerika|Americe]] je stále základní potravinou. [[Žito|Žitná]] mouka je součástí chleba ve střední a severní Evropě. Archeologické doklady o výrobě mouky ([[Pšenice|pšeničná]] semena drcená mezi jednoduchými [[Mlýnský kámen|mlýnskými kameny]]) pocházejí nejméně z roku 6000 př. n. l. V roce 2018 archeologové oznámili nález důkazů{{Cite journal|last=Arranz-Otaegui|first=Amaia|date=31 July 2018|title=Archaeobotanical evidence reveals the origins of bread 14,400 years ago in northeastern Jordan|journal=Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America|volume=115|issue=31|pages=7925–7930|doi=10.1073/pnas.1801071115|pmid=30012614|pmc=6077754|bibcode=2018PNAS..115.7925A|doi-access=free}} o výrobě chleba na lokalitě Šubajqa 1 v severozápadním [[Jordánsko|Jordánsku]], kde žili lovci a sběrači z období [[Natúfien|natufiánské]] kultury, staré více než 14 000 let. [[Římané]] jako první mleli semena na kuželových [[Mlýn|mlýnech]]. V roce 1786, na počátku průmyslové éry, byl v [[Londýn|Londýně]] dokončen první mlýn na mouku poháněný párou, Albion Mills v Southwarku.{{cite web|url=http://www.flour-art-museum.de/english/background-and-culture/history-of-flour.html|title=The history of flour – The FlourWorld Museum Wittenburg – Flour Sacks of the World|website=www.flour-art-museum.de|language=en|access-date=2017-10-18|archive-date=2011-04-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20110404033142/http://www.flour-art-museum.de/english/background-and-culture/history-of-flour.html|url-status=dead}} Ve 30. letech 20. století se některé druhy mouky začaly obohacovat železem, niacinem, thiaminem a riboflavinem. Ve 40. letech 20. století začaly mlýny mouku obohacovat a v 90. letech 20. století byla na seznam přidána [[kyselina listová]]. [12] => [13] => === Odklíčovaná a tepelně zpracovaná mouka === [14] => Důležitým problémem [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] bylo uchovávání mouky. Přepravní vzdálenosti a relativně pomalý systém distribuce se střetávaly s přirozenou trvanlivostí. Důvodem omezené trvanlivosti jsou mastné kyseliny klíčku, které reagují od okamžiku, kdy jsou vystaveny působení kyslíku. K tomu dochází při mletí obilí; mastné kyseliny [[Redoxní reakce|oxidují]] a mouka začíná [[Žluknutí|žluknout]]. V závislosti na klimatu a kvalitě zrna trvá tento proces šest až devět měsíců. Na konci 19. století byl tento proces pro průmyslovou výrobu a distribuční cyklus příliš krátký. Vzhledem k tomu, že vitaminy, stopové prvky a [[Aminokyselina|aminokyseliny]] byly koncem 19. století zcela nebo relativně neznámé, bylo odstranění klíčku účinným řešením. Bez klíčku nemůže mouka žluknout. Odklíčovaná mouka se stala standardem. Odklíčovaní začalo v hustě osídlených oblastech a trvalo přibližně jednu generaci, než se dostalo na venkov. Tepelně zpracovaná mouka je mouka, u které se nejprve oddělí klíček od endospermu a otrub, poté se zpracuje párou, suchým teplem nebo [[Mikrovlny|mikrovlnami]] a znovu se smíchá v mouku.{{cite web|url=http://www.goldkeim.com/|title=Deutsch {{!}} Goldkeim|website=www.goldkeim.com|language=de-DE|access-date=2017-10-18|archive-date=2011-02-01|archive-url=https://web.archive.org/web/20110201180727/http://goldkeim.com/|url-status=live}} [15] => [16] => === Výroba === [17] => [[Soubor:A Walz set of roller mills.png|náhled|Sada válcových mlýnů Walz.]] [18] => Mletí mouky se provádí mletím zrna mezi [[Mlýnský kámen|kameny]] nebo ocelovými koly."{{cite book|chapter-url=https://books.google.com/books?id=6jRDAAAAIAAJ&pg=PA31|title=Report on Vienna bread|author=Eben Norton Horsford|chapter=Chapter II: The Art of Milling|location=Washington|publisher=Government Printing Office|year=1875|access-date=2015-11-22|archive-date=2023-01-13|archive-url=https://web.archive.org/web/20230113231527/https://books.google.com/books?id=6jRDAAAAIAAJ&pg=PA31|url-status=live}} Dnes se pod pojmem "mletí na kamenech" obvykle rozumí, že zrno bylo semleto v mlýně, v němž se rotující se kamenné kolo otáčí nad nehybným kamenným kolem, a to ve svislé nebo vodorovné poloze, přičemž zrno se nachází mezi nimi. [19] => [20] => == Výroba mouky == [21] => V 19. století se mletí zefektivnilo (válce místo mlecích kamenů) a tzv. amerikánský mlýn pak produkuje bílou mouku (oproti tmavší hrubozrnné mouce). [22] => [23] => Obilí se nikdy nemele celé (krom celozrnné mouky), ale začíná se od obalu a zrno se postupně omílá k jádru. Kromě hrubosti mletí se tedy u mouky uvádí číselné označení, které znamená, kolik popela zbude po spálení 100 gramů mouky. [24] => [25] => Vnitřní část zrna obsahuje nejvíce [[škrob]]ů, oproti tomu je v obalu větší množství popelovin. Zjednodušeně tedy platí, že čím větší číslo, tím více bylo umleto z okrajové části zrna a mouka tedy obsahuje více [[minerál]]ů a [[vláknina|vlákniny]]. Ty jsou tedy z nutričního hlediska kvalitnější než například krupice. Oproti tomu nízkovymleté mouky s nižším číslem jsou chutnější a trvanlivější. [26] => [27] => == Druhy mouky == [28] => Mouku je možné umlít z každé obiloviny. Kromě pšeničné je oblíbená také [[žito|žitná]] mouka, která se využívá především k přípravě [[chléb|chleba]] nebo [[perník]]u. Známá je také [[špalda|špaldová]] mouka, vhodná do sladkých i slaných [[těsto|těst]]. Mouka se dále vyrábí například z [[ječmen]]e, [[kukuřice setá|kukuřice seté]], [[pohanka|pohanky]], [[rýže]], [[Sója luštinatá|sóji]] nebo [[Laskavec|laskavce]]. Posledních pět zmíněných mouk jsou mouky přirozeně [[bezlepková dieta|bezlepkové]], bezlepková je ale i deglutenizovaná pšeničná mouka, která svými vlastnostmi zůstává bližší běžné pšeničné mouce. [29] => [30] => === Klasifikace === [31] => [32] => ==== Mouky rostlinného původu ==== [33] => [34] => * [[Pšeničná mouka]]: je prášek získaný mletím pšenice. Je to jedna z nejčastěji používaných mouk pro lidskou spotřebu. [35] => * [[Kukuřičná mouka]]: kukuřice pochází z amerického kontinentu a používá se (buď jako mouka, nebo častěji nixtamalizovaná) k výrobě [[Tortilla|tortill]], potraviny, která byla po tisíce let spolu s fazolemi a chilli (posvátná triáda) základem stravy v kulturách Mezoameriky (viz mj. [[Aztécká říše|Aztékové]]). Z této mouky se také vyrábí typické [[Arepa|arepas]] v [[Karibik|karibských]] zemích. [36] => * Rýžová mouka: má velký význam v kuchyni východní a jihovýchodní Asie, používá se dokonce k výrobě jedlého papíru. Obvykle se konzumuje rafinovaná, i když se prodává i celozrnná rýžová mouka. V některých karibských zemích je známá také pod názvem " crema de arroz" (rýžová smetana). [37] => * Kasavová mouka: používá se v Paraguayi, Bolívii, sousedních oblastech Argentiny a Brazílie k výrobě chlebových housek (chipá), paraguayské polévky, cuñapé a dalších potravin (včetně kasavy, typické pro Karibik). [38] => * [[Kaštanovník setý|Kaštanová]] mouka: používá se v horských oblastech Itálie, například na Apeninském poloostrově, a na [[Korsika|Korsice]] pro výrobu [[Polenta|polenty]] nebo piva a v [[Périgord|Périgordu]] v jihozápadní Francii pro výrobu dezertů. [39] => * Cizrnová mouka: v indické kuchyni se hojně používá do těsta a smažených jídel, k výrobě falafelu a fainá. [40] => * Kypřicí mouka: je to běžná mouka na pečení, ale s obsahem droždí. [41] => * Silná mouka: mouka s vysokým obsahem bílkovin (lepku). Aby byla mouka považována za silnou, musí mít alespoň 12 gramů bílkovin v každých 100 gramech mouky. [42] => * Hrachová mouka: používá se v indické kuchyni. [43] => * Hrachorová mouka: používá se do moučných drobků a almorty, kaší a do těstíčka po andalusku při smažení ryb. [44] => * Sójová mouka: má vysoký obsah bílkovin. [45] => * Fazolová mouka: [46] => * Bramborová mouka: [47] => * Další: Laskovcová atd. [48] => [49] => ==== Mouky živočišného původu ==== [50] => Jako zdroj bílkovin se používají mouky živočišného původu, z nichž některé se získávají z vedlejších produktů masného průmyslu. [51] => [52] => * Kostní moučka [53] => * Krevní moučka [54] => * Péřová moučka nebo moučka ze srsti a kopyt [55] => * Rybí moučka [56] => * Hmyzí moučka [57] => [58] => === Pšeničná mouka v České republice === [59] => V české obchodní síti se [[Pšenice|pšeničná]] mouka (nejběžnější typ) běžně prodává ve čtyřech druzích rozlišených podle tloušťky zrn: [60] => * [[hladká mouka|hladká]] (nejjemnější zrnitost), [61] => * [[polohrubá mouka|polohrubá]], [62] => * [[hrubá mouka|hrubá]], [63] => * [[krupice]] (nejhrubší zrnitost). [64] => [65] => == Příklady typových čísel == [66] => * '''Pšeničné mouky''' [67] => ** T 400 – Pšeničná výběrová polohrubá [68] => ** T 450 – Pšeničná hrubá (krupice) [69] => ** T 512 – Pšeničná pekařská speciál [70] => ** T 530 – Pšeničná mouka hladká světlá – pekařská speciál (odpovídá značení 00 Extra) [71] => ** T 550 – Pšeničná mouka polohrubá světlá [72] => ** T 650 – Pšeničná mouka hladká polosvětlá, pro pečení chleba jsou vhodnější mouky s T650. [73] => ** T 700 – Pšeničná mouka světlá, chlebová [74] => ** T 1000 – Pšeničná mouka hladká tmavá (chlebová) [75] => ** T 1050 – Pšeničná mouka chlebová, je hladká, tmavá [76] => ** T 1150 – Chlebová mouka [77] => ** T 1800 – Pšeničná celozrnná, hrubá; celozrnná, jemná [78] => [79] => * '''Žitné mouky''' [80] => ** T 960 Žitná chlebová [81] => ** T 1700 Žitná celozrnná [82] => [83] => == Reference == [84] => {{Překlad|en|Flour|1149025210|es|Harina|150067058}} [85] => [86] => == Externí odkazy == [87] => * {{Commonscat}} [88] => * {{Wikislovník|heslo=mouka}} [89] => [90] => {{Pahýl}} [91] => [92] => {{Autoritní data}} [93] => {{Portály|Gastronomie}} [94] => [95] => [[Kategorie:Obilniny]] [96] => [[Kategorie:Mlynářství]] [] => )
good wiki

Mouka

Mouka v misce Uskladněná mouka Mouka je prášek vyrobený rozemletím syrových zrn, kořenů, fazolí, ořechů nebo semen. Mouka se používá k výrobě mnoha různých potravin.

More about us

About

Je vyrobena mletím různých obilovin, nejčastěji pšenice, žita, kukuřice nebo rýže. Mouka je velice všestranná a slouží jako základ pro přípravu široké škály pokrmů, od chleba a těstovin po pečivo a dezerty. Její historie sahá až do doby neolitu, kdy lidé začali pěstovat obiloviny a využívat je v kuchyni. Od té doby se mouka stala nedílnou součástí různých tradičních kuchyní po celém světě, přičemž každá kultura vyvinula unikátní recepty a techniky jejího zpracování. Dnes existuje množství různých typů mouky, které se liší podle použité obiloviny, procesů mletí a stupně jemnosti. Například celozrnná mouka si uchovává více nutričních hodnot díky mletí celého zrna, zatímco bílá mouka je jemněji mletá a má delší trvanlivost. Důležité je, že mouka poskytuje energetické živiny potřebné pro zdraví a vitalitu. V posledním desetiletí se také zvyšuje zájem o alternativní zdroje mouky, jako jsou mouky z luštěnin, ořechů a bezlepkových obilovin, což přináší nové možnosti do kuchyně a pomáhá lidem se speciálními dietními potřebami. Mouka tak není jenom surovinou, ale také symbolem tradice, kreativity a mezinárodní spolupráce. Díky různorodosti typů mouky a pokrmů, které z ní vznikají, obohacuje náš každodenní život a přináší radost při vaření a sdílení jídla s rodinou a přáteli.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mezoamerika','Starověk','škrob','Mlýnský kámen','Pšenice','Žito','Aztécká říše','ječmen','bezlepková dieta','Mikrovlny','Kukuřičná mouka','Soubor:A Walz set of roller mills.png'

Ječmen

Ječmen (Hordeum vulgare) je obilnina pocházející z čeledi lipnicovitých (Poaceae).

Mezoamerika

Mikrovlny

Pšenice

Škrob

Starověk

Starověk je období v lidské historii, které se vyznačuje rozvojem civilizací a kultur.

Žito