Array ( [0] => 15498704 [id] => 15498704 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mukačevo [uri] => Mukačevo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Mukačevo [2] => | originální jméno = Мукачево [3] => | znak = Mukachevo_gerb.png [4] => | vlajka = Flag of Mukacheve.svg [5] => | obrázek = 6. Мукачеве (вул. Пушкіна, 2.jpg [6] => | popisek = [[Mukačevská radnice]] [7] => |koláž = {{Koláž|position=center [8] => | photo1a = Замок із висоти пташиного польоту 3.JPG [9] => | photo2a = P1380225 вул. Ярослава Мудрого, 10.jpg [10] => | photo2b = Будинок Мукачівського російського драматичного театру.JPG [11] => | photo3a = Мукачево, центр.jpg [12] => | photo3b = Вул.Ілони Зріні.Мукачево.jpg [13] => | photo4a = Мукачево Греко-католицький Успенський Собор.jpg [14] => | photo4b = Munkacs Academia.jpg [15] => | size = 270 [16] => | spacing = 2 [17] => | color = #FFFFFF [18] => | border = 0 [19] => | text = ''Po směru hodinových ručiček počínaje obrázkem nahoře:'' [[Palanok|hrad Palanok]], Ruské dramatické divadlo, domy v ulici Ilony Zirni, bývalá budova obchodní akademie, [[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Mukačevo)|Katedrála Nanebevzetí Panny Marie]], [[Mukačevská radnice]] a hotel Zirka, Banka [20] => }} [21] => | stát = Ukrajina [22] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti na Ukrajině|Oblast]] [23] => | název vyššího celku = [[Zakarpatská oblast|Zakarpatská]] [24] => | pojem nižšího celku = [[Rajóny na Ukrajině|Okres]] [25] => | název nižšího celku = [[Okres Mukačevo|Mukačevo]] [26] => | rozloha = 27,89 [27] => | počet obyvatel = 85903 [28] => | obyvatelé aktuální k = 2021 [29] => | etnické složení = [[Ukrajinci]] a [[Rusíni]], [[Maďaři]] [30] => | náboženské složení = [[řeckokatolická církev|řeckokatolické]] a [[Pravoslaví|pravoslavné křesťanství]] [31] => | zeměpisná šířka = 48.45 [32] => | zeměpisná délka = 22.75 [33] => | nadmořská výška = 120 [34] => | psč = 89600 [35] => | telefonní předvolba = +380 3131 [36] => | starosta = Andrij Baloha [37] => | web = http://mukachevo-rada.gov.ua/ [38] => | mapa = Ukraine Oblast Transcarpathia Rajon Mukacheve.png [39] => | popisek mapy = Mukačevo na mapě [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] [40] => | loc-map = {{LocMap |Ukrajina |label=Mukačevo |position=right |lat=48.45 |long=22.75 |float=center |caption=}} [41] => | vznik = 896 [42] => }} [43] => '''Mukačevo''' ({{Vjazyce2|uk|''Мукачево''}}, {{Vjazyce2|hu|Munkács}}, {{Vjazyce2|rue|Мукачово}}) je město ležící v údolí řeky [[Latorica]] v [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] na západě [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Mukačevo je administrativním centrem [[Okres Mukačevo|okresu Mukačevo]]. Do července 2020 tvořilo samostatnou správní jednotku – ''Mukačevskou městskou radu''. Leží v blízkosti hranic čtyř sousedních zemí: Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska. V současnosti zde žije asi 86 000 obyvatel (odhad z roku 2021).{{Citace elektronické monografie [44] => | titul = Чисельність наявного населення України на 1 січня 2021 [45] => | url = http://database.ukrcensus.gov.ua/PXWEB2007/ukr/publ_new1/2021/zb_chuselnist%202021.pdf [46] => | vydavatel = Державна служба статистики України [47] => | datum vydání = 2021-05-20 [48] => | datum přístupu = 2021-09-21 [49] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220406120543/http://database.ukrcensus.gov.ua/PXWEB2007/ukr/publ_new1/2021/zb_chuselnist%202021.pdf [50] => | datum archivace = 2022-04-06 [51] => | nedostupné = ano [52] => }} [53] => [54] => Je zde sídlo [[Městská komunita Mukačevo|Městské komunity Mukačevo]], která má 110 511 obyvatel (2020). [55] => [56] => Město je dnes železniční stanicí a silničním uzlem; ve městě funguje pivní, vinařský, tabákový, potravinářský, textilní, dřevařský a nábytkářský průmysl. [57] => [58] => Mukačevo je tradiční baštou [[Rusínština|rusínštiny]] a oficiálně se uvádí, že v Mukačevu žije 77,1 % etnických [[Ukrajinci|Ukrajinců]], dále zde žijí významné menšiny [[Rusové|Rusů]] (9,0 %), [[Maďaři|Maďarů]] (8,5 %), [[Němci|Němců]] (1,9 %) a [[Rumuni|Rumunů]] (1,4 %).{{Citace elektronického periodika |titul=Ukraine Census |url=http://ukrcensus.gov.ua/results/general/nationality/zakarpatia/ |datum přístupu=2021-09-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090430000000/https://web.archive.org/web/20090430050457/http://ukrcensus.gov.ua/results/general/nationality/zakarpatia/ |datum archivace=2009-04-30 |nedostupné=ano }} [59] => [60] => Mezi lety 1919 a 1938 bylo součástí [[Československo|Československa]], předtím patřilo k [[Uhersko|Uhrám]], po druhé světové válce bylo připojeno k sovětské Ukrajině. [61] => [62] => == Název == [63] => [64] => Pravděpodobně se jedná o název odvozený od maďarského příjmení "Muncas" - munkás (dělník/pracovník), které se později transformovalo na Munkács,{{cite web |url=http://esu.com.ua/search_articles.php?id=70412 |title=Mukačevo (Мукачево) |author=Halai, O.,Ivanovchyk, I., Lengyel, I., Mohylevets, K., Turianytsia, T. |date=2020 |publisher=Encyclopedia of Modern Ukraine|access-date=2020-11-25}} zatímco jiná verze poukazuje na to, že název obsahuje praslovanský kořen "Muka", což znamená (mouka). Dnes existuje mnoho různých způsobů nazírání na jméno Mukačevo. [65] => [66] => Dne 23. května 2017 [[ukrajinský parlament]] oficiálně přejmenoval Mukačeve (''Мукачеве'') na Mukačevo (''Мукачево''), rok poté, co o přejmenování rozhodla městská rada.[http://www.bbc.com/ukrainian/news-40020994 Council renamed Mukacheve into Mukachevo], [[BBC Ukrainian]]. (23. května 2017; anglicky) Dříve se v ukrajinštině obvykle psalo jako Mukačeve, přičemž se někdy používalo i jméno Мукачів (''Mukačiv'').[http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?AddButton=pages\M\U\Mukachiv.htm Mukačiv] v [http://www.encyclopediaofukraine.com Encyklopedii Ukrajiny] Někteří ukrajinští lingvisté však název Mukačeve vnímají i nadále za správný.{{Citace elektronického periodika [67] => | titul = Мовознавці: правильно писати – "Мукачеве", а відміняти – "Мукачева", "Мукачеву", "у Мукачеві" [68] => | periodikum = Zakarpattya [69] => | url = https://zakarpattya.net.ua/News/142606-Movoznavtsi-pravylno-pysaty-%E2%80%93-Mukacheve-a-vidminiaty-%E2%80%93-Mukacheva-Mukachevu-u-Mukachevi [70] => | jazyk = ukrajinština [71] => | datum přístupu = 2023-08-10 [72] => }} Někteří lidé vnímají název s písmenem -o na konci jako [[rusismus]].{{Citace elektronického periodika [73] => | titul = Не то теперь Мукачево: Закарпатцы радуются, что город переименовали [74] => | periodikum = zak.depo [75] => | url = https://zak.depo.ua/rus/zak/ne-te-teper-mukacheve-zakarpatci-radiyut-scho-misto-pereymenuvali-20170524576650 [76] => | jazyk = ruština [77] => | datum přístupu = 2023-08-10 [78] => }} Oba názvy se v ukrajinském jazyce odlišně skloňují. [79] => [80] => [[Rusínština|Rusínsky]] se nazývá ''Мукачово'', česky i [[slovenština|slovensky]] ''Mukačevo''. [81] => [[ruština|Ruský]] název města je Мукачево (''Mukačevo''), což je také ruská transliterace jména. Další názvy jsou {{Vjazyce2|hu|''Munkács''}}; {{Vjazyce2|ro|''Munceag''}}; {{Vjazyce2|pl|''Mukaczewo''}}; {{Vjazyce2|de|Munkatsch}}; {{Vjazyce2|yi|''מונקאטש''}}. [82] => [83] => == Přírodní poměry == [84] => === Podnebí a vodstvo === [85] => [86] => [[File:Монастир над Латорицею - 2.jpg|left|thumb|Monastýr u města.]] [87] => Léta jsou velmi teplá (průměrně 23 až 25 °C v červenci) a zimy chladné (–3 až -4 °C v lednu). Lednové teploty ale mohou vystoupat i k 10 °C.{{Citace monografie [88] => | příjmení = Pop [89] => | jméno = Ivan [90] => | odkaz na autora = [91] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [92] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [93] => | vydavatel = Издательство владяка [94] => | místo = Užhorod [95] => | rok = 2001 [96] => | počet stran = 430 [97] => | isbn = 966-7838-23-4 [98] => | kapitola = [99] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9667838234/page/n13 15] [100] => | jazyk = ruština [101] => }} Podzim je většinou suchý a mírný. Duben je nejdeštivější měsíc s častými srážkami. [102] => [103] => Městem protéká již zmíněná řeka [[Latorica]] západo-východním směrem, dělí jej na dvě části. Střed Mukačeva leží v části jižní. Řeka zde vytváří několik menších nepřístupných ostrovů. Koryto je víceméně neregulované. Až na potok [[Koropeckyj (potok)|Koropeckyj]] v Mukačevu nepřibírá žádné větší přítoky. [104] => [105] => === Flora a fauna === [106] => [107] => V Město Mukačevo je ze severovýchodní strany obklopeno lesy, podhůřím Karpat. Žijí zde divočáci, [[jelen lesní]], [[srnec obecný]], [[želva bahenní]], [[úhoř evropský]], [[mlok skvrnitý]], [[žába zelená]],. Vyskytují se zde prvky stepní, peptické a vysokohorské fauny ([[rejsek alpský]], [[hraboš sněžný]], [[čolek alpský]]). Je zde také mnoho karpatských endemitů (veverka karpatská, čolek karpatský). V Karpatech se aklimatizují nové druhy: ondatra pižmová, psík mývalovitý, omul bajkalský, pstruh aj. [108] => [109] => Z hlediska flóry se kromě rozsáhlých lesů nacházejí i menší ostrovy zeleně v samotném městě. Zalesněný je například vrchol [[Lovačka]] na okraji města. V centru města stojí dva parky: Původní [[Gorkého park (Mukačevo)|Gorkého park]] a Centrální park, oba dva leží při břehu řeky [[Latorica]]. [110] => [111] => == Historie == [112] => [113] => {{Viz též|Dějiny Mukačeva}} [114] => ===Raná historie=== [115] => Archeologické vykopávky naznačují, že rané osídlení zde existovalo již před [[středověk]]em. Například mezi vrcholy Halič a Lovačka bylo nalezeno keltské [[oppidum]] a středisko kovovýroby, které existovalo ve 3. až 1. století př. n. l. Na kopci [[Tupča]] bylo nalezeno thrácké hradiště z doby železné (10. století př. n. l.). Kolem 1. století oblast obsadili [[Karpové]], kteří z oblasti vytlačili místní [[Keltové|Kelty]]. Slované oblast osídlili v [[6. století]]. [116] => [117] => ===Maďarská nadvláda=== [118] => [119] => V [[9. století]] byla oblast vazalským územím [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] ([[Laborec (kníže)|kníže Laborec]]). V roce 895 vstoupily maďarské kmeny do [[Panonská pánev|Panonské pánve]] přes [[Verecký průsmyk]], asi 60 km severně od dnešního Mukačeva. V [[10. století|10.]] až [[11. století|11. stol.]] se město nacházelo zřejmě v hraničních oblastech [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. [120] => [121] => Ve [[13. století]] přišli do Mukačeva, stejně jako do dalších odlehlejších měst tehdejších Uher, němečtí kolonisté.{{Citace monografie [122] => | příjmení = Pop [123] => | jméno = Ivan [124] => | odkaz na autora = [125] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [126] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [127] => | vydavatel = Издательство владяка [128] => | místo = Užhorod [129] => | rok = 2001 [130] => | počet stran = 430 [131] => | isbn = 966-7838-23-4 [132] => | kapitola = [133] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9667838234/page/n25 27] [134] => | jazyk = ruština [135] => }} [136] => [137] => V průběhu 15. století město vzkvétalo a stalo se významným řemeslnickým a obchodním centrem regionu. V roce [[1445]] přijalo [[Magdeburské právo]].{{Citace sborníku [138] => | příjmení = Balabuševič [139] => | jméno = T. A. [140] => | titul = Підкарпатська Русь пізнього середньовіччя [141] => | sborník = Наукові записки НаУКМА. Історичні науки [142] => | vydavatel = Kyjevsko-mohyljanská akademie [143] => | místo = Kyjev [144] => | issn = 2663-0249 [145] => | rok vydání = 2009 [146] => | strany = 13 [147] => | jazyk = ukrajinština [148] => }} [149] => [150] => [[File:Burckhard Von Birckenstein, Anton Ernst - Munkatsch.jpg|left|thumb|Hrad Palanok na kresbě ze [[17. století]].]] [151] => V 16. století Mukačevo přešlo (v souvislosti s postupem [[Osmanská říše|tureckých]] vojsk do centrálních Uher) do vlastnictví [[Sedmihradské knížectví|Sedmihradského knížectví]]. V roce 1687 začalo v Mukačevu protihabsburské povstání [[Imrich Tököly|Imricha Thökölyho]], rakouské vojsko dlouhý čas hrad Palanok obléhalo.{{Citace monografie [152] => | příjmení = Pop [153] => | jméno = Ivan [154] => | odkaz na autora = [155] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [156] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [157] => | vydavatel = Издательство владяка [158] => | místo = Užhorod [159] => | rok = 2001 [160] => | počet stran = 430 [161] => | isbn = 966-7838-23-4 [162] => | kapitola = [163] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9667838234/page/n29 31] [164] => | jazyk = ruština [165] => }} [166] => [167] => Region hrál také důležitou roli v [[Rákócziho povstání]]. [168] => [[Soubor:Монастир над Латорицею.jpg|náhled|240px|Klášter svatého Mikuláše (1772-1806)]] [169] => [170] => ===Rakouská kontrola a povstání=== [171] => Po porážce [[František II. Rákóczi|Františka II. Rákocziho]] se město v polovině 18. století dostalo pod rakouskou kontrolu jako součást [[Uhersko|Uherského království]] a stalo se klíčovou pevností [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. Císař [[Karel VI.]] v roce 1726 udělil hrad [[Palanok]] s Mukačevem [[Lotar František ze Schönbornu|Lotarovi Františkovi ze Schönbornu]]. Ti se zasloužili o rozšíření města. [172] => [173] => V roce [[1886]] byla zavedena do Mukačeva železnice a město velmi rychle získalo spojení s [[Budapešť|Budapeští]], [[Košice]]mi a [[Lvov]]em. To sice umožnilo jistý ekonomický vzestup, i přesto však (a spíše z okolního venkova) v závěru [[19. století]] odcházelo stále více obyvatel do větších měst a nebo do [[Spojené státy americké|Ameriky]]. Na konci [[19. století]] bylo Mukačevo sice jedním z větších měst regionu, i tak zde stálo jen méně zděných domů a většina prostého obyvatelstva bydlela ve dřevěných domech, mnohdy se slámovými střechami. Roku [[1882]] tu vznikla dívčí škola, {{Citace monografie [174] => | příjmení = Begeš [175] => | jméno = Mykola [176] => | příjmení2 = Csilla [177] => | jméno2 = Fedinec [178] => | odkaz na autora = [179] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [180] => | vydavatel = Lira [181] => | místo = Užhorod [182] => | rok = 2010 [183] => | počet stran = [184] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [185] => | kapitola = [186] => | strany = 148 [187] => | jazyk = ukrajinština [188] => }} gymnázium bylo postaveno již roku [[1868]].{{Citace monografie [189] => | příjmení = Begeš [190] => | jméno = Mykola [191] => | příjmení2 = Csilla [192] => | jméno2 = Fedinec [193] => | odkaz na autora = [194] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [195] => | vydavatel = Lira [196] => | místo = Užhorod [197] => | rok = 2010 [198] => | počet stran = [199] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [200] => | kapitola = [201] => | strany = 150 [202] => | jazyk = ukrajinština [203] => }} [204] => [205] => Podle posledního [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherského]] sčítání lidu v roce [[1910]] se 12 686 (73,44 %) ze 17 275 obyvatel hlásilo k [[Maďaři|maďarské]] národnosti, 3 078 (17,82 %) k Němcům a 1 394 (8,07 %) se deklarovalo jako Rusíni. Z hlediska náboženství bylo 7 675 lidí (44,43 %) [[Židé|židovského]] vyznání, 4 081 lidí (23,62 %) řeckých katolíků, 3 526 lidí (20,41 %) římských katolíků, 1 771 lidí (10,25 %) příslušníků reformované církve a 190 lidí (1,1 %) byl se přihlásilo k [[luteránství]]. [206] => [207] => === Moderní doba === [208] => [209] => Poté, co se v roce 1919 [[Spojené státy americké|američtí]] [[Rusíni]] dohodli s [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomášem Garriguem Masarykem]] na připojení [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] k [[Československo|Československu]], byla celá Podkarpatská Rus obsazena československými vojsky. Dne 4. června 1920 se Mukačevo na základě [[Trianonská smlouva|Trianonské smlouvy]] oficiálně stalo součástí Československa. Od [[15. říjen|15. října]] [[1921]] se stalo centrem Berežšké župy.J. Chmelař, S. Klíma, J. Kečas – Podkarpatská Rus, obraz poměrů přírodních, hospodářských, politických, církevních, jazykových a osvětových, str. 20{{Citace monografie [210] => | jméno = Alen [211] => | odkaz na autora = [212] => | titul = Масарик і Закарпаття [213] => | vydavatel = Lira [214] => | místo = Užhorod [215] => | rok = 2010 [216] => | počet stran = 192 [217] => | isbn = 978-966-2195-94-1 [218] => | kapitola = [219] => | strany = 122 [220] => | jazyk = ukrajinština [221] => }}{{Citace monografie [222] => | příjmení = Begeš [223] => | jméno = Mykola [224] => | příjmení2 = Csilla [225] => | jméno2 = Fedinec [226] => | odkaz na autora = [227] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [228] => | vydavatel = Lira [229] => | místo = Užhorod [230] => | rok = 2010 [231] => | počet stran = [232] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [233] => | kapitola = [234] => | strany = 60 [235] => | jazyk = ukrajinština [236] => }} V této době mělo Mukačevo 20 794 obyvatel a bylo tak největším městem Podkarpatské Rusi (dnešní oblastní metropole [[Užhorod]] měla jen o několik set obyvatel méně). [237] => [238] => V roce 1930 zde žilo 26 102 obyvatel, z toho 8 969 Židů, 6 476 Rusínů, 5 561 Maďarů, 2 664 Čechů a Slováků, zbytek obyvatel byl jiných národností.{{Citace monografie [239] => | titul = Průvodce po Československé republice: Podkarpatská Rus [240] => | vydavatel = Vydal KČT v nakladatelstí Orbis [241] => | místo = Praha [242] => | rok vydání = 1937 [243] => | strany = 649 [244] => }} Ve volbách zde byla velmi silně zastoupena [[Komunistická strana Československa|komunistická strana]], která například jen v roce [[1935]] získala v Mukačevu 27,43 % hlasů.{{Citace periodika [245] => | příjmení = Plachý [246] => | jméno = Jiří [247] => | autor = [248] => | odkaz na autora = [249] => | spoluautoři = [250] => | titul = Konec československé Podkarpatské Rusi [251] => | periodikum = Paměť a dějiny [252] => | odkaz na periodikum = [253] => | rok vydání = 2021 [254] => | měsíc vydání = 4 [255] => | ročník = 15 [256] => | číslo = 4 [257] => | strany = 65 [258] => | url = [259] => | issn = 1802-8241 [260] => | jazyk = čeština [261] => }} [262] => [263] => V Mukačevu byla po celou dobu jeho příslušnosti k [[První republika|první Československé republice]] přítomna československá armáda.{{Citace periodika [264] => | příjmení = [265] => | jméno = [266] => | autor = [267] => | odkaz na autora = [268] => | spoluautoři = [269] => | titul = Berehovo - město, kde se daří dobrému vínu [270] => | periodikum = Podkarpatská Rus [271] => | odkaz na periodikum = [272] => | rok vydání = 2010 [273] => | měsíc vydání = květen [274] => | ročník = 20 [275] => | číslo = 2 [276] => | strany = 7 [277] => | url = https://www.podkarpatskarus.cz/attach/casopis_3_2010.pdf [278] => | issn = [279] => | jazyk = čeština [280] => }} Té sloužil historický hrad [[Palanok]], protože však kapacitně nedostačoval, byly v jeho blízkosti zřízeny také kasárny. [281] => [282] => [[File:Брама мукачівського гето.jpg|right|thumb|Brána mukačevského ghetta.]] [283] => V listopadu [[1938]] byla část území bývalého Maďarského království v rámci [[První vídeňská arbitráž|první vídeňské arbitráže]] znovu připojena k Maďarsku. Týkalo se to samotného města a čtrnácti dalších obcí mukačevského okresu.Історія міст і сіл Української РСР, Закарпатська область, str. 389 {{uk}} [284] => [285] => Nové úřady bez prodlení vydaly nařízení o vyhoštění všech Židů bez maďarského občanství. Během druhé světové války existovalo v Mukačevu [[ghetto]], kam byli Židé nahnáni. [286] => [287] => Přesto v Mukačevu stále žila významná část židovského obyvatelstva, dokud nebyli v roce 1944 všichni Židé německým nacistickým komandem [[Adolf Eichmann|Adolfa Eichmanna]] deportováni do [[Auschwitz|Osvětimi]]. Byli poslední židovskou komunitou v Evropě, která podlehla [[Holokaust|holocaust]]u. [288] => [289] => === Období let 1944 až 1991 === [290] => Mukačevo bylo osvobozeno dne 26. října 1944, ve stejný den jako [[Chust]].{{Citace periodika [291] => | příjmení = Plachý [292] => | jméno = Jiří [293] => | autor = [294] => | odkaz na autora = [295] => | spoluautoři = [296] => | titul = Konec československé Podkarpatské Rusi [297] => | periodikum = Paměť a dějiny [298] => | odkaz na periodikum = [299] => | rok vydání = 2021 [300] => | měsíc vydání = 4 [301] => | ročník = 15 [302] => | číslo = 4 [303] => | strany = 64 [304] => | url = [305] => | issn = 1802-8241 [306] => | jazyk = čeština [307] => }} Dne [[26. listopad]]u 1944 se v kině Vítězství ({{vjazyce2|uk|Перемога}}) v Mukačevu konal 1. sjezd lidových výborů{{Citace periodika [308] => | příjmení = Plachý [309] => | jméno = Jiří [310] => | autor = [311] => | odkaz na autora = [312] => | spoluautoři = [313] => | titul = Konec československé Podkarpatské Rusi [314] => | periodikum = Paměť a dějiny [315] => | odkaz na periodikum = [316] => | rok vydání = 2021 [317] => | měsíc vydání = 4 [318] => | ročník = 15 [319] => | číslo = 4 [320] => | strany = 67 [321] => | url = [322] => | issn = 1802-8241 [323] => | jazyk = čeština [324] => }}, na kterém byl přijat Manifest o sjednocení Zakarpatské Ukrajiny se sovětskou Ukrajinou.Історія міст і сіл Української РСР, Закарпатська область, str. 391 {{uk}} [325] => [326] => V letech [[1944]]–[[1945]] město bylo nakrátko pod správou československé vlády. Ta již měla ale dočasný charakter, neboť se připravovalo předání oblasti Sovětskému svazu, k čemuž také v následujícím roce došlo. Na podzim roku [[1944]] byla v Mukačevu založena [[Komunistická strana Zakarpatské Ukrajiny]].{{Citace periodika [327] => | příjmení = [328] => | jméno = [329] => | autor = [330] => | odkaz na autora = [331] => | spoluautoři = [332] => | titul = Jak jsme předali Sovětskému svazu Podkarpatskou Rus – Karpatskou Ukrajinu [333] => | periodikum = Podkarpatská Rus [334] => | odkaz na periodikum = [335] => | rok vydání = 2014 [336] => | měsíc vydání = březen [337] => | ročník = [338] => | číslo = 3 [339] => | strany = 9 [340] => | url = https://www.podkarpatskarus.cz/attach/casopis_3_2014.pdf [341] => | issn = [342] => | jazyk = čeština [343] => }} Město tak patřilo v letech [[1945]]–[[1991]] bylo součást [[Sovětský svaz|Svazu sovětských socialistických republik]] jakožto [[Zakarpatská oblast]], od roku [[1946]] součástí [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]]. [344] => [345] => Během čtyřiceti pěti let existence Mukačeva v rámci SSSR bylo město dále industrializováno (např. v roce [[1963]] zde byl vybudován nový závod na výrobu nábytku) a na jeho okrajích vznikla nová panelová sídliště, např. [[Rosvyhovo]]. [346] => [347] => V roce 1969 byla na základě směrnice Generálního štábu ozbrojených sil SSSR pod Ministerstvem výstavby a provozu silnic [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské]] SSR zformována v Mukačevu 60. samostatná brigáda silničního stavitelství pro stavbu silnic a mostů. Ta následně budovala řadu silnic v okolí města a především v horském terénu Karpat. [348] => [349] => [[File:Музичний фонтан Musical fountain 14.11.10 - panoramio.jpg|right|thumb|Hudební fontána v Mukačevu v roce [[2010]].]] [350] => Od r. [[1991]] do současnosti patří [[Ukrajina|Ukrajině]], administrativně spadá do [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]]. [351] => [352] => V souvislosti s válkou v roce [[2022]] byl v Mukačevu demontován památník v podobě tanku [[Sovětská armáda|Sovětské armády]].{{Citace elektronického periodika [353] => | titul = В Мукачево демонтировали советский танк [354] => | periodikum = Pravda.com.ua [355] => | url = https://www.pravda.com.ua/rus/news/2022/04/11/7338747/ [356] => | jazyk = ruština [357] => | datum přístupu = 2023-08-05 [358] => }} Vzhledem k příchodu uprchlíků z konfliktu zde byly s [[Česko|českou]] pomocí postaveny modulární domy.{{Citace elektronického periodika [359] => | titul = С помощью чешских благотворителей: В Мукачево переселенцы живут в модульных домах, где платят только за коммуналку [360] => | periodikum = Vikna [361] => | url = https://vikna.tv/ru/video/ukrayina/v-mukachevo-dlya-pereselenczev-postroili-sovremennye-doma/ [362] => | jazyk = ruština [363] => | datum přístupu = 2023-08-05 [364] => }} [365] => [366] => == Obyvatelstvo == [367] => === Struktura obyvatelstva === [368] => [369] => V roce [[1989]] v Mukačevu žilo 85 000 obyvatel, při sčítání roku [[2001]] byl zjištěn počet 82 346 obyvatel, údaje z roku [[2004]] počet obyvatel uvádí číslo 77 300. V roce počet obyvatel stanovil 85 892. Z etnického hlediska je město obýváno především [[Ukrajinci]], případně [[Rusíni|Rusíny]] (nejsou na Ukrajině uznáváni jako samostatná menšina), dále je zde relativně četná [[Maďaři|maďarská]] minorita, ve městě žije též několik stovek [[Židé|Židů]], [[Němci|Němců]] a [[Romové|Romů]]. [370] => [371] => V roce [[2016]] se zde narodilo 995 lidí a zemřelo 1071. Trend vývoje počtu obyvatel je zde dlouhodobě negativní, tj. počet obyvatel Mukačeva klesá. [372] => [373] => Vzhledem k válce na Ukrajině došlo k dramatickému nárůstu počtu obyvatel Mukačeva. Počet obyvatel se zvýšil o vnitřně vysídlené (z jiných částí Ukrajiny) o 39 tisíc lidí.{{Citace elektronického periodika [374] => | titul = В переполненном переселенцами Мукачево открыли хаб для их интеграции в общину [375] => | periodikum = Delo.ua [376] => | url = https://delo.ua/ru/society/v-perepolnennom-pereselencami-mukacevo-otkryli-xab-dlya-ix-integracii-v-obshhinu-foto-417207/ [377] => | jazyk = ruština [378] => | datum přístupu = 2023-08-10 [379] => }} Ke [[květen 2023|květnu]] [[2023]] poklesl na 17 tisíc.{{Citace elektronického periodika [380] => | titul = How war has hit Zakarpattia, hundreds of miles from Ukraine's front lines [381] => | periodikum = Open Democracy [382] => | url = https://www.opendemocracy.net/en/odr/zakarpattia-ukraine-russia-war-front-line-idps-conscription-hungary/ [383] => | jazyk = angličtina [384] => | datum přístupu = 2023-08-10 [385] => }} [386] => [387] => === Náboženský život === [388] => [389] => Mukačevo je historicky centrem pravoslavné eparchie. [390] => [391] => === Místní části === [392] => [393] => Město se dělí na několik mikrorajonů: Rosvyhovo, centrum, Dosi, Pentagon, Čerjomuški, Pidhorno, Palanok, Borok-telep a Gid.{{Citace elektronického periodika [394] => | titul = Пентагон, Чікаго, Сади: що означають назви мікрорайонів Мукачева [395] => | periodikum = Mukachevo.net [396] => | url = http://www.mukachevo.net/ua/news/view/3119193 [397] => | jazyk = ruština [398] => | datum přístupu = 2023-08-10 [399] => }} [400] => [401] => === Zastupitelstvo a starosta === [402] => [403] => Město má v čele starostu, kterým je [[Andrij Baloha]].{{Citace elektronického periodika |titul=Profil starosty na stránkách Městské rady {{uk}} |url=https://mukachevo-rada.gov.ua/profiles/baloga-andriy-viktorovich |datum přístupu=2023-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20231010153154/https://mukachevo-rada.gov.ua/profiles/baloga-andriy-viktorovich |datum archivace=2023-10-10 }} Zastupitelstvo má celkem 35 členů. Ve volbách do místního zastupitelstva se volilo naposledy ve čtyřech [[volební obvod|volebních obvodech]]. [404] => [405] => === Znak a vlajka === [406] => [407] => Znak města zobrazuje [[Svatý Martin|svatého Martina]] s pro ním typickými prvky. Vyvedení štítu v modré a žluté barvě odpovídá vlajce města. [408] => [409] => Vlajka města je ve žluté barvě s pruhem připomínajícím rubáš svatého Martina. Vlajku doplňují plaménky v ukrajinských barvách modré a žluté. [410] => [411] => == Hospodářství == [412] => [413] => [[File:Мукачеве, 19 червня 2016 року, центр 01.jpg|right|thumb|Dům ve středu města.]] [414] => [[File:Mukachevo Stadt.jpg|right|thumb|Panorama města s průmyslovými areály v popředí.]] [415] => [[File:Мукачево, 2021 год, 71.jpg|right|thumb|Krytá tržnice.]] [416] => V roce [[2016]] činila průměrná mzda v Mukačevu 3604 [[UAH|hřiven]]. [417] => [418] => === Zemědělství === [419] => [420] => Okolí Mukačeva směrem na jih a na západ je intenzivně zemědělsky využíváno. Na místním [[Červený kopec (Mukačevo)|Červeném kopci]] se v minulosti pěstoval [[čaj]]. [421] => [422] => === Průmysl === [423] => [424] => Po rozdělení Sovětského svazu a vzniku samostatné Ukrajiny řada podniků a továren, zejména obranného průmyslu, zkrachovala a dnes tyto závody chátrají nebo již zanikly. V důsledku růstu nezaměstnanosti ve městě a jeho okolí část práceschopného obyvatelstva odjíždí za prací jinam na Ukrajině nebo do zahraničí, např. do Česka. [425] => [426] => V současnosti je průmyslová výroba zastoupena především potravinářstvím (pivovar, produkce tabáku a vína), textilnictvím, zpracováním dřeva a nábytkářstvím. Výroba [[lyže|lyží]] a hokejek (továrna firmy [[Fischer Sports]] s rakouskými investicemi)[http://hokej.pravda.sk/ostatne/clanok/131380-hokejkami-z-mukaceva-strielaju-goly-aj-v-nhl/ Hokejkami z Mukačeva strieľajú góly aj v NHL], Pravda.sk, citováno 15. 9. 2013 {{sk}}[http://www.fischersports.com/cz/Alpine/Company/Spole%C4%8Dnost-Fischer Společnost Fischer - struktura] {{Wayback|url=http://www.fischersports.com/cz/Alpine/Company/Spole%C4%8Dnost-Fischer |date=20130909121137 }}, citováno 15. září 2013 patří k jedním z hlavních ve městě, existovala již v době [[Sovětský svaz|SSSR]] (tehdy se jednalo o dodávky lyží sovětským sportovcům). Podnik Točprylad vyrábí komponenty pro letecký a jiný průmysl – kontrolní systémy, motory, přístroje, generátory, transformátory. Nachází se zde také závod společnosti Flextronic. [427] => [428] => === Služby === [429] => [430] => V centru města stojí krytá tržnice a v její blízkosti také obchodní centrum. Díky dobré geografické poloze na silničním a železničním rozcestí se ve městě také daří velkoobchodu a maloobchodu, a to především kvůli holdingu Barva a stálému trhu Gid, které jsou pod kontrolou ukrajinského podnikatele a politika [[Viktor Balohsa|Viktora Balohy]]. [431] => [432] => === Turistika === [433] => [434] => Především díky blízkému hradu [[Palanok]], ženskému klášteru a tradičnímu festivalu domácích vín, který se koná pravidelně v lednu, se začala rozvíjet turistika. Město je navštěvováno turisty rovněž jako zastávka na trase do Karpat. Město plánuje vybudovat turistické centrum.{{Citace elektronického periodika [435] => | titul = У Мукачеві запланували створити туристичний центр з навколишніми громадами [436] => | periodikum = Mukachevo.net [437] => | url = http://www.mukachevo.net/ua/news/view/5436665 [438] => | jazyk = ukrajinština [439] => | datum přístupu = 2023-08-10 [440] => }} [441] => [442] => == Doprava == [443] => === Silniční doprava === [444] => [445] => Mukačevem prochází hlavní silniční tahy v Zakarpatské oblasti. Hlavní silnice vedou do [[Užhorod]]u (M-06), [[Berehovo|Berehova]] (M-24), [[Čop]]u (M-24). Město má silniční obchvat ze severní (u sídliště Rosvyhovo) a západní strany (u hradu Palanok) a částečně i ze strany jižní u průmyslové zóny. [446] => [447] => V Mukačevu se nachází celkem tři mosty: [[Palankovský most]] (pro silniční obchvat), [[Centrální most (Mukačevo)|Centrální most]] a [[Dopravní most (Mukačevo)|Dopravní most]]. [448] => [449] => === Železniční doprava === [450] => [451] => [[File:Станція Мукачеве, 2010 рік.JPG|right|thumb|Železniční stanice v Mukačevu.]] [452] => Mukačevo se nachází na 225. kilometru [[Železniční trať Lvov – Stryj – Čop|železniční trati Lvov – Stryj – Čop]]. Kromě [[Mukačevo (nádraží)|hlavního nádraží]] stojí ve městě, na jeho východním okraji, ještě také stanice [[Mukachevo-Prylad]]. Na západním okraji potom existuje velké [[seřaďovací nádraží]]. Průmyslové oblasti okolo trati jsou napojeny na železnici početnými [[vlečka]]mi. [453] => [454] => Do Mukačeva mají být provozovány vlaky na evropském rozchodu kolejí 1435 mm, např. do [[Budapešť|Budapešti]].{{Citace elektronického periodika [455] => | titul = "Укрзализныця" запустила в тестовом режиме узкоколейку Мукачево - Будапешт [456] => | periodikum = Unian [457] => | url = https://www.unian.net/economics/transport/10338708-ukrzaliznycya-zapustila-v-testovom-rezhime-uzkokoleyku-mukachevo-budapesht.html [458] => | jazyk = ukrajinština [459] => | datum přístupu = 2023-08-10 [460] => }} [461] => [462] => === Vodní doprava === [463] => [464] => Městem neprochází žádné splavné vodní toky. [465] => [466] => === Letecká doprava === [467] => [468] => Jižně od města se rozkládá bývalé vojenské letiště.{{chybí zdroj}} Během [[Studená válka|studené války]] zde byla Mukačevská letecká základna a radarová stanice. V roce [[2020]] plánovala ukrajinská vláda vybudovat v Mukačevu nové letiště, které by mělo představovat vstupní bránu do celého Zakarpatí z centrální Ukrajiny.[https://www.kurzy.cz/zpravy/560135-ukrajina-chysta-nove-letiste-u-mukaceva/ Článek na stránkách kurzy.cz] Projekt nebyl kvůli [[Ruská invaze na Ukrajinu|válce]] uskutečněn. [469] => [470] => === Městská doprava === [471] => [472] => Městskou dopravu zde zajišťují pouze autobusy. Moderní autobusová síť byla spuštěna v roce [[2020]].{{Citace elektronického periodika [473] => | titul = Мукачево также запускает общественный транспорт [474] => | periodikum = zak.depo [475] => | url = https://zak.depo.ua/rus/zak/mukachevo-takozh-zapuskae-gromadskiy-transport-202006011168754 [476] => | jazyk = ukrajinština [477] => | datum přístupu = 2023-08-10 [478] => }} Město má vlastní autobusové nádraží, stojící mimo blízkosti stanice železniční. [479] => [480] => == Společnost == [481] => === Školství === [482] => [483] => [[File:Школа під Паланком - друга назва Мукачівської ЗОШ І-ІІІ ступенів № 7.JPG|right|thumb|Žáci základní školy, v pozadí hrad Palanok.]] [484] => V Mukačevu se nachází 13 základních škol a gymnázium. Existuje tu sportovní škola, která získala velmi dobré hodnocení v rámci celé Zakarpatské oblasti.{{Citace elektronického periodika [485] => | titul = Мукачівська ДЮСШ стала найкращою серед спортивних шкіл Закарпаття [486] => | periodikum = Rajon.in.ua [487] => | url = https://mukachevo.rayon.in.ua/news/574060-mukachivska-dyussh-stala-naykrashchoyu-sered-sportivnikh-shkil-zakarpattya [488] => | jazyk = ukrajinština [489] => | datum přístupu = 2023-08-10 [490] => }} [491] => [492] => Vysoké školství reprezentuje Vysoká škola pedagogická v Mukačevu (od roku [[1914]]), Mukačevský institut Karpatské univerzity pojmenovaný po Vasylu Štefanikovi, Mukačevský technologický institut (od roku [[1995]]), Mukačevský institut umění. Od roku [[2008]] se Mukačevská pedagogická škola a Mukačevský technologický institut sloučily do [[Mukačevská státní univerzita|Mukačevské státní univerzity]]. [493] => [494] => === Zdravotnictví === [495] => [496] => V Mukačevu se nachází celkem tři nemocnice; hlavní, dětská a vojenská. Jedna z nich nese název podle [[Svatý Martin|svatého Martina]]. [497] => [498] => === Sport === [499] => [500] => V Mukačevu se nachází sportovní centrum v severovýchodní části města nedaleko sportovní školy (DJUŠ/ДЮСШ). Poblíž nich stojí ještě akvapark s názvem [[Karpaty (akvapark)|Karpaty]]. Celkem jsou ve městě evidovány čtyři stadiony. [501] => [502] => Místní fotbalový tým nese název Avanthard ({{vjazyce2|uk|Авангард}}) a má vlastní hřiště v blízkosti řeky Latorici. V jeho blízkosti potom existuje ještě plavecký bazén (odkrytý). [503] => [504] => == Životní prostředí == [505] => === Odpadové hospodářství === [506] => [507] => Odpadové hospodářství neodpovídá potřebám současného města, do Mukačeva jsou občas sváženy odpadky z dalších obcí. Město chtělo vybudovat závod na zpracování odpadků, nicméně toto nakonec nebylo uskutečněno.{{Citace elektronického periodika [508] => | titul = Загроза захворювання на холеру: в закарпатській річці заборонили купатись і ловити рибу [509] => | periodikum = Ukrinform [510] => | url = https://www.ukrinform.ua/rubric-regions/3227358-zakarpatske-smitta-z-hati.html [511] => | jazyk = ukrajinština [512] => | datum přístupu = 2023-08-10 [513] => }} Odpadky se občas vyskytují v korytě řeky Latorica.{{Citace elektronického periodika [514] => | titul = Сміття у річці та на деревах: У Мукачеві занедбали набережну [515] => | periodikum = depo.ua [516] => | url = https://zak.depo.ua/ukr/zak/smittya-u-richtsi-ta-na-derevakh-u-mukachevi-zanedbali-naberezhnu-202012211262362 [517] => | jazyk = ukrajinština [518] => | datum přístupu = 2023-08-10 [519] => }} Vznikají zde rovněž i nelegální skládky.{{Citace elektronického periodika [520] => | titul = На в'їзді у Мукачево містяни створили велике стихійне сміттєзвалище [521] => | periodikum = depo.ua [522] => | url = https://zak.depo.ua/ukr/zak/na-vizdi-u-mukachevo-mistyani-stvorili-velike-stikhiyne-smittezvalishche-202104031304741 [523] => | jazyk = ukrajinština [524] => | datum přístupu = 2023-08-10 [525] => }} [526] => [527] => === Znečištění === [528] => [529] => Znečištění řeky Latorica občas dosahuje vysokých hodnot, jako prevence šíření nemocí v ní bylo zakázáno koupání nebo rybolov.{{Citace elektronického periodika [530] => | titul = Загроза захворювання на холеру: в закарпатській річці заборонили купатись і ловити рибу [531] => | periodikum = Espresso [532] => | url = https://zahid.espreso.tv/zagroza-zakhvoryuvannya-na-kholeru-v-zakarpatskiy-richtsi-zaboronili-kupatis-i-loviti-ribu [533] => | jazyk = ukrajinština [534] => | datum přístupu = 2023-08-10 [535] => }} [536] => [537] => == Kultura == [538] => [[File:Мукачеве, 18 червня 2016 року, вулиці 09.jpg|right|thumb|Knihovna ve středu města.]] [539] => [[File:Центральная улица Мукачева - The central street of Mukachevo (10233838585).jpg|right|thumb|Hlavní ulice.]] [540] => [[File:Mukachevo Zakarpatska-building Mercury.jpg|right|thumb|Dům Merkur.]] [541] => === Kulturní instituce === [542] => ==== Muzea ==== [543] => [544] => V hradu Palanok se nachází [[Historické muzeum (Mukačevo)|historické muzeum]].{{Citace elektronického periodika [545] => | titul = Окно в Европу, ловушки, хамам и тайные комнаты. Чем уникален замок Паланок в Мукачево [546] => | periodikum = Ukrainskaya Pravda [547] => | url = https://www.pravda.com.ua/rus/articles/2020/09/11/7266022/ [548] => | jazyk = ruština [549] => | datum přístupu = 2023-08-10 [550] => }} Dalším menším ve městě je potom [[Medový dům (Mukačevo)|medový dům]], který se věnuje problematice výroby [[med]]u v regionu. [551] => [552] => ==== Divadla a galerie ==== [553] => [554] => Na adrese ''Cyrila a Metoděje 1'' sídlí [[Mukačevské dramatické divadlo]], které bylo založeno roku [[1947]]. Ve městě ale působilo divadlo již na konci [[19. století]].{{Citace elektronického periodika |titul=Profil divadla na stránkách města Mukačeva {{uk}} |url=https://mukachevo-rada.gov.ua/upravlinnya-mistom/meshkancyu/kultura/teatri/mukachivskij-dramatichnij-teatr |datum přístupu=2023-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20230810234619/https://mukachevo-rada.gov.ua/upravlinnya-mistom/meshkancyu/kultura/teatri/mukachivskij-dramatichnij-teatr |datum archivace=2023-08-10 }} [555] => [556] => Od roku [[1995]] působí v Mukačevu i výtvarná galerie.{{Citace elektronického periodika [557] => | titul = МУКАЧЕВСКАЯ КАРТИННАЯ ГАЛЕРЕЯ [558] => | periodikum = karpaty.info [559] => | url = https://www.karpaty.info/ru/uk/zk/mk/mukachevo/museums/artgallery/ [560] => | jazyk = ruština [561] => | datum přístupu = 2023-08-10 [562] => }} [563] => ==== Knihovny ==== [564] => [565] => V centru Mukačeva stojí [[Městská knihovna (Mukačevo)|městská knihovna]] ve vlastní budově. [566] => [567] => ==== Kulturní akce ==== [568] => === Kulturní památky a pamětihodnosti města === [569] => [570] => Ve městě se nachází 6 architektonických památek, 14 památek místního významu a 23 historických památek. [571] => [572] => ==== Světské stavby a památky ==== [573] => [574] => Mezi nejvýznamnější památky patří hrad [[Palanok]] (též ''Palanka'', 9.–16. století), který sehrál důležitou roli v protihabsburských povstáních (17.–18. století) v přilehlém regionu. Stojí na 68 m vysokém vrcholu.{{Citace elektronického periodika [575] => | titul = Traktoristákat nevelt Rákóczi dicsőséges vára [576] => | periodikum = Origo.hu [577] => | url = https://www.origo.hu/utazas/20090130-varak-karpatalja-munkacs-ungvar-huszt-nivicke.html [578] => | jazyk = hu [579] => | datum přístupu = 2022-07-02 [580] => }} Dnes se v něm nachází historické muzeum (od roku [[1993]]), jeho součástí je i umělecká galerie. Období uherského království zde připomínala také socha [[turul]]a, umístěná u jedné z vyhlídek. Později byla odstraněna.{{Citace elektronického periodika [581] => | titul = Felavatták a turul helyén elhelyezett ukrán címert a munkácsi várban [582] => | periodikum = Telex [583] => | url = https://telex.hu/kulfold/2022/10/25/munkacs-turul-var-ukran-cimert-avatas [584] => | jazyk = maďarština [585] => | datum přístupu = 2023-08-10 [586] => }} [587] => [588] => Období rozvoje v [[18. století]] připomíná rovněž [[Schönbornský palác (Mukačevo)|Schönbornský palác]], který se nachází v samotném středu města. Občas bývá označován jako tzv. "bílý dům".{{Citace monografie [589] => | příjmení = Pop [590] => | jméno = Ivan [591] => | odkaz na autora = [592] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [593] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [594] => | vydavatel = Издательство владяка [595] => | místo = Užhorod [596] => | rok = 2001 [597] => | počet stran = 430 [598] => | isbn = 966-7838-23-4 [599] => | kapitola = [600] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9667838234/page/n57 59] [601] => | jazyk = ruština [602] => }} Podle jiných zdrojů bývá uváděn i pod názvy Rákócziho palác. ({{vjazyce2|uk|Палац князів Ракоц}}). Sídlí v něm dnes dětská umělecká škola. [603] => [604] => Z přelomu 19. a [[20. století]] pochází mukačevská [[Mukačevská radnice|radnice]]. [605] => [606] => Do roku [[2022]] zde stál i památník se sovětským tankem, který byl v souvislosti s válkou v dubnu 2022 odstraněn. Památník zde stál od roku [[1969]]. {{Citace elektronického periodika [607] => | titul = У Мукачеві демонтували пам'ятник радянському танку [608] => | periodikum = Promin [609] => | url = https://promin.cv.ua/2022/04/11/u-mukachevi-demontuvaly-pamiatnyk-radianskomu-tanku.html [610] => | jazyk = uk [611] => | datum přístupu = 2022-06-10 [612] => }} V Mukačevu se nachází také památník padlým ze [[Sovětská válka v Afghánistánu|sovětské války v Afghánistánu]]. [613] => [614] => ==== Náboženské památky ==== [615] => [616] => Místní [[Kostel svatého Martina z Tours (Mukačevo)|kostel sv. Martina z Tours]] byl inspirován při své výstavbě kostely v [[Košice|Košicích]].{{Citace monografie [617] => | příjmení = Pop [618] => | jméno = Ivan [619] => | odkaz na autora = [620] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [621] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [622] => | vydavatel = Издательство владяка [623] => | místo = Užhorod [624] => | rok = 2001 [625] => | počet stran = 430 [626] => | isbn = 966-7838-23-4 [627] => | kapitola = [628] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9667838234/page/n56 58] [629] => | jazyk = ruština [630] => }} Dokončen byl roku [[1904]].{{Citace monografie [631] => | příjmení = Pop [632] => | jméno = Ivan [633] => | odkaz na autora = [634] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [635] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [636] => | vydavatel = Издательство владяка [637] => | místo = Užhorod [638] => | rok = 2001 [639] => | počet stran = 430 [640] => | isbn = 966-7838-23-4 [641] => | kapitola = [642] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9667838234/page/n64 66] [643] => | jazyk = ruština [644] => }} Navrhl jej maďarský architekt [[Győző Czigler]]. Na místě uvedeného kostela se nacházel původně středověký chrám. [645] => [646] => Mezi další památky patří také [[monastýr svatého Mikuláše]]. [647] => [648] => Za zmínku stojí rovněž dřevěný kostel v ukrajinském stylu z 18. století. [649] => [650] => Dochována je rovněž [[Kaple svatého Josefa (Mukačevo)|kaple sv. Josefa]], která svoji současnou podobu získala v roce [[1908]] podle projektu [[Otto Sztehló|Otty Sztehló]]. Obnovena byla roku [[1976]]. [651] => [652] => Místní protestantský kostel byl postaven v roce [[1795]] a jeho věž byla dokončena v roce [[1814]]. [653] => [654] => Ve středu města je umístěn památník [[Cyril a Metoděj|Cyrilovi a Metodějovi]]. [655] => [656] => Mukačevo bylo též známé poměrně velkou židovskou komunitou, dnes zde žije méně než 300 Židů. [[Synagoga (Mukačevo)|Synagoga]] v historickém centru se dochovala. [657] => [658] => == Ve filmu == [659] => [660] => V Mukačevu se natáčely některé scény z filmu [[Gadfly]]. [661] => [662] => == Známé osobnosti == [663] => [664] => === Rodáci === [665] => * [[Mychajlo Andrella]] (1637–1710), ukrajinský duchovní [666] => * [[Lojza Baránek]] (1932–2016), malíř [667] => * [[Naomi Blake]], rozená Zisel Dum (1924–2018), britská sochařka [668] => * [[Ferenc Biletzky]], maďarský [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský]] učitel [669] => * [[Avigdor Hame'iri]] (1890-1970), [[Izrael|izraelský]] spisovatel, novinář, básník a dramatik [670] => * [[Jurij Jukečev]], ruský učitel hudby [671] => * [[Michal Jursa]] (1935–1983), [[Československo|československý]] [[fotbal]]ový [[rozhodčí]] [672] => * [[Jan Kristofori]] (1931–2004), malíř, galerista a grafik [673] => * [[Chajim Kugel]] (1897–1953), [[Sionismus|sionistický]] aktivista, československý [[politik]] [674] => * [[Mihály Munkácsy]] (1844–1900), [[Maďaři|maďarský]] realistický [[malíř]] [675] => * [[Josef Nave]] (1928–2011), [[izraelci|izraelský]] [[archeolog]], profesor [[Semité|semitské]] [[epigrafie]] a [[paleografie]] na [[Hebrejská univerzita|Hebrejské univerzitě]], specialista na staré [[hebrejské písmo]] [676] => * [[Rio Preisner]] (1925–2007), český katolický a konzervativně orientovaný [[Učitel|pedagog]], [[básník]], filosof, spisovatel, [[překladatel]] a teatrolog [677] => * [[Ludvík Ráža]] (1929–2000), český režisér [678] => * [[Gyula Róbert Rombauer]], plukovník v [[Americká občanská válka|americké občanské válce]]. [679] => * [[Gabriel Serdaheli]] (1660–1726), [[Teologie|teolog]], [[vysokoškolský pedagog]], náboženský [[spisovatel]], [[Kněz|římskokatolický kněz]], [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuita]] [680] => * [[Vilém Sole]] (1908–1994), [[rabín]] působící na [[Morava|Moravě]], ve [[Slezsko|Slezsku]] a v [[Izrael]]i a autor odborné literatury z oborů [[filosofie]], [[filosofie náboženství]], židovské filosofie a [[Biblistika|biblistiky]] [681] => * [[Ján Strausz]] (1942–2017), [[Slovensko|slovenský]] [[fotbal]]ista, [[fotbalový útočník|útočník]] a [[Československá fotbalová reprezentace|reprezentant Československa]] [682] => * [[Svjatoslav Vakarčuk]] (* 1975), ukrajinský zpěvák a politik [683] => [684] => === Další osobnosti === [685] => * [[Ondřej Bačinský]] (1732–1809), mukačevský řeckokatolický biskup [686] => * [[Jan Josef de Camellis]] (1641–1706), generální prokurátor [[Řád svatého Basila Velikého|řádu basiliánů]], mukačevský řeckokatolický biskup [[Řekové|řeckého]] původu{{Citace periodika [687] => | příjmení = [688] => | jméno = [689] => | autor = [690] => | odkaz na autora = [691] => | spoluautoři = [692] => | titul = Ze života Rusínů na Slovensku [693] => | periodikum = Podkarpatská Rus [694] => | odkaz na periodikum = [695] => | rok vydání = 2014 [696] => | měsíc vydání = březen [697] => | ročník = [698] => | číslo = 3 [699] => | strany = 11 [700] => | url = https://www.podkarpatskarus.cz/attach/casopis_3_2014.pdf [701] => | issn = [702] => | jazyk = slovenština [703] => }}, autor prvních rusínských učebnic{{Citace elektronického periodika [704] => | titul = Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - DECAMELLIS Josif (De Camellis) [705] => | periodikum = rusyn.sk [706] => | url = https://www.rusyn.sk/ivan-pop-osobnosti-nasich-dejin-decamellis-josif-de-camellis/ [707] => | jazyk = sk [708] => | datum přístupu = 2022-05-19 [709] => }} [710] => * [[Teodor Koriatovič]] (1331–1414), mukačevský kníže [711] => * [[Tivadar Lehoczky]] (1830–1915), archeolog, etnograf a historik, zakladatel mukačevského muzea [712] => * [[František II. Rákóczi]] (1676–1735), [[Sedmihradsko|sedmihradský]] [[kníže]], vůdce neúspěšného [[Habsburkové|protihabsburského]] [[Rákócziho povstání|uherského povstání v letech 1703–1711]] [713] => * [[Jaroslav Rejžek]] (1884–1950), československý [[Československé legie|legionář]], [[důstojník]] československé armády [714] => * [[Imrich Tököly]] (1657–1705), sedmihradský [[kníže]], vůdce [[Protihabsburská stavovská povstání|protihabsburského stavovského povstání]], přezdívaný svými současníky ''slovenský král'' nebo ''kurucký král'' [715] => * [[Helena Zrínská]] (1643–1703), manželka [[František I. Rákóczi|Františka I. Rákocziho]] (a po něm Imricha Tökölyho) a matka Františka II. Rákócziho [716] => [717] => == Partnerská města == [718] => Mukačevo má jako partnerská následující města:{{Citace elektronické monografie [719] => | titul = Investment passport of Mukachevo City [720] => | url = https://mukachevo-rada.gov.ua/storage/app/media/docs/invest%20passports/investment-passport-mukachevo-eng.pdf [721] => | datum přístupu = [722] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220413102356/https://mukachevo-rada.gov.ua/storage/app/media/docs/invest%20passports/investment-passport-mukachevo-eng.pdf [723] => | datum archivace = 2022-04-13 [724] => | nedostupné = ano [725] => }} [726] => {{sloupce|šířka=30em| [727] => * {{flagicon|Slovensko}} [[Prešov]], Slovensko [728] => * {{flagicon|Slovensko}} [[Humenné]], Slovensko [729] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Kisvárda]], Maďarsko [730] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Mátészalka]], Maďarsko [731] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Nyírmeggyes]], Maďarsko [732] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Dabas]], Maďarsko [733] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Celldömölk]], Maďarsko [734] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Eger]], Maďarsko [735] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[I. obvod (Budapešť)|I. obvod]], [[Budapešť]], Maďarsko [736] => * {{flagicon|Polsko}} [[Mielec]], Polsko [737] => * {{flagicon|Česko}} [[Pelhřimov]], Česko [738] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Pag (město)|Pag]], Chorvatsko [739] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Senta]], Srbsko [740] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Subotica]], Srbsko [741] => }} [742] => [743] => == Odkazy == [744] => === Reference === [745] => {{Překlad|en|Mukachevo|1044707698|uk|Історія Мукачева|33150943|hu|Munkács|24859351}} [746] => [747] => [748] => === Literatura === [749] => [750] => * J. Rychlík, M. Rychlíková, ''Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918–1946'', Vyšehrad 2016. {{ISBN|9788074295560}} [751] => * Jelínek, Ješajahu Andrej, ''The Carpathian Diaspora. The Jews of Subcarpathian Rus' and Mukachevo. 1848–1948''. New York : Columbia University Press, 2007. {{ISBN|9780880336192}} [752] => [753] => === Související články === [754] => [755] => * [[Eparchie mukačevská]] [756] => [757] => === Externí odkazy === [758] => * {{Commonscat}} [759] => * {{Otto|heslo=Mukačovo}} [760] => * [http://www.mukachevo.net Mukačevo] [761] => * [http://kehilalinks.jewishgen.org/Mukacheve/ – štetl Mukačevo] [762] => * [http://www.dusekarpat.cz/ukrajina/mukacevo/ Mukačevo] - průvodce po městě + fotografie [763] => [764] => {{Okres Mukačevo}} [765] => {{Zakarpatská oblast}} [766] => {{Autoritní data}} [767] => [768] => [[Kategorie:Mukačevo| ]] [769] => [[Kategorie:Města v Zakarpatské oblasti]] [770] => [[Kategorie:Okres Mukačevo]] [771] => [[Kategorie:Městská komunita Mukačevo]] [] => )
good wiki

Mukačevo

Mukačevo je město ležící v údolí řeky Latorica v Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny. Mukačevo je administrativním centrem okresu Mukačevo.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Maďaři','Zakarpatská oblast','Palanok','Latorica','Československo','19. století','Ukrajinci','Rusíni','Budapešť','Mukačevská radnice','kníže','2016'

2016

Budapešť

Československo

Kníže

Latorica

Maďaři

Palanok

Rusíni

Rusíni jsou etnická skupina žijící v různých zemích, především v Ukrajině, Rusku, Polsku a Rumunsku.

Ukrajinci

Ukrajinci jsou etnická skupina lidí původem z Ukrajiny.