Array ( [0] => 15480613 [id] => 15480613 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nizozemsko [uri] => Nizozemsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit|Moc obrázků, hlavně ty vlevo}} [1] => {{Různé významy|redirect=Nizozemí|tento=současném státu v západní Evropě|stránka=Nizozemí (rozcestník)}} [2] => {{Infobox - stát [3] => | genitiv = Nizozemska [4] => | úřední název = Nederland [5] => | úřední název česky = Nizozemsko [6] => | vlajka = Flag of the Netherlands.svg [7] => | článek o vlajce = Nizozemská vlajka [8] => | znak = Royal Coat of Arms of the Netherlands.svg [9] => | článek o znaku = Státní znak Nizozemska [10] => | mapa umístění = EU-Netherlands.svg [11] => | rozloha = 41 543 [12] => | rozlmisto = 132 [13] => | procent vody = 18,41 [14] => | počet obyvatel = 17 815 000 (2023)Centraal Bureau voor de Statistiek, Den Haag/Heerlen: Bevolking; kerncijfers 26 november 2015. [https://opendata.cbs.nl/statline/#/CBS/nl/dataset/37230NED/table k], staženo 01. března 2023 (nizozemsky). [15] => | obyvmisto = 66 [16] => | obyvatelé aktuální k = 2017 [17] => | hustota = 408 [18] => | hustmisto = 30 [19] => | HDI = 0.941 [20] => | HDIvývoj = růst [21] => | HDIvýše = velmi vysoký [22] => | HDI aktuální k = 2021 [23] => | HDImísto = 10 [24] => | jazyk = [[nizozemština]] (úřední), [[západofríština]], [[angličtina]], [[papiamento]], [[nizozemská dolnosasština]], [[nizozemská znaková řeč]], [[limburština]], [[sintská romština]], [[jidiš]] [25] => | náboženství = [[Protestantismus|protestantské]], [[Katolicismus|katolické]], [[islám]] [26] => | nejvyšší hora = [[Vaalserberg]] [27] => | výška nejvyšší hory = 322,5 [28] => | státní zřízení = [[Království|konstituční monarchie]] [29] => | hlavní město = [[Amsterdam]] (sídlo královského dvora, politické instituce jsou v [[Haag]]u) [30] => | funkce1 = Král [31] => | vládce1 = [[Vilém Alexandr Nizozemský|Vilém Alexandr]] [32] => | funkce2 = Předseda vlády [33] => | vládce2 = [[Mark Rutte]] [34] => | článek o hymně = nizozemská hymna [35] => | hymna = Wilhelmus van Nassouwe [36] => | datum vzniku = [[23. květen|23. května]] [[1568]] [37] => | způsob vzniku = osvobozením od španělské nadvlády [38] => | měna = [[euro]] [39] => | kód měny = EUR [40] => | HDP/ob. = 70 728{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2024-03-01}} [41] => | HDP/ob.misto = 11 [42] => | HDP aktuální k = 2022 [43] => | ison = 528 [44] => | iso3 = NLD [45] => | iso2 = NL [46] => | mpz = NL [47] => | doména = nl [48] => | předvolba = +31 [49] => | čas = +1 [50] => | commonscat = Netherlands [51] => | motto = Ik zal handhaven [52] => | soubor hymny = United States Navy Band - Het Wilhelmus (tempo corrected).ogg [53] => }} [54] => '''Nizozemsko''' ([[nizozemština|nizozemsky]] ''Nederland''), někdy nesprávně označované jako ''Nizozemí'' nebo ''Holandsko'',[[Nizozemí]] je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek [[Rýn]], [[Šelda]] a [[Máza]], které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, [[Belgie]] a [[Lucembursko]], pro které se vžil nový souhrnný název [[Benelux]]. Holandsko je sice běžné neformální označení pro celé Nizozemsko, které pochází od názvu bývalého hrabství [[Holandsko]], které zahrnuje dnešní provincie [[Severní Holandsko|Severní]] a [[Jižní Holandsko]], ale je technicky a formálně nesprávné. V hovorové mluvě je označení „Holandsko“ přijatelné, podobně jako označení osoby „Holanďan“ (místo [[Nizozemci|Nizozemec]]) a jazyka „holandština“ (místo [[nizozemština]]). je jedna ze čtyř zemí [[Nizozemské království|Nizozemského království]], která leží v severozápadní [[Evropa|Evropě]] na pobřeží [[Severní moře|Severního moře]]. Na východě hraničí s [[Německo|Německem]] a na jihu s [[Belgie|Belgií]]. Na rozloze 41 526 km² žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. S hustotou zalidnění 408 obyvatel na km² je Nizozemsko na 15. místě na světě. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace [[Randstad]], kterou tvoří čtyři velké [[aglomerace]] – [[Amsterdam]], [[Haag]], [[Rotterdam]] a [[Utrecht]]. Oficiálním hlavním městem je Amsterdam. Většinu funkcí hlavního města však plní Haag, který je sídlem nizozemského krále, parlamentu a vlády. V Haagu sídlí také [[Mezinárodní soudní dvůr]]. [55] => [56] => Vedle Nizozemců, kteří tvoří převážnou většinu obyvatelstva, žijí v zemi také původní menšina [[Frísko|Frísů]]. V Nizozemsku také žijí [[Imigrace|imigranti]] ze stávajících a bývalých nizozemských zámořských území [[Surinam]]u, [[Nizozemské Antily|Nizozemských Antil]] a [[Indonésie]]. Další poměrně početné jsou komunity přistěhovalců z [[Maroko|Maroka]] a jiných [[Arabský svět|arabských]] zemí, z [[Turecko|Turecka]] a mnoha [[Asie|asijských]] zemí. [57] => [58] => Nezávislé Nizozemí (pouze severní část) bylo vyhlášeno po [[Osmdesátiletá válka|Osmdesátileté válce]] v roce 1581 [[Listina Verlatinghe|Listinou Verlatinghe]] a trvalo do roku 1795, kdy bylo obsazeno Francií. Ta na jeho území ustanovila v letech [[1795]]–[[1806]] [[Batávská republika|Batávskou republiku]] a poté v letech [[1806]]–[[1810]] podřízené Holandské království, které bylo až do roku [[1815]] připojeno k [[Francie|Francii]]. Na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] bylo v roce [[1815]] vyhlášeno [[Spojené království Nizozemské]], ke kterému patřily do roku 1830 také Belgie a Lucembursko. Po odtržení Belgie vzniklo současné [[Nizozemské království]], spojené až do roku 1890 personální unií s Lucemburskem. Od roku 1890 existuje Nizozemsko v té podobě, jak je známe dnes. [59] => [60] => V současnosti je Nizozemsko [[Konstituční monarchie|konstituční monarchií]]. Ústavním zákonem z roku [[1815]] byl zaveden systém [[Bikameralismus|dvoukomorového]] [[parlament]]u a až do dneška se skládá nizozemská [[zákonodárná moc]] (''Staten-Generaal van het Koninkrijk der Nederlanden'') z dolní (doslova Druhé: ''Tweede Kamer der Staten-Generaal'') a horní komory (vlastně První: ''Eerste Kamer der Staten-Generaal''). [61] => [62] => Nizozemsko je světoznámé svým [[Vodní hospodářství|vodohospodářstvím]]. Na mnoha místech [[Severní moře|Severního moře]] obyvatelé země zpevnili písečné valy a přesypy, postavili hráze a odčerpáváním vody vznikla nově získaná území, tzv. [[polder]]y. Ve [[20. století]] byly realizovány dva rozsáhlé vodohospodářské projekty – [[Zuiderzeewerken]] a [[Deltawerken]]. Projekt ''Zuiderzeewerken'' (dokončen v roce 1975) spočíval ve vytvoření umělého jezera [[IJsselmeer]] pomocí hráze [[Afsluitdijk]] a jeho následném částečném vysušení a zapoldrování. ''Deltawerken'' je systém hrází v [[Delta řeky|deltě řek]] [[Rýn]] a [[Máza]], který plní protipovodňovou ochranu podstatné části jižního Nizozemska. Tento rozsáhlý projekt byl realizován mezi lety 1953 až 1997. [63] => [64] => Nizozemsko se vyznačuje vysokou kvalitou života, je zařazeno na desáté místo v celosvětovém [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]]. Je známé svým relativně liberálním postojem vůči [[Psychoaktivní droga|psychoaktivním drogám]], [[Prostituce|prostituci]], [[Eutanazie|eutanazii]] a [[Homosexualita|homosexualitě]]. Proslulá je nizozemská malířská tradice, která má svůj počátek již ve [[středověk]]u. Z produktů a služeb jsou nejznámější [[Květina|květiny]] a jejich propagace v největším květinovém parku Evropy [[Keukenhof]]u a v největším [[Dražba|aukčním]] [[Trh (ekonomie)|trhu]] květin a rostlin na světě [[FloraHolland]]. Tradiční nizozemské produkty jsou: [[tulipán]]y, [[dřeváky]], různé druhy [[sýr]]ů ([[Gouda (sýr)|goudský]], [[edam]]ský, [[leerdam]]ský, [[leiden]]ský, [[Frísko|fríský]], [[Severní Holandsko|severoholandský]] a jiné) a [[delft]]ský modrý [[porcelán]]. Lidé v Nizozemsku používají velký počet [[Jízdní kolo|jízdních kol]], jejichž nejrůznější druhy včetně kol s elektromotory jsou v zemi také vyráběny. [[Rotterdamský přístav]] je největším přístavem v Evropě.{{Citace elektronické monografie [65] => | vydavatel = Journal of Commerce [66] => | titul = THE JOC TOP 50 WORLD CONTAINER PORTS [67] => | url = http://www.joc.com/sites/default/files/u48783/pdf/Top50-container-2012.pdf [68] => | jazyk = anglicky [69] => | datum přístupu = 2013-03-29 [70] => }} Z turistických atrakcí jsou nejznámější početné [[Větrný mlýn|větrné mlýny]] a městské [[vodní kanál]]y, tzv. ''[[gracht]]en'', například v Amsterdamu. [71] => [72] => == Etymologie == [73] => Název Nizozemsko (Nederland) je složen ze slov ''neder'' = nízká a ''land'' = země. Většina tohoto nízko a blízko moře položeného území patřilo ve středověku k [[Burgundské hrabství|Burgundskému hrabství]], které existovalo v letech [[867]] až [[1678]] a nacházelo se na území dnešního [[Francie|francouzského]] regionu [[Franche-Comté]]. V letech [[1581]]–[[1714]] ovládala toto území [[Španělští Habsburkové|španělská větev]] [[Habsburkové|Habsburků]] a nazývalo se [[Habsburské Nizozemí]]. V roce [[1581]] se od celku Habsburského Nizozemí, jež ovládali [[Seznam španělských vládců|španělští králové]], odtrhla [[Republika spojených nizozemských provincií]]. Území, jež zůstalo pod španělskou nadvládou, pak vešlo ve známost jako [[Španělské Nizozemí]]. Současný název ''Nederland'' existuje od roku [[1830]], kdy se po [[Belgická revoluce|Belgické revoluci]] odtrhla [[Belgie]]. Předtím se užívaly názvy: [[Nizozemí (region)|Nízká země]] (''le Pays-Bas''), [[Republika spojených nizozemských provincií]], [[Batávská republika]], [[Spojené království Nizozemské]] a [[Nizozemské království]]. [74] => [75] => == Dějiny == [76] => {{Podrobně|Dějiny Nizozemska}}Území dnešního Nizozemska bylo osídleno od poslední [[Doba ledová|doby ledové]].{{Citace monografie [77] => | příjmení = Vos [78] => | jméno = Peter [79] => | příjmení2 = Meulen [80] => | jméno2 = Michiel van der [81] => | příjmení3 = Weerts [82] => | jméno3 = Henk [83] => | titul = Atlas of the Holocene Netherlands: Landscape and Habitation Since the Last Ice Age [84] => | url = https://books.google.cz/books/about/Atlas_of_the_Holocene_Netherlands.html?id=lB3bywEACAAJ&redir_esc=y [85] => | vydavatel = Amsterdam University Press [86] => | počet stran = 96 [87] => | isbn = 978-94-6372-443-2 [88] => | poznámka = Google-Books-ID: lB3bywEACAAJ [89] => | jazyk = en [90] => }} V [[Drenthe]] byla nalezena pravěká kánoe z doby asi 8000 př. n. l., která je považována za nejstarší loď světa.{{Citace elektronického periodika [91] => | příjmení = Leigh [92] => | jméno = Lex [93] => | titul = Europe’s Famous Mesolithic Pesse Canoe: Earth’s Oldest Known Boat [94] => | periodikum = Ancient Origins [95] => | url = https://www.ancient-origins.net/artifacts-ancient-technology/pesse-canoe-0017298 [96] => | datum vydání = 2022-09-21 [97] => | jazyk = en [98] => | datum přístupu = 2023-07-19 [99] => }} [[Zemědělství]] se dostalo do Nizozemska někdy kolem roku [[5. tisíciletí př. n. l.|5000 př. n. l.]]{{Citace elektronické monografie [100] => | příjmení = Roffelsen [101] => | jméno = Cees [102] => | titul = History of the Netherlands: The Stone Age (c. 250,000–2100 BC) [103] => | url = https://medium.com/@ceesroffelsen/history-of-the-netherlands-the-stone-age-c-250-000-2100-bc-b104993d0910 [104] => | datum vydání = 2016-10-16 [105] => | datum přístupu = 2023-04-05 [106] => | jazyk = en [107] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230405074548/https://medium.com/@ceesroffelsen/history-of-the-netherlands-the-stone-age-c-250-000-2100-bc-b104993d0910 [108] => | datum archivace = 2023-04-05 [109] => | nedostupné = ano [110] => }} Z té doby pochází i první keramika na tomto území.{{Citace elektronického periodika [111] => | příjmení = Gijn [112] => | jméno = A. V. [113] => | příjmení2 = Mazzucco [114] => | jméno2 = N. [115] => | titul = Domestic activities at the Linear Pottery site of Elsloo (Netherlands) : a look from under the microscoop [116] => | periodikum = www.semanticscholar.org [117] => | url = https://www.semanticscholar.org/paper/Domestic-activities-at-the-Linear-Pottery-site-of-%3A-Gijn-Mazzucco/689cb5cc3d861ca2c12bee9dbc292fcde493f05f [118] => | datum vydání = 2013 [119] => | jazyk = en [120] => | datum přístupu = 2023-04-05 [121] => }}{{Citace elektronické monografie [122] => | příjmení = Harvey [123] => | jméno = Alun [124] => | titul = linear pottery culture in limburg [125] => | url = https://www.hunebednieuwscafe.nl/2020/02/the-linear-pottery-culture-in-limburg/ [126] => | datum vydání = 2020-02-20 [127] => | datum přístupu = 2023-04-05 [128] => | jazyk = nl [129] => }} [130] => [131] => Ve [[starověk]]u se na území dnešního Nizozemska usídlily [[Germáni|germánské]] kmeny (zejm. [[Batavové]], [[Frísové]] a [[Sálští Frankové]]) a [[Keltové]]. Tyto kmeny pak mezi sebou soupeřily o moc.{{Citace elektronické monografie [132] => | příjmení = Hull [133] => | jméno = Kenneth [134] => | titul = Dutch DNA: are the Dutch actually Dutch? [135] => | url = https://dutchreview.com/culture/dutchness/are-the-dutch-actually-dutch/ [136] => | vydavatel = DutchReview [137] => | místo = [138] => | datum vydání = 2020-09-18 [139] => | datum přístupu = 2021-01-22 [140] => | jazyk = en-GB [141] => }} [142] => [[Soubor:Ruitermasker matilo.jpg|vlevo|náhled|Římská maska nalezená blízko [[Leiden]]u|250x250pixelů]] [143] => V roce [[58 př. n. l.]] si oblast podmanil se svými vojsky [[římský císař]] [[Julius Caesar]].{{Citace elektronického periodika [144] => | příjmení = Roffelsen [145] => | jméno = Cees [146] => | titul = History of the Netherlands: The Roman Occupation (57 BC — 406 AD) [147] => | periodikum = Medium [148] => | url = https://medium.com/@ceesroffelsen/history-of-the-netherlands-the-roman-occupation-57-bc-406-ad-8fee386016e4 [149] => | datum vydání = 2016-10-16 [150] => | jazyk = en [151] => | datum přístupu = 2021-01-22 [152] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210130081308/https://medium.com/@ceesroffelsen/history-of-the-netherlands-the-roman-occupation-57-bc-406-ad-8fee386016e4 [153] => | datum archivace = 2021-01-30 [154] => }} [[Římská říše|Římané]] zde postavili první města a vytvořili provincii [[Dolní Germánie|Germania Inferior]] (Dolní Germánie). Hranice římské říše ležela podél [[Rýn]]a, provincie Dolní Germanie tedy zahrnovala území Nizozemí na západ a jih od Rýnu, naopak na východ od Rýnu byla tzv. [[Germánie|svobodná Germánie]]. Část dnešního nizozemského území spadala i do provincie [[Gallia Belgica]]. Římané zde postavili první vojenské pevnosti. Nejdůležitější z nich byl [[Nijmegen]] (''Ulpia Noviomagus Batavorum'') a [[Utrecht]] (''Trajectum ad Rhenum'').{{Citace monografie [155] => | příjmení = Pellegrino [156] => | jméno = Frida [157] => | titul = The Urbanisation of the North-Western Provinces of the Roman Empire: A Juridical and Functional Approach to Town Life in Roman Gaul, Germania Inferior and Britain [158] => | url = https://www.jstor.org/stable/j.ctv1bjc391 [159] => | vydavatel = Archaeopress [160] => | poznámka = DOI: 10.2307/j.ctv1bjc391 [161] => }} V roce [[69]] propuklo velmi úspěšné [[povstání Batávů]], pod vedením Batáva [[Gaius Julius Civilis|Julia Civilise]]. Potlačil ho [[Vespasianus]].{{Citace elektronického periodika [162] => | titul = The Batavian Revolt [163] => | periodikum = Ancient History Encyclopedia [164] => | url = https://www.ancient.eu/article/286/the-batavian-revolt/ [165] => | datum přístupu = 2021-01-22 [166] => }}{{Citace periodika [167] => | příjmení = Brunt [168] => | jméno = P. A. [169] => | titul = Tacitus on the Batavian revolt [170] => | periodikum = Latomus [171] => | datum vydání = 1960 [172] => | ročník = 19 [173] => | číslo = 3 [174] => | strany = 494–517 [175] => | issn = 0023-8856 [176] => | url = https://www.jstor.org/stable/41523591 [177] => | datum přístupu = 2023-04-05 [178] => }} [179] => [[Soubor:Sint Willibrordus predikt langs de oevers van de Schelde.jpg|náhled|[[Svatý Willibrord]]]] [180] => Po rozpadu [[Západořímská říše|Západořímské říše]] vzniklo roku 650 [[Fríské království]], které se ale postupem času, zejména za vlády [[Chlodvík I.|Chlodvíka]], dostalo pod vliv [[Franská říše|Franské říše]]. Roku 734 jí bylo plně pohlceno.{{Citace monografie [181] => | příjmení = Hines [182] => | jméno = John [183] => | příjmení2 = IJssennagger [184] => | jméno2 = Nelleke [185] => | příjmení3 = Pluijm [186] => | jméno3 = Nelleke IJssennagger-van der [187] => | titul = Frisians of the Early Middle Ages [188] => | url = https://books.google.cz/books/about/Frisians_of_the_Early_Middle_Ages.html?id=kEI3EAAAQBAJ&redir_esc=y [189] => | vydavatel = Boydell & Brewer [190] => | počet stran = 438 [191] => | isbn = 978-1-78327-561-8 [192] => | poznámka = Google-Books-ID: kEI3EAAAQBAJ [193] => | jazyk = en [194] => }} Spolu s tím přišla [[christianizace]], které svobodní Frísové, zejména král [[Radbod]], předtím velmi tvrdě vzdorovali.{{Citace elektronického periodika [195] => | příjmení = Fountoukis [196] => | jméno = Athanasios [197] => | titul = Redbad [198] => | periodikum = World History Encyclopedia [199] => | url = https://www.worldhistory.org/Redbad/ [200] => | jazyk = en [201] => | datum přístupu = 2023-07-19 [202] => }} Klíčovou roli v ní sehrál [[Svatý Willibrord]], „apoštol Frísů“.{{Citace elektronického periodika [203] => | titul = Willibrord - The 'Apostle of Frisia' {{!}} Christian Library [204] => | periodikum = www.christianstudylibrary.org [205] => | url = https://www.christianstudylibrary.org/article/willibrord-apostle-frisia [206] => | datum přístupu = 2023-07-19 [207] => }} [208] => [209] => Když byla v roce [[843]] [[Verdunská smlouva|Verdunskou smlouvou]] po smrti [[Ludvík I. Pobožný|Ludvíka Pobožného]] rozdělena Franská říše mezi jeho syny, celé Nizozemí se stalo součástí středního císařského údělu, tj. [[Lotharingie]]. Poté, co panovník Lotharingie [[Lothar II. Lotrinský|Lothar II.]] záhy zemřel na [[Chřipka|chřipku]], byl jeho syn prohlášen Lotharovými bratry a vládci sousedních říší [[Karel II. Holý|Karlem Holým]] a [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem Němcem]] za nelegitimního dědice a celá Lotharingie byla [[Meerssenská smlouva|smlouvou z Meerssenu]] v roce [[870]] rozdělena mezi [[Východofranská říše|Východofranskou]] a [[Západofranská říše|Západofranskou říši]]. Nizozemí a zvláště pak severní část zahrnující dnešní Nizozemsko se stala součástí [[Východofranská říše|Východofranské říše]]. [210] => [[Soubor:2018-03-04 Nijmegen Sint-Nicolaaskapel Waalbrug.jpg|náhled|Kaple sv. Mikuláše v Nijmegenu z 11. století, jedna z nejstarších dochovaných staveb v Nizozemsku]] [211] => Přibližně v [[10. století]] došlo k rozdrobení země na jednotlivá [[knížectví]] přináležející ke [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]] (zejm. [[Holandské hrabství]], [[Henegavské hrabství]], [[Flanderské hrabství]], [[Geldernské vévodství]], [[Brabantské vévodství]], [[Utrechtské knížecí biskupství]]), ve kterých vznikala města s kvetoucím obchodem a řemesly. Bohatá města si začala od panovníka kupovat určitá privilegia. V praxi to znamenalo, že nejbohatší města se stala kvazi-nezávislými republikami, s vlastními zákony. Nejdůležitějšími z nich byly [[Bruggy]] a [[Antverpy]].{{Citace periodika [212] => | příjmení = Van Houtte [213] => | jméno = J. A. [214] => | titul = The Rise and Decline of the Market of Bruges [215] => | periodikum = The Economic History Review [216] => | datum vydání = 1966 [217] => | ročník = 19 [218] => | číslo = 1 [219] => | strany = 29–47 [220] => | issn = 0013-0117 [221] => | doi = 10.2307/2592791 [222] => | url = https://www.jstor.org/stable/2592791 [223] => | datum přístupu = 2021-05-31 [224] => }}{{Citace periodika [225] => | příjmení = Bolton [226] => | jméno = J. L. [227] => | příjmení2 = Bruscoli [228] => | jméno2 = Francesco Guidi [229] => | titul = When Did Antwerp Replace Bruges as the Commercial and Financial Centre of North-Western Europe? The Evidence of the Borromei Ledger for 1438 [230] => | periodikum = The Economic History Review [231] => | datum vydání = 2008 [232] => | ročník = 61 [233] => | číslo = 2 [234] => | strany = 360–379 [235] => | issn = 0013-0117 [236] => | url = https://www.jstor.org/stable/40057511 [237] => | datum přístupu = 2021-05-31 [238] => }} [239] => [240] => V 11. století byla zaznamenána první nizozemsky psaná věta (''hebban olla volala nestas bigunnan hinase hic anda thu''). [241] => [242] => V roce 1247 byl zvolen Vilém II. Hollandský římským králem. V letech 1249 byla započata výstavba Rytířského sálu Vilémem II. V roce 1256 padl Vilém II. v bitvě u Hoogwoudu v boji proti Frísům a následníkem byl zvolen Floris V. Ten v roce 1275 udělil obyvatelům Amsterdamu privilegium na vybírání mýta. V roce 1288 porazil vévoda brabantský s pomocí kolínského lidu své protivníky u Woeringenu a získal Limbursko.{{Citace monografie [243] => | příjmení = Horst [244] => | jméno = Han van der [245] => | titul = Dějiny Nizozemska [246] => | vydavatel = Lidové noviny [247] => | rok vydání = 2005 [248] => | isbn = 80-7106-487-4 [249] => }} [250] => [251] => V roce [[1384]] zdědil téměř celé Nizozemí [[Burgundské vévodství|burgundský vévoda]] [[Filip II. Burgundský|Filip Smělý]].{{Citace periodika [252] => | příjmení = Pirenne [253] => | jméno = H. [254] => | titul = The Formation and Constitution of the Burgundian State (Fifteenth and Sixteenth Centuries) [255] => | periodikum = The American Historical Review [256] => | datum vydání = 1909 [257] => | ročník = 14 [258] => | číslo = 3 [259] => | strany = 477–502 [260] => | issn = 0002-8762 [261] => | doi = 10.2307/1836443 [262] => | url = https://www.jstor.org/stable/1836443 [263] => | datum přístupu = 2021-01-22 [264] => }} V letech [[1433]]–[[1477]] tím pádem bylo Nizozemí součástí Burgundského vévodství. Když v roce [[1477]] v [[Bitva u Nancy|bitvě u Nancy]], která rozhodla [[burgundské války]], padl burgundský (a také [[Lucemburské vévodství|lucemburský]], [[Brabantské vévodství|brabantský]], [[Geldernské vévodství|geldernský]]) vévoda [[Karel Smělý]], jeho dědička, [[Marie Burgundská]], se vdala za [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I. Habsburského]], takže z burgundského dědictví připadlo celé burgundské Nizozemí [[Habsburkové|Habsburkům]]. Nizozemci však nebyli s vládou Habsburků spokojeni a rozpoutali mnoho povstání. Nejvýznamnější bylo to, které v roce [[1488]] krvavě potlačil regent [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmilián I.]]Buylaert, Frederik, et al. “Urban Militias, Nobles and Mercenaries: The Organization of the Antwerp Army in the Flemish–Brabantine Revolt of the 1480s.” ''Journal of Medieval Military History: Volume IX: Soldiers, Weapons and Armies in the Fifteenth Century'', edited by ANNE CURRY and ADRIAN R. BELL, vol. 9, Boydell & Brewer, Woodbridge, Suffolk; Rochester, NY, 2011, pp. 146–166. ''JSTOR'', www.jstor.org/stable/10.7722/j.cttn345h.12. Accessed 22 Jan. 2021. [265] => [266] => Po smrti Marie Burgundské v roce [[1482]] se vládcem Nizozemí stal její syn [[Filip I. Kastilský|Filip I. Sličný]]. V roce [[1496]] si vzal [[Jana I. Kastilská|Johanu Šílenou]], čímž se Habsburkové stali dědici [[Seznam španělských vládců|španělského trůnu]]. Filipův syn [[Karel V.]] od roku 1515 zpočátku vládl ještě z Nizozemí, v roce 1516 byl zvolen španělským králem a v roce 1519 císařem . V roce 1533 se v Dillenburgu narodil Vilém Oranžský. V roce 1555, král Karel V. odstoupil ze své funkce a jeho nástupcem se stal [[Filip II. Španělský|Filip II.]] Ten však roku [[1559]] natrvalo odjel do Španělska, a Nizozemci tak byli od té doby ovládáni z ciziny, což pro ně bylo velmi ponižující.{{Citace monografie [267] => | příjmení = Tracy [268] => | jméno = James D. [269] => | titul = Holland Under Habsburg Rule, 1506-1566: The Formation of a Body Politic [270] => | url = https://books.google.cz/books/about/Holland_Under_Habsburg_Rule_1506_1566.html?id=NXaCvVb9hvcC&redir_esc=y [271] => | vydavatel = University of California Press [272] => | počet stran = 350 [273] => | isbn = 978-0-520-06882-7 [274] => | poznámka = Google-Books-ID: NXaCvVb9hvcC [275] => | jazyk = en [276] => }}{{Citace periodika [277] => | příjmení = Constance [278] => | jméno = Sr. M. [279] => | titul = Spanish Rule in the Netherlands under Philip II [280] => | periodikum = The Catholic Historical Review [281] => | datum vydání = 1928 [282] => | ročník = 14 [283] => | číslo = 3 [284] => | strany = 365–422 [285] => | issn = 0008-8080 [286] => | url = https://www.jstor.org/stable/25012544 [287] => | datum přístupu = 2023-04-05 [288] => }}[[Soubor:Philip II of Spain berating William the Silent Prince of Orange by Cornelis Kruseman.jpg|náhled|[[Filip II. Španělský|Filip II.]] nadává [[Vilém I. Oranžský|Vilémovi Oranžskému]] (obraz Cornelise Krusemana)|245x245pixelů]] [289] => [290] => Vláda bigotně [[Katolicismus|katolických]] [[Španělští Habsburkové|španělských Habsburků]] se stala ještě větším problémem, když se v Nizozemsku začal šířit [[protestantismus]], zejména [[kalvinismus]] (klíčovými osobnostmi v této expanzi byli [[Johannes à Lasco]] a [[Guy de Bray]]).{{Citace periodika [291] => | příjmení = Spohnholz [292] => | jméno = Jesse [293] => | příjmení2 = van Veen [294] => | jméno2 = Mirjam G. K. [295] => | titul = The Disputed Origins of Dutch Calvinism: Religious Refugees in the Historiography of the Dutch Reformation [296] => | periodikum = Church History [297] => | datum vydání = 2017 [298] => | ročník = 86 [299] => | číslo = 2 [300] => | strany = 398–426 [301] => | issn = 0009-6407 [302] => | url = https://www.jstor.org/stable/26784722 [303] => | datum přístupu = 2023-04-05 [304] => }} Filip II. odpověděl násilnou [[Rekatolizace|rekatolizací]]. Reakcí bylo povstání nizozemských protestantů.{{Citace monografie [305] => | příjmení = Parker [306] => | jméno = Geoffrey [307] => | titul = The Dutch Revolt [308] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Dutch_Revolt.html?id=Kf_QAAAACAAJ&redir_esc=y [309] => | vydavatel = Penguin [310] => | počet stran = 334 [311] => | isbn = 978-0-14-139132-8 [312] => | poznámka = Google-Books-ID: Kf_QAAAACAAJ [313] => | jazyk = en [314] => }} Od roku 1568 probíhaly boje Nizozemců za nezávislost na Španělsku v tzv. [[osmdesátiletá válka|osmdesátileté válce]]. V průběhu [[Nizozemská revoluce|Nizozemské revoluce]], kterou spustil [[Vilém I. Oranžský]], vznikla v severních oblastech země tzv. [[Utrechtská unie]], na jejímž ustavení měl zásadní podíl [[Johan van Oldenbarnevelt]], a tato unie pak v roce [[1581]] vyhlásila vznik [[Spojené provincie nizozemské|Spojených provincií nizozemských]]. Za jejich vládce byl prohlášen Vilém, který je považován za klíčovou osobnost nizozemských dějin a je dosud oslavován i ve [[Nizozemská hymna|státní hymně]].{{Citace elektronické monografie [315] => | příjmení = Nwanazia [316] => | jméno = Chuka [317] => | titul = The history of the Dutch national anthem: the Wilhelmus [318] => | url = https://dutchreview.com/culture/history/history-of-dutch-national-anthem/ [319] => | vydavatel = DutchReview [320] => | místo = [321] => | datum vydání = 2018-05-02 [322] => | datum přístupu = 2021-01-22 [323] => | jazyk = en-GB [324] => }} I proto, že vyhlášením Spojených provincií začal [[Nizozemský zlatý věk|zlatý věk nizozemských dějin]].{{Citace elektronického periodika [325] => | titul = Netherlands - Dutch civilization in the Golden Age (1609–1713) [326] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [327] => | url = https://www.britannica.com/place/Netherlands [328] => | jazyk = en [329] => | datum přístupu = 2021-01-22 [330] => }} 17. století je díky němu někdy nazýváno „Nizozemským stoletím“.{{Citace elektronického periodika [331] => | příjmení = Freist [332] => | jméno = Dagmar [333] => | titul = The 'Dutch Century' [334] => | periodikum = European History Online [335] => | url = http://ieg-ego.eu/en/threads/models-and-stereotypes/the-dutch-century/dagmar-freist-the-dutch-century [336] => | jazyk = de [337] => | datum přístupu = 2023-07-01 [338] => }} [[Soubor:Dutch Empire35.PNG|náhled|Mapa [[Nizozemské kolonie|nizozemských kolonií]]|vlevo]] [339] => [[Soubor:Vereinigte_Ostindische_Compagnie_bond_-_Middelburg_-_Amsterdam_-_1622.jpg|vlevo|náhled|Akcie [[Sjednocená východoindická společnost|Sjednocené východoindické společnosti]] z roku 1623, první moderní akcie světa]] [340] => V roce [[1575]] Vilém založil v [[Leiden]]u [[Univerzita v Leidenu|první univerzitu]] na území současného Nizozemska.{{Citace elektronického periodika [341] => | titul = It began with William of Orange [342] => | periodikum = Leiden University [343] => | url = https://www.universiteitleiden.nl/en/dossiers/leiden-and-the-royal-family/founding-of-the-university [344] => | jazyk = en [345] => | datum přístupu = 2021-01-22 [346] => }} To mělo i velký společenský vliv: Nizozemsko se stalo první zemí, kde se univerzitní vzdělání stalo podmínkou k zisku veřejné funkce. V 17. století pak došlo k velikému ekonomickému růstu, rozvíjela se věda a umění, v nábožensky tolerantní zemi působili umělci a myslitelé jako [[Rembrandt van Rijn|Rembrandt]], [[Jan Vermeer|Vermeer]], [[Christiaan Huygens|Huygens]], [[Baruch Spinoza|Spinoza]], [[René Descartes|Descartes]] nebo [[Jan Amos Komenský|Komenský]]. V této době také Nizozemci zabezpečovali přibližně polovinu světového obchodu a země se stala jednou z nejvýznamnějších [[Kolonialismus|koloniálních]] mocností světa.{{Citace periodika [347] => | příjmení = Weststeijn [348] => | jméno = Arthur [349] => | titul = Republican empire: colonialism, commerce and corruption in the Dutch Golden Age [350] => | periodikum = Renaissance Studies [351] => | datum vydání = 2012 [352] => | ročník = 26 [353] => | číslo = 4 [354] => | strany = 491–509 [355] => | issn = 0269-1213 [356] => | url = https://www.jstor.org/stable/24420170 [357] => | datum přístupu = 2021-05-31 [358] => }}{{Citace monografie [359] => | příjmení = Moore [360] => | jméno = Bob [361] => | příjmení2 = Nierop [362] => | jméno2 = Henk van [363] => | titul = Colonial Empires Compared: Britain and the Netherlands, 1750–1850 [364] => | url = https://books.google.com/books?id=Qb1BDgAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [365] => | vydavatel = Routledge [366] => | počet stran = 223 [367] => | isbn = 978-1-351-95050-3 [368] => | poznámka = Google-Books-ID: Qb1BDgAAQBAJ [369] => | jazyk = en [370] => }}{{Citace monografie [371] => | příjmení = Koekkoek [372] => | jméno = René [373] => | příjmení2 = Richard [374] => | jméno2 = Anne-Isabelle [375] => | příjmení3 = Weststeijn [376] => | jméno3 = Arthur [377] => | titul = The Dutch Empire between Ideas and Practice, 1600–2000 [378] => | url = https://books.google.com/books?id=3vG-DwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [379] => | vydavatel = Springer Nature [380] => | počet stran = 246 [381] => | isbn = 978-3-030-27516-7 [382] => | jazyk = en [383] => }} V roce 1596 dosáhla první lodní flotila břehů Jávy, Bali a Moluk a roku 1600 se mořeplavec Olivier van Noord vydal obeplout svět. V roce [[1602]] byla založena klíčová kolonizační instituce [[Sjednocená východoindická společnost|Sjednocená Východoindická společnost]] (největší obchodní společnost 17. století), roku 1621 [[Nizozemská západoindická společnost]]. [[Nizozemská koloniální říše]] zahrnovala [[Nizozemská východní Indie|Nizozemskou východní Indii]] (dnešní [[Indonésie]]), [[Nizozemská Guyana|Nizozemskou Guyanu]], [[Nizozemská Brazílie|Nizozemskou Brazílii]], [[Kapská kolonie|Kapskou kolonii]] (dnešní [[Jihoafrická republika]]). Nizozemci se chvilku realizovali i v [[Severní Amerika|severní Americe]], kde kupříkladu stáli u kořenů města [[New York]] (původně [[Nový Amsterdam]]). Na objevné plavby se vydávali nizozemští mořeplavci jako [[Willem Barents]] nebo [[Abel Tasman]].{{Citace elektronického periodika [384] => | titul = Dutch Exploration and Colonization {{!}} Encyclopedia.com [385] => | periodikum = www.encyclopedia.com [386] => | url = https://www.encyclopedia.com/science/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/dutch-exploration-and-colonization [387] => | datum přístupu = 2021-05-31 [388] => }} Nizozemsko se stalo hlavní námořní mocností světa. Získalo načas [[monopol]] na obchod s exotickými komoditami (koření, drahé látky a dřeva, některé plodiny) a na obchod s veškerým [[Japonsko|japonským]] zbožím.{{Citace periodika [389] => | příjmení = Arasaratnam [390] => | jméno = S. [391] => | titul = Monopoly and Free Trade in Dutch-Asian Commercial Policy: Debate and Controversy within the VOC [392] => | periodikum = Journal of Southeast Asian Studies [393] => | datum vydání = 1973 [394] => | ročník = 4 [395] => | číslo = 1 [396] => | strany = 1–15 [397] => | issn = 0022-4634 [398] => | url = https://www.jstor.org/stable/20070024 [399] => | datum přístupu = 2023-07-01 [400] => }} Nizozemci však v obchodu prosazovali i inovace: [[Amsterdamská banka]] (založená 1609) je někdy označována za první moderní banku světa a také první faktickou [[Centrální banka|centrální banku]].{{Citace elektronického periodika [401] => | příjmení = Quinn [402] => | jméno = Stephen [403] => | příjmení2 = Roberds [404] => | jméno2 = Roberds [405] => | titul = The Big Problem of Large Bills: The Bank of Amsterdam and the Origins of Central Banking- Federal Reserve Bank of Atlanta [406] => | periodikum = www.atlantafed.org [407] => | url = https://www.atlantafed.org/research/publications/wp/2005/16 [408] => | datum přístupu = 2023-07-01 [409] => }} [[Amsterdamská burza]] (založená 1631) za první moderní [[Burza cenných papírů|burzu cenných papírů]]. Právě ona umožnila úplně nové financování koloniálních projektů - a posléze i všech ostatních obchodních projektů. Podle některých interpretací se právě v nizozemském zlatém věku zrodil [[kapitalismus]].{{Citace monografie [410] => | příjmení = Braudel [411] => | jméno = Fernand [412] => | titul = Civilization and Capitalism, 15th-18th Century, Vol. II: The Wheels of Commerce [413] => | url = https://books.google.com/books?id=WPDbSXQsvGIC&newbks=0&printsec=frontcover&dq=Civilization+and+capitalism+15th%E2%80%9318th+century:+The+wheels+of+commerce&hl=cs [414] => | vydavatel = University of California Press [415] => | počet stran = 678 [416] => | isbn = 978-0-520-08115-4 [417] => | poznámka = Google-Books-ID: WPDbSXQsvGIC [418] => | jazyk = en [419] => }} [420] => [[Soubor:Nieuwpoort.jpg|náhled|[[Mořic Oranžský]]]] [421] => Nizozemská revoluce byla v zásadě protestantská (byť měla i [[Stavy|stavovský]] charakter, dle [[Marxismus|marxistů]] pak [[Třídní boj|třídní]], s klíčovou rolí [[Měšťanstvo|měšťanstva]]). To vedlo k tomu, že jižní část Nizozemí zůstala katolická a pod nadvládou španělských králů. Stejně tak zůstala na rozdíl od severu součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Ač se Nizozemci později pokusili tuto oblast znovu přičlenit (1815), nikdy se to již zcela nepovedlo (čehož výsledkem je dnešní [[Belgie]]). Toto rozetnutí Nizozemí vedlo k tomu, že sever se rychle kalvinizoval, ačkoli ještě na počátku revoluce protestanti netvořili většinu. Dalším důsledkem byla koroze [[Monarchismus|monarchistických]] idejí. Utrechtská unie si sice do svého čela zvolila formálně dědičného panovníka, [[František z Anjou|Františka z Anjou]], ale když po vzniku Spojených provincií zjistil, že má na politiku mizivý vliv a vše rozhoduje jen místodržitel Vilém, v roce [[1583]] opustil zemi. Po smrti Viléma byl nový stát prohlášen [[Republika|republikou]] v čele s místodržitelem. Jistý dědičný princip byl ale uchován, když Viléma ve funkci vystřídal jeho syn [[Mořic Oranžský]] (v roce [[1747]] byla dědičnost funkce místodržitele v rodu [[Oranžsko-nasavská dynastie|oranžsko-nasavském]] formálně uzákoněna). [422] => [423] => Nizozemská revoluce byla v zásadě protestantská (byť měla i [[Stavy|stavovský]] charakter, dle [[Marxismus|marxistů]] pak [[Třídní boj|třídní]], s klíčovou rolí [[Měšťanstvo|měšťanstva]]). To vedlo k tomu, že jižní část Nizozemí zůstala katolická a pod nadvládou španělských králů. Stejně tak zůstala na rozdíl od severu součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Ač se Nizozemci později pokusili tuto oblast znovu přičlenit (1815), nikdy se to již zcela nepovedlo (čehož výsledkem je dnešní [[Belgie]]). Toto rozetnutí Nizozemí vedlo k tomu, že sever se rychle kalvinizoval, ačkoli ještě na počátku revoluce protestanti netvořili většinu. Dalším důsledkem byla koroze [[Monarchismus|monarchistických]] idejí. Utrechtská unie si sice do svého čela zvolila formálně dědičného panovníka, [[František z Anjou|Františka z Anjou]], ale když po vzniku Spojených provincií zjistil, že má na politiku mizivý vliv a vše rozhoduje jen místodržitel Vilém, v roce [[1583]] opustil zemi. Po smrti Viléma byl nový stát prohlášen [[Republika|republikou]] v čele s místodržitelem. Jistý dědičný princip byl ale uchován, když Viléma ve funkci vystřídal jeho syn [[Mořic Oranžský]] (v roce [[1747]] byla dědičnost funkce místodržitele v rodu [[Oranžsko-nasavská dynastie|oranžsko-nasavském]] formálně uzákoněna). [424] => [[Soubor:Allegory of theological dispute-Abraham van der Eyk-MBA Lyon H1151-IMG 0428.jpg|vlevo|náhled|Alegorie sporu mezi arminianisty a jejich oponenty]] [425] => [426] => Nový stát se rozvíjel poklidně, vášnivé byly jen náboženské spory, mezi nimž nejslavnější je spor o [[Predestinace|predestinaci]], který rozdmýchal fanatický kalvinista [[Franciscus Gomarus]]. Proti němu se postavili tzv. [[Arminianismus|arminianisté]], tedy zejména [[Jakub Arminius]], Oldenbarnevelt či [[Hugo Grotius]].{{Citace periodika [427] => | příjmení = Godbey [428] => | jméno = John C. [429] => | titul = Arminius and Predestination [430] => | periodikum = The Journal of Religion [431] => | datum vydání = 1973 [432] => | ročník = 53 [433] => | číslo = 4 [434] => | strany = 491–498 [435] => | issn = 0022-4189 [436] => | url = https://www.jstor.org/stable/1201735 [437] => | datum přístupu = 2021-01-22 [438] => }} Na stranu Gomara se postavil vládce Mořic Oranžský, což Oldenbarnevelta stálo život a Grotia doživotní vězení (podařilo se mu uprchnout). Tato radikalizace přispěla k ještě větší separaci severu a jihu Nizozemí a nemožnosti znovusjednocení.[[Soubor:Storck, Four Days Battle.jpg|náhled|[[Čtyřdenní bitva]] během [[druhá anglo-nizozemská válka|druhé anglo-nizozemské války]] roku 1666]] [439] => [440] => Zpočátku se Angličané domnívali, že by v novém protestantském státě mohli mít značný vliv a vyslali do něj dokonce regenta [[Robert Dudley, 1. hrabě z Leicesteru|Roberta Dudleye]], hraběte z Leicesteru. Ale brzy se musel vrátit do vlasti, neboť sílící Nizozemci se pro Angličany rychle stali spíše konkurenty, zejména v oblasti námořního obchodu. Přetahování o nadvládu nad ním nakonec vedlo ke čtyřem [[První anglo-nizozemská válka|anglo–nizozemským válkám]].{{Citace elektronického periodika [441] => | titul = Anglo-Dutch Wars {{!}} European history [442] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [443] => | url = https://www.britannica.com/event/Anglo-Dutch-Wars [444] => | jazyk = en [445] => | datum přístupu = 2021-01-22 [446] => }} [[První anglo-nizozemská válka|První]] vypukla v letech [[1652]]–1654. Šlo o první válečný konflikt mezi dvěma protestantskými státy a první v historii, který obě strany otevřeně zdůvodňovaly hospodářskými zájmy. Angličané v první válce vyhráli, ale Nizozemci se nedali a v dalších dvou válkách zvítězili. V letech 1665–1667 se konala druhá Nizozemsko–anglická válka a výsledkem podepsané mírové smlouvy ve městě Breda, bylo přenechání Nového Amsterdamu do anglické správy a původně anglická kolonie Surinam byl přenechán Nizozemsku. Boje skončili roku 1784 [[Čtvrtá anglo-nizozemská válka|čtvrtou válkou]]. Přestože Británie nebyla jejím jasným vítězem a musela vrátit téměř všechny ukořistěné nizozemské kolonie, byl výsledek konfliktu pro Spojené provincie katastrofou, protože musely výměnou za to garantovat britským lodím velice cenná privilegia v oblasti obchodu a plavby v nizozemských vodách. Vládu nad moři tak na dlouhou dobu ukořistila Británie a Nizozemsko svou obchodní moc již nikdy neobnovilo.{{Citace monografie [447] => | příjmení = Schama [448] => | jméno = Simon [449] => | titul = Patriots and Liberators: Revolution in the Netherlands, 1780-1813 [450] => | url = https://books.google.cz/books?id=mJ2oPwAACAAJ&hl=cs&source=gbs_book_other_versions [451] => | vydavatel = Vintage Books [452] => | počet stran = 745 [453] => | isbn = 978-0-679-72949-5 [454] => | poznámka = Google-Books-ID: mJ2oPwAACAAJ [455] => | jazyk = en [456] => }}{{Citace monografie [457] => | příjmení = Bruijn [458] => | jméno = Jaap R. [459] => | titul = The Dutch Navy of the Seventeenth and Eighteenth Centuries [460] => | url = https://books.google.com/books?id=2HVvEAAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [461] => | vydavatel = Liverpool University Press [462] => | počet stran = 254 [463] => | isbn = 978-1-78694-890-8 [464] => | poznámka = Google-Books-ID: 2HVvEAAAQBAJ [465] => | jazyk = en [466] => }} [467] => [[Soubor:Johan Heinrich Neuman - Johan Rudolf Thorbecke.jpg|vlevo|náhled|193x193pixelů|[[Johan Rudolph Thorbecke]]]] [468] => Po [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluci]] se v roce [[1795]] nizozemských provincií zmocnila francouzská vojska. Francouzi na tomto území vyhlásili [[Batávská republika|Batávskou republiku]] a později [[Holandské království]], které bylo v letech [[1810]] až [[1814]] připojeno přímo k [[První Francouzské císařství|napoleonské Francii]].{{Citace monografie [469] => | příjmení = Joor [470] => | jméno = Johan [471] => | titul = The Napoleonic Period in Holland from a Dutch Historical Perspective [472] => | url = https://doi.org/10.1057/9781137455475_4 [473] => | editoři = Ute Planert [474] => | vydavatel = Palgrave Macmillan UK [475] => | místo = London [476] => | edice = War, Culture and Society, 1750–1850 [477] => | strany = 53–66 [478] => | isbn = 978-1-137-45547-5 [479] => | doi = 10.1057/9781137455475_4 [480] => | poznámka = DOI: 10.1057/9781137455475_4 [481] => | jazyk = en [482] => }} V tomto roce také Británie obsazuje Surinam, kolonie u mysu Dobré naděje a Ceylon. 1796 proběhlo první zasedání Národního shromáždění a probíhá snaha o vypracování ústavy. Po proběhnutí bitvy u Waterloo bylo na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] v roce [[1815]] bylo vyhlášeno [[Spojené království Nizozemské]], ke kterému patřila do roku [[1830]] také [[Belgie]] (resp. do [[1839]], kdy Nizozemsko její nezávislost [[Londýnská smlouva (1839)|definitivně uznalo]]) a [[Lucembursko]].{{Citace elektronického periodika [483] => | příjmení = Lesaffer [484] => | jméno = Randall [485] => | titul = The Formation of the United Kingdom of the Netherlands (1814–1815) [486] => | periodikum = Oxford Public International Law [487] => | url = https://opil.ouplaw.com/page/932 [488] => | jazyk = en [489] => | datum přístupu = 2023-04-04 [490] => }} Po odtržení Belgie vzniklo Nizozemské království, spojené až do roku [[1890]] personální unií s Lucemburskem. Obnovené Nizozemsko již nesehrávalo tak významnou roli v mezinárodním obchodu a ztratilo i svou koloniální moc, na úkor Británie a Francie.{{Citace periodika [491] => | příjmení = Wilson [492] => | jméno = C. H. [493] => | titul = The Economic Decline of the Netherlands [494] => | periodikum = The Economic History Review [495] => | datum vydání = 1939 [496] => | ročník = 9 [497] => | číslo = 2 [498] => | strany = 111–127 [499] => | issn = 0013-0117 [500] => | doi = 10.2307/2590218 [501] => | url = https://www.jstor.org/stable/2590218 [502] => | datum přístupu = 2021-05-31 [503] => }} [[Demokracie]] se v Nizozemsku počala rozvíjet po roce 1848. Za jejího otce je považován [[Liberalismus|liberál]] [[Johan Rudolph Thorbecke]], který toho roku vypracoval návrh změn [[Ústava|ústavy]], které zásadním způsobem oslabily moc [[Nizozemský král|krále]] a posílily roli parlamentu.{{Citace periodika [504] => | příjmení = Homan [505] => | jméno = Gerlof D. [506] => | titul = Constitutional Reform In the Netherlands in 1848 [507] => | periodikum = The Historian [508] => | datum vydání = 1966 [509] => | ročník = 28 [510] => | číslo = 3 [511] => | strany = 405–425 [512] => | issn = 0018-2370 [513] => | url = https://www.jstor.org/stable/24438612 [514] => | datum přístupu = 2021-01-22 [515] => }}{{Citace monografie [516] => | příjmení = Boersema [517] => | jméno = K. H. [518] => | titul = Johan Rudolf Thorbecke [519] => | url = https://books.google.com/books?id=BUG2zwEACAAJ&newbks=0&hl=cs [520] => | vydavatel = Brill [521] => | počet stran = book [522] => | poznámka = Google-Books-ID: BUG2zwEACAAJ [523] => | jazyk = en [524] => }} [525] => [[Soubor:Rotterdam, Laurenskerk, na bombardement van mei 1940.jpg|náhled|[[Rotterdam]] po [[Bombardování Rotterdamu|německém bombardování]] v roce 1940]] [526] => Během [[První světová válka|první světové války]] si Nizozemsko uchovalo neutralitu.{{Citace monografie [527] => | příjmení = Abbenhuis [528] => | jméno = Maartje M. [529] => | titul = The Art of Staying Neutral: The Netherlands in the First World War, 1914-1918 [530] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Art_of_Staying_Neutral.html?id=lNlmAAAAMAAJ&redir_esc=y [531] => | vydavatel = Amsterdam University Press [532] => | počet stran = 428 [533] => | isbn = 978-90-5356-818-7 [534] => | poznámka = Google-Books-ID: lNlmAAAAMAAJ [535] => | jazyk = en [536] => }} Ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] ho však obsadila německá armáda (viz [[Bitva o Nizozemsko]]). Stálo to život 200 tisíc civilistů, z poloviny [[Židé|Židů]].{{Citace elektronického periodika [537] => | titul = Netherlands in World War II [538] => | periodikum = WW2DB [539] => | url = https://ww2db.com/country/Netherlands [540] => | datum přístupu = 2023-04-04 [541] => }}{{Citace monografie [542] => | příjmení = Presser [543] => | jméno = Jacob [544] => | příjmení2 = Presser [545] => | jméno2 = Jacques [546] => | titul = Ashes in the Wind: The Destruction of Dutch Jewry [547] => | url = https://books.google.com/books?id=ix6SV7SCZJwC&newbks=0&hl=cs [548] => | vydavatel = Wayne State University Press [549] => | počet stran = 608 [550] => | isbn = 978-0-8143-2036-5 [551] => | poznámka = Google-Books-ID: ix6SV7SCZJwC [552] => | jazyk = en [553] => }} Po skončení války přišlo Nizozemsko o většinu kolonií včetně [[Nizozemská východní Indie|Nizozemské východní Indie]], nyní [[Indonésie]].{{Citace periodika [554] => | příjmení = Baudet [555] => | jméno = Henri [556] => | titul = The Netherlands after the Loss of Empire [557] => | periodikum = Journal of Contemporary History [558] => | datum vydání = 1969 [559] => | ročník = 4 [560] => | číslo = 1 [561] => | strany = 127–139 [562] => | issn = 0022-0094 [563] => | url = https://www.jstor.org/stable/259796 [564] => | datum přístupu = 2023-04-04 [565] => }}{{Citace monografie [566] => | příjmení = Oostindie [567] => | jméno = Gert [568] => | titul = Postcolonial Netherlands: Sixty-five Years of Forgetting, Commemorating, Silencing [569] => | url = https://books.google.com/books?id=Dhp5liUoCAYC&newbks=0&hl=cs [570] => | vydavatel = Amsterdam University Press [571] => | počet stran = 290 [572] => | isbn = 978-90-8964-353-7 [573] => | poznámka = Google-Books-ID: Dhp5liUoCAYC [574] => | jazyk = en [575] => }} Jediným pozůstatkem bývalého impéria je šest [[Karibské moře|karibských]] ostrovů [[Nizozemské Antily|Nizozemských Antil]]. [576] => [[Soubor:Vertrek Minister President Drees naar Amerika, Bestanddeelnr 904-9200.jpg|vlevo|náhled|180x180pixelů|[[Willem Drees]], premiér v letech 1948-1958]] [577] => V roce 1949 Nizozemsko patřilo mezi 12 zakládajících členských států [[Severoatlantická aliance|NATO]].{{Citace elektronického periodika [578] => | příjmení = [579] => | jméno = [580] => | titul = Členské státy NATO [581] => | periodikum = Ministerstvo obrany České republiky [582] => | vydavatel = [583] => | url = http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=13426 [584] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140910003405/http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=13426 [585] => | datum vydání = 16.2.2009 [586] => | datum přístupu = 9.7.2017 [587] => }} Roku 1951 se stalo signatářem [[Pařížská smlouva (1951)|Pařížské smlouvy]], a patří tak k šesti zakladatelským státům [[Evropská unie|Evropské unie]].{{Citace monografie [588] => | příjmení = Segers [589] => | jméno = Mathieu [590] => | titul = The Netherlands and European Integration, 1950 to Present [591] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Netherlands_and_European_Integration.html?id=3q_UDwAAQBAJ&redir_esc=y [592] => | vydavatel = Amsterdam University Press [593] => | počet stran = 335 [594] => | isbn = 978-90-485-5203-0 [595] => | poznámka = Google-Books-ID: 3q_UDwAAQBAJ [596] => | jazyk = en [597] => }} Od té doby patří k motorům [[Evropská integrace|evropské integrace]] (tzv. [[Vnitřní šestka]]), ačkoli v roce 2005 to byli nizozemští voliči, kteří poslali ke dnu [[Smlouva o Ústavě pro Evropu|evropskou ústavu]].{{Citace elektronického periodika [598] => | titul = Nizozemci odmítli euroústavu [599] => | periodikum = iROZHLAS [600] => | vydavatel = Český rozhlas [601] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nizozemci-odmitli-euroustavu_200506021054_mmatusu [602] => | datum vydání = 2005-06-02 [603] => | jazyk = cs [604] => | datum přístupu = 2023-04-04 [605] => }} [606] => [607] => Po pádu [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] v roce 1989 se [[Severoatlantická aliance]] angažovala ve [[Válka v Jugoslávii|válce v Jugoslávii]].{{Citace monografie [608] => | příjmení = Both [609] => | jméno = Norbert [610] => | titul = From Indifference to Entrapment: The Netherlands and the Yugoslav Crisis, 1990-1995 [611] => | url = https://books.google.com/books?id=evUpTn_g_cgC&newbks=0&hl=cs [612] => | vydavatel = Amsterdam University Press [613] => | počet stran = 274 [614] => | isbn = 978-90-5356-453-0 [615] => | poznámka = Google-Books-ID: evUpTn_g_cgC [616] => | jazyk = en [617] => }} První vojenské operace NATO proběhly mezi lety 1992 a 1995 při [[Válka v Bosně a Hercegovině|válce v Bosně a Hercegovině]] a později v roce [[Operace Spojenecká síla|1999 v Jugoslávii]]. V ovzduší občanské války v Jugoslávii přijala [[Rada bezpečnosti OSN]] rezoluci č. 824, která vyhlásila města [[Sarajevo]], [[Tuzla]], [[Bihać]], [[Goražde|Goradže]], [[Žepa]] a [[Srebrenica]] bezpečnými zónami pod záštitou Ochranných sil Spojených národů ([[UNPROFOR]]), v nichž klíčovou roli hrála nizozemská armáda. 11. července 1995 [[Srbové]] dobyli [[Bosňáci|bosňáckou]] [[Enkláva|enklávu]] [[Srebrenica|Srebrenici]], obléhanou od léta 1992. Zahynulo a zůstalo nezvěstných 8373 bosňáckých mužů a chlapců ve věku od 13 do 77 let, což z „bezpečné zóny“ učinilo dějiště [[Srebrenický masakr|největšího hromadného masakru]] v [[Evropa|Evropě]] po druhé světové válce. Tehdy fatálně selhali nizozemští vojáci UNPROFOR.{{Citace elektronického periodika [618] => | příjmení = Šajtar [619] => | jméno = Jaroslav [620] => | titul = Před 25 lety vzplála válka v Jugoslávii, nejkrvavější konflikt v poválečné Evropě [621] => | periodikum = Reflex.cz [622] => | vydavatel = Czech News Center,a.s. [623] => | url = http://www.reflex.cz/clanek/historie/78507/pred-25-lety-vzplala-valka-v-jugoslavii-nejkrvavejsi-konflikt-v-povalecne-evrope.html [624] => | datum vydání = 31.3.2017 [625] => | datum přístupu = 9.7.2017 [626] => }} V červnu roku 2017 odvolací soud v Haagu v zásadě potvrdil rozsudek civilního soudu z roku 2014, na základě kterého nese Nizozemsko část viny na masakru bosenských muslimů v roce 1995. Podle rozsudku je stát zodpovědný za smrt asi 300 muslimských mužů, jejichž deportaci z tzv. bezpečné zóny OSN do rukou bosensko-srbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.{{Citace elektronického periodika [627] => | příjmení = ČTK [628] => | jméno = [629] => | titul = Soud v Haagu: Nizozemsko nese část viny na masakru v Srebrenici [630] => | periodikum = Týden.cz [631] => | odkaz na periodikum = Týden.cz [632] => | vydavatel = EMPRESA MEDIA [633] => | odkaz na vydavatele = Empresa Media [634] => | url = http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/nizozemsko-nese-cast-viny-za-masakr-ve-srebrenici_435998.html [635] => | datum vydání = 27.6.2017 [636] => | datum přístupu = 9.7.2017 [637] => }} [638] => [639] => V roce 2001 Nizozemsko jako první země na světě umožnilo [[Stejnopohlavní manželství v Nizozemsku|sňatky homosexuálů]] a adopci dětí homosexuály.{{Citace elektronického periodika [640] => | příjmení = [641] => | jméno = [642] => | titul = Homosexuální sňatky: Nizozemsko následovalo již devět zemí [643] => | periodikum = ČT24 [644] => | vydavatel = Česká televize [645] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1275287-homosexualni-snatky-nizozemsko-nasledovalo-jiz-devet-zemi [646] => | datum vydání = 1. 4. 2011 [647] => | jazyk = cs [648] => | datum přístupu = 2021-05-31 [649] => }} Rok poté si Nizozemsko připsalo další prvenství, když jako první země na světě uzákonilo [[Eutanazie|eutanazii]].{{Citace elektronického periodika [650] => | titul = Před patnácti lety Nizozemsko jako první země světa povolilo eutanazii [651] => | periodikum = Novinky.cz [652] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [653] => | vydavatel = Borgis [654] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/pred-patnacti-lety-nizozemsko-jako-prvni-zeme-sveta-povolilo-eutanazii-40029177 [655] => | datum přístupu = 2021-05-31 [656] => }} [657] => [658] => == Státní symboly == [659] => === Vlajka === [660] => [661] => {{Podrobně|Nizozemská vlajka}} [662] => [663] => Nizozemská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy v barvách červené, bílé a modré. Při oslavách týkajících se nizozemské královské rodiny se spolu s nizozemskou vlajkou zavěšuje i vlajka královská. [664] => [665] => === Znak === [666] => [667] => {{Podrobně|Státní znak Nizozemska}} [668] => [669] => Nizozemský státní znak je tvořen modrým štítem, posypaný zlatými šindely a se zlatým lvem s napřaženým mečem v jedné a svazkem sedmi šípů v druhé tlapě. Pod štítem je francouzské motto „Je Maintiendrai“ ({{Vjazyce2|cs|Já udržím}}). Na štít je položena královská koruna, [[štítonoš]]i jsou dva zlatí lvi Je-li panovníkem muž, může být koruna nahrazena přílbou s klenotem ottonské větve Nasavských: černá křídla, přeložená prohnutým stříbrným kosmým břevnem, na kterém jsou tři zelené lipové listy řapíky vzhůru. [670] => [671] => Celý znak je položen na [[Erbovní plášť a stan|královský stan]] pod další královskou korunou. [672] => [673] => === Hymna === [674] => [675] => {{Podrobně|Nizozemská hymna}} [676] => [677] => Nizozemská hymna je píseň ''Wilhelmus van Nassouwe'' ({{Vjazyce2|cs|''Vilém Nasavský''}}). Pochází nejméně z roku 1572, což z ní činí nejstarší národní hymnu, která se dnes používá (za předpokladu, že je definována jako skládající se jak z melodie, tak z textu). [678] => [679] => === Další symboly === [680] => [681] => [[Oranžová|Oranžová barva]] je všeobecně považována za symbol Nizozemska. Toto se projevuje nejenom v barvě sportovních stejnokrojů, ale tato barva převládá u nizozemských sportovních [[Fanoušek|fanoušků]]. [682] => [683] => Národní rostlinou Nizozemska je [[tulipán]]. [684] => [685] => [686] => Soubor:Dutch football supporters 20120609 (1).jpg|Nizozemští fotbaloví fanoušci, oranžová je národním symbolem [687] => [688] => Soubor:Tulip Hà Lan 8.jpg|Zahrada [[Keukenhof]] a její tulipány, velké symboly Nizozemska [689] => [690] => [691] => == Geografie == [692] => [[Soubor:Netherlands, Zoetermeer, Zoetermeerse Meerpolder (1).JPG|náhled|Polder 5,53 metru pod úrovní moře]] [693] => Nizozemsko je nížinatá země na pobřeží [[Severní moře|Severního moře]]. Na [[východ]]ě hraničí s [[Německo|Německem]] (délka hranice 577 km) a na [[jih]]u s [[Belgie|Belgií]] (délka hranice 450 km). Na jihozápadě se táhne lesnatá plošina, kde se nachází nejvyšší vrchol Nizozemska, 322,5 [[metr]]ů vysoký [[Vaalserberg]]. [694] => [[Soubor:Satellite image of the Netherlands in May 2000.jpg|náhled|Satelitní pohled na Nizozemsko]] [695] => === Hydrosféra === [696] => Pro pobřežní oblasti Nizozemska jsou typické prolákliny mělkých přílivových plošin. Existují dva druhy těchto plošin – ''[[watty]]'' a ''[[marše]]''. Watty se vyskytují v okrajovém moři [[Waddenzee]] a jsou přílivem zaplavovány a odlivem obnažovány. Na mnoha místech obyvatelé země zpevnili písečné valy a přesypy, postavili hráze a odčerpáváním vody udržují watty vysušené – takto rozšiřují území státu, tyto plochy se nazývají [[polder]]y, jejich podstatná část vznikla v rámci projektu [[Zuiderzeewerken]] během 20. století. Marše jsou úrodné pobřežní nížiny na říčních nánosech. Při jejich dostatečném odvodnění se mění v úrodná pole. Na východě a jihu Nizozemska se nachází pahorkatina, jejichž údolími protékají velké evropské řeky. Na pomezí Waddenzze a Severního moře se nacházejí [[Západofríské ostrovy]]. [697] => [698] => === Podnebí === [699] => V Nizozemsku převládá [[oceánské podnebí]]. Roční úhrn [[srážky|srážek]] je poměrně vysoký, pohybuje se v rozmezí 750–850 [[Metr#Milimetr|mm]]. Velmi často se ve vnitrozemí objevují mlhy a často vane silný [[vítr]]. Na pobřeží často zuří bouře. Tyto bouře mohou způsobovat záplavy. Jen šest dní v roce je v Nizozemsku bezvětrno. [[Podnebí]] v Nizozemsku ovlivňuje také teplý [[Golfský proud]] v [[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]]. Díky němu jsou zimy relativně teplé, naopak léta příliš teplá nejsou. [700] =>
[701] => {|class="wikitable" style="text-align:center; margin-left:1em; margin-bottom:1em; font-size: 95%;" [702] => |+Dlouholeté teplotní průměry v letech [[1971]] až [[2000]]{{Citace elektronické monografie | titul = Dlouholeté teplotní průměry | url = http://www.knmi.nl/index_en.html | datum vydání = 30.11.2009 | datum aktualizace = 30.11.2009 | datum přístupu = 20.2.2010 | vydavatel = Royal Netherlands Meteorological Institute (KNMI) | místo = Nizozemsko | jazyk = nizozemsky}} [703] => ! [704] => ! Led [705] => ! Úno [706] => ! Bře [707] => ! Dub [708] => ! Kvě [709] => ! Čer [710] => ! Čev [711] => ! Srp [712] => ! Zář [713] => ! Říj [714] => ! Lis [715] => ! Pro [716] => ! Roční průměr [717] => |- [718] => ! Průměrná nejvyšší teplota [719] => | '''5,2''' [720] => | 6,1 [721] => | 9,6 [722] => | 12,9 [723] => | 17,6 [724] => | 19,8 [725] => | 22,1 [726] => | '''22,3''' [727] => | 18,7 [728] => | 14,2 [729] => | 9,1 [730] => | 6,4 [731] => | 13,7 [732] => |- [733] => ! Průměrná nejnižší teplota [734] => | 0,0 [735] => | '''-0,1''' [736] => | 2,0 [737] => | 3,5 [738] => | 7,5 [739] => | 10,2 [740] => | '''12,5''' [741] => | 12,0 [742] => | 9,6 [743] => | 6,5 [744] => | 3,2 [745] => | 1,3 [746] => | 5,7 [747] => |- [748] => ! Průměrná teplota (°C) [749] => | '''2,8''' [750] => | 3,0 [751] => | 5,8 [752] => | 8,3 [753] => | 12,7 [754] => | 15,2 [755] => | '''17,4''' [756] => | 17,2 [757] => | 14,2 [758] => | 10,3 [759] => | 6,2 [760] => | 4,0 [761] => | 9,8 [762] => |- [763] => ! Průměrné srážky (mm) [764] => | 67 [765] => | 48 [766] => | 65 [767] => | '''45''' [768] => | 62 [769] => | 72 [770] => | 70 [771] => | 58 [772] => | 72 [773] => | 77 [774] => | '''81''' [775] => | 77 [776] => | 793 [777] => |- [778] => ! Průměrný sluneční svit [779] => | 52 [780] => | 79 [781] => | 114 [782] => | 158 [783] => | '''204''' [784] => | 187 [785] => | 196 [786] => | 192 [787] => | 133 [788] => | 106 [789] => | 60 [790] => | '''44''' [791] => | 1524 [792] => |} [793] =>
[794] => [795] => === Flóra a fauna === [796] => Ve srovnání s prehistorickou dobou se silně snížil rozsah lesů (nyní necelých 9 % plochy Nizozemska) a bažin. Většina dubových a březových porostů na východě byla vysazena, stejně tak jako rozsáhlé jehličnaté a listnaté lesy na pahorcích v centrální oblasti [[Veluwe]]. Značnou část zemědělské půdy nyní zabírají komerční lesní pěstitelské školky. [797] => [798] => Na severu tvoří zajímavý biogeografický komplex moře Waddenzee s pískovými lavicemi, waty a bažinami. Jedná se o nejvýznamnější watové (periodicky přílivem zaplavované a odlivem obnažované území) v západní Evropě, kde se vyskytuje řada druhů původních a stěhovavých ptáků, ryb a korýšů. Pobřežní duny pokrývá specifický travní porost helm a další tvrdé trávy, zatímco waty přitahují slanomilné rostliny, jako je [[Slanorožec evropský|slanorožec]]. Původní zvířenu představují oblasti polderů s vyskytujícími se [[Vydra říční|vydrami]]. [799] => [[Soubor:Nijlânnermolen Workum.jpg|náhled|Krajina ve Frísku]] [800] => === Krajina === [801] => Nizozemská [[krajina]] je většinou [[kulturní krajina]], tedy vzniklá zásahy člověka do různých krajinných typů. Nejznámější nizozemské krajinné typy podle [[Zemina|zeminy]] jsou: [[Duna|písečné duny]], říční a přímořské [[jíl]]ové naplaveniny, [[rašeliniště]], [[Křída (hornina)|křídové]] útesy v [[Limburg (nizozemská provincie)|Limburgu]] a [[polder]]y v provincii [[Flevoland]]. [802] => [803] => V Nizozemsku je několik chráněných oblastí, zejména tam, kde je ještě [[les]] a [[vřesoviště]] a asi dvacet [[Národní park|národních parků]], z nichž nejznámější jsou: [[Oosterschelde]] v provincii [[Zeeland]] a [[Veluwezoom]] a [[De Hoge Veluwe]] v provincii [[Gelderland]]. Uprostřed konurbací [[Randstad]], kterou tvoří čtyři velké [[aglomerace]] – [[Amsterdam]], [[Haag]], [[Rotterdam]] a [[Utrecht]] je založena čistě kulturní krajina, které se říká „Zelené srdce“ (''Het groene Hart''). [804] => [805] => == Politický systém == [806] => === Vláda === [807] => [[Soubor:Den Haag Binnenhof.jpg|náhled|[[Binnenhof]] v [[Haag]]u je centrum nizozemské politické scény]]Nizozemsko je [[konstituční monarchie|konstituční (dědičná) monarchie]] a státoprávně [[parlamentní demokracie]]. [[Hlava státu|Hlavou státu]] je od roku [[2013]] král [[Vilém Alexandr Nizozemský|Vilém Alexandr]]. [[Nizozemská monarchie|Král]] sdílí [[Výkonná moc|výkonnou moc]] s Radou ministrů prostřednictvím Státní rady, jejíž je ústavním předsedou, ale praktický vliv krále na exekutivu je velmi omezený. Předsedou Rady ministrů je [[Předseda vlády Nizozemska|Minister-president]] ([[Předseda vlády|premiér]]). Spolu s ostatními ministry a náměstky tvoří nizozemský kabinet a spolu s králem tvoří nizozemskou [[Vláda|vládu]]. [[Binnenhof]] v [[Haag]]u je centrum nizozemské politické scény nepřetržitě již od 16. století a zároveň zde bydlí i nizozemský král. [808] => [809] => Jako moderní konstituční monarchie a parlamentní demokracie je v Nizozemsku uznáván systém „trias politica“ neboli rozdělení moci do tří skupin: [810] => # [[zákonodárná moc]]: Staten-Generaal — [[Senát|horní]] (75 členů) a [[Poslanecká sněmovna|dolní komora]] (150 členů) — [[vláda]] — [[Panovník|král]] a [[Ministr|ministři]] [811] => # [[výkonná moc]]: Král a Rada ministrů s Radou státu (Raad van State) jako poradního orgánu [812] => # [[soudní moc]]: soudci jsou jmenováni králem na celý život [813] => [814] => === Politické strany === [815] => Vzhledem k [[Pluralismus (politická teorie)|pluralitnímu]] politickému systému a velkému množství politických stran se od osmnáctého století nepodařilo žádné politické straně získat v parlamentu absolutní většinu. Obecně lze říci, že na politické scéně dominují v Nizozemsku tři bloky: [[Christen Democratisch Appèl|Křesťanskodemokratická výzva]], [[Partij van de Arbeid (Nederland)|Strana práce]] a [[Volkspartij voor Vrijheid en Democratie|Lidová strana pro svobodu a demokracii]]. V roce 2002 se stala velmi populární strana zavražděného politika [[Pim Fortuyn|Pima Fortuyna]] a v roce 2006 získala devět mandátu [[Strana pro svobodu]] politika [[Geert Wilders|Geerta Wilderse]]. V Nizozemsku, na rozdíl od Česka se do parlamentu může dostat prakticky každá strana, získá-li ve volbách do dolní komory potřebný počet voličů na základě tzv. volebního dělitele. Příklad výpočtu: 10.000.000 hlasů pro 150 mandátů dává volebního dělitele 66.667. V tomto případě získá každá strana za každých 66.667 hlasů 1 mandát. Nevýhodou tohoto systému je velké množství zbytkových hlasů, které jsou velmi složitým způsobem přidělovány největším stranám. Výhodou je, že nevznikají patové situace a že prakticky každá strana může mít zastoupení v parlamentu. [816] =>
[817] => {| class="wikitable" [818] => !rowspan=2 align="left"|Název v nizozemštině [819] => !rowspan=2 align="left"|Zkratka [820] => !rowspan=2|Vznik [821] => !rowspan=2 align="left"|Název v češtině [822] => !colspan=3|Počet [823] => !rowspan=2|Členů (2007) [824] => |- [825] => !TK*2017 [826] => !EK*2015 [827] => !EP*2014   [828] => |- [829] => |[[Christen Democratisch Appèl]] [830] => |CDA [831] => |align="right"|[[1980]] [832] => |Křesťanskodemokratická výzva [833] => |align="right"|19 [834] => |align="right"|12 [835] => |align="right"|5 [836] => |align="right"|69.200 [837] => |- [838] => |[[Partij van de Arbeid]] [839] => |PvdA [840] => |align="right"|[[1946]] [841] => |Strana práce [842] => |align="right"|9 [843] => |align="right"|8 [844] => |align="right"|3 [845] => |align="right"|59.327 [846] => |- [847] => |[[Socialistická strana (Nizozemsko)|Socialistische Partij]] [848] => |SP [849] => |align="right"|[[1971]] [850] => |Socialistická strana [851] => |align="right"|14 [852] => |align="right"|9 [853] => |align="right"|2 [854] => |align="right"|50.238 [855] => |- [856] => |[[Volkspartij voor Vrijheid en Democratie]] [857] => |VVD [858] => |align="right"|[[1948]] [859] => |Lidová strana pro svobodu a demokracii [860] => |align="right"|33 [861] => |align="right"|13 [862] => |align="right"|3 [863] => |align="right"|36.832 [864] => |- [865] => |[[Partij voor de Vrijheid]] [866] => |PVV [867] => |align="right"|[[2006]] [868] => |Strana pro svobodu [869] => |align="right"|20 [870] => |align="right"|9 [871] => |align="right"|4 [872] => |align="right"|0 [873] => |- [874] => |[[GroenLinks]] [875] => |GL [876] => |align="right"|[[1990]] [877] => |Zelená levice [878] => |align="right"|14 [879] => |align="right"|4 [880] => |align="right"|2 [881] => |align="right"|21.901 [882] => |- [883] => |[[Křesťanská unie (Nizozemsko)|ChristenUnie]] [884] => |CU [885] => |align="right"|[[2001]] [886] => |Křesťanská unie [887] => |align="right"|5 [888] => |align="right"|3 [889] => |align="right"|2 [890] => |align="right"|27.683 [891] => |- [892] => |[[Democraten 66]] [893] => |D66 [894] => |align="right"|[[1966]] [895] => |Demokraté 66 [896] => |align="right"|19 [897] => |align="right"|10 [898] => |align="right"|4 [899] => |align="right"|10.370 [900] => |- [901] => |[[Staatkundig Gereformeerde Partij]] [902] => |SGP [903] => |align="right"|[[1918]] [904] => |Státně reformační strana [905] => |align="right"|3 [906] => |align="right"|2 [907] => |align="right"|0 [908] => |align="right"|26.906 [909] => |- [910] => |[[Partij voor de Dieren]] [911] => |PvdD [912] => |align="right"|[[2002]] [913] => |Strana pro zvířata [914] => |align="right"|5 [915] => |align="right"|2 [916] => |align="right"|1 [917] => |align="right"|6.972 [918] => |- [919] => |[[Onafhankelijke Senaatsfractie]] [920] => |OSF [921] => |align="right"|[[1995]] [922] => |Nezávislá senátní frakce [923] => |align="right"|0 [924] => |align="right"|1 [925] => |align="right"|0 [926] => |align="right"|0 [927] => |- [928] => |[[50PLUS]] [929] => |50+ [930] => |align="right"|[[2004|2009]] [931] => |50PLUS [932] => |align="right"|4 [933] => |align="right"|2 [934] => |align="right"|0 [935] => |align="right"|0 [936] => |} [937] => [938] => *TK = Tweede Kamer (Poslanecká sněmovna), (+3 mandáty Denk- v nizozemštině: mysli, v turečtině: rovnost,+2 mandáty Forum voor Demokratie, FvD) [939] => *EK = Eerste Kamer (Senát) [940] => *EP = Europees parlament (Evropský parlament) [941] =>
[942] => [943] => === Královská rodina === [944] => [[Dynastie Nasavských]] nebo jen [[Nasavští]] je vládnoucí dynastie v Nizozemsku a do roku [[1962]] také v [[Lucembursko|Lucembursku]]. Rod je původem z německého [[Nassavsko|Nassavska]], podle kterého nese jméno a kde nejdříve jeho příslušníci vládli jako [[hrabě|hrabata]] a později jako [[vévoda|vévodové]]. Později se rod rozdělil na syny nassavského hraběte [[Hendrik II. Nasavský|Hendrika II.]] a na Ottonskou a Walramskou linii, z nichž později vznikly větvě Nassau-Weilburg, Nassau-Dillenburg, Oranje-Nassau, Nassau-Siegen a další. [945] => Nejslavnějšími členy rodu jsou: [[Vilém I. Oranžský]], vůdce nizozemského povstání za nezávislost proti [[Španělští Habsburkové|španělským Habsburkům]], jeho pravnuk [[Vilém III. Oranžský]], který se stal na přelomu 17. a 18. století anglickým králem, první nizozemský král [[Vilém I. Nizozemský]] a bývalá královna [[Beatrix Nizozemská|Beatrix]]. Po [[Genealogie|genealogické]] stránce je dynastie Nassavských v hlavních liniích vymřelá, ale nizozemská ústava označuje rod ''Oranžsko-nasavský'' jako vládnoucí. [946] => [947] => === Administrativní dělení === [948] => '''Nizozemsko''' je rozděleno na dvanáct provincií: [949] => {{clear}} [950] => {| style="background:white;text-align:center" class="wikitable sortable" [951] => ! Provincie [952] => ! Hlavní město [953] => ! Největší město [954] => !Rozloha
(km²) [955] => !Obyvatelstvo [956] => !Hustota
zalidnění
(ob./km²) [957] => |- [958] => |align="left"| [[Soubor:Flag Drenthe.svg|23px|okraj|Drenthe]] [[Drenthe]] || [[Assen]] || [[Assen]] || 2 641|| {{Nts|486197}} || 184 [959] => |- style="background-color: #F8F8FF;" [960] => |align="left"| [[Soubor:Flevolandflag.svg|23px|Flevoland]] [[Flevoland]] || [[Lelystad]] || [[Almere]] || 1 417|| {{Nts|374424}}|| 264 [961] => |- [962] => |align="left"| [[Soubor:Frisian flag.svg|23px|okraj|Frísko]] [[Frísko]] || [[Leeuwarden]] || [[Leeuwarden]] || 3 341|| {{Nts|642209}}|| 192 [963] => |- style="background-color: #F8F8FF;" [964] => |align="left"| [[Soubor:Flag of Gelderland.svg|23px|okraj|Gelderland]] [[Gelderland]] || [[Arnhem]] || [[Nijmegen]] || 4 971|| {{Nts|1979059}}|| 398 [965] => |- [966] => |align="left"| [[Soubor:Flag Groningen.svg|23px|okraj|Groningen]] [[Groningen (provincie)|Groningen]] || [[Groningen]] || [[Groningen]] || 2 333|| {{Nts|573614}}|| 246 [967] => |- style="background-color: #F8F8FF;" [968] => |align="left"| [[Soubor:Flag Zuid-Holland.svg|23px|okraj|Jižní Holandsko]] [[Jižní Holandsko]] || [[Haag]] || [[Rotterdam]] || 2 814|| {{Nts|3455097}}|| 1228 [969] => |- [970] => |align="left"| [[Soubor:NL-LimburgVlag.svg|23px|okraj|Limburg]] [[Limburg (nizozemská provincie)|Limburg]] || [[Maastricht]] || [[Maastricht]] || 2 150|| {{Nts|1127805}}|| 525 [971] => |- style="background-color: #F8F8FF;" [972] => |align="left"| [[Soubor:Flag Overijssel.svg|23px|okraj|Overijssel]] [[Overijssel]] || [[Zwolle]] || [[Enschede]] || 3 325|| {{Nts|1116374}}|| 336 [973] => |- [974] => |align="left"| [[Soubor:North Brabant-Flag.svg|23px|okraj|Severní Brabantsko]] [[Severní Brabantsko]]|| [['s-Hertogenbosch]] || [[Eindhoven]] || 4 916|| {{Nts|2419042}}|| 492 [975] => |- style="background-color: #F8F8FF;" [976] => |align="left"| [[Soubor:Flag North-Holland, Netherlands.svg|23px|okraj|Severní Holandsko]] [[Severní Holandsko]] || [[Haarlem]] || [[Amsterdam]] || 2 671|| {{Nts|2613070}}|| 978 [977] => |- [978] => |align="left"| [[Soubor:Utrecht (province)-Flag.svg|23px|okraj|Utrecht]] [[Utrecht (provincie)|Utrecht]] || [[Utrecht]] || [[Utrecht]] || 1 385|| {{Nts|1190604}}|| 860 [979] => |- style="background-color: #F8F8FF;" [980] => |align="left"| [[Soubor:Flag of Zeeland.svg|23px|okraj|Zeeland]] [[Zeeland]] || [[Middelburg]] || [[Middelburg]] || 1 787|| {{Nts|380497}}|| 213 [981] => |} [982] => Kromě provincií spadají pod Nizozemsko též 3 zvláštní správní obvody Bonaire, Saba a Svatý Eustach, pro které se používá společné pojmenování „[[Karibské Nizozemsko]]“. [983] => [984] => === Členství v mezinárodních organizacích === [985] => [[Soubor:Aankomst EU Commissie - Arrival EU Commission (24200800796).jpg|náhled|Nizozemský premiér [[Mark Rutte]] a předseda Evropské komise [[Jean-Claude Juncker]] 7. ledna 2016]] [986] => * [[Benelux|Ekonomická unie mezi Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem (BENELUX)]] [987] => * [[Evropská unie|Evropská unie (EU)]] [988] => * [[Severoatlantická aliance|Severoatlantická aliance (NATO)]] [989] => * [[Organizace spojených národů|Organizace spojených národů (OSN)]] [990] => * [[Rada Evropy|Rada Evropy (EC)]] [991] => * [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)]] [992] => * [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)]] [993] => * [[Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj|Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)]] [994] => * [[Interpol|Mezinárodní kriminálně-policejní organizace (Interpol)]] [995] => * [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO)]] [996] => * [[Mezinárodní telekomunikační unie|Mezinárodní telekomunikační unie (ITU)]] [997] => * [[Světová organizace duševního vlastnictví|Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO)]] [998] => a mnoho jiných. [999] => [1000] => == Ekonomika == [1001] => {{Podrobně|Ekonomika Nizozemska}} [1002] => [[Soubor:Economic growth of the Netherlands.jpg|náhled|Dlouhodobý vývoj nizozemského [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele]] [1003] => Nizozemsko je jednou z nejbohatších zemí na [[svět]]ě a celosvětově vzato se řadí mezi dvacet největších ekonomik. Země je členem [[Eurozóna|Eurozóny]], platí se [[euro|eurem]]. [[Hrubý domácí produkt|HDP]] se v současné době pohybuje okolo 38 600 [[Americký dolar|USD]] na obyvatele. Hlavní obchodní partneři jsou [[Německo]] (25,2 %), [[Belgie]] (14,6 %), [[Francie]] (8,4 %), [[Spojené království|Spojené království Velké Británie a Severního Irska]] (8,9%) a [[Itálie]] (4,6%).{{Citace elektronické monografie | titul = The World Factbook | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nl.html | datum vydání = 30.11.2009 | datum aktualizace = 30.11.2009 | datum přístupu = 20.2.2010 | vydavatel = Central Intelligence Agency ([[Central Intelligence Agency|CIA]]) | místo = [[Spojené státy americké|USA]] | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20200515122703/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nl.html | datum archivace = 2020-05-15 | nedostupné = ano }} Podle [[Index ekonomické svobody|Indexu ekonomické svobody]] má Nizozemsko osmou nejsvobodnější ekonomiku světa (k roku 2023).{{Citace elektronického periodika [1004] => | titul = Country Rankings: World & Global Economy Rankings on Economic Freedom [1005] => | periodikum = www.heritage.org [1006] => | url = https://www.heritage.org/index/ranking [1007] => | jazyk = en [1008] => | datum přístupu = 2023-07-19 [1009] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171026110910/http://www.heritage.org/index/ranking [1010] => | datum archivace = 2017-10-26 [1011] => }} Podle [[Globální index inovací|globálního indexu inovací]] je pátou nejinovativnější zemí na světě (k roku 2022).{{Citace elektronického periodika [1012] => | příjmení = [1013] => | titul = Global Innovation Index 2022, 15th Edition [1014] => | periodikum = www.wipo.int [1015] => | url = https://www.wipo.int/global_innovation_index/en/2022/index.html [1016] => | poznámka = DOI: 10.34667/tind.46596 [1017] => | jazyk = en [1018] => | datum přístupu = 2023-07-19 [1019] => }} Základem nizozemského hospodářství je průmysl, obchod a doprava. Určitou roli hraje i zemědělství. [1020] => [1021] => === Energie === [1022] => Nejdůležitější těžbou nerostné suroviny je těžba [[Zemní plyn|zemního plynu]] (Nizozemsko je v těžbě zemního plynu 6. na světě). Ten je určen především k výrobě elektrické [[energie]], kterou vyrábějí tepelné elektrárny na zemní plyn, a na export. Kromě něj se těží ještě [[ropa]], [[Halit|sůl kamenná]], [[draslík|draselno]]-[[hořčík|hořečnaté]] soli, [[vápenec]], [[slín]] a [[keramická hlína]]. Zajímavostí je, že Nizozemsko bylo v 70. letech první zemí, kde byl vypozorován jev sporného a paradoxně negativního dopadu objevu přírodních zdrojů na ekonomiku. Od té doby se hovoří o tzv. [[Holandská nemoc (hospodářství)|holandské nemoci]] (jež je jedním z aspektů obecnějšího [[prokletí přírodních zdrojů]]).{{Citace elektronického periodika [1023] => | příjmení = Vybíral [1024] => | jméno = Jaroslav [1025] => | titul = Sláva, či prokletí přírodního bohatství? Nizozemci by mohli vyprávět [1026] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [1027] => | url = https://hn.cz/c1-67116490-slava-ci-prokleti-prirodniho-bohatstvi-nizozemci-by-mohli-vypravet [1028] => | datum vydání = 2022-09-21 [1029] => | jazyk = cs [1030] => | datum přístupu = 2023-07-19 [1031] => }} [1032] => [1033] => === Průmysl === [1034] => [[Soubor:Former Heineken Brewery in Amsterdam.jpg|náhled|Historické sídlo společnosti [[Heineken]] v Amsterdamu]] [1035] => Zvláště zpracování ropy je velmi rozvinuté, největší rafinerie se nachází u [[Rotterdam]]u, dále je rozvinutý [[Chemický průmysl|průmysl chemický]] a [[Petrochemický průmysl|petrochemický]] ([[Royal Dutch Shell]]), [[Strojírenství|strojírenský]], [[Elektrotechnický průmysl|elektrotechnický]] (např. [[Philips]] nebo výrobce navigací [[TomTom]]), [[Potravinářství|potravinářský]] ([[Heineken]] je největší [[Výroba piva|pivovarnickou]] firmou Evropy a druhou největší na světě{{Citace elektronického periodika [1036] => | titul = Produkce piva se rekordně propadla. Mohou za to Číňané [1037] => | periodikum = BusinessInfo [1038] => | url = https://www.businessinfo.cz/clanky/produkce-piva-se-rekordne-propadla-mohou-za-to-cinane/ [1039] => | datum vydání = 2019-07-28 [1040] => | datum přístupu = 2023-07-19 [1041] => }}), [[Výroba skla|sklářský]], [[Textilní průmysl|textilní]], keramický, papírenský a hutnictví [[železo|železa]] a [[hliník]]u, loděnice např. Royal Huisman se zakázkami mimo jiné pro Britskou královskou rodinu. Jednou z největších [[Personalistika|personalistických]] firem světa je [[Randstad Holding|Randstad]]. Finančním gigantem je [[ING Group|ING]]. [1042] => [1043] => === Obchod === [1044] => [[Soubor:Beursplein 5 (cropped and edited).jpg|vlevo|náhled|Budova Amsterdamské burzy]] [1045] => [[Euronext Amsterdam|Amsterdamská burza]] je nejstarší [[Burza cenných papírů|burzou cenných papírů]] na světě, stála u kolébky moderního kapitalismu.{{Citace monografie [1046] => | příjmení = Braudel [1047] => | jméno = Fernand [1048] => | titul = Civilization and Capitalism, 15th-18th Century [1049] => | url = https://books.google.com/books?id=n_PtAAAAMAAJ&newbks=0&hl=cs [1050] => | vydavatel = Harper & Row [1051] => | počet stran = 680 [1052] => | isbn = 978-0-06-014845-4 [1053] => | poznámka = Google-Books-ID: n_PtAAAAMAAJ [1054] => | jazyk = en [1055] => }} Roku 2000 se sloučila s bruselskou a pařížskou burzou, aby vytvořila společnost [[Euronext]], tedy největšího obchodníka s [[Dluhopis|dluhopisy]] a [[Investiční fond|fondovými]] investičními nástroji na světě, celkově pak šestou největší burzu na světě.{{Citace elektronického periodika [1056] => | titul = Akciové trhy – 10 největších burz světa a jaký na ně má vliv politika? [1057] => | periodikum = lynxbroker.cz [1058] => | url = https://www.lynxbroker.cz/investovani/burzovni-trhy/burzovni-informace/obchodovani-burza/akciovy-trh-a-vliv-politiky/ [1059] => | datum vydání = 2019-09-05 [1060] => | jazyk = cs-CZ [1061] => | datum přístupu = 2023-07-19 [1062] => }} [1063] => [1064] => Díky velmi výhodné poloze u moře se velmi dobře daří obchodu a dopravě, [[Rotterdamský přístav]] je největším námořním i kontejnerovým přístavem v Evropě a desátým největším kontejnerovým přístavem na světě.{{Citace elektronického periodika [1065] => | titul = Lloyd’s List One Hundred Ports 2020 [1066] => | periodikum = Lloydslist.maritimeintelligence.informa.com [1067] => | url = https://lloydslist.maritimeintelligence.informa.com/one-hundred-container-ports-2020 [1068] => | datum přístupu = 2023-07-19 [1069] => }} Do začátku 21. století byl největším přístavem na světě, pak byl předstižen mohutnou asijskou konkurencí.{{Citace periodika [1070] => | příjmení = [1071] => | jméno = [1072] => | titul = Rotterdamský přístav se posouvá do moře [1073] => | periodikum = Technický týdeník [1074] => | datum vydání = 2006-01-01 [1075] => | jazyk = cs [1076] => | url = https://www.technickytydenik.cz/rubriky/archiv/rotterdamsky-pristav-se-posouva-do-more_17563.html [1077] => | datum přístupu = 2023-07-19 [1078] => }} Táhne se v délce 40 kilometrů od centra města až po umělý výběžek v Severním moři. Je zároveň obří průmyslovou zónou s množstvím chemických továren a elektráren. Do roku 2030 chce být evropským lídrem v přepravě [[Zelený vodík|zeleného vodíku]].{{Citace periodika [1079] => | příjmení = Tramba [1080] => | jméno = David [1081] => | titul = Rotterdamský přístav si chce udržet svou slávu. Místo ropy a uhlí se zaměří na zelený vodík [1082] => | periodikum = Ekonomický deník [1083] => | datum vydání = 2022-09-12 [1084] => | jazyk = cs [1085] => | url = https://ekonomickydenik.cz/rotterdamsky-pristav-si-chce-udrzet-svou-slavu-misto-ropy-a-uhli-se-zameri-na-zeleny-vodik/ [1086] => | datum přístupu = 2023-07-19 [1087] => }} [1088] => [1089] => === Zemědělství === [1090] => [[Soubor:Kaasmarkt2 close.jpg|náhled|Trh se sýry ve městě [[Gouda (Nizozemsko)|Gouda]]]] [1091] => V Nizozemsku je převaha nížin, je zde mírné vlhké podnebí a úrodné půdy, proto jsou zde předpoklady pro dobře rozvinuté zemědělství. Nizozemské zemědělství je vysoce rozvinuté, intenzivní, výkonné a mechanizované. Zaměstnává ale jen 3,7 % obyvatelstva. Pěstují se různé plodiny, nejvíce ale obilí, cukrová řepa, kukuřice a brambory. Živočišná výroba se na zemědělské produkci podílí celými 70 % a zaměřuje se především na chov skotu (mléčné výrobky → nizozemské sýry), drůbeže a prasat. Pěstují se též květiny, např. [[tulipán]]y. Tulipán je národní rostlina Nizozemska. [1092] => [1093] => === Doprava === [1094] => [[Soubor:Maasvlakte-europort.jpg|náhled|Letecký pohled na část přístavu v Rotterdamu]] [1095] => Toto odvětví je pro Nizozemskou ekonomii velmi důležité, hlavně následující kategorie: [1096] => [1097] => * [[silnice|silniční]] síť je se svojí délkou 136 827 km jednou z nejhustších v Evropě. Všechny silnice, včetně [[dálnice|dálnic]] jsou bez [[mýtné]]ho a všechna vozidla musí platit [[silniční daň]]. Zatímco před 2. světovou válkou byly v ulicích nizozemských obcí v převaze koňské povozy a cyklisté, od konce války do začátku 70. let 20. století došlo v Nizozemí k růstu životní úrovně a tak rychlému vzestupu vlastnictví motorových vozidel, že územní plány některých měst počítaly v centrech s vytvářením parkovišť na úkor tamních budov. [1098] => ** Typické pro Nizozemsko jsou speciální, od vozovky oddělené postranní pruhy pro cyklisty u většiny silnic první třídy a některých dálnic. [[Stezka pro cyklisty|Cyklostezky]] byly masivně budovány po období prvního [[ropný šok|ropného šoku]] v roce [[1973]], který revidoval výhledy motoristů, a po protestech obyvatel s neudržitelnou dopravní politikou s mnoha mrtvými cyklisty a chodci na silnicích.[http://www.youtube.com/watch?v=XuBdf9jYj7o How the Dutch got their cyclopaths] [1099] => * [[železniční doprava]] – železniční síť má celkovou délku 2896 km, z toho 2084 km elektrifikovaných. [1100] => * [[lodní doprava]] je možná do přístavů na pobřeží [[Severní moře|Severního moře]]; [[Haarlem]], [[Harlingen (stad)|Harlingen]], [[IJmuiden]], [[Rotterdam]], [[Terneuzen]], [[Vlissingen]], ale i přes síť kanálů (6215 km) a řek [[Rýn]], [[Máza]] a [[Šelda]] do některých měst ve vnitrozemí; [[Amsterdam]], [[Delfzijl]], [[Dordrecht]], [[Eemshaven]], [[Groningen]], [[Maastricht]] a [[Utrecht]] i pro lodě nad 50 tun výtlaku, které spojují nizozemské [[přístav]]y s okolními zeměmi a umožňují proplutí až k [[Severní moře|Severnímu moři]]. [1101] => * [[letecká doprava]] – největším mezinárodním letištěm v Nizozemsku je [[Schiphol]]. Větší letiště, hlavně pro mezinárodní nízkonákladovou a regionální dopravu, jsou v [[Eindhoven]]u a [[Haag]]u. Celkem bylo v Nizozemsku v roce 2009 27 letišť. Národní leteckou společností je [[KLM]], zároveň jde o nejstarší aerolinky na světě, založeny byly roku 1919.{{Citace elektronického periodika [1102] => | příjmení = Musil [1103] => | jméno = Lukáš [1104] => | titul = 10 nejstarších leteckých společností světa [1105] => | periodikum = Czechairliners.net [1106] => | url = https://www.czechairliners.net/index.php/archiv-clanku-1/314-10-nejstarsich-leteckych-spolecnosti-na-svete.html [1107] => | datum vydání = 2014-11-27 [1108] => | jazyk = cs-cz [1109] => | datum přístupu = 2023-07-19 [1110] => }} [1111] => * produktovody – v Nizozemsku je přes 3,816 km potrubí pro přepravu [[Zemní plyn|zemního plynu]], 365 km potrubí pro přepravu [[Ropa|ropy]] a 716 km potrubí pro přepravu [[Ropný produkt|ropných produktů]]. [1112] => [1113] => === Cestovní ruch === [1114] => [1115] => [[Soubor:Den Haag Scheveningen Kurhaus 03.jpg|náhled|[[Scheveningen]]]] [1116] => Klíčovými destinacemi jsou [[Amsterdam]] a [[Haag]] (''Den Haag'' oder '''s Gravenhage'') se soustavou splavných kanálů (''grachten''), s mnoha historickými budovami, muzei a kulturními institucemi. K Haagu patří také mořské letovisko [[Scheveningen]] s rozsáhlou pláží a promenádou s atrakcemi. Mnoho dalších měst nabízí rozsáhlé soubory historických památek, například [[Delft]], [[Leiden]] a [[Utrecht]]. Dále stojí za návštěvu města v [[Severní Holandsko|Severním Holandsku]] jako [[Alkmaar]] nebo [[Edam]] nabízející pohled do historie přípravy sýrů (mj. [[Eidam]]). [1117] => [1118] => Další turistickou atrakcí je [[Keukenhof]] - Zahrada Evropy, kde každoročně vykvete 6-7 milionů cibulovitých okrasných rostlin, především [[tulipán]]ů. K turistickým atrakcím patří i miniaturní městečko [[Madurodam]] v Haagu nebo zábavní parky [[Efteling]] a [[Walibi World]].[[Soubor:Rietveld schröder house.jpg|náhled|[[Dům Rietvelda a Schröderové]]]] [1119] => [[Soubor:VN5 HDR2.jpg|náhled|vlevo|[[Továrna Van Nelle]]]]Nizozemsko láká i na [[Architektura|architektonické]] památky. Velkou roli v nizozemské architektuře sehrálo hnutí [[De Stijl]] založené roku 1917. Z [[architekt]]ů byl jeho členem zejména [[Gerrit Rietveld]]. Zásady hnutí se pokusil uplatnit v projektu domu v [[Utrecht]]u, který je znám jako [[Dům Rietvelda a Schröderové]]. Ten byl roku 2000 zapsán na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]]. Z pověstných [[Větrný mlýn|větrných mlýnů]], které se staly symbolem Nizozemska, se na seznam Světového dědictví dostala [[síť mlýnů v Kinderdijk-Elshout]]. Ostatní zapsané architektonické památky se týkají unikátního nizozemského způsobu nakládání s vodou (odvodňování, hrazení apod.) – [[obranná linie Amsterdamu]], [[D. F. Woudova parní čerpací stanice]], [[Amsterdamské kanály|systém kanálů okolo Amsterdamu ze 17. století]] a další. Na seznam se dostala i jedna industriální stavba, ukázkově [[Moderní architektura|modernistická]] [[továrna Van Nelle]] z 20. let 20. století.[[Soubor:Amsterdam Royal Palace 1699.jpg|náhled|[[Královský palác v Amsterdamu]]]] [1120] => [[Soubor:Amsterdam - Eggertstraat - View WSW on Nieuwe Kerk.jpg|vlevo|náhled|[[Nieuwe Kerk (Amsterdam)|Nieuwe Kerk]] v Amsterdamu]] [1121] => Turisty však lákají také jiné proslulé stavby jako [[Barokní architektura|barokní]] [[Královský palác v Amsterdamu]], symbol zlatého věku Holandska v [[17. století]]. V současnosti je oficiálním sídlem královské rodiny, která však disponuje ještě dvěma paláci, [[Palác Noordeinde|Noordeinde]] a [[Huis ten Bosch]]. Ze sakrální architektury patří k největším památkám [[Katedrála svatého Martina z Tours (Utrecht)|Katedrála svatého Martina z Tours]] v Utrechtu, jediný kostel v Nizozemsku ve stylu klasické francouzské [[Gotická architektura|gotiky]]. Jinak byla typickou spíše úspornější, tzv. vlámská gotika, již reprezentuje například chrám [[Nieuwe Kerk (Delft)|Nieuwe Kerk]] ve městě Delft, nebo [[Nieuwe Kerk (Amsterdam)|Nieuwe Kerk]] v Amsterdamu, kde se konají korunovace a svatby královské rodiny. Světské užití tohoto druhu gotiky lze prostudovat v Haagu na komplexu budov [[Binnenhof]], kde se scházely nizozemské generální stavy, takže byl dlouho hlavním centrem nizozemského politického života. V blízkosti Binnenhofu se nachází moderní budova nizozemského [[parlament]]u. Nizozemskou [[Renesanční architektura|renesanci]] dobře ilustruje jiný chrám, [[Westerkerk (Amsterdam)|Westerkerk]] v Amsterdamu. [[Historismus (umění)|Historismus]] [[19. století]] pak reprezentuje [[Palác míru]] v [[Haag]]u, kde dnes zasedá [[Mezinárodní soudní dvůr]], nebo koncertní dům [[Concertgebouw]] v Amsterdamu, sídlo symfonického orchestru [[Concertgebouw Orchestra]]. Z technických staveb vyniká most [[Erasmusbrug]] v Rotterdamu, dokončený v roce 1996. [1122] => [1123] => Nizozemsko zaznamenává také drogovou turistiku, neboť tu jsou legální tzv. ''[[coffee shop]]s'', tedy obchody s legální marihuanou.{{Citace elektronické monografie | titul = Inbound and domestic tourism | url = http://www.nbtc.nl/corporate/en/ | datum vydání = 30.11.2009 | datum aktualizace = 30.11.2009 | datum přístupu = 20.2.2010 | vydavatel = Netherlands board of tourism & conventions (NBTC) | místo = [[Spojené státy americké|USA]] | jazyk = anglicky}} [1124] => [1125] => == Obyvatelstvo == [1126] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Nizozemska}} [1127] => === Demografie === [1128] => [[Soubor:Population Netherlands.svg|náhled|Dlouhodobý graf populačního růstu]] [1129] => Nizozemsko mělo v roce 2018 cca 17 400 000 obyvatel a s hustotou 397,7/km² tak bylo pátou nejhustěji osídlenou zemí v Evropě a nejhustěji osídlenou velkou evropskou zemí, neboť je v tomto ohledu předstihováno jen ostrovní [[Malta|Maltou]] a malými [[Městský stát|městskými státy]] ([[Monako]], [[San Marino]], [[Vatikán]]).{{Citace elektronické monografie | titul = Population; key figures | url = http://statline.cbs.nl/StatWeb/publication/?DM=SLEN&PA=37296eng&D1=0-51,56-68&D2=0,10,20,30,40,50,57-59&LA=EN&VW=T | datum vydání = 30.11.2009 | datum aktualizace = 30.11.2009 | datum přístupu = 20.2.2010 | vydavatel = Centraal Bureau voor de statistiek | místo = Nizozemsko | jazyk = anglicky}} Je také šestnáctou nejhustěji osídlenou zemí světa. Skoro polovina obyvatel žije v [[konurbace|konurbaci]] [[Randstad]], kterou tvoří čtyři velké [[aglomerace]] [[Amsterdam]], [[Haag]], [[Rotterdam]] a [[Utrecht]]. Také v jiných provinciích: [[Severní Brabantsko]], [[Limburg (nizozemská provincie)|Limburg]], [[Gelderland]] a [[Overijssel]] žije většina obyvatel ve větších městech. Vzhledem k této situaci má Nizozemsko velmi hustou síť železnic i [[Dálnice|dálnic]]. [1130] => [1131] => === Imigrace === [1132] => [[Soubor:Flickr - FaceMePLS - Zomercarnaval Rotterdam 2010 (20).jpg|náhled|210px|Letní karneval v Rotterdamu, kde žije početná afro-karibská komunita z [[Nizozemské Antily|Antil]] a Surinamu|vlevo]] [1133] => Vzhledem k silné koloniální a postkoloniální imigraci začal v Nizozemsku nábor zahraničních pracovních sil již v šedesátých letech 20. století. Ty přicházely výhradně z [[Turecko|Turecka]] a [[Maroko|Maroka]]. Podíl Turků na celkové cizinecké populaci se zvýšil od roku 1976 do roku 1986 z 21,8 % na 28,3 %, v případě Maročanů došlo ke zvýšení z 12 % na 21,1 %. Stěhování dalších rodinných příslušníků se ve zvýšené míře projevilo až po ukončení náboru, což se časově shodovalo s obdobím hospodářské recese a rostoucí nezaměstnanosti. V roce 1979 bylo konstatováno, že Nizozemsko se stalo na základě nevratných migračních procesů polyetnickou a [[Multikulturalismus|multikulturní]] společností. Poté se realizovalo zrovnoprávnění imigrantů po sociální stránce a byla přijata opatření k posílení jejich politické participace. To se dělo např. v podobě rozšíření volebního práva na komunální úrovni i pro cizince spolu s usnadněním přístupu k nabývání občanství a se státní i komunální podporou organizovaných skupin zájmů. Ani tato opatření nezabránila výrazným etnicko-sociálně podmíněným nerovnostem v oblasti zaměstnanosti. Bylo poukazováno na to, že rubem multikulturní mnohotvárnosti s omezenou autonomií organizovaných skupinových zájmů je smíření s trvalou „minorizací“ imigrantských skupin na podřadné sociální úrovni. Zákon z roku 1998 ukládal všem nizozemským obcím, aby po „integračním šetření“ nabízely státem podporované integrační programy přizpůsobené individuálním potřebám nových přistěhovalců. „Nově příchozí“ se těchto programů museli aktivně účastnit pod hrozbou odnětí sociálních dávek nebo použitím jiných trestů.{{Citace monografie|příjmení=Bade|jméno=Klaus L.|příjmení2=|jméno2=|titul=Evropa v pohybu|vydání=1|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2005|počet stran=497|strany=332–334|isbn=80-7106-559-5}} [1134] => [1135] => Podle údajů nizozemského statistického úřadu (CBS) z 1. ledna 2005 žilo v Nizozemsku 80,9 % Nizozemců, 2,4 % [[Indonésie|Indonésanů]], 2,4 % [[Němci|Němců]], 2,2 % [[Turecko|Turků]], 2,0 % [[Surinam|Surinámců]], 1,9 % [[Maroko|Marokánců]], 0,8 % [[Nizozemské Antily|Antiliánů]] a 6,0 % jiných menšin. Ve srovnání se zbytkem [[Evropa|Evropy]] rostl počet obyvatel v Nizozemsku velmi rychle: 3 miliony v roce 1850, 5 milionů v roce 1900, 10 milionů v roce 1950 a 16 milionů v roce [[2000]].{{Citace elektronické monografie | příjmení = Lahmeyer | jméno = Jan J | titul = Historical demographical data of the whole country | url = http://www.populstat.info/Europe/netherlc.htm | datum vydání = 30.11.2009 | datum aktualizace = 30.11.2009 | datum přístupu = 20.2.2010 | vydavatel = Population statistics | místo = Anglie | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111226211443/http://www.populstat.info/Europe/netherlc.htm | datum archivace = 2011-12-26 | nedostupné = ano }} [1136] => [1137] => Ze 17 milionů obyvatel Nizozemska v roce 2016 bylo 3,8 milionu imigrantského původu."[https://www.cbs.nl/en-gb/news/2016/47/migration-background-still-plays-a-role Migration background still plays a role]". Centraal Bureau voor de Statistiek (CBS). 21. listopadu 2016. Nejvíce přistěhovalců se usazuje ve velkých městech. Podle údajů CBS z roku 2006 byla přibližně jedna třetina obyvatel [[Amsterdam]]u, [[Haag]]u a [[Rotterdam]]u neevropského původu. Neevropského či „nezápadního“ původu byla i více než polovina mladých lidí v Amsterdamu a Rotterdamu."[https://www.cbs.nl/en-gb/news/2006/31/half-of-young-big-city-dwellers-have-non-western-background Half of young big-city dwellers have non-western background]". Centraal Bureau voor de Statistiek (CBS). 1. srpna 2006. Velkým problémem některých komunit je nízká účast na trhu práce. V roce 2006 mělo práci pouze 38,7% Maročanů a 43,9% Turků ve věku 15-64 let. Více než 30% Turků a Maročanů patřilo mezi příjemce dávek sociálního zabezpečení, v porovnání se 13% autochtonních Nizozemců."[http://focus-migration.hwwi.de/The-Netherlands.2644.0.html?L=1 Netherlands] {{Wayback|url=http://focus-migration.hwwi.de/The-Netherlands.2644.0.html?L=1 |date=20170430110347 }}". Federal Agency for Civic Education (Bundeszentrale für politische Bildung). K září 2016 bylo v Nizozemsku registrováno 64,000 uprchlíků ze [[Sýrie]]."[http://www.dutchnews.nl/news/archives/2016/09/some-64000-syrians-are-now-officially-resident-in-the-netherlands/ Some 64,000 Syrians are now officially resident in the Netherlands]". DutchNews.nl. 28. září 2016. [1138] => [1139] => === Jazyk === [1140] => [[Soubor:BevolkinsdichtheidNederland.png|náhled|[[Hustota zalidnění]] v jednotlivých provinciích]] [1141] => Oficiální řečí v Nizozemsku je [[nizozemština]] a [[fríština]]. Obě řeči patří uvnitř [[Indoevropské jazyky|indoevropské jazykové]] rodiny mezi [[západogermánské jazyky]]. [[Nizozemština]] je mimo Nizozemska také oficiální řečí v [[Belgie|Belgii]] ([[Vlámsko]]) a mimo [[Evropa|Evropu]] i v [[Surinam]]u a na nizozemských ostrovech v Karibiku ([[Aruba]], [[Bonaire]], [[Curaçao]], [[Saba]], [[Svatý Eustach (ostrov)|Svatý Eustach]], [[Svatý Martin (nizozemská část)|Svatý Martin]]). Někdy se používá také nepřesné označení ''holandština'', které může označovat i dialekty provincií [[Severní Holandsko|Severní]] a [[Jižní Holandsko]]. Vlámština je naproti tomu souhrnný název pro mluvenou [[nizozemština|nizozemštinu]] ve [[Vlámsko|Vlámsku]]. Základem jazyka bylo hornofranské nářečí [[dolnoněmčina]], ze kterého se tento jazyk vyvíjel již před [[12. století|12. stol.]] V [[lexikologie|lexikologii]] i [[morfologie (lingvistika)|morfologii]] má hodně společných znaků s [[němčina|němčinou]], liší se od ní zejména ve [[výslovnost]]i a [[pravopis]]u. [[Dolnoněmčina]] má v Nizozemsku mnoho oblastních nářečí: groningština, drentština, stellingwerfština, sallandština, twentština, veluwština a achterhoekština. Oblastním nářečím je i limburština, kterým se hovoří v provincii [[Limburg (nizozemská provincie)|Limburg]]. Zásluhou výuky jednoho i více cizích jazyků již na základních školách, mluví většina Nizozemců také [[Angličtina|anglicky]], [[Němčina|německy]] nebo [[Francouzština|francouzsky]]. [1142] => [1143] => Počty hovořících: [1144] => * [[Dolnoněmčina]] 1.798.000{{Citace elektronické monografie | titul = Language in the Netherlands, Low Saxon | url = http://taal.phileon.nl/eng/lowsaxon.php | datum vydání = 30.11.2009 | datum aktualizace = 30.11.2009 | datum přístupu = 20.2.2010 | vydavatel = Streektaal.net | místo = Nizozemsko | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20050305213254/http://taal.phileon.nl/eng/lowsaxon.php | datum archivace = 2005-03-05 | nedostupné = ano }} [1145] => * [[Limburština]] 825.000{{Citace elektronické monografie | titul = Language in the Netherlands, Limburgish | url = http://taal.phileon.nl/eng/limburgish.php | datum vydání = 30.11.2009 | datum aktualizace = 30.11.2009 | datum přístupu = 20.2.2010 | vydavatel = Streektaal.net | místo = Nizozemsko | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20210610211439/http://taal.phileon.nl/eng/limburgish.php | datum archivace = 2021-06-10 | nedostupné = ano }} [1146] => * [[Frísko|Fríština]] 453.000{{Citace elektronické monografie | titul = Language in the Netherlands, Frisian | url = http://taal.phileon.nl/eng/frisian.php | datum vydání = 30.11.2009 | datum aktualizace = 30.11.2009 | datum přístupu = 20.2.2010 | vydavatel = Streektaal.net | místo = Nizozemsko | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20091231081721/http://taal.phileon.nl/eng/frisian.php | datum archivace = 2009-12-31 | nedostupné = ano }} [1147] => * [[Severní Brabantsko|Brabantština]] ?{{Citace elektronické monografie | titul = Language in the Netherlands, Brabantisch | url = http://taal.phileon.nl/eng/brabantish.php | datum vydání = 30.11.2009 | datum aktualizace = 30.11.2009 | datum přístupu = 20.2.2010 | vydavatel = Streektaal.net | místo = Nizozemsko | jazyk = anglicky | url archivu = https://www.webcitation.org/66tPn9vVI?url=http://taal.phileon.nl/eng/brabantish.php | datum archivace = 2012-04-13 | nedostupné = ano }} [1148] => * [[Zeeland]]ština ?{{Citace elektronické monografie | titul = Language in the Netherlands, Zeelandic | url = http://taal.phileon.nl/eng/zeelandic.php | datum vydání = 30.11.2009 | datum aktualizace = 30.11.2009 | datum přístupu = 20.2.2010 | vydavatel = Streektaal.net | místo = Nizozemsko | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20070519204645/http://taal.phileon.nl/eng/zeelandic.php | datum archivace = 2007-05-19 | nedostupné = ano }} [1149] => * [[Znakový jazyk]] 20.000 [1150] => [1151] => === Náboženství === [1152] => Podle současných údajů nizozemského centrálního statistického úřadu (Centraal Bureau voor de Statistiek – CBS){{Citace elektronické monografie | titul = Participation in social activities | url = http://statline.cbs.nl/StatWeb/publication/?DM=SLEN&PA=60027eng&D1=91-101&D2=0-2&D3=a&LA=EN&VW=T | datum vydání = 30.11.2009 | datum aktualizace = 30.11.2009 | datum přístupu = 20.2.2010 | vydavatel = Centraal Bureau voor de statistiek | místo = Nizozemsko | jazyk = anglicky}} se hlásilo v roce 2008 ke [[Katolicismus|katolicismu]] 30 % obyvatel, k [[Protestantismus|protestantismu]] 21 %, k jiným náboženstvím 10 % (z toho 5 % [[muslim]]ů a 5 % [[Hinduista|hinduistů]], [[buddhista|buddhistů]], [[Židé|židů]] a ostatních). Žádné náboženství neuvedlo v roce 2008 40 % obyvatel. [1153] => [1154] => Z předválečného počtu 140 tisíc [[Židé v Nizozemsku|Židů]], kteří tvořili 10 % obyvatel Amsterdamu, většina zahynula během [[Holokaust|holocaustu]]. Od 70. let 20. století provádí Nizozemsko liberální imigrační politiku a v roce 2011 žilo v zemi více než 1 milion [[Islám|muslimů]]."[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/zpochybnujete-vyvrazdovani-zidu-jste-asi-na-hlavu_192915.html Zpochybňujete vyvražďování Židů? Jste asi na hlavu... ]". Týden. 4. února 2011. [1155] => [1156] =>
[1157] => {| class="wikitable" [1158] => |+'''Zastoupení církví v Nizozemsku v % podle CBS''' [1159] => |- [1160] => !Rok [1161] => ![[Reformovaná církev|Nizozemská
reformovaná
církev]] [1162] => ![[Kalvinismus|Nizozemská
kalvinistická
církev]] [1163] => ![[Reformovaná církev|Reformovaná
církev]] [1164] => ![[Římskokatolická církev|Římsko-
katolická
církev]] [1165] => !Jiné
náboženství [1166] => !Žádné
náboženství [1167] => |- [1168] => |1975 [1169] => |align="center"| 23 [1170] => |align="center"| 10 [1171] => |align="center"| - [1172] => |align="center"| 38 [1173] => |align="center"| 3 [1174] => |align="center"| 26 [1175] => |- [1176] => |1980 [1177] => |align="center"| 21 [1178] => |align="center"| 9 [1179] => |align="center"| - [1180] => |align="center"| 38 [1181] => |align="center"| 5 [1182] => |align="center"| 26 [1183] => |- [1184] => |1985 [1185] => |align="center"| 19 [1186] => |align="center"| 9 [1187] => |align="center"| - [1188] => |align="center"| 37 [1189] => |align="center"| 5 [1190] => |align="center"| 31 [1191] => |- [1192] => |1990 [1193] => |align="center"| 17 [1194] => |align="center"| 8 [1195] => |align="center"| - [1196] => |align="center"| 33 [1197] => |align="center"| 5 [1198] => |align="center"| 38 [1199] => |- [1200] => |1995 [1201] => |align="center"| 14 [1202] => |align="center"| 7 [1203] => |align="center"| - [1204] => |align="center"| 33 [1205] => |align="center"| 8 [1206] => |align="center"| 40 [1207] => |- [1208] => |2000 [1209] => |align="center"| 14 [1210] => |align="center"| 7 [1211] => |align="center"| - [1212] => |align="center"| 32 [1213] => |align="center"| 8 [1214] => |align="center"| 41 [1215] => |- [1216] => |2005 [1217] => |align="center"| 11 [1218] => |align="center"| 5 [1219] => |align="center"| 5 [1220] => |align="center"| 29 [1221] => |align="center"| 9 [1222] => |align="center"| 42 [1223] => |- [1224] => |2006 [1225] => |align="center"| 9 [1226] => |align="center"| 4 [1227] => |align="center"| 5 [1228] => |align="center"| 30 [1229] => |align="center"| 9 [1230] => |align="center"| 43 [1231] => |- [1232] => |2007 [1233] => |align="center"| 9 [1234] => |align="center"| 4 [1235] => |align="center"| 6 [1236] => |align="center"| 28 [1237] => |align="center"| 10 [1238] => |align="center"| 44 [1239] => |- [1240] => |2008 [1241] => |align="center"| 10 [1242] => |align="center"| 4 [1243] => |align="center"| 7 [1244] => |align="center"| 30 [1245] => |align="center"| 10 [1246] => |align="center"| 40 [1247] => |- [1248] => |} [1249] =>
[1250] => [1251] => == Kultura == [1252] => === Výtvarné umění === [1253] => {{viz též|Zlatý věk nizozemského malířství}} [1254] => [[Soubor:Rembrandt Harmensz. van Rijn 132.jpg|náhled|[[Rembrandt]] (autoportrét)]] [1255] => Nizozemci se mohou pochlubit slavnou malířskou tradicí, jejich [[malíř]]i patří nejen k nejslavnějším Nizozemcům, ale někteří nizozemští malíři patří k nejslavnějším vůbec. Týká se to především pěti velikánů: [[Hieronymus Bosch]], [[Pieter Brueghel]], [[Rembrandt van Rijn]], [[Jan Vermeer]] a [[Vincent van Gogh]]. Díky těmto mistrům v Nizozemsku vznikly některé z nejslavnějších obrazů dějin. Boschova ''[[Zahrada pozemských rozkoší]]'', Brueghelova ''[[Stavba babylonské věže]]'', Rembrandtova ''[[Noční hlídka (obraz)|Noční hlídka]]'', Vermeerova ''[[Dívka s perlou]]'', Van Goghovy ''[[Slunečnice (van Gogh)|Slunečnice]]'' nebo ''[[Hvězdná noc]]''. ''Noční hlídka'' je k vidění v amsterdamském [[Rijksmuseum Amsterdam|Rijksmuseu]], ''Dívka s perlou'' v haagském muzeu [[Mauritshuis]]. [1256] => [1257] => Na vrcholu období zvaného „zlatý věk Nizozemska“, tedy kolem roku [[1650]], pracovalo v této zemi zhruba 700 malířů – umělců, kteří ročně vytvářeli asi 70 tisíc obrazů.{{Citace elektronického periodika [1258] => | titul = Výstava v Národní galerii přináší díla Rembrandta a jeho žáků [1259] => | periodikum = iROZHLAS [1260] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1261] => | vydavatel = Český rozhlas [1262] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1263] => | url = https://www.irozhlas.cz/kultura_vytvarne-umeni/vystava-v-narodni-galerii-prinasi-dila-rembrandta-a-jeho-zaku_201202100953_mdvorakova [1264] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1265] => }} [1266] => [1267] => Do učebnic světového malířství ovšem vstoupili (chronologické seřazení podle data narození) i mj. [[Dieric Bouts]], [[Lucas van Leyden]], [[Pieter Aertsen]], [[Karel van Mander]], [[Frans Hals]], [[Hendrick Avercamp]], [[Gerard van Honthorst]], [[Judith Leyster]], [[Gerrit Dou]], [[Aelbert Cuyp]], [[Jan Steen]], [[Jacob van Ruisdael]] a [[Lawrence Alma-Tadema]]. [1268] => [1269] => Ve [[20. století]] pak představitelé hnutí [[De Stijl]] [[Piet Mondrian]] a [[Theo van Doesburg]], fauvista [[Kees van Dongen]], abstraktní expresionista [[Willem de Kooning]] nebo [[Karel Appel]], spoluzakladatel skupiny [[CoBrA]]. V nedávné době na sebe upoutal pozornost svými geometrickými hříčkami [[M. C. Escher]]. [1270] => [1271] => V oboru [[Architektura|architektury]] je vysoce oceňován [[Modernismus|modernistický]] architekt [[Rem Koolhaas]]. Představitelem slavného hnutí ''[[De Stijl]]'' byl designér [[Gerrit Rietveld]]. [1272] => [1273] => Hlavní město [[Amsterdam]] je proslaveno muzei, jako jsou například [[Rijksmuseum]], [[Městské muzeum Amsterodam|Stedelijk museum]], [[Mauritshuis]], [[Muzeum Kröllerové-Müllerové]], [[Rembrandtův dům]] nebo [[Dům Anne Frankové]]. [[Van Goghovo muzeum]] prezentuje největší sbírku obrazů [[Van Gogh|Vincenta van Gogha]] na světě. [[Nizozemský institut dějin umění]] je největším archivem dějin výtvarného umění na světě. [1274] => Soubor:Hieronymus Bosch - The Garden of Earthly Delights - Garden of Earthly Delights (Ecclesia's Paradise).jpg|[[Hieronymus Bosch]]: ''Zahrada pozemských rozkoší'' (asi 1495–1505) [1275] => Soubor:Brueghel-tower-of-babel.jpg|[[Pieter Bruegel]]: ''Stavba Babylónské věže'' (1563) [1276] => Soubor:Rembrandt van Rijn-De Nachtwacht-1642.jpg|[[Rembrandt]]: ''Noční hlídka'' (1642) [1277] => Soubor:Meisje met de parel.jpg|[[Jan Vermeer]]: ''Dívka s perlou'' (1665) [1278] => Soubor:Van Gogh - Starry Night - Google Art Project.jpg|[[Vincent van Gogh]]: ''Hvězdná obloha'' (1889) [1279] => Soubor:Piet Mondriaan, 1930 - Mondrian Composition II in Red, Blue, and Yellow.jpg|[[Piet Mondrian]]: ''Kompozice II. v červené, modré a žluté'' (1930) [1280] => [1281] => [1282] => === Literatura === [1283] => {{Podrobně|Nizozemská literatura}} [1284] => [[Soubor:Portret van de schrijver Multatuli (cropped) (cropped).jpg|vlevo|náhled|[[Multatuli]]]] [1285] => Za klasika nizozemské literatury je považován zejména [[Multatuli]]. V červnu 2002 vyhlásila Společnost pro nizozemskou literaturu (''Maatschappij der Nederlandse Letterkunde'') jeho román ''Max Havelaar'' za nejvýznamnější nizozemsky psané literární dílo všech dob.{{Citace elektronického periodika [1286] => | příjmení = [1287] => | jméno = [1288] => | titul = Multatuli (Eduard Douwes Dekker), Max Havelaar [1289] => | periodikum = www.moneymuseum.com [1290] => | vydavatel = [1291] => | url = https://www.moneymuseum.com/en/archive/multatuli-eduard-douwes-dekker-570?&slbox=true [1292] => | datum vydání = [1293] => | url archivu = [1294] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1295] => }} [1296] => [1297] => Ke klíčovým autorům holandského zlatého věku v [[17. století]] patřili [[Joost van den Vondel]], [[Pieter Corneliszoon Hooft]] nebo [[Jacob Cats]]. Představitelkou [[osvícenství]] 18. století byla [[Isabelle de Charrière]]. V první polovině 20. století zaujal svými psychologickými romány [[Louis Couperus]]. Za druhé světové války vracel naději čtenářům svou vlasteneckou poezií [[Bertus Aafjes]], jinak představitel menšinového [[Katolicismus|katolicismu]]. Ve druhé polovině tohoto století uhranul světu [[Deník Anne Frankové]].{{Citace elektronického periodika [1298] => | titul = Proč vyšel kompletní Deník Anny Frankové až po 54 letech [1299] => | periodikum = Novinky.cz [1300] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1301] => | vydavatel = Borgis [1302] => | url = https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/proc-vysel-kompletni-denik-anny-frankove-az-po-54-letech-41772 [1303] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1304] => }} Později nizozemská literární kritika hovořila o tzv. Velké trojce (''De Grote Drie''): [[Harry Mulisch]], [[Gerard Reve]] a [[Willem Frederik Hermans]].{{Citace elektronického periodika [1305] => | příjmení = Schouten [1306] => | jméno = Rob [1307] => | titul = De Grote Drie: afscheid van strijdende vorsten [1308] => | periodikum = Trouw [1309] => | url = https://www.trouw.nl/gs-b3987180 [1310] => | datum vydání = 2010-11-08 [1311] => | jazyk = nl-NL [1312] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1313] => }} Spolu s nimi byli hojně překládáni např. [[Cees Nooteboom]], [[Simon Vestdijk]], [[Jan Wolkers]] nebo [[Hella S. Haasse]]. [1314] => [1315] => V oblasti knih pro děti se prosadili [[Dick Bruna]], jehož nejznámější postavičkou je králičí holčička Miffy, a [[Annie M. G. Schmidtová]] se svými příběhy o Jipovi a Janneke. V žánrové literatuře vynikl [[Robert van Gulik]] s detektivními příběhy o [[Soudce Ti|soudci Ti]]. [1316] => [1317] => Nejvýznamnější bibliotékou v zemi je [[Nizozemská královská knihovna]]. V její budově v [[Haag|Haagu]] má sídlo i [[Evropská knihovna]]. [1318] => [1319] => === Hudba === [1320] => [[Soubor:Tiësto @ Airbeat One 2017.jpg|náhled|[[Tiësto]]]] [1321] => V hudbě se Nizozemci prosadili především v žánru elektronické hudby, [[Armin van Buuren]] či DJ [[Tiësto]] již patří k jejím klasikům. Populární je v současnosti i [[Martin Garrix]], [[Nicky Romero]], trio [[Noisia]], [[Don Diablo]], [[Sander van Doorn]], [[Afrojack]] či [[Hardwell]]. Přímo v Nizozemsku vznikl elektronický hudební styl [[hardstyle]]. [1322] => [1323] => V tradičním popu se proslavila na konci 60. let skupina [[Shocking Blue]], zejména díky svému hitu ''Venus''.{{Citace elektronického periodika [1324] => | příjmení = Schuster [1325] => | jméno = Martin [1326] => | titul = Píseň Bohyně, kterou zpívá Pavel Sedláček, je coververzí hitu Venus holandské skupiny Shocking Blue [1327] => | periodikum = České Budějovice [1328] => | vydavatel = Český rozhlas [1329] => | url = https://budejovice.rozhlas.cz/pisen-bohyne-kterou-zpiva-pavel-sedlacek-je-coververzi-hitu-venus-holandske-8856900 [1330] => | datum vydání = 2022-10-29 [1331] => | jazyk = cs [1332] => | datum přístupu = 2023-07-19 [1333] => }} Legendou žánru [[eurodance]] je duo [[2 Unlimited]]. V žánru pop-jazzu na sebe dokázaly mezinárodně upozornit zpěvačky [[Caro Emerald]]ová a [[Trijntje Oosterhuis]]ová, v evropském [[country]] [[Ilse DeLange]]ová. [1334] => [[Soubor:Nightwish 2022.jpg|vlevo|náhled|[[Floor Jansen]]ová s [[Nightwish]]]] [1335] => [[Eddie Van Halen]] patří k zakladatelům známé metalové skupiny [[Van Halen]]. Ke klasikům nizozemského rocku patří kapely [[Golden Earring]] a [[Focus (hudební skupina)|Focus]]. Ke známým rockovým hudebníkům současnosti patří skupiny [[Within Temptation]], [[Epica (hudební skupina)|Epica]], [[Delain]], [[Ayreon]] či zpěvačky [[Anouk]] nebo [[Floor Jansen]]ová, která se proslavila ve finské metalové kapele [[Nightwish]]. [1336] => [1337] => Mezi interprety vážné hudby proslul houslista [[André Rieu]], houslistka [[Janine Jansenová]], houslista [[Bernard Haitink]] nebo dirigent [[Ton Koopman]]. Nejvýznamnějším skladatelem klasické hudby je [[Jan Pieterszoon Sweelinck]], ze současných autorů pak [[Louis Andriessen]]. Nejslavnějším tělesem je [[Královský orchestr Concertgebouw]]. Zvláštní místo v moderní hudbě drží hudební experimentátor [[Yuri Landman]]. [1338] => [1339] => === Film === [1340] => [[Soubor:Basic Instinct Cannes 1992.jpg|náhled|[[Paul Verhoeven]] při představení filmu ''[[Základní instinkt]]'' v [[Filmový festival v Cannes|Cannes]]|vlevo]] [1341] => Nejslavnějším nizozemským filmovým režisérem je [[Paul Verhoeven]], autor sci-fi klasik jako ''[[Robocop]]'' či ''[[Total Recall]]''.{{Citace elektronického periodika [1342] => | příjmení = [1343] => | jméno = [1344] => | titul = Nizozemský režisér Paul Verhoeven slaví osmdesátiny [1345] => | periodikum = Týden.cz [1346] => | odkaz na periodikum = Týden.cz [1347] => | vydavatel = EMPRESA MEDIA [1348] => | odkaz na vydavatele = Empresa Media [1349] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/film/nizozemsky-reziser-paul-verhoeven-slavi-osmdesatiny_489091.html [1350] => | datum vydání = 2018-07-18 [1351] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1352] => }} Mezi dokumentaristy vynikl [[Joris Ivens]].{{Citace elektronického periodika [1353] => | příjmení = [1354] => | jméno = [1355] => | titul = Joris Ivens: Filmař světa [1356] => | periodikum = Dafilms.cz [1357] => | vydavatel = [1358] => | url = https://dafilms.cz/program/699-joris-ivens [1359] => | datum vydání = [1360] => | jazyk = en-US [1361] => | url archivu = [1362] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1363] => }} Režisér [[Fons Rademakers]] získal [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film]] v roce 1986, jakožto první Nizozemec.{{Citace periodika [1364] => | příjmení = Forsberg [1365] => | jméno = Myra [1366] => | titul = Film; 'the Assault': The Long Trail to an Oscar [1367] => | periodikum = The New York Times [1368] => | datum vydání = 1987-04-12 [1369] => | issn = 0362-4331 [1370] => | jazyk = en-US [1371] => | url = https://www.nytimes.com/1987/04/12/arts/film-the-assault-the-long-trail-to-an-oscar.html [1372] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1373] => }} Dokázali ho napodobit [[Marleen Gorrisová]] v roce 1995 a [[Mike van Diem]] roku 1998. [[Jan de Bont]] je režijně, producentsky či kameramansky podepsán pod hollywoodskými trháky jako ''[[Nebezpečná rychlost (film, 1994)|Nebezpečná rychlost]]'', ''[[Twister (film)|Twister]],'' ''[[Minority Report (film)|Minority Report]]'', ''[[Smrtonosná past]]'', ''[[Hon na ponorku]]'' nebo ''[[Základní instinkt]]''. [[Anton Corbijn]] proslul jako režisér videoklipů, pro skupiny [[Nirvana]], [[U2]], [[Depeche Mode]] nebo [[Roxette]]. Filmař [[Theo van Gogh (režisér)|Theo van Gogh]] se stal světově proslulý po svém zavraždění v roce 2004, k němuž došlo kvůli protiislámskému snímku ''[[Podvolení]]''.{{Citace elektronického periodika [1374] => | příjmení = Lhoťan [1375] => | jméno = Lukáš [1376] => | titul = Theo van Gogh: Vražda kritika islámu a ohrožení svobody slova [1377] => | periodikum = Reflex.cz [1378] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/90954/vrazda-nizozemskeho-rezisera-thea-van-gogha-smrt-kritika-islamu-prispela-k-autocenzure-medii.html [1379] => | datum vydání = 2019-11-02 [1380] => | jazyk = cs [1381] => | datum přístupu = 2023-04-04 [1382] => }} Známým dokumentaristou byl levicově orientovaný [[Joris Ivens]]. [1383] => [[Soubor:Famke Janssen by Gage Skidmore (2).jpg|náhled|[[Famke Janssenová]]]] [1384] => Někteří herci získali slávu díky zahraničním produkcím, zejména britským a americkým: [[Famke Janssenová]] je známá z [[Bondovka|bondovky]] ''[[Zlaté oko]]'' nebo ze série filmů ''[[X-Men (filmová série)|X-men]]'', [[Jeroen Krabbé]] z bondovky ''[[Dech života]]'', [[Carice van Houtenová]] a [[Michiel Huisman]] ze seriálu ''[[Hra o trůny]]'', [[Sylvia Kristel]]ová ztvárnila hlavní představitelku ve čtyřech ze sedmi klasických erotických snímků z cyklu ''[[Emmanuelle (film)|Emmanuelle]]''.{{Citace elektronického periodika [1385] => | příjmení = [1386] => | jméno = [1387] => | titul = Zemřela Emmanuelle, erotický sen jedné generace [1388] => | periodikum = Aktuálně.cz [1389] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1390] => | vydavatel = Economia [1391] => | odkaz na vydavatele = Economia [1392] => | url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/zemrela-emmanuelle-eroticky-sen-jedne-generace/r~i:article:760745/ [1393] => | datum vydání = 2012-10-18 [1394] => | jazyk = cs [1395] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1396] => }} [[Rutger Hauer]] vstoupil do širokého povědomí ve filmech ''[[Blade Runner]]'' či ''[[Sin City – město hříchu|Sin City]]''. [1397] => [1398] => Nizozemsko má dobře rozvinutý televizní trh s mnoha komerčními i veřejnoprávními stanicemi. Zajímavostí je, že prakticky všechny zahraniční pořady jsou uváděny v původním znění s titulky. [[Dabing|Dabují]] se pouze zahraniční pořady pro děti. Televizní exporty z Nizozemska mají většinou podobu licencí specifických formátů, zejména vyvinutých produkčním konglomerátem [[Endemol]], který má přibližně 90 společností ve více než 30 zemích. K takovým původně nizozemským formátům patří ''[[Big Brother]]'' nebo ''[[The Voice Česko Slovensko|The Voice]]''. [1399] => [1400] => V modelingu se prosadila [[Doutzen Kroesová]]. [1401] => [1402] => == Věda a školství == [1403] => === Školství === [1404] => {{Podrobně|Školství v Nizozemsku}} [1405] => [[Soubor:Academiegebouw-utrecht-the-netherlands.png|náhled|[[Univerzita v Utrechtu]]]] [1406] => V Nizozemsku je povinná školní docházka od prvního dne v měsíci, kdy bylo dítěti pět let, až do konce školního roku, kdy mu bylo šestnáct let. Většina dětí ale dochází do základních škol již od jejich čtvrtého roku (tzv. přípravný rok). Ve školním roce, kdy bude dítěti sedmnáct let, je školní docházka jenom částečně povinná (minimálně dva dny v týdnu). Jedná-li se o odbornou školu, která je smluvně napojená na nějaký podnik, je docházka povinná jenom jeden den v týdnu, ostatní čtyři dny je placená praxe v podniku. [1407] => [1408] => Výuka začíná v podstatě již ve školce od druhého roku dítěte. Potom začíná tzv. primární vzdělávání (od 6 do 13 let) a pokračuje sekundárním (12 až 20 let), které žáky připravuje podle jejich schopností na různé směry vyššího vzdělávání (středoškolské, vyšší odborné nebo univerzitní). V Nizozemsku je velké množství privátních i státních vyšších odborných škol, vysokých škol a universit ([[Portál:Nizozemsko/Univerzity|Nizozemské univerzity a vysoké školy]]). Nejstarší universitou v Nizozemsku je [[Universiteit Leiden]] založená v roce 1575 [[Vilém I. Oranžský|Vilémem I. Oranžským]].{{Citace elektronického periodika [1409] => | příjmení = [1410] => | jméno = [1411] => | titul = Oldest Universities in the Netherlands by foundation year [1412] => | periodikum = www.4icu.org [1413] => | vydavatel = [1414] => | url = https://www.4icu.org/nl/oldest/ [1415] => | datum vydání = [1416] => | url archivu = [1417] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1418] => }} V současnosti má tato univerzita devět fakult a v akademickém roce 2006/2007 na ní studovalo 17 630 studentů. V [[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]], který tradičně hierarchizuje nejlepší vysoké školy na světě, má Nizozemsko (k roku 2021) dvě univerzity v první stovce. Nejvyšší prestiž má [[Univerzita v Utrechtu]], která je žebříčkem vyhodnocena jako 50. nejlepší univerzita na světě. Druhou nejkvalitnější školou v Nizozemsku má být [[Rijksuniversiteit Groningen]] (64. na světě).{{Citace elektronického periodika [1419] => | titul = ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities [1420] => | periodikum = www.shanghairanking.com [1421] => | url = https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021 [1422] => | datum přístupu = 2022-01-04 [1423] => }} [1424] => === Věda === [1425] => [[Soubor:Anthonie van Leeuwenhoek (1632-1723). Natuurkundige te Delft Rijksmuseum SK-A-957.jpeg|náhled|190x190pixelů|[[Antoni van Leeuwenhoek]]]] [1426] => Nizozemsko stálo u počátků novověku. Proto nalezneme v počátcích moderní vědy zhusta právě Nizozemce: [[Antoni van Leeuwenhoek]] je otcem [[mikrobiologie]]{{Citace elektronického periodika [1427] => | příjmení = Tronner [1428] => | jméno = Pavel [1429] => | titul = Antoni van Leeuwenhoek: Muž, který objevil mikrosvět [1430] => | periodikum = VTM.cz [1431] => | url = https://vtm.zive.cz/clanky/antoni-van-leeuwenhoek-muz-ktery-objevil-mikrosvet/sc-870-a-191198/default.aspx [1432] => | jazyk = cs [1433] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1434] => }}, astronom a fyzik [[Christiaan Huygens]] započal vědecké zkoumání [[Světlo|světla]]{{Citace elektronického periodika [1435] => | titul = Christiaan Huygens {{!}} Eduportál Techmania [1436] => | periodikum = edu.techmania.cz [1437] => | url = https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1188/huygens [1438] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1439] => }}, [[Willebrord Snellius]] definoval zákon lomu světla, matematik [[Ludolph van Ceulen]] zpřesnil výpočet [[Pí (číslo)|čísla Pí]] tak, že se dodnes nazývá Ludolfovo číslo{{Citace elektronického periodika [1440] => | příjmení = Tronner [1441] => | jméno = Pavel [1442] => | titul = Ludolf van Ceulen: Jak spočítat kruh? [1443] => | periodikum = VTM.cz [1444] => | url = https://vtm.zive.cz/clanky/ludolf-van-ceulen-jak-spocitat-kruh/sc-870-a-193569/default.aspx [1445] => | jazyk = cs [1446] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1447] => }}, [[Andreas Vesalius]] položil základy moderní [[anatomie]], [[Herman Boerhaave]] bývá označován za „otce [[fyziologie]]“, stejně jako jeho žák [[Albrecht von Haller]], jedním z prvních chemiků byl [[Johann Rudolf Glauber]], průkopníkem botaniky byl [[Carolus Clusius]], [[Cornelius Drebbel]] vynalezl první [[Ponorka|ponorku]]{{Citace elektronického periodika [1448] => | titul = Ponorka pre kráľa Jakuba: Drebbelov vynález ľudí ohúril, nechápali, ako sa dá pod vodou tak dlho dýchať [1449] => | periodikum = history.hnonline.sk [1450] => | url = https://history.hnonline.sk/starsie-dejiny/2127541-ponorka-pre-krala-jakuba-drebbelov-vynalez-ludi-ohuril-nechapali-ako-sa-da-pod-vodou-tak-dlho-dychat [1451] => | jazyk = sk [1452] => | datum přístupu = 2020-08-19 [1453] => }}, [[Hans Lippershey]] je jedním z kandidátů na titul vynálezce [[dalekohled]]u, [[Pieter van Musschenbroek]] objevil kapacitní odpor a vynalezl tzv. [[Leydenská láhev|Leydenskou láhev]], první kondenzátor [[Elektrická energie|elektrické energie]].{{Citace elektronického periodika [1454] => | příjmení = [1455] => | jméno = [1456] => | titul = Leydenská láhev - Časopis Elektro - Odborné časopisy [1457] => | periodikum = Odbornecasopisy.cz [1458] => | vydavatel = [1459] => | url = http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/leydenska-lahev--11389 [1460] => | datum vydání = [1461] => | url archivu = [1462] => | datum přístupu = 2020-08-19 [1463] => }} [[Simon Stevin]] jako první pracoval s [[vektor]]y, [[Jan Swammerdam]] za pomoci mikroskopu jako první prokázal, že vajíčko, [[larva]] a hmyz jsou tři fáze vývoje stejného jedince, jedním z nejvýznamnějších středověkých [[Kartografie|kartografů]] byl [[Petrus Plancius]]. [1464] => [[Soubor:Ben Feringa - april 2017 01.jpg|vlevo|náhled|[[Ben Feringa]]]] [1465] => Ovšem nizozemská věda neztratila úroveň ani v 19. a 20. století: [[Hugo de Vries]] oprášil dílo [[Gregor Mendel|Mendelovo]] a rozvinul moderní genetiku{{Citace periodika [1466] => | příjmení = Heimans [1467] => | jméno = J. [1468] => | titul = Hugo de Vries and the Gene Concept [1469] => | periodikum = The American Naturalist [1470] => | datum vydání = 1962 [1471] => | ročník = 96 [1472] => | číslo = 887 [1473] => | strany = 93–104 [1474] => | issn = 0003-0147 [1475] => | url = https://www.jstor.org/stable/2458335 [1476] => | datum přístupu = 2020-12-31 [1477] => }}, [[Luitzen Egbertus Jan Brouwer]] významně rozvinul geometrický obor [[topologie]], fyzik [[Willem de Sitter]] propracovával Einsteinovu relativitu a předpověděl [[Temná hmota|temnou hmotu]], [[George Eugene Uhlenbeck]] definoval elektronový spin{{Citace periodika [1478] => | příjmení = Sullivan [1479] => | jméno = Walter [1480] => | titul = George E. Uhlenbeck Dies at 87; Co-Discoverer of Electron's Spin (Published 1988) [1481] => | periodikum = The New York Times [1482] => | datum vydání = 1988-11-02 [1483] => | issn = 0362-4331 [1484] => | jazyk = en-US [1485] => | url = https://www.nytimes.com/1988/11/02/obituaries/george-e-uhlenbeck-dies-at-87-co-discoverer-of-electron-s-spin.html [1486] => | datum přístupu = 2020-12-31 [1487] => }}, [[Jacobus Kapteyn]] objevil rotaci [[Galaxie|galaxií]], po [[Gerard Kuiper|Gerardu Kuiperovi]] se jmenuje známý [[Kuiperův pás]], [[Jan Oort]] rozvíjel [[Radioastronomie|radioastronomii]], astronom [[Tom Gehrels]] se proslavil [[Fotometrie|fotometrií]] [[asteroid]]ů, jeho blízkou spolupracovnicí byla [[Ingrid van Houten-Groeneveldová]], zoolog [[Coenraad Jacob Temminck]] proslul studiem ptáků, v oblasti [[Informatika|informatiky]] se prosadil [[Edsger Dijkstra]], [[Guido van Rossum]] či [[Andrew S. Tanenbaum]], [[Paleoantropologie|paleoantropolog]] [[Eugène Dubois]] objevil existenci [[Hominidé|hominida]] ''[[Homo erectus]]'', do vývoje letadel i první světové války významně zasáhl [[Anthony Fokker]], [[Nikolaas Tinbergen]] patří ke třem otcům zakladatelům [[etologie]], za což také dostal [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelovu cenu za fyziologii]]. Ta se však ve 20. století nevyhýbala ani dalším Nizozemcům: [[Nobelova cena za fyziku|za fyziku]] ji získali [[Pieter Zeeman]], [[Hendrik Lorentz]], [[Johannes Diderik van der Waals]], [[Heike Kamerlingh Onnes]], [[Frits Zernike]], [[Nicolaas Bloembergen]], [[Simon van der Meer]], [[Gerard 't Hooft]], [[Martinus J. G. Veltman]], [[Andre Geim]], [[Nobelova cena za chemii|za chemii]] [[Jacobus Henricus van 't Hoff]], [[Peter Debye]], [[Paul J. Crutzen]] a [[Ben Feringa]], za fyziologii a medicínu krom Tinbergena [[Willem Einthoven]] a [[Christiaan Eijkman]]. [1488] => [[Soubor:Benedictus de Spinoza - Franz Wulfhagen - 1664.jpg|vlevo|náhled|191x191pixelů|[[Baruch Spinoza]]]] [1489] => [[Soubor:Holbein-erasmus.jpg|náhled|[[Erasmus Rotterdamský]]|226x226pixelů]]V oblasti [[Humanitní vědy|humanitních]] a [[Společenské vědy|sociálních věd]] patří k největším Nizozemcům dva středověcí filozofové: [[Erasmus Rotterdamský]] a [[Baruch Spinoza]]. Již ve 13. století patřil k významným filozofům [[Siger z Brabantu]]. K významným autorům patří i autor známé ''Bajky o včelách'' [[Bernard Mandeville]]. V oblasti teologie proslul [[Jakub Arminius]] nebo [[Tomáš Kempenský]], autor spisu ''[[Následování Krista]]'', jiný duchovní, [[Cornelius Jansen]], v 17. století vytvořil originální nizozemský teologický směr zvaný [[jansenismus]].{{Citace elektronického periodika [1490] => | titul = Jansenismus [1491] => | periodikum = www.iencyklopedie.cz [1492] => | url = http://www.iencyklopedie.cz/jansenismus/ [1493] => | datum přístupu = 2020-08-19 [1494] => }} [[Labadismus]] propagovala [[Anna Maria van Schurmanová]], jedna z nejvzdělanějších žen své doby. Klasikem právní teorie je [[Hugo Grotius]]. Právník [[Tobias Asser]] zase získal [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu za mír]] za vytvoření Haagského tribunálu. Mezinárodní věhlas získal i kulturní teoretik [[Johan Huizinga]] či sociální psycholog [[Geert Hofstede]]. Socioložka [[Saskia Sassenová]] zavedla známý termín „[[globální město]]“.{{Citace elektronického periodika [1495] => | titul = Global city - Katedra urbanismu a územního plánování [1496] => | periodikum = www.uzemi.eu [1497] => | url = http://www.uzemi.eu/pojmy/global%20city [1498] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1499] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210318044844/https://connect.facebook.net/en_US/all.js [1500] => | datum archivace = 2021-03-18 [1501] => }} [[Jan Tinbergen]] a [[Tjalling Koopmans]] získali [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomii]].{{Citace elektronického periodika [1502] => | titul = The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel 1969 [1503] => | periodikum = NobelPrize.org [1504] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/economic-sciences/1969/tinbergen/facts/ [1505] => | jazyk = en-US [1506] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1507] => }}{{Citace elektronického periodika [1508] => | titul = The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel 1975 [1509] => | periodikum = NobelPrize.org [1510] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/economic-sciences/1975/summary/ [1511] => | jazyk = en-US [1512] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1513] => }} [1514] => [1515] => == Sport == [1516] => [[Soubor:08-02-1947 02334B Fanny Blankers-Koen (5580078187) (cropped).jpg|vlevo|náhled|207x207pixelů|[[Fanny Blankers-Koenová]]]] [1517] => Nejúspěšnější nizozemskou [[Atletika|atletkou]] všech dob je běžkyně [[Fanny Blankers-Koenová]], držitelka čtyř zlatých olympijských medailí ze čtyř různých běžeckých disciplín (100 m, 200 m, 80 m překážek, štafeta).{{Citace elektronického periodika [1518] => | titul = Fanny Koenová: „stará matka“, která změnila pohled na ženský sport [1519] => | periodikum = iDNES.cz [1520] => | url = https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/fanny-blankers-koenova-stara-matka-ktera-zmenila-pohled-na-zensky-sport.A160316_160905_behani_hri [1521] => | datum vydání = 2016-03-29 [1522] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1523] => }} Všechny medaile vybojovala na jedněch hrách, v [[Letní olympijské hry 1948|Londýně roku 1948]]. Velmi úspěšní jsou Nizozemci také v [[Plavání (sport)|plavání]], plavkyně [[Inge de Bruijnová]] má čtyři zlata z OH. Další silnou nizozemskou disciplínou je [[cyklistika]]. [[Jan Janssen]] a [[Joop Zoetemelk]] vyhráli [[Tour de France]] i [[Vuelta a España|Vueltu]], [[Tom Dumoulin]] triumfoval na [[Giro d'Italia]]{{Citace elektronického periodika [1524] => | titul = Tom Dumoulin to dokázal. Jako první Nizozemec vyhrál Giro [1525] => | periodikum = ČT sport [1526] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/cyklistika/tom-dumoulin-to-dokazal-jako-prvni-nizozemec-vyhral-giro/5bd779d00d663b6fe86b1503 [1527] => | jazyk = cs [1528] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1529] => }}, [[Leontien van Moorselová]] má čtyři cyklistická zlata z olympiád. Ze zimních her vozí Nizozemci medaile především z [[rychlobruslení]]. Na olympijských hrách jsou v čele historické tabulky medailistů v této disciplíně. Rychlobruslařka [[Ireen Wüstová]] má pět zlatých olympijských medailí{{Citace elektronického periodika [1530] => | titul = Ireen Wust claims fifth Olympic gold medal in women's speed skating [1531] => | periodikum = UPI [1532] => | url = https://www.upi.com/Sports_News/2018/02/12/Ireen-Wust-claims-fifth-Olympic-gold-medal-in-womens-speed-skating/3661518486301/ [1533] => | jazyk = en [1534] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1535] => }}, její kolega [[Sven Kramer]] čtyři.{{Citace elektronického periodika [1536] => | titul = Sven Kramer wins 3rd straight Olympic gold in 5,000 meters [1537] => | periodikum = USA TODAY [1538] => | url = https://www.usatoday.com/story/sports/olympics/2018/02/11/sven-kramer-wins-3rd-straight-olympic-gold-in-5-000-meters/110315378/ [1539] => | jazyk = en-US [1540] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1541] => }} Nizozemci jedny olympijské hry také pořádaly, [[Letní olympijské hry 1928|roku 1928 v Amsterdamu]].{{Citace elektronického periodika [1542] => | příjmení = Kolář [1543] => | jméno = František [1544] => | titul = Jak na olympiádě startoval budoucí Tarzan a proč se Čechoslováci skládali na svou výpravu [1545] => | periodikum = Lidovky.cz [1546] => | url = https://www.lidovky.cz/serialy/ohen-nad-stadionem-v-roce-1929-a-olympiada-rekordu-1932.A210622_131604_ln_specialy_lianr [1547] => | datum vydání = 2021-07-24 [1548] => | jazyk = cs [1549] => | datum přístupu = 2023-07-19 [1550] => }} [1551] => [[Soubor:ÖAMTC Welt des Motorsports 2016-72.jpg|náhled|[[Max Verstappen]]]] [1552] => Nejúspěšnějším nizozemským tenistou byl vítěz [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]] [[Richard Krajicek]]. Šachistou [[Max Euwe]]. [[Henk van Kessel]] a [[Jan de Vries]] se stali [[Mistrovství světa silničních motocyklů|mistry světa v závodech silničních motocyklů]]. [[Max Verstappen]] se roku 2021 stal prvním nizozemským [[Mistrovství světa jezdců F1|mistrem světa ve Formuli 1]].{{Citace elektronického periodika [1553] => | titul = Verstappen mistrem světa! Drama v Abú Zabí rozhodlo poslední kolo [1554] => | periodikum = iSport.cz [1555] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni-motorismus-formule-1/406410/verstappen-mistrem-sveta-drama-v-abu-zabi-rozhodlo-posledni-kolo.html [1556] => | jazyk = cs [1557] => | datum přístupu = 2022-03-01 [1558] => }} [1559] => [1560] => Z kolektivních sportů jsou Nizozemci mimořádně úspěšní v [[Pozemní hokej|pozemním hokeji]], ženy mají tři olympijská zlata, muži dvě. [[Teun de Nooijer]] byl třikrát vyhlášen nejlepším pozemním hokejistou světa, [[Stephan Veen]] dvakrát. Mezi ženami dvakrát v anketě triumfovaly [[Naomi van Asová]] a [[Maartje Paumenová]].{{Citace elektronického periodika [1561] => | titul = Player of the Year past winners {{!}} FIH [1562] => | periodikum = www.fih.ch [1563] => | url = http://www.fih.ch/global-stars/hockey-stars/player-of-the-year-past-winners/ [1564] => | datum přístupu = 2020-10-01 [1565] => }} [[Nizozemská mužská volejbalová reprezentace|Volejbalisté]] i [[Nizozemská ženská volejbalová reprezentace|volejbalistky]] vyhráli mistrovství Evropy, muži navíc ještě [[Volejbal na Letních olympijských hrách 1996|olympijské zlato]] (1996). Členy síně slávy [[Mezinárodní volejbalová federace|Mezinárodní volejbalové federace]] jsou [[Peter Blangé]], [[Ron Zwerver]] a [[Bas van de Goor]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers |datum přístupu=2019-05-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200529214131/https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers |datum archivace=2020-05-29 }} [1566] => [[Soubor:Johan Cruijff krijgt in Amstelveen Ballon dor (onderscheiding voor Europees vo, Bestanddeelnr 925-5239.jpg|náhled|[[Johan Cruijff]] se [[Zlatý míč 1971|Zlatým míčem 1971]]]] [1567] => Zdaleka nejpopulárnějším sportem je v Nizozemsku ovšem [[fotbal]]. Od 70. let patří Nizozemci k evropské špičce v tomto sportu. Z [[Mistrovství světa ve fotbale|mistrovství světa]] přivezli třikrát stříbro ([[Mistrovství světa ve fotbale 1974|1974]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1978|1978]], [[Mistrovství světa ve fotbale 2010|2010]]). [[Mistrovství Evropy ve fotbale|Mistrovství Evropy]] se jim podařilo v [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1988|roce 1988]] vyhrát.{{Citace elektronického periodika [1568] => | příjmení = [1569] => | jméno = [1570] => | titul = Zpět do historie: Euro 1988 aneb turnaj Gullita s Van Bastenem [1571] => | periodikum = Ruik.cz [1572] => | vydavatel = [1573] => | url = https://www.ruik.cz/zpet-do-historie-euro-1988-aneb-turnaj-gullita-s-van-bastenem/ [1574] => | datum vydání = 2. 5. 2020 [1575] => | url archivu = [1576] => | datum přístupu = 2020-08-18 [1577] => }} Nejúspěšnějším fotbalovým klubem je [[AFC Ajax|Ajax Amsterdam]], který čtyřikrát vyhrál [[Liga mistrů UEFA|Ligu mistrů]] ([[Pohár mistrů evropských zemí 1970/71|1971]], [[Pohár mistrů evropských zemí 1971/72|1972]], [[Pohár mistrů evropských zemí 1972/73|1973]], [[Liga mistrů UEFA 1994/95|1995]]). Jednou se to povedlo i [[Feyenoord|Feyenoordu Rotterdam]] ([[Pohár mistrů evropských zemí 1969/70|1970]]) a [[PSV Eindhoven]] ([[Pohár mistrů evropských zemí 1987/88|1988]]). Tři Nizozemci získali [[Zlatý míč]] pro nejlepšího fotbalistu Evropy: [[Johan Cruijff]] ([[Zlatý míč 1971|1971]], [[Zlatý míč 1973|1973]], [[Zlatý míč 1974|1974]]), [[Marco van Basten]] ([[Zlatý míč 1988|1988]], [[Zlatý míč 1989|1989]], [[Zlatý míč 1992|1992]]) a [[Ruud Gullit]] ([[Zlatý míč 1987|1987]]). Ke slavným hráčům patřili i [[Rob Rensenbrink]], [[Ruud Krol]], [[Frank Rijkaard]], [[Dennis Bergkamp]], [[Arjen Robben]], [[Robin van Persie]] či [[Wesley Sneijder]]. V současnosti se prosazuje například [[Virgil van Dijk]] a [[Frenkie de Jong]]. V roce 2000 Nizozemsko spolupořádalo [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2000|evropský šampionát]]. Finále se hrálo na stadiónu [[Feijenoord Stadion|De Kuip]] v Rotterdamu. Také [[Nizozemská ženská fotbalová reprezentace|nizozemské fotbalistky]] patří k evropské špičce a již mají na svém kontě titul [[Mistrovství Evropy ve fotbale žen|mistryň Evropy]] ([[Mistrovství Evropy ve fotbale žen 2017|2017]]).{{Citace elektronického periodika [1578] => | titul = Nizozemsko - Dánsko 4:2, Nizozemské fotbalistky ovládly po obratu s Dánskem evropský šampionát [1579] => | periodikum = Sport.cz [1580] => | url = https://www.sport.cz/clanek/fotbal-ostatni-nizozemske-fotbalistky-ovladly-po-obratu-s-danskem-evropsky-sampionat-906344 [1581] => | datum vydání = 2017-08-06 [1582] => | jazyk = cs [1583] => | datum přístupu = 2023-07-19 [1584] => }} [1585] => [1586] => == Životní prostředí == [1587] => {{Viz též|Národní parky v Nizozemsku}}[[Soubor:NL-Nationaleparken.svg|náhled|180px|Národní parky v Nizozemsku]]Vzhledem k velmi vysoké hustotě obyvatelstva (489/km² v roce 2009) se Nizozemsko potýká s mnohými problémy souvisejícími s ochranou [[Životní prostředí|životního prostředí]]. Již v roce 1875 byly uzákoněny základní principy ochrany životního prostředí, ale teprve v roce 1993 byl tento zákon novelizován a byla stanovena povinná oprávnění omezující možnosti znečištění. [1588] => [1589] => Tento zákon byl postupně formulován od roku 1972, kdy vyšla zpráva [[Římský klub|Římského klubu]] (''Club of Rome'') pod názvem [[Meze růstu (kniha)|Meze růstu]]. V této zprávě byl modelován vývoj hlavních globálních ukazatelů a vzájemně se ovlivňujících vztahů mezi nimi. V současnosti jsou prakticky všechny nizozemské zákony související s ochranou životního prostředí sladěny s předpisy [[Evropská unie|Evropské unie]]. V Nizozemsku spadá ochrana životního prostředí pod ministerstvo VROM (''Ministerie van Volkshuisvesting, Ruimtelijke Ordening en Milieubeheer'').{{Citace elektronické monografie | titul = Environment | url = http://international.vrom.nl/pagina.html?id=37361 | datum vydání = 30.11.2009 | datum aktualizace = 30.11.2009 | datum přístupu = 20.2.2010 | vydavatel = Ministry of housing, spatial planning and the environment | místo = Nizozemsko | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20100809064517/http://international.vrom.nl/pagina.html?id=37361 | datum archivace = 2010-08-09 | nedostupné = ano }} [1590] => [1591] => Od roku 2009 jsou zavedeny dvě tzv. „čisté oblasti“ v [[Utrecht]]u a [[Eindhoven]]u. Do těchto oblastí mohou jezdit jenom [[kamion]]y s [[Motorová nafta|dieselovým]] pohonem, které mají zabudované filtrování sazí ve výfukovém potrubí. [1592] => [1593] => == Odkazy == [1594] => === Poznámky === [1595] => [1596] => [1597] => === Reference === [1598] => [1599] => [1600] => === Literatura === [1601] => * {{Citace monografie [1602] => | příjmení = Sklenářová [1603] => | jméno = Sylva [1604] => | rok = 2006 [1605] => | titul = Nizozemsko [1606] => | vydavatel = Libri [1607] => | místo = Praha [1608] => | stránky = [1609] => | poznámka = [1610] => | isbn = 80-7277-310-0 [1611] => }} [1612] => * {{Citace monografie [1613] => | příjmení = Horst [1614] => | jméno = Han van der [1615] => | rok = 2005 [1616] => | titul = Dějiny Nizozemska [1617] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1618] => | místo = Praha [1619] => | stránky = [1620] => | poznámka = [1621] => | isbn = 80-7106-487-4 [1622] => }} [1623] => [1624] => === Související články === [1625] => * [[Gruzínské povstání na Texelu]] [1626] => * [[Nizozemské kolonie]] [1627] => * [[Nizozemská revoluce]] [1628] => * [[Nizozemští místodržitelé]] [1629] => * [[Pohřebiště nizozemských panovníků]] [1630] => [1631] => === Externí odkazy === [1632] => * {{Commonscat|Netherlands}} [1633] => * {{Commons|Nederland}} [1634] => * {{Wikislovník|heslo=Nizozemsko}} [1635] => * {{Osmrelace|47796}} [1636] => * {{Citace elektronické monografie [1637] => | titul = Netherlands - Amnesty International Report 2011 [1638] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/netherlands/report-2011 [1639] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1640] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1641] => | jazyk = anglicky [1642] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110904004153/http://www.amnesty.org/en/region/netherlands/report-2011 [1643] => | datum archivace = 2011-09-04 [1644] => | nedostupné = ano [1645] => }} [1646] => * {{Citace elektronické monografie [1647] => | titul = Netherlands (2011) [1648] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8101 [1649] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1650] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1651] => | jazyk = anglicky [1652] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823230637/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8101&year=2011 [1653] => | datum archivace = 2011-08-23 [1654] => | nedostupné = ano [1655] => }} [1656] => * {{Citace elektronické monografie [1657] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1658] => | titul = Background Note: Netherlands [1659] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3204.htm [1660] => | datum vydání = 2011-08-09 [1661] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1662] => | vydavatel = U.S. Department of State [1663] => | jazyk = anglicky [1664] => }} [1665] => * {{Citace elektronické monografie [1666] => | korporace = CIA [1667] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1668] => | titul = The World Factbook - Netherlands [1669] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nl.html [1670] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1671] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1672] => | jazyk = anglicky [1673] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200515122703/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nl.html [1674] => | datum archivace = 2020-05-15 [1675] => | nedostupné = ano [1676] => }} [1677] => [1686] => * {{Citace elektronické monografie [1687] => | příjmení = Heslinga [1688] => | jméno = Marcus Willem [1689] => | spoluautoři = a kol. [1690] => | titul = Netherlands [1691] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/409956/Netherlands [1692] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1693] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1694] => | jazyk = anglicky [1695] => }} [1696] => [1697] => {{Nizozemské království}} [1698] => {{Evropa}} [1699] => {{Navboxes [1700] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1701] => | list = {{EU}} [1702] => {{NATO}} [1703] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1704] => }} [1705] => {{Monarchie}}{{Panovníci Nizozemska}}{{Autoritní data}} [1706] => {{Portály|Nizozemsko}} [1707] => [1708] => [[Kategorie:Nizozemsko| ]] [1709] => [[Kategorie:Státy EU]] [1710] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1711] => [[Kategorie:Království]] [1712] => [[Kategorie:Nizozemské království]] [1713] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1714] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1815]] [1715] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [] => )
good wiki

Nizozemsko

Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko, je jedna ze čtyř zemí Nizozemského království, která leží v severozápadní Evropě na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Haag','Utrecht','Amsterdam','Belgie','Rotterdam','Severní moře','nizozemština','1815','Frísko','Severní Holandsko','Indonésie','Limburg (nizozemská provincie)'

1815

Amsterdam

Belgie

Frísko

Haag

Indonésie

Nizozemština

Rotterdam

Rotterdam je největší město v nizozemské provincii Jižní Holandsko a druhé největší v zemi.

Utrecht