Array ( [0] => 14705029 [id] => 14705029 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oběšení [uri] => Oběšení [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Pisanello 010.jpg|thumb|Detail [[Antonio Pisanello|Pisanellova]] obrazu, 1436–1438]] [1] => [[File:WWII Krakow - 04.jpg|thumb|Veřejná poprava polských civilistů [[Nacistické Německo|nacisty]] v [[Krakov]]ě v roce 1942]] [2] => '''Oběšení''' je rozšířený způsob [[poprava|popravy]] a [[sebevražda|sebevraždy]], výjimečně [[vražda|vraždy]] a vzácně je důsledkem nehody, v minulosti též [[náboženství|náboženské]] [[oběť|oběti]]. [3] => [4] => Jako poprava se používalo téměř ve všech historických kulturách už od [[pravěk]]u. Někdy bylo považováno za vznešený, [[Šlechta|aristokratický]] způsob popravy ([[Čína]], staří [[Germáni]]), zvláště v kombinaci s rituální sebevraždou. Ve [[středověk]]é [[Evropa|Evropě]] to byl naopak potupný způsob [[smrt]]i, používaný pro [[zločin]]ce z nízkých tříd. [5] => [6] => == Sakrální oběť == [7] => Pravěcí [[Evropa]]né často oběšením obětovali [[Bůh|bohům]]. [[Keltové]] věšeli na stromech oběti [[Esus]]ovi, bohu větru, aby si je tak mohl náležitě pohoupat. Staří [[Germáni]] a [[Vikingové]] oběšením vzdávali úctu bohu [[Ódin]]ovi, který se podle legendy také sám oběsil na světovém [[strom]]ě [[Yggdrasil]]u, aby tak dosáhl osvícení. [8] => [9] => == Sebevraždy == [10] => Oběšení je jeden z nejobvyklejších způsobů sebevraždy celosvětově. Na území dnešní České republiky je to dlouhodobě nejčastější metoda, a to jak u mužů (stabilně nad 60%), tak žen (mezi 40% a 50%)https://www.czso.cz/csu/czso/sebevrazdy_zaj. Oběšení je také jeden z nejčastějších způsobů sebevraždy ve věznicích. V [[Česko|českých]] věznicích skončili své životy oběšením např. [[Jaroslav Malý (vrah)|Jaroslav Malý]], [[Stanislav Večeřa]], [[Karel Kopáč]] či [[Otakar Tomek]]. [11] => [12] => Oběšení bylo také častým způsobem rituální sebevraždy vdov. U starých [[Achájové|Achájů]], [[Slované|Slovanů]], u [[Germáni|Germánů]] ([[Prokopios z Kaisareie]] tento zvyk dosvědčuje u [[Herulové|Herulů]], usazených tehdy i na území ČR) až do [[novověk]]u se tento zvyk zachoval v [[Čína|Číně]]. [13] => [14] => == Popravy == [15] => Způsob provedení poprav ve [[středověk]]é a [[Raný novověk|raně novověké]] Evropě byl různý, od prostého vytažení na [[strom]] po použití speciálně postavené [[šibenice]], obyčejně na veřejném, zdálky viditelném místě (šibeniční vrch). Odsouzenec téměř vždy umíral pomalým zadušením, někdy byla dokonce místo provazu použita [[houžev]], aby se dosáhlo co nejdelší [[agonie]]. V některých zemích bylo v určitém období zakázáno popravovat oběšením ženy, vzhledem k nechutným projevům, jež udušení v oprátce provázely. Popravována byla také zvířata, viz například oběšení [[slonice Mary]]. [16] => [17] => === Popravčí prkno === [18] => [[Soubor:Hromadná poprava Srbů.jpg|náhled|Hromadná poprava Srbů [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherskou armádou]] za [[První světová válka|První světové války]].]] [19] => Kolem roku 1870 bylo v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] zavedeno speciální zařízení na vykonání trestu oběšení, tzv. ''Würgegalgen'' ({{vjazyce|de}} doslova ''škrtící šibenice''), česky označovaná jako „popravčí prkno“. Hlavní součástí byla bytelná dřevěná [[fošna]] (někdy trám, nebo dřevěný sloup), podle potřeby 3-5 metrů dlouhá, upevněné ve svislé poloze například zapuštěním do země. V horní části prkna byl upevněn hák, na němž byla přivázána škrtící smyčka. U dlouhého prkna byla na horní hraně ještě [[kladka]] s provazem. Odsouzenec byl spoután, kolem hrudníku opásán pevným popruhem a za něj provazem, provlečeným kladkou, vytažen k hornímu konci prkna. Tam mu kat stojící na žebříku na krk nasadil smyčku. Dalším dlouhým provazem mohl být popravovaný spoután na kotnících. U složitějších zařízení byla ve spodní části prkna další kladka s provazem připoutaným ke kotníkům odsouzeného. Když potom kat povolil lano provlečené kladkou, poklesl prudce odsouzenec a smyčka stahující se kolem jeho krku ho zbavila života. Aby bylo umírání rychlejší, mohli ještě katovi pomocníci táhnout přes spodní kladku za provaz upevněný na kotnících a zkrátit tak popravovanému utrpení.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Drahota | jméno = Leoš| datum_přístupu = 2017-04-11 [20] => | url = http://www.moskyt.net/nase-sibenice-16-novodobe-veseni}} [21] => [22] => Po rozpadu Rakousko-Uherska tento způsob popravy přejaly nástupnické státy [[Rakousko]], [[Maďarsko]] i Československo. V [[Trest smrti v Československu|Československu]] byli takto popraveni např. [[Martin Lecián]], [[Karl Hermann Frank]], [[Karel Čurda]], [[Milada Horáková]], [[Jaromír Nechanský]], [[Rudolf Slánský]], [[Vratislav Janda]], [[Jan Buchal]] a stovky dalších odsouzenců až do roku 1954. Potom bylo užíváno zařízení na podobném principu, ale bez dřevěných částí. V podstatě šlo pořád o škrtící smyčku, která ale byla upevněna hákem na stěně, protože popravy se vykonávaly už jen na jediném místě a nebylo potřeba mobilní zařízení.{{Citace monografie | příjmení = Liška [23] => | jméno = Otakar a kolektiv [24] => | titul = Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918–1989 [25] => | vydavatel = Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu [26] => | místo = Praha [27] => | rok = 2006 [28] => | strany = 24–25 [29] => | isbn = 80-86621-09-X [30] => | vydání = 2. [31] => }} [32] => [33] => === Zavěšení na hák === [34] => [[File:Blake after John Gabriel Stedman Narrative of a Five Years copy 2 object 2-detail.jpg|thumb|upright|"Černoch za živa pověšený za žebra na šibenici".]] [35] => V roce 1713 byl legendární slovenský zbojník [[Juraj Jánošík]] odsouzen k smrti zavěšením za levá žebra. Byl ponechán pomalé smrti."[http://spectator.sme.sk/articles/view/46928/8/modern_day_outlaws_gather_to_honour_janosik.html Modern-day 'outlaws' gather to honour Jánošík]". The Slovak Spectator. July 9, 2012. [36] => [37] => Německý lékař Gottlob Schober (1670–1739),{{cite book|url=http://www.deutsche-biographie.de/sfz78879.html|title=Schober, Gottlob – Deutsche Biographie|access-date=8 October 2017|year=1891|archive-date=5 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180805111436/https://www.deutsche-biographie.de/sfz78879.html|url-status=live}} který působilod roku 1712 v [[Ruské impérium|Rusku]] poznamenává, že člověk mohl viset na žebrech asi tři dny než zemřel, přičemž jeho primární bolestí byla extrémní žízeň. Domníval se, že tento stupeň necitlivosti je něčím zvláštním pro ruskou mentalitu.{{cite book|last=Müller|first=Gerhard F.|year=1762|title=Sammlung Rußischer Geschichte, 1st and 2nd Part of 7th Volume|publisher=Kayserl. Academie der Wißenschafften|location=St. Petersburg|url=https://books.google.com/books?id=6bhKAAAAcAAJ&pg=PA23|pages=23|access-date=14 March 2016|archive-date=13 May 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160513012712/https://books.google.com/books?id=6bhKAAAAcAAJ&pg=PA23|url-status=live}} [38] => [39] => Holanďané v Surinamu měli také ve zvyku věšet otroka na žebra, což je zvyk mezi africkými kmeny, od kterých byly původně zakoupeny. John Gabriel Stedman pobýval v Jižní Americe v letech 1772 až 1777 a popsal metodu, jak ji vyprávěl svědek:Stedman, J.G.: "[https://archive.org/details/narrativeafivey00stedgoog Narrative, of a five years' expedition]", Vol.1, London 1813, p.116 [40] => [41] => {{Citát v rámečku|Not long ago, (continued he) I saw a black "man suspended alive from a gallows by the ribs, between which, with a knife, was first made an incision, and then clinched an iron hook with a chain: in this manner he kept alive three days, hanging with his head "and feet downwards, and catching with his tongue the "drops of water" (it being in the rainy season) that were "flowing down his bloated breast. Notwithstanding all this, he never complained, and even upbraided a negro "for crying while he was flogged below the gallows, by calling out to him: "You man?—Da boy fasy? Are you a man? you behave like a boy". Shortly after which he was knocked on the head by the commiserating sentry, who stood over him, with the butt end of his musket.}} [42] => [43] => [[William Blake]] byl speciálně pověřen, aby vytvořil ilustrace k Stedmanovu vyprávění.Honour, Hugh (1975). The European Vision of America Cleveland, Ohio; The Cleveland Museum of Art, p.343 [44] => [45] => === Současnost === [46] => Postup používaný v [[Spojené státy americké|USA]] je následující (může se v jednotlivých [[Administrativní dělení Spojených států amerických|státech USA]] trochu lišit). Den před [[poprava|popravou]] je odsouzenec zvážen a je provedena zkouška s pytlem [[Písek (materiál)|písku]] o stejné hmotnosti. Je to k určení nezbytné délky pádu (provazu) pro zajištění rychlé smrti. Jestliže je provaz příliš dlouhý, může být vězeň dekapitován. Jestliže je provaz příliš krátký, může se vězeň dusit až 45 minut. Provaz (2 až 3 cm v průměru) musí být dostatečně natažen, aby nepružil. K zajištění hladkého průběhu je [[uzel]] u [[smyčka|smyčky]] (oprátky) namazán mýdlem nebo voskem. Těsně před popravou jsou vězňovi zabezpečeny ruce a nohy, zavázány oči a je mu kolem krku umístěna smyčka (uzel za levým uchem). Je otevřen poklop a vězeň se propadne. Vězňova hmotnost by měla rychle způsobit zlomení krčních [[Obratel|obratlů]] a následnou smrt. V případě, že má vězeň silné krční svaly, má nízkou hmotnost, pád je příliš krátký nebo když byla smyčka špatně upevněna, zlomení krčních obratlů není rychlé a smrt je způsobena zadušením. V případě, že toto nastane, může být poprava doprovázena [[defekace|defekací]] a vystrčením [[Jazyk (orgán)|jazyka]]; jsou patrné prudké vězňovy pohyby. [47] => [48] => Jsou země (např. [[Trest smrti v Íránu|Írán]]), kde je používán „zastaralý“ způsob popravy oběšením. V těchto zemích se nenastavuje délka provazu a ten je příliš krátký pro zajištění zlomení obratlů, často se ani nepoužívá metoda pádu a odsouzenec je vytažen do výšky pomalu [[jeřáb (stroj)|jeřábem]]. Smrt je většinou způsobena zadušením. [49] => [50] => == Příčina smrti == [51] => V [[Soudní lékařství|soudním lékařství]] je oběšení [[Definice|definováno]] jako [[strangulace]] (zaškrcení), při kterém se škrtidlo s jedním koncem upevněným k nějakému předmětu a s jedním obtočené kolem krku zadrhne vahou těla. K úspěšnému oběšení udušením postačuje jen zhruba váha 5 kg, takže je možné i oběšení vkleče nebo dokonce vleže. Škrtidlo nebývá kolem celého krku, postačuje, když jde po stranách krku. [[Strangulační rýha]] proto nebývá uzavřená, mívá šikmý průběh. [52] => [53] => Smrt při oběšení nastává spolupůsobením několika faktorů: [54] => * přetržením vazů a porušením míchy (viz popravčí prkno) [55] => * podráždění [[Bloudivý nerv|bloudivého nervu]] [56] => * stlačení [[Krkavice|krkavic]] a tím zamezení toku [[Krev|krve]] do [[Mozek|mozku]] [57] => * uzavření dýchacích cest [58] => [59] => Bezvědomí nastává prakticky ihned po oběšení. Asi za jednu až jeden a půl minuty se na okamžik zastaví [[srdce]]. Poté se jeho činnost obnoví, i když pulz je slabý a nepravidelný. Objevují se záškuby svalstva, nejvýraznější jsou na dolních končetinách. Zhruba po dvou minutách křeče přestávají a zrychluje se pulz a zvýrazňuje se jeho nepravidelnost. Po dalších čtyřech minutách, tedy zhruba po deseti minutách od začátku škrcení, se objeví výrazné nevratné změny na mozku a tedy [[smrt]]. Někdy může při oběšení dojít k uskřinutí [[Jazyk (orgán)|jazyka]] mezi zuby, uvolnění [[moč]]i, [[lidský výkal|stolice]] či [[sperma]]tu, nebo k [[Erekce|erekci]]. Může nastat i krvácení z nosu nebo z uší. [60] => [61] => ==Odkazy== [62] => === Související články === [63] => * [[Strangulace]] [64] => * [[Uškrcení]] [65] => * [[Zardoušení]] [66] => * [[Poprava]] [67] => * [[Sebevražda]] [68] => * [[Vražda]] [69] => [70] => === Literatura === [71] => * {{Citace monografie [72] => | příjmení = Tesař [73] => | jméno = Jaromír [74] => | titul = Soudní lékařství [75] => | vydavatel = Avicenum [76] => | místo = Praha [77] => | rok = 1977 [78] => | strany = 264 [79] => }} [80] => [81] => === Reference === [82] => [83] => [84] => === Externí odkazy === [85] => * {{Commonscat}} [86] => [87] => {{Autoritní data}} [88] => {{Portály|Kultura}} [89] => [90] => [[Kategorie:Popravy]] [91] => [[Kategorie:Soudní lékařství]] [92] => [[Kategorie:Sebevražda podle metody]] [93] => [[Kategorie:Trest smrti v USA]] [94] => [[simple:Death penalty#Forms of execution]] [] => )
good wiki

Oběšení

Pisanellova obrazu, 1436-1438 Oběšení je rozšířený způsob popravy a sebevraždy, výjimečně vraždy a vzácně je důsledkem nehody, v minulosti též náboženské oběti. Jako poprava se používalo téměř ve všech historických kulturách už od pravěku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Germáni','středověk','poprava','strom','smrt','Čína','Jazyk (orgán)','Evropa','slonice Mary','Rakousko','houžev','Šlechta'

Čína

Evropa

Germáni

Houžev

Poprava

Rakousko

Šlechta

Smrt

Středověk

Strom