Array ( [0] => 15493214 [id] => 15493214 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oděsa [uri] => Oděsa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Oděsa [2] => | originální jméno = {{cizojazyčně|uk|Одеса}} [3] => | obrázek = Odessa-Montage-2016.png [4] => | popisek = Pomník Richelieu, Voroncovův maják, městské zahrady, [[Oděské národní akademické divadlo opery a baletu|Oděské divadlo]], [[Potěmkinovy schody]] a náměstí de Richelieu [5] => | znak = Coat of Arms of Odesa.svg [6] => | vlajka = Flag of Odessa.svg [7] => | stát = Ukrajina [8] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti na Ukrajině|Oblast]] [9] => | název vyššího celku = [[Oděská oblast|Oděská]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Rajóny na Ukrajině|Rajón]] [11] => | název nižšího celku = [[Oděský rajón|Oděský]] [12] => | administrativní dělení = 4 městské [[rajón]]y: ''Kyjivskyj, Malynovskyj, Prymorskyj, Suvorovskyj'' [13] => | loc-map = {{LocMap |Ukrajina |label=Oděsa |position=top |width=250 |lat=46.48 |long=30.74 |float=center |caption=}} [14] => | rozloha = 236.9 [15] => | etnické složení = [[Ukrajinci]] (62 %), [[Rusové]] (29 %), [[Bulhaři]], [[Židé]], [[Rumuni]] a další [16] => | náboženské složení = převážně [[Pravoslaví|Pravoslavné křesťanství]] [17] => | zeměpisná šířka = 46.4881 [18] => | zeměpisná délka = 30.7411 [19] => | nadmořská výška = ~40 [20] => | psč = 65000 — 65480 [21] => | telefonní předvolba = +380 48 [22] => | starosta = Gennadij Truchanov [23] => | web = http://www.odessa.ua [24] => }} [25] => '''Oděsa''' ({{Vjazyce2|uk|Одеса|Odesa}}, {{vjazyce2|ru|Одесса|Oděssa}}) je město na jižní [[Ukrajina|Ukrajině]], hlavní město [[Oděská oblast|Oděské oblasti]] se dvěma největšími ukrajinskými přístavy na pobřeží [[Černé moře|Černého moře]], 440 km jižně od [[Kyjev]]a a 45 km východně od [[Moldavsko|moldavských]] hranic.{{Citace monografie [26] => | příjmení = Drevnostej [27] => | jméno = Imperatorskoe Odesskoe Obščestvo Istorii i [28] => | titul = Zapiski Imperatorskago Odesskago Obščestva Istorii i Drevnostej [29] => | url = https://books.google.cz/books?id=UdlPAAAAcAAJ&printsec=frontcover&redir_esc=y&hl=cs#v=onepage&q&f=false [30] => | počet stran = 922 [31] => | poznámka = Google-Books-ID: UdlPAAAAcAAJ [32] => | jazyk = ru [33] => }} V počtu obyvatel je Oděsa po Kyjevě a Charkově třetím největším městem na Ukrajině, ve městě žije {{počet obyvatel}} obyvatel. [34] => [35] => Oděsa v minulosti byla ekonomickým, obchodním a kulturním centrem [[Ruské impérium|Ruského impéria]] a před [[Říjnová revoluce|říjnovou revolucí]] v roce 1917 byla třetím největším městem celého Ruska. Původní obyvatelstvo tvořili většinou{{Citace elektronického periodika [36] => | titul = Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей. [37] => | periodikum = demoscope.ru [38] => | url = http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_lan_97_uezd.php?reg=1665 [39] => | datum přístupu = 2017-06-04 [40] => }} [[Rusové]], později početně převážili [[Ukrajinci]]. Významnou menšinu Oděsy tvořili [[Židé]], kteří však byli téměř vyhlazeni za německé a rumunské okupace za [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. [41] => [42] => Historické centrum Oděsy bylo kvůli důsledkům [[Ruská invaze na Ukrajinu|rusko-ukrajinské války]] po naléhavém řízení zapsáno v lednu 2023 na [[Seznam světového dědictví v ohrožení|seznam ohrožených památek]] v rámci [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].{{Citace elektronické monografie [43] => | titul = The Historic Centre of Odesa [44] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/1703/ [45] => | vydavatel = UNESCO [46] => | datum vydání = 2023-01 [47] => | datum přístupu = 2023-02-03 [48] => | jazyk = en [49] => }} [50] => [51] => == Historie == [52] => [[Soubor:Odessa Harbour.jpg|náhled|vlevo|Přístav s Potěmkinovými schody v roce 1850]] [53] => Oblast okolo Oděsy byla již od starověku postupně osídlena různými etniky, ve 13. století se dostala pod nadvládu [[Mongolská říše|Mongolů]] a v 16. století [[Osmanská říše|osmanské říše]] a získala název [[Jedisan]]. [54] => [55] => Oděsa byla založena roku [[1794]] ruskou carevnou [[Kateřina II. Veliká|Kateřinou II. Velikou]] na místě dobyté turecké pevnosti ''Chadžibej'', po vítězné [[Rusko-turecká válka (1787–1792)|rusko-turecké válce]] a porážce [[Krymský chanát|Krymského chanátu]], jemuž území patřilo. V roce [[1795]] se objevil jeho dnešní název „Oděsa“. Původ tohoto jména není zcela jasný. Předpokládá se, že pochází z názvu řecké kolonie ''Odessos'', která se kdysi nacházela někde na pobřeží Černého moře (dnešní předpoklad je, že někde poblíž dnešní [[Varna|Varny]]). Město se hned po svém vzniku začalo dynamicky rozrůstat. Na vzniku města se podílela řada významných architektů a umělců. Obyvatelstvo tvořili především Rusové a Ukrajinci, později však ve městě žily i velké komunity Turků, Řeků, Židů, Bulharů či Albánců. [56] => [57] => Na přelomu 18. a 19. století došlo k rozvoji přístavu, který se díky své strategické poloze stal velkým překladištěm nákladů. V roce 1850 mělo město 100 000 obyvatel a bylo tak třetím největším městem [[Rusko|Ruska]]. Oděsa byla jedním z obchodních a průmyslových center země. Roku [[1865]] v ní byla otevřena ''[[Oděská univerzita|Novoruská univerzita]]'', která od roku 1945 nese název po ruském vědci a nositeli Nobelovy ceny za medicínu [[Ilja Iljič Mečnikov|Ilji Mečnikovovi]]. V roce 1899 bylo založeno ''Muzeum krásného umění''. Během [[Ruská občanská válka|občanské války]] se ve městě vystřídalo hned několik vlád, až na počátku roku [[1920]] Oděsu definitivně získala pod svou kontrolu [[Rudá armáda]]. Tři roky bojů město poškodily. [58] => [59] => === Druhá světová válka === [60] => Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] byla Oděsa nejprve bombardována a i přes její obranu byla 16. října 1941, po ústupu sovětských vojsk na [[Krym]], obsazena německou armádou. Následně byla do roku [[1944]] okupována [[Rumunsko|Rumunskem]] a přičleněna ke gouvernementu [[Zadněstří]]; v okolí se nacházely koncentrační tábory, v nichž zahynula velká část rumunských a oděských Židů; další Židé byli zavražděni během [[Masakr v Oděse|Oděských masakrů]]. Partyzánský odboj se v té době soustředil především do [[Oděské katakomby|oděských katakomb]]. Rudá armáda pod vedením oděského rodáka [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodiona Malinovského]] město získala nazpět plně [[10. duben|10. dubna]] [[1944]]. Roku [[1945]] získala Oděsa čestný titul [[Město-hrdina]]. [61] => [62] => Po válce město zaznamenalo výrazný územní rozvoj. [63] => [64] => === Ukrajinská krize 2014 === [65] => {{Podrobně|Požár budovy odborů v Oděse|Proruské nepokoje na Ukrajině 2014}} [66] => Po protestech na [[Euromajdan]]u do února 2014, ke kterým se převážně ruskojazyčná Oděsa jen částečně připojilahttp://www.kyivpost.com/multimedia/photo/euromaidan-activists-confront-pro-russian-separatists-in-odessa-342091.html a následném prudkém zhoršení vzájemných vztahů Ukrajiny s Ruskem, způsobených politickými změnami v zemi, vyhlásili neznámí aktivisté na internetu dne [[16. duben|16. dubna]] [[2014]] tzv. [[Oděská lidová republika|Oděskou lidovou republiku]] nezávislou na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Dne [[2. květen|2. května]] [[2014]] vypukly po relativním klidu ve městě nepokoje, při kterých zahynulo nejméně 46 lidí. Nejprve napadla skupina proruských ozbrojenců vyzbrojených střelnými zbraněmi, zápalnými lahvemi a holemi demonstraci za jednotnou Ukrajinu, které se zúčastnili fotbaloví fanoušci týmů [[Černomorec Oděsa]] a [[SK Metalist Charkov]], jejichž zápas se toho dne konal. Po tomto střetu byli zjištěni 4 mrtví a desítky zraněných. Policie nezasáhla a podstatně větší proukrajinský dav čítající několik stovek lidí se pustil do odvety. Zapálili stany proruských aktivistů a zahnali je do [[Dům odborů (Oděsa)|Domu odborů]], jehož okolí ovládali. Při následné střelbě a házení [[Molotovův koktejl|molotovových koktejlů]] útočníky i obránci bylo [[Požár budovy odborů v Oděse|založeno několik požárů]] v domě a některé skupiny proruských aktivistů byly nešťastně odříznuty ohněm bez možnosti úniku. Nepomohla ani následná pomoc některých proukrajinských demonstrantů a ani několikanásobné volání hasičům, kteří přijeli až po hodině od nahlášení.http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/335276-tragicka-bilance-nestesti-v-odese-za-46-mrtvych-muze-rusko-hrimal-jacenuk.html Jiní proukrajinští aktivisté údajně nečinně přihlíželi či dokonce jásali, když se vrhali lidé z oken, aby unikli plamenům.Ann-Dorit Boy: „Niemand will schuld gewesen sein“ (Nikdo nechce mít vinu), [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], 5. května 2014, strana 2 (německy). Konečná bilance incidentu byla 4 mrtví a desítky zraněných z prvotního napadení proukrajinské demonstrace proruskými ozbrojenci a 42 mrtvých a asi 130 zraněných proruských aktivistů na následky požáru anebo skoku z hořící budovy. Celková bilance těchto vážných nepokojů je asi 46 mrtvých a více než 200 zraněných na obou stranách.{{Citace monografie [67] => | příjmení = kolektif1 [68] => | titul = Ruská - protiruská propaganda a dezinformace / 9. 11. 2016 [69] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=0b7H3LNgxmw [70] => }}.http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/akce-ukrajinske-armady-na-vychode-zeme-pokracuje-v-odese-vyhlasili-smutek-za-43-mrtvych--1346184 Jak [[mramor]]ová [[fasáda]] Domu odborů, tak jeho vnitřní vybavení byly požárem velmi značně poškozeny. Za masakr v Domě odborů nebyl nikdo odsouzen. [71] => [72] => Po této tragédii město Oděsa vyhlásilo třídenní smutek. Prozatímní ukrajinský prezident [[Oleksandr Turčynov]] při této příležitosti znovu odsoudil ruskou agresi, rozdmýchávání situace a usilování o legitimizaci ruské invaze na východ Ukrajiny. Rusko naproti tomu vyzvalo Ukrajinu k přerušení protiteroristických operací vedených podle něho nacionalistickými radikály a prohlásilo ukrajinskou vládu za organizátora teroru.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://zpravy.tiscali.cz/moskva-ma-jasno-kyjevska-vlada-je-organizatorem-teroru-237716 |datum přístupu=2014-05-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160305053109/http://zpravy.tiscali.cz/moskva-ma-jasno-kyjevska-vlada-je-organizatorem-teroru-237716 |datum archivace=2016-03-05 |nedostupné=ano }} [73] => [74] => Koncem května 2015 sesadil ukrajinský prezident [[Petro Porošenko]] dosavadního [[guvernér]]a [[Oděská oblast|Oděské oblasti]] z jeho funkce a nahradil jej [[Michail Saakašvili|Michailem Saakašvilim]], bývalým prezidentem [[Gruzie]], nyní občanem Ukrajiny. Saakašvili měl mít za úkol mj. boj proti [[Korupce|korupci]].BOY, Ann-Dorit: „Schokolade und Licht“ (Čokoláda a světlo), [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], 6. června 2015, s. 2. Začátkem listopadu 2016 však z funkce guvernéra odstoupil, přičemž obvinil prezidenta Porošenka z korupce.https://zpravy.aktualne.cz, 7. listopadu 2016.{{lepší zdroj}} [75] => [76] => === Rusko-ukrajinská válka === [77] => Od začátku [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze]] v únoru 2022 se Oděsa stala opakovaně terčem mnoha ostřelování. Historické centrum města, které bylo na začátku roku 2023 zapsáno do seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví]] UNESCO,{{Citace elektronického periodika [78] => | příjmení = Centre [79] => | jméno = UNESCO World Heritage [80] => | titul = The Historic Centre of Odesa [81] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [82] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/1703/ [83] => | jazyk = en [84] => | datum přístupu = 2024-01-14 [85] => }} se stalo cílem rozsáhlého bombardování po ukrajinském útoku na [[Krymský most]] v červenci 2023 a vážně byla poškozena i [[Chrám Proměnění Páně (Oděsa)|oděská katedrála]].{{Citace elektronického periodika [86] => | titul = Do Oděsy dorazí mise UNESCO. Zhodnotí poškození historického centra ruským ostřelováním [87] => | periodikum = iROZHLAS [88] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/odesa-rusko-ukrajina-unesco_2307242151_mst [89] => | datum vydání = 2023-07-24 [90] => | jazyk = cs [91] => | datum přístupu = 2024-01-14 [92] => }} Rusko mělo v úmyslu dobýt Oděsu a ovládnou okolní pobřeží, čímž by Ukrajinu odřízlo od přístupu k moři a prodloužilo frontovou linii až do [[Podněstří]]. [93] => [94] => == Obyvatelstvo == [95] => [96] => === Národnostní složení === [97] => Podle sčítání lidu v roce 2001 žilo ve městě 1 029 049 obyvatel a bylo tak čtvrtým největším ukrajinským městem po [[Kyjev]]ě, [[Charkov]]ě a [[Dnipro|Dnipru]]. Z desítek různých národností jsou nejvíce zastoupeni [[Ukrajinci]] (61,6 %), [[Rusové]] (29 %), [[Bulhaři]] (1,3 %), [[Moldavané]] (0,7 %) a [[Bělorusové]] (0,6 %). Dále jsou zde zastoupeni [[Řekové]], [[Albánci]], [[Němci]], [[Arméni]], [[Gruzíni]], [[Tataři]], [[Gagauzové]], [[Arabové]] nebo [[Turci]]. Celkově je evidováno přes 130 národností. Jako mateřský jazyk uvedlo 65 % obyvatel [[Ruština|ruštinu]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://database.ukrcensus.gov.ua/MULT/Database/Census/databasetree_no_uk.asp#m5 |datum přístupu=2014-05-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131006161414/http://database.ukrcensus.gov.ua/MULT/Database/Census/databasetree_no_uk.asp#m5 |datum archivace=2013-10-06 }} Nezávislé studie uvedly, že ruštinu jako dorozumívací jazyk používá ještě více lidí. Podle údajů kyjevského institutu Analitik z roku 2005 v Oděské oblasti používá v denním životě 85 % obyvatel převážně ruštinu.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.analitik.org.ua/researches/archives/3dee44d0/41ecef0cad01e/ |datum přístupu=07-05-2014 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150403101945/http://www.analitik.org.ua/researches/archives/3dee44d0/41ecef0cad01e/ |datum archivace=03-04-2015 |nedostupné=ano }} V samotném městě používá ruštinu v domácím prostředí 93 % obyvatel.{{Citace elektronické monografie [98] => | titul = Ukrainian Municipal Survey [99] => | vydavatel = International Republican Institute [100] => | datum_vydání = 2015 [101] => | datum_přístupu = 2017-01-10 [102] => | url = http://www.iri.org/sites/default/files/wysiwyg/2015-05-19_ukraine_national_municipal_survey_march_2-20_2015.pdf [103] => | jazyk = angličtina [104] => }} [105] => [106] => Národnostní složení obyvatel se značně proměnilo v 19. století vlivem migrace do průmyslového centra a proměňovalo se i v souvislosti se stalinským terorem, sovětskou národnostní politikou a okupací během [[Východní fronta (druhá světová válka)|2. světové války]]. Rusové a Židé bývali nejpočetnějšími skupinami obyvatel. V roce 1897 ve městě žilo 30,5 % Židů. 4,3 % hovořilo polsky, 2,5 % německy a 1,3 % řecky. Od 2. poloviny 20. století žije ve městě nejvíce Ukrajinců. Za 2. světové války bylo rumunskou správou během [[Masakr v Oděse|oděských masakrů]] v říjnu 1941 povražděno za městem kolem 25 000 Židů a přes 35 000 jich bylo deportováno. Po roce 1970 se mnoho Židů vystěhovalo do [[Izrael]]e. [107] => [108] => Obyvatelé města sami sebe nazývají ''Oděsité''. Většina se jich hlásí k [[pravoslaví]]. Zastoupena je i Německá evangelická luteránská církev a v roce 2002 se Oděsa stala sídlem [[Římskokatolická církev na Ukrajině|římskokatolické]] oděsko-simferopolské diecéze. [109] => [110] => ==== Vývoj národnostního složení ==== [111] => * [[1897]]{{cite web|url=http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_lan_97_uezd.php?reg=1665|title=Демоскоп Weekly – Приложение. Справочник статистических показателей.|author=|date=|work=demoscope.ru}} [112] => *# [[Rusové]]: 198 233 obyvatel (49,09 %) [113] => *# [[Židé]]: 124 511 obyvatel (30,83 %) [114] => *# [[Ukrajinci]]: 37 925 obyvatel (9,39 %) [115] => *# [[Poláci]]: 17 395 obyvatel (4,31 %) [116] => *# [[Němci]]: 10 248 obyvatel (2,54 %) [117] => * [[1926]]{{cite web|url=http://demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_26.php?reg=2119/ |title=Данные Всесоюзной переписи населения 1926 года по регионам республик СССР |publisher=Demoscope.ru |accessdate=22 May 2014}} [118] => *# Rusové: 162 789 obyvatel (39,97 %) [119] => *# Židé: 153 243 obyvatel (36,69 %) [120] => *# Ukrajinci: 73 453 obyvatel (17,59 %) [121] => *# Poláci: 10 021 obyvatel (2,40 %) [122] => *# Němci: 5 522 obyvatel (1,32 %) [123] => * [[1939]]{{cite web|url=http://demoscope.ru/weekly/ssp/ussr_nac_39_ra.php?reg=336 |title=Всесоюзная перепись населения 1939 года. Национальный состав населения районов, городов и крупных сел союзных республик СССР |publisher=Demoscope.ru |accessdate=15 April 2015}} [124] => *# Židé: 200 961 obyvatel (33,26 %) [125] => *# Rusové: 186 610 obyvatel (30,88 %) [126] => *# Ukrajinci: 178 878 obyvatel (29,60 %) [127] => *# Poláci: 8 829 obyvatel (1,46 %) [128] => *# Němci: 8,424 obyvatel (1,3 9%) [129] => * [[2001]]{{cite web|url=http://2001.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/nationality/Odesa|title=Всеукраїнський перепис населення 2001 - English version - Results - General results of the census - National composition of population - Odesa region:|author=|date=|work=ukrcensus.gov.ua}} [130] => *# Ukrajinci: 622 900 obyvatel (61,6 %) [131] => *# Rusové: 292 000 obyvatel (29,0 %) [132] => *# [[Bulhaři]]: 13 300 obyvatel (1,3 %) [133] => *# Židé: 12 400 obyvatel (1,2 %) [134] => *# [[Moldavané]]: 7 600 obyvatel (0,7 %) [135] => [136] => === Česká komunita === [137] => Ve městě od roku 2000 působí krajanský spolek ''Česká rodina''. V Oděse žil 43 let hudební skladatel [[Josef Přibík]] a v roce 1874 zde pobýval [[Svatopluk Čech]]. Oba mají ve městě pamětní desky.[http://krajane.radio.cz/articleDetail.view?id=1956 Krajanský spolek Česká rodina v Oděse na Ukrajině oslavil 12. června 10. výročí svého založení] [138] => [139] => === Rozšíření HIV === [140] => V roce 2018 bylo 898,3 lidí na 100 000 obyvatel [[HIV]] pozitivních, což je nejvyšší procento u měst na Ukrajině.https://tsn.ua/ru/nauka_it/vich-spid-kak-uberechsya-i-chto-delat-posle-inficirovaniya-1451544.html [141] => [142] => == Doprava == [143] => [[Soubor:Одесса. Морской порт..JPG|náhled|Přístav v Oděse]] [144] => Město Oděsa má dva významné přístavy. Jeden z nich, zvaný jako ''Oděský přístav'', je přímo ve městě a slouží kromě přepravy zboží také pro osobní dopravu po Černém moři, mj. jako terminál pro velké výletní lodě. Druhý je přístav ''Južne'' na okraji města, který má význam pro nákladní dopravu, zvláště také pro dovoz nafty na Ukrajinu. Dalším významným přístavem v blízkosti Oděsy je [[Čornomorsk]] (dříve ''Illičivsk''), nacházející se na jihozápad od města. [145] => [146] => Dějiny železnic v této části Ukrajiny jsou spojeny s podnikatelem a politikem [[Sergej Witte|Sergejem Wittem]]. Hlavní nádraží funguje od roku [[1865]], v roce [[1884]] byla postavena výpravní budova, která se stala jednou z dominant města. Jezdí odtud přímé spoje do všech oblastí Ukrajiny, mezinárodní spojení existovalo v roce 2018 s [[Moskva|Moskvou]], [[Minsk]]em, [[Kišiněv]]em a [[Přemyšl]]em. [147] => [148] => === Letecká doprava === [149] => 7 km jihozápadně od centra města funguje od roku 1961 [[Mezinárodní letiště Oděsa]]. V roce 2009 odbavilo 651 000 cestujících, v roce 2017 už to bylo 1 228 000 pasažérů. [150] => [151] => === Městská doprava === [152] => Město má letitou a rozsáhlou [[Tramvajová doprava v Oděse|tramvajovou síť]] (197 km), na níž vzhledem k neexistenci metra spočívá značná část přepravních výkonů. V provozu jsou dosud hlavně tramvaje [[Tatra T3]]. Páteřní tramvajová trať má být postupně přebudována na tramvajovou rychlodráhu. [153] => [154] => V roce 1941 byla vybudována první [[Trolejbusová doprava v Oděse|trolejbusová trať v Oděse]] a zakoupeny vozy, ale vzhledem k vypuknutí 2. světové války byl provoz zahájen až 5. listopadu 1945. Provoz na 15 linkách zajišťuje 220 vozidel, převážně typu [[ZiU-9]]. [155] => [156] => == Cestovní ruch == [157] => Vzhledem k atraktivitě města je Oděsa důležitým střediskem cestovního ruchu na Ukrajině. [158] => [159] => == Pamětihodnosti == [160] => === Potěmkinovy schody === [161] => {{Viz též|Potěmkinovy schody}} [162] => [[Soubor:Potěmkinovy schody.jpg|náhled|Potěmkinovy schody]] [163] => [[Schodiště|Schody]] vystavěl v letech 1837–1841 italský architekt [[Francesco Boffo]]. Dříve byly nazývány také Přímořské, Bulvárové nebo Gigantické. Původně se nazývaly Schody vévody de Richelieu a byly pojmenovány po [[Armand-Emmanuel du Plessis de Richelieu|Armandu-Emmanuelovi du Plessis de Richelieu]] (1766–1822), kterého ruský car [[Alexandr I. Pavlovič]] jmenoval guvernérem Oděsy a [[Nové Rusko|Nového Ruska]] a který tuto funkci zastával v letech 1803–1814. Poté v letech následujících po restauraci [[Bourboni|Bourbonů]] ve Francii až do své smrti byl francouzským státníkem. Jeho pomník je hornímu konci schodiště. Schodiště dlouhé 142 metrů překonává výškový rozdíl 27 metrů, má celkem 192 stupňů (původně 200). Perspektiva schodiště je navržena tak, že vytváří iluzi mnohem delší stavby. První spodní schod je široký 21,7 metrů a poslední horní 12,5 metrů. Další optická iluze spočívá v tom, že pokud se pozorovatel dívá shora, vidí pouze podesty, pozorovatel stojící pod schodištěm vidí pouze stupně. Podél schodiště vede pozemní lanová dráha. Poblíž je osobní přístav s hotelem Oděsa z 90. let 20. století. Schodiště vede k náměstí, v jehož středu je socha věnovaná francouzskému státníkovi Richelieuovi. [164] => [165] => Schody jsou známé především z [[Sergej Michajlovič Ejzenštejn|Ejzenštejnova]] filmu ''[[Křižník Potěmkin (film)|Křižník Potěmkin]]''. Klíčová scéna filmu (ujíždějící kočárek po schodech během [[masakr]]u) byla točena v roce [[1925]] na těchto schodech. Film popisoval zdejší události revoluce z roku [[1905]], ovšem skutečný masakr se odehrál v ulicích opodál. V roce [[1955]] při 50. výročí vzpoury byly schody přejmenovány na Potěmkinovy. [166] => [167] => === Katakomby === [168] => {{Podrobně|Oděské katakomby}} [169] => V bývalých vápencových dolech vznikl třípatrový, několikakilometrový labyrint [[Oděské katakomby|katakomb]]. Zpočátku byly používán například ke skladování vína nebo jako skrýš pašeráků. Za druhé světové války sloužily jako tajný úkryt odbojových protiněmeckých skupin. Část katakomb je nyní součástí [[Muzeum partyzánské slávy|Muzea partyzánské slávy]].[http://cestovani.idnes.cz/odesa-mesto-kosmopolitnich-odesitu-a-vonavych-bezdomovcu-pna-/igsvet.aspx?c=A091020_155819_igsvet_tom Oděsa: město kosmopolitních Oděsitů a voňavých bezdomovců], iDnes.cz, 26. října 2009 [170] => [171] => === Preobraženská katedrála === [172] => [[Chrám Proměnění Páně (Oděsa)|Preobraženská katedrála]] (''Chrám Proměnění Páně'') je největší pravoslavný chrám v Oděse. Pojme několik tisíc věřících. Stavba původního chrámu v [[Klasicistní architektura|klasicistním]] stylu byla zahájena v roce 1794 a dostavěna včetně zvonice až v roce 1837. V roce 1919 byla katedrála vypleněna, 1932 uzavřena a 1936 na příkaz [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] přes noc zničena. Během rumunské okupace za 2. světové války bylo uvažováno o její obnově, ale ta byla zahájena až v roce 1999 a 21. července 2010 moskevským patriarchou [[Kirill (patriarcha moskevský)|Kirillem]] vysvěcena. Elektronicky ovládané zvony hrají 99 melodií. Katedrála sloužila také jako vzor pro stavbu několika kostelů v regionu, např. Katedrály Kristova narození v [[Kišiněv]]ě (1830). Během [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze na Ukrajinu]] byla budova katedrály v noci z 22. na 23. července 2023 těžce poničena ruským raketovým útokem.{{Citace periodika [173] => | autor1 = Reuters [174] => | titul = Russia's attack on Odesa kills one, injures 18 [175] => | periodikum = [[The Jerusalem Post]] [176] => | datum = 2023-07-23 [177] => | url = https://www.jpost.com/breaking-news/article-752070 [178] => | datum_přístupu = 2023-07-23 [179] => | jazyk = en [180] => }} [181] => [182] => === Národní divadlo opery a baletu === [183] => [[Soubor:Operniy-1.jpg|náhled|Národní akademické divadlo opery a baletu]] [184] => {{Podrobně|Oděské národní akademické divadlo opery a baletu}} [185] => [186] => Původní budova divadla byla otevřena v roce [[1809]], ta ovšem 2. ledna 1873 vyhořela. V letech 1883–1887 byla na jejím místě postavena druhá budova ve stylu vídeňského baroka. Navrhli ji [[Rakousko-Uhersko|rakouští]] [[architekt]]i [[Ferdinand Fellner]] a [[Hermann Helmer]], mimo jiné autoři městského divadla v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] a dnešního [[Mahenovo divadlo|Mahenova divadla]] v [[Brno|Brně]]. Inspirací pro vznik nové budovy byla [[Semperoper|Semperova opera]] (''Semperoper'') v [[Drážďany|Drážďanech]]. Nad vchodem je sousoší múzy tragédie [[Melpomené]]. Vpravo dole je socha múzy tance [[Terpsichoré]], vlevo dole [[Orfeus]] a [[Kentaur]]. Přímo po stranách vchodu jsou sochy komedie a tragédie. Uvnitř je strop s bohatým dvoutunovým lustrem a čtyřmi malbami na motivy děl [[William Shakespeare|Williama Shakespeara]] ([[Hamlet]], [[Sen noci svatojánské]], [[Jak se vám líbí]] a [[Zimní pohádka]]). Budova opery byla první stavba v Oděse, která dostala osvětlení elektrickým světlem. Je známá také vynikající akustikou. [187] => [188] => V roce [[1925]] došlo v budově k požáru, ale poškozené části byly brzy opraveny. V roce 1960 proběhla rekonstrukce divadla. Kvůli narušené statice bylo divadlo několik let uzavřeno a zprovozněno opět v roce [[2007]]. [189] => [190] => == Osobnosti == [191] => * [[Anna Andrejevna Achmatovová]] (1889–1966), [[Rusko|ruská]] [[Básník|básnířka]], [[Překladatel|překladatelka]] a literární vědkyně [192] => * [[Slávek Boura]] (* 1964), český moderátor [193] => * [[George Gamow]] (1904–1968), přední sovětsko-americký kosmolog [194] => * [[Ida Kamińska]] (1899–1980), polská herečka židovského původu hrající v jazyce jidiš, rodačka z Oděsy, nominována na Oskara za roli Rozálie Lautmannové v oskarovém filmu [[Obchod na korze]] [195] => * [[Rodion Jakovlevič Malinovskij]] (1898–1967), maršál Sovětského svazu, ministr obrany, osvoboditel města ve 2. světové válce a místní rodák [196] => * [[David Oistrach]] (1908–1974), ruský houslista, rodák z Oděsy [197] => * [[Leo Pinsker]] (1821–1891), oděský lékař, představitel raného [[Sionismus|sionismu]] [198] => * [[Josef Přibík]] (1855–1937), český hudební skladatel, dirigent, 43 let působil v Oděse [199] => * [[Svjatoslav Richter]] (1915–1997), sovětský klavírní virtuos [200] => * [[Petr Schmidt]] (1867–1906) – jeden z vůdců povstání v Sevastopolu v roce 1905 [201] => * [[Avraham Šechterman]] (1910–1986), izraelský politik, rodák z Oděsy [202] => * [[Andrej Vyšinskij]] (1883–1954), sovětský politik, rodák z Oděsy [203] => [204] => == Partnerská města == [205] => {{sloupce|3| [206] => * {{partnerské město|Alexandrie|rok=1968}} [207] => * {{partnerské město|Baltimore|rok=1975}} [208] => * {{partnerské město|Brest (Bělorusko)|rok=2004}} [209] => * {{partnerské město|Constanța|rok=1991}} [210] => * {{partnerské město|Čching-tao|rok=1993}} [211] => * {{partnerské město|Gdaňsk|rok=1996}} [212] => * {{partnerské město|Haifa|rok=1992}} [213] => * {{partnerské město|Istanbul|rok=1997}} [214] => * {{partnerské město|Janov (Itálie)|rok=1972}} [215] => * {{partnerské město|Jerevan|rok=1995}} [216] => * {{partnerské město|Jokohama|rok=1968}} [217] => * {{partnerské město|Kalkata|rok=1986}} [218] => * {{partnerské město|Kišiněv|rok=1994}} [219] => * {{partnerské město|Klaipėda|rok=2004}} [220] => * {{partnerské město|Larnaka|rok=2004}} [221] => * {{partnerské město|Lefkada|rok=2010}} [222] => * {{partnerské město|Liverpool|rok=1956}} [223] => * {{partnerské město|Lodž|rok=1993}} [224] => * {{partnerské město|Lublaň}} [225] => * {{partnerské město|Marseille|rok=1972}} [226] => * {{partnerské město|Minsk|rok=1996}} [227] => * {{partnerské město|Moskva|rok=1995}} [228] => * {{partnerské město|Nikósie|rok=1996}} [229] => * {{partnerské město|Ning-po|rok=2008}} [230] => * {{partnerské město|Oulu}} [231] => * {{partnerské město|Petrohrad|rok=2002}} [232] => * {{partnerské město|Pireus|rok=1993}} [233] => * {{partnerské město|Rostov na Donu|rok=1999}} [234] => * {{partnerské město|Roš ha-Ajin|rok=2010}} [235] => * {{partnerské město|Řezno|rok=1990}} [236] => * {{partnerské město|Segedín|rok=1977}} [237] => * {{partnerské město|Split|rok=1964}} [238] => * {{partnerské město|Taganrog|rok=1993}} [239] => * {{partnerské město|Tallinn|rok=1997}} [240] => * {{partnerské město|Tbilisi|rok=1996}} [241] => * {{partnerské město|Valencie|rok=1982}} [242] => * {{partnerské město|Valparaíso|rok=2004}} [243] => * {{partnerské město|Vancouver|rok=1971}} [244] => * {{partnerské město|Varna|rok=1992}} [245] => * {{partnerské město|Varšava|rok=2010}} [246] => * {{partnerské město|Vídeň|rok=2006}} [247] => * {{partnerské město|Volgograd|rok=2001}} [248] => }} [249] => [250] => == Fotogalerie == [251] => [252] => Soubor:Украина, Одесса - Свято-Преображенский кафедральный собор 02.jpg|Preobraženská katedrála [253] => Soubor:Novoselskogo-68-18.jpg|Luteránský kostel sv. Pavla [254] => Soubor:Odessa St. Gregory the Illuminator Armenian Church.jpg|Arménský kostel sv. Jiří [255] => Soubor:Dumskaya-8.jpg|Radnice [256] => Soubor:Archaeologisches Museum Odessa.jpg|Archeologické muzeum [257] => Soubor:Deribasovskaya-33-36.jpg|Nákupní centrum Pasáž [258] => Soubor:Ceiling Odessa opera theater.jpg|Strop Divadla opery a baletu [259] => Soubor:Duk-4.jpg|Socha Richelieu [260] => Soubor:Odessa Catherine the Great.jpg|Pomník [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny Veliké]] [261] => Soubor:Hotel Odessa.jpg|Hotel Oděsa [262] => Soubor:Одеса Будівля залізничного вокзалу, квітень 2018 02.jpg|Nádraží [263] => [264] => [265] => == Odkazy == [266] => [267] => === Reference === [268] => {{Upravit reference|citace}} [269] => [270] => [271] => === Externí odkazy === [272] => * {{Commonscat}} [273] => * {{Commons}} [274] => * {{Wikislovník|heslo=Oděsa}} [275] => * {{Otto|heslo=Oděssa}} [276] => * [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/207562260120021-na-ceste/ Na cestě po Oděsě] video z pořadu [[Česká televize|České televize]] ''[[Na cestě (dokumentární seriál)|Na cestě]]'' [277] => * [http://www.dusekarpat.cz/ukrajina/odesa/ Oděsa – fotografie a info o městě i jeho plážích] [278] => * [http://www.2odessa.com Server 2odessa.com] [279] => * [http://www.odessa.ua Oficiální stránky] [280] => * [http://www.odessa360.net/ Odessa 360] {{Wayback|url=http://www.odessa360.net/ |date=20080209170239 }} [281] => [282] => {{Oděská oblast}} [283] => {{Ukrajina}} [284] => {{Město-hrdina}} [285] => {{Města na Ukrajině}} [286] => {{Světové dědictví – Ukrajina}} [287] => {{Autoritní data}} [288] => {{Portály|Ukrajina}} [289] => [290] => [[Kategorie:Oděsa| ]] [291] => [[Kategorie:Města v Oděské oblasti]] [292] => [[Kategorie:Přístavní města Černého moře]] [293] => [[Kategorie:Přístavní města na Ukrajině]] [294] => [[Kategorie:Historické židovské komunity]] [295] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [296] => [[Kategorie:Město-hrdina]] [297] => [[Kategorie:Město-hrdina Ukrajiny]] [298] => [[Kategorie:Lázně na Ukrajině]] [299] => [[Kategorie:Starověká řecká sídla na Ukrajině]] [300] => [[Kategorie:Světové dědictví (Ukrajina)]] [301] => [[Kategorie:Světové dědictví v ohrožení]] [] => )
good wiki

Oděsa

Oděsa je město na jižní Ukrajině, hlavní město Oděské oblasti se dvěma největšími ukrajinskými přístavy na pobřeží Černého moře, 440 km jižně od Kyjeva a 45 km východně od moldavských hranic. V počtu obyvatel je Oděsa po Kyjevě a Charkově třetím největším městem na Ukrajině, ve městě žije obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ukrajinci','Rusové','Ruská invaze na Ukrajinu','Oděská oblast','Bulhaři','Židé','Josef Přibík','Rusko','Masakr v Oděse','1865','Oděské katakomby','Kišiněv'

1865

Bulhaři

Bulhaři jsou etnickou skupinou slovanského původu, která přišla na území dnešního Bulharska v 6.

Kišiněv

Rusko

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Ukrajinci

Ukrajinci jsou etnická skupina lidí původem z Ukrajiny.

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.