Array ( [0] => 14658278 [id] => 14658278 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Okcitánština [uri] => Okcitánština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Okcitánština ''(occitan, lenga d'oc)'' [2] => | rozšíření = [[Francie]], [[Itálie]], [[Monako]], [[Španělsko]] [3] => | mapa rozšíření = Occitan_language_map_1900_(Europe_only).svg [4] => | mluvčích = 583 tisíc až 3,5 milionůPočet mluvčích kolísá, protože neexistuji sčítaní. 583 t. podle Ph. Martela, "Qui parle occitan ?", ''Langues et cité'', 10, Paris, DGLFLF, 12/2007. v. [http://www.culture.gouv.fr/culture/dglf/Langues_et_cite/langues_cite10.pdf]. 3,5 mil. podle '''Aquitaine'''. Sondage du Conseil Régional d’Aquitaine réalisé par Média Pluriel Méditerranée en 1997 v. [http://crdp.ac-bordeaux.fr/langues/sondage_aquitaine.htm] {{Wayback|url=http://crdp.ac-bordeaux.fr/langues/sondage_aquitaine.htm |date=20081024163125 }} [5] => | klasifikace = [6] => * [[Indoevropské jazyky]] [7] => ** [[Románské jazyky]] [8] => *** [[Západorománské jazyky]] [9] => | písmo = [[Latinka]] [10] => | úřední jazyk = [[Katalánsko]] [11] => | regulátor = ''není stanoven'' [12] => | ISO6391 = oc [13] => | ISO6392B = oci [14] => | ISO6392T = oci [15] => | SIL = oci [16] => | wikipedie = [[:oc:Acuèlh|oc.wikipedia.org]] [17] => }} [18] => '''Okcitánština''' (okcitánsky ''occitan'' nebo ''lenga d’òc'', {{Vjazyce2|fr|''occitan'', ''langue d’oc''}}), také zvaná '''provensálština''', je [[Románské jazyky|románský]] [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]], používaný v jižní třetině [[Francie]] (na jih od [[Loira|Loiry]]), v [[Okcitánská údolí|Okcitánských údolích]] na severu [[Itálie]], v [[Monako|Monaku]] a ve [[Val d'Aran]] v [[Katalánsko|Katalánsku]] (z politických důvodů pod názvem ''aranésština''). Jediným územím, kde má okcitánština status [[úřední jazyk|úředního jazyka]], je [[Španělsko|španělské]] [[autonomní společenství Španělska|autonomní společenství]] [[Katalánsko]]{{Citace elektronické monografie [19] => | titul = Marc legal. L'oficialitat de l'occità [20] => | url = http://www20.gencat.cat/portal/site/Llengcat/menuitem.b318de7236aed0e7a129d410b0c0e1a0/?vgnextoid=ba96f554f917a110VgnVCM1000008d0c1e0aRCRD&vgnextchannel=ba96f554f917a110VgnVCM1000008d0c1e0aRCRD&vgnextfmt=default [21] => | vydavatel = Generalitat de Catalunya [22] => | datum aktualizce = 2007-03-30 [23] => | datum přístupu = 2011-06-20 [24] => | jazyk = katalánsky [25] => }}; [[francouzská ústava]] oproti tomu stanovuje jako jediný úřední jazyk [[francouzština|francouzštinu]].{{Citace elektronické monografie [26] => | titul = La Constitution du 4 Octobre 1958: Titre I – De la Souveraineté: Art. 2 [27] => | url = http://www.legifrance.gouv.fr/html/constitution/constitution2.htm [28] => | vydavatel = Legifrance [29] => | datum aktualizce = 2010-02-01 [30] => | datum přístupu = 2011-06-20 [31] => | jazyk = francouzsky [32] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110604145028/http://www.legifrance.gouv.fr/html/constitution/constitution2.htm [33] => | datum archivace = 2011-06-04 [34] => | nedostupné = ano [35] => }} [36] => [37] => == Název a dialekty == [38] => Název jazyka pochází ze slova ''oc'', [[středověk]]ého okcitánského výrazu pro ''ano''; obdobně tehdejší severní francouzštině se říkalo ''[[Oïlské jazyky|langue d'oïl]]'' (z ''oïl'' se vyvinulo dnešní francouzské ''oui''). Slovo ''òc'' pochází z [[Latina|latinského]] ''[[wikt:hoc|hoc]]'', zatímco ''oïl'' pocházelo z latinského ''hoc [[wikt:ille|ille]]''. Paralelně se vytvořil název území [[Okcitánie|Occitània]], který má ovšem kořeny ve starořímském názvu provincie [[Akvitánie|Aquitània]]. [39] => [40] => Používání názvu ''okcitánština'' není ustálené. Někteří autoři[http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?pg=00206 Unesco] ji považují za skupinu samostatných jazyků, zahrnující: [41] => * [[Alverňština]] ''(Auvernhat)'' [42] => * [[Gaskonština]] ''(Gascon)'' [43] => * [[Limousin (jazyk)|Lemosínština]] ''(Lemosin)'' [44] => * [[Langedokština]] ''(Lengadocian)'' [45] => * [[Provensálština]] ''(Provençau)'' [46] => * [[Alpská provensálština]] ''(Vivaroaupenc)'' [47] => * [[Šuadit]] neboli [[židovská provensálština]] (od roku [[1977]] považována za vymřelou) [48] => [[Béarnais]] a [[aranésština]] se považují za varianty gaskonštiny. [49] => [50] => Mnozí lingvisté a téměř všichni okcitánští spisovatelé s dělením okcitánštiny na výše uvedené jazyky nesouhlasí a domnívají se, že Limousin, Auvergnat, Gascon, Languedocien, Provençal i Alpská provensálština jsou dialekty jediného jazyka. [51] => [52] => Navzdory rozdílům mezi jednotlivými dialekty (nebo jazyky) si většina mluvčích různých dialektů navzájem rozumí. Totéž platí i mezi okcitánštinou a [[Katalánština|katalánštinou]] a někteří lingvisté považují okcitánštinu a katalánštinu za větve jednoho jazyka. [53] => [54] => Ve [[Francie|Francii]] se pojem okcitánština používá pro všechny dialekty, zatímco provensálština jen pro jihovýchodní část. [55] => [56] => V okcitánštině existuje literatura, neexistuje však jednotná spisovná norma. Nejslavnější okcitánský spisovatel, nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] [[Frédéric Mistral]], psal provensálským dialektem. [57] => [58] => Okcitánština byla nástrojem první [[poezie]] [[trubadúr]]ů ve středověké [[Evropa|Evropě]]. Postupným rozšiřováním francouzské královské moci na její území ztrácela od [[14. století]] na významu. Její největší úpadek nastal v období [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]], která v různosti jazyků spatřovala ohrožení a volala po jednotné Francii s jednotnou francouzštinou. [59] => [60] => Ještě v první polovině [[20. století]] byla okcitánština každodenním jazykem většiny venkovského obyvatelstva na jihu země, avšak ve formálnějším a úředním styku byla postupně vytlačována [[Francouzština|francouzštinou]]. Dnešní odhady počtu mluvčích se pohybují od půl do několika miliónů, ale míra zvládnutí a používání jazyka je u nich různá a většinou jde o starší generaci. Objevuje se nicméně snaha o jakési [[národní obrození]]. Jedním z jejích plodů jsou tzv. ''Calandretas'', okcitánské mateřské školky, které vracejí znalost jazyka dětem. [61] => [62] => == Srovnání s ostatními románskými jazyky == [63] => * Na rozdíl od francouzštiny se zachovalo přízvučné A z latiny (latinsky ''mare'', okcitánsky ''mar'', francouzsky ''mer''). [64] => * Stejně jako ve francouzštině se latinské U změnilo na [y] a posunuly se zadové samohlásky U>y, o>u, O>o. [65] => * V gaskonštině se počáteční latinské F změnilo na přídechové [h] (latinsky ''filiu'', gaskoňsko-okcitánsky ''hilh''), podobně jako ve středověké španělštině (gaskoňština i španělština byly pod baskickým vlivem). [66] => * Okcitánština sdílí některé další hláskové změny s jinými západorománskými jazyky, zejména s katalánštinou. [67] => [68] => == Příklady == [69] => [70] => === Číslovky === [71] => {| cellspacing="7" [72] => |- [73] => | '''Okcitánsky''' || '''Česky''' [74] => |- [75] => | un || jeden [76] => |- [77] => | dos || dva [78] => |- [79] => | tres || tři [80] => |- [81] => | quatre || čtyři [82] => |- [83] => | cinc || pět [84] => |- [85] => | sièis || šest [86] => |- [87] => | sèt || sedm [88] => |- [89] => | uèch || osm [90] => |- [91] => | nòu || devět [92] => |- [93] => | dètz || deset [94] => |} [95] => [96] => == Příklad textu == [97] => Jedna z nejznámějších pasáží okcitánského textu v západní literatuře se objevuje ve 26. zpěvu [[Dante Alighieri|Danteho]] Očistce (součást [[Božská komedie|Božské komedie]]), ve kterém trubadúr [[Arnaut Daniel]] odpovídá vypravěči: [98] => [99] => {| [100] => | [101] => ''«Tan m'abellis vostre cortes deman, [102] => qu'ieu no me puesc ni voill a vos cobrire. [103] => Ieu sui Arnaut, que plor e vau cantan; [104] => consiros vei la passada folor, [105] => e vei jausen lo joi qu'esper, denan. [106] => Ara vos prec, per aquella valor [107] => que vos guida al som de l'escalina, [108] => sovenha vos a temps de ma dolor»'' [109] => || [110] => Jak mě těší tvá dvorná prosba, [111] => nemohu a nebudu se skrývat před tebou. [112] => Jsem Arnaut, který pláče a chce zpívat; [113] => s lítostí shlížím na pošetilost minulosti, [114] => a s radostí na očekávaný den přede mnou. [115] => Proto tě zapřísahám, silou té moci, [116] => která tě přivede na vrchol schodů, [117] => hleď ať zmírníš mé utrpení! [118] => |} [119] => [120] => == Vzorový text == [121] => Otčenáš (modlitba Páně): [122] => : Paire Nòstre que siès dins lo cèl, [123] => : Que Ton nom se sanctifique, [124] => : Que Ton rènhe nos avènga, [125] => : Que Ta volontat se faga [126] => : Sus la tèrra coma dins lo cèl. [127] => : Dona-nos uèi [128] => : nòstre pan de cada jorn, [129] => : Perdona-nos nòstres deutes [130] => : Coma nosautres perdonan [131] => : A nòstres debitors, [132] => : E fai que que tombèm, [133] => : pas dins la temptacion [134] => : Mas deliura-nos del mal. Atal siá! [135] => [136] => {{Vzorový text [137] => |VDLP = ano [138] => |Jazyk = okcitánsky [139] => |Text = Totos los èstres umans naisson liures e egals en dignitat e en dreches. Son dotats de rason e de cociéncia, e cal qu'agigan los unes amb los autres amb un esperit de fraternitat. [140] => }} [141] => [142] => == Reference == [143] => [144] => [145] => == Související články == [146] => * [[Lingvistika]] [147] => * [[Okcitánie]] [148] => [149] => == Externí odkazy == [150] => {{InterWiki|code=oc|Okcitánská}} [151] => * {{Commonscat}} [152] => * {{Wikislovník|heslo=okcitánština}} [153] => * {{Wikislovník|kategorie=Okcitánština}} [154] => * [https://web.archive.org/web/20140714183327/http://www.svetovka.cz/archiv/2013/05-2013-rozhovor.htm "Není jisté, jestli okcitánština na vlastním území přežije", Rozhovor s Bernardem a Michèle Lesfarguesovými, ''Plav'', 2005] [155] => * [http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=okcitanstina Okcitánština - Hospodářská a kulturní studia] [156] => * [http://occitania.sweb.cz/ Stránky Jana Prokopa o okcitánštině] [157] => * [http://amourdelire.free.fr/diccionari/ Diccionari general occitan] [158] => * [http://www.sil.org/iso639-3/documentation.asp?id=oci Server SIL o ISO 639-3 a okcitánštině] [159] => * [https://web.archive.org/web/20040616221746/http://www.orbilat.com/Languages/Occitan/index.html Přehled a gramatika okcitánštiny] [160] => * [http://www.occitania.online.fr/aqui.comenca.occitania/en-oc.html Okcitánsko-anglický slovník] [161] => [162] => {{Románské jazyky}} [163] => [164] => {{Autoritní data}} [165] => {{Portály|Jazyk}} [166] => [167] => [[Kategorie:Okcitánština| ]] [168] => [[Kategorie:Jazyky Andorry]] [169] => [[Kategorie:Jazyky Francie]] [170] => [[Kategorie:Jazyky Itálie]] [171] => [[Kategorie:Dějiny Provence]] [] => )
good wiki

Okcitánština

Okcitánština (okcitánsky occitan nebo lenga d’òc), také zvaná provensálština, je románský jazyk, používaný v jižní třetině Francie (na jih od Loiry), v Okcitánských údolích na severu Itálie, v Monaku a ve .

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Francie','Katalánsko','Itálie','Monako','Španělsko','Okcitánie','Románské jazyky','Loira','wikt:ille','Latina','Jazyk (lingvistika)','židovská provensálština'