Array ( [0] => 15529293 [id] => 15529293 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oppidum [uri] => Oppidum [3] => Oppida map 2.jpg [img] => Oppida map 2.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Mont-Beuvray - 13.jpg|náhled|Keltské oppidum [[Bibracte]]]] [1] => '''Oppidum''' (snad z [[latina|latinského]] ''ob pedes'', obydlené místo, které bylo kvůli hradbám nutné obejít) je obecně opevněné sídliště s výraznými rysy [[město|města]]. [2] => [3] => V užším historickém smyslu se pod tímto pojmem nejčastěji rozumí protourbánní opevněné výšinné sídliště [[Keltové|Keltů]]. Oppida se nacházela v západní a střední Evropě v [[2. století př. n. l.|2.]] a [[1. století př. n. l.]] (tj. podle [[Paul Reinecke|Reineckovy]] periodizace laténské období C2 – D1). [4] => [5] => Je to označení, které užívali [[Římané]], vlastní keltský výraz se nedochoval, ve střední Evropě názvy těchto sídlišť končily na -dunon (-dunum), -igium, -durum, což znamená [[týn]]. [6] => [7] => == Prameny poznání == [8] => Oppida jsou z písemných pramenů známa hlavně díky [[Gaius Julius Caesar|Juliu Caesarovi]], který se o nich zmiňuje ve svých ''[[Zápisky o válce galské|Zápiscích o válce galské]]''. Díky výraznému způsobu, jakým jejich pozůstatky ovlivňují reliéf krajiny, se stala oblíbeným cílem amatérských archeologů již v [[19. století]] a archeologický zájem o ně neupadá dodnes. [9] => [10] => == Charakteristické znaky oppid a problematika jejich městského charakteru == [11] => Oppida se ohledně charakteristických znaků jako celek nedefinují snadno. Především vykazovala značnou rozmanitost ve velikosti (od několika hektarů po sto a více). Někteří vědci v souvislosti s velikostí uvažují o jakési hierarchii, kdy malá oppida spadala pod svrchovanost velkých center. [12] => [13] => Dále se oppida liší způsobem výstavby. Pravděpodobně existovaly rozdíly i ve společenských funkcích, které plnila. Pro většinu oppid je typická přítomnost středomořských importů. [14] => [15] => Rozsáhlá diskuse probíhá ohledně městského charakteru oppid. Někteří odborníci je považují za první sídla městského charakteru či přímo města ve střední a především západní Evropě, jiní naopak upozorňují, že se příliš neliší od [[doba halštatská|halštatských]] [[hradiště|hradišť]] [[5. století př. n. l.|5.]] a [[6. století|6. století př. n. l.]] V každém případě je pro oppida typický složitý půdorys s ([[akropole|akropolí]] obvykle oddělenou od [[Předhradí (hrad)|předhradí]]). Uvažuje se o plánovité vnitřní zástavbě, jsou doloženy ulice (štětování, vyjeté koleje) i rozlehlá prostranství (snad se shromažďovací funkcí). V rámci oppid existovaly lehkými ploty oddělené dvorce, které se skládaly z obytných domů a hospodářských staveb (dílny, špýchary, cisterny aj.). [16] => [17] => Na oppidech je doložena intenzivní výrobní činnost. Nacházejí se zde kovářské dílny (ale chybí hutě, resp. železářské pece k výrobě železa), zpracovával se zde [[bronz]], [[stříbro]], [[zlato]] a [[sklo]], vyráběla kvalitní tenkostěnná [[keramika]]. Důležitým prvkem je výroba mincí (na oppidech se často nacházejí celé [[depot]]y mincí, např. [[Hrazany (Radíč)|Hrazany]]). [18] => [19] => Dalším významným prvkem ekonomiky oppid (ostatně keltské ekonomiky vůbec) byl obchod, a to jak lokální, tak dálkový; ten je zde doložen řadou zhusta luxusních předmětů cizí provenience: z jihu bronzové nádoby (součásti servisů k pití vína), skleněné nádoby; z jihozápadu [[víno]] (doloženo zlomky vinných amfor); ze severu především [[jantar]]. Česká a moravská oppida se nacházela v širším prostoru tzv. [[Jantarová stezka|Jantarové stezky]], jedné z nejdůležitějších evropských dálkových obchodních komunikací, spojující sever Evropy s jihem. Dalšími komoditami byla tuha k výrobě keramiky a jiné suroviny, žádaným výrobním a potažmo obchodním artiklem byly kamenné žernovy k mletí obilí atd. Nejdůležitějším dokladem obchodu jsou ovšem [[mince]] z různých kovů a různých nominálních hodnot. [20] => [21] => == Opevnění == [22] => Hradby oppid byly stavěny různými způsoby v závislosti na lokalitě a dostupnosti stavebních materiálů v jejím okolí. V [[Galie|Galii]], ve Švýcarsku, Německu byla nejběžnějším typem hradba zvaná (podle [[Julius Caesar|Julia Caesara]] v [[Zápisky o válce galské|Zápiscích o válce galské]]) ''[[murus gallicus]]'' – roštová konstrukce ze dřeva spojovaná železnými hřeby s hlinitoštěrkovým zásypem a vpředu se souvislou kamennou lící. Vnitřní strana hradby byla opatřena hliněným náspem, který umožňoval pohodlný výstup nahoru a mohl tam vyjet i ozbrojenec na koni. [23] => [24] => Dalším patrně mladším typem opevnění, rozšířeným ve střední Evropě (tzv. typ Kelheim podle oppida v [[Bavorsko|Bavorsku]]) je hradba, při jejíž stavbě konstrukce roštů nebyla spojena hřeby a přední kamenná líc byla zpevněna mohutnými kůly rozmístěnými v pravidelných vzdálenostech cca 1,5 m od sebe. Nahoře kůly hradbu přesahovaly a dá se předpokládat, že se na ně podélně přibíjela další dřeva a tvořila tak vrchol hradby; zadní strana hradby byla opatřena rampou. [25] => [26] => Nejjednodušším typem hradby byl prostý sypaný val (typ Fécamp podle oppida v severozápadní Francii), rozšířený při březích [[Atlantský oceán|Atlantiku]]. Tento typ hradby je zároveň i nejmladší a je otázkou, proč k tomuto zjednodušení výstavby došlo. [27] => [28] => Důležitým a výrazným stavebním prvkem byla [[brána]]. Někdy jen prosté přerušení hradby, častěji však složité konstrukce vytvořené překrytím linie hradby; nejtypičtější a nejčastější jsou ''brány klešťovité'', jejichž ramena jsou zalomena dovnitř, vytvářejíce uličku – při jejím zdolávání jsou pak útočníci ve zřejmé nevýhodě. [29] => [30] => == Funkce == [31] => Společenské funkce oppid je možné specifikovat pouze rámcově. Šlo o opevněná pravděpodobně strategická střediska, s funkcí výrobních center (doklady řemesel), ale i center obchodu (často nalézané importy, mince). Oppida byla nejspíše i správními a kultovními okrsky, Je otázkou, do jaké míry sloužila jako sídla společenské elity. Jak podle archeologických nálezů, tak podle písemných pramenů se však lze domnívat, že ne všechna oppida byla stejného charakteru a jejich funkce i postavení v hierarchii sídel byly rozdílné. [32] => [33] => == Známá oppida v Evropě == [34] => * [[Alcimoennis]], [[Německo]] [35] => * [[Avaricum]], [[Francie]] [36] => * [[Alésia (oppidum)|Alésia]], [[Francie]] [37] => * [[Basel-Münsterhügel]], [[Švýcarsko]] [38] => * [[Bern-Engelhalbinsel]], [[Švýcarsko]] [39] => * [[Bibracte]] (Mont Beuvray), [[Francie]] [40] => * [[Bratislavské oppidum|Bratislava]], [[Slovensko]] [41] => * [[Braunsberg]], [[Rakousko]] [42] => * [[Contrebia Leucade]], [[Španělsko]] [43] => * [[Devín]], [[Slovensko]] [44] => * [[Ensérune]], [[Francie]] [45] => * [[Entremont]], [[Francie]] [46] => * [[Fécamp]], [[Francie]] [47] => * [[Gališ-Lovačka]], [[Ukrajina]] [48] => * [[Gergovia]], [[Francie]] [49] => * [[Kelheim]], [[Německo]] [50] => * [[Heidentränk]], [[Německo]] [51] => * [[Oppidum Manching|Manching]], [[Německo]] [52] => * [[Magdalensberg]], [[Rakousko]] [53] => * [[Numancia]], [[Španělsko]] [54] => * [[Roquepertuse]], [[Francie]] [55] => * [[Segeda]], [[Španělsko]] [56] => * [[Szalacska]], [[Maďarsko]] [57] => * [[Titelberg]], [[Lucembursko]] [58] => * [[Traprain Law]], [[Skotsko]] [59] => * [[Velem Szentvid]], [[Maďarsko]] [60] => * [[Zemplín]], Slovensko [61] => * [[Židovar]], [[Srbsko]] [62] => [63] => == Oppida na území České republiky == [64] => {{Viz též|Keltská oppida v Česku}} [65] => Oppida v Čechách jsou rozmístěna v jižní polovině země, většinou mimo agrární oblasti blíže surovinovým zdrojům, a to především podél [[Vltava|Vltavy]] (od jihu Třísov, možná Zvíkov, Nevězice, Hrazany, Závist) a na [[Berounka|Berounce]] (Stradonice), ve východních Čechách se nachází oppidum v Českých Lhoticích. Podle některých badatelů byla síť českých oppida budována podle široce založeného plánu na obchodních trasách, podobně jako i oppida moravská, ležící v širší oblasti [[jantarová stezka|jantarové stezky]] (Hostýn a Kotouč u Štramberka v [[Moravská brána|Moravské bráně]], Staré Hradisko sice poněkud stranou, zato ve vyústění spojnice s Čechami (a s přímým napojením na České Lhotice). [66] => [67] => Čechy [68] => * [[Oppidum Stradonice|Stradonice]], [[okres Beroun]] [69] => * [[Oppidum Závist|Závist]], [[okres Praha-západ]] [70] => * [[Oppidum Třísov|Třísov]], [[okres Český Krumlov]] [71] => * [[Oppidum Nevězice|Nevězice]], [[okres Písek]] [72] => * [[Hrazany (oppidum)|Hrazany]], [[okres Příbram]] [73] => * [[Zvíkov (hradiště)|Zvíkov]], okres Písek - většina stop po bývalém hradišti z [[laténská kultura|doby laténské]] byla setřena ve [[12. století]] při stavbě rozsáhlého [[král]]ovského [[hrad]]u, ale je možné, že tu v [[1. století př. n. l.]] stálo oppidum{{Citace monografie [74] => | příjmení = Sklenář [75] => | jméno = Karel [76] => | odkaz na autora = Karel Sklenář [77] => | titul = Archeologické památky [78] => | vydavatel = Optys [79] => | místo = Opava [80] => | rok = 1994 [81] => | isbn = [82] => | kapitola = [83] => | strany = [84] => | jazyk = [85] => }} [86] => * [[Oppidum České Lhotice|České Lhotice]], [[okres Chrudim]] [87] => [88] => Morava [89] => * [[Staré Hradisko]], [[okres Prostějov]] [90] => * [[Hostýn]], [[okres Kroměříž]] [91] => * [[Kotouč u Štramberka]], [[okres Nový Jičín]] - vzhledem k tomu, že lokalita je dnes již zničena vápencovým lomem, nelze výzkumem ověřit, zda jde skutečně o keltské oppidum na hranici keltské oikumeny, nebo o hradiště [[púchovská kultura|púchovské kultury]] [92] => [93] => == Reference == [94] => [95] => [96] => == Externí odkazy == [97] => * {{Commonscat|Oppida}} [98] => * {{Wikislovník|heslo=oppidum}} [99] => [100] => * Seznam oppid https://www.oppida.org/ [101] => * Seznam oppid v Evropě [https://www.keltskaevropa.cz/spolecnost/oppida-v-evrope-mapa www.keltskaevropa.cz] [102] => [103] => {{Autoritní data}} [104] => [105] => [[Kategorie:Oppida|!]] [106] => [[Kategorie:Archeologická terminologie]] [107] => [[Kategorie:Keltové]] [] => )
good wiki

Oppidum

Keltské oppidum Bibracte Oppidum (snad z latinského ob pedes, obydlené místo, které bylo kvůli hradbám nutné obejít) je obecně opevněné sídliště s výraznými rysy města. V užším historickém smyslu se pod tímto pojmem nejčastěji rozumí protourbánní opevněné výšinné sídliště Keltů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Francie','Německo','Španělsko','1. století př. n. l.','Maďarsko','Slovensko','Rakousko','Zápisky o válce galské','Švýcarsko','mince','týn','akropole'

Akropole

Francie

Maďarsko

Mince

Německo

Rakousko

Slovensko

Španělsko

Švýcarsko

Týn