Array ( [0] => 15483764 [id] => 15483764 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Osijek [uri] => Osijek [3] => Osijek-Tvrdja DSC 0144 999.jpg [img] => Osijek-Tvrdja DSC 0144 999.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Osijek je krásné město v Chorvatsku, které se nachází na východě země, poblíž hranic s Maďarskem a Srbskem. Je to čtvrté největší město v Chorvatsku a charakterizuje ho bohatá historie, kulturní dědictví a malebná příroda. Město leží na břehu řeky Drávy a nabízí návštěvníkům úžasné výhledy a možnosti pro volnočasové aktivity, jako jsou cyklostezky, procházky podél řeky a různé sportovní aktivity. Osijek má také rozvinutou síť parků a zahrad, což z něj činí ideální místo pro relaxaci a odpočinek. Historické jádro města je plné architektonických skvostů, které odrážejí vlivy různých období, včetně baroka a secese. Domy s barevnými fasádami, náměstí s kávovými terasami a živou atmosférou vytvářejí příjemné prostředí pro obyvatele i návštěvníky. Kostel svatého Petra a Pavla a staré vojenské opevnění jsou jen některé z historických památek, které stojí za to navštívit. Osijek je také kulturním centrem regionu, kde se pravidelně konají festivaly, výstavy a různé kulturní akce. Místní obyvatelé se aktivně podílejí na udržování tradic a podporují umění, což přispívá k živé komunitě. Další pozitivní stránkou Osijeku je jeho přátelská atmosféra a pohostinnost obyvatel. Město se snaží o rozvoj a modernizaci, což přitahuje mladé lidi a rodiny, kteří hledají kvalitní životní prostředí. Kromě historických a kulturních zážitků nabízí Osijek také gastronomické speciality regionu, které si určitě zaslouží ochutnání. Tradiční chorvatská kuchyně, založená na čerstvých a místních surovinách, je dalším důvodem, proč si toto město zamilovat. Osijek je město, které s radostí vítá návštěvníky a ukazuje, jak se historie a moderní život mohou harmonicky spojit. Je to místo plné energie, optimismu a příležitostí pro osobní i profesní rozvoj. [oai_cs_optimisticky] => Osijek je krásné město v Chorvatsku, které se nachází na východě země, poblíž hranic s Maďarskem a Srbskem. Je to čtvrté největší město v Chorvatsku a charakterizuje ho bohatá historie, kulturní dědictví a malebná příroda. Město leží na břehu řeky Drávy a nabízí návštěvníkům úžasné výhledy a možnosti pro volnočasové aktivity, jako jsou cyklostezky, procházky podél řeky a různé sportovní aktivity. Osijek má také rozvinutou síť parků a zahrad, což z něj činí ideální místo pro relaxaci a odpočinek. Historické jádro města je plné architektonických skvostů, které odrážejí vlivy různých období, včetně baroka a secese. Domy s barevnými fasádami, náměstí s kávovými terasami a živou atmosférou vytvářejí příjemné prostředí pro obyvatele i návštěvníky. Kostel svatého Petra a Pavla a staré vojenské opevnění jsou jen některé z historických památek, které stojí za to navštívit. Osijek je také kulturním centrem regionu, kde se pravidelně konají festivaly, výstavy a různé kulturní akce. Místní obyvatelé se aktivně podílejí na udržování tradic a podporují umění, což přispívá k živé komunitě. Další pozitivní stránkou Osijeku je jeho přátelská atmosféra a pohostinnost obyvatel. Město se snaží o rozvoj a modernizaci, což přitahuje mladé lidi a rodiny, kteří hledají kvalitní životní prostředí. Kromě historických a kulturních zážitků nabízí Osijek také gastronomické speciality regionu, které si určitě zaslouží ochutnání. Tradiční chorvatská kuchyně, založená na čerstvých a místních surovinách, je dalším důvodem, proč si toto město zamilovat. Osijek je město, které s radostí vítá návštěvníky a ukazuje, jak se historie a moderní život mohou harmonicky spojit. Je to místo plné energie, optimismu a příležitostí pro osobní i profesní rozvoj. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Osijek [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Osijek (29263092303).jpg [4] => | popisek = Centrum Osijeku [5] => | vlajka = Flag of Osijek.svg [6] => | znak = Coat of arms of Osijek.svg [7] => | zeměpisná šířka = 45.55 [8] => | zeměpisná délka = 18.6833333 [9] => | nadmořská výška = 94 [10] => | stát = Chorvatsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]] [12] => | název vyššího celku = [[Osijecko-baranjská župa|Osijecko-baranjská]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Region]] [14] => | název nižšího celku = [[Slavonie]] [15] => | pojem celku 3 = [16] => | název celku 3 = [17] => | pojem celku 4 = [18] => | název celku 4 = [19] => | pojem celku 5 = [20] => | název celku 5 = [21] => | administrativní dělení = [22] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Osijek |position=left |width=250 |lat=45.557531 |long=18.679589 |float=center |caption=}} [23] => | rozloha = 171 [24] => | počet obyvatel = 108048 [25] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [26] => | etnické složení = [27] => | náboženské složení = křesťanství [28] => | status = [29] => | představitel = [30] => | titul představitele = [31] => | starosta = Krešimir Bubalo [32] => | vznik = [[2. století]] [33] => | zakladatel = [[Římané]] [34] => | web = http://www.osijek.hr [35] => | obecní úřad = Franja Kuhača 9,31000 Osijek [36] => | telefonní předvolba = [37] => | psč = 31000 [38] => }} [39] => '''Osijek''' ([[maďarština|maďarsky]] '''Eszék''', [[němčina|německy]] '''Esseg''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Осијек''') je největší město v [[Chorvatsko|chorvatské]] [[Slavonie|Slavonii]] a čtvrté největší v zemi. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je správním střediskem [[Osijecko-baranjská župa|Osijecko-baranjské župy]], dopravní křižovatkou a přirozeným přístavem na řece [[Dráva|Drávě]]. [40] => [41] => == Etymologie == [42] => Podle chorvatské jazykovědy je současné jméno města [[Slované|slovanského]] původu: odkazuje na ''oseku'', tedy suché a vhodně vyvýšené místo nad řekou a močály, kde se lze usadit. Někteří jej spojují také s chorvatským slovem pro odliv. Ve [[středověk]]ých latinských písemných památkách je město uváděno jako ''Eszek'' nebo ''Ezeek''. Tehdejší podoba jména byla ovlivněna navíc i [[maďarština|maďarským]] pravopisem. Později se jméno města psalo ''Essegg'' nebo ''Essec''. V [[ekavština|ekavštině]] (v srbštině) se občas objevuje i historická podoba Osek, zatímco současná byla ovlivněna [[ijekavština|ijekavštinou]]. [43] => [44] => == Poloha == [45] => Osijek se nachází na řece [[Dráva|Drávě]] ve východní části [[Chorvatsko|Chorvatska]], na hranici mezi [[Slavonie|Slavonií]] a [[Baranja|Baranjí]]. Jako přístav na řece leží 25 km od soutoku Drávy s [[Dunaj]]em. Nachází se 211 km východně od [[Záhřeb]]u, 190 km severně od [[Sarajevo|Sarajeva]], 95 km západně od [[Novi Sad|Nového Sadu]], 161 km severozápadně od [[Bělehrad]]u a 263 km jižně od [[Budapešť|Budapešti]]. [46] => [47] => == Historie == [48] => [49] => {{Viz též|Dějiny Osijeku}} [50] => Na místě dnešního města Osijek se nacházelo několik dávných osad. Nejznámější a nejvýznamnější z nich byla [[Keltové|keltská]] vesnice ''Mursa''. Ta se nacházela v místech dnešního [[Donji Grad (Osijek)|Dolního města]]. [[Archeologický průzkum]] lokality odhalil pozůstatky keltské svatyně z 2. století př. n. l. [51] => [52] => Po odchodu Keltů se na místě původní osady utábořili [[Římská říše|římští]] vojáci, kteří obsazovali území budoucí provincie [[Panonie|Pannonia]]. Římské [[castrum]] mělo síť pravoúhlých ulic a malé opevnění na břehu řeky [[Dráva|Drávy]], které mělo chránit přístaviště. Přes řeku nechali Římané vystavět most. [53] => [54] => Antické město bylo zničeno v roce [[441]] nájezdem [[Hunové|Hunů]]. [55] => [56] => Ve středověkých dokumentech je město poprvé připomínáno k roku [[1196]] v dokumentu krále [[Emerich Uherský|Emericha Uherského]], kterým cisterciáckému klášteru udělil právo vybírat [[clo]] ze zboží, převáženého přes řeku [[Dráva|Drávu]]. Osijek byl zmíněn jako místo, kde obchodníci řeku často překračovali na cestách mezi Panonskou nížinou a jihovýchodní Evropou. [57] => [58] => [[File:Az eszéki híd elpusztítása (1664).jpg|left|thumb|Boje o pontonový most při turecké vládě nad městem.]] [59] => [[File:Vasúti híd a Dráván. Háttérben (balra) a vártemplom tornya. Fortepan 2519.jpg|left|thumb|Přístaviště na Drině v roce [[1922]].]] [60] => [[File:Bombardiranje 9.jpg|left|thumb|Poničený Osijek během bombardování za druhé světové války.]] [61] => [[Expanze Osmanské říše na Balkán|Postupující osmanská vojska]] dosáhla Osijeku [[14. srpen|14. srpna]] [[1526]]. Město se vzdalo Turkům bez boje, podle některých zdrojů jej však turecký vojevůdce [[Ibrahim-paša]] nechal i tak poté srovnat se zemí. [[Sultán]] [[Sulejman I.]] jej následně nechal obnovit a nařídil zbudovat [[pontonový most]]{{Citace elektronického periodika [62] => | titul = Chorvatsko úplně jinak. V metropoli Slavonie vám bude jako na Moravě [63] => | periodikum = iDNES [64] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/osijek-slavonie-chorvatsko-baranja-osijecko-baranjska-zupa.A190516_163233_kolem-sveta_hig [65] => | jazyk = čeština [66] => | datum přístupu = 2023-08-19 [67] => }} přes řeku Drávu. Město se začalo opět rozvíjet jako obchodní středisko. Navštívil je i turecký cestovatel [[Evlija Čelebi]], který zaznamenal čilý ruch osmanské armády a popsal i [[Kasim-pašova mešita (Osijek)|Kasim-pašovu mešitu]], jejíž základy odhalil [[archeologický průzkum]] ve [[20. století]]. Pod Križanićovým náměstím se nacházel náhrobek ([[turbe]]), který byl později také odkryt. [68] => [69] => Pod tureckou nadvládou zůstal Osijek 160 let. Vojska [[Svatá liga|Svaté ligy]] jej obsadila [[29. září]] [[1687]], v samotném závěru tzv. [[Velká turecká válka|velké turecké války]], v níž se křesťanským armádám podařilo získat území celých [[Uhersko|Uher]] až po řeku [[Sáva|Sávu]]. Turci ještě jednou neúspěšně obléhali město v roce [[1690]]. Podařilo se jim jej však při něm poměrně značně poničit. Konec turecké nadvlády potvrdil [[Karlovický mír]], který určil novou hranici mezi oběma mocnářstvími na řekách [[Dunaj]] a [[Sáva]], daleko od Osijeku. [70] => [71] => Od té doby bylo město součástí [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Kvůli jeho strategické poloze blízko hranice s [[Osmanská říše|osmanskou říší]] byla na břehu řeky Drávy vybudována v letech [[1712]]–[[1721]] pevnost (dnešní [[Tvrđa]]). Město samotné bylo přestavěno v [[baroko|barokním]] stylu; byla zde silná vojenská posádka. Obnova města byla zahájena již v roce [[1691]]. [72] => [73] => Na počátku [[18. století]] dorostl Osijek do takové velikosti, že jeho některé jeho části získaly vlastní správu a vznikly tak samostatné městské části. Z počátku byly tři (Vnitřní Město, Horní Město a Dolní Město). Jako centrum regionu předstihlo město počtem obyvatel nedalekou [[Virovitica|Virovitici]]. Později během [[Marie Terezie|tereziánských]] reforem došlo k jejich sloučení, aby město bylo řízeno centralizovaně a mohlo se ucházet o status svobodného královského města. [74] => [75] => Status svobodného a královského města získal Osijek až [[28. srpen|28. srpna]] [[1809]]. Růst počtu obyvatel od [[19. století]] se týkal především [[Gornji grad (Osijek)|Horního Města]]. Roku [[1870]] bylo navázáno železniční spojení se zbytkem Uher vybudováním přímé trati z [[Budapešť|Budapešti]].[https://mso.hr/?p=5771&lang=hr Článek na portálu Muzea Slavonie {{hr}}] Železnice umožnila především změnu obchodních tras, neboť značná část zboží, které procházelo přes Osijek, byla do té doby přepravována po Dunaji do místního přístavu. Ta však pro Osijek nebyla nejvhodnější: zboží do [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] bylo možné přepravovat z [[Uhersko|Uher]] také jinými směry. Od roku [[1884]] jsou v Osijeku v provozu také tramvaje.{{Citace elektronického periodika [76] => | titul = Putovanje kroz osječku povijest prijevoza od 1884. [77] => | periodikum = Glas Slavonije [78] => | url = https://www.glas-slavonije.hr/474518/3/Putovanje-kroz-osjecku-povijest-prijevoza-od-1884 [79] => | jazyk = hr [80] => | datum přístupu = 2021-12-31 [81] => }} [82] => [83] => Před vypuknutím [[první světová válka|první světové války]] patřil Osijek k rychle rostoucím [[Uhersko|uherským]] městům, kde se stavěly četné [[secese|secesní]] vily. Hospodářský rozvoj v rámci uherského Chorvatska byl srovnatelný jen s několika dalšími městy. Na počátku [[20. století]] pracovala značná část místního obyvatelstva buď v cukrovaru (nebo na něm napojených závodech), nebo v továrně na výrobu [[zápalka|zápalek]]. [84] => [85] => V roce [[1910]] mělo město podle rakousko-uherského [[sčítání lidu]] 31 338 obyvatel, z nichž 12 625 bylo [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, 11 269 byli [[Němci]], 3 729 [[Maďaři]], 2 889 [[Srbové]] a 876 se hlásilo k jiným národnostem. Drtivá většina obyvatelstva byla [[Římskokatolická církev|římskokatolického]] vyznání (24 976), méně se hlásilo k [[Srbská pravoslavná církev|pravoslavné církvi]] (2 943), [[Judaismus|židovství]] (2 943) a různým protestantským církvím. [86] => [87] => Po skončení války se stal součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a později [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Jugoslávie]]. Vznik nového státu přinesl městu hospodářské problémy, neboť řada místních podniků byla orientovaná na trhy habsburské monarchie a musela rychle hledat nová odbytiště. Ve 20. letech padlo rozhodnutí zmenšit prostor pevnosti Tvrđa a dalších menších pevnůstek a valů v okolí města. Ve 20. letech působilo v Osijeku 584 různých podniků a firem.{{Citace monografie [88] => | příjmení = Petranović [89] => | jméno = Branko [90] => | odkaz na autora = [91] => | titul = ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga I – KRALJEVINA JUGOSLAVIJA [92] => | vydavatel = Nolit [93] => | místo = Bělehrad [94] => | rok = [95] => | počet stran = [96] => | isbn = [97] => | kapitola = [98] => | strany = 69 [99] => | jazyk = srbochorvatština [100] => }} Pro další rozvoj města bylo v polovině 30. let rozhodnuto o nové výstavbě jižně od [[Osijek (nádraží)|železniční]] stanice. Elektrifikována byla rovněž tramvajová síť. V meziválečné Jugoslávii se však prostředků pro investice příliš nedostávalo, a bylo jich ještě méně po vypuknutí hospodářské krize ve 30. letech [[20. století]]. Proto ani v této době nedošlo kromě uvedeného k dalšímu rozvoji města. [101] => [102] => Po roce [[1941]] bylo začleněno do fašistického [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislého státu Chorvatsko]]. Nacházela se zde ilegální tiskárna partyzánského hnutí odporu, která byla v roce [[1943]] odvezena.{{Citace monografie [103] => | příjmení = Jelić [104] => | jméno = Ivan [105] => | příjmení2 = Rihtman-Augustin [106] => | jméno2 = Dunja [107] => | příjmení3 = Zaninović [108] => | jméno3 = Vice [109] => | odkaz na autora = [110] => | titul = Kultura i umjetnost u NOB-u i Socijalističkoj revoluciji u Hrvatskoj [111] => | url = [112] => | vydavatel = August Cesarec - Zagreb [113] => | místo = Záhřeb [114] => | rok = 1975 [115] => | počet stran = [116] => | isbn = [117] => | kapitola = [118] => | strany = 128 [119] => | jazyk = srbochorvatština [120] => }} Spojenecká letectva v závěru války město opakovaně bombardovala. Osijek byl zvolen jako strategický cíl, neboť se zde nacházela [[rafinerie]] a důležité nádraží. Sídlila zde také organizace příslušníků německé národnostní menšiny v Chorvatsku [[Deutsche Volksgruppe]].{{Citace monografie [121] => | příjmení = Bilandžić [122] => | jméno = Dušan [123] => | odkaz na autora = [124] => | titul = Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije [125] => | vydavatel = Školska knjiga [126] => | místo = Záhřeb [127] => | rok = [128] => | počet stran = 589 [129] => | isbn = [130] => | kapitola = [131] => | strany = 44 [132] => | jazyk = chorvatština [133] => }} Pro [[Ustaše|ustašovský]] chorvatský stát se vzhledem k obnově historických hranic stal Osijek pohraničním městem. Zvětšené Maďarsko zabralo část původní župy [[Baranja]], včetně severního předmostí Osijeku. Hranice procházela středem řeky [[Dráva|Drávy]]. Město bylo osvobozeno [[14. duben|14. dubna]] [[1945]].{{Citace monografie [134] => | příjmení = Dolničar [135] => | jméno = Ivan [136] => | odkaz na autora = [137] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [138] => | vydavatel = eksport pres [139] => | místo = Bělehrad [140] => | rok = 1981 [141] => | počet = [142] => | isbn = [143] => | kapitola = [144] => | strany = 66 [145] => | jazyk = srbochorvatština [146] => }} Po skončení války bylo místní německé obyvatelstvo vysídleno. Od roku [[1945]] byl opět Osijek součástí [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]. [147] => [148] => Od roku [[1949]] byl Osijek ustanoven za centrum [[Slavonská oblast|Slavonské oblasti]].{{Citace monografie [149] => | příjmení = Petranović [150] => | jméno = Branko [151] => | odkaz na autora = [152] => | titul = ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga III SOCIJALISTIČKA JUGOSLAVIJA 1945-1988 [153] => | vydavatel = Nolit [154] => | místo = Bělehrad [155] => | rok = [156] => | počet stran = [157] => | isbn = [158] => | kapitola = [159] => | strany = 272 [160] => | jazyk = srbochorvatština [161] => }} [162] => [163] => Později bylo město industrializováno: byla vybudována továrna ''Saporia'', která vyrábí čisticí prostředky; již existující cukrovar zvětšil během prvních 20 let po válce svpji kapacitu na dvojnásobek; modernizovány byly i textilní podniky (Svilana Osijek), které dosáhly nebývalé výrobní kapacity, zaměstnávaly ohromný počet lidí a vyráběly různé textilie včetně umělého hedvábí a dalších syntetických tkanin. Bylo zde rovněž zřízeno několik fakult (hospodářská, filozofická a zemědělská){{Citace monografie [164] => | příjmení = Bilandžić [165] => | jméno = Dušan [166] => | odkaz na autora = [167] => | titul = Hrvatska moderna povijest [168] => | vydavatel = Golden Marketing [169] => | místo = Záhřeb [170] => | rok = 1999 [171] => | počet stran = 836 [172] => | isbn = 978-9536168507 [173] => | kapitola = [174] => | strany = 420 [175] => | jazyk = chorvatština [176] => }} a jiných vysokých škol. V roce [[1975]] získal Osijek i univerzitu, která v současné době (2020) nese jméno [[Josip Juraj Strossmayer|Josipa Juraje Strossmayera]]. Jhovýchodně od centra města vyrostla panelová sídliště. Od roku [[1967]] měl Osijek i první moderní [[obchodní dům]], který navrhl architekt [[Milan Mihelić]] a získal za něj ocenění deníku Borba.{{Citace monografie [177] => | příjmení = Dolničar [178] => | jméno = Ivan [179] => | odkaz na autora = [180] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [181] => | vydavatel = eksport pres [182] => | místo = Bělehrad [183] => | rok = 1981 [184] => | počet = [185] => | isbn = [186] => | kapitola = [187] => | strany = 249 [188] => | jazyk = srbochorvatština [189] => }} [190] => [191] => Během [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské války za nezávislost]] byl Osijek jedním ze strategických cílů [[Jugoslávská lidová armáda|jugoslávské lidové armády]] a k ní přidružených polovojenských formací.{{chybí zdroj}} Město bylo dlouhodobě ostřelováno a řada místních budov byla těžce poškozena. Téměř zničen byl textilní průmysl. JLA obsadila několik okolních vesnic a okrajových částí města (např. [[Paulin Dvor]], [[Antunovac]] apod.). Na rozdíl od některých jiných měst na východě Chorvatska (např. [[Vukovar]]u) se však JLA nepodařilo Osijek nikdy obsadit. Během celé války zahynulo na území města 1500–2000 lidí,[https://hcz-zu.hr/osijek-u-domovinskom-ratu-osijeku-do-sijecnja-1992-g/ Článek na portálu hcz-zu.hr {{hr}}][http://www.obz.hr/hr/index.php/component/k2/item/1287-osijek-nepokoreni-grad Článek na portálu Osijecko-baranjské župy {{hr}}][http://www.glas-slavonije.hr/319151/3/Pocast-za-1600-poginulih-osjeckih-branitelja-i-civila Článek na portálu Glas Slavonije {{hr}}][http://www.glas-slavonije.hr/168169/3/Krunska-utvrda---spomen-na-sve-poginule-u-Osijeku Článek na portálu Glas Slavonije {{hr}}] (čísla se v různých zdrojích rozcházejí). Enormní škody utrpěly průmyslové podniky. [192] => [193] => V roce [[1981]] měl Osijek 104 775 obyvatel, z nichž bylo 63 373 [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, 13 716 [[Srbové v Chorvatsku|Srbů]] a 1 521 [[Maďaři|Maďarů]]. Tento podíl se po [[Chorvatská válka za nezávislost|válce]] změnil tím, že klesl podíl Srbů z 20 % na 7,6 %. Po skončení konfliktu město postihl ekonomický útlum, snížení výroby a odliv obyvatel do jiných částí Chorvatska nebo do zahraničí. V roce [[2011]] počet obyvatel Osijeku činil jen něco málo přes osmdesát tisíc. Příčinou poklesu nebyla ani tolik [[Chorvatská válka za nezávislost|válka v 90. letech 20. století]], jako spíš hospodářský útlum po válce, deindustrializace, která zasáhla i východní Evropu, a odchod Chorvatů do zahraničí. [194] => [195] => Ještě v druhé dekádě [[21. století]] se v okolí města nacházela území, která byly zaminována během [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské války za nezávislost]] a ve městě zůstávaly i některé objekty, které se nedočkaly po válce obnovy. [196] => [197] => == Administrativní dělení == [198] => Z administrativního hlediska se Město Osijek ({{vjazyce2|hr|Grad Osijek}}) dělí na sedm místních částí, které tvoří užší město, a 8 dalších místních částí mimo střed města. Patří k nim [[Retfala]], [[Horní město (Osijek)|Horní Město]] (''Gornji grad''), [[Průmyslová čtvrť (Osijek)|Průmyslová Čtvrť]] (''Industrijska četvrt''), [[Tvrđa]], [[Nové město (Osijek)|Nové Město]] (''Novi grad''), [[Jih II (Osijek)|Jih II]] (''Jug II'') a [[Dolní město (Osijek)|Dolní Město]] (''Donji grad''). [199] => [200] => K dalším místním částem patří Bikara, Bosutsko naselje, Cvjetno naselje, Drvljanik, Filipovica, Lijeva Obala, Lončarica, Krapinsko naselje, Našičko naselje, Sjenjak, Stadionsko naselje, Uske Njive, Vatrogasno naselje, Vijenac Augusta Cesarca, Vijenac Dinare, Vijenac Ivana Češmičkog, Vijenac Ljube Babića, Vijenac Ivana Meštrovića, Vijenac Slavka Kolara, Vijenac Stanka Vraza, Vijenac Vladimira Nazora, Zapadno predgrađe, Zeleno Polje a Žuto naselje. [201] => [202] => K opčině města Osijek náleží 11 sídel. Většina z nich jsou velmi hustě osídlená předměstí; [[Tenja]] je [[Seznam nejlidnatějších sídel v Chorvatsku bez statusu města ani sídla opčiny|nejlidnatějším sídlem v Chorvatsku bez statutu města nebo sídla opčiny]]. [203] => * [[Brijest]] – 1 187 obyvatel [204] => * [[Briješće]] – 1 318 obyvatel [205] => * [[Josipovac]] – 4 101 obyvatel [206] => * [[Klisa]] – 324 obyvatel [207] => * [[Nemetin]] – 139 obyvatel [208] => * '''Osijek''' – 84 104 obyvatel [209] => * [[Podravlje]] – 357 obyvatel [210] => * [[Sarvaš]] – 1 884 obyvatel [211] => * [[Tenja]] – 7 376 obyvatel [212] => * [[Tvrđavica]] – 578 obyvatel [213] => * [[Višnjevac]] – 6 680 obyvatel [214] => [215] => V čele města stojí primátor a zastupitelstvo (chorvatsky ''Gradsko viječe''), které má 35 členů a volí svého předsedu a místopředsedu. [216] => [217] => == Kultura == [218] => [[File:Hrvatsko narodno kazalište Osijek 1.jpg|right|thumb|Fasáda chorvatského národního divadla ({{vjazyce2|hr|Hrvatsko narodno kazalište}}) v Osijeku.]] [219] => Osijek je hlavní kulturní středisko centrální části [[Slavonie]] a [[Baranja|Baranje]]. [220] => [221] => Nachází se zde [[Muzeum Slavonie]], které sídlí v pevnosti [[Tvrđa]] v historické budově osijecké radnice. Muzeum má bohatou [[archeologie|archeologickou]] sbírku, umístěnou v oddělené budově. Ačkoliv je sbírka součástí Muzea Slavonie již od roku [[2012]], bývá někdy označována jako Archeologické muzeum. Vedle toho má Osijek ještě Muzeum lastur a vodního světa ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Muzej školjaka i vodnenog svijeta''), které se také nachází v [[Tvrđa|Tvrđi]] a Muzeum výtvarného umění (dříve galerie). [222] => [223] => V bývalých kasárnách se nachází Státní archiv v Osijeku; je zde také galerie výtvarného umění se sbírkou obrazů z [[18. století|18.]] až [[20. století]]. Kromě toho má Osijek několik dalších [[galerie umění|galerií]] (Městské galerie Osijek, které vystupují jako jedna městská organizace). Největší knihovnou je [[Městská a univerzitní knihovna v Osijeku]], která sídlí v [[Gillmingův dům (Osijek)|Gillmingově domě]]. Založena byla v roce [[1949]].[https://www.osijek.hr/kultura/ustanove/knjiznica/ Článek o knihovně na stránkách města osijek.hr {{hr}}] [224] => [225] => Ve městě se dříve nacházelo celkem pět kin, ekonomickou transformaci v 90. letech ale přežila pouze dvě; [[Kino Urania (Osijek)|Kino Urania]] a [[Kino Europa (Osijek)|Kino Europa]]. Kromě toho se ve městě nacházejí dva multiplexy s celkem šestnácti sály a jsou součástí moderních obchodních center. [226] => [227] => V Osijeku se také nachází největší [[zoologická zahrada]] v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], a to na rozloze 11 ha.{{Citace elektronického periodika [228] => | titul = Zimski posjet zoološkom vrtu u Osijeku [229] => | periodikum = HRT [230] => | url = https://magazin.hrt.hr/price-iz-hrvatske/zimski-posjet-zooloskom-vrtu-u-osijeku-4165150 [231] => | jazyk = hr [232] => | datum přístupu = 2022-01-02 [233] => }} [234] => [235] => Největší kulturní akcí, která je v Osijeku pořádána, je [[Osijecké kulturní léto]] ({{vjazyce2|hr|Osječko ljeto kulture}}). Pořádáno je pravidelně od roku [[2000]] v barokní pevnosti Tvrđa. Od roku [[2004]] se ve městě pravidelně koná hudební festival ''Urban fest Osijek'', který je věnován amatérské hudební produkci z regionu. [236] => [237] => V roce [[2016]] Osijek kandidoval na [[Evropské hlavní město kultury]] 2020, probojoval se až do finále, nakonec ale zvolen nebyl, volební komise dala přednost chorvatské [[Rijeka|Rijece]]. [238] => [239] => == Ekonomika == [240] => [[Soubor:Saponia.jpg|vpravo|náhled|Původní továrna společnosti Saponia.]] [241] => Kdysi průmyslové město bylo těžce postiženo [[Chorvatská válka za nezávislost|válkou]] a ekonomickou transformací v 90. letech [[20. století]]. Zatímco v roce [[1990]] bylo v průmyslu zaměstnáno přes 20 tisíc lidí, v první dekádě [[21. století]] to bylo jen něco přes šest tisíc. Značný počet lidí na počátku 21. století pracoval ve službách. Pro další hospodářský rozvoj Osijeka byly zahájeny projekty jako např. ''Osijek Software City'' a ''Osijek – univerzitní město.'' [242] => [243] => Z hlediska zaměstnanosti bylo v roce [[2013]] pracujících 63,4 % obyvatelstva města ve věku 15–64 let. Trend byl pro dané období klesající, podobně jako ve všech ostatních chorvatských městech se srovnatelným počtem obyvatel. V témže roce činila [[nezaměstnanost]] 17,9 %.{{Citace elektronického periodika |titul=Strategie rozvoje města 2014–2020 {{hr}} |url=https://www.osijek.hr/wp-content/uploads/2017/07/57-konacni-prijedlog-strategije-akt-1.pdf |datum přístupu=2021-02-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210319213759/https://www.osijek.hr/wp-content/uploads/2017/07/57-konacni-prijedlog-strategije-akt-1.pdf |datum archivace=2021-03-19 }} [244] => [245] => Průmyslové podniky se nacházejí především na východním okraji města. Mnohé továrny nebo průmyslové zóny byly opuštěny a staly se z nich [[brownfield]]y, které se město Osijek snaží znovu využít. Pro jiné závody se podařilo sjednat vstup zahraničního investora, např. v případě mlékárny [[Meggle]]. [246] => [247] => Byly zřízeny dvě nové průmyslové zóny, a to Svobodná zóna Osijek a IT park Osijek. [248] => [249] => == Turistika == [250] => Od roku [[2013]] do roku [[2018]] se počet návštěvníků města zvýšil ze 40 na 60 tisíc ročně. V roce [[2018]] bylo vykázáno na 110 000 přenocování. Rozvoj turistiky organizuje v Osijeku Turistická organizace Osijek ({{vjazyce2|hr|Turistička zajednica Osijek}}). [251] => [252] => == Sport == [253] => Ve městě sídlí fotbalový klub [[NK Osijek]], založený v roce [[1947]]. [254] => [255] => K větším sportovním objektům v Osijeku patří Stadion Gradski vrt, Hala Gadski Vrt, Sportovní hala Zrinjevac, Sportovní hala Jug. [[Sokolský dům (Osijek)|Sokolský dům]] v současné době slouží pro potřeby [[gymnastika|gymnastických]] družstev. [[Hipodrom]] se nachází v lokalitě Pampas, kde je rovněž ve výstavbě [[Stadion Pampas|nový stadion]], který měl být dokončen v [[prosinec 2022|prosinci]] [[2022]].{{Citace elektronického periodika [256] => | titul = NK Osijek's New Pampas Stadium Completion Pushed Back until End of 2022 [257] => | periodikum = Total Croatia News [258] => | url = https://www.total-croatia-news.com/sport/61503-pampas-stadium [259] => | jazyk = chorvatština [260] => | datum přístupu = 2022-07-12 [261] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220712192059/https://www.total-croatia-news.com/sport/61503-pampas-stadium [262] => | datum archivace = 2022-07-12 [263] => }} Jeho otevření se nakonec oddálilo o rok později.{{Citace elektronického periodika [264] => | titul = Stadion u Osijeku bit će otvoren uz pjesmu sastava Vinyl 33: 'Ostvarili smo svoj najveći san' [265] => | periodikum = 24 Sata [266] => | url = https://www.24sata.hr/show/stadion-u-osijeku-bit-ce-otvoren-uz-pjesmu-sastava-vinyl-33-ostvarili-smo-svoj-najveci-san-924012 [267] => | jazyk = chorvatština [268] => | datum přístupu = 2022-07-12 [269] => }} [270] => [271] => == Památky == [272] =>
[273] => [274] => File:St. Michael's Church, Osijek.jpg|[[Kostel sv. Michala (Osijek)|Kostel sv. Michala]] [275] => File:Kontkatedrala Osijek 2012.jpg|[[Konkatedrála sv. Petra a Pavla (Osijek)|Konkatedrála]] [276] => File:Trg Ante Starčevića - panoramio (2).jpg|[[Náměstí Ante Starčeviće]] [277] => File:IMG 0919 Z-1252.jpg|[[Tvrđa]] [278] => File:Osijek, Tvrđa, Kuhačeva.jpg|[[Tvrđa]] [279] => File:Tvrđa Fortress.jpg|Opevnění okolo Tvrđy [280] => File:Vodena vrata Tvrdja.jpg|Barokní vojenská brána [281] => File:Rektorat Osijek.JPG|Budova rektorátu, dříve kasárna [282] => File:Pošta - panoramio (1).jpg|Poštovní palác [283] => File:Kino Urania - panoramio.jpg|Kino Urania [284] => File:Osijek, Županijska, úřad.jpg|Županský úřad [285] => [286] =>
[287] => [288] => == Doprava == [289] => [[Soubor:Osijek Train Station.JPG|náhled|Nádraží v Osijeku]] [290] => [[Soubor:Autobusni kolodvor Osijek.JPG|náhled|Autobusové nádraží]] [291] => [[Soubor:Željeznički most, Osijek (1).jpg|náhled|Železniční most přes řeku [[Dráva|Drávu]]]] [292] => [[Soubor:ZLOsijek Klisa.JPG|náhled|Letiště v Osijeku]] [293] => Osijek se nachází na mezinárodním dopravním tahu [[Budapešť]]–[[Pécs]]–[[Sarajevo]]–[[Ploče]]; týká se to částečně i [[Dálnice A5 (Chorvatsko)|dálnice A5]], která napojuje město na bývalou [[Dálnice Bratrství a jednoty|Dálnici bratrství a jednoty]]. Dálnice A5 v Osijeku končí, měla by však do roku [[2024]] překonat řeku [[Dráva|Drávu]] po zavěšeném mostě a pokračovat dále na sever k [[Chorvatsko-maďarská hranice|maďarské]] hranici.{{Citace elektronického periodika [294] => | titul = Slavonika u prometu autocesta sudjeluje sa samo 2 posto [295] => | periodikum = Glas Slavonije [296] => | url = https://www.glas-slavonije.hr/490347/4/Slavonika-u-prometu-autocesta-sudjeluje-sa-samo-2-posto [297] => | jazyk = hr [298] => | datum přístupu = 2022-07-12 [299] => }} [300] => [301] => V Osijeku se také protínají chorvatské vnitrostátní silnice [[Silnice D2|D2]] a [[Silnice D7|D7]] (E 73). [302] => [303] => Město má vlastní letiště ([[Letiště Osijek Klisa]]) a je napojené na železniční síť. Společně s [[Vinkovci]] představuje významný železniční dopravní uzel na území Slavonie. Vlaky spojují Osijek s městy [[Záhřeb]], [[Rijeka]], [[Požega]], [[Virovitica]], [[Našice]], [[Slavonski Brod]], [[Erdut]], [[Vrpolje]], [[Dalj]], [[Đakovo]],{{chybí zdroj}} a od roku [[2022]] dokonce i se [[Split]]em.{{Citace elektronické monografie [304] => | titul = Nakon 32 godine Osijek je željeznicom opet povezan sa Splitom; jutros je stigao prvi noćni vlak i odmah zakasnio sat i 20 minuta! Putnici su oduševljeni, a tek kad vidite cijenu karte... [305] => | url = https://slobodnadalmacija.hr/split/nakon-32-godine-osijek-je-zeljeznicom-opet-povezan-sa-splitom-jutros-je-stigao-prvi-nocni-vlak-i-odmah-zakasnio-sat-i-20-minuta-putnici-su-odusevljeni-a-tek-kad-vidite-cijenu-karte-1205158 [306] => | datum přístupu = 2022-07-12 [307] => | periodikum = Slobodna Dalmacija [308] => | jazyk = hr [309] => }} Město Osijek považuje vlastní letiště za nedostatečně využívané; místní železniční uzel vyžaduje investice k zajištění budoucího rozvoje. [[Osijek (nádraží)|Hlavní nádraží]] je umístěno jihovýchodně od středu města a jižně od [[Tvrđa|Tvrđi]]. Kromě toho se zde nachází několik menších zastávek v okrajovějších částech města. [310] => [311] => Místní přístav slouží pro pravidelnou nákladní dopravu. Do [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské války za nezávislost]] patřil objemem zboží k předním místům v Chorvatsku. Jeho význam je dán především blízkostí Dunaje, dopravní tepny mezinárodního významu. Přístav se nachází v bezprostřední blízkosti centra města, resp. náměstí Ante Starčeviće. [312] => [313] => Městskou dopravu zajišťují autobusy a [[Tramvajová doprava v Osijeku|tramvaje]]. Kromě Záhřebu je tak Osijek jediným městem v Chorvatsku, kde je v provozu tramvajová síť. [314] => [315] => == Zdravotnictví == [316] => [317] => Na východním okraji města se nachází hlavní nemocnice (Kliničko-bolnički centar Osijek). [318] => [319] => == Významné osobnosti == [320] => * [[Ferdinand Eßlair]] (1772–1840), rakouský herec [321] => * [[Josip Juraj Strossmayer]]{{Citace monografie [322] => | příjmení = Matković [323] => | jméno = Hrvoje [324] => | odkaz na autora = [325] => | titul = Povijest Jugoslavije [326] => | vydavatel = PIP Pavičić [327] => | místo = Záhřeb [328] => | rok = 2003 [329] => | počet stran = 444 [330] => | isbn = 953-6308-46-0 [331] => | kapitola = [332] => | strany = 17 [333] => | jazyk = chorvatština [334] => }} (1815–1905), katolický kněz a politik [335] => * [[Franz von Teck]] (1837–1900), vévoda z Tecku, otec královny Marie Velké Británie a Irska [336] => * [[Adolf Waldinger]] (1843–1904), malíř [337] => * [[Jagoda Truhelka]] (1864–1957), pedagožka, autorka dětských a mládežnických knih [338] => * [[Josie Petru]] (1876–1907), operní zpěvačka ve Vídeňské opeře [339] => * [[Wilma von Vukelich]] (1880–1956), spisovatelka [340] => * [[Ludwig Adamovich starší]] (1890–1955), právník, univerzitní profesor v Praze, Grazu a Vídni [341] => * [[Ernst Zwilling]] (1904–1990), cestopisec [342] => * [[Franjo Šeper]] (1905–1981), arcibiskup Záhřebu a kardinál [343] => * [[Karl Heger]] (1906–1996), velitel koncentračního tábora [[Loborgrad]] [344] => * [[Waldemar Heger]] (1919–2007), zástupce velitele koncentračního tábora Loborgrad [345] => * [[Branko Grünbaum]] (nar. 1929), matematik [346] => * [[Branko Lustig]] (1932–2019), [[filmový producent]] v Hollywoodu, získal dva Oscary (1993 pro Schindlerův seznam, 2001 pro Gladiator) [347] => * [[Krunoslav Hulak]] (1951–2015), šachista [348] => * [[Snježana Kordić]] (* 1964), lingvistka [349] => * [[Davor Šuker]] (* 1968), fotbalista [350] => * [[Ana-Marija Markovina]] (* 1970), klavíristka [351] => * [[Nenad Bjelica]] (* 1971), fotbalista a trenér [352] => * [[Biljana Borzan]] (* 1971), politička [353] => * [[Livio Berak]] (* 1977), zpěvák kapely [[Divlje Jagode]] [354] => * [[Igor Budiša]] (* 1977), fotbalista [355] => * [[Jurica Vranješ]] (* 1980), fotbalista [356] => * [[Marko Babić]] (* 1981), fotbalista [357] => * [[Jelena Dokić]] (* 1983), australská tenistka [358] => * [[Miroslav Škoro]] (* 1962), hudebník [359] => * [[Svetlana Ognjenović]] (* 1981), házenkářka [360] => * [[Dario Vidosić]] (* 1987), australský fotbalista [361] => * [[Domagoj Vida]] (* 1989), fotbalista [362] => * [[Boris Vukčević]] (* 1990), německý fotbalista [363] => [364] => == Partnerská města == [365] => [[Soubor:Twin towns sign, Osijek.jpg|náhled|Tabule s partnerskými městy]] [366] => * {{partnerské město|Budapešť}} (XIII. obvod) [367] => * {{partnerské město|Čenstochová}} [368] => * {{partnerské město|Lausanne}} [369] => * {{partnerské město|Maribor}} [370] => * {{partnerské město|Nitra}} [371] => * {{partnerské město|Pécs}} [372] => * {{partnerské město|Pforzheim}} [373] => * {{partnerské město|Prizren}} [374] => * {{partnerské město|Ploješť}} [375] => * {{partnerské město|Subotica}} [376] => * {{partnerské město|Štýrský Hradec}} [377] => * {{partnerské město|Tuzla}} [378] => * {{partnerské město|Vicenza}} [379] => [380] => == Odkazy == [381] => [382] => === Reference === [383] => {{Překlad|hr|Osijek|5047457|en|Osijek|829381534}} [384] => [385] => === Literatura === [386] => * Mislav Zemljak: Problemi i mogućnosti ekonomskog razvoja grada Osijeka [387] => [388] => === Externí odkazy === [389] => * {{Commonscat}} [390] => * {{Oficiální web}} [391] => * [http://www.osijek031.com/ Městský portál] [392] => [393] => {{Osijecko-baranjská župa}} [394] => {{Chorvatsko}} [395] => {{Města v Chorvatsku}} [396] => {{Autoritní data}} [397] => {{Portály|Chorvatsko|Geografie}} [398] => [399] => [[Kategorie:Osijek| ]] [400] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [401] => [[Kategorie:Sídla v Osijecko-baranjské župě]] [402] => [[Kategorie:Slavonie]] [] => )
good wiki

Osijek

Osijek (maďarsky Eszék, německy Esseg, v srbské cyrilici Осијек) je největší město v chorvatské Slavonii a čtvrté největší v zemi. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Je to čtvrté největší město v Chorvatsku a charakterizuje ho bohatá historie, kulturní dědictví a malebná příroda. Město leží na břehu řeky Drávy a nabízí návštěvníkům úžasné výhledy a možnosti pro volnočasové aktivity, jako jsou cyklostezky, procházky podél řeky a různé sportovní aktivity. Osijek má také rozvinutou síť parků a zahrad, což z něj činí ideální místo pro relaxaci a odpočinek. Historické jádro města je plné architektonických skvostů, které odrážejí vlivy různých období, včetně baroka a secese. Domy s barevnými fasádami, náměstí s kávovými terasami a živou atmosférou vytvářejí příjemné prostředí pro obyvatele i návštěvníky. Kostel svatého Petra a Pavla a staré vojenské opevnění jsou jen některé z historických památek, které stojí za to navštívit. Osijek je také kulturním centrem regionu, kde se pravidelně konají festivaly, výstavy a různé kulturní akce. Místní obyvatelé se aktivně podílejí na udržování tradic a podporují umění, což přispívá k živé komunitě. Další pozitivní stránkou Osijeku je jeho přátelská atmosféra a pohostinnost obyvatel. Město se snaží o rozvoj a modernizaci, což přitahuje mladé lidi a rodiny, kteří hledají kvalitní životní prostředí. Kromě historických a kulturních zážitků nabízí Osijek také gastronomické speciality regionu, které si určitě zaslouží ochutnání. Tradiční chorvatská kuchyně, založená na čerstvých a místních surovinách, je dalším důvodem, proč si toto město zamilovat. Osijek je město, které s radostí vítá návštěvníky a ukazuje, jak se historie a moderní život mohou harmonicky spojit. Je to místo plné energie, optimismu a příležitostí pro osobní i profesní rozvoj.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tvrđa','Chorvatská válka za nezávislost','Dráva','20. století','Slavonie','Budapešť','Chorvatsko','Baranja','Uhersko','Sáva','Sarajevo','Virovitica'