Array ( [0] => 14679975 [id] => 14679975 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Přechodník [uri] => Přechodník [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Globalizovat}} [1] => [2] => '''Přechodník''' ('''transgresiv''') je v [[lingvistika|lingvistice]] tvar [[sloveso|slovesa]] vyjadřující současně probíhající nebo navazující děje. V minulosti býval řazen k [[participium|participiím]], protože vyjadřuje participaci (účast) jednoho děje na druhém. Dnes je vedle [[infinitiv]]u, [[příčestí minulé]]ho a [[příčestí trpné]]ho řazen mezi [[neurčitý slovesný tvar|neurčité slovesné tvary]]. Pojem příčestí, který roku [[1822]] vytvořili [[Josef Dobrovský]] a [[Václav Hanka]] polopřekladem z ruského ''pričástie'', již přechodníky nezahrnoval. Za autora českého slova přechodník je považován [[Jan Gebauer]] (1838–1907).{{Fakt/dne|20230719083655|}} [3] => [4] => '''Zpřídavnělý přechodník''' je tvarem přídavného jména odvozeným ze slovesného přechodníku. [5] => [6] => '''Ustrnulý přechodník''' je příslovce nebo předložka vzniklá částečným nebo úplným ustrnutím slovesného přechodníku. [7] => [8] => V [[Čeština|češtině]] se postupem času přechodníky přestaly běžně používat a nyní jsou považovány za tvary [[Archaismus|archaické]] či archaizující. Nejčastěji se objevují v historické a umělecké [[literatura|literatuře]]. Ve větě zastávají funkci [[doplněk (větný člen)|doplňku]] (vztahují se k [[přísudek|přísudku]] i k [[podmět]]u). Běžně se užívají pouze ustrnulé přechodníky (např. ''vyjma, vkleče, nehledě'') a přítomné (současné) zpřídavnělé přechodníky (např. ''sedící''). [9] => [10] => Slovesný přechodník se používá jen tehdy, mají-li děje společný podmět, např.: ''Svolavše své plémě vzdali oběť bohům, vynesli obrazy dědů, a rozžehnavše se s otcovskou půdou,…'' Proto je chybně například věta: ''Projížděje touto stanicí a hledě z okna, uletěl mi klobouk.'' [11] => [12] => Kde není vazba k podmětu zachována, považuje se přechodník za ustrnulý, třebaže si ještě částečně může zachovávat slovesnou [[valence (lingvistika)|valenci]], například tvořit vedlejší větu: ''Soudě podle mraků, bude pršet. Je to nekvalitní, o ceně ani nemluvě. Sešli se všichni zaměstnanci školy, vyjma školníka.'' [13] => [14] => == Druhy přechodníků == [15] => Gramaticky přechodník vyjadřuje číslo, čas, slovesný rod, vid a jmenný rod. Proto se při časování uvádějí jen tři kategorie (např. ''-a/-ouc/-ouce''), které postupně označují jednotné číslo mužského rodu (on ''jsa''), jednotné číslo rodu ženského a středního (ona/ono ''jsouc'') a množné číslo bez ohledu na rod (oni/ony/ona ''jsouce''). [16] => [17] => Přechodníky se dělí na: [18] => * '''Přechodník předčasný (minulý)''' – vyjadřuje děj předcházející před dějem přísudku (…''svolavše'' své plémě vzdali…). Vytváří se od [[sloveso dokonavé|sloves dokonavých]], koncovky se řídí podle příčestí minulého (od koncovek ''-l/-la/-lo''). [19] => *# Je-li před ''-l/-la/-lo'' [[samohláska]] (''pověsil/la/lo''), tvoří se koncovkami ''-v'', ''-vši'', ''-vše'' (''pověsi'''v''''', ''pověsi'''vši''''', ''pověsi'''vše'''''). [20] => *# Je-li před ''-l/-la/-lo'' [[souhláska]] (''upekl/la/lo''), je přechodník v [[mužský rod|mužském rodě]] často s nulovou koncovkou a v ostatních rodech má koncovky ''-ši'', ''-še'' (''upek'''Ø''''', ''upek'''ši''''', ''upek'''še'''''). [21] => * '''Přechodník současný (přítomný)''' – vyjadřuje děj současný s dějem přísudku (…''přicházejíce'' slyší…). Tvoří se od [[sloveso nedokonavé|sloves nedokonavých]], koncovky se řídí podle zakončení 3. osoby [[množné číslo|množného čísla]] (od koncovek ''-ou/-í''). [22] => *# Je-li sloveso zakončeno na ''-ou'' (''nesou''), tvoří se koncovkami ''-a'', ''-ouc'', ''-ouce'' (''nes'''a''''', ''nes'''ouc''''', ''nes'''ouce'''''). [23] => *# Je-li sloveso zakončeno na ''-í'' (''běží'', ''dělají''), tvoří se koncovkami ''-e'', ''-íc'', ''-íce'' (''běž'''e''''', ''běž'''íc''''', ''běž'''íce'''''; ''dělaj'''e''''', ''dělaj'''íc''''', ''dělaj'''íce'''''). [24] => * '''Přechodník přítomný dokonavý (budoucí)''' – pro vyjádření předčasnosti v budoucnosti se používá podobný tvar utvořený shodně jako přechodník současný, ale z dokonavého slovesa. ''Pořídí si psa, aby byla, přijdouc domů, přivítána.'' V češtině byl běžný v době [[České národní obrození|národního obrození]] (v ''[[Babička (kniha)|Babičce]]'' 19 % všech přechodníků), v současné češtině je dle jazykovědců silně archaický ([[Vilém Mathesius|V. Mathesius]]) či mrtvý ([[Josef Václav Bečka|J. V. Bečka]]), po roce 1945 se vyskytuje jen ojediněle v satiře nebo biblických citacích. [25] => * '''Přechodník minulý nedokonavý''' – některé zdroje uvádějí ještě čtvrtou variantu, přechodník minulý odvozený od sloves nedokonavých. Znamenal by pak současnost (a snad i předčasnost) dějů v minulosti. ''Pokuřovavši cigaretu, psala dopis.'' (tj. pokuřovala a zároveň psala dopis). Tento druh přechodníků však v češtině nikdy nebyl běžný, většina zdrojů se o něm hovoří maximálně jako o nesprávné nebo v češtině nikdy neužívané variantě. Navíc může být nahrazen běžnějším přechodníkem současným (nebo předčasným). [26] => * '''Přechodníky nepravidelné''' – předchozí pravidla neplatí pro slovesa nepravidelná (to jsou ta, která se odlišují od vzorů 5 slovesných tříd): '''být''' (přítomný: js''a'', js''ouc'', js''ouce''; minulý: by''v'', by''vši'', by''vše''), '''chtít''' (přítomný: cht''ě''/chtěj''e'', cht''íc''/chtěj''íc'', cht''íce''/chtěj''íce''; minulý: chtě''v'', chtě''vši'', chtě''vše''), '''jíst''' (přítomný: jed''a'', jed''ouc'', jed''ouce''; minulý: najed, najed''ši'', najed''še'') a '''vědět''' (přítomný: věd''a'', věd''ouc'', věd''ouce''; minulý: vědě''v'', vědě''vši'', vědě''vše''). Mluvnice češtiny také řadí do této skupiny slovesa '''vidět''' (přítomný: vid''a'', vid''ouc'', vid''ouce''; minulý: vidě''v'', vidě''vši'', vidě''vše''), '''jít''' (přítomný: jd''a'', jd''ouc'', jd''ouce''; minulý: šed, šed''ši'', šed''še'') a '''mít''' (přítomný: maj''e'', maj''íc'', maj''íce''; minulý: mě''v'', mě''vši'', mě''vše''). [27] => [28] => == Ustrnulé přechodníky == [29] => Některé přechodníkové tvary ustrnuly do podoby [[předložka|předložek]] a [[příslovce|příslovcí]]: [30] => [31] => vyjma, vyjmouc, vyjímajíc, vyjímaje, počínaje, chtě nechtě, chtíc nechtíc, takřka, takříkajíc, stoje, leže, kleče, sedě, vstoje, vleže, vkleče, vsedě, vstávaje, lehaje, soudě, soudíc, nehledě, nehledíc, nemluvě, vycházeje, vycházejíc, zahrnuje, zahrnujíc, nedbaje, nedbajíc, ne/počítaje, ne/počítajíc, vida [32] => [33] => == Zpřídavnělé přechodníky == [34] => Z přechodníků se odvozují i slovesná přídavná jména (verbální adjektiva), nazývaná též zpřídavnělé přechodníky: [35] => * ze současného přechodníku (odvozené ze sloves s videm nedokonavým) – např.: jdoucí, běžící, dělající, tisknoucí; [36] => * z předčasného přechodníku (odvozené ze sloves s videm dokonavým) – např.: pověsivší, přišedší, přinesší. [37] => [38] => Podobným způsobem jako zpřídavnělé přechodníky se tvoří též zpřídavnělé příčestí činné (spadl/spadlý) a trpné (udělán/udělaný). Zpřídavnělé příčestí činné má podobný nebo stejný význam jako předčasný přechodník, nelze však utvořit ke všem slovesům. [39] => [40] => Předčasný přechodník byl do češtiny obrozenci uměle přejat na počátku 19. století z ruštiny. Do [[obecná čeština|obecné češtiny]] nikdy výrazně nepronikl a vždy byl vnímán jako archaický nebo knižní. Do spisovné češtiny pronikl jen u dokonavých sloves. U nedokonavých sloves (měvší, pracovavší) se neujalo, třebaže obrozenci (Jirásek, Šafařík, Jungmann, Presl) je používali i tam. [41] => [42] => == Výskyt přechodníků v českých textech == [43] => Přední odborník na přechodníky v češtině [[Emil Dvořák]] zkoumal výskyt přechodníků v českých textech od 14. století do 70. let 20. století s těmito výsledky (procenta udávají podíl přechodníků ze všech slovesných tvarů v analyzovaných textech z té doby): [44] => [45] => {| class="wikitable" [46] => ! období !! četnost [47] => |- [48] => | do 40. let 14. století || 11,8 % [49] => |- [50] => | do konce 14. století || 9,5 % [51] => |- [52] => | 15. století || 7,5 % [53] => |- [54] => | 16. století || 7,9 % [55] => |- [56] => | 17. století || 7,1 % [57] => |- [58] => | do r. 1781 || 3,1 % [59] => |- [60] => | [[České národní obrození|obrození]] || 5,4 % [61] => |- [62] => | do roku 1918 || 2,4 % [63] => |- [64] => | do roku 1945 || 1,4 % [65] => |- [66] => | do roku 1960 || 0,6 % [67] => |- [68] => | 60. léta 20. století || 0,38 % [69] => |- [70] => | 70. léta 20. století || 0,14 % [71] => |} [72] => [73] => Vedle klesajícího užívání přechodníků je z tabulky patrné také dočasné zvýšení užívání přechodníků v období [[České národní obrození|národního obrození]] způsobené příklonem ke vzorům [[Historický vývoj češtiny#Čeština humanistická|humanistické češtiny]]. [74] => [75] => Přechodníky se vyskytují ve slovanských a pobaltských jazycích. V angličtině se do podobné funkce ve větě často dostávají příčestí přítomná (-ing) jakožto neurčité tvary sloves. ''Laughing at jokes, we forgot our worries. Smějíce se vtipům, zapomněli jsme na své starosti.'' [76] => [77] => == Odkazy == [78] => [79] => === Reference === [80] => [81] => [82] => {{Citace periodika | jméno = Emil | příjmení = Dvořák | odkaz na autora = Emil Dvořák | titul = Ke kodifikaci pravidel užívání přechodníků | periodikum = Naše řeč | odkaz na periodikum = Naše řeč | issn = 0027-8203 | rok = 1983 | ročník = 66 | číslo = 4 | strany = 180–192 | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6401}} [83] => [84] => [85] => [86] => === Literatura === [87] => * Milan Jelínek: [http://dkf.ics.muni.cz/~xvalicek/texts/rada_jazykovedna/08jelinek.pdf Transpoziční verbální adjektiva aktivní]{{Nedostupný zdroj}}, Ústav českého jazyka FF MU Brno, 2003 [88] => * [http://ufal.mff.cuni.cz/pdt2.0/doc/manuals/cz/t-layer/html/ Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu], Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK Praha, 2005 [89] => [90] => === Externí odkazy === [91] => * {{Wikislovník|heslo=přechodník}} [92] => * [http://prirucka.ujc.cas.cz/?action=view&id=590#nadpis7 Přechodníky] v Internetové jazykové příručce [[Ústav pro jazyk český AV ČR|Ústavu pro jazyk český AV ČR]] [93] => * [https://www.pravopisne.cz/2012/10/pravidla-prechodniky/ Přechodníky] na serveru Pravopisně.cz [94] => * [https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10098745482-o-cestine/206562235500010 Epizoda] pořadu ''[[O češtině]]'' týkající se tvorby a používání přechodníků [95] => {{Autoritní data}} [96] => [97] => [[Kategorie:Slovesné kategorie]] [] => )
good wiki

Přechodník

Přechodník (transgresiv) je v lingvistice tvar slovesa vyjadřující současně probíhající nebo navazující děje. V minulosti býval řazen k participiím, protože vyjadřuje participaci (účast) jednoho děje na druhém.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'České národní obrození','sloveso','předložka','Vilém Mathesius','sloveso nedokonavé','souhláska','podmět','sloveso dokonavé','infinitiv','participium','příčestí minulé','příčestí trpné'

Infinitiv

Podmět

Předložka

Sloveso

Souhláska