Array ( [0] => 14742435 [id] => 14742435 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Přehláska [uri] => Přehláska [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Trema]]}} [1] => '''Přehláska''' je [[Jazyk (lingvistika)|jazykový]] jev, při němž dojde ke změně [[samohláska|samohlásky]] (vokálu) vlivem přilehlé [[hláska|hlásky]]. Jedná se o asimilační proces, pří němž se jedna hláska přizpůsobuje druhé. [2] => [3] => == I přehláska == [4] => V užším smyslu slova se ''přehláska'' vztahuje na hláskové změny v [[germánské jazyky|germánských jazycích]] způsobené hláskou ''i'' popř. ''j'' v následující [[slabika|slabice]], což je známo například z výuky [[němčina|německého]] jazyka; ovšem dnes již ani ''i'' ani ''j'' často není patrné. Pro znázornění tohoto jazykového vývoje si lze vzít příklad ze staré horní němčiny: [5] => :: ''gast'' 'host' → ''gestir'' 'hosté'. [6] => Skrze ''i'' v druhé slabice se z původního ''a'' v předchozí kmenové slabice stalo ''e''. Díky redukci vokálů v nepřízvučných slabikách, která je vlastní všem germánským jazykům, dnes již netušíme, že tam někdy bylo ''i'': ''Gast'' → ''Gäste''. [[písmeno|Písmena]] ''ä, ö, ü'' jsou novější, objevila se teprve později. [7] => [8] => Všude tam, kde se dnes nacházejí písmena ''ä, ö, ü'' lze tedy předpokládat, že v následující slabice bylo ''i'' či ''j''. Totéž platí i o ostatních germánských jazycích. Vezměme slova pro ''noha'' a ''zub'': [9] => * něm.: ''Fuß'' → ''Füße'', ''Zahn'' → ''Zähne''; [10] => * no.: ''fot'' → ''føtter'', ''tann'' → ''tenner''; [11] => * dán.: ''fod'' → ''fødder'', ''tand'' → ''tænder''; [12] => * šv.: ''fot'' → ''fötter'', ''tand'' → ''tänder''; [13] => * angl.: ''foot'' → ''feet'', ''tooth'' → ''teeth''. [14] => [15] => Je tu vidět, že [[angličtina]] nejenom ztratila původní [[množné číslo|plurálové]] koncovky, ale také zúžila původní hlásky [æ], [ø] a [y] v [i:]. [16] => [17] => == Vokálová harmonie == [18] => Jako přehlásku v širším smyslu slova lze označovat i další vokální změny způsobené okolními hláskami. ''[[Vokálová harmonie]]'' znamená, že jen určité samohlásky mohou stát v následujících slabikách po dané samohlásce. Znázorňují to dobře [[aglutinační jazyk]]y, kde se místo [[předložka|předložek]] většinou používají [[koncovka (mluvnice)|koncovky]]. Tyto koncovky jsou u každého [[substantivum|substantiva]] tytéž, podléhají však pravidlům vokálové harmonie, čili vokály v koncovce se řídí kmenovým vokálem. Vezměme např. [[finština|finštinu]]: [19] => * ''talo'' 'dům' – ''talossa'' 'v domě', [20] => * ''metsä'' 'les' – ''metsässä'' 'v lese', [21] => * ''meri'' 'moře' – ''meressä'' 'v moři'. [22] => [23] => == Přehláska v [[čeština|češtině]] == [24] => Změny vokálů způsobené okolními hláskami se vyskytují i ve [[slovanské jazyky|slovanských jazycích]]. V [[polština|polštině]] například existuje slovo ''miasto'' ('město'), které v šestém [[mluvnický pád|pádě]] vypadá takto: ''w mi''e''ście''. Díváme-li se do starých českých gramatik, dozvíme se, že tomu tak bývalo i v češtině, než došlo k sjednocení mnohého [[paradigma]]tu. [25] => [26] => Zdaleka ne vše bylo však analogicky přizpůsobeno. Do dnešního dne se [[čeština]] vyznačuje svévolným vokalickým systémem. Na mnoha místech, kde ostatní slovanské jazyky mají plné vokály ''a'' a ''u'', má čeština ''e'' a ''i'', a to vesměs po měkkých souhláskách a ''j''. Stačí to porovnat se [[slovenština|slovenštinou]], která si zachovala původní vokalismus. Např.: [27] => [28] => * č. ''jih'' = slov. ''juh'', [29] => * č. ''muže'' (gen. od ''muž'') = slov. ''muža'', [30] => * č. ''stroji'' (dat. od ''stroj'') = slov. ''stroju'', [31] => * č. ''klíč'' = slov. ''kľúč'', [32] => * č. ''jev'' = slov. ''jav''. [33] => [34] => Příklad ''klíč'' zřetelně znázorňuje, že i čeština kdysi měla [[palatální laterální aproximanta|měkké ''l'']]. Změkčení souhlásek je vidět nejlépe ve skloňování, kde měkké [[souhláska|souhlásky]] způsobují přehlásku vokálů ''a'', ''o'' a ''u'' v ''e'' a ''i'', čímž vznikly i nové [[skloňování|skloňovací]] i [[časování|časovací]] [[vzor (mluvnice)|vzory]], např. město, ve městě, břicho a v břiše apod. [35] => [36] => == Zápis přehlásek == [37] => V češtině proběhly přehláskové změny úplně a v době před kodifikací pravopisu a tak mají české přehlásky standardní zápis českou [[abeceda|abecedou]]. [38] => [39] => Oproti tomu cizí přehlásky, zejména germánské, originálně vyznačené diakritikou, tedy znaky, které nejsou v české abecedě, se zapisují buď znaky bez diakritiky (zpravidla podle nejbližší výslovnosti, např. z „Böhm“ na „Bém“) anebo – častěji – se zachováním diakritiky, zejména u německých jmen s dvojtečkou nad písmenem (König, Böhm, Bürger, Lübeck). [40] => [41] => == Literatura == [42] => * Lamprecht, Arnošt/ Šlosar, Dušan/ Bauer, Jaroslav: Historická mluvnice češtiny. Praha 1986 [43] => * Schmidt, Wilhelm: Geschichte der deutschen Sprache. Berlin 5. vyd. 1984 [44] => * DePalma, Donald A.: Česká přehláska and the Great English Vowel Shift: A Comparative Analysis, Dissertation, Brown University, 1985 [45] => [46] => == Externí odkazy == [47] => * {{Commonscat}} [48] => * {{Wikislovník|heslo=přehláska}} [49] => {{Autoritní data}} [50] => [51] => {{Portály|Jazyk}} [52] => [53] => [[Kategorie:Samohlásky]] [] => )
good wiki

Přehláska

Přehláska je jazykový jev, při němž dojde ke změně samohlásky (vokálu) vlivem přilehlé hlásky. Jedná se o asimilační proces, pří němž se jedna hláska přizpůsobuje druhé.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'čeština','angličtina','Kategorie:Samohlásky','vzor (mluvnice)','skloňování','palatální laterální aproximanta','paradigma','mluvnický pád','slovanské jazyky','hláska','germánské jazyky','slabika'

Angličtina

Čeština

Hláska

Kategorie:Samohlásky

Paradigma

Skloňování

Slabika