Array ( [0] => 15510580 [id] => 15510580 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pančevo [uri] => Pančevo [3] => Pančevo at night.jpg [img] => Pančevo at night.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Pančevo [2] => | originální jméno = Панчево [3] => | obrázek = Znamenitosti Pančeva.jpg [4] => | popisek = [5] => | vlajka = Flag of Pančevo.svg [6] => | znak = Coat of Arms of Pančevo.svg [7] => | zeměpisná šířka = 44.866667 [8] => | zeměpisná délka = 20.633333 [9] => | nadmořská výška = 80 [10] => | časové pásmo = [11] => | stát = Srbsko [12] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Srbska|Autonomní oblast]] [13] => | název vyššího celku = [[Vojvodina]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Srbska|Okruh]] [15] => | název nižšího celku = [[Jihobanátský okruh|Jihobanátský]] [16] => | etnické složení = [17] => | náboženské složení = [18] => | status = [19] => | web = [20] => | telefonní předvolba = [21] => | psč = [22] => | označení vozidel = [23] => }} [24] => '''Pančevo''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Панчево''', {{Vjazyce2|hu|''Pancsova''}}, {{Vjazyce2|ro|''Panciova''}}, {{Vjazyce2|sk|''Pánčevo''}}) je město v [[Srbsko|Srbsku]], 15 km severovýchodně od [[Bělehrad]]u, správní centrum [[Jihobanátský okruh|Jihobanátského okruhu]]. Podle údajů z roku [[2011]] zde žije 76 203 obyvatel. [25] => [26] => Pančevo je největším městem na řece [[Tamiš]] a leží blízko jejího ústí do [[Dunaj]]e. V dřívějších dobách bylo město známé jako působiště srbského malíře [[Konstantin Danil|Konstantina Danila]]. Později vzrostl význam [[průmysl]]u: v dobách Jugoslávie zde byly budovány mnohé závody, za prací se sem stěhovali lidé z [[Vojvodina|Vojvodiny]] i Bělehradu. [27] => [28] => == Název == [29] => [30] => Název Pančevo je [[Slované|slovanského]] původu. Jeho kořen pochází od slova pačina/pančina, které označuje stojatou vodu. Před výstavbou protipovodňových valů na Dunaji bylo dnešní Pančevo obklopeno řadou močálů se stojatou vodou. Koncovka -evo vznikla podobně jako v případě města [[Sarajevo]] z [[turečtina|turečtiny]] (kde je doložena její existnece v [[17. století]]{{Citace monografie [31] => | příjmení = Čelebi [32] => | jméno = Evlija [33] => | odkaz na autora = [34] => | titul = Putopis: Odlomci o jugoslavenskim zemljama [35] => | vydavatel = Svjetlost [36] => | místo = Sarajevo [37] => | rok = 1967 [38] => | počet stran = [39] => | isbn = [40] => | kapitola = Naše putovanje u vojnu na Varad nakon što smo u Beogradu klanjali Bajram-namaz godine 1070/1660. [41] => | strany = 96 [42] => | jazyk = srbochorvatština [43] => }}) a označuje pole. [44] => [45] => [[Maďarština|Maďarský]] název ''Pánczél'' je doložen roku [[1430]]. Současný maďarský název byl přejatý od původního [[Slované|slovanského]] označení pro město. [46] => [47] => == Historie == [48] => Na území dnešního Pančeva se nacházela malá osada již od předřímských dob. V [[9. století]] je doložena existence sídla s názvem ''Panuka'', později ''Panoča'', ''Pajčal'' a ''Pajčola''.{{Citace monografie [49] => | příjmení = Stamenković [50] => | jméno = Srboljub [51] => | odkaz na autora = [52] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R) [53] => | vydavatel = Stručna knjiga [54] => | místo = Beograd [55] => | rok = 2000 [56] => | počet stran = [57] => | isbn = 86-82657-15-5 [58] => | kapitola = Pančevo [59] => | strany = 183 [60] => | jazyk = srbština [61] => }} V roce [[1153]] jej navštívil [[Arabové|arabský]] cestovatel [[Al-Idrísí]], který jej zdokumentoval jako významné tržiště a křižovatku obchodních cest. Až do [[11. století]] spadalo město pod bulharské carství. Poté se stalo součástí [[Uhersko|Uher]]. [62] => [63] => Díky své pozici v jihovýchodním cípu Uherska se město stalo snadným cílem postupujících [[Osmanská říše|Osmanských vojsk]]. Obsazeno bylo roku [[1521]]. Turci jej administrativně začlenili pod elájet v [[Temešvár|Temešváru]] (na území dnešního [[Rumunsko|Rumunska]]. Jedním z mála záznamů o Pančevu je i deník [[Turci|tureckého]] cestovatele [[Evlija Čelebi|Evliji Čelebiho]] z roku [[1660]], který přinesl záznamy o sídlu a o místní pevnosti. Tvrdil, že její strany mají délku cca 100 tureckých stop a že je postavená ze dřeva.{{Citace monografie [64] => | příjmení = Čelebi [65] => | jméno = Evlija [66] => | odkaz na autora = [67] => | titul = Putopis: Odlomci o jugoslavenskim zemljama [68] => | vydavatel = Svjetlost [69] => | místo = Sarajevo [70] => | rok = 1967 [71] => | počet stran = [72] => | isbn = [73] => | kapitola = Naše putovanje u vojnu na Varad nakon što smo u Beogradu klanjali Bajram-namaz godine 1070/1660. [74] => | strany = 95 [75] => | jazyk = srbochorvatština [76] => }} [77] => [78] => Během jedné z rakousko-tureckých válek dobyl v roce [[1716]] město [[Claude Florimond de Mercy]]. Následně získalo název Čomva. Rakušané následně vypracovali podrobné plány pevnosti, které se dodnes dochovaly v [[Széchényiho národní knihovna|Széchényiho národní knihovně]] v [[Budapešť|Budapešti]]. [79] => [80] => Po podepsání [[Požarevacký mír|Požarevackého míru]] mezi [[Habsburská monarchie|Habsburskou monarchií]] a [[Osmanská říše|Osmanské říše]] byla zřízena autonomní oblast [[Tamišský Banát]]. Tu tvořilo celkem 11 obvodů, z nichž sídlem jednoho z nich bylo právě Pančevo. Status regionálního centra pomohl Pančevu, aby se jako město začalo rozrůstat. Vzniklo zde okolo sedmdesáti domů. První se sem dostěhovali Srbové z okolí [[Temešvár]]u na přelomu 2. a 3. dekády [[18. století]]. Nové domy rostly v nepravidelně vedených ulicích od původní pančevské pevnosti. Tato část města byla nazývána jako Horní město (Gornja varoš). Oproti němu stálo tzv. Dolní město (Donja varoš), které vzniklo dosídlením [[Podunajští Švábové|německého]] obyvatelstva. Rakouská vláda kolonizaci oblasti rozsáhle podporovala. V této době ale do Pančeva přicházeli i lidé z řady dalších evropských zemí, včetně Západní Evropy.{{Citace elektronického periodika [81] => | titul = Istorija i Srbija: Pre skoro 300 godina Španci su živeli u Banatu, a Zrenjanin je imao svoju Barselonu [82] => | periodikum = BBC Srbija [83] => | url = https://www.bbc.com/serbian/lat/srbija-59271898 [84] => | jazyk = sr [85] => | datum přístupu = 2022-05-22 [86] => }} V roce [[1764]] zde bylo napočítáno 564 pravoslavných Slovanů (Srbů), kteří žili v 203 domech. [87] => [88] => V téže době byla zavedena do Pančeva i pošta a zahájena i pravidelná lodní doprava. Průmyslník [[Abraham Keppisch]] původem z [[Bratislava|Bratislavy]] získal povolení vybudovat zde první [[pivovar]], který se dochoval do současné doby a který je nejstarší na území současného Srbska. Otevřen byl roku [[1722]]. Město postihl v roce [[1733]] silný orkán, který zničil řadu budov; o čtyři roky později město postihla rozsáhlá [[epidemie]] a následně i velký požár, který zničil německou část města. V této době zde byla také zahájena tradice výroby [[hedvábí]].{{Citace elektronického periodika [89] => | titul = Svilene niti pančevačke duže od dva veka [90] => | periodikum = 013info.rs [91] => | url = https://013info.rs/vesti/drustvo/svilene-niti-pancevacke-duze-od-dva-veka [92] => | jazyk = sr [93] => | datum přístupu = 2022-05-22 [94] => }} [95] => [96] => [[Soubor:Panĉevo, Danubo kaj Tamiŝ 1.jpg|vlevo|náhled|Letecký pohled na Pančevo a řeku Dunaj.]] [97] => V 30. letech [[18. století]] vypukla opět válka mezi [[Habsburská monarchie|Habsburskou monarchií]] a [[Osmanská říše|Tureckem]]. Město však nebylo bráněno, ale ze strategických důvodů jej rakouská armáda opustila a poté bylo předáno [[Osmanská říše|Turkům]]. Osmanská nadvláda nad městem trvala celkem 10 měsíců. V té době se v Pančevu a jeho okolí odehrály dvě bitvy. V první z nich Turecko vyhrálo a v druhé bylo poraženo. Při stahování vlastního vojska se Turci rozhodli město zapálit a zpustošit. Původní pevnost byla rovněž těžce poškozena. Po podepsání [[Bělehradský mír|Bělehradského míru]] [[18. září]] [[1739]] se Rakousko zavázalo zlikvidovat veškeré své pevnosti na jižní hranici, včetně té v Pančevu. To bylo následně i učiněno a Pančevo tak o svojí historickou pevnost přišlo. Díky tomu se ale uvolnil cenný prostor ve středu města pro další expanzi a modernizaci města. [98] => [99] => V druhé polovině [[18. století]] se tzv. [[Vojenská hranice]] rozšířila východním směrem i na území [[Banát]]u. Město bylo její součástí v letech [[1764]]–[[1768]]. V roce [[1767]] bylo Pančevo sídlem 12. německo-banátského regimentu. V této době zde stálo zhruba tisíc domů. [100] => [101] => V roce [[1846]] činil počet obyvatel města 11 962 osob. [102] => [103] => V mapách tzv. [[Druhé vojenské mapování|druhého vojenského mapování]] je zakresleno Pančevo jako město s relativně pravidelnou uliční sítí, která na své západní straně přiléhá k řece [[Tamiš]]i. Řeka je již na jedné své části přesunuta do narovnaného koryta a původní koryto je ponecháno jako slepé rameno (nedaleko lokality [[Sodara (Pančevo)|Sodara]]. Na mapě také lze doložit existenci prachárny, vojenské nemocnice a veřejného parku. Objevuje se zde také i další zelená plocha (''Kriva Dolina''), která byla ale později zastavěna obytnými domy. [104] => [105] => Během revolučního roku [[1848]] bylo město při nepokojích těžce poškozeno. Roku [[1876]] velkou část města poškodila rozsáhlá povodeň, kdy se [[Dunaj]] vylil ze svého koryta. V té době mělo město 16 888 obyvatel. V roce [[1873]] získalo po zrušení vojenské hranice samosprávu a bylo začleněno do [[Torontálská župa|Torontálské župy]]. V závěru [[19. století]] se sem ve velkém začalo dosidlovat [[Maďaři|maďarské]] obyvatelstvo. Roku [[1896]] dorazila do města [[Železniční trať Bělehrad–Vršac|železnice z banátského Vršacu]]. [106] => [107] => V roce [[1910]] bylo na základě posledního uherského sčítání lidu napočítáno 20 808 obyvatel, z toho 8714 srbsky, 7467 německy, 3364 maďarsky, 244 slovensky, 769 rumunsky, 135 chorvatsky a 1 rusínsky hovořících. Z celkem dvaceti tisíc lidí bylo gramotných 13,7 tisíc. 9,1 tisíc ovládalo [[maďarština|maďarštinu]] (vč. již výše uvedených rodilých mluvčích). [108] => [109] => V závěru první světové války, [[8. listopad]]u [[1918]] obsadila Pančevo [[srbská armáda]], která se zde vylodila v dunajském přístavu.{{Citace elektronického periodika [110] => | titul = Pančevo slavi svoj dan [111] => | periodikum = Politika [112] => | url = https://www.politika.rs/scc/clanak/491707/Pancevo-slavi-svoj-dan [113] => | jazyk = sr [114] => | datum přístupu = 2022-06-04 [115] => }} Uvedený den se dodnes připomíná jako ''den města''. Následně se město stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a později Jugoslávie. V rámci ní bylo od roku [[1922]] součástí Bělehradské oblasti a později po roce [[1929]] také [[Dunajská bánovina|Dunajské bánoviny]]. Vznik nového státu a nové podmínky na nějakou dobu zpomalily růst města co do počtu obyvatel; Pančevo se propadlo pod 20 000 obyvatel. V roce [[1923]] zde bylo postaveno nicméně první letiště pro civilní dopravu na území nově vzniklé monarchie.{{Citace monografie [116] => | příjmení = Malović [117] => | jméno = Gojko [118] => | odkaz na autora = [119] => | titul = Saobraćaj i veze u Kraljevini Jugoslaviji [120] => | vydavatel = Stručna knjiga [121] => | místo = Beograd [122] => | rok = 2013 [123] => | počet stran = [124] => | isbn = [125] => | kapitola = [126] => | strany = 18 [127] => | jazyk = srbština [128] => }} Roku [[1925]] byla zrealizována elektrifikace města.{{Citace monografie [129] => | příjmení = Stamenković [130] => | jméno = Srboljub [131] => | odkaz na autora = [132] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R) [133] => | vydavatel = Stručna knjiga [134] => | místo = Beograd [135] => | rok = 2000 [136] => | počet stran = [137] => | isbn = 86-82657-15-5 [138] => | kapitola = Pančevo [139] => | strany = 182 [140] => | jazyk = srbština [141] => }} Modernizaci přispěla i výstavba nové železniční trati do Bělehradu v roce [[1935]]. Ve stejné dekádě byla rovněž otevřena i továrna na [[žárovka|žárovky]]. V roce [[1940]] byl dokončen monumentální objekt Hypoteční banky (dnes [[Stará pošta (Pančevo)|Stará pošta]]). [142] => [143] => Při [[Dubnová válka (Jugoslávie)|začátku druhé světové války]] zde místní obyvatelé zlynčovali devět etnických Němců. Okupační vojsko následně jako odplatu za tento krok zastřelilo 36 místních Srbů. Jako jedno z mála míst bývalých Uher však nebylo Pančevo vráceno Uhersku, ale zůstalo součástí Německem okupovaného Srbska, existujícího bez jakéhokoliv státoprávního statusu. Místní německé obyvatelstvo bylo povoláno do německé armády. Většina Němců z Pančeva byla rovněž během druhé světové války členem nějaké z organizací, které byly napojeny na nacistický režim v Německu (např. [[Kulturbund]]{{chybí zdroj}} apod.) [144] => [145] => Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo vyhnáno a dosídleni sem byli kolonisté z dalších částí bývalé Jugoslávie. Pančevo bylo tehdy třicetitisícovým městem. Zřízeno zde bylo také [[rumunština|rumunskojazyčné]] vydavatelství [[Libertatea]], které se soustředilo na rumunskou menšinu žijící především v Banátu a okolí Železných vrat.{{Citace monografie [146] => | příjmení = Dolničar [147] => | jméno = Ivan [148] => | odkaz na autora = [149] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [150] => | vydavatel = eksport pres [151] => | místo = Bělehrad [152] => | rok = 1981 [153] => | počet = [154] => | isbn = [155] => | kapitola = [156] => | strany = 96 [157] => | jazyk = srbochorvatština [158] => }} [159] => [160] => Po skončení války bylo město zprůmyslněno; roku [[1959]] byla otevřena pančevská [[rafinerie]].{{Citace monografie [161] => | příjmení = Stamenković [162] => | jméno = Srboljub [163] => | odkaz na autora = [164] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R) [165] => | vydavatel = Stručna knjiga [166] => | místo = Beograd [167] => | rok = 2000 [168] => | počet stran = [169] => | isbn = 86-82657-15-5 [170] => | kapitola = Pančevo [171] => | strany = 184 [172] => | jazyk = srbština [173] => }} Ta byla také jedním z cílů během [[operace Spojenecká síla]] v roce [[1999]]. Bombardování způsobilo značné škody, a to nejen materiální, ale také ekologické. Podle studií Amerického institutu pro energetický a environmentální výzkum (IEER) a Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se jedná například o 2 100 tun karcinogenního 1,2-dichlorethanu, 250 tun tekutého čpavku a 8 tun rtuti, které pronikly do půdy a [[podzemní voda|podzemních vod]]. Roky po bombardování byla koncentrace toxických chemikálií v podzemních vodách více než desetkrát vyšší než stanoví přípustný limit. Dlouhodobým důsledkem je těžce předvídatelné riziko pro lidské zdraví, zvířata a rostliny. [174] => [175] => Na začátku [[21. století]] zůstávalo obyvatelstvo Pančeva národnostně smíšené, i když podíl některých menšin (např. Maďarů či Slováků) je relativně nízký. [176] => [177] => == Obyvatelstvo == [178] => [179] => [[File:Sodara Pančevo.jpg|right|thumb|Panelové domy na sídlišti [[Sodara (Pančevo)|Sodara]].]] [180] => [[File:Pancevo-bus station.jpg|right|thumb|Autobusové nádraží.]] [181] => [[File:Old Hospital in Pančevo.jpg|right|thumb|Stará nemocnice.]] [182] => [[File:Ulica Dimitrija Tucovića Pančevo.jpg|right|thumb|Ulice Dimitrije Tucoviće ve středu města.]] [183] => [[File:Trg Slobode Pančevo 2.jpg|right|thumb|Náměstí Svobody (Trg Slobode).]] [184] => V roce [[2002]] bylo ve sčítání lidu zapsáno 78 938 obyvatel samotného Pančeva (bez okolních vesnic, které pod něj administrativně spadají). V roce [[2011]] to bylo 63 078 osob, průměrný věk ve městě činí 41,5 let. Přestože i po roce [[1991]] a rozpadu Jugoslávie zaznamenávalo Pančevo vlivem přílivu obyvatelstva do blízkého Bělehradu růst počtu obyvatel, na počátku [[21. století]] byl tento trend zlomen. [185] => [186] => V roce [[2011]] bylo celkem 15 % obyvatel celého Pančeva (vč. předměstských obcí) starších 65 let.[http://www.pancevo.rs/?wpfb_dl=882 Strategie rozvoje města Pančevo {{sr}}] [187] => [188] => Drtivá většina obyvatel je [[Srbové|srbské národnosti]]. Nejvýznamnější minoritou jsou [[Maďaři]] (4 % populace), následovaní [[Slováci|Slováky]] a [[Romové|Romy]]. Do [[druhá světová válka|druhé světové války]] zde žilo také německé obyvatelstvo, které bylo vyhnáno. 86 % obyvatel se hlásí k [[Srbská pravoslavná církev|pravoslavné církvi]], 3 % k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]], 2 % k protestantským organizacím a 1 % k [[Islám v Srbsku|islámu]]. [189] => [190] => == Kultura a kulturní památky == [191] => [192] => Nejstarší kostel ve městě je [[Římskokatolická církev|katolický]] chrám svatého Karla Boromejského, který byl vybudován v letech [[1756]] až [[1757]]. Roku [[1768]] byla dokončena věž s hodinami. Kostel zpočátku sloužil pro vojenskou posádku rakouské armády. Hlavní [[Srbská pravoslavná církev|pravoslavný]] chrám Bohorodičky byl postaven mezi lety [[1807]] až [[1811]]. Jeho [[ikonostas]] napsal Konstantin Danil v letech [[1828]] až [[1833]]. Mezi památkově chráněné objekty patří dále [[Kostel svaté Anny (Pančevo)|kostel svaté Anny]] postavený roku [[1922]]. [193] => [194] => Na území města Pančeva se nachází celkem 55 [[kulturní památka (Srbsko)|kulturních památek]]. 3 z nich jsou kategorizovány jako památky mimořádného významu ({{vjazyce2|sr|izuzetnog značaja}}), 13 velkého významu a 39 je bez jakéhokoliv zvláštního statusu. [195] => [196] => == Ekonomika == [197] => [198] => Pančevo je hospodářským centrem Jihobačského okruhu. Sídlí zde celá řada průmyslových společností, které zpracovávají [[ropa|ropu]] a nebo se věnují zpracování kovů ([[ocel]]i, [[hliník]]u), potravinářské závody apod. [199] => [200] => Nachází se zde také tepelná elektrárna a rafinérie. Na rafinérii se váže další chemický průmysl ve městě a v jeho okolí. Jedná se např. o společnost Petrohemija. d.o.o.{{Citace elektronického periodika [201] => | titul = "Ovaj grad u Srbiji biće jedno od najboljih mesta za život": Šta ga razlikuje od Beograda? [202] => | periodikum = Politika [203] => | url = https://biznis.telegraf.rs/info-biz/3404385-ovaj-grad-u-srbiji-bice-jedno-od-najboljih-mesta-za-zivot-sta-ga-razlikuje-od-beograda [204] => | jazyk = sr [205] => | datum přístupu = 2022-06-04 [206] => }} Nachází se zde také továrna na výrobu [[hnojivo|hnojiv]].{{Citace elektronického periodika [207] => | titul = "HIP Azotara u probnom radu, uskoro proizvodnja amonijaka i đubriva [208] => | periodikum = Moj Kraj [209] => | url = http://pancevo.mojkraj.rs/vesti/ekonomija/item/15421-hip-azotara-u-probnom-radu-uskoro-proizvodnja-amonijaka-i-dubriva [210] => | jazyk = sr [211] => | datum přístupu = 2022-06-04 [212] => }} [213] => [214] => Poloha na řece Dunaji otevřela městu přístup k mezinárodní dopravě a snadnému přístupu k surovinám. V dobách existence socialistické Jugoslávie se zde nacházel také průmysl vojenský (továrna společnosti [[Utva]] na letecké součástky a menší letadla). [215] => [216] => Město je ekonomicky silně propojeno s nedalekým Bělehradem. [217] => [218] => == Doprava == [219] => [220] => Město je regionálním železničním uzlem. Prochází tudy železniční trať [[Železniční trať Bělehrad–Vršac|železniční trať z Bělehradu do Vršace]] (a dále do [[Rumunsko|Rumunska]]) a [[Železniční trať Pančevo–Kikinda|Pančevo–Kikinda]] směrem na sever do [[Banát]]u. Z obou tratí vede několik vleček přes východní okraj města k břehu [[Dunaj]]e k rafinérii a dalším průmyslovým podnikům. Město má dvě nádraží; [[Pančevo-Glavna|hlavní nádraží]], umístěné na severozápadním okraji města a [[Pančevo-Varoš]], zastávku blíže k středu města. Dříve existovala železniční trať i do samotného středu města, k [[Větrný mlýn (Pančevo)|větrnému mlýnu]], trať však byla snesena a na jejím místě dnes stojí jen historická parní lokomotiva. [221] => [222] => Dopravní spojení do 14 km vzdáleného Bělehradu zajišťuje čtyřproudá silnice, která překonává [[Dunaj]] po tzv. [[Pančevský most|Pančevském mostu]]. Jeho využití je kombinované jak pro silniční, tak i železniční dopravu. Do dalších měst ([[Vršac]], [[Kovin]]) vedou regionálně významné cesty. Přímo u samotného Pančeva není řeka Dunaj přemostěna. Výhledově se počítá s výstavbou dálnice z Bělehradu přes Pančevo směrem k rumunské hranici. [223] => [224] => Autobusovou dopravu ve městě zajišťuje od roku [[1948]] společnost ''Autotransport Pančevo''. Město vlastní dopravní podnik nemá. [225] => [226] => Severně od města se nachází [[Letiště Pančevo|sportovní letiště]]. [227] => [228] => == Média == [229] => [230] => Nejstarším tištěným médiem na území města byl deník [[Pančevac]]. Od roku [[1945]] ve městě rovněž vychází i [[rumunština|rumunskojazyčný]] týdeník [[Libertatea]]. [231] => [232] => == Školství == [233] => [234] => V Pančevu stojí 11 základních a 9 středních škol. Jednou ze středních škol je [[gymnázium]] Uroše Prediće. [235] => [236] => == Sport == [237] => [238] => Ve městě působí řada populárních sportovních klubů. Místní [[fotbal]]ový tým nese název [[FK Dinamo Pančevo]], [[basketbal]]ový tým nese název [[KK Tamiš]]. [239] => [240] => Místní sportovní hala slouží pro účely různých sportů a různých týmů. V roce [[2018]] byla kompletně zrekonstruována.{{Citace elektronického periodika [241] => | titul = Završeni radovi na Hali sportova u Pančevu [242] => | periodikum = Moj Kraj [243] => | url = http://pancevo.mojkraj.rs/vesti/drustvo/item/8274-zavrseni-radovi-na-hali-sportova-u-pancevu [244] => | jazyk = sr [245] => | datum přístupu = 2022-06-04 [246] => }} [247] => [248] => == Zdravotnictví == [249] => [250] => V Pančevu se nachází ''Všeobecná nemocnice'' ({{vjazyce2|sr|Opšta bolnica}}).{{Citace elektronického periodika [251] => | titul = PANČEVO: Bolnica dobija savremenu opremu [252] => | periodikum = 013info [253] => | url = https://013info.rs/vesti/drustvo/pancevo-bolnica-dobija-savremenu-opremu [254] => | jazyk = sr [255] => | datum přístupu = 2022-06-04 [256] => }} Přestože se poblíž Pančeva nachází srbská metropole Bělehrad, zdravotní systém je propojen s vzdálenějšími městy, např. s [[Novi Sad|Novým Sadem]], neboť je tak učiněno na úrovni autonomní oblasti [[Vojvodina]]. [257] => [258] => == Slavní rodáci == [259] => [260] => * [[Arsenije Arsa Todorović]] (1786—1826), malíř [261] => * [[János Damjanich]] (1804–1849), maďarský generál [262] => * [[Georg Weifert]] (1850–1937), srbsko-rakouský průmyslník [263] => * [[Ludwig Graff de Pancsova]] (1851–1924), rakousko-uherský zoolog [264] => * [[Heinrich Knirr]] (1862–1944), německý malíř [265] => * [[Wilhelm Petrascheck]] (1876–1967), rakouský geolog [266] => * [[Kálmán Lambrecht]] (1889–1936), rakouský paleontolog [267] => * [[Michael Krasznay-Krausz]] (1897–1940), rakousko-uherský skladatel [268] => * [[Olja Ivanjički]] (1931–2009), jugoslávská malířka [269] => * [[Stefan Bena]] (1935–2012), jugoslávský fotbalista [270] => * [[Aleksandar Zograf]] (* 1963), srbský komik [271] => * [[Dušan Novakov]] (* 1970), jazzový hudebník [272] => * [[Nikola Rikanović]] (* 1970), srbský umělec [273] => * [[Žikica Milosavljević]] (* 1972), srbský házenkář [274] => * [[Nađa Higl]] (* 1987), srbská plavkyně [275] => * [[Aleksandar Ignjovski]] (* 1991), srbský fotbalista [276] => * [[Ivana Bulajić]] (* 1991), srbská volejbalistka [277] => * [[Géza Requinyi]], maďarský inženýr [278] => * [[Manno Miltiades]], maďarský sportovec [279] => * [[Adam Filipović]], průmyslník [280] => [281] => == Partnerská města == [282] => * {{Flagicon|France}} [[Boulogne-Billancourt]], [[Francie]], [[1968]] [283] => * {{Flagicon|Slovakia}} [[Michalovce]], [[Slovensko]], [[2011]] [284] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Mrkonjić Grad]], [[Bosna a Hercegovina]], [[1994]] [285] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Prijedor]], [[Bosna a Hercegovina]], [[1994]] [286] => [287] => == Odkazy == [288] => [289] => === Reference === [290] => {{Překlad|sr|Pančevo|15539203|en|Pančevo|1037004774}} [291] => [292] => [293] => === Externí odkazy === [294] => * {{Commonscat}} [295] => * {{Otto|heslo=Pančevo}} [296] => * [http://www.pancevo.rs/ Oficiální stránky města] [297] => [298] => {{Srbsko}} [299] => {{Autoritní data}} [300] => [301] => {{Portály|Geografie|Srbsko}} [302] => [303] => [[Kategorie:Pančevo| ]] [304] => [[Kategorie:Města v Srbsku]] [305] => [[Kategorie:Jihobanátský okruh]] [306] => [[Kategorie:Sídla na Dunaji]] [] => )
good wiki

Pančevo

Pančevo (v srbské cyrilici Панчево) je město v Srbsku, 15 km severovýchodně od Bělehradu, správní centrum Jihobanátského okruhu. Podle údajů z roku 2011 zde žije 76 203 obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Osmanská říše','2011','Dunaj','18. století','Vojvodina','1922','Habsburská monarchie','Banát','Maďaři','Slované','1994','Libertatea'

1922

1994

2011

Banát

Dunaj

Maďaři

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina, která obývá zejména východní a střední Evropu.

Vojvodina