Array ( [0] => 14701340 [id] => 14701340 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pavouci [uri] => Pavouci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Pavouci jsou třída členovců, zahrnující asi 120 tisíc druhů. Jsou to bezobratlí živočichové, kteří spadají do skupiny členovců. Jsou charakterizováni přítomností osmi nohou a dvou tělních článků, které jsou spojeny hřbetní deskou. Pavouci mají také dvě čelisti, nesoucí žláznaté trubičky, které slouží k uchopení, trávení a otrávení kořisti. Pavouci jsou rozšířeni po celém světě s výjimkou pobřeží Antarktidy. Žijí ve velkém rozmanitém prostředí, od pouští až po lesy a vodní biome. Pavouci mají různé způsoby života, od dravých jedinců, kteří se živí jinými hmyzem, až po býložravé pavouky, kteří se živí nektarem rostlin. Rozmnožování u pavouků probíhá pomocí páření, kdy samec předává samici sperma přes speciální orgán nazývaný bulbus. Samice poté klade vajíčka, která chrání, dokud se z nich nevylíhnou mláďata. Mláďata procházejí vývojovými stadii, známými jako proměna, až dosáhnout dospělosti. Některé druhy pavouků jsou známé svými jedovatými kusadly, která používají pro obranu a paralyzování kořisti. Jednotlivé druhy pavouků se liší ve velikosti, zbarvení a stavbě pavučin. Některé druhy pavouků mají také výraznou vizuální komunikaci s pomocí třepetajícího se pohybu nohou nebo svítivých orgánů. Pavouci jsou důležitými predátory v ekosystémech, pomáhají kontrolovat populaci hmyzu a jsou součástí potravního řetězce. Někteří pavouci jsou také chováni doma nebo v zoologických zahradách jako exotická domácí zvířata. [oai] => Pavouci jsou třída členovců, zahrnující asi 120 tisíc druhů. Jsou to bezobratlí živočichové, kteří spadají do skupiny členovců. Jsou charakterizováni přítomností osmi nohou a dvou tělních článků, které jsou spojeny hřbetní deskou. Pavouci mají také dvě čelisti, nesoucí žláznaté trubičky, které slouží k uchopení, trávení a otrávení kořisti. Pavouci jsou rozšířeni po celém světě s výjimkou pobřeží Antarktidy. Žijí ve velkém rozmanitém prostředí, od pouští až po lesy a vodní biome. Pavouci mají různé způsoby života, od dravých jedinců, kteří se živí jinými hmyzem, až po býložravé pavouky, kteří se živí nektarem rostlin. Rozmnožování u pavouků probíhá pomocí páření, kdy samec předává samici sperma přes speciální orgán nazývaný bulbus. Samice poté klade vajíčka, která chrání, dokud se z nich nevylíhnou mláďata. Mláďata procházejí vývojovými stadii, známými jako proměna, až dosáhnout dospělosti. Některé druhy pavouků jsou známé svými jedovatými kusadly, která používají pro obranu a paralyzování kořisti. Jednotlivé druhy pavouků se liší ve velikosti, zbarvení a stavbě pavučin. Některé druhy pavouků mají také výraznou vizuální komunikaci s pomocí třepetajícího se pohybu nohou nebo svítivých orgánů. Pavouci jsou důležitými predátory v ekosystémech, pomáhají kontrolovat populaci hmyzu a jsou součástí potravního řetězce. Někteří pavouci jsou také chováni doma nebo v zoologických zahradách jako exotická domácí zvířata. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|redirect=pavouk|stránka=pavouk (rozcestník)}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Pavouci [3] => | obrázek = Spiders Diversity.jpg [4] => | popisek = Diverzita pavouků [5] => | velikost obrázku = 258px [6] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [7] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [8] => | podkmen = [[klepítkatci]] (Chelicerata) [9] => | třída = [[pavoukovci]] (Arachnida) [10] => | řád = '''pavouci''' (Araneae) [11] => | řád popsal = [[Pierre André Latreille|Latreille]], [[1802]] [12] => | druhotné dělení = [[podřád]]y [13] => | podřazené taxony = [14] => * [[sklípkoši]] (Mesothelae) [15] => * [[sklípkani]] (Mygalomorphae) [16] => * [[dvouplicní]] (Araneomorphae) [17] => }} [18] => '''Pavouci''' (Araneae) jsou [[členovci]] se čtyřmi páry nohou a [[chelicery|chelicerami]] (klepítky), do kterých ústí vývod jedových žláz. Jsou po roztočích největším řádem [[pavoukovci|pavoukovců]] s vysokou druhovou rozmanitostí.{{Citace monografie [19] => | příjmení = Sebastian [20] => | jméno = P. A. [21] => | titul = Spiders of India [22] => | url = http://books.google.cz/books?id=9oVHO-3ZGx4C&lpg=PP1&hl=cs&pg=PA2#v=onepage&q&f=false [23] => | vydavatel = Universities Press [24] => | místo = India [25] => | rok = 2009 [26] => | počet_stran = 614 [27] => | strany = 2 [28] => | isbn = 978-81-7371-641-6 [29] => | jazyk = anglicky [30] => | příjmení2 = Peter [31] => | jméno2 = K. V [32] => }} Pavouci se vyskytují na každém kontinentu kromě [[Antarktida|Antarktidy]] a téměř v každém prostředí kromě vzduchu a moře. K červenci 2023 bylo zaznamenáno 51 229 druhů a 132 [[čeleď|čeledí]] pavouků;{{citace elektronické monografie [33] => | příjmení = Platnick [34] => | jméno = Norman I [35] => | titul = The World Spider Catalog, version 24.0 [36] => | url = http://research.amnh.org/entomology/spiders/catalog/COUNTS.html [37] => | vydavatel = American Museum of Natural History [38] => | datum přístupu = 2023-07-08 [39] => | jazyk = anglicky [40] => | rok = [41] => }} nicméně ve vědecké komunitě panují nejasnosti v tom, jak tyto čeledi klasifikovat, což dokazuje počet více než 20 různých klasifikací, které byly navrženy od roku 1900.{{citace monografie [42] => | titul = Biology of Spiders [43] => | url = https://archive.org/details/biologyofspiders00foel_0 [44] => | příjmení = Foelix [45] => | jméno = Rainer F [46] => | rok = 1996 [47] => | vydavatel = Oxford University Press [48] => | místo = New York [49] => | isbn = 0-19-509593-6 [50] => | strany = [https://archive.org/details/biologyofspiders00foel_0/page/3 3] [51] => | jazyk = anglicky [52] => }} V České republice bylo zaznamenáno 879 druhů, z toho 27 je považováno za v ČR již vyhynulé a dalších 483 se dle třetího vydání Červeného seznamu pavouků ČR nachází v různém stupni ohrožení.{{Citace elektronického periodika|periodikum = Biologia|příjmení = Řezáč|jméno = Milan|příjmení2 = Kůrka|jméno2 = Antonín|příjmení3 = Růžička|jméno3 = Vlastimil|spoluautoři = HENEBERG Petr:|titul = Red List of Czech spiders: 3rd edition, adjusted according [53] => to evidence-based national conservation priorities.|url = http://www.degruyter.com/view/j/biolog.2015.70.issue-5/biolog-2015-0079/biolog-2015-0079.xml?format=INT|doi = 10.1515/biolog-2015-0079|rok vydání = 2015|strany = 645–666|ročník = 70|číslo = 5|jazyk = EN}}Rozhovor s jedním z tvůrců červeného seznamu o příčinách jeho aktualizace a diskuse proč někteří pavouci z české přírody mizí je volně dostupný na stránkách Českého rozhlasu: [http://media.rozhlas.cz/_audio/3468988.mp3 (pořad Planetárium, 12. 9. 2015)]{{Nedostupný zdroj}}. [54] => [55] => Anatomicky se pavouci od ostatních členovců liší tím, že většinou mají tělo rozděleno na dvě [[tagma (biologie)|tagmata]] (funkční celky), hlavohruď a zadeček, která jsou spojena malou válcovitou stopkou (pedicelem). Na rozdíl od [[hmyz]]u nemají [[tykadlo|tykadla]]. Až na nejprimitivnější skupinu, [[sklípkoši|sklípkoše]] (Mesothelae), mají pavouci ze všech členovců nejvíce centralizovanou nervovou soustavu, protože všechny jejich [[ganglion]]y (nervové uzliny) se nacházejí v jednom místě v hlavohrudi. Na rozdíl od většiny členovců nemají ve svých končetinách téměř žádné extenzory (natahovače) a namísto toho je natahují [[hydraulika|hydraulickým]] tlakem. [56] => [57] => Zadečkové končetiny pavouků se vyvinuly ve [[snovací bradavky]] produkující pavučinová vlákna až z šesti druhů snovacích žláz, jež se nacházejí v zadečku. [[Pavučina|Pavučiny]] se mohou lišit velikostí, tvarem a množstvím použitého lepkavého vlákna. Zdá se, že kruhové pavučiny jsou jedny ze starších druhů pavučin. Pavouci vytvářející pavučinové vaky jsou rozšířenější a rozmanitější než [[křižákovití]] (kteří vytvářejí právě kruhové pavučiny). Pavoukům podobní [[pavoukovci]] s orgány produkujícími pavučinová vlákna se objevili v [[devon (geologie)|devonu]] někdy před 386 miliony lety, ale těmto živočichům chyběly snovací bradavky. Praví pavouci byli nalezeni v horninách z [[karbon]]u, přičemž pocházejí z období před 318 až 299 miliony lety a jsou velmi podobní nejprimitivnějšímu žijícímu podřádu, sklípkošům. Nejvýznamnější skupiny moderních pavouků, [[sklípkani]] (Mygalomorphae) a [[dvouplicní]] (Araneomorphae), se objevily v [[trias]]u před 200 miliony lety. [58] => [59] => V roce 2008 byla popsána [[býložravec|potravní specializace]] druhu ''[[Bagheera kiplingi]]'',{{citace periodika [60] => | příjmení = Meehan [61] => | jméno = Christopher J. [62] => | příjmení2 = Olson [63] => | jméno2 = Eric J. [64] => | příjmení3 = Reudink [65] => | jméno3 = Matthew W. [66] => | spoluautoři = KYSER, T. Kurt; CURRY, Robert L. [67] => | titul = Herbivory in a spider through exploitation of an ant–plant mutualism [68] => | periodikum = Current Biology [69] => | ročník = 19 [70] => | číslo = 19 [71] => | strany = R892–3 [72] => | rok = 2009 [73] => | pmid = 19825348 [74] => | doi = 10.1016/j.cub.2009.08.049 [75] => | jazyk = anglicky [76] => }} ale všechny ostatní druhy jsou [[predátor|predátoři]]. Živí se převážně hmyzem a ostatními pavouky, i když několik velkých druhů loví i drobné savce, ptáky a plazy. K lovení kořisti pavouci využívají různé strategie: chytají ji do lepkavých pavučin; vrhají na ni lepkavá vlákna; napodobují ji, aby je neodhalila; nebo ji uženou. Většina z nich kořist odhaluje pomocí vibrací, ale aktivní lovci mají dobrý zrak. Lovci z rodu ''[[Portia (rod)|Portia]]'' vykazují znaky inteligentního chování při výběru taktiky lovu a ve schopnosti vytvářet nové. Střeva pavouků jsou příliš úzká na to, aby mohla přijímat pevnou potravu, a proto ji rozmělňují trávicími [[enzym]]y a drtí ji [[Makadla|makadly]] (pedipalpy), protože nemají pravé čelisti. [77] => [78] => Samečci na sebe upozorňují různými namlouvacími rituály, aby je samičky nesežraly. Samečci většiny druhů přežívají několik páření a umírají z jiných příčin, než že by je sežrala samice. Samičky z pavučinových vláken vytvářejí [[kokon]]y na vajíčka, z nichž každý může obsahovat až stovky vajíček. Samičky mnoha druhů se starají o svá mláďata, například tak, že je nosí s sebou či se s nimi dělí o potravu. Malá část druhů je sociální a vytváří společné pavučiny, které mohou sloužit několika málo až 50 000 jedinců. Sociální chování sahá od opatrné tolerance až ke společnému lovení a sdílení potravy. Ačkoliv se většina pavouků dožívá maximálně dvou let, [[sklípkani]] se v zajetí mohou dožít až 25 let. [79] => [80] => I když jed některých druhů je pro člověka nebezpečný, vědci zkoumají potenciální využití pavoučího jedu v lékařství a v zemědělství (jako [[pesticidy|pesticid]] neznečišťující prostředí). Pavoučí vlákno představuje lepší kombinaci lehkosti, síly a pružnosti než umělé materiály, a vědci zkoušeli vložit geny produkující tato vlákna do [[DNA]] různých savců a rostlin, aby zjistili, zda tyto organismy mohou vlákna vytvářet. Kvůli svému rozmanitému chování se pavouci stali v umění a [[mytologie|mytologii]] symbolem trpělivosti, krutosti a kreativity. [81] => [82] => == Popis == [83] => === Stavba těla === [84] => [[File:Spider-characteristics.png|náhled|vlevo|upright|Anatomie pavouka:
[85] => (1) čtyři páry nohou
[86] => (2) hlavohruď
[87] => (3) zadeček]] [88] => [89] => Pavouci jsou [[klepítkatci]] a tudíž [[členovci]].Ruppert, 554–555 Jako všichni členovci mají článkovité tělo s párovými končetinami, pokryté [[kutikula|kutikulou]] z [[chitin]]u a [[bílkovina|bílkovin]]; a hlavu složenou z několika částí, které splývají v průběhu [[embryo]]nálního vývoje.Ruppert, 518–522 Jakožto klepítkatci mají tělo složené ze dvou tagmat neboli souborů článků, které mají podobnou funkci: přední část se nazývá [[hlavohruď]] neboli cephalothorax a skládá se z článků, které u hmyzu vytvářejí dvě různá tagmata, [[hlava|hlavu]] a [[hruď]]; zadní část se nazývá [[zadeček]] neboli abdomen. U pavouků jsou hlavohruď a zadeček spojeny malou válcovitou stopkou, pedicelem. Průběh splývání částí, z kterých vzniká hlava klepítkatců, je mezi členovci jedinečný: část, která obvykle vytváří nejpřednější část hlavy, u nich zaniká v brzkém stádiu vývoje, takže ve výsledku nemají [[tykadlo|tykadla]], která jsou pro většinu členovců typická. Jedinými končetinami nacházejícími se před ústy je pár [[chelicery|chelicer]] (klepítek); klepítkatci nemají žádné „čelisti“.Ruppert, 559–564 První končetiny za ústy se nazývají [[makadla]] a u různých skupin klepítkatců slouží různým účelům. [90] => [91] => Spolu se [[štíři|štíry]] a dalšími skupinami patří pavouci mezi [[pavoukovci|pavoukovce]]. Chelicery štírů mají tři části a slouží k přijímání potravy.Ruppert, 565–569 Chelicery pavouků mají dvě části a jsou zakončeny drápky, které jsou většinou jedovaté a když je pavouci zrovna nepoužívají, nosí je ohnuté. Horní části mívají husté ochlupení tvořící „síto“, které nepropouští pevné kusy potravy, protože pavouci mohou přijímat pouze tekutou potravu.Ruppert, 571–584 Makadla štírů většinou tvoří velká klepeta, kterými štíři loví potravu, zatímco pavouci mají relativně malá makadla, jejichž konce ovšem také slouží ke krmení; navíc samci mají konce zvětšené a využívají je k přenosu [[ejakulát|spermatu]]. [92] => [93] => Stopka, kterou jsou spojeny hlavohruď a zadeček, umožňuje zadečku nezávislý pohyb při vytváření pavučinových vláken. Horní strana hlavohrudi je pokryta [[konvexní]]m [[karapax]]em a spodní strana je kryta dvěma plochými destičkami. Zadeček je měkký a má vejcovitý tvar. Pouze u sklípkošů je jeho horní strana členitá, jinak je tvořen jedním celkem. [94] => [95] => === Oběhová a dýchací soustava === [96] => [[Soubor:Spider internal anatomy-cs.svg|700px|střed]] [97] => Stejně jako ostatní členovci mají [[coelom]] (pravou tělní dutinu), který se u nich vyskytuje pouze v malých oblastech v okolí [[rozmnožovací soustava|rozmnožovací]] a [[vylučovací soustava|vylučovací soustavy]]. Jeho místo zabírá převážně dutina probíhající téměř celým tělem (tzv. mixocoel), kterou proudí krvomíza - hemolymfa . [[Srdce]] je tvořeno trubicí v horní části těla a několika polopropustnými [[chlopeň|chlopněmi]], které umožňují vstup hemolymfy z mixocoelu do srdce.Ruppert, 527–528 U pavouků ale zaujímá pouze horní část zadečku a hemolymfa je vylučována do mixocoelu jednou [[céva#tepny|tepnou]], která ústí do zadní části zadečku, a dalšími rozvětvujícími se tepnami, které procházejí stopkou a ústí do několika částí hlavohrudi. Proto mají pavouci otevřenou [[oběhová soustava|oběhovou soustavu]]. Hemolymfa mnoha pavouků s [[plicní vak|plicními vaky]] obsahuje [[respirační pigment]] (dýchací barvivo) [[hemocyanin]], který umožňuje efektivnější přenos [[kyslík]]u. [98] => [99] => U pavouků se vyvinuly různé druhy [[dýchací soustava|dýchacích soustav]] založené na [[plicní vak|plicních vacích]], [[vzdušnice|vzdušnicích]] (trachejích) či na kombinaci těchto dvou orgánů. Sklípkani a sklípkoši mají dva páry plicních vaků naplněných [[hemolymfa|hemolymfou]] s otvory na spodní straně zadečku, kterými se k nim dostává vzduch a dochází k přenosu kyslíku. To platí i pro některé vývojově starší druhy z řádu dvouplicní, například z čeledi [[Hypochilidae]], ale u ostatních zástupců tohoto řádu je zachován pouze přední pár plicních vaků a zadní pár je částečně či úplně přetvořen ve vzdušnice, skrze které je kyslík přenášen do hemolymfy či přímo do tkání a orgánů. Dýchací soustava založená na vzdušnicích se vyvinula pravděpodobně u předků menšího vzrůstu za účelem odolávání [[desikace|desikaci]] (vysoušení). Vzdušnice byly původně propojeny s okolím skrze pár otvorů zvaných [[spiraculum|spiracula]], ale u většiny pavouků tento pár splynul v jedno spiraculum umístěné uprostřed a posunul se dozadu ke snovacím bradavkám. Pavouci se vzdušnicemi mají většinou vyšší [[bazální metabolický výdej|metabolický výdej]] a lépe v těle udržují vodu.{{citace periodika [100] => | příjmení = Coddington [101] => | jméno = J. A. [102] => | příjmení2 = Levi [103] => | jméno2 = H. W [104] => | rok = 1991 [105] => | titul = Systematics and Evolution of Spiders (Araneae) [106] => | url = https://archive.org/details/sim_annual-review-of-ecology-evolution-and-systematics_1991_22/page/565 [107] => | periodikum = Annual Review of Ecology, Evolution, and Systematics [108] => | ročník = 22 [109] => | strany = 565–592 [110] => | doi = 10.1146/annurev.es.22.110191.003025 [111] => | jazyk = anglicky [112] => }} [113] => [114] => === Trávicí a vylučovací soustava === [115] => [[Soubor:Cheiracanthium punctorium frei 1 17 Forst Jungfernhdeide Jg 46 070920.jpg|náhled|vlevo|[[Zápřednice jedovatá]] (''Cheiracanthium punctorium'') ukazující drápky]] [116] => Na rozdíl od ostatních klepítkatců jsou poslední články pavoučích chelicer přetvořeny v drápky, jež velká většina pavouků používá ke vstřikování jedu do své kořisti. Jed je vytvářen jedovými žlázami v kořenech chelicer. Pavouci z čeledi [[pakřižákovití]] (Uloboridae) a zástupci rodu ''[[Holarchaea]]'' o jedové žlázy přišli a svou kořist usmrcují pevným zabalením a agresivními trávicími enzymy.{{Citace monografie [117] => | příjmení = Casas [118] => | jméno = Jérôme [119] => | příjmení2 = [120] => | jméno2 = [121] => | titul = Spider Physiology and Behaviour: Physiology [122] => | url = https://books.google.cz/books?id=RCs0uQLZqWMC&pg=PA3&lpg=PA3&dq=Holarchaea+spider+venom&source=bl&ots=kF458LjQ7g&sig=K60Y9KRtMCdokICawkweCDbknuc&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjRisvmmazTAhWBWCwKHQWmBAcQ6AEINTAD#v=onepage&q=Holarchaea%20spider%20venom&f=false [123] => | vydání = [124] => | vydavatel = Academic Press [125] => | místo = [126] => | rok = 2011 [127] => | počet stran = 239 [128] => | strany = 3–4 [129] => | isbn = 9780123876683 [130] => | poznámka = Google-Books-ID: RCs0uQLZqWMC [131] => | jazyk = en [132] => }} Stejně jako většina pavoukovců mají pavouci úzká střeva, která jsou schopna přijímat pouze potravu v tekutém stavu. K filtrování pevné stravy slouží dvě sady filtrů. Pavouci používají dva různé druhy externího trávení. Někteří z nich napouštějí svou kořist trávicími [[enzym]]y a poté vysávají její rozpuštěné tkáně, až z ní zůstane pouze prázdná slupka. Jiné druhy drtí svou kořist na kaši pomocí chelicer a makadel, zatímco ji napouštějí enzymy; u těchto druhů chelicery a makadla vytvářejí dutinu, která drží zpracovávanou potravu. [133] => [134] => Žaludek v hlavohrudi slouží jako čerpadlo, které posouvá potravu hlouběji do trávicí soustavy. Pavouci mají několik [[slepé střevo|slepých střev]], ve kterých se z potravy vstřebávají živiny; většina z nich se nachází v zadečku, v němž největší prostor zaujímá právě trávicí soustava, ale několik se jich nachází i v hlavohrudi. [135] => [136] => Většina pavouků přetváří [[dusík]]até odpadní látky v [[kyselina močová|kyselinu močovou]], kterou pak vylučují v suchém stavu. [[Malpighické trubice]] tyto odpadní látky extrahují z hemolymfy v mixocoelu a vypouští je do [[kloaka|kloaky]], odkud jsou vyloučeny [[řitní otvor|řitním otvorem]]. Vytváření kyseliny močové a její vylučování přes Malpighické trubice slouží k udržování vody v těle a tento proces se vyvinul nezávisle u několika linií členovců, kteří jsou schopni žít daleko od vody;Ruppert, 529–530 například trubice hmyzu a pavoukovců se vyvinuly z naprosto odlišných částí [[embryo|embrya]]. Někteří primitivní pavouci, jako například druhy podřádů sklípkoši a sklípkani, si ale zachovali [[nefridium|nefridie]] („malé [[ledvina|ledviny]]“), které spotřebují velké množství vody k vylučování dusíkatých odpadních látek ve formě [[amoniak]]u. [137] => [138] => === Centrální nervový systém === [139] => V základní podobě se [[centrální nervová soustava]] členovců skládá z páru nervových trubic podbíhajících pod střevem a párových [[ganglion|ganglií]], která slouží jako místní řídící centra ve všech článcích; a mozku, který vznikl splynutím ganglií hlavových článků nacházejících se před a za ústy, takže tento shluk obklopuje [[jícen]].Ruppert, 531–532 Kromě primitivních sklípkošů mají pavouci nervovou soustavu více centralizovanou: ''všechna'' ganglia za jícnem splynula do sebe, takže v hlavohrudi se nachází velké množství nervových tkání a v zadečku nejsou žádná ganglia; u sklípkošů zůstávají ganglia zadečku a zadní části hlavohrudi oddělena. [140] => [141] => === Smyslové orgány === [142] => ==== Oči ==== [143] => [[Soubor:Clynotis_severus,_AF_2.jpg|240px |náhled|vpravo|Prostřední pár [[jednoduché oko|jednoduchých očí]] tohoto pavouka z čeledi [[skákavkovití]] (Salticidae) je velmi citlivý. Pavouk má ještě několik dalších párů „vedlejších očí“ na stranách a na vrcholu hlavy.]] [144] => Většina pavouků má vepředu nahoře na hlavohrudi čtyři páry očí, jejichž rozmístění se liší čeleď od čeledi. Čelní pár je tvořen z takového druhu [[jednoduché oko|jednoduchých očí]] (očí s pouze jednou čočkou), které jsou u většiny členovců schopny rozeznávat pouze směr, z něhož na ně dopadává světlo. U pavouků jsou tyto oči ale schopny vytvářet obrazy.Ruppert, 578–580 U ostatních očí se předpokládá, že se vyvinuly ze [[složené oko|složených očí]] klepítkatců, ale už se neskládají z jednotlivých oddělených oček, která jsou pro složené oči typická. Na rozdíl od hlavních očí tyto vedlejší oči u mnoha pavouků vnímají světlo odražené od [[tapetum lucidum|tapeta lucida]] a [[slíďákovití|slíďákovité]] lze ve tmě rozeznat podle toho, že jim oči „svítí“. Na druhou stranu například vedlejší oči [[skákavkovití|skákavkovitých]] tapeta nemají. Zraková ostrost některých skákavkovitých přesahuje až desetinásobně zrakovou ostrost [[šídla|šídel]], která mají mezi hmyzem zdaleka nejlepší zrak; lidé mají pouze asi pětkrát ostřejší zrak než skákavkovití. Dosahují toho pomocí čoček poskládaných na způsob [[teleobjektiv]]u, čtyřvrstvé sítnice a schopnosti otáčet oči a sjednotit obrazy z různých fází snímání okolí. Nevýhodou procesu sjednocování obrazů je jeho pomalost.{{citace periodika [145] => | příjmení = Harland [146] => | jméno = D. P. [147] => | příjmení2 = Jackson [148] => | jméno2 = R. R [149] => | rok = 2000 [150] => | titul = "Eight-legged cats" and how they see — a review of recent research on jumping spiders (Araneae: Salticidae) [151] => | periodikum = Cimbebasia [152] => | ročník = 16 [153] => | strany = 231–240 [154] => | url = http://www.cogs.susx.ac.uk/ccnr/Papers/Downloads/Harland_Cimb2000.pdf PDF [155] => | datum přístupu = 2008-10-11 [156] => | jazyk = anglicky [157] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060928164131/http://www.cogs.susx.ac.uk/ccnr/Papers/Downloads/Harland_Cimb2000.pdf [158] => | datum archivace = 2006-09-28 [159] => | nedostupné = ano [160] => }} {{Wayback|url=http://www.cogs.susx.ac.uk/ccnr/Papers/Downloads/Harland_Cimb2000.pdf |date=20060928164131 }} Někteří pavouci mají menší počet očí, nejčastěji šest (např. čeleď [[šestiočkovití]]), ale i jen čtyři nebo dvě. Jeskynní druhy mívají oči zakrnělé. [161] => [162] => ==== Ostatní smysly ==== [163] => Stejně jako u ostatních členovců by pavoučí [[kutikula]] normálně bránila průniku informací z okolního světa. Pavouci a jiní členovci ji ale mají prostoupenou důmyslnou sadou [[senzor]]ů. Různá dotyková čidla, například štětiny, reagují na síly různých velikostí od silného dotyku po slabé závany větru. Chemická čidla poskytují ekvivalent [[chuť|chuti]] a [[čich]]u, často skrze štětiny.Ruppert, 532–537 Pavouci mají také v kloubech končetin speciální orgány, které reagují na vibrace. U pavouků, kteří vytvářejí pavučiny, jsou tyto mechanické a chemické senzory důležitější než oči, které jsou naopak nejdůležitějším smyslovým orgánem pro aktivně lovící pavouky. [164] => [165] => Pavouci, stejně jako většina členovců, nemají čidla pro vnímání stability a [[zrychlení]], a to, kde je nahoře a kde dole, rozpoznávají očima. [[Proprioreceptor]]y členovců, které vnímají napětí svalů a ohyb kloubů, jsou důkladně prozkoumány. Na druhou stranu se toho příliš neví o tom, jaké další vnitřní smyslové orgány pavouci a členovci obecně mají. [166] => [167] => === Pohyb === [168] => Každá z osmi nohou sestává ze sedmi částí. Část nejblíže k tělu se nazývá kyčel (''coxa''); další částí je příkyčlí (''trochanter''), které funguje jako pant pro další část, stehno (''femur''); následuje koleno (''patella''), které slouží jako pant pro holeň (''tibia''); další je nárt (''metatarsus''), který spojuje holeň s chodidlem (''tarsus''); chodidlo je v závislosti na čeledi zakončeno dvěma nebo třemi drápky. Všichni členovci ohýbají své končetiny pomocí svalů připevněných na vnitřní stranu vnější kostry; k jejich natahování využívají pavouci a několik dalších skupin [[hydraulika|hydraulický]] tlak, což je způsob zděděný po předcích členovců.{{citace monografie [169] => | autor = BARNES, R. S. K., CALOW, P., OLIVE, P., GOLDING, D., SPICER, J [170] => | titul = The Invertebrates: A Synthesis [171] => | vydavatel = Blackwell Publishing [172] => | místo = Oxford [173] => | rok = 2001 [174] => | isbn = 0-632-04761-5 [175] => | kapitola = Invertebrates with Legs: the Arthropods and Similar Groups [176] => | strany = 168 [177] => | url = http://books.google.com/?id=TBMsbe9efPgC&pg=PA168 [178] => | jazyk = anglicky [179] => }} Jediné [[extenzor]]y (natahovače) v tělech pavouků jsou umístěny ve třech kyčelních kloubech (nacházejících se mezi kyčlí a příkyčlí).{{citace periodika [180] => | doi = 10.1242/jeb.054585 [181] => | issn = 0022-0949, 1477–9145 [182] => | ročník = 215 [183] => | číslo = 4 [184] => | strany = 578–583 [185] => | příjmení = Weihmann [186] => | jméno = Tom [187] => | spoluautoři = GÜNTHER, Michael; BLICKHAN, Reinhard [188] => | titul = Hydraulic Leg Extension Is Not Necessarily the Main Drive in Large Spiders [189] => | periodikum = The Journal of Experimental Biology [190] => | datum přístupu = 2013-04-27 [191] => | datum vydání = 2012-02-15 [192] => | url = http://jeb.biologists.org/content/215/4/578 [193] => | jazyk = anglicky [194] => }} Následkem toho pavouk s probodnutou hlavohrudí nemůže natahovat nohy a nohy mrtvých pavouků se kroutí. Pavouci jsou schopni za účelem natažení nohou vyvinout tlak až osmkrát vyšší než v klidovém stavu{{citace periodika [195] => | autor = PARRY, D. A., BROWN, R. H. J [196] => | titul = The Hydraulic Mechanism of the Spider Leg [197] => | periodikum = Journal of Experimental Biology [198] => | ročník = 36 [199] => | strany = 423–433 [200] => | rok = 1959 [201] => | url = http://jeb.biologists.org/cgi/reprint/36/2/423.pdf [202] => | datum přístupu = 2013-04-27 [203] => | číslo = 2 [204] => | jazyk = anglicky [205] => }} a skákavkovití dokáží vyskočit do výše až padesátinásobku délky svého těla tím, že zvýší krevní tlak ve třetím či čtvrtém páru nohou. Ačkoliv větší pavouci také používají k natahování nohou hydrauliku, na rozdíl od skákavkovitých ke skokům využívají flexory (ohybače). [206] => [207] => Většina aktivně lovících pavouků má mezi drápky na konci nohou husté chomáče chloupků. Tyto chomáče neboli skopuly obsahují chloupky, jejichž konce jsou rozvětveny až na tisíce konečků a umožňují pavoukům lézt po vertikálně položeném skle a vzhůru nohama po stropě. Tato přilnavost je zřejmě umožněna díky kontaktu s velmi tenkými vrstvami vody na površích. Pavouci při chůzi či při běhu nechávají na povrchu nejméně čtyři nohy, stejně jako ostatní pavoukovci.Ruppert, 325–349 [208] => [209] => === Vytváření pavučinových vláken === [210] => [[Soubor:Australian orb weaver spinning web.jpg|náhled|Pavouk z čeledi [[křižákovití]] (Araneidae) vytvářející pavučinu]] [211] => [212] => Zadeček nemá žádné končetiny kromě těch, z kterých se vyvinuly krátké pohyblivé [[snovací bradavky]] produkující pavučinová vlákna. Bývá jich jeden až čtyři páry, přičemž nejčastěji jsou to tři páry. Každá snovací bradavka má několik vývodů (spigotů), z nichž každý je propojen s jednou [[žláza|žlázou]]. Existuje alespoň šest druhů snovacích žláz, z nichž každá vytváří jiný druh vláken. Sklípkani mají snovací žlázy také v nohou.{{Citace elektronického periodika [213] => | titul = Tarantulas Shoot Silk from Their Feet [214] => | periodikum = Science Daily [215] => | datum_vydání = 2011-05-17 [216] => | datum_přístupu = 2013-04-28 [217] => | url = http://www.sciencedaily.com/releases/2011/05/110516075927.htm [218] => | jazyk = anglicky [219] => }} [220] => [221] => Pavučinové vlákno je složeno převážně z [[bílkovina|bílkoviny]] podobné té, která se nachází v hmyzích hedvábných vláknech. Původně se jedná o kapalinu, která tvrdne ne kvůli kontaktu se vzduchem, ale protože proces vylučování mění vnitřní strukturu bílkoviny.{{citace periodika [222] => | autor = VOLLRATH, F., KNIGHT, D. P. [223] => | titul = Liquid crystalline spinning of spider silk [224] => | periodikum = [[Nature]] [225] => | ročník = 410 [226] => | strany = 541–548 [227] => | rok = 2001 [228] => | doi = 10.1038/35069000 [229] => | pmid = 11279484 [230] => | číslo = 6828 [231] => | jazyk = anglicky [232] => }} Má podobnou [[pevnost v tahu]] jako [[nylon]] a přírodní materiály jako [[chitin]], [[kolagen]] a [[celulóza]], ale je mnohem [[deformace|elastičtější]], což znamená, že ho lze více natahovat, aniž by se přetrhlo či ztratilo tvar. [233] => [234] => Někteří pavouci mají sítko (cribellum), což je speciální orgán s až 40 000 spigoty, z nichž každý vytváří jedno malé vlákno. Vlákna jsou rozčesávána hřebínkem (calamistrum) a výsledné vlákno je velmi účinné při zachycování ochlupených hmyzích končetin. Původní pavouci měli cribella, která produkovala první vlákna schopná chytat hmyz, a až poté se vyvinuly žlázy produkující lepkavé kapičky. Většina novodobých skupin pavouků již cribellum ztratila. [235] => [236] => I druhy, které nevytvářejí pavučiny, využívají pavučinová vlákna několika různými způsoby: jako obal pro [[ejakulát|samčí pohlavní buňky]] a pro oplodněná vajíčka; jako „záchranný provaz“; pro budování hnízd; a mláďata některých druhů jako „padák“. [237] => [238] => === Rozmnožování a životní cyklus === [239] => [[Soubor:DirkvdM Nephila clavipes.jpg|náhled|vlevo|Malý samec [[nefila kyjonohá|nefily kyjonohé]] (''Nephila clavipes'') (nahoře) je před samicí chráněn, protože na pavučině vytváří správné vibrace a navíc by se samici nemuselo vyplatit ho jíst, protože je příliš malý]] [240] => [241] => Pavouci se rozmnožují [[pohlavní rozmnožování|pohlavně]] a oplodnění probíhá vnitřně, ale nepřímo, což znamená, že samec nevnáší sperma do samičího těla svým pohlavním ústrojím. Na rozdíl od mnoha suchozemských členovcůRuppert, 537–539 samci pavouků nevytvářejí [[spermatofor]]y, ale vytvářejí malé pavučiny, do kterých [[ejakulace|ejakulují]], a poté sperma přenesou do objektů podobných [[injekční stříkačka|injekční stříkačce]] na konci makadel. Když samec ve svém okolí zaznamená přítomnost samice, zjistí, zda se jedná o samici stejného druhu a zda je připravena na páření; například u druhů, které vytvářejí pavučiny či „záchranné provazy“, rozpoznává samec druh a pohlaví pomocí „čichu“. [242] => [243] => [[Soubor:Gasteracantha mammosa spiderlings next to their eggs capsule.jpg|náhled|Mláďata [[křižák račí|křižáka račího]] (''Gasteracantha mammosa'') vedle kokonu]] [244] => [[Soubor:Lycosidae female carrying young.jpg|náhled|vlevo|Samice z rodu [[slíďákovití|slíďákovitých]] nesoucí svá mláďata přichycená na zadečku]] [245] => [246] => Malí samci často využívají složité [[námluvy|namlouvací]] rituály k tomu, aby je velké samice nesežraly před oplodněním, ale u některých druhů jsou samci tak malí, že by se samicím stejně nevyplatilo je jíst. U pavouků vytvářejících pavučiny je hlavní součástí rituálu důmyslný systém vibrací, zatímco u aktivně lovících pavouků hrají velkou roli doteky samičího těla, které dokážou samici „zhypnotizovat“. Pro skákavkovité, kteří mají dobrý zrak, jsou důležité různé posunky a tance. Při úspěšných námluvách samec vnese spermie ze svých makadel do samičího pohlavního otvoru skrze pohlavní destičku (''epigyne'') na spodní straně jejího zadečku. Samičí [[rozmnožovací soustava]] může sestávat pouze z jednoduchých trubic či může obsahovat i schránky, ve kterých samice skladuje spermie do doby vhodnější pro oplodnění. [247] => [248] => Samcům z rodu ''[[Tidarren]]'' před dospěním upadává jedno makadlo. U těchto pavouků představují makadla 20 % hmotnosti samčího těla, a když se jednoho z nich zbaví, zvýší se jim pohyblivost. U [[jemen]]ského druhu ''Tidarren argo'' zbývající makadlo utrhává samice. To poté asi čtyři hodiny zůstane zachycené v její pohlavní destičce a zřejmě dále funguje. Mezitím samice samce sežere.{{citace periodika [249] => | autor = KNOFLACH, B., van HARTEN, A. [250] => | rok = 2001 [251] => | titul = ''Tidarren argo'' sp. nov (Araneae: Theridiidae) and its exceptional copulatory behaviour: emasculation, male palpal organ as a mating plug and sexual cannibalism [252] => | periodikum = Journal of Zoology [253] => | ročník = 254 [254] => | strany = 449–459 [255] => | doi = 10.1017/S0952836901000954 [256] => | číslo = 4 [257] => | jazyk = anglicky [258] => }} Ve více než 60 % případech samice australské [[snovačka Hasseltova|snovačky Hasseltovy]] zabije a sežere samce ve chvíli, kdy do jejího pohlavního otvoru vloží své druhé makadlo; samci jí v tom dokonce pomáhají tím, že se snaží nabodnout na její drápky. Většina samců tohoto druhu totiž nikdy nedostane možnost se pářit a ti, kterým se to podaří, se snaží navýšit počet mláďat tím, že zajistí, aby byla samice dobře krmena.{{citace periodika [259] => | příjmení = Andrade [260] => | jméno = Maydianne C. B [261] => | titul = Risky mate search and male self-sacrifice in redback spiders [262] => | periodikum = Behavioral Ecology [263] => | rok = 2003 [264] => | ročník = 14 [265] => | strany = 531–538 [266] => | doi = 10.1093/beheco/arg015 [267] => | číslo = 4 [268] => | jazyk = anglicky [269] => }} Ale samci většiny druhů přežijí několik páření a umírají z jiných příčin než usmrcením samicí. Někteří dokonce nějakou dobu žijí v pavučinách svých partnerek.{{citace monografie [270] => | titul = Biology of Spiders [271] => | příjmení = Foelix [272] => | jméno = R. F [273] => | vydavatel = Oxford University Press US [274] => | místo = New York [275] => | rok = 1996 [276] => | isbn = 0-19-509594-4 [277] => | kapitola = Reproduction [278] => | strany = 176–212 [279] => | url = http://books.google.com/?id=XUgyqxNKhyAC [280] => | jazyk = anglicky [281] => }} [282] => [283] => Samice kladou až 3000 [[vajíčko|vajíček]] do jednoho či více kokonů z pavučinových vláken, které si udržují víceméně konstantní [[vlhkost vzduchu]]. Samice některých druhů poté zemřou, ale samice jiných druhů kokony chrání tak, že je uchytí ke své pavučině, schovají v hnízdě, nosí v chelicerách nebo přichytí ke snovacím bradavkám. [284] => [285] => Mláďata tráví celé své [[larva|larvální]] stadium uvnitř vajíčka a když se vylíhnou, jsou podobná dospělým jedincům, jen jsou menší. Někteří pavouci o svá mláďata pečují, například samice slíďákovitých nosí kokon s vajíčky připevněný na zadečku a samice některých druhů reagují na „škemrání“ svých mláďat tak, že jim dávají svou kořist či dokonce vyvrhují potravu. [286] => [287] => Stejně jako ostatní členovci se při růstu musí [[svlékání|svlékat]], protože jejich [[kutikula]] se nedokáže roztáhnout.Ruppert, 523–524 Samci některých druhů se páří s čerstvě vysvlečenými samicemi, které jsou příliš slabé na to, aby pro ně byly nebezpečné. Většina pavouků žije pouze jeden až dva roky, ale někteří sklípkani mohou v zajetí přežít více než 20 let.{{citace monografie [288] => | titul = Biology of Spiders [289] => | jméno = Rainer F [290] => | příjmení = Foelix [291] => | vydavatel = Oxford University Press [292] => | místo = New York [293] => | rok = 1996 [294] => | strany = 232–233 [295] => | isbn = 0-674-07431-9 [296] => | jazyk = anglicky [297] => | url-access = registration [298] => | url = https://archive.org/details/biologyofspiders00foel [299] => }} [300] => [[Soubor:Theraphosa blondi MHNT.jpg|náhled|[[Sklípkan největší]] (''Theraphosa blondi'') je považován za největšího pavouka na světě]] [301] => [302] => === Velikost === [303] => Pavouci dorůstají různorodých velikostí. Délka těla těch nejmenších, mezi které patří například ''[[Patu digua]]'' z Kolumbie, nepřesahuje 0,37 milimetrů. Tělo největších sklípkanů dorůstá až do délky 90 milimetrů a rozpětí nohou mají až 250 milimetrů.{{Citace monografie [304] => | příjmení = Levi [305] => | jméno = Herbert W. [306] => | titul = Spiders and their Kin [307] => | vydavatel = Golden Press [308] => | místo = New York [309] => | rok = 2001 [310] => | strany = 20 a 44 [311] => | isbn = 1582381569 [312] => | jazyk = anglicky [313] => | příjmení2 = Levi [314] => | jméno2 = Lorna R [315] => | url-access = registration [316] => | url = https://archive.org/details/spiderstheirkin0000levi [317] => }} [318] => [319] => == Chování == [320] => {{viz též|symbiotické vztahy mravenců}} [321] => === Lov kořisti === [322] => [[Soubor:Spider house leaf.jpg|náhled|vpravo|[[Pavučina]] slouží pavoukům druhu ''[[Phonognatha graeffei]]'' zároveň jako [[past]] i nástroj k vytvarování listu, ve kterém bydlí]] [323] => [324] => Nejznámější metodou lovu kořisti je její chycení do lepkavé pavučiny. Různá umístění pavučiny umožňují různým druhům pavouků v jedné oblasti chytat odlišné druhy hmyzu, například horizontálně umístěné sítě zachycují hmyz, který vzlétá z rostlin pod nimi, zatímco vertikálně umístěné sítě zachycují hmyz v horizontálním letu. Pavouci, kteří budují pavučiny, mají špatný zrak, ale jsou velmi citliví na vibrace. [325] => [326] => Samičky vodního pavouka [[vodouch stříbřitý|vodoucha stříbřitého]] (''Argyroneta aquatica'') stavějí pod vodou „zvon“ z pavučin, který plní vzduchem a využívají ho k trávení potravy, svlékání, páření a kladení vajíček. Pavouci tohoto druhu tráví ve zvonech téměř celý svůj život a vylézají jenom za účelem chycení kořisti, která se zvonu nebo k němu přilehlých vláken dotkla.{{citace periodika [327] => | příjmení = Schütz [328] => | jméno = D. [329] => | příjmení2 = Taborsky [330] => | jméno2 = M [331] => | titul = Adaptations to an aquatic life may be responsible for the reversed sexual size dimorphism in the water spider, ''Argyroneta aquatica'' [332] => | periodikum = Evolutionary Ecology Research [333] => | rok = 2003 [334] => | ročník = 5 [335] => | číslo = 1 [336] => | strany = 105–117 [337] => | url = http://www.zoology.unibe.ch/behav/pdf_files/Schuetz_EvolEcolRes03.pdf [338] => | datum přístupu = 2008-10-11 [339] => | jazyk = anglicky [340] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081216214632/http://www.zoology.unibe.ch/behav/pdf_files/Schuetz_EvolEcolRes03.pdf [341] => | datum archivace = 2008-12-16 [342] => | nedostupné = ano [343] => }} Několik druhů využívá hladiny jezer a rybníků podobně jako pavučiny tak, že na nich rozpoznává vibrace, které způsobuje hmyz spadlý do vody a snažící se dostat ven. [344] => [345] => Pavouci, kteří loví vrháním vláken, vytvářejí pouze malé pavučiny, kterými následně hýbají. Zástupci rodu [[pakřižák]] (''Hyptiotes'') a čeledi [[křižáčkovití]] (Theridiosomatidae) své pavučiny natahují, a když se jich kořist dotkne, tak je uvolní. Jedinci z čeledi [[vrhačovití]] (Deinopidae) vytvářejí ještě menší pavučiny, které drží mezi prvními dvěma páry nohou. Když zahlédnou potenciální kořist, pavučinu roztáhnou, vyrazí s ní vpřed a kořist chytí. Plocha pavučiny se tímto roztažením může zvětšit až desetkrát. Několik druhů vrhačovitých využívá dvě různé techniky lovu: útočí buď nahoru na létající hmyz (který detekuje pomocí vibrací) nebo dolu na hmyz pohybující se po zemi (který zpozoruje). Převážnou část potravy většiny vrhačovitých tvoří pozemní hmyz, ale byla pozorována i populace druhu ''Deinopis subrufa'', která se živila hlavně létajícími [[tiplicovití|tiplicemi]] (Tipulidae).{{citace periodika [346] => | příjmení = Coddington [347] => | jméno = J. [348] => | příjmení2 = Sobrevila [349] => | jméno2 = C [350] => | titul = Web manipulation and two stereotyped attack behaviors in the ogre-faced spider ''Deinopis spinosus'' Marx (Araneae, Deinopidae) [351] => | periodikum = Journal of Arachnology [352] => | rok = 1987 [353] => | ročník = 15 [354] => | strany = 213–225 [355] => | url = http://www.americanarachnology.org/JoA_free/JoA_v15_n2/JoA_v15_p213.pdf [356] => | datum přístupu = 2008-10-11 [357] => | jazyk = anglicky [358] => }} [359] => [360] => Dospělé samice [[pavouk bolasový|bolasových pavouků]] vytvářejí „pavučiny“ sestávající z jediného vlákna, které střeží. Loví pomocí „lasa“, což je pavučinové vlákno zakončené velkou lepkavou koulí. Vylučují látky připomínající [[můry|můří]] [[feromon]]y a poté na můry vrhají svá lasa. Ačkoli asi v polovině případů minou, za noc jsou schopny ulovit hmyz zhruba o stejné hmotnosti jako pavouci stejné velikosti, kteří vytvářejí pavučiny. Když se jim zhruba do půl hodiny nepodaří ulovit žádnou potravu, sežerou laso, chvíli si odpočinou a poté vytvoří nové.{{citace periodika [361] => | příjmení = Eberhard [362] => | jméno = W. G [363] => | titul = Aggressive Chemical Mimicry by a Bolas Spider [364] => | periodikum = [[Science]] [365] => | rok = 1977 [366] => | ročník = 198 [367] => | číslo = 4322 [368] => | strany = 1173–1175 [369] => | doi = 10.1126/science.198.4322.1173 [370] => | url = http://stri.si.edu/publications/PDFs/Eberhard_Agreessive%20chemical%20mimicry.Science.1977.pdf [371] => | datum přístupu = 2008-10-10 [372] => | jazyk = anglicky [373] => }}{{Nedostupný zdroj}}{{citace periodika [374] => | příjmení = Eberhard [375] => | jméno = W. G [376] => | titul = The Natural History and Behavior of the Bolas Spider, ''Mastophora dizzydeani'' sp. n. (Araneae) [377] => | periodikum = Psyche [378] => | ročník = 87 [379] => | strany = 143–170 [380] => | rok = 1980 [381] => | url = http://psyche.entclub.org/87/87-143.html [382] => | datum přístupu = 2008-10-10 [383] => | doi = 10.1155/1980/81062 [384] => | číslo = 3–4 [385] => | jazyk = anglicky [386] => }} Mláďata a dospělí samci jsou mnohem menší a lasa nevytvářejí. Místo toho vylučují feromony, kterými lákají [[koutulovití|koutulovité]] (Psychodidae), a tyto molům podobné mušky chytají předními páry nohou.{{citace periodika [387] => | příjmení = Yeargan [388] => | jméno = K. V. [389] => | příjmení2 = Quate [390] => | jméno2 = L. W [391] => | titul = Adult male bolas spiders retain juvenile hunting tactics [392] => | url = https://archive.org/details/sim_oecologia_1997-12_112_4/page/572 [393] => | periodikum = Oecologia [394] => | rok = 1997 [395] => | ročník = 112 [396] => | číslo = 4 [397] => | strany = 572–576 [398] => | doi = 10.1007/s004420050347 [399] => | jazyk = anglicky [400] => }} [401] => [402] => [[Soubor:Cyclocosmia sp. in burrow (Marshal Hedin).jpg|náhled|vlevo|[[Sklípákovití]] (Ctenizidae) přepadávají svou kořist z úkrytu]] [403] => [[Sklípkošovití]] (Liphistiidae), [[sklípákovití]] (Ctenizidae), a mnoho [[sklípkani|sklípkanů]] přepadává kořist ze svého doupěte, které je často kryto poklopem a/nebo obklopeno systémem pavučinových vláken, které pavouky upozorňují na přítomnost potenciální kořisti. Několik druhů, které se živí [[včela]]mi, dokáže nastavit odrazovost [[ultrafialové záření|ultrafialového záření]] od svého těla tak, aby výsledek byl podobný rostlinám, mezi kterými se ukrývají. (Včely vidí ultrafialové záření.){{citace periodika [404] => | příjmení = Oxford [405] => | jméno = G. S. [406] => | příjmení2 = Gillespie [407] => | jméno2 = R. G [408] => | rok = 1998 [409] => | titul = Evolution and Ecology of Spider Coloration [410] => | url = https://archive.org/details/sim_annual-review-of-entomology_1998_43/page/619 [411] => | periodikum = Annual Review of Entomology [412] => | pmid = 15012400 [413] => | ročník = 43 [414] => | strany = 619–643 [415] => | doi = 10.1146/annurev.ento.43.1.619 [416] => | jazyk = anglicky [417] => }} Slíďákovití, skákavkovití, [[běžníkovití]] a [[lovčík|lovčíci]] (''Dolomedes'') svou kořist honí a spoléhají se převážně na svůj zrak. [418] => [419] => [[Soubor:Portia.fimbriata.female.in.its.web.-.tanikawa.jpg|náhled|200px|Pavouci z rodu ''[[Portia (rod)|Portia]]'' (zde [[skákavka pavoukožravá]]) používají k přelstění své kořisti jak pavučiny, tak důmyslnou taktiku.]] [420] => [421] => Někteří pavouci z rodu ''[[Portia (rod)|Portia]]'' loví ostatní pavouky způsobem, ve kterém lze spatřit náznaky inteligentního chování. Laboratorní výzkumy ukázaly, že instinktivní způsob lovu je pro tyto pavouky jen počátečním bodem a svou lovící taktiku pilují metodou pokus a omyl.{{citace monografie [422] => | příjmení = Wilcox [423] => | jméno = S. [424] => | příjmení2 = Jackson [425] => | jméno2 = R [426] => | kapitola = Jumping Spider Tricksters [427] => | strany = 27–34 [428] => | titul = The Cognitive Animal: Empirical and Theoretical Perspectives on Animal Cognition [429] => | editoři = Bekoff, M., Allen, C. a Burghardt, G. M. [430] => | vydavatel = MIT Press [431] => | místo = Cambridge [432] => | rok = 2002 [433] => | isbn = 0-262-52322-1 [434] => | url = http://colinallen.dnsalias.org/TheCognitiveAnimal/P1/wilcoxp1.pdf [435] => | datum přístupu = 2011-03-25 [436] => | jazyk = anglicky [437] => }} [438] => [439] => [[Soubor:Ant Mimic Spider.jpg|náhled|vlevo|Skákavka (''[[Myrmarachne]]'') napodobující mravence]] [440] => [441] => Pavouci napodobující [[mravencovití|mravence]] se od ostatních pavouků liší v několika věcech: mají užší zadeček a umělý „pas“ v hlavohrudi, aby napodobili tři oddělená tagmata mravenčích těl; prvním párem nohou napodobují [[tykadlo|tykadla]], protože je nemají a protože mravenci mají jen tři páry nohou; okolo jednoho páru očí mají velké barevné skvrny, aby zakryli fakt, že (většinou) mají osm jednoduchých očí a mravenci mají dvě složené oči; a pokrývají své tělo chloupky odrážejícími světlo, aby tak napodobili lesklé tělo mravenců. U některých druhů samec a samička napodobují odlišné druhy mravencovitých, protože samičky jsou většinou mnohem větší než samci. Imitátoři také uzpůsobují své chování tak, aby připomínalo chování jejich mravenčích protějšků: například napodobují jejich způsob pohybu a vyhýbají se skákání. Napodobování mravenců slouží u mnoha pavouků a dalších členovců jako ochrana před predátory, kteří k lovu využívají zrak, jako jsou například ptáci, ještěrky a pavouci. Někteří z nich se ale živí mravenci či živočichy, které mravenci opečovávají, což jsou například [[mšice]]. Pavouk rodu ''Amyciaea'' v klidu nevypadá jako mravenec rodu ''[[Oecophylla]]'', ale loví tak, že napodobuje chování umírajícího pavouka a láká tak mravenčí dělnice.{{citace periodika [442] => | příjmení = Mclver [443] => | jméno = J. D. [444] => | příjmení2 = Stonedahl [445] => | jméno2 = G [446] => | titul = Myrmecomorphy: Morphological and Behavioral Mimicry of Ants [447] => | periodikum = Annual Review of Entomology [448] => | ročník = 38 [449] => | strany = 351–377 [450] => | rok = 1993 [451] => | doi = 10.1146/annurev.en.38.010193.002031 [452] => }} [453] => [454] => === Jiné způsoby opatřování potravy === [455] => Pavouci jsou většinou draví živočichové, ale ''[[Bagheera kiplingi]]'' z čeledi skákavkovití přijímá více než 90 % své potravy ve formě rostlinného materiálu, který produkují [[akácie]] v rámci [[mutualismus|vzájemně prospěšného vztahu]] s [[mravencovití|mravenci]].{{Citace elektronické monografie [456] => | autor = MEEHAN, C. J., OLSON, E. J., CURRY, R. L [457] => | datum vydání = 2008-08-21 [458] => | titul = Exploitation of the Pseudomyrmex–Acacia mutualism by a predominantly vegetarian jumping spider (''Bagheera kiplingi'') [459] => | vydavatel = 93rd ESA Annual Meeting [460] => | url = http://eco.confex.com/eco/2008/techprogram/P12401.HTM [461] => | datum přístupu = 2008-10-10 [462] => | jazyk = anglicky [463] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191201153140/https://eco.confex.com/eco/2008/techprogram/P12401.HTM [464] => | datum archivace = 2019-12-01 [465] => | nedostupné = ano [466] => }} [467] => [468] => Mláďata některých druhů z čeledí [[šplhavkovití]] (Anyphaenidae), [[hlavounovití]] (Corinnidae), [[zápředníkovití]] (Clubionidae), [[běžníkovití]] (Thomisidae) a [[skákavkovití]] (Salticidae) se živí rostlinným [[nektar]]em. I v laboratorních pokusech dávají tito pavouci přednost sladkým roztokům před vodou, z čehož lze usuzovat, že vyhledávají živiny. Nektar kromě cukru obsahuje [[aminokyselina|aminokyseliny]], [[lipidy]], [[vitamín]]y a minerály a z různých studií vyplývá, že některé druhy pavouků žijí déle, když ho mají k dispozici. Živení se nektarem odstraňuje riziko spojené s lovením potravy a potřebu vytváření jedu a trávicích enzymů.{{citace periodika [469] => | autor = JACKSON, R. R., POLLARD, Simon D., NELSON, Ximena J., EDWARDS, G. B., BARRION, Alberto T. [470] => | rok = 2001 [471] => | titul = Jumping spiders (Araneae: Salticidae) that feed on nectar [472] => | periodikum = Journal of Zoology [473] => | ročník = 255 [474] => | strany = 25–29 [475] => | url = http://xnelson.googlepages.com/Jacksonetal2001.pdf [476] => | doi = 10.1017/S095283690100108X [477] => | jazyk = anglicky [478] => }} {{Wayback|url=http://xnelson.googlepages.com/Jacksonetal2001.pdf |date=20090318020505 }} [479] => [480] => Některé druhy se živí mrtvými členovci (mrchožroutství), pavoučími vlákny nebo svou svléknutou kutikulou. Někdy žerou i [[pyl]] zachycený v pavučinách a z pozorování vyplývá, že mláďata mají větší šanci přežití, pokud mají možnost ho žrát. V zajetí se pavouci některých druhů živí také [[banán]]y, [[marmeláda|marmeládou]], [[mléko|mlékem]], [[žloutek|žloutky]] či [[klobása]]mi. [481] => [482] => === Nepřátelé === [483] => [[Soubor:Sceliphron fg04.jpg|náhled|Hnízdo [[Kutilka asijská|kutilky asijské]] (''Sceliphron curvatum'') se zásobou paralyzovaných pavouků.]] [484] => Pavouci mají rozličné predátory, pro mnohé z nich představují důležitý či dokonce jediný zdroj potravy. Mnohé druhy [[Ptáci|ptáků]] intenzivně loví pavouky, kteří mohou tvořit i tři čtvrtiny celkového objemu jejich kořisti. Rejsci, žáby, ještěrky, někteří hadi a jiní menší obratlovci rovněž zařazují pavouky do svého jídelníčku. Důležitými predátory respektive parazitoidy pavouků jsou zástupci hmyzího řádu [[Blanokřídlí|blanokřídlých]]. Jde například o některé lumky z čeledi [[Ichneumonidae]], [[Kutilkovití|kutilky]] (například rod ''[[Sceliphron]]'') a především hrabalky ([[Hrabalkovití|Pompilidae]]). Využívají pavouky jako zásobárnu živin pro své larvy. Nepřáteli pavouků mohou být i jiní pavouci. [[Ostníkovití|Ostníci]] se například specializují na lov síťových pavouků, skákavky rodu ''[[Portia (rod)|Portia]]'' loví širokou škálu jiných pavouků. Pavouky dále napadají a paraziticky využívají některé houby (''[[Gibellula]]''), [[hlístice]], [[kulatěnky]], [[Pakudlanka jižní|pakudlanky jižní]] a další.{{Citace monografie [485] => | příjmení = Kůrka [486] => | jméno = Antonín [487] => | příjmení2 = [488] => | jméno2 = [489] => | spoluautoři = a kol. [490] => | titul = Pavouci České republiky [491] => | vydání = [492] => | vydavatel = Academia [493] => | místo = Praha [494] => | rok = 2015 [495] => | počet stran = [496] => | strany = 55–58 [497] => | isbn = [498] => }} [499] => [500] => === Obrana === [501] => [[Soubor:Atrax robustus.jpg|náhled|vpravo|Výstražné gesto [[sklípkanec jedovatý|sklípkance jedovatého]] (''Atrax robustus'')]] [502] => [503] => Existují silné důkazy podporující myšlenku, že zbarvení pavouků slouží jako [[maskování]], které je chrání před hlavními predátory v podobě ptáků a [[parazitoid]]ních vos (kutilek, hrabalek), kteří mají dobré barevné vidění. Mnoho druhů pavouků je zbarveno tak, aby zapadlo do okolí, a někteří mají rušivé zbarvení, které predátorům znemožňuje rozeznat jejich obrysy. U několika málo druhů, mezi které patří například ''[[Theridion grallator]]'', se vyskytuje mnoho různých typů zbarvení, což má za účel zmást predátory, kteří tak mohou mít problémy tyto druhy rozeznat. Většina pavouků není dostatečně nebezpečná či nepoživatelná na to, aby se u nich vyskytovalo [[aposematismus|varovné zbarvení]]. Několik druhů se silným jedem či velkými chelicerami má ale skvrny varovných barev, které ukazují, když se cítí ohroženi.{{citace elektronické monografie [504] => | titul = Different smiles, single species [505] => | vydavatel = University of California Museum of Paleontology [506] => | url = http://evolution.berkeley.edu/evolibrary/article/_0_0/happyface_03 [507] => | datum přístupu = 2008-10-10 [508] => | jazyk = anglicky [509] => }} [510] => [511] => Mnoho zástupců čeledi [[Theraphosidae]] má na zadečku dráždivé chloupky, které svýma nohama hází na predátory. Tyto chloupky mají na konci háčky, které dokážou silně dráždit, i když podle všeho neobsahují žádný jed.{{citace periodika [512] => | autor = COOKE, J. A. L., ROTH, V. D., MILLER, F. H. [513] => | titul = The urticating hairs of theraphosid spiders [514] => | periodikum = American Museum novitates [515] => | číslo = 2498 [516] => | vydavatel = American Museum of Natural History [517] => | url = http://digitallibrary.amnh.org/dspace/handle/2246/2705 [518] => | datum přístupu = 2008-10-11 [519] => | jazyk = anglicky [520] => }} Několik pavouků se chrání před vosami tak, že do pavučiny zaplétají zvláště odolná vlákna, s jejichž protrhnutím mají vosy problémy, takže pavouk má čas na útěk.{{citace periodika [521] => | příjmení = Blackledge [522] => | jméno = T. A. [523] => | příjmení2 = Wenzel [524] => | jméno2 = J. W [525] => | titul = Silk Mediated Defense by an Orb Web Spider against Predatory Mud-dauber Wasps [526] => | periodikum = Behaviour [527] => | ročník = 138 [528] => | číslo = 2 [529] => | rok = 2001 [530] => | strany = 155–171 [531] => | doi = 10.1163/15685390151074357 [532] => | jazyk = anglicky [533] => }} Pavouci druhu ''[[Carparachne aureoflava]]'' žijící v [[Namibská poušť|Namibské poušti]] unikají parazitoidním vosám tak, že se převrátí na bok a skutálí se z písečných [[duna|dun]].{{citace periodika [534] => | příjmení = Armstrong [535] => | jméno = S [536] => | titul = Fog, wind and heat — life in the Namib desert [537] => | datum vydání = 1990-07-14 [538] => | periodikum = New Scientist [539] => | url = http://www.newscientist.com/article/mg12717253.800-fog-wind-and-heat--life-in-the-namib-desert-researchersworking-in-one-of-the-worlds-most-hostile-environments-are-discoveringhowscores-of-species-manage-to-survive-but-will-the-research-station-itselfsurvive-as-namibia-gains-its-independence-.html [540] => | datum přístupu = 2008-10-11 [541] => | jazyk = anglicky [542] => }} [543] => [544] => === Sociální pavouci === [545] => Několik druhů, které vytvářejí pavučiny, žije spolu ve velkých koloniích a vykazuje sociální chování, i když ne tak důsledné jako u [[eusocialita|sociálního hmyzu]]. Například ''[[Snovačka pospolitá|Anelosimus eximius]]'' z čeledi [[snovačkovití]] (Theridiidae) vytváří kolonie čítající až 50 000 jedinců.{{citace periodika [546] => | příjmení = Vollrath [547] => | jméno = F [548] => | rok = 1986 [549] => | titul = Eusociality and extraordinary sex ratios in the spider Anelosimus eximius (Araneae: Theridiidae) [550] => | url = https://archive.org/details/sim_behavioral-ecology-and-sociobiology_1986-02_18_4/page/283 [551] => | periodikum = Behavioral Ecology and Sociobiology [552] => | ročník = 18 [553] => | číslo = 4 [554] => | strany = 283–287 [555] => | doi = 10.1007/BF00300005 [556] => | jazyk = anglicky [557] => }} V rodu ''Anelosimus'' se vyskytuje několik sociálních druhů: všechny druhy žijící v Americe jsou sociální a druhy na Madagaskaru jsou alespoň částečně sociální.{{citace periodika [558] => | příjmení = Agnarsson [559] => | jméno = I. [560] => | příjmení2 = Kuntner [561] => | jméno2 = M [562] => | titul = Madagascar: an unexpected hotspot of social Anelosimus spider diversity (Araneae: Theridiidae) [563] => | periodikum = Systematic Entomology [564] => | ročník = 30 [565] => | číslo = 4 [566] => | strany = 575–592 [567] => | rok = 2005 [568] => | doi = 10.1111/j.1365-3113.2005.00289.x [569] => | jazyk = anglicky [570] => }} U různých druhů patřících do stejné čeledi se sociální chování může vyvinout [[Konvergence (evoluce)|nezávisle]] na sobě. Například druh ''Theridion nigroannulatum'' patří do rodu, ve kterém se žádný jiný sociální druh nevyskytuje, a přitom vytváří kolonie až o několika tisících jedincích, kteří spolupracují při lovu potravy, kterou mezi sebou sdílejí.{{citace periodika [571] => | aytor = AVILÉS, L., MADDISON, W. P., AGNARSSON, I [572] => | titul = A New Independently Derived Social Spider with Explosive Colony Proliferation and a Female Size Dimorphism [573] => | url = https://archive.org/details/sim_biotropica_2006-11_38_6/page/743 [574] => | periodikum = Biotropica [575] => | ročník = 38 [576] => | číslo = 6 [577] => | strany = 743–753 [578] => | rok = 2006 [579] => | doi = 10.1111/j.1744-7429.2006.00202.x [580] => | jazyk = anglicky [581] => }} Mezi další sociální pavouky patří například několik druhů rodu ''[[Philoponella]]'' (čeleď [[pakřižákovití]]), [[pokoutník společenský]] (''Agelena consociata'', čeleď [[pokoutníkovití]]) a ''[[Mallos gregalis]]'' (čeleď [[cedivečkovití]]).{{citace periodika [582] => | příjmení = Matsumoto [583] => | jméno = T [584] => | rok = 1998 [585] => | titul = Cooperative prey capture in the communal web spider, ''Philoponella raffray'' (Araneae, Uloboridae) [586] => | periodikum = Journal of Arachnology [587] => | ročník = 26 [588] => | strany = 392–396 [589] => | url = http://www.americanarachnology.org/JoA_free/JoA_v26_n3/JoA_v26_p392.pdf [590] => | datum přístupu = 2008-10-11 [591] => | jazyk = anglicky [592] => }} Draví sociální pavouci musí chránit svou potravu před [[kleptoparazitismus|kleptoparazity]] a větší kolonie jsou v plnění tohoto úkolu úspěšnější.{{citace periodika [593] => | příjmení = Cangialosi [594] => | jméno = K. R [595] => | titul = Social spider defense against kleptoparasitism [596] => | periodikum = Behavioral Ecology and Sociobiology [597] => | ročník = 27 [598] => | číslo = 1 [599] => | rok = 1990 [600] => | doi = 10.1007/BF00183313 [601] => | jazyk = anglicky [602] => }} Býložravý pavouk ''[[Bagheera kiplingi]]'' žije v malých koloniích, které chrání vajíčka a mláďata. Dokonce i [[snovačka|snovačky]] (''Latrodectus''), které jsou známé kanibalismem, v zajetí vytvářejí malé kolonie, ve kterých jedinci sdílí pavučiny a společně žerou.{{citace periodika [603] => | autor = BERTANI, R., FUKUSHIMA, C. S., MARTINS, R. [604] => | titul = Sociable widow spiders? Evidence of subsociality in ''Latrodectus'' Walckenaer, 1805 (Araneae, Theridiidae) [605] => | periodikum = Journal of Ethology [606] => | ročník = 26 [607] => | číslo = 2 [608] => | rok = 2008 [609] => | doi = 10.1007/s10164-007-0082-8 [610] => | strany = 299 [611] => | jazyk = anglicky [612] => }} [613] => [614] => == Druhy pavučin == [615] => [[Soubor:Araneus diadematus web 1.jpg|náhled|Kruhová pavučina [[křižák obecný|křižáka obecného]] (''Araneus diadematus'')]] [616] => {{Podrobně|Pavučina}} [617] => [618] => Neexistuje žádný pevný vztah mezi klasifikací pavouků a typem pavučin, které vytvářejí: druhy ve stejném rodu mohou vytvářet velmi podobné či výrazně odlišné pavučiny. Totéž platí o chemickém složení pavoučích vláken. Vzájemně podobné techniky vytváření pavučin nejčastěji vznikají [[konvergence (evoluce)|konvergencí]]. Většina pavouků snová nekruhové pavučiny, přičemž se předpokládá, že kruhové pavučiny jsou evolučně starší.{{citace periodika [619] => | příjmení = Eberhard [620] => | jméno = W. G [621] => | titul = Function and Phylogeny of Spider Webs [622] => | periodikum = Annual Reviews in Ecology and Systematics [623] => | rok = 1990 [624] => | ročník = 21 [625] => | strany = 341–372 [626] => | doi = 10.1146/annurev.es.21.110190.002013 [627] => | url = http://www.stri.si.edu/sites/publications/PDFs/1990_Ann_Rev_EcolSystFunction_and_phylogeny_of_spiderwebs.pdf [628] => | datum přístupu = 2008-10-15 [629] => | jazyk = anglicky [630] => }} [631] => [632] => === Kruhové pavučiny === [633] => [[Soubor:NephilaClavata-2005Kurihara.jpg|náhled|vpravo|[[Nefila kyjovitá]] (''Nephila clavata'')]] [634] => [635] => Zhruba polovina potenciální kořisti, která se zachytí do kruhové pavučiny, unikne. Pavučina má tři funkce: zachycení kořisti; pohlcení její [[hybnost]]i, aniž by se roztrhla; a zadržení kořisti. Neexistuje ideální struktura pavučiny. Větší mezery mezi vlákny například zvětšují plochu pavučiny a tím pádem zvyšují šanci na zachycení kořisti, na druhou stranu ale snižují šanci na její zadržení; menší mezery, větší lepkavé kapky a silnější vlákna zase kořist lépe zadrží, ale ta si tím spíše pavučiny všimne a vyhne se jí. Neexistují žádné pevné rozdíly mezi kruhovými pavučinami používanými přes den a těmi používanými přes noc. [636] => [637] => Místo, kde pavouci číhají, se většinou nachází přímo nad středem pavučiny, protože pavouci se dolů pohybují rychleji než nahoru. Pokud existuje nějaký směr, kterým pavouk může uniknout do bezpečí před svými predátory, většinou je vyčkávací místo pavouka vychýleno tímto směrem. [638] => [639] => Celkem běžné jsou horizontální sítě, i když jsou méně efektivní při zachycování a zadržování kořisti a více náchylné k poškození deštěm a padajícími objekty. Na druhou stranu ale mají některé výhody: nejsou tolik poškozovány větrem; kořist letící vzhůru je nevidí tak dobře kvůli slunci v pozadí; a lze je [[kmitání|rozkmitat]] tak, aby chytily hmyz v pomalém horizontálním letu. [640] => [641] => Pavouci často na pavučiny přidělávají silné pásky vláken, takzvaná [[stabilimentum|stabilimenta]]. Podle výzkumníků se v takto ozdobených pavučinách za hodinu zachytí více kořisti.{{citace periodika [642] => | příjmení = Herberstein [643] => | jméno = M. E [644] => | titul = Australian Journal of Zoology [645] => | url = https://archive.org/details/sim_australian-journal-of-zoology_2000_48_2/page/217 [646] => | ročník = 48 [647] => | strany = 217–223 [648] => | rok = 2000 [649] => | číslo = 2 [650] => | doi = 10.1071/ZO00007 [651] => | periodikum = Australian Journal of Zoology [652] => | jazyk = anglicky [653] => }} Jak ukázala laboratorní studie, když pavouci cítí přítomnost predátorů, vytváření stabiliment omezují.{{citace periodika [654] => | příjmení = Li [655] => | jméno = D. [656] => | příjmení2 = Lee [657] => | jméno2 = W. S. [658] => | titul = Predator-induced plasticity in web-building behaviour [659] => | periodikum = Animal Behaviour [660] => | ročník = 67 [661] => | číslo = 2 [662] => | rok = 2004 [663] => | strany = 309–318 [664] => | doi = 10.1016/j.anbehav.2003.06.011 [665] => | jazyk = anglicky [666] => }} [667] => [668] => Existuje několik neobvyklých variant kruhových pavučin, z nichž se mnohé vyvinuly konvergentně. Patří mezi ně například pavučiny připevněné k vodní hladině, možná kvůli chytání hmyzu plovoucího ve vodě; pavučiny s větvičkami uprostřed, za kterými se pavouk může schovat před predátory; či pavučiny podobné žebříku, které se zdají vhodné na chytání můr. Význam mnoha variací však zůstává nejasný. [669] => [670] => V roce 1973 vzala kosmická loď [[Skylab 3]] pavouky vytvářející kruhové sítě do [[kosmický prostor|kosmického prostoru]] za účelem otestování snovacích dovedností ve [[Stav beztíže|stavu beztíže]]. Zpočátku pavouci snovali nekvalitní pavučiny, ale brzy se novému prostředí přizpůsobili.{{citace elektronické monografie [671] => | příjmení = Thomson [672] => | jméno = Peggy [673] => | příjmení2 = Park [674] => | jméno2 = Edwards [675] => | titul = Odd Tales from the Smithsonian [676] => | url = http://smithsonianeducation.org/students/secrets_of_the_Smithsonian/spiders_in_space.html [677] => | datum přístupu = 2008-07-21 [678] => | jazyk = anglicky [679] => }} [680] => [681] => === Pavučinový vak === [682] => [[Soubor:Agelenidae labyrinthica.JPG|náhled|vpravo|150px|Pavučinový vak]] [683] => [684] => Pavouci z čeledi [[snovačkovití]] snovají nepravidelné, propletené trojrozměrné pavučiny, kterým se také říká pavučinové vaky. Zdá se, že existuje evoluční trend směřující k redukci použitých lepkavých vláken, což u některých druhů vyústilo až v jejich úplnou absenci. Snování pavučinových vaků je méně stereotypní než snování kruhových pavučin a může trvat až několik dnů.{{citace periodika [685] => | příjmení = Agnarsson [686] => | jméno = I [687] => | titul = Morphological phylogeny of cobweb spiders and their relatives (Araneae, Araneoidea, Theridiidae) [688] => | periodikum = Zoological Journal of the Linnean Society [689] => | ročník = 141 [690] => | číslo = 4 [691] => | rok = 2004 [692] => | strany = 447–626 [693] => | doi = 10.1111/j.1096-3642.2004.00120.x [694] => | jazyk = anglicky [695] => }} [696] => [697] => === Ostatní druhy pavučin === [698] => [[Plachetnatkovití]] (Linyphiidae) vytvářejí horizontální hrbolaté „plachetky“, nad kterými jsou smotaná zastavovací vlákna. Když do těchto vláken narazí hmyz, spadne do plachetky, kde se zachytí v lepkavých vláknech. Pavouk na něj potom zaútočí zespoda.{{citace periodika [699] => | příjmení = Schütt [700] => | jméno = K [701] => | rok = 1995 [702] => | titul = ''Drapetisca socialis'' (Araneae: Linyphiidae): Web reduction — ethological and morphological adaptations [703] => | periodikum = European Journal of Entomology [704] => | ročník = 92 [705] => | strany = 553–563 [706] => | url = http://www.eje.cz/pdfarticles/599/eje_092_3_553_Schutt.pdf [707] => | datum přístupu = 2008-10-19 [708] => | jazyk = anglicky [709] => }} [710] => [711] => == Evoluce == [712] => [[Soubor:Spider in amber (1).jpg|náhled|vlevo|150px|Pavouk fosilizovaný v [[jantar]]u]] [713] => [714] => I když je fosilní záznam pavouků považován za slabý,{{citace periodika [715] => | autor = SELDEN, P. A., ANDERSON, H. M., ANDERSON, J. M [716] => | rok = 2009 [717] => | titul = A review of the fossil record of spiders (Araneae) with special reference to Africa, and description of a new specimen from the Triassic Molteno Formation of South Africa [718] => | periodikum = African Invertebrates [719] => | ročník = 50 [720] => | číslo = 1 [721] => | strany = 105–116 [722] => | doi = 10.5733/afin.050.0103 [723] => | url = http://fossilinsects.net/pdfs/selden_etal_2009_AfrInv_50_1_FossilSpiderReview_LR.pdf [724] => | jazyk = anglicky [725] => }} bylo z [[fosilie|fosilií]] popsáno téměř 1000 druhů.{{citace periodika [726] => | titul = How many species of fossil arachnids are there? [727] => | url = https://archive.org/details/biostor-217209 [728] => | periodikum = The Journal of Arachnology [729] => | příjmení = Dunlop [730] => | jméno = Jason A. [731] => | spoluautoři = PENNEY, David, TETLIE, Erik, ANDERSON, Lyall I. [732] => | strany = [https://archive.org/details/biostor-217209/page/n0 267]–272 [733] => | ročník = 36 [734] => | číslo = 2 [735] => | rok = 2008 [736] => | doi = 10.1636/CH07-89.1 [737] => | jazyk = anglicky [738] => }} Protože těla pavouků jsou křehká, většina z fosilizovaných pavouků byla zachována v [[jantar]]u. Nejstarší známá fosilie členovce v jantaru pochází z rané [[křída|křídy]] z doby před 130 miliony lety. Fosilie neslouží pouze ke zkoumání anatomie pavouků, ale v jantaru byli zachyceni také pavouci při páření, lovení zvěře, snování vláken a možná i při péči o mláďata. Zachovaly se i zkameněliny kokonů s vajíčky a pavučin se zachycenou kořistí;{{citace periodika [739] => | příjmení = Penney [740] => | jméno = D. [741] => | příjmení2 = Selden [742] => | jméno2 = P. A [743] => | titul = Spinning with the dinosaurs: the fossil record of spiders [744] => | periodikum = Geology Today [745] => | ročník = 23 [746] => | číslo = 6 [747] => | strany = 231–237 [748] => | rok = 2007 [749] => | doi = 10.1111/j.1365-2451.2007.00641.x [750] => | jazyk = anglicky [751] => }} nejstarší známý fosilní záznam pavučiny je starý 100 milionů let.{{citace elektronické monografie [752] => | příjmení = Hecht [753] => | jméno = H. [754] => | titul = Oldest spider web found in amber [755] => | vydavatel = New Scientist [756] => | url = http://www.newscientist.com/article/dn9389-oldest-spider-web-found-in-amber.html [757] => | datum přístupu = 2008-10-15 [758] => | jazyk = anglicky [759] => }} [760] => [761] => Nejstarší známý [[pavoukovci|pavoukovec]] je ''Palaeotarbus jerami'' z období [[silur]]u z doby asi před 420 miliony lety. Měl trojúhelníkovou hlavohruď, členitý zadeček, osm nohou a makadla.{{citace periodika [762] => | příjmení = Dunlop [763] => | jméno = J. A [764] => | titul = A trigonotarbid arachnid from the Upper Silurian of Shropshire [765] => | periodikum = Palaeontology [766] => | ročník = 39 [767] => | číslo = 3 [768] => | strany = 605–614 [769] => | rok = 1996 [770] => | url = http://palaeontology.palass-pubs.org/pdf/Vol%2039/Pages%20605-614.pdf [771] => | datum přístupu = 2008-10-12 [772] => | jazyk = anglicky [773] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081216214632/http://palaeontology.palass-pubs.org/pdf/Vol%2039/Pages%20605-614.pdf [774] => | datum archivace = 2008-12-16 [775] => | nedostupné = ano [776] => }} {{Wayback|url=http://palaeontology.palass-pubs.org/pdf/Vol%2039/Pages%20605-614.pdf |date=20081216214632 }} ''Attercopus fimbriunguis'' z [[devon (geologie)|devonu]] z doby asi před 386 miliony lety má nejstarší známé spigoty vytvářející pavučinová vlákna a byl tudíž označen za pavouka.{{citace periodika [777] => | příjmení = Vollrath [778] => | jméno = F. [779] => | příjmení2 = Selden [780] => | jméno2 = P. A [781] => | titul = The Role of Behavior in the Evolution of Spiders, Silks, and Webs [782] => | periodikum = Annual Review of Ecology, Evolution, and Systematics [783] => | rok = 2007 [784] => | ročník = 38 [785] => | strany = 819–846 [786] => | doi = 10.1146/annurev.ecolsys.37.091305.110221 [787] => | url = http://homepage.mac.com/paulselden/Sites/Website/ARES.pdf [788] => | datum přístupu = 2008-10-12 [789] => | jazyk = anglicky [790] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081209102852/http://homepage.mac.com/paulselden/Sites/Website/ARES.pdf [791] => | datum archivace = 2008-12-09 [792] => | nedostupné = ano [793] => }} {{Wayback|url=http://homepage.mac.com/paulselden/Sites/Website/ARES.pdf |date=20081209102852 }} Tyto spigoty se ale možná nacházely na spodní straně zadečku namísto na snovacích bradavkách, jejichž pohyblivost je důležitá při stavění pavučin. Proto ''Attercopus'' a jemu podobný [[perm]]ský pavoukovec ''Permarachne'' možná nebyli pravými pavouky, protože pavučinová vlákna využívali spíše na stavbu hnízd a kokonů než na vytváření pavučin.{{citace periodika [794] => | příjmení = Selden [795] => | jméno = P. A. [796] => | příjmení2 = Shear [797] => | jméno2 = W. A [798] => | titul = Fossil evidence for the origin of spider spinnerets [799] => | periodikum = PNAS [800] => | doi = 10.1073/pnas.0809174106 [801] => | ročník = 105 [802] => | číslo = 52 [803] => | rok = 2008 [804] => | měsíc = prosinec [805] => | strany = 20781–5 [806] => | jazyk = anglicky [807] => }} Největším známým fosilním pavoukem je ''[[Mongolarachne]] jurassica'' z doby asi před 165 miliony lety, který byl objeven ve [[Vnitřní Mongolsko|Vnitřním Mongolsku]].{{citace periodika [808] => | příjmení = Selden [809] => | jméno = P. A. [810] => | spoluautoři = ChungKun Shih a Dong Ren [811] => | rok = 2011 [812] => | titul = A golden orb-weaver spider(Araneae: Nephilidae: Nephila) from the Middle Jurassic of China [813] => | periodikum = Biology Letters [814] => | doi = 10.1098/rsbl.2011.0228 [815] => | ročník = 7 [816] => | číslo = 5 [817] => | strany = 775–8 [818] => | jazyk = anglicky [819] => }} Délka jeho těla dosahuje téměř 25 mm a délka nohou asi 56,5 mm.{{citace periodika [820] => | příjmení = Selden [821] => | jméno = P. A. [822] => | spoluautoři = ChungKun Shih a Dong Ren [823] => | rok = 2013 [824] => | titul = A giant spider from the Jurassic of China reveals greater diversity of the orbicularian stem group [825] => | periodikum = Naturwissenschaften [826] => | doi = 10.1007/s00114-013-1121-7 [827] => | ročník = 100 [828] => | číslo = 12 [829] => | strany = 1171–81 [830] => | jazyk = anglicky [831] => }} [832] => [833] => Několik pavouků z [[karbon]]u je z primitivního podřádu [[sklípkoši]] (Mesothelae), z něhož do dnešní doby přežila pouze čeleď [[sklípkošovití]] (Liphistiidae). Ačkoliv v období [[perm]]u před 299 až 251 miliony lety probíhala rychlá diverzifikace létajícího hmyzu, zachovalo se z tohoto období velmi málo fosilií pavouků. [834] => [835] => Dvě hlavní skupiny moderních pavouků, [[sklípkani]] (Mygalomorphae) a [[dvouplicní]] (Araneomorphae), se poprvé objevily v [[trias]]u před více než 200 miliony lety. Někteří z pavouků z tohoto období se zdají být z čeledi [[sklípkancovití]] (Hexathelidae) a jejich snovací bradavky byly zřejmě uzpůsobené k vytváření pavučin ve tvaru trychtýřů. Dvouplicní zahrnují velkou většinu současných pavouků, mezi než patří pavouci snovající kruhové sítě. Z [[jura|jury]] a křídy se zachovalo velké množství fosilizovaných pavouků včetně zástupců mnoha současných čeledí. [836] => [837] => == Taxonomie == [838] => {{Viz též|Seznam čeledí pavouků}} [839] => Pavouci jsou rozděleni do dvou podřádů, [[sklípkoši]] a [[Opisthothelae]], přičemž Opisthothelae zahrnuje dva [[infrařád]]y: [[sklípkani]] a [[dvouplicní]].Skupina Opisthothelae je někdy považována za nezařazený klad a někdy za podřád pavouků. V tom druhém případě se sklípkani a dvouplicní považují za infrařády, jinak za podřády. Je známo přes 51 000 žijících [[druh]]ů pavouků, které [[arachnologie|arachnologové]] rozřazují do zhruba 132 [[čeleď|čeledí]] a zhruba 4200 [[rod (biologie)|rodů]].{{citace monografie [840] => | příjmení = Coddington [841] => | jméno = J. A [842] => | kapitola = Phylogeny and Classification of Spiders [843] => | strany = 18–24 [844] => | editoři = Ubick, D., Paquin, P., Cushing, P. E. a Roth, V [845] => | titul = Spiders of North America: an identification manual [846] => | rok = 2005 [847] => | vydavatel = American Arachnological Society [848] => | místo = Poughkeepsie [849] => | isbn = 0-9771439-0-2 [850] => | url = http://si-pddr.si.edu/dspace/bitstream/10088/4365/1/CoddingtonSNAPhylogeny05.pdf [851] => | datum přístupu = 2008-10-12 [852] => | jazyk = anglicky [853] => }} {{Wayback|url=http://si-pddr.si.edu/dspace/bitstream/10088/4365/1/CoddingtonSNAPhylogeny05.pdf |date=20081209110443 }} [854] => [855] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [856] => |   || colspan="3" | Rozmanitost || colspan="3" | Vlastnosti || [857] => |- [858] => ! Podřád !! Druhy !! Rody !! Čeledi !! Členitá horní strana zadečku{{citace monografie | příjmení = Leroy | jméno = J. | příjmení2 = Leroy | jméno2 = A | titul = Spiders of Southern Africa | vydavatel = Struik | místo = Kapské Město | rok = 2003 | isbn = 1-86872-944-3 | kapitola = How spiders function | strany = 15–21 | url = http://books.google.com/?id=zgxfRnYbiYcC | jazyk = anglicky }}{{Nedostupný zdroj}}!! [[Ganglion|Ganglia]] v zadečku !! Snovací bradavky !! Směr pohybu chelicer [859] => |- [860] => ! [[sklípkoši]] [861] => | 116 || 8 || 1 || ano || ano || čtyři páry, u některých druhů je jeden pár spojený, pod středem zadečku || rowspan="2" | dolů a dopředu [862] => |- [863] => ! [[sklípkani]] [864] => | 2900 || 350 || 20|| rowspan="2" | ne, pouze některé fosilie || rowspan="2" | ne || rowspan="2" | jeden, dva nebo tři páry na konci zadečku [865] => |- [866] => ! [[dvouplicní]] [867] => | 44 000 || 3700 || 96|| ze stran do středu jako klepeta [868] => |} [869] => [870] => === Sklípkoši === [871] => [[Soubor:Ryuthela.sasakii.female.-.takinawa.jpg|náhled|vlevo| 150px |''[[Ryuthela secundaria]]'', zástupce čeledi [[sklípkošovití]]{{citace periodika [872] => | příjmení = Ono | jméno = H [873] => | rok = 2002 [874] => | url = http://ci.nii.ac.jp/naid/110004702016 [875] => | titul = New and Remarkable Spiders of the Families Liphistiidae, Argyronetidae, Pisauridae, Theridiidae and Araneidae (Arachnida) from Japan [876] => | periodikum = Bulletin of the National Science Museum (of Japan), Series A | očník = 28 | číslo = 1 | strany = 51–60 [877] => | jazyk = anlicky [878] => }} ]] [879] => [880] => Jediní žijící zástupci z podřádu sklípkoši jsou z čeledi [[sklípkošovití]] a vyskytují se pouze v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]], [[Čína|Čínské lidové republice]] a [[Japonsko|Japonsku]]. Většina sklípkošů si vytváří doupata s poklopem lemovaná pavoučími vlákny, i když někteří zástupci rodu ''[[Liphistius]]'' stavějí zakryté pavučinové trubice s druhým poklopem, kterým mohou uniknout v případě nouze. Zástupci rodu ''Liphistius'' natahují vlákna mimo tunely, aby lépe dokázali zaznamenat blížící se kořist, zatímco zástupci rodu ''[[Heptathela]]'' se spoléhají pouze na vnitřní senzory vibrací a vlákna nenatahují.{{citace monografie [881] => | příjmení = Coyle [882] => | jméno = F. A [883] => | kapitola = The Role of Silk in Prey Capture [884] => | strany = 272–273 [885] => | titul = Spiders—webs, behavior, and evolution [886] => | vydavatel = Stanford University Press [887] => | místo = Stanford [888] => | rok = 1986 [889] => | isbn = 0-8047-1203-4 [890] => | jazyk = anglicky [891] => | url-access = registration [892] => | url = https://archive.org/details/spiderswebsbehav00shea [893] => }} Pavouci z rodu ''Heptathela'' nemají žádné jedové žlázy, i když v drápcích mají jejich vývody.{{citace periodika [894] => | příjmení = Forster [895] => | jméno = R. R. [896] => | příjmení2 = Platnick [897] => | jméno2 = N. I [898] => | rok = 1984 [899] => | titul = A review of the archaeid spiders and their relatives, with notes on the limits of the superfamily Palpimanoidea (Arachnida, Araneae) [900] => | periodikum = Bulletin of the American Museum of Natural History [901] => | ročník = 178 [902] => | strany = 1–106 [903] => | url = http://hdl.handle.net/2246/991 [904] => | datum přístupu = 2008-10-13 [905] => | jazyk = anglicky [906] => }} [907] => [908] => === Sklípkani === [909] => [[Soubor:Tarantula 020.jpg|náhled|vpravo|Mexický sklípkan ''[[Sklípkan Smithův|Brachypelma hamorii]]'']] [910] => {{Podrobně|Sklípkani}} [911] => [912] => Sklípkani, kteří se poprvé objevili v [[trias]]u, jsou většinou mohutní a chlupatí a mají velké silné chelicery a drápky. Většina z nich tráví většinu života v doupatech, ale někteří snovají pavučiny. Na rozdíl od dvouplicních ale nedokáží produkovat takový druh pavoučího vlákna, který se okamžitě lepí na další vlákna či na jiné povrchy, a toto jim vytváření pavučiny ztěžuje. [913] => [914] => Kromě členovců se živí také žábami, ještěrkami a šneky.{{citace elektronické monografie [915] => | titul = Natural history of Mygalomorphae [916] => | vydavatel = Agricultural Research Council of New Zealand [917] => | url = http://www.arc.agric.za/home.asp?pid=4163 [918] => | datum přístupu = 2008-10-13 [919] => | jazyk = anglicky [920] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081226091330/http://www.arc.agric.za/home.asp?pid=4163 [921] => | datum archivace = 2008-12-26 [922] => | nedostupné = ano [923] => }} [924] => [925] => === Dvouplicní === [926] => [[Soubor:Argiope bruennichi 08Oct10-RZ.jpg|náhled|vlevo|150px|[[Křižák pruhovaný]] (''Argiope bruennichi'')]] [927] => [928] => Dvouplicní zahrnují asi 90 % pavoučích druhů a patří mezi ně například [[křižákovití]], [[slíďákovití]] a [[skákavkovití]], jakožto i jediný známý býložravý pavouk, ''[[Bagheera kiplingi]]''. Vyznačují se drápky orientovanými proti sobě, na rozdíl od sklípkanů, jejichž drápky jsou téměř rovnoběžné.{{citace monografie [929] => | příjmení = Foelix [930] => | jméno = Rainer F [931] => | titul = Biology of Spiders [932] => | rok = 2011 [933] => | url = https://archive.org/details/biologyspiders00foel_799 [934] => | vydavatel = Oxford University Press [935] => | místo = New York [936] => | isbn = 0-19-973482-8 [937] => | strany = [https://archive.org/details/biologyspiders00foel_799/page/n12 4]–5 [938] => | jazyk = anglicky [939] => }} [940] => [941] => == Pavouci a lidé == [942] => === Pavoučí kousnutí === [943] => [944] => [[File:Symptomy pavoučího kousnutí.png|náhled|vpravo|Symptomy nejčastěji spojené s kousnutím jedovatých pavouků{{citace elektronické monografie [945] => | url = http://firstaid.about.com/od/bitesstings/qt/07_spider_bites.htm [946] => | titul = Spider Bite: Symptoms, Pictures and Treatment [947] => | příjmení = Brouhard | jméno = Rod [948] => | vydavatel = About.com [949] => | datum přístupu = 2013-05-15 [950] => | jazyk = anglicky [951] => }}]] [952] => [953] => Většina pavouků napadá lidi jen při sebeobraně a jen málo kousnutí způsobuje horší následky než bodnutí komára či včely.{{citace elektronické monografie [954] => | titul = Spiders [955] => | vydavatel = Illinois Department of Public Health [956] => | url = http://www.idph.state.il.us/envhealth/pcspiders.htm [957] => | datum přístupu = 2008-10-11 [958] => | jazyk = anglicky [959] => }} Většina těch se silnějším jedem, jako jsou například [[snovačky]] (mezi které patří i známá [[snovačka jedovatá]]) a pavouci z rodu ''[[Loxosceles]]'', je plachá a kousá pouze tehdy, když se cítí ohrožená.{{citace periodika [960] => | příjmení = Vetter [961] => | jméno = R. S. [962] => | příjmení2 = Barger [963] => | jméno2 = D. K [964] => | titul = An infestation of 2,055 brown recluse spiders (Araneae: Sicariidae) and no envenomations in a Kansas home: implications for bite diagnoses in nonendemic areas [965] => | periodikum = Journal of Medical Entomology [966] => | ročník = 39 [967] => | číslo = 6 [968] => | strany = 948–51 [969] => | rok = 2002 [970] => | pmid = 12495200 [971] => | doi = 10.1603/0022-2585-39.6.948 [972] => | jazyk = anglicky [973] => }}{{citace elektronické monografie [974] => | titul = Widow Spiders [975] => | příjmení = Hannum [976] => | jméno = C. [977] => | příjmení2 = Miller [978] => | jméno2 = D. M [979] => | vydavatel = Department of Entomology, Virginia Tech [980] => | url = http://www.ext.vt.edu/pubs/entomology/444-422/444-422.html [981] => | datum přístupu = 2008-10-11 [982] => | jazyk = anglicky [983] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081018005324/http://www.ext.vt.edu/pubs/entomology/444-422/444-422.html [984] => | datum archivace = 2008-10-18 [985] => | nedostupné = ano [986] => }} Sklípkanec jedovatý má agresivní obrannou taktiku a jeho jed způsobil úmrtí minimálně 13 lidí.{{citace elektronické monografie [987] => | url = http://www.avru.org/compendium/biogs/A000003b.htm [988] => | datum přístupu = 2008-10-11 [989] => | titul = Funnel web spiders [990] => | vydavatel = Australian Venom Research Unit [991] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081009232945/http://www.avru.org/compendium/biogs/A000003b.htm [992] => | datum archivace = 2008-10-09 [993] => | nedostupné = ano [994] => }} Z 20. století existuje asi 100 věrohodných nahlášených případů úmrtí na pavoučí kousnutí.{{citace periodika [995] => | příjmení = Diaz [996] => | jméno = J. H [997] => | titul = The Global Epidemiology, Syndromic Classification, Management, and Prevention of Spider Bites [998] => | periodikum = American Journal of Tropical Medicine and Hygiene [999] => | ročník = 71 [1000] => | číslo = 2 [1001] => | pmid = 15306718 [1002] => | datum vydání = 2004-08-01 [1003] => | strany = 239–250 [1004] => | url = http://www.ajtmh.org/cgi/content/abstract/71/2/239 [1005] => | jazyk = anglicky [1006] => }} [1007] => [1008] => === Užitek pro lidi === [1009] => [[Soubor:Fried spiders Skuon Cambodia.jpg|náhled|vpravo|Vaření sklípkani jsou v [[Kambodža|Kambodže]] považovaní za pochoutku]] [1010] => [1011] => Vaření sklípkani představují pro [[Kambodža]]ny a pro [[indiáni|indiány]] kmene Piaroa z jižní [[Venezuela|Venezuely]] pochoutku.{{citace monografie [1012] => | příjmení = Ray [1013] => | jméno = N [1014] => | rok = 2002 [1015] => | titul = Lonely Planet Cambodia [1016] => | vydavatel = Lonely Planet Publications [1017] => | místo = Melbourne [1018] => | isbn = 1-74059-111-9 [1019] => | strany = 308 [1020] => | jazyk = anglicky [1021] => }}{{citace monografie | příjmení = Weil | jméno = C | titul = Fierce Food | rok = 2006 | vydavatel = Plume | místo = New York | isbn = 0-452-28700-6 | url = https://archive.org/details/fiercefoodintrep0000weil | datum přístupu = 2008-10-03 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110511192407/http://www.budgettravel.com/bt-dyn/content/article/2006/10/24/AR2006102400797.html | datum archivace = 2011-05-11 | nedostupné = ano | url-access = registration }} [1022] => [1023] => Pavoučí jedy by mohly být šetrnější variantou k běžným [[pesticidy|pesticidům]], protože jsou smrtelné pro hmyz, ale většina z nich je neškodná pro [[obratlovci|obratlovce]]. Vhodným zdrojem by mohli být australští sklípkanci jedovatí, protože většina hmyzích druhů na jejich jed nemá vybudovanou [[imunita (biologie)|imunitu]] a sklípkancům jedovatým se daří v zajetí a jed z nich lze lehce dostat. Jednotlivé škůdce by možná bylo možné zaměřit pomocí [[genetické inženýrství|genetického inženýrství]] tak, že by se geny zodpovědné za tvorbu pavoučích [[toxin]]ů implantovaly do [[virus|virů]], které napadají například populace [[černopáska bavlníková|černopásky bavlníkové]].{{citace elektronické monografie [1024] => | titul = Spider Venom Could Yield Eco-Friendly Insecticides [1025] => | vydavatel = National Science Foundation (USA) [1026] => | url = http://www.nsf.gov/discoveries/disc_summ.jsp?cntn_id=100676&org=NSF [1027] => | datum přístupu = 2008-10-11 [1028] => | jazyk = anglicky [1029] => }} [1030] => [1031] => Pavoučí jed má potenciální využití v lékařství například při léčbě [[srdeční arytmie]],{{citace periodika [1032] => | příjmení = Novak [1033] => | jméno = K [1034] => | titul = Spider venom helps hearts keep their rhythm [1035] => | periodikum = Nature Medicine [1036] => | ročník = 7 [1037] => | číslo = 155 [1038] => | rok = 2001 [1039] => | pmid = 11175840 [1040] => | doi = 10.1038/84588 [1041] => | strany = 155 [1042] => | jazyk = anglicky [1043] => }} [[Alzheimerova choroba|Alzheimerovy choroby]],{{citace periodika | příjmení = Lewis | jméno = R. J. | příjmení2 = Garcia | jméno2 = M. L | titul = Therapeutic potential of venom peptides | periodikum = Nature Reviews Drug Discovery | ročník = 2 | strany = 790–802 | rok = 2003 | doi = 10.1038/nrd1197 | url = http://imb.uq.edu.au/download/large/Venom_therapeutics.pdf | datum přístupu = 2008-10-11 | pmid = 14526382 | číslo = 10 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20081216214632/http://imb.uq.edu.au/download/large/Venom_therapeutics.pdf | datum archivace = 2008-12-16 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://imb.uq.edu.au/download/large/Venom_therapeutics.pdf |date=20081216214632 }} [[cévní mozková příhoda|mozkové mrtvice]]{{citace periodika | příjmení = Bogin | jméno = O | titul = Venom Peptides and their Mimetics as Potential Drugs | periodikum = Modulator | číslo = 19 | datum vydání = jaro 2005 | url = http://www.alomone.com/System/UpLoadFiles/DGallery/Docs/Venom%20Peptides%20and%20their%20Mimetics%20as%20Potential%20Drugs.pdf | datum přístupu = 2008-10-11 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20081209094652/http://www.alomone.com/System/UpLoadFiles/DGallery/Docs/Venom%20Peptides%20and%20their%20Mimetics%20as%20Potential%20Drugs.pdf | datum archivace = 2008-12-09 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://www.alomone.com/System/UpLoadFiles/DGallery/Docs/Venom%20Peptides%20and%20their%20Mimetics%20as%20Potential%20Drugs.pdf |date=20081209094652 }} a [[erektilní dysfunkce]].{{citace periodika [1044] => | příjmení = ANDRADE [1045] => | jméno = E. [1046] => | titul = Penile erection induced ''in vivo'' by a purified toxin from the Brazilian spider ''Phoneutria nigriventer'' [1047] => | periodikum = British Journal of Urology International [1048] => | ročník = 102 [1049] => | číslo = 7 [1050] => | strany = 835–7 [1051] => | doi = 10.1111/j.1464-410X.2008.07762.x [1052] => | pmid = 18537953 [1053] => | rok = 2008 [1054] => | jazyk = anglicky [1055] => | spoluautoři = VILLANOVA, F.; BORRA, P.; LEITE, K.; TRONCONE, L.; CORTEZ, I.; MESSINA, L.; PARANHOS, M.; CLARO, J. [1056] => }} [1057] => [1058] => Protože [[pavoučí hedvábí]] je zároveň lehké a pevné, probíhají pokusy o jeho umělou syntézu. Geny pro tvorbu proteinů pavoučích vláken jsou také pomocí metod genetického inženýrství přenášeny do genomu dalších potenciálních producentů, například některých rostlin, bakterií, kvasinek či [[koza domácí|koz]].{{citace periodika [1059] => | autor = HINMAN, M. B., JONES, J. A., LEWIS, R. W [1060] => | titul = Synthetic spider silk: a modular fiber [1061] => | periodikum = Trends in Biotechnology [1062] => | ročník = 18 [1063] => | číslo = 9 [1064] => | rok = 2000 [1065] => | strany = 374–9 [1066] => | doi = 10.1016/S0167-7799(00)01481-5 [1067] => | url = http://www.tech.plym.ac.uk/sme/FailureCases/Natural_Structures/Synthetic_spider_silk.pdf [1068] => | datum přístupu = 2008-10-19 [1069] => | pmid = 10942961 [1070] => | jazyk = anglicky [1071] => | příjmení = [1072] => | jméno = [1073] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081216214633/http://www.tech.plym.ac.uk/sme/FailureCases/Natural_Structures/Synthetic_spider_silk.pdf [1074] => | datum archivace = 2008-12-16 [1075] => | nedostupné = ano [1076] => }} {{Wayback|url=http://www.tech.plym.ac.uk/sme/FailureCases/Natural_Structures/Synthetic_spider_silk.pdf |date=20081216214633 }}{{citace periodika [1077] => | autor = MENASSA, R., ZHU, H., KARATZAS, C. N., LAZARIS, A., RICHMAN, A., BRANDLE, J [1078] => | titul = Spider dragline silk proteins in transgenic tobacco leaves: accumulation and field production [1079] => | periodikum = Plant Biotechnology Journal [1080] => | ročník = 2 [1081] => | číslo = 5 [1082] => | strany = 431–8 [1083] => | rok = 2004 [1084] => | doi = 10.1111/j.1467-7652.2004.00087.x [1085] => | pmid = 17168889 [1086] => | jazyk = anglicky [1087] => }} [1088] => [1089] => === Arachnofobie === [1090] => {{Podrobně|Arachnofobie}} [1091] => [1092] => [[Arachnofobie]] je [[specifická fobie]] – abnormální strach z pavouků nebo čehokoliv připomínajícího pavouky, jako jsou například pavučiny a pavoučí tvary. Je jednou z nejběžnějších specifických fobií{{citace elektronické monografie | url = http://www.phobias-help.com/Common_Phobia.html | titul = A Common Phobia | datum přístupu = 2009-08-02 | vydavatel = phobias-help.com | jazyk = anglicky | url archivu = https://www.webcitation.org/5ijWR89tc?url=http://www.phobias-help.com/Common_Phobia.html | datum archivace = 2009-08-02 | nedostupné = ano }}{{citace elektronické monografie [1093] => | url = http://phobias.about.com/od/introductiontophobias/a/arachnophobia.htm [1094] => | titul = Spider Fears or Arachnophobia [1095] => | datum přístupu = 2009-08-02 [1096] => | jazyk = anglicky [1097] => | příjmení = Fritscher [1098] => | jméno = Lisa [1099] => | datum vydání = 2009-06-03 [1100] => | vydavatel = About.com [1101] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090619141443/http://phobias.about.com/od/introductiontophobias/a/arachnophobia.htm [1102] => | datum archivace = 2009-06-19 [1103] => | nedostupné = ano [1104] => }} a některé statistiky uvádějí, že se projevuje u 50 % žen a 10 % mužů.{{citace elektronické monografie [1105] => | url = http://10-most-common-phobias.com/common-phobias-home/10-most-common-phobias [1106] => | titul = The 10 Most Common Phobias — Did You Know? [1107] => | datum přístupu = 2009-08-02 [1108] => | vydavatel = 10 Most Common Phobias [1109] => | jazyk = anglicky [1110] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090903171220/http://10-most-common-phobias.com/common-phobias-home/10-most-common-phobias [1111] => | datum archivace = 2009-09-03 [1112] => | nedostupné = ano [1113] => }} Může se jednat o přehnanou formu [[instinkt]]ivní reakce, která pomohla prvním lidem k přežití,{{citace monografie [1114] => | příjmení = Friedenberg [1115] => | jméno = J. [1116] => | příjmení2 = Silverman [1117] => | jméno2 = G [1118] => | titul = Cognitive Science: An Introduction to the Study of Mind [1119] => | vydavatel = SAGE [1120] => | místo = Thousand Oaks [1121] => | rok = 2005 [1122] => | isbn = 1-4129-2568-1 [1123] => | strany = 244–245 [1124] => | url = http://books.google.com/?id=wGti6_4Qn_QC&pg=PA244 [1125] => | jazyk = anglicky [1126] => }} či o kulturní jev běžný hlavně v evropských společnostech.{{citace periodika [1127] => | příjmení = Davey [1128] => | jméno = G. C. L [1129] => | jazyk = anglicky [1130] => | titul = The "Disgusting" Spider: The Role of Disease and Illness in the Perpetuation of Fear of Spiders [1131] => | periodikum = Society and Animals [1132] => | ročník = 2 [1133] => | číslo = 1 [1134] => | rok = 1994 [1135] => | strany = 17–25 [1136] => | doi = 10.1163/156853094X00045 [1137] => }} [1138] => [1139] => === Pavouci v kultuře === [1140] => [[Soubor:Arañamuseolarco.jpg|náhled|vpravo|[[Močická keramika]], která se datuje zhruba do roku 300 n. l., zobrazující pavouka]] [1141] => [1142] => Pavouci byli předmětem zájmu příběhů a mytologií různých kultur.{{citace monografie [1143] => | příjmení = De Vos [1144] => | jméno = Gail [1145] => | titul = Tales, Rumors, and Gossip: Exploring Contemporary Folk Literature in Grades 7–12 [1146] => | vydavatel = Libraries Unlimited [1147] => | místo = Englewood [1148] => | rok = 1996 [1149] => | strany = 186 [1150] => | jazyk = anglicky [1151] => | isbn = 1-56308-190-3 [1152] => | url = http://books.google.com/?id=M8bvN93y-fIC&pg=PA186 [1153] => }} Kvůli své technice lovu spočívající ve vytváření sítí a čekání na kořist symbolizují trpělivost, na druhou stranu kvůli jedovatým (a někdy smrtelným) kousnutím symbolizují krutost.{{citace monografie [1154] => | příjmení = Garai [1155] => | jméno = Jana [1156] => | titul = The Book of Symbols [1157] => | url = https://archive.org/details/bookofsymbols0000gara [1158] => | rok = 1973 [1159] => | jazyk = anglicky [1160] => | vydavatel = Simon & Schuster [1161] => | místo = New York [1162] => | isbn = 0-671-21773-9 [1163] => }} Snování pavučin také zapříčinilo spojení pavouků s mýty o stvoření, protože pavouci jako by si vytvářeli vlastní světy.{{citace monografie [1164] => | příjmení = De Laguna [1165] => | jméno = Frederica [1166] => | titul = American Anthropology: Papers from the American Anthropologist [1167] => | vydavatel = University of Nebraska Press [1168] => | místo = Lincoln [1169] => | rok = 2002 [1170] => | strany = 455 [1171] => | isbn = 0-8032-8280-X [1172] => | url = http://books.google.com/?id=XIFX-sSYURwC&pg=PA455 [1173] => | jazyk = anglicky [1174] => }} [1175] => [1176] => [[Močická keramika|Močikové]] ze starodávného [[Peru]] vzývali přírodu a často ve svém umění zobrazovali pavouky.{{Citace monografie [1177] => | příjmení = Berrin [1178] => | jméno = Kathleen [1179] => | titul = The Spirit of Ancient Peru: Treasures from the Museo Arqueologico Rafael Larco Herrera [1180] => | vydavatel = Thames & Hudson [1181] => | místo = New York [1182] => | rok = 1997 [1183] => | jazyk = anglicky [1184] => }} [1185] => [1186] => == Odkazy == [1187] => === Poznámky === [1188] => [1189] => [1190] => === Reference === [1191] => {{Překlad|en|Spider|550605724}} [1192] => [1193] => [1194] => === Literatura === [1195] => * {{Citace monografie [1196] => | příjmení = Buchar [1197] => | jméno = Jan [1198] => | příjmení2 = Kůrka [1199] => | jméno2 = Antonín [1200] => | titul = Naši pavouci [1201] => | vydavatel = Academia [1202] => | místo = Praha [1203] => | rok = 2001 [1204] => | počet stran = 162 [1205] => }} [1206] => * {{Citace monografie [1207] => | příjmení = Foelix [1208] => | jméno = Rainer [1209] => | titul = Biology of Spiders [1210] => | url = https://archive.org/details/biologyofspiders00foel_0 [1211] => | vydavatel = Oxford University Press [1212] => | místo = New York [1213] => | rok = 1996 [1214] => | počet stran = 330 [1215] => | vydání = 2 [1216] => }} [1217] => * {{Citace monografie | příjmení = Kůrka | jméno = Antonín | spoluautoři = a kol. | titul = Pavouci České republiky | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2015 | počet stran = 621 | vydání = 1 | edice = Atlasy | isbn = 978-80-200-2384-1}} [1218] => * {{Citace elektronické monografie [1219] => | příjmení = Macek [1220] => | jméno = Rudolf [1221] => | titul = Pavouci - webové stránky se soupisem a fotografiemi pavouků České republiky [1222] => | url = http://www.pavouci-cz.eu [1223] => | datum vydání = 2006 [1224] => }} [1225] => * MARTINOVÁ, Zdena. Pavouk superpredátor: největší lovec ze všech. ''ABC mladých techniků a přírodovědců'' [online]. 2017, č. 9. 5. června 2017 [cit. 5. 10. 2017]. ISSN 0322-9580. Dostupné z: https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/21581/pavouk-superpredator-nejvetsi-lovec-ze-vsech.html [1226] => * {{citace monografie [1227] => | příjmení = Ruppert [1228] => | jméno = E. E. [1229] => | příjmení2 = Fox [1230] => | jméno2 = R. S. [1231] => | příjmení3 = Barnes [1232] => | jméno3 = R. D [1233] => | titul = Invertebrate Zoology [1234] => | vydavatel = Brooks / Cole [1235] => | místo = Fort Worth [1236] => | rok = 2004 [1237] => | edice = 7 [1238] => | isbn = 0-03-025982-7 [1239] => | jazyk = anglicky [1240] => | url-access = registration [1241] => | url = https://archive.org/details/isbn_9780030259821 [1242] => }} [1243] => [1244] => === Externí odkazy === [1245] => * {{Commonscat|Araneae}} [1246] => * {{Commons|Araneae}} [1247] => * {{Wikislovník|heslo=pavouk}} [1248] => * {{Otto|heslo=Pavouci}} [1249] => * {{Wikidruhy|taxon=Araneae}} [1250] => * {{Wikicitáty|téma=Pavouk}} [1251] => * [https://doi.org/10.7717/peerj.1719/fig-1 Aktuální představa o fylogenetickém stromu pavouků] (dle Garrison NL, Rodriguez J, Agnarsson I, Coddington JA, Griswold CE, Hamilton CA, Hedin M, Kocot KM, Ledford JM, Bond JE. (2016) Spider phylogenomics: untangling the Spider Tree of Life. PeerJ 4:e1719 [https://doi.org/10.7717/peerj.1719]) [1252] => [1253] => {{Dobrý článek}} [1254] => {{Taxonbar|from=Q1357}} [1255] => {{Autoritní data}} [1256] => {{Portály|Živočichové}} [1257] => [1258] => [[Kategorie:Pavouci| ]] [] => )
good wiki

Pavouci

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sklípkani','pavoukovci','dvouplicní','sklípkoši','Bagheera kiplingi','kutikula','trias','členovci','tykadlo','skákavkovití','Portia (rod)','bílkovina'

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Členovci

Kutikula

Pavoukovci

Skákavkovití

Sklípkani

Sklípkani je český dokumentární film z roku 2020, který natočil režisér Marek Šimáček.

Trias

Tykadlo