Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15489994 [id] => 15489994 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Permafrost [uri] => Permafrost [3] => Vertical Temperature Profile in Permafrost (English Text).jpg [img] => Vertical Temperature Profile in Permafrost (English Text).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Permafrost in Herschel Island 009.jpg|náhled|330x330bod|Tání permafrostu na [[Herschelův ostrov|Herschelově ostrově]] (2013)]] [1] => [[Soubor:Climate Impacts to Arctic Coasts (32682616471).jpg|náhled|330x330bod|Degradace permafrostu na pobřeží [[Aljaška|Aljašky]] (2017)]] [2] => [[Soubor:K.E.vonBaer 1840 02.jpg|náhled|330x330bod|Jedna z prvních map permafrostu na [[Sibiř]]i z roku 1840 od [[Karl Ernst von Baer|Karla Ernst von Baera]]]] [3] => '''Permafrost''' (též '''věčně''' nebo '''dlouhodobě zmrzlá půda''', '''pergelisol''') je [[hornina]], [[zvětralina]] nebo [[půda]], jejíž teplota je po dobu dvou či více let nižší než 0 °C.{{Citace elektronického periodika [4] => | titul = What Is Permafrost? [5] => | periodikum = NASA Climate Kids [6] => | url = https://climatekids.nasa.gov/permafrost/ [7] => | jazyk = en [8] => | datum přístupu = 2022-01-23 [9] => }} Voda v takové půdě je zmrzlá a tvoří spolu s částečkami písku, [[Hlína|hlíny]] a kamení tvrdou krustu. Permafrost je součástí zemské [[Kryosféra|kryosféry]] a zabírá přibližně 11 % zemského povrchu a 25 % povrchu [[severní polokoule]].{{Citace periodika [10] => | příjmení = Schuur [11] => | jméno = Edward A. G. [12] => | příjmení2 = Abbott [13] => | jméno2 = Benjamin [14] => | titul = High risk of permafrost thaw [15] => | periodikum = Nature [16] => | datum vydání = 2011-12 [17] => | ročník = 480 [18] => | číslo = 7375 [19] => | strany = 32–33 [20] => | issn = 1476-4687 [21] => | doi = 10.1038/480032a [22] => | jazyk = en [23] => | url = https://www.nature.com/articles/480032a [24] => | datum přístupu = 2022-01-23 [25] => }} Termín permafrost vznikl sloučením anglických slov „permanent” a „frost(y)” (trvalý a zmrzlý). [26] => [27] => Mocnost permafrostu dosahuje až několika stovek metrů, promrzá tedy nejenom půda, ale i skalní podloží. Nejhlubší známý permafrost je na [[Sibiř]]i a sahá do hloubky cca 1500 m.{{Citace monografie [28] => | příjmení = Desonie [29] => | jméno = Dana [30] => | titul = Polar regions : human impacts [31] => | url = http://archive.org/details/polarregionshuma0000deso [32] => | vydavatel = New York : Chelsea House [33] => | počet stran = 226 [34] => | isbn = 978-0-8160-6218-8 [35] => }} V některých případech se permafrost nachází pod nezamrzlou půdou a v to v různé hloubce. [36] => [37] => Permafrost obsahuje velké množství rozložené [[Biomasa|biomasy]]. S postupným odtáváním permafrostu se do [[Atmosféra Země|atmosféry Země]] uvolňují plyny jako [[Methan|metan]] a [[oxid uhličitý]], což významně umocňuje [[skleníkový efekt]] v atmosféře naší planety a tedy i [[globální oteplování]].{{Citace periodika [38] => | příjmení = Glikson [39] => | jméno = Andrew [40] => | titul = The methane time bomb [41] => | periodikum = Energy Procedia [42] => | datum vydání = 2018-07-01 [43] => | ročník = 146 [44] => | číslo = Carbon in natural and engineered processes: Selected contributions from the 2018 International Carbon Conference [45] => | strany = 23–29 [46] => | issn = 1876-6102 [47] => | doi = 10.1016/j.egypro.2018.07.004 [48] => | jazyk = en [49] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S187661021830136X [50] => | datum přístupu = 2022-01-23 [51] => }} [52] => [53] => V oblastech [[Tundra|tundry]] a [[Tajga|tajgy]] svrchní část permafrostu přes léto pravidelně taje. Tato část permafrostu se nazývá '''aktivní vrstva''' a mohou na ní růst rostliny. V situaci, kdy je podloží stále zmrzlé, ale aktivní vrstva taje, mohou vznikat zvláštní povrchové [[Geomorfologie|geomorfologické]] jevy jako např. [[opilý les]], [[polygonální půdy]], [[thufur]], [[pingo]], [[kryoplanační terasa]], apod. [54] => [55] => Permafrost se také může vyskytovat pod mořskou hladinou. Po poslední době ledové byl takový permafrost zatopen zvyšující se hladinou oceánu, ale zároveň teplota takového oceánu dodnes není natolik vysoká, aby způsobila roztátí daného permafrostu. Jedná se o část [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]]. [56] => {{Citation|last=Osterkamp|first=T. E.|chapter=Sub-Sea Permafrost|title=Encyclopedia of Ocean Sciences|pages=2902–12|year=2001|doi=10.1006/rwos.2001.0008|isbn=9780122274305|chapter-url=https://archive.org/details/encyclopediaofoc0000unse}} S postupným ohřevem oceánů však i tento permafrost začal tát a vypouštět zásoby skleníkových plynů.{{Citace elektronické monografie|authors=IPCC AR4|datum vydání=2007|url=http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/ch4s4-7-2-4.html|datum přístupu=April 12, 2014|url archivu=https://web.archive.org/web/20140413125748/http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/ch4s4-7-2-4.html|datum archivace=April 13, 2014|url-status=dead|titul=Climate Change 2007: Working Group I: The Physical Science Basis}}{{Cite journal|last1=Sayedi|first1=Sayedeh Sara|last2=Abbott|first2=Benjamin W|last3=Thornton|first3=Brett F|last4=Frederick|first4=Jennifer M|last5=Vonk|first5=Jorien E|last6=Overduin|first6=Paul|last7=Schädel|first7=Christina|last8=Schuur|first8=Edward A G|last9=Bourbonnais|first9=Annie|last10=Demidov|first10=Nikita|last11=Gavrilov|first11=Anatoly|date=2020-12-01|title=Subsea permafrost carbon stocks and climate change sensitivity estimated by expert assessment|journal=Environmental Research Letters|language=en|volume=15|issue=12|pages=124075|doi=10.1088/1748-9326/abcc29|bibcode=2020AGUFMB027...08S|issn=1748-9326|doi-access=free}} [57] => [58] => Permafrost se také nachází na jiných planetách a vesmírných objektech. Lze ho identifikovat třeba na [[Mars (planeta)|Marsu]]{{Citace periodika [59] => | příjmení = Bianchi [60] => | jméno = R. [61] => | příjmení2 = Flamini [62] => | jméno2 = E. [63] => | titul = Permafrost on Mars [64] => | periodikum = Memorie della Societa Astronomica Italiana [65] => | datum vydání = 1977-12-01 [66] => | ročník = 48 [67] => | strany = 807–820 [68] => | issn = 0037-8720 [69] => | poznámka = Citation Key: 1977MmSAI..48..807B [70] => ADS Bibcode: 1977MmSAI..48..807B [71] => | url = https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1977MmSAI..48..807B [72] => | datum přístupu = 2022-01-23 [73] => }} či na [[Měsíc]]i{{Citace elektronického periodika [74] => | titul = The Planets [75] => | periodikum = www.vdrsyd.com [76] => | url = http://www.vdrsyd.com/planet/planets.html [77] => | datum přístupu = 2022-01-23 [78] => }}. [79] => [80] => == Charakteristika == [81] => [[Soubor:AK Permafrost-ice wedge.jpg|náhled|Průřez permafrostem v cm]] [82] => [83] => === Teplota === [84] => Permafrost se může utvářet v jakémkoli klimatu, kde je průměrná roční teplota vzduchu nižší než bod mrazu vody, tedy 0 °C.{{Citation|last1=Osterkamp|editor-last3=Zhang|last2=Burn|first2=C.R.|contribution=Permafrost|title=Encyclopedia of Atmospheric Sciences|editor-last=North|editor-first=Gerald R.|editor-last2=Pyle|editor-first2=John A.|first1=T.E.|volume=4|editor-first3=Fuqing|pages=1717–1729|url=http://curry.eas.gatech.edu/Courses/6140/ency/Chapter11/Ency_Atmos/Permafrost.pdf|publisher=Elsevier|isbn=978-0123822260|access-date=2016-03-08|archive-url=https://web.archive.org/web/20161130124841/http://curry.eas.gatech.edu/Courses/6140/ency/Chapter11/Ency_Atmos/Permafrost.pdf|archive-date=2016-11-30|url-status=live|date=2014-09-14}} Nachází se hlavně v [[Polární oblast|polárních oblastech]] planety. Teplotní výkyvy permafrostu pod aktivní vrstvou se s hloubkou zmenšují. Ve větší hloubce pak [[geotermální energie]] udržuje teplotu nad [[Teplota tání|bodem mrazu]]. Nad touto spodní hranicí může být permafrost se stálou roční teplotou – „izotermický permafrost“. [85] => {{cite journal|last=Delisle|first=G.|title=Near-surface permafrost degradation: How severe during the 21st century?|journal=Geophysical Research Letters|volume=34|issue=L09503|pages=4|date=2007|doi=10.1029/2007GL029323|bibcode=2007GeoRL..34.9503D|doi-access=free}} [86] => [87] => [88] => Na hloubku permafrostu má také vliv tepelná vodivost podloží nebo třeba blízkost zlomů [[Tektonická deska|tektonických desek]]. [89] => {{Citation|last=Majorowicz|first=Jacek|title=Permafrost at the ice base of recent pleistocene glaciations – Inferences from borehole temperatures profiles|journal=Bulletin of Geography. Physical Geography Series|series=Physical Geography Series|year=2012|doi=10.2478/v10250-012-0001-x|volume=5|pages=7–28|doi-access=free}} V členitém reliéfu pak orientace svahů (více se tvoří v extrémně zastíněných oblastech severních nebo východních svahů) nebo [[Kamenné moře|kamenná moře]] (snižují teplotu okolí o 4–7 °C).{{cite journal|first1=Ingvar B.|first6=Ladislaus|first2=Ruggero|last2=Bertani|first3=Ernst|last3=Huenges|first4=John W.|last4=Lund|first5=Arni|last5=Ragnarsson|last1=Fridleifsson|date=2008-02-11|last6=Rybach|title=The possible role and contribution of geothermal energy to the mitigation of climate change|editor=O. Hohmeyer and T. Trittin|location=IPCC Scoping Meeting on Renewable Energy Sources, Luebeck, Germany|pages=59–80|url=http://www.ipcc.ch/pdf/supporting-material/proc-renewables-lubeck.pdf|access-date=2013-11-03|archive-url=https://web.archive.org/web/20130312182133/http://ipcc.ch/pdf/supporting-material/proc-renewables-lubeck.pdf|archive-date=2013-03-12|url-status=dead}} [90] => [91] => Oblasti bez permafrostu najdeme ve vlhkých boreálních lesích, např. v severní [[Skandinávie|Skandinávii]] a severovýchodní části evropského [[Rusko|Ruska]] západně od [[Ural]]u, kde sníh působí jako izolační přikrývka. Výjimkou mohou být také zaledněné oblasti. [[Ledovec|Ledovce]] jsou zespodu ohřívány [[Geotermální energie|geotermální energií]], a proto se mezi nimi a povrchem nachází kapalná voda. [92] => [93] => === Stáří a významné lokality === [94] => Výpočty ukazují, že doba potřebná k vytvoření hlubokého permafrostu pod [[Prudhoe Bay (zátoka)|zátokou Prudhoe Bay]] na [[Aljaška|Aljašce]] činila více než půl milionu let.{{Citace monografie [95] => | příjmení = Lunardini [96] => | jméno = Cecilia [97] => | titul = Phenomenology of astrophysical neutrinos [98] => | url = http://dx.doi.org/10.2172/1483004 [99] => }}{{Citace elektronické monografie|příjmení=Lunardini|jméno=Virgil J.|id=ADA295515|datum vydání=April 1995|vydavatel=US Army Corps of Engineers Cold Regions Research and Engineering Laboratory|url=http://www.dtic.mil/cgi-bin/GetTRDoc?Location=U2&doc=GetTRDoc.pdf&AD=ADA295515|druh nosiče=PDF|strany=18|místo=Hanover NH|datum přístupu=2012-03-03|url archivu=https://web.archive.org/web/20130408131313/http://www.dtic.mil/cgi-bin/GetTRDoc?Location=U2&doc=GetTRDoc.pdf&AD=ADA295515|datum archivace=2013-04-08|url-status=live|titul=Permafrost Formation Time; CRREL Report 95-8}} Rozšiřování tohoto permafrostu v době glaciálních a interglaciálních cyklů pleistocénu naznačuje, že současné klima v zátoce Prudhoe Bay je podstatně teplejší, než tomu bylo v průměru za posledních 15 000 let. Prvních sto metrů hloubky permafrostu se tvoří relativně rychle, ale hlubší vrstvy promrzají podstatně déle. [100] => {| class="wikitable" style="text-align:center; float: right;" [101] => |+Doba nutná pro vznik permafrostu v různých hloubkách [102] => !Roky [103] => !Hloubka [104] => |- [105] => |1 [106] => |4,44 m [107] => |- [108] => |350 [109] => |79,9 m [110] => |- [111] => |3,500 [112] => |219,3 m [113] => |- [114] => |35,000 [115] => |461,4 m [116] => |- [117] => |100,000 [118] => |567,8 m [119] => |- [120] => |225,000 [121] => |626,5 m [122] => |- [123] => |775,000 [124] => |687, 7 m [125] => |} [126] => Zatímco povrch [[severní polokoule]] je z 25 % pokryt permafrostem, jeho přítomnost na [[Jižní polokoule|jižní polokouli]] a zejména na Antarktidě je předmětem usilovného výzkumu. V oblasti [[Suchá údolí McMurdo|Dry Valleys]] v [[Viktoriina země|Zemi královny Viktorie]] ([[Antarktida]]) se nachází permafrost, jehož stáří se odhaduje na 8 milionů let.{{Citace elektronického periodika [127] => | titul = Permafrost v Antarktidě [128] => | periodikum = vesmir.cz [129] => | url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-1/permafrost-antarktide.html [130] => | datum přístupu = 2022-01-24 [131] => }} [132] => [133] => Kromě oblastí, které jsou pokryty ledovci, se permafrost nachází především v [[Rusko|Rusku]], dále v [[Kanada|Kanadě]] a [[Čína|Číně]]. V některých oblastech světa jde o poměrně mladý, současně se formující permafrost, zatímco v jiných částech jako je [[Sibiř]] nebo Aljaška, jde o zamrzlou půdu, jejíž existence staří je několik set tisíc let.{{Citace monografie [134] => | příjmení = French [135] => | jméno = Hugh M. [136] => | titul = The periglacial environment [137] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1001287597 [138] => | vydání = Fourth edition [139] => | místo = Hoboken, NJ [140] => | počet stran = 1 online resource [141] => | isbn = 978-1-119-13282-0 [142] => | isbn2 = 1-119-13282-7 [143] => | oclc = 1001287597 [144] => }} Doposud největší naměřená hloubka permafrostu dosahuje 1 493 metrů a to v povodí řek [[Lena]] a [[Jana (řeka)|Jana]] na Sibiři. [145] => [146] => === Aktivní vrstva === [147] => Permafrost může být překryt tzv. aktivní vrstvou, což je vrstva půdy vystavená sezónním cyklům mrznutí a tání. Někdy se označuje jako činná, tavná či regelační vrstva.{{Citace elektronické monografie|příjmení=Staff|vydavatel=[[International Permafrost Association]]|datum vydání=2014|url=http://ipa.arcticportal.org/resources/what-is-permafrost|datum přístupu=2014-02-28|url archivu=https://web.archive.org/web/20141108152521/http://ipa.arcticportal.org/resources/what-is-permafrost|datum archivace=2014-11-08|url-status=live|titul=What is Permafrost?}} [148] => [149] => Na aktivní vrstvu se váže několik procesů a jevů, z nichž výrazný je například mechanický rozpad [[Hornina|hornin]]. Důsledkem opakovaného rozmrzání a zamrzání sedimentů dochází k [[mrazové třídění|mrazovému třídění]] materiálu.{{Citace monografie [150] => | příjmení = Hornik [151] => | jméno = Stanislav [152] => | titul = Fyzická geografie II. [153] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [154] => | místo = Praha [155] => | rok vydání = 1986 [156] => }} Tloušťka aktivní vrstvy je ovlivňována ročním obdobím, [[Mikroklima|místními klimatickými podmínkami]] nebo třeba [[Globální oteplování|globálním oteplováním]]. Nejčastěji je 0,3 m až 4 m hluboká (mělká je podél [[Arktida|arktického pobřeží]]; hluboká je v jižní Sibiři a na [[Tibetská náhorní plošina|Qinghai-tibetské plošině]]). [157] => [158] => V aktivní vrstvě může růst vegetace. Přítomnost věčně zmrzlé půdy má významné důsledky pro [[ekosystém]]y. Mocnost aktivní vrstvy přímo ovlivňuje hloubku zakořeňování vegetace a možnosti budování úkrytů a nor různých živočichů. Příkladem je dominance [[Smrk černý|smrku černého]] v oblastech pokrytých permafrostem v Severní Americe, protože tento druh snese i velmi mělké zakořenění.C. Michael Hogan, [http://globaltwitcher.auderis.se/artspec_information.asp?thingid=44751 ''Black Spruce: Picea mariana'', GlobalTwitcher.com, ed. Nicklas Stromberg, November, 2008] {{Wayback|url=http://globaltwitcher.auderis.se/artspec_information.asp?thingid=44751 |date=20111005000000 }} [159] => [160] => == Klasifikace == [161] => [[Soubor:Circum-Arctic Map of Permafrost and Ground Ice Conditions.png|náhled|Rozšíření permafrostu na [[Severní polokoule|severní polokouli]] podle poměru zabrané plochy]] [162] => [163] => === Podle poměru zabrané plochy === [164] => Celosvětově se rozlišují čtyři základní kategorie permafrostu podle podílu rozlohy, kterou zabírají v dané oblasti. Souvislý permafrost zabírá 90–100 % plochy, nesouvislý 50–90 % plochy, sporadický 10–50 % plochy a izolovaný méně než 10 % vybrané plochy. Nejčastějším typem permafrostu je souvislý permafrost (z 50 %), zbytek tvoří nesouvislý permafrost (okolo 20 %) a sporadický či izolovaný permafrost (okolo 30 %). [165] => {{Citation|last1=Brown|first1=Roger J.E.|last2=Péwé|first2=Troy L.|title=Distribution of permafrost in North America and its relationship to the environment: A review, 1963–1973|journal=Permafrost: North American Contribution – Second International Conference|volume=2|pages=71–100|year=1973|isbn=9780309021159|url=https://books.google.com/books?id=SjErAAAAYAAJ&pg=PA72}} [166] => [167] => * '''Souvislý''' – průměrná roční teplota povrchu půdy pod −5 °C nemůže nikdy stačit k rozmrznutí permafrostu. Hranice souvislého permafrostu se po celém světě mění ve směru sever – jih v důsledku [[mikroklima]]tické dynamiky. Na jižní polokouli spadá ekvivalentní linie do oblasti [[Jižní oceán|Jižního oceánu]]. Obnažený povrch [[Antarktida|Antarktidy]] je z podstatné části pokryt permafrostem, který na pobřeží odtává. [168] => {{Citation|first1=Iain B.|last1=Campbell|first2=Graeme G. C.|last2=Claridge|editor-last=Margesin|editor-first=Rosa|contribution=Antarctic Permafrost Soils|isbn=978-3-540-69370-3|title=Permafrost Soils|volume=16|year=2009|pages=17–31|place=Berlin|publisher=Springer|doi=10.1007/978-3-540-69371-0_2|series=Soil Biology}}{{Citation|last=Heinrich|first=Holly|title=Permafrost Melting Faster Than Expected in Antarctica|newspaper=National Public Radio|date=July 25, 2013|url=https://stateimpact.npr.org/texas/2013/07/25/permafrost-melting-faster-than-expected-in-antarctica/|access-date=2016-04-23|archive-url=https://web.archive.org/web/20160503120018/https://stateimpact.npr.org/texas/2013/07/25/permafrost-melting-faster-than-expected-in-antarctica/|archive-date=2016-05-03|url-status=live}} [169] => {{Citation|last=Zoltikov|first=I.A.|title=Heat regime of the central Antarctic glacier|journal=Antarctica, Reports of the Commission, 1961|pages=27–40|date=1962|language=ru}}{{cite book|title=Frozen ground engineering|first1=Orlando B.|last1=Andersland|first2=Branko|last2=Ladanyi|publisher=Wiley|year=2004|page=5|url=https://books.google.com/books?id=knuKoWiQ-EAC|isbn=978-0-471-61549-1|edition=2nd}} [170] => * '''Nesouvislý''' – zabírá 50–90 % vybrané plochy. Obvykle se nachází v místech, kde je průměrná roční povrchová teplota půdy mezi -5 a 0 °C. Proto se vytváří spíše na místech, která jsou nějakým způsobem chráněna před teplem – obvykle na severním svahu (na jižním svahu pro jižní polokouli).{{Citation|first=S.D.|last=Robinson|editor-last=Phillips|contribution=Permafrost and peatland [[carbon sink]] capacity with increasing latitude|title=Permafrost|year=2003|pages=965–970|publisher=Swets & Zeitlinger|url=http://www.arlis.org/docs/vol1/ICOP/55700698/Pdf/Chapter_169.pdf|isbn=90-5809-582-7|display-authors=etal|display-editors=etal|access-date=2014-03-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20140302190815/http://www.arlis.org/docs/vol1/ICOP/55700698/Pdf/Chapter_169.pdf|archive-date=2014-03-02|url-status=live}} [171] => * '''Sporadický''' – pokrývá méně než 50 % krajiny a typicky se vyskytuje při průměrných ročních teplotách mezi 0 a -2 °C. [172] => [173] => === Podle obsahu vody (rozdíl mezi ledem a permafrostem) === [174] => Zatímco [[ledovec]] se skládá především z ledu, permafrost je nejčastěji směsí půdy a ledu. Existují i permafrosty, v nichž není voda přítomna, jde o tzv. ''suchý permafrost''. Led tvoří až 90 % celkové hmoty permafrostu. Objem veškerého podzemního ledu v permafrostu na Zemi se odhaduje na 0,2 až 0,5 x 10⁶ km³. Pokud ovšem obsah ledu v permafrostu překročí 250 % (hmotnostní poměr ledu k suché půdě), pak už jde o masivní [[led]], dále klasifikovaný na škále [[ledové bahno]] – čistý led. [175] => {{Citation|last1=Shumskiy|first1=P.A.|last2=Vtyurin|first2=B.I.|title=Underground ice|journal=Permafrost International Conference|issue=1287|pages=108–13|year=1963}} [176] => {{Citation|last1=Mackay|first1=J.R.|last2=Dallimore|first2=S.R.|title=Massive ice of Tuktoyaktuk area, Western Arctic coast, Canada|journal=Canadian Journal of Earth Sciences|volume=29|issue=6|pages=1234–42|doi=10.1139/e92-099|year=1992|bibcode=1992CaJES..29.1235M}} [177] => [178] => * '''Zasypaný povrchový led''' – oblast permafrostu, tvořená pohřbeným masivním ledem, který pochází ze sněhu, zamrzlého jezera či z [[Mořský led|mořského ledu]], nebo z [[Aufeis (geologie)|aufeis]] (uvízlého říčního ledu), ale nejčastěji z ledovcového ledu.Astakhov, 1986; Kaplanskaya and Tarnogradskiy, 1986; Astakhov and Isayeva, 1988; French, 1990; Lacelle et al., 2009 [179] => * '''Intrasedimentální led''' – tvoří se místním zamrzáním podzemních vod. Převládá zde segregační, intruzívní a injektážní led. [180] => [181] => === Podle vzniku === [182] => Z genetického hlediska rozlišujeme dva typy permafrostu a to epigenetický, který se tvoří až po vzniku zeminy/půdy a syngenetický, tvořící se současně s usazováním [[Sedimentace (geologie)|sedimentu]]. Rozdíly v obou typech spočívají především v rozmístění ledu. Epigenetický typ má [[Heterogenní směs|heterogenní]] strukturu, která je podmíněna zmrznutím shora, a proto je také podzemní led zastoupen ve svrchním horizontu permafrostu. U syngenetického typu je podzemní led rozložen rovnoměrněji v celém profilu mrzloty, přičemž množství zemního ledu je celkově větší než u typu epigenetického. [183] => [184] => == Terminologie: krajinné segmenty a doprovodné jevy == [185] => [[Soubor:Ice wedge.jpg|náhled|Ledový klín]] [186] => [[Soubor:Ice wedge pseudomorph.jpg|náhled|Prostor po bývalém ledovém klínu v miocenním štěrkovém ložisku, který byl následně zaplněn spraší. [[Lorenziberg]], [[Německo]]]][[Soubor:Melting pingo wedge ice.jpg|náhled|Strukturální půda okolo pinga v blízkosti [[Tuktoyaktuk]]u, [[Kanada]]]] [187] => Pravidelné zamrzání a rozmrzání aktivní vrstvy permafrostu se projevuje ve zvláštních geomorfologických útvarech všech velikostí. V aktivní vrstvě dochází ke [[Kryoturbace|kryoturbacím]], tedy pohybům půdy jak ve vertikálním tak i v horizontálním směru.{{Citace elektronického periodika [188] => | titul = kryoturbace - Geologická encyklopedie [189] => | periodikum = www.geology.cz [190] => | url = http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?kryoturbace [191] => | datum přístupu = 2022-01-23 [192] => }} Půdy, jejichž hlavním půdotvorným činitelem je mráz, a které obsahují permafrost alespoň dva metry pod povrchem, se nazývají [[kryosol]]y.{{Citace elektronického periodika [193] => | titul = Kryosoly [194] => | periodikum = leporelo.info [195] => | url = https://leporelo.info/kryosoly [196] => | datum přístupu = 2022-01-27 [197] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220127124638/https://leporelo.info/kryosoly [198] => | datum archivace = 2022-01-27 [199] => }}{{Citace monografie [200] => | titul = Permafrost : proceedings of the 8th International Conference on Permafrost, 21-25 July 2003, Zurich, Switzerland [201] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/123316835 [202] => | vydavatel = A.A. Balkema [203] => | místo = Rotterdam [204] => | počet stran = 2 volumes (xxvii, 1322 pages) [205] => | isbn = 90-5809-582-7 [206] => | isbn2 = 978-90-5809-582-4 [207] => | oclc = 123316835 [208] => }} [209] => [210] => '''Ledový klín''' – útvar, který vznikne, když do puklin v permafrostu zateče voda a zmrzne. Přítomnost pozůstatků ledových klínů lze pozorovat i v ČR, např. mezi obcemi [[Kralupy nad Vltavou]] a [[Velvary]] nebo [[Horní Kalná|Horní]] a [[Dolní Kalná]]. '''Mrazový klín''' – podobný útvar, který vznikne, když do puklin zateče rozbředlá hmota z aktivní vrstvy.{{Citace elektronického periodika [211] => | titul = Krkonoše a Jizerské hory: Zobrazení článku [212] => | periodikum = krkonose.krnap.cz [213] => | url = http://krkonose.krnap.cz/apex/f?p=104:4:::NO:RP,4:P4_ID,P4_CP:2019-08-19,7 [214] => | datum přístupu = 2022-01-24 [215] => }} [216] => [217] => '''Strukturní půdy''' – půdy, na jejichž povrchu se přirozenou cestou vytvářejí nápadné geometrické obrazce většinou ohraničené kamením. Jsou typické pro kamenité rovinaté podloží. Hlavním činitelem jejich vzniku je [[mrazové třídění]] nehomogenního materiálu. [218] => * '''Polygonální půdy''' – půdy, které na povrchu vytváří geometrické útvary, především mnohoúhelníky nebo kruhy či prstence, a to na rovinatém terénu se sklonem do 5°. Jde o útvary s mírně vyklenutým středem, na jejichž okraji je soustředěn hrubší materiál. Mohou mít průměr i několik metrů. Můžeme je pozorovat také v České republice na plochých hřebenech [[Krkonoše|Krkonoš]] ([[Luční hora]]), [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]] ([[Velká hole|Vysoká hole]], [[Břidličná hora|Břidličná]]), dále také na [[Slovensko|Slovensku]] ([[Vysoké Tatry]]). [219] => ** '''Brázděné půdy''' – jedná se [[de facto]] o polygonální půdy, ale tentokrát na ukloněném svahu. Z tohoto důvodu jsou geometrické tvary protažené ve směru sklonu svahu. Mají tedy oválný tvar. Vytvářejí se na svazích se sklonem 5° až 25°. [220] => ** '''Dlážděné půdy''' – jsou méně častým případem polygonálních půd. Vznikají mrazovým vytříděním silně zvlhčeného hrubého materiálu, jenž se koncentruje při povrchu a vytváří efekt dlažby. [221] => [[Soubor:Ibyuk - Canada's Tallest Pingo.jpg|náhled|Největší pingo v [[Kanada|Kanadě]] „Ibyuk"]] [222] => [[Soubor:Поездка в Майю 03.06.2018 (03).jpg|náhled|Alas začleněný do krajiny, Megino-Kangalasský region, [[Sacha|Jakutsko]], [[Rusko]]]] [223] => [[Soubor:Satellite View of the Thaw-Lake Plain (3cb35dd0-5a5b-4cd1-9637-99c77958e798).jpg|náhled|Satelitní snímek permafrostu. A - polygonální půda v místech bývalého jezera, B - pingo, C - jedoma.]] [224] => '''Kryopedimenty''' - svažitý povrch ([[Pediment (geomorfologie)|pediment]]) vzniklý působením [[Kryogenní pochody|kryogenních pochodů]] za přítomnosti permafrostu. Rozlišujeme okrajové kryopedimenty a údolní kryopedimenty. Vznikají působením nízkých teplot, dělí se podle tvaru a velikosti na makro, mezo a mikro.{{Citace elektronického periodika [225] => | příjmení = HRUBAN [226] => | jméno = ROBERT [227] => | titul = Geomorfologické tvary [228] => | periodikum = Moravské Karpaty [229] => | url = http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/geomorfologie/geomorfologicke-tvary/#Kryogenni_tvary [230] => | datum vydání = 2014 [231] => | datum přístupu = 2022-24-01 [232] => }} Pro permafrost jsou významné následují [[kryogenní tvar]]y: [233] => [234] => * '''Kryoplanační terasy''' – plošina či terasa ohraničená [[Mrazový srub|mrazovým srubem]] nebo [[Mrazový sráz|mrazovým srázem]]. Viz např. [[kryoplanace]] a [[kryoplén]], [[Oblík (geologie)|oblík]], [[nivační deprese]], [[mrazová poušť]].{{Citace monografie [235] => | příjmení = Blažková [236] => | jméno = Miroslava [237] => | titul = Zákaldy geomorfologie [238] => | vydavatel = Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta životního prostředí [239] => | místo = Ústí nad Labem [240] => | rok vydání = 2010 [241] => | isbn = 978-80-7414-313-7 [242] => }} [243] => * '''Kryogenní kupy''' [244] => ** '''Pingo''' (hydrolakolit, bulgunjach) – je izolovaná vyvýšenina pokrytá vrstvou půdy. Pojmenování pochází z [[Inuitština|domorodého jazyka Inuitů]], kde se výraz pingo používá pro „malý kopec“.{{Citace periodika [245] => | příjmení = Mackay [246] => | jméno = J. Ross [247] => | titul = The Birth and Growth of Porsild Pingo, Tuktoyaktuk Peninsula, District of Mackenzie [248] => | periodikum = ARCTIC [249] => | datum vydání = 1988-01-01 [250] => | ročník = 41 [251] => | číslo = 4 [252] => | strany = 267–274 [253] => | issn = 1923-1245 [254] => | doi = 10.14430/arctic1731 [255] => | jazyk = en [256] => | url = https://journalhosting.ucalgary.ca/index.php/arctic/article/view/64785 [257] => | datum přístupu = 2022-01-23 [258] => }} [[Pingo]] je typické pro severoamerickou a sibiřskou [[Tundra|tundru]], výška pinga může dosáhnout až 70 m a šířka až 1000 m, má minerální nebo ledové jádro.{{Citace elektronického periodika [259] => | titul = 10(ag) Periglacial Processes and Landforms [260] => | periodikum = www.physicalgeography.net [261] => | url = http://www.physicalgeography.net/fundamentals/10ag.html [262] => | datum přístupu = 2022-01-23 [263] => }} Vyvíjí se na rovných nebo mírně ukloněných plochách, často v [[Sníženina|depresích]]. Na vrcholu se nachází nejslabší vrstva sedimentů a často je vrcholek propadlý do sebe vlivem termokrasového zvětrávání, čímž vzniká na vrcholu [[Sníženina|deprese]]. Odhaduje se, že na Zemi je více než 11 000 ping.{{Citace periodika [264] => | příjmení = Grosse [265] => | jméno = G. [266] => | příjmení2 = Jones [267] => | jméno2 = B. M. [268] => | titul = Spatial distribution of pingos in northern Asia [269] => | periodikum = The Cryosphere [270] => | datum vydání = 2011-01-07 [271] => | ročník = 5 [272] => | číslo = 1 [273] => | strany = 13–33 [274] => | issn = 1994-0416 [275] => | doi = 10.5194/tc-5-13-2011 [276] => | jazyk = English [277] => | url = https://tc.copernicus.org/articles/5/13/2011/ [278] => | datum přístupu = 2022-01-23 [279] => }} Oblast poloostrova [[Tuktoyaktuk]] v Kanadě má největší koncentraci ping na světě s celkovým počtem 1350 ping.{{Citace periodika [280] => | příjmení = Mackay [281] => | jméno = J. [282] => | titul = Pingo Growth and collapse, Tuktoyaktuk Peninsula Area, Western Arctic Coast, Canada: a long-term field study [283] => | periodikum = Géographie physique et Quaternaire [284] => | datum vydání = 1998 [285] => | ročník = 52 [286] => | číslo = 3 [287] => | strany = 271–323 [288] => | issn = 0705-7199 [289] => | doi = 10.7202/004847ar [290] => | jazyk = en [291] => | url = https://www.erudit.org/fr/revues/gpq/1998-v52-n3-gpq153/004847ar/ [292] => | datum přístupu = 2022-01-23 [293] => }} V současnosti jsou [[Pingo|pinga]] známá pouze z oblastí souvislého permafrostu a arktické tundry.{{Citace elektronické monografie|příjmení=Pidwirny|jméno=M|url=http://www.physicalgeography.net/fundamentals/10ag.html|year=2006|titul=Periglacial Processes and Landforms; Fundamentals of Physical Geography}} [294] => ** '''Palsy''' – v podstatě menší pinga čočkovitého tvaru, v průměru mají 1 až 5 m.{{Citace periodika [295] => | příjmení = Grab [296] => | jméno = Stefan [297] => | titul = Aspects of the geomorphology, genesis and environmental significance of earth hummocks (thúfur, pounus): miniature cryogenic mounds [298] => | periodikum = Progress in Physical Geography: Earth and Environment [299] => | datum vydání = 2005-06 [300] => | ročník = 29 [301] => | číslo = 2 [302] => | strany = 139–155 [303] => | issn = 0309-1333 [304] => | doi = 10.1191/0309133305pp440ra [305] => | url = http://dx.doi.org/10.1191/0309133305pp440ra [306] => | datum přístupu = 2022-01-24 [307] => }} V ruštině se používá označení „bugristyje bolota“ či bugor pučenija. Jedná se o zmrzlé rašeliniště. Původ je tedy biogenní. Mohou existovat i [[plovoucí palsy]], což jsou menší kopečky plující v hluboké vodě podobně jako kusy ledovce. Nad hladinu vyčnívá pouze 1/9 útvaru. Pro vznik je důležitý především mech, který nasává velké množství vody. S promrzáním mechů vznikají kopečky.{{Citace monografie [308] => | příjmení = Kociánová [309] => | jméno = Milena [310] => | příjmení2 = Janovská [311] => | jméno2 = Vlasta [312] => | titul = Palsy a lithalsy, proč ano, proč ne v minulosti v Krkonoších [313] => | vydání = Opera Corcontica [314] => | vydavatel = Správa Krkonošského národního parku [315] => | místo = Vrchlabí [316] => | rok vydání = 2010 [317] => | isbn = 978-80-86418-76-6 [318] => }} [319] => ** '''Lithalsy''' – podobné jako palsy, ale tentokrát vznikají na minerogenním podloží (opak biogenního). [320] => ** '''Thufury''' – kopečkovité mikroformy s minerálním jádrem. Jejich výška se pohybuje okolo 30 cm, ale mohou dosahovat až 1 m. Thufury vznikají [[Mrazové třídění|mrazovým tříděním]] a působením vegetace. Nevyskytují se samostatně, ale ve skupinkách. Můžeme se s nimi setkat v [[Subpolární pás|subarktické zóně]] ([[Sibiř]], [[Island]], [[Aljaška]]), ale i v [[Alpy|Alpách]], [[Karpaty|Rumunských Karpatech]] a v ČR v [[Hrubý Jeseník|Hrubém Jeseníku]].{{Citace elektronického periodika [321] => | titul = Thufury – klenoty z doby ledové [322] => | periodikum = Témata [323] => | url = https://temata.rozhlas.cz/thufury-klenoty-z-doby-ledove-7855536 [324] => | datum vydání = 2010-07-19 [325] => | jazyk = cs [326] => | datum přístupu = 2022-01-23 [327] => }} Dále např. '''pounikos''' – malé kopečky ať už minerogenní nebo rašelinné. [328] => [329] => '''Termokrasové jevy''' – při degradaci permafrostu vznikají převážně vkleslé tvary v [[Reliéf (geografie)|georeliéfu]], které souborně označujeme jako [[termokrasové tvary]]. K degradaci permafrostu dochází z boku nebo shora. Jednoduše řečeno, v letním období taje led v aktivní vrstvě a nadloží sesedává nebo se propadává. Vznikají termokrasové tvary, které mají podobu dutin, prohlubní, bezodtokých [[Sníženina|depresí]], a v dalším vývoji mohou podnítit vznik strží a sesuvů. [330] => * '''Alas''' – pokleslá forma georeliéfu s rovným plochým dnem a se strmými svahy. Vzniká pouze po vyschnutí jezera, které bylo naplněno vodou po tajícím permafrostu. S tím také souvisí bajdžarachy, které vznikají odvodněním rozpuštěných ledových klínů právě do alasů. Alas je typický pro nížinatý kryogenní reliéf (např. asijská část Ruska). Dosahuje plochy od desítek m² po několik km² a hloubku 15 – 30 m. Vzniká tzv. termokras.{{Citace elektronického periodika [331] => | titul = alas [332] => | periodikum = Encyclopaedia Beliana [333] => | url = https://beliana.sav.sk/heslo/alas-0 [334] => | jazyk = sk [335] => | datum přístupu = 2022-01-24 [336] => }}{{Citace periodika [337] => | příjmení = Veremeeva [338] => | jméno = Alexandra [339] => | příjmení2 = Nitze [340] => | jméno2 = Ingmar [341] => | příjmení3 = Günther [342] => | jméno3 = Frank [343] => | titul = Geomorphological and Climatic Drivers of Thermokarst Lake Area Increase Trend (1999–2018) in the Kolyma Lowland Yedoma Region, North-Eastern Siberia [344] => | periodikum = Remote Sensing [345] => | datum vydání = 2021-01 [346] => | ročník = 13 [347] => | číslo = 2 [348] => | strany = 178 [349] => | doi = 10.3390/rs13020178 [350] => | jazyk = en [351] => | url = https://www.mdpi.com/2072-4292/13/2/178 [352] => | datum přístupu = 2022-01-26 [353] => }} [354] => * '''Bajdžarachy''' – formace pravidelných kopečků vždy obkroužených ledovým klínem. Průměr je do 20 m, běžná výška se pohybuje okolo 3 – 4 m. Ve středu bajdžarachu zůstává pahorek tvořený zamrzlými sypkými horninami ([[jíl]]y, [[Rašelina|rašelinou]]).{{Citace elektronického periodika [355] => | titul = bajdžarach [356] => | periodikum = Encyclopaedia Beliana [357] => | url = https://beliana.sav.sk/heslo/bajdzarach [358] => | jazyk = sk [359] => | datum přístupu = 2022-01-24 [360] => }} Nejčastěji jsou k nalezení s alasy v blízkosti vodních ploch. Jsou uspořádány šachovnicově. Typické jsou pro severní části Ruska, zejména [[Jakutsko|Jakutska]]. Drenážní kanálky po bývalých ledových klínech (místní název ''rassokh'') postupně erodují bajdžarachy a ty tak rychle zanikají. Jejich maximální životnost se pohybuje v rádu desítek let. Jsou často pokryty kvetoucí vegetací.{{Citace periodika [361] => | příjmení = Mikhailov [362] => | jméno = I. S. [363] => | titul = Changes in the Soil-Plant Cover of the High Arctic of Eastern Siberia [364] => | periodikum = Eurasian Soil Science [365] => | datum vydání = 2020-06-01 [366] => | ročník = 53 [367] => | číslo = 6 [368] => | strany = 715–723 [369] => | issn = 1556-195X [370] => | doi = 10.1134/S1064229320060083 [371] => | jazyk = en [372] => | url = https://doi.org/10.1134/S1064229320060083 [373] => | datum přístupu = 2022-01-26 [374] => }} Před svým zánikem mají tvar pyramidy. [375] => * '''Termokrasová jezera''' – vznikla v důsledku tání permafrostu s následným poklesem a mohou emitovat značné objemy [[Methan|metanu]].{{Citace periodika [376] => | příjmení = Strauss [377] => | jméno = Jens [378] => | příjmení2 = Schirrmeister [379] => | jméno2 = Lutz [380] => | příjmení3 = Grosse [381] => | jméno3 = Guido [382] => | titul = Deep Yedoma permafrost: A synthesis of depositional characteristics and carbon vulnerability [383] => | periodikum = Earth-Science Reviews [384] => | datum vydání = 2017-09-01 [385] => | ročník = 172 [386] => | strany = 75–86 [387] => | issn = 0012-8252 [388] => | doi = 10.1016/j.earscirev.2017.07.007 [389] => | jazyk = en [390] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0012825217300508 [391] => | datum přístupu = 2022-01-27 [392] => }} [393] => * '''Termoeroze říčního koryta''' – voda v proudící řece [[Eroze|eroduje]] permafrost v břehu řeky. Koryta jsou pak neúměrně široká, břehy jsou strmé a dochází často k sesuvům. [394] => * Dále [[Yedoma|yedomy]], glacisy a taryny. [395] => [396] => '''Nemrznoucí části permafrostu''' [397] => [398] => * '''Talik''' – je nezmrzlá vrstva zeminy uzavřená v permafrostu. Jejím dalším promrzáním může vzniknout [[hydrolakolit]] zvaný [[pingo]]. Vyskytuje se v permafrostu v důsledku anomálie v tepelných, [[Hydrologie|hydrologických]] nebo hydrochemických podmínkách. Tyto nezmrzlé [[sediment]]y mohou být hluboké několik desítek metrů. [[Talik (geomorfologie)|Talik]] může být uzavřené těleso pod povrchem, pod [[Termokrasové jezero|termokrasovým jezerem]] nebo otevřené těleso s vazbou na regionální podzemní vodu.{{Citace elektronického periodika [399] => | titul = Talik - an overview {{!}} ScienceDirect Topics [400] => | periodikum = www.sciencedirect.com [401] => | url = https://www.sciencedirect.com/topics/earth-and-planetary-sciences/talik [402] => | datum přístupu = 2022-01-23 [403] => }} [404] => [405] => * '''Kryopegy''' - jde o nemrznoucí podzemní zásoby vody, ve kterých je [[bod tuhnutí]] snížen díky zvýšenému obsahu rozpuštěných minerálů.{{Citace periodika [406] => | příjmení = Gilichinsky [407] => | jméno = D. [408] => | příjmení2 = Rivkina [409] => | jméno2 = E. [410] => | příjmení3 = Shcherbakova [411] => | jméno3 = V. [412] => | titul = Supercooled Water Brines Within Permafrost—An Unknown Ecological Niche for Microorganisms: A Model for Astrobiology [413] => | periodikum = Astrobiology [414] => | datum vydání = 2003-06 [415] => | ročník = 3 [416] => | číslo = 2 [417] => | strany = 331–341 [418] => | issn = 1531-1074 [419] => | doi = 10.1089/153110703769016424 [420] => | jazyk = en [421] => | url = http://www.liebertpub.com/doi/10.1089/153110703769016424 [422] => | datum přístupu = 2022-01-26 [423] => }} V podstatě se jedná o podzemní slaná jezírka. Mohou dočasně fungovat jako refugium pro [[mikroby]]. Jedná se o nově objevený fenomén, který je zajímavý svým neobvyklým [[biotop]]em.{{Citace elektronického periodika [424] => | titul = Voda pod aljašským permafrostem je překvapivě bohatá na mikroby {{!}} Nedd.cz [425] => | periodikum = nedd.tiscali.cz [426] => | url = https://nedd.tiscali.cz/voda-pod-aljasskym-permafrostem-je-prekvapive-bohata-na-mikroby-331052 [427] => | jazyk = cs [428] => | datum přístupu = 2022-01-26 [429] => }} [430] => [431] => '''Soliflukce''' – jev, při němž stéká aktivní vrstva permafrostu po svahu, zejména pokud má podloží vyšší podíl jílovité frakce v zemině. Výsledkem jsou rozsáhlé [[Soliflukční plášť|soliflukční pláště]] na úpatí kopců. Viz [[půdotok]].{{Citace periodika [432] => | příjmení = Matsuoka [433] => | jméno = Norikazu [434] => | titul = Solifluction rates, processes and landforms: a global review [435] => | periodikum = Earth-Science Reviews [436] => | datum vydání = 2001-10-01 [437] => | ročník = 55 [438] => | číslo = 1 [439] => | strany = 107–134 [440] => | issn = 0012-8252 [441] => | doi = 10.1016/S0012-8252(01)00057-5 [442] => | jazyk = en [443] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0012825201000575 [444] => | datum přístupu = 2022-01-23 [445] => }}{{Citace elektronické monografie|příjmení=Hasemyer|jméno=David|datum přístupu=7 January 2022|datum vydání=20 December 2021|url=https://insideclimatenews.org/news/20122021/alaska-frozen-debris-lobes-dalton-highway-pipeline-climate-change/|titul=Unleashed by Warming, Underground Debris Fields Threaten to 'Crush' Alaska’s Dalton Highway and the Alaska Pipeline; Inside Climate News}}{{Cite journal|doi=10.5194/nhess-12-1521-2012|volume=12|pages=1521–1537|last1=Daanen|first1=Ronald|last2=Grosse|first2=Guido|last3=Darrow|first3=Margaret|last4=Hamilton|first4=T.|last5=Jones|first5=Benjamin|title=Rapid movement of frozen debris-lobes: Implications for permafrost degradation and slope instability in the south-central Brooks Range, Alaska|journal=Natural Hazards Earth System Science|date=21 May 2012}}{{Citace elektronické monografie|datum vydání=7 January 2022|datum přístupu=7 January 2022|series=FDLs|url=https://fdlalaska.org/|titul=FDL: Frozen Debris Lobes; [[University of Alaska Fairbanks]]}} [446] => [447] => * '''Opilý les''' – stromy v porostu mají vychýlené kmeny do různých směrů. Vychýlení kmenů vzniká propadáním nebo ujížděním půdy vlivem gravitačního působení. Viz [[opilý les]].{{Cite book|last=Huissteden|first=J. van|url=https://books.google.com/books?id=mZPHDwAAQBAJ&q=permafrost+thaw|title=Thawing Permafrost: Permafrost Carbon in a Warming Arctic|date=2020|publisher=Springer Nature|isbn=978-3-030-31379-1|pages=296|language=en}} [448] => [449] => '''Metanové krátery''' – dutiny vznikající v talicích nahromaděním metanu z tajícího permafrostu. Nahromaděný metan může pod velkým tlakem explodovat za vzniku otevřeného kráteru v zemi.{{Citace periodika [450] => | příjmení = Chuvilin [451] => | jméno = Evgeny [452] => | příjmení2 = Sokolova [453] => | jméno2 = Natalia [454] => | příjmení3 = Davletshina [455] => | jméno3 = Dinara [456] => | titul = Conceptual Models of Gas Accumulation in the Shallow Permafrost of Northern West Siberia and Conditions for Explosive Gas Emissions [457] => | periodikum = Geosciences [458] => | datum vydání = 2020-05 [459] => | ročník = 10 [460] => | číslo = 5 [461] => | strany = 195 [462] => | doi = 10.3390/geosciences10050195 [463] => | jazyk = en [464] => | url = https://www.mdpi.com/2076-3263/10/5/195 [465] => | datum přístupu = 2022-01-23 [466] => }}{{Citace elektronického periodika [467] => | titul = Na Sibiři vybuchl metan nahromaděný pod permafrostem [468] => | periodikum = Seznam Zprávy [469] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [470] => | vydavatel = Seznam.cz [471] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [472] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/na-sibiri-vybuchl-metan-nahromadeny-pod-permafrostem-117800 [473] => | datum přístupu = 2022-01-23 [474] => }}{{Citace elektronického periodika [475] => | příjmení = Cápová [476] => | jméno = Michaela [477] => | titul = Vědci už vědí, co způsobuje tajemné sibiřské krátery - Echo24.cz [478] => | periodikum = echo24.cz [479] => | url = https://echo24.cz/a/wQv78/vedci-uz-vedi-co-zpusobuje-tajemne-sibirske-kratery [480] => | datum vydání = 2014-08-06 [481] => | jazyk = cs [482] => | datum přístupu = 2022-01-27 [483] => }} [484] => [485] => Dále v souvislosti s permafrostem vznikají [[termokar]]y, [[Ďujoď|ďujodi]], suchá údolí, nesouměrná údolí, úpady, [[Kamenné moře|kamenná moře]], [[Kamenný proud|kamenné proudy]], tory, deprese na vrcholu pinga a další jevy jako např. [[Bludný balvan|bludné balvany]] (souvky).{{Citace monografie [486] => | příjmení = DEMEK, Jaromír; QUITT, Evžen; RAUŠER, Jaroslav [487] => | titul = Úvod do obecné fyzické geografie [488] => | vydavatel = Academia [489] => | místo = Praha [490] => | rok vydání = 1976 [491] => | počet stran = 400 [492] => }} [493] => [494] => [495] => Soubor:Mackenzie Delta, Pingo, Tuktoyaktuk (2).jpg|Dvě pinga na pobřeží [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]], Mackenzie Delta [496] => Soubor:Palsaaerialview.jpg|Palsy [497] => Soubor:Ice-wedge hg.jpg|Ledové klíny z povrchu a mezi nimi vyvýšené bajdžarachy [498] => Soubor:Hummocks on Cox Tor.jpg|Thufurové pole v západním [[Dartmoor]]u, [[Anglie]] [499] => Soubor:1-Steenwijk - De Eese - Pingo-001.JPG|Kráter po úniku metanu z permafrostu (2012) [500] => Soubor:Permafrost thaw ponds in Hudson Bay Canada near Greenland (cropped).jpg|Termokrasová jezírka v Hudson Bay nedaleko [[Grónsko|Grónska]], [[Kanada]] [501] => Soubor:Ice wedge iceland.jpg|Ledové klíny z povrchu, [[Špicberky]], [[Norsko]] [502] => Soubor:Alaska patterned ground 1973.jpg|Polygonální půda, [[Aljaška]], [[Spojené státy americké|USA]] [503] => Soubor:Vibrant geometry (9906168084).jpg|Polygonální půda [504] => Soubor:Permafrost - polygon.jpg|Polygonální půda [505] => Soubor:Permafrost stone-rings hg.jpg|Kamenné záhonky, [[Špicberky]], [[Norsko]] [506] => Soubor:20070801 forest.jpg|Opilý les, [[Sibiř]], [[Rusko]] [507] => [508] => [509] => == Permafrost jako úložiště uhlíku == [510] => Půdy obecně jsou největší zásobárnou [[uhlík]]u v suchozemských [[ekosystém]]ech. Obzvláště důležité pro ukládání uhlíku jsou permafrostové půdy, které uhlík nejen obsahují, ale i vstřebávají prostřednictvím [[kryoturbace]] a kryogenních procesů.{{Citace periodika [511] => | příjmení = Tarnocai [512] => | jméno = C. [513] => | příjmení2 = Canadell [514] => | jméno2 = J. G. [515] => | příjmení3 = Schuur [516] => | jméno3 = E. A. G. [517] => | titul = Soil organic carbon pools in the northern circumpolar permafrost region [518] => | periodikum = Global Biogeochemical Cycles [519] => | datum vydání = 2009-06 [520] => | ročník = 23 [521] => | číslo = 2 [522] => | strany = n/a–n/a [523] => | issn = 0886-6236 [524] => | doi = 10.1029/2008gb003327 [525] => | url = https://doi.org/10.1029/2008GB003327 [526] => | datum přístupu = 2022-01-27 [527] => }}{{Cite journal|last1=Natali|first5=Sarah M.|last2=Watts|first2=Jennifer D.|last3=Rogers|first3=Brendan M.|last4=Potter|first4=Stefano|last9=Arndt|first1=Susan M.|last6=Selbmann|first6=Anne-Katrin|last7=Sullivan|first7=Patrick F.|last8=Abbott|first8=Benjamin W.|last5=Ludwig|first9=Kyle A.|volume=9|issue=11|last11=Björkman|first11=Mats P.|date=2019-10-21|title=Large loss of CO 2 in winter observed across the northern permafrost region|journal=Nature Climate Change|language=en|last10=Birch|first10=Leah|pages=852–857|doi=10.1038/s41558-019-0592-8|bibcode=2019NatCC...9..852N|issn=1758-6798|hdl=10037/17795|s2cid=204812327|hdl-access=free}}{{Cite journal|doi=10.1126/science.1175176|title=Large-Scale Controls of Methanogenesis Inferred from Methane and Gravity Spaceborne Data|year=2010|last1=Bloom|first1=A. A.|last2=Palmer|first2=P. I.|last3=Fraser|first3=A.|last4=Reay|first4=D. S.|last5=Frankenberg|first5=C.|journal=Science|volume=327|pages=322–325|pmid=20075250|issue=5963|bibcode=2010Sci...327..322B|s2cid=28268515|url=https://authors.library.caltech.edu/57435/2/Bloom.SOM.pdf}}{{Citace periodika [528] => | příjmení = Kane [529] => | jméno = E. S. [530] => | příjmení2 = Vogel [531] => | jméno2 = J. G. [532] => | titul = Patterns of Total Ecosystem Carbon Storage with Changes in Soil Temperature in Boreal Black Spruce Forests [533] => | periodikum = Ecosystems [534] => | datum vydání = 2009-02-01 [535] => | ročník = 12 [536] => | číslo = 2 [537] => | strany = 322–335 [538] => | issn = 1435-0629 [539] => | doi = 10.1007/s10021-008-9225-1 [540] => | jazyk = en [541] => | url = https://doi.org/10.1007/s10021-008-9225-1 [542] => | datum přístupu = 2022-01-27 [543] => }} [544] => [545] => Studie odhadují, že obsah uhlíku v půdě severního cirkumpolárního permafrostu je přibližně 1700 [[Předpona soustavy SI|Pg]] neboli '''1700 miliard tun uhlíku''' (1 Pg = 1 Gt = 10¹⁵g). Tyto zásoby představují téměř polovinu veškerého [[Organická sloučenina|organického]] materiálu obsaženého ve všech půdách na Zemi. Permafrost obsahuje podle tohoto odhadu dvakrát více uhlíku, než je obsaženo v současné atmosféře naší planety{{cite journal|doi=10.1126/science.1128908|date=Jun 2006|author=Zimov, Sa; Schuur, Ea; Chapin, Fs, 3Rd|title=Climate change. Permafrost and the global carbon budget.|volume=312|issue=5780|pages=1612–3|issn=0036-8075|pmid=16778046|journal=Science|s2cid=129667039}} a čtyřikrát více uhlíku, než bylo vypuštěného do atmosféry v důsledku lidské činnosti v moderní době. [546] => [547] => Ve svrchním horizontu permafrostu (hloubka 0–30 cm) se nachází přibližně 200 Pg organického uhlíku. Horizont 0–100 cm obsahuje odhadem 500 Pg uhlíku a horizont 0–300 cm 1024 Pg uhlíku. Tyto odhady více než zdvojnásobily dřívější odhady zásob uhlíku v permafrostu.{{Citace periodika [548] => | příjmení = Bockheim [549] => | jméno = J. G. [550] => | příjmení2 = Hinkel [551] => | jméno2 = K. M. [552] => | titul = The Importance of “Deep” Organic Carbon in Permafrost-Affected Soils of Arctic Alaska [553] => | periodikum = Soil Science Society of America Journal [554] => | datum vydání = 2007-11 [555] => | ročník = 71 [556] => | číslo = 6 [557] => | strany = 1889–1892 [558] => | issn = 0361-5995 [559] => | doi = 10.2136/sssaj2007.0070n [560] => | url = https://doi.org/10.2136/sssaj2007.0070N [561] => | datum přístupu = 2022-01-27 [562] => }} Velké množství metanu se nalézá v ložiscích [[Zemní plyn|zemního plynu]], v podmořských talicích a v permafrostu. V permafrostu se metan vyskytuje v klatrátech, což jsou jednoduše řečeno bublinky plynu zamrzlé ve vodním ledu (hydráty plynu).{{Cite journal|doi=10.1029/2007JG000569|last3=Chapin|year=2008|last1=Walter|first1=K. M.|last2=Chanton|first2=J. P.|author-link2=Jeff Chanton|title=Methane production and bubble emissions from arctic lakes: Isotopic implications for source pathways and ages|last4=Schuur|first3=F. S.|first4=E. A. G.|last5=Zimov|first5=S. A.|journal=Journal of Geophysical Research|volume=113|pages=G00A08|bibcode=2008JGRG..11300A08W}}{{Cite journal|first1=Natalia|last1=Shakhova|first2=Igor|last2=Semiletov|title=Methane release and coastal environment in the East Siberian Arctic shelf|journal=Journal of Marine Systems|volume=66|pages=227–243|year=2007|doi=10.1016/j.jmarsys.2006.06.006|issue=1–4|bibcode=2007JMS....66..227S|citeseerx=10.1.1.371.4677}} Další zásoby uhlíku existují v [[Jedoma|jedomech]] (400 Pg), [[spraš]]ových ložiscích, která jsou bohatá na uhlík. Ta se nacházejí na Sibiři a v izolovaných oblastech Severní Ameriky a v celé Arktidě (240 Pg). [563] => [564] => Jedoma je permafrost s vysokým obsahem [[Biomasa|biomasy]] z období [[pleistocén]]u.{{Citace elektronického periodika [565] => | titul = yedoma {{!}} National Snow and Ice Data Center [566] => | periodikum = nsidc.org [567] => | url = https://nsidc.org/cryosphere/glossary/term/yedoma [568] => | datum přístupu = 2022-01-27 [569] => }} Takový permafrost je neobvykle bohatý na organický uhlík, který tvoří asi 2 % jeho celkové hmotnosti. Obsah ledu v tomto permafrostu je 50–90 %.{{Citace periodika [570] => | příjmení = Walter [571] => | jméno = K. M. [572] => | příjmení2 = Zimov [573] => | jméno2 = S. A. [574] => | příjmení3 = Chanton [575] => | jméno3 = J. P. [576] => | titul = Methane bubbling from Siberian thaw lakes as a positive feedback to climate warming [577] => | periodikum = Nature [578] => | datum vydání = 2006-09 [579] => | ročník = 443 [580] => | číslo = 7107 [581] => | strany = 71–75 [582] => | issn = 1476-4687 [583] => | doi = 10.1038/nature05040 [584] => | jazyk = en [585] => | url = https://www.nature.com/articles/nature05040 [586] => | datum přístupu = 2022-01-27 [587] => }} Množství uhlíku zachyceného v tomto typu permafrostu je mnohem větší, než se původně předpokládalo, a může dosahovat hodnot 210 až 450 Gt. Tající jedomy jsou významným zdrojem atmosférického [[Methan|metanu]] (asi 4 [[Předpona soustavy SI|Tg]] CH₄ ročně). Na konci poslední doby ledové, na přechodu z [[pleistocén]]u do [[holocén]]u, mohlo rozmrazování jedom v kombinaci se vznikem výsledných termokrasových jezer způsobit 33% až 87% nárůst koncentrace atmosférického metanu.{{Citace periodika [588] => | příjmení = Walter [589] => | jméno = K. M. [590] => | příjmení2 = Edwards [591] => | jméno2 = M. E. [592] => | příjmení3 = Grosse [593] => | jméno3 = G. [594] => | titul = Thermokarst Lakes as a Source of Atmospheric CH4 During the Last Deglaciation [595] => | periodikum = Science [596] => | datum vydání = 2007-10-26 [597] => | doi = 10.1126/science.1142924 [598] => | jazyk = EN [599] => | url = https://www.science.org/doi/abs/10.1126/science.1142924 [600] => | datum přístupu = 2022-01-27 [601] => }} [602] => [603] => == Ubývání permafrostu v kontextu soudobých klimatických změn == [604] => Množství uhlíku, které by se mohlo v budoucnu z permafrostu uvolnit, vyvolává velké obavy klimatologů.{{Cite news|url=https://www.theguardian.com/environment/2019/jun/18/arctic-permafrost-canada-science-climate-crisis|title=Scientists shocked by Arctic permafrost thawing 70 years sooner than predicted|last=Reuters|date=2019-06-18|work=The Guardian|access-date=2019-07-02|language=en-GB|issn=0261-3077}} Až donedávna totiž nebylo množství uhlíku v permafrostu dostatečně propočítáno, a tak ani zohledňováno v [[Klimatický model|klimatických modelech]] a v globálních [[Uhlíkový rozpočet|uhlíkových rozpočtech]]. Tání permafrostu může do atmosféry uvolnit velké množství uhlíku.{{Citace elektronického periodika [605] => | příjmení = Bockheim [606] => | jméno = a kol. [607] => | titul = Vulnerability of Permafrost Carbon to Climate Change: Implications for the Global Carbon Cycle [608] => | periodikum = BioScience, Volume 58, Issue 8 [609] => | url = https://academic.oup.com/crawlprevention/governor?content=%2fbioscience%2farticle%2f58%2f8%2f701%2f380621 [610] => | datum vydání = 2008 [611] => | doi = 10.1641/b580807 [612] => | datum přístupu = 2022-01-27 [613] => }} Očekává se, že teplejší podmínky na Zemi vlivem globálního oteplování promění jak [[Koloběh uhlíku|cyklus uhlíku]] v permafrostu a v atmosféře planety, tak i ekosystémy, pro něž byl až doposud permafrost základním determinantem. S postupujícím úbytkem permafrostu a s uvolňováním uhlíku, který byl ve zmrzlé půdě uložený, se urychlují klimatické změny. Po přeměně permafrostu se ale emise methanu mohu značně snížit aniž by se změnily emise oxidu uhličitého.https://phys.org/news/2022-03-methane-emissions-permafrost.html - Lower methane emissions when permafrost disappears [614] => [615] => === Jak unikají skleníkové plyny z permafrostu? === [616] => [[Soubor:Permafrost Thaw (14413865677).jpg|náhled|328x328bod|Ubývání permafrostu je doprovázeno uvolňováním [[Skleníkové plyny|skleníkových plynů]], což má vážné dopady na průběh [[Globální oteplování|globálního oteplování]].]] [617] => Uhlík, který je uložen v permafrostu, se uvolňuje do atmosféry buď při [[aerobní]]ch reakcích jako oxid uhličitý (CO₂) nebo při [[anaerobní]]ch reakcích jako metan (CH₄). [[Metanogen|Metanogenní mikrobiální organismy]] odbourávají odkrytou a zahřátou [[Biomasa|biomasu]], která byla původně vázána v permafrostu.{{cite journal|last1=Kim|first1=D|last2=Vargas|first2=R|last3=Bond-Lamberty|first3=B|last4=Turetsky|first4=M|title=Effects of soil rewetting and thawing on soil gas fluxes: a review of current literature and suggestions for future research|journal=Biogeosciences|date=2012|volume=9|pages=2459–2483|doi=10.5194/bg-9-2459-2012|doi-access=free}} Metanová ložiska byla uzavřena v klatrátech a permafrost zabraňoval vertikálnímu pohybu plynů. S narůstající teplotou se zvětšuje propustnost permafrostu a metan lépe uniká.{{Citace periodika [618] => | příjmení = McGuire [619] => | jméno = A. David [620] => | příjmení2 = Anderson [621] => | jméno2 = Leif G. [622] => | příjmení3 = Christensen [623] => | jméno3 = Torben R. [624] => | titul = Sensitivity of the carbon cycle in the Arctic to climate change [625] => | periodikum = Ecological Monographs [626] => | datum vydání = 2009-11 [627] => | ročník = 79 [628] => | číslo = 4 [629] => | strany = 523–555 [630] => | issn = 0012-9615 [631] => | doi = 10.1890/08-2025.1 [632] => | url = https://doi.org/10.1890/08-2025.1 [633] => | datum přístupu = 2022-01-27 [634] => }}{{cite journal|doi=10.1029/2005GL022751|title=The distribution of methane on the Siberian Arctic shelves: Implications for the marine methane cycle|year=2005|author=Shakhova, Natalia|journal=[[Geophysical Research Letters]]|volume=32|issue=9|pages=L09601|bibcode=2005GeoRL..32.9601S|doi-access=free}} Dále, nově vzrostlé rostliny vstřebávají uhlík původně uložený a nyní unikající z permafrostu. Při požárech se ze zasažené biomasy tento uhlík uvolní opět do atmosféry.{{Citace periodika [635] => | příjmení = Myers-Smith [636] => | jméno = Isla H. [637] => | příjmení2 = McGuire [638] => | jméno2 = A. David [639] => | příjmení3 = Harden [640] => | jméno3 = Jennifer W. [641] => | titul = Influence of disturbance on carbon exchange in a permafrost collapse and adjacent burned forest [642] => | periodikum = Journal of Geophysical Research: Biogeosciences [643] => | datum vydání = 2007-12 [644] => | ročník = 112 [645] => | číslo = G4 [646] => | strany = n/a–n/a [647] => | issn = 0148-0227 [648] => | doi = 10.1029/2007jg000423 [649] => | url = https://doi.org/10.1029/2007JG000423 [650] => | datum přístupu = 2022-01-27 [651] => }} Vyplavování půdního organického uhlíku ve formě [[humus]]u z permafrostových půd, zvyšuje jeho dostupnost pro půdní mikroorganismy, které uhlík v procesu respirace masivně uvolňují do atmosféry, což opět přispívá oteplování klimatu.{{Citace periodika [652] => | příjmení = Guo [653] => | jméno = Laodong [654] => | příjmení2 = Ping [655] => | jméno2 = Chien-Lu [656] => | příjmení3 = Macdonald [657] => | jméno3 = Robie W. [658] => | titul = Mobilization pathways of organic carbon from permafrost to arctic rivers in a changing climate [659] => | periodikum = Geophysical Research Letters [660] => | datum vydání = 2007-07-07 [661] => | ročník = 34 [662] => | číslo = 13 [663] => | strany = n/a–n/a [664] => | issn = 0094-8276 [665] => | doi = 10.1029/2007gl030689 [666] => | url = https://doi.org/10.1029/2007GL030689 [667] => | datum přístupu = 2022-01-27 [668] => }} Voda z tajícího ledu stéká do řečišť a [[Eroze|eroduje]] permafrost ze stran.{{Poznámka|Viz výše – bajdžarachy a termoeroze říčního koryta.}} [669] => [670] => === Pozitivní zpětná vazba === [671] => Uvolňování CO₂ a CH₄ z permafrostu vede k cyklu [[Zpětná vazba|pozitivní zpětné vazby]]. To je situace, kdy skleníkové plyny v atmosféře zvyšují teplotu atmosféry, což způsobuje další tání permafrostu, které je ale doprovázeno uvolňováním dalších skleníkových plynů do atmosféry. Vzniká dominový efekt. Globální oteplování urychluje uvolňování zásob metanu a zlepšuje podmínky pro [[Metanogeneze|metanogenezi]].{{cite journal|vauthors=Walter KM, Zimov SA, Chanton JP, Verbyla D, Chapin FS|title=Methane bubbling from Siberian thaw lakes as a positive feedback to climate warming|journal=Nature|volume=443|issue=7107|pages=71–5|date=September 2006|pmid=16957728|doi=10.1038/nature05040|bibcode=2006Natur.443...71W|s2cid=4415304}} Tání permafrostu jednoznačně přispívá ke globálním změnám klimatu.{{Cite journal|last=Comyn-Platt|first=Edward|date=2018|title=Carbon budgets for 1.5 and 2 °C targets lowered by natural wetland and permafrost feedbacks|url=https://www.nature.com/articles/s41561-018-0174-9|journal=Nature Geoscience|volume=11|issue=8|pages=568–573|doi=10.1038/s41561-018-0174-9|bibcode=2018NatGe..11..568C|s2cid=134078252}}{{Cite journal|last1=Turetsky|first1=Merritt R.|last2=Abbott|first2=Benjamin W.|last3=Jones|first3=Miriam C.|last4=Anthony|first4=Katey Walter|last5=Olefeldt|first5=David|last6=Schuur|first6=Edward A. G.|last7=Grosse|first7=Guido|last8=Kuhry|first8=Peter|last9=Hugelius|first9=Gustaf|last10=Koven|first10=Charles|last11=Lawrence|first11=David M.|date=2020-02-03|title=Carbon release through abrupt permafrost thaw|journal=Nature Geoscience|language=en|volume=13|issue=2|pages=138–143|doi=10.1038/s41561-019-0526-0|bibcode=2020NatGe..13..138T|s2cid=213348269|issn=1752-0908}}{{Cite journal|last=Turetsky|first=Merritt R.|date=2019-04-30|title=Permafrost collapse is accelerating carbon release|journal=Nature|volume=569|issue=7754|pages=32–34|bibcode=2019Natur.569...32T|doi=10.1038/d41586-019-01313-4|pmid=31040419|doi-access=free}} [672] => [673] => === Tající permafrost jako nový životní prostor flóry a fauny === [674] => Tání permafrostu dává vznik novým plochám pro růst rostlin, které do svých těl zpětně pohlcují uhlík z [[Atmosféra Země|atmosféry]]. Nadzemní část vegetace v [[Tundra|tundře]] obsahuje přibližně 0,4 kg uhlíku na m². V [[Tajga|tajze]] se jedná o přibližně 5 kg uhlíku na m². S tajícím permafrostem se zvětšuje průměrná tloušťka aktivní vrstvy. Navíc, s postupným oteplováním se prodlužuje délka [[Vegetační doba|vegetačního období]] rostlin, což opět zvyšuje kapacitu rostlin pro vázání uhlíku. [675] => [676] => Nicméně odborníci upozorňují, že množství uhlíku, které mohou nové porosty navázat, je pouze zanedbatelné ve srovnání s množstvím uhlíku, které se vlivem tání uvolňuje z permafrostu. Navíc s vyššími teplotami také roste množství požárů v [[Tajga|tajze]], a tak se do atmosféry vrací velké množství uhlíku. Frekvence požárů tajgy v Severní Americe se za posledních 40 let zdvojnásobila. Celkově tedy degradace permafrostu uvolní v příštích desetiletích více uhlíku, než bude nově vzrostlá vegetace na dané ploše schopna absorbovat. Z permafrostu se vlivem tání může uvolnit údajně až desetinásobné množství uhlíku, než je taková vegetace schopná pojmout ve shodném časovém úseku. [677] => [678] => Hypotéza propagovaná [[Sergej Zimov|Sergejem Zimovem]] říká, že redukce stád velkých býložravců změnila energetickou bilanci v tundře takovým způsobem, který celkově vede k tání permafrostu.{{Citace elektronického periodika [679] => | příjmení1 = Zimov [680] => | jméno1 = S.A. [681] => | příjmení2 = Zimov [682] => | jméno2 = N.S. [683] => | příjmení3 = Tikhonov [684] => | jméno3 = A.N. [685] => | příjmení4 = Chapin [686] => | jméno4 = F.S. [687] => | titul = Mammoth steppe: a high-productivity phenomenon [688] => | periodikum = Quaternary Science Reviews [689] => | ročník = 57 [690] => | datum_vydání = 2012-12 [691] => | strany = 26–45 [692] => | url = https://pleistocenepark.de/wp-content/uploads/2020/11/Mammoth-steppe-a-high-productivity-phenomenon.pdf [693] => | jazyk = anglicky [694] => | doi = 10.1016/j.quascirev.2012.10.005 [695] => }} Tuto hypotézu Zimov testuje v experimentu v [[Pleistocenní park|Pleistocenním parku]], přírodní rezervaci na severovýchodě Sibiře.{{Citace elektronického periodika [696] => | příjmení1 = Zimov [697] => | jméno1 = Sergey A. [698] => | titul = Pleistocene Park: Return of the Mammoth's Ecosystem [699] => | periodikum = [[Science]] [700] => | ročník = 308 [701] => | číslo = 5723 [702] => | datum_vydání = 2005-05-06 [703] => | strany = 796–798 [704] => | url = https://www.science.org/doi/full/10.1126/science.1113442 [705] => | jazyk = anglicky [706] => | doi = 10.1126/science.1113442 [707] => }} [708] => [709] => Oteplování v Arktidě umožňuje [[bobr]]ům rozšířit svá stanoviště dále na sever. Bobří hráze ztěžují proplouvání lodí, ovlivňují přístup ryb k potravě, ovlivňují kvalitu vody a ohrožují populace ryb po proudu toku.{{cite news|last1=Milman|first1=Oliver|title=Dam it: beavers head north to the Arctic as tundra continues to heat up|url=https://www.theguardian.com/world/2022/jan/04/beavers-arctic-north-climate-crisis|newspaper=The Guardian|date=January 4, 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104220623/https://www.theguardian.com/world/2022/jan/04/beavers-arctic-north-climate-crisis|archive-date=January 4, 2022|url-status=live}} Vodní plochy vytvořené bobřími přehradami akumulují teplo, čímž mění místní [[Hydrologický cyklus|hydrologický]] režim a způsobují lokální tání permafrostu, které opět přispívá ke globálnímu oteplování. Tající permafrost má i jistý ekonomický potenciál. [710] => [711] => === Odhadované oteplení Arktidy a emise uhlíku z permafrostu do konce 21. století === [712] => [[Soubor:Beaufort_Permafrost2.JPG|vlevo|náhled|248x248pixelů|Rychle tající permafrost u [[Beaufortovo moře|Beaufortova moře]]. [[Severní ledový oceán]] u [[Point Lonely Short Range Radar Site|Point Lonely]], [[Aljaška]] (2013)]] [713] => Koncentrace CH₄ v atmosféře vzrostla za posledních 250 let o 148 %.{{Citace monografie [714] => | příjmení = Mlynář [715] => | jméno = Milan K. [716] => | titul = Globalni zmena : cesta ze svetoveho chaosu do budoucnosti [717] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/837603466 [718] => | vydání = Vyd. 1 [719] => | vydavatel = Aula [720] => | místo = Praha [721] => | počet stran = 414 Seiten [722] => | isbn = 978-80-86751-05-4 [723] => | isbn2 = 80-86751-05-8 [724] => | oclc = 837603466 [725] => }} Podle páté hodnotící zprávy [[Mezivládní panel pro změnu klimatu|IPCC]] existuje vysoká jistota, že teploty permafrostu se ve většině regionů od počátku 80. let zvýšily. Pozorované oteplení bylo až 3 °C v částech severní Aljašky (od 80. let do roku 2005) a až 2 °C na ruském a evropském severu (1971–2010).{{Citace elektronické monografie|url=http://templatelab.com/climatechange-WGIAR5-SPM-Approved-27Sep2013/|datum vydání=10 November 2015|datum přístupu=2017-01-16|url archivu=https://web.archive.org/web/20170118050318/http://templatelab.com/climatechange-WGIAR5-SPM-Approved-27Sep2013/|datum archivace=2017-01-18|url-status=live|titul=Working Group I Contribution to the IPCC Fifth Assessment Report Climate Change 2013 - Summary for Policymakers - Template Lab}} Odhaduje se, že v Jakutsku se zóna souvislého permafrostu mohla od roku 1899 posunout až o 100 kilometrů směrem k [[Severní pól|severnímu pólu]], ale přesné záznamy sahají pouze 30 let do minulosti.{{cite news|author=Sample, Ian|title=Warming hits 'tipping point'|newspaper=The Guardian|date=11 August 2005|url=https://www.theguardian.com/environment/2005/aug/11/science.climatechange1|access-date=2016-12-12|archive-url=https://web.archive.org/web/20160826081448/https://www.theguardian.com/environment/2005/aug/11/science.climatechange1|archive-date=2016-08-26|url-status=live}} ]{{cite journal|author1=Schuur, E.A.G.|author2=Vogel1, J.G.|author3=Crummer, K.G.|author4=Lee, H.|author5=Sickman J.O.|author6=Osterkamp T.E.|title=The effect of permafrost thaw on old carbon release and net carbon exchange from tundra|journal=Nature|volume=459|issue=7246|pages=556–9|date=28 May 2009|doi=10.1038/nature08031|bibcode=2009Natur.459..556S|pmid=19478781|s2cid=4396638}}{{cite news|title=Thaw point|newspaper=The Economist|date=30 July 2009|url=http://www.economist.com/node/14119825|access-date=2010-11-17|archive-url=https://web.archive.org/web/20110226213549/http://www.economist.com/node/14119825|archive-date=2011-02-26|url-status=live}} [726] => [727] => Předpokládá se, že teploty v polárních oblastech porostou zhruba dvojnásobným tempem než ty ve zbylých částech světa.IPCC 2007. Summary for policy makers. In: Climate Change 2007: The physical basis. Working group I contribution to the fourth assessment report of the Intergovernmental Panel on Climate Change (eds. Solomon et al.). Cambridge University Press, Cambridge, UK. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve své páté zprávě stanovil scénáře budoucího vývoje. Očekává se, že teplota v [[Arktida|Arktidě]] stoupne do roku 2040 o 1,5 až 2,5 °C a do roku 2100 o 2 až 7,5 °C. Stále ovšem není přesně vypočítáno, kolik tun skleníkových plynů by se mohlo uvolnit z tajícího permafrostu.{{Citace elektronické monografie|url=https://www.nationalgeographic.com/environment/2019/08/arctic-permafrost-is-thawing-it-could-speed-up-climate-change-feature/|datum vydání=2019-08-13|website=National Geographic|datum přístupu=2019-08-17|titul=Arctic permafrost is thawing fast. That affects us all.}} Rovněž není jisté, jak bude účinná [[Zmírňování změny klimatu|mitigace klimatických změn]]. [728] => [729] => Podle odhadů z roku 2008 by se do roku 2100 mohlo z rozmrzajícího permafrostu uvolnit až '''100 Pg''' ([[Předpona soustavy SI|petagramů]]) uhlíku (1 Pg = 1 Gt = 10¹⁵g).{{Citace periodika [730] => | příjmení = Schuur [731] => | jméno = Edward A. G. [732] => | příjmení2 = Bockheim [733] => | jméno2 = James [734] => | příjmení3 = Canadell [735] => | jméno3 = Josep G. [736] => | titul = Vulnerability of Permafrost Carbon to Climate Change: Implications for the Global Carbon Cycle [737] => | periodikum = BioScience [738] => | datum vydání = 2008-09-01 [739] => | ročník = 58 [740] => | číslo = 8 [741] => | strany = 701–714 [742] => | issn = 0006-3568 [743] => | doi = 10.1641/B580807 [744] => | url = https://doi.org/10.1641/B580807 [745] => | datum přístupu = 2022-01-27 [746] => }} Množství uhlíku, které se nakonec uvolní, však bude záviset na průběhu klimatických změn. Tarnocai (2006) odhadl, že v tomto století by se z kanadského permafrostu mohlo uvolnit 48 Pg C, pokud by se průměrná roční teplota vzduchu zvýšila o 4 °C. Tyto modelové předpovědi zahrnují změny ve vegetaci a další jevy. Výsledky pro Aljašku a pro cirkumpolární oblast předpovídají uvolnění 50 až 100 Pg uhlíku do atmosféry do konce století. Předběžné počítačové analýzy naznačují, že ubývající permafrost by mohl emitovat uhlík, který se rovná přibližně 15 % dnešních emisí [[Vliv člověka na životní prostředí|antropogenního]] původu.{{cite news|title=As Permafrost Thaws, Scientists Study the Risks|first=Justin|last=Gillis|newspaper=The New York Times|date=December 16, 2011|url=https://www.nytimes.com/2011/12/17/science/earth/warming-arctic-permafrost-fuels-climate-change-worries.html?pagewanted=all|access-date=2017-02-11|archive-url=https://web.archive.org/web/20170519052405/http://www.nytimes.com/2011/12/17/science/earth/warming-arctic-permafrost-fuels-climate-change-worries.html?pagewanted=all|archive-date=2017-05-19|url-status=live}} [747] => [748] => Jiné odhady naznačují, že bude z ubývajícího permafrostu uvolněno 110–231 miliard tun ekvivalentu CO₂ do roku 2040 a 850–1400 miliard tun do roku 2100.{{cite journal|last1=Schuur|display-authors=etal|year=2011|title=High risk of permafrost thaw|url=https://digital.library.unt.edu/ark:/67531/metadc836756/|journal=Nature|volume=480|issue=7375|pages=32–33|doi=10.1038/480032a|pmid=22129707|bibcode=2011Natur.480...32S|s2cid=4412175}} To odpovídá průměrné míře emisí 4–8 miliard tun ekvivalentu CO₂ ročně v období 2011–2040 a 10–16 miliard tun ekvivalentu CO₂ ročně v období 2011–2100. Pro srovnání, antropogenní emise všech [[Skleníkové plyny|skleníkových plynů]] byly v roce 2010 přibližně 48 miliard tun ekvivalentu CO₂.UNEP 2011. Bridging the Emissions Gap. A UNEP Synthesis Report. 56 p. UNEP, Nairobi, Kenya [749] => [750] => == Další rizika spojená s ubývajícím permafrostem == [751] => [[Soubor:PICT4417Sykhus.JPG|náhled|Domy jsou stavěny na pilotech a vyvýšeny nad povrch permafrostu, který by jinak vlivem vytápění domu začal tát. Budova nemocnice v [[Longyearbyen]], [[Špicberky]]. |229x229pixelů]] [752] => [[Soubor:Heatpipes.JPG|náhled|229x229pixelů|Tepelné trubky, stabilizující permafrost]] [753] => [754] => === Rizika pro infrastrukturu === [755] => V oblastech, kde existuje vysoké riziko úbytku permafrostu, může být bezprostředně ohrožena zástavba a další [[infrastruktura]].{{Citace periodika [756] => | příjmení = Nelson [757] => | jméno = F. E. [758] => | příjmení2 = Anisimov [759] => | jméno2 = O. A. [760] => | příjmení3 = Shiklomanov [761] => | jméno3 = N. I. [762] => | titul = Climate Change and Hazard Zonation in the Circum-Arctic Permafrost Regions [763] => | periodikum = Natural Hazards [764] => | datum vydání = 2002-07-01 [765] => | ročník = 26 [766] => | číslo = 3 [767] => | strany = 203–225 [768] => | issn = 1573-0840 [769] => | doi = 10.1023/A:1015612918401 [770] => | jazyk = en [771] => | url = https://doi.org/10.1023/A:1015612918401 [772] => | datum přístupu = 2022-01-27 [773] => }}{{Cite journal|last1=Nelson|first1=F. E.|last2=Anisimov|first2=O. A.|last3=Shiklomanov|first3=N. I.|date=2002-07-01|title=Climate Change and Hazard Zonation in the Circum-Arctic Permafrost Regions|journal=Natural Hazards|language=en|volume=26|issue=3|pages=203–225|doi=10.1023/A:1015612918401|s2cid=35672358|issn=1573-0840}} Už jen samotná aktivní vrstva komplikuje zakládání staveb a těžbu surovin, jelikož v letním období dochází k jejímu rozmrzání. Následná [[Půdotok|soliflukce]] je pro stavebnictví velmi náročnou výzvou, protože činí podloží staveb extrémně nestabilním.{{Cite book|last=Fang|first=Hsai-Yang|url=https://books.google.com/books?id=X8hEt3l1SPQC&q=foundations+on+permafrost&pg=PA735|title=Foundation Engineering Handbook|date=1990-12-31|publisher=Springer Science & Business Media|isbn=978-0-412-98891-2|pages=735|language=en}}{{Citace periodika [774] => | titul = A lot of Arctic infrastructure is threatened by rising temperatures [775] => | periodikum = The Economist [776] => | datum vydání = 2022-01-15 [777] => | issn = 0013-0613 [778] => | url = https://www.economist.com/science-and-technology/a-lot-of-arctic-infrastructure-is-threatened-by-rising-temperatures/21807133 [779] => | datum přístupu = 2022-01-27 [780] => }} [781] => [782] => Tři běžná řešení zahrnují: použití základů na dřevěných pilotech, což je technika, kterou propagoval sovětský inženýr Michail Kim v Norilsku{{Citace elektronické monografie|příjmení=Yaffa|jméno=Joshua|datum vydání=2022-01-07|url=https://www.newyorker.com/magazine/2022/01/17/the-great-siberian-thaw|url-status=live|datum přístupu=2022-01-12|website=The New Yorker|jazyk=en-US|titul=The Great Siberian Thaw}}; stavba na silném štěrkovém polštáři (obvykle 1–2 metry tlustý) [783] => {{cite book|last=Clarke|first=Edwin S.|title=Permafrost Foundations—State of the Practice|work=Monograph Series|publisher=American Society of Civil Engineers|date=2007|url=https://books.google.com/books?id=O-voTug5apsC&pg=PA34|isbn=978-0-7844-0947-3}} [784] => ; konstrukce z trubek s [[Amoniak|čpavkem]]. Melnikov Permafrost Institute v [[Sacha|Jakutsku]] zjistil, že použitím pilotových základů dlouhých 15 metrů a více, může efektivně zabránit potopení domu. V této hloubce je stabilní teplota okolo −5 °C.{{Cite book|last1=Sanger|first1=Frederick J.|url=https://books.google.com/books?id=YDArAAAAYAAJ&q=yakutsk+pile+foundations+on+permafrost&pg=PA786|title=Permafrost: Second International Conference, July 13-28, 1973 : USSR Contribution|last2=Hyde|first2=Peter J.|date=1978-01-01|publisher=National Academies|isbn=9780309027465|pages=786|language=en}} [785] => [786] => Je také nutné dům kvalitně odizolovat od povrchu půdy, jinak se může vlivem vytápění roztavit voda v permafrostu pod domem. Následně může dojít k jejímu průniku do budovy a k zatopení, které může vést až ke zhroucení stavby. Obyvatelům domu pak hrozí utopení a podchlazení. Dalším nebezpečím je kumulace [[Methan|metanu]] a jeho následné vybuchnutí. [787] => [788] => [[Aljašský ropovod|Transaljašský ropovod]] využívá tepelné trubice zabudované do vertikálních podpěr, které zajišťují, aby se potrubí nepotopilo do aktivní vrstvy. Známý je také příklad [[Železniční trať Golmud–Lhasa|železnice Qingzang]], která propojuje [[Tibet]] s dalšími oblastmi [[Čína|Číny]]. Trať vedoucí po [[Tibetská náhorní plošina|tibetské plošině]] využívá různé metody k udržení permafrostu v trvale pevném skupenství.{{Cite book|last=Woods|first=Kenneth B.|url=https://books.google.com/books?id=3jErAAAAYAAJ&q=utilidors+in+permafrost&pg=PA441|title=Permafrost International Conference: Proceedings|date=1966|publisher=National Academies|pages=418–57|language=en}} [789] => [790] => Tání permafrostu představuje hrozbu pro průmyslovou infrastrukturu. V květnu 2020 tání permafrostu způsobilo v tepelné elektrárně č. 3 společnosti Norilsk-Taimyr Energy zřícení nádrže na skladování ropy a únik 21 000 m³ (17 500 tun) nafty, která kontaminovala místní řeky. Ropná havárie v [[Norilsk]]u v roce 2020 byla popsána jako druhá největší [[Ropná skvrna|ropná havárie]] v moderní ruské historii.{{citation|url=https://www.nytimes.com/2020/06/04/world/europe/russia-oil-spill-arctic.html|title=Russia Declares Emergency After Arctic Oil Spill|author=Ivan Nechepurenko|work=[[The New York Times|New York Times]]|date=5 June 2020}} [791] => [792] => === Tající hory a sesuvy půdy === [793] => Tající permafrost může způsobovat částečný rozpad vysokých horských masivů. Během minulého století byl zaznamenán rostoucí počet případů rozpadu skalních svahů v horských pásmech po celém světě. Předpokládá se, že vysoký počet strukturálních poruch je způsoben táním permafrostu. Tání permafrostu pravděpodobně přispělo k sesuvu půdy ve [[Val Pola]] v roce 1987, který v italských [[Alpy|Alpách]] zabil 22 lidí. V horských pásmech lze velkou část strukturální nestability připsat existenci ledovců a permafrostu. Jak se klima otepluje, permafrost taje a hory jsou více destabilizovány.{{Cite journal|last=Temme|first=Arnaud J. A. M.|date=2015|title=Using Climber's Guidebooks to Assess Rock Fall Patterns Over Large Spatial and Decadal Temporal Scales: An Example from the Swiss Alps|journal=[[Geografiska Annaler|Geografiska Annaler: Series A, Physical Geography]]|language=en|volume=97|issue=4|pages=793–807|doi=10.1111/geoa.12116|s2cid=55361904|issn=1468-0459}}{{cite book|last1=McSaveney|first1=M.J.|title=Recent rockfalls and rock avalanches in Mount Cook national park, New Zealand. In Catastrophic landslides, effects, occurrence and mechanisms.|date=2002|publisher=Geological Society of America, Reviews in Engineering Geology, Volume XV|location=Boulder|isbn=9780813758152|pages=35–70|url=https://pubs.geoscienceworld.org/books/book/795/Catastrophic-Landslides|access-date=2018-01-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20180128074647/https://pubs.geoscienceworld.org/books/book/795/Catastrophic-Landslides|archive-date=2018-01-28|url-status=live}}{{cite book|last1=Nater|first1=P.|last2=Arenson|first2=L.U.|last3=Springman|first3=S.M.|title=Choosing geotechnical parameters for slope stability assessments in alpine permafrost soils. In 9th international conference on permafrost.|date=2008|publisher=University of Alaska|location=Fairbanks, USA|isbn=9780980017939|pages=1261–1266}}{{Citace elektronické monografie|last1=Kia|first1=Mohammadali|příjmení2=Sego|jméno2=David Charles|příjmení3=Morgenstern|jméno3=Norbert Rubin|url=https://www.alphaadroit.ca/services/frozen-ground-and-permafrost-engineering.html|website=Alpha Adroit Engineering Ltd|vydavatel=Alpha Adroit Engineering Ltd|datum přístupu=27 January 2018|ref=FRP|url archivu=https://web.archive.org/web/20180128190509/https://www.alphaadroit.ca/services/frozen-ground-and-permafrost-engineering.html|datum archivace=28 January 2018|url-status=live|titul=FRP: Filter-less Rigid Piezometer for Measuring Pore-Water Pressure in Partially Frozen Soils}}{{Cite journal|last1=F.|first1=Dramis|last2=M.|first2=Govi|last3=M.|first3=Guglielmin|last4=G.|first4=Mortara|date=1995-01-01|title=Mountain permafrost and slope instability in the Italian Alps: The Val Pola Landslide|journal=Permafrost and Periglacial Processes|volume=6|issue=1|doi=10.1002/ppp.3430060108|issn=1099-1530|pages=73–81}}{{Citation|last1=Huggel|first1=C.|last2=Allen|first2=S.|last3=Deline|first3=P.|title=Ice thawing, mountains falling; are alpine rock slope failures increasing?|journal=Geology Today|volume=28|issue=3|pages=98–104|date=June 2012|doi=10.1111/j.1365-2451.2012.00836.x|display-authors=etal}} [794] => [[Soubor:Permafrost in Herschel Island 011.jpg|náhled|287x287bod|Erodující permafrost]] [795] => [796] => === Hibernace virů, bakterií a jiných organismů: zdravotní riziko pro lidstvo? === [797] => Permafrost je unikátním [[biotop]]em. Je považován za úložiště starých druhů mikroorganismů, které v něm mohou setrvat životaschopné stovky a tisíce let.{{Citace monografie [798] => | příjmení = Gilichinsky [799] => | jméno = David [800] => | příjmení2 = Vishnivetskaya [801] => | jméno2 = Tatiana [802] => | příjmení3 = Petrova [803] => | jméno3 = Mayya [804] => | titul = Bacteria in Permafrost [805] => | url = https://doi.org/10.1007/978-3-540-74335-4_6 [806] => | editoři = Rosa Margesin, Franz Schinner, Jean-Claude Marx, Charles Gerday [807] => | vydavatel = Springer [808] => | místo = Berlin, Heidelberg [809] => | strany = 83–102 [810] => | isbn = 978-3-540-74335-4 [811] => | doi = 10.1007/978-3-540-74335-4_6 [812] => | poznámka = DOI: 10.1007/978-3-540-74335-4_6 [813] => | jazyk = en [814] => }} Obecně platí, že rozdíly ve struktuře půdy a ledu mohou být příčinou vysoké diverzity mikroorganismů. Počet bakterií v permafrostové půdě se velmi liší, typicky od 1 milionu do 1 miliardy na gram půdy.{{cite journal|last1=Hansen|display-authors=etal|year=2007|title=Viability, diversity and composition of the bacterial community in a high Arctic permafrost soil from Spitsbergen, Northern Norway|journal=Environmental Microbiology|volume=9|issue=11|pages=2870–2884|doi=10.1111/j.1462-2920.2007.01403.x|pmid=17922769}} – and additional references in this paper. {{cite journal|last1=Yergeau|display-authors=etal|year=2010|title=The functional potential of high Arctic permafrost revealed by metagenomic sequencing, qPCR and microarray analyses|journal=The ISME Journal|volume=4|issue=9|pages=1206–1214|doi=10.1038/ismej.2010.41|pmid=20393573|doi-access=free}} Vědci předpokládají, že z tajícího ledu se ročně uvolní až 10²¹ [[mikrob]]ů, včetně plísní a bakterií. Často se tyto mikroby uvolňují přímo do oceánu. Vzhledem k migrační povaze mnoha druhů ryb a ptáků je možné, že tyto mikroby mají vysokou rychlost přenosu.{{Cite journal|last1=Smith|first1=Alvin W.|last2=Skilling|first2=Douglas E.|last3=Castello|first3=John D.|last4=Rogers|first4=Scott O.|date=2004-01-01|title=Ice as a reservoir for pathogenic human viruses: specifically, caliciviruses, influenza viruses, and enteroviruses|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0306987704003500|journal=Medical Hypotheses|language=en|volume=63|issue=4|pages=560–566|doi=10.1016/j.mehy.2004.05.011|pmid=15324997|issn=0306-9877}} [815] => [816] => Alpský permafrost ve východním Švýcarsku byl analyzován vědci v roce 2016. Byla prozkoumána variabilní mikrobiální komunita [[Bakterie|bakterií]] a [[Eukaryota|eukaryotických organismů]]. Prominentní skupiny bakterií zahrnovaly kmeny [[Acidobacteria]], [[Actinobacteria]], AD3, [[Bacteroidetes]], [[Chloroflexi]], [[Gemmatimonadetes]], OD1, [[Nitrospirae]], [[Planctomycetes]], [[Proteobacteria]] a [[Verrucomicrobia]]. Prominentní eukaryotické houby zahrnovaly [[Ascomycota]], [[Basidiomycota]] a [[Zygomycota]]. U současných druhů vědci pozorovali různé adaptace pro podmínky pod nulou, včetně snížených a anaerobních metabolických procesů.{{Cite journal|last1=Frey|first1=Beat|last2=Rime|first2=Thomas|last3=Phillips|first3=Marcia|last4=Stierli|first4=Beat|last5=Hajdas|first5=Irka|last6=Widmer|first6=Franco|last7=Hartmann|first7=Martin|date=March 2016|editor-last=Margesin|editor-first=Rosa|title=Microbial diversity in European alpine permafrost and active layers|journal=FEMS Microbiology Ecology|language=en|volume=92|issue=3|pages=fiw018|doi=10.1093/femsec/fiw018|pmid=26832204|issn=1574-6941|doi-access=free}}{{Cite journal|last1=Kudryashova|first5=D. A.|last2=Chernousova|first2=E. Yu.|last3=Suzina|first3=N. E.|last4=Ariskina|first4=E. V.|last5=Gilichinsky|first1=E. B.|title=Microbial diversity of Late Pleistocene Siberian permafrost samples|date=2013-05-01|journal=Microbiology|language=en|volume=82|issue=3|pages=341–351|doi=10.1134/S0026261713020082|s2cid=2645648|issn=1608-3237}} [817] => [818] => Předpokládá se, že rozšíření infekčního onemocnění [[Anthrax|antraxu]] na poloostrově [[Jamal|Yamal]] v roce 2016 bylo způsobeno táním permafrostu.{{Citace elektronické monografie|url=https://www.npr.org/sections/goatsandsoda/2016/08/03/488400947/anthrax-outbreak-in-russia-thought-to-be-result-of-thawing-permafrost|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20160922013246/http://www.npr.org/sections/goatsandsoda/2016/08/03/488400947/anthrax-outbreak-in-russia-thought-to-be-result-of-thawing-permafrost|datum archivace=2016-09-22|datum přístupu=2016-09-24|titul=Anthrax Outbreak In Russia Thought To Be Result Of Thawing Permafrost}} V sibiřském permafrostu jsou také přítomny dva druhy [[Virus|virů]]: [[Pithovirus|Pithovirus sibericum]]{{Cite journal|last1=Legendre|first5=Karine|last2=Bartoli|first2=Julia|last3=Shmakova|first3=Lyubov|last4=Jeudy|first4=Sandra|last9=Bertaux|first1=Matthieu|last6=Adrait|first6=Annie|last7=Lescot|first7=Magali|last8=Poirot|first8=Olivier|last5=Labadie|first9=Lionel|issue=11|pages=4274–4279|last11=Couté|first11=Yohann|date=2014|title=Thirty-thousand-year-old distant relative of giant icosahedral DNA viruses with a pandoravirus morphology|journal=Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America|volume=111|last10=Bruley|first10=Christophe|doi=10.1073/pnas.1320670111|jstor=23771019|pmid=24591590|pmc=3964051|bibcode=2014PNAS..111.4274L|issn=0027-8424|doi-access=free}} a [[Mollivirus|Mollivirus sibericum]]{{Cite journal|last1=Legendre|first5=Julia|last2=Lartigue|first2=Audrey|last3=Bertaux|first3=Lionel|last4=Jeudy|first4=Sandra|last9=Bruley|first1=Matthieu|last6=Lescot|first6=Magali|last7=Alempic|first7=Jean-Marie|last8=Ramus|first8=Claire|last5=Bartoli|first9=Christophe|issue=38|pages=E5327–E5335|last11=Shmakova|first11=Lyubov|date=2015|title=In-depth study of Mollivirus sibericum, a new 30,000-y-old giant virus infecting Acanthamoeba|journal=Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America|volume=112|last10=Labadie|first10=Karine|doi=10.1073/pnas.1510795112|jstor=26465169|pmid=26351664|pmc=4586845|bibcode=2015PNAS..112E5327L|issn=0027-8424|doi-access=free}}. Oba jsou přibližně 30 000 let staré a jsou považovány za obří viry, protože jsou větší než většina bakterií a mají větší genom než jiné viry. Bylo prokázáno, že oba viry jsou stále infekční. Zamražení prokazatelně zachovává infekčnost virů. Kaliciviry, [[Chřipka|chřipka A]] a [[Enterovirus|enteroviry]] (např. polioviry, echoviry, viry Coxsackie) byly uchovány v ledu a/nebo v permafrostu ve vědeckých experimentech. Přímý přenos infekce z permafrostu nebo z ledu na člověka nebyl prokázán; takové viry se typicky šíří prostřednictvím jiných organismů. [819] => [820] => V roce 2012 ruští vědci dokázali, že permafrost může sloužit jako úložiště starých forem života. Vědci oživili rostlinu [[Silene stenophylla]] z 30 000 let staré tkáně, kterou nalezli v noře veverky z poslední [[Doba ledová|doby ledové]]. Jedná se o nejstarší rostlinu, která kdy byla oživena. Rostlina vykvetla bílými květy a vyprodukovala životaschopná semena.{{Citation|last=Isachenkov|first=Vladimir|title=Russians revive Ice Age flower from frozen burrow|date=February 20, 2012|url=http://phys.org/news/2012-02-russians-revive-ice-age-frozen.html|newspaper=Phys.Org|archive-url=https://web.archive.org/web/20160424214832/http://phys.org/news/2012-02-russians-revive-ice-age-frozen.html|access-date=2016-04-26|archive-date=2016-04-24|url-status=live}} [821] => [822] => == Vědecký výzkum permafrostu == [823] => Při [[Poslední ledovcové maximum|posledním ledovcovém maximu]] pokrýval souvislý permafrost mnohem větší plochu než dnes. V Evropě dosahoval na jih až k [[Segedín]]u (jihovýchodní [[Maďarsko]]) a [[Azovské moře|Azovskému moři]].{{Citace elektronického periodika [824] => | příjmení1 = Sidorchuk [825] => | jméno1 = Aleksey [826] => | příjmení2 = Borisova [827] => | jméno2 = Olga [828] => | příjmení3 = Panin [829] => | jméno3 = Andrey [830] => | titul = Fluvial response to the Late Valdai/Holocene environmental change on the East European Plain [831] => | periodikum = Global and Planetary Change [832] => | ročník = 28 [833] => | číslo = 1–4 [834] => | datum_vydání = 2001-02 [835] => | strany = 303–318 [836] => | url = https://www.researchgate.net/publication/229312528_Fluvial_response_to_the_Late_ValdaiHolocene_environmental_change_on_the_East_European_Plain [837] => | jazyk = anglicky [838] => | doi = 10.1016/S0921-8181(00)00081-3 [839] => }} V Severní Americe existoval pouze extrémně úzký pás permafrostu jižně od ledového příkrovu přibližně od [[New Jersey]] přes jižní [[Iowa|Iowu]] a severní [[Missouri (stát)|Missouri]]. Na [[Jižní polokoule|jižní polokouli]] existují určité důkazy o nesouvislém permafrostu ve středním [[Otago|Otagu]] a argentinské [[Patagonie|Patagonii]]. [840] => [841] => Z těchto důvodů lze studovat pozůstatky permafrostu i v [[Česko|České republice]]. [842] => [843] => == Mimozemský permafrost == [844] => Permafrost se prokazatelně nachází i na jiných planetách a vesmírných objektech [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]]. Lze ho identifikovat třeba na [[Mars (planeta)|Marsu]] či na [[Měsíc]]i. [845] => [846] => [847] => Soubor:Phoenix Sol 0 horizon.jpg|Polygony permafrostu na Marsu, pořízeno sondou [[Phoenix (sonda)|Phoenix lander]]. [848] => Soubor:PSP 008301 2480 cut a.jpg|Obrázek povrchu Marsu s polygonálním vzorem v nepravých barvách. Pořízeno sondou [[Mars Reconnaissance Orbiter]]. [849] => Soubor:Patterned ground devon island.jpg|Pro porovnání: strukturální půdy na Zemi. [850] => [851] => [852] => == Odkazy == [853] => [854] => === Poznámky === [855] => {{Poznámky}} [856] => [857] => === Reference === [858] => [859] => [860] => === Literatura === [861] => * {{Citace monografie [862] => | příjmení1 = Muller [863] => | jméno1 = Siemon Wm. [864] => | titul = Frozen in Time: Permafrost and Engineering Problems [865] => | vydavatel = American Society of Civil Engineers [866] => | místo = Reston, Virginia [867] => | rok = 2008 [868] => | počet_stran = 280 [869] => | isbn = 978-0-7844-0989-3 [870] => | jazyk = anglicky [871] => }} [872] => * {{Citace monografie [873] => | příjmení1 = French [874] => | jméno1 = Hugh M. [875] => | titul = The Periglacial Environment [876] => | url = https://archive.org/details/periglacialenvir0000fren [877] => | vydavatel = John Wiley and Sons [878] => | místo = Chichester, Anglie [879] => | rok = 2007 [880] => | počet_stran = 458 [881] => | isbn = 978-0-470-86588-0 [882] => | jazyk = anglicky [883] => }} [884] => * {{Citace monografie [885] => | příjmení1 = Woo [886] => | jméno1 = Ming-ko [887] => | titul = Permafrost Hydrology [888] => | vydavatel = Springer [889] => | místo = Heidelberg [890] => | rok = 2012 [891] => | počet_stran = 563 [892] => | isbn = 978-3-642-23461-3 [893] => | jazyk = anglicky [894] => }} [895] => * {{Citace monografie [896] => | příjmení1 = Margesin [897] => | jméno1 = Rosa [898] => | titul = Permafrost Soils [899] => | vydavatel = Springer [900] => | místo = Berlín, Heidelberg [901] => | rok = 2009 [902] => | počet_stran = 348 [903] => | isbn = 978-3-540-69370-3 [904] => | jazyk = anglicky [905] => }} [906] => [907] => === Externí odkazy === [908] => * {{Commonscat}} [909] => * {{Wikislovník|heslo=permafrost}} [910] => * [http://www.ipa-permafrost.org International Permafrost Association (IPA)] [911] => * [http://www.permanet-alpinespace.eu/home.html/ Alpine permafrost monitoring network - permanet] {{Wayback|url=http://www.permanet-alpinespace.eu/home.html/ |date=20220121171336 }} [912] => * [http://pubs.usgs.gov/pp/p1386a/gallery5-fig04b.html Mapa permafrostu v Antarktidě] [913] => * [https://www.youtube.com/watch?v=lxixy1u8GjY Permafrost – what is it? – YouTube] (Alfred Wegener Institute) [914] => * [http://aktualne.centrum.cz/video/?id=106770 Problém: Sibiř taje a uvolňuje miliardy tun skleníkových plynů], aktuálně.cz/Reuters [915] => {{Autoritní data}} [916] => [917] => [[Kategorie:Glaciologie]] [918] => [[Kategorie:Geologická terminologie]] [919] => [[Kategorie:Slova vzniklá blendingem]] [] => )

good wiki

Permafrost

Herschelově ostrově (2013) Aljašky (2017) Karla Ernst von Baera Permafrost (též věčně nebo dlouhodobě zmrzlá půda, pergelisol) je hornina, zvětralina nebo půda, jejíž teplota je po dobu dvou či více let nižší než 0 °C. Voda v takové půdě je zmrzlá a tvoří spolu s částečkami písku, hlíny a kamení tvrdou krustu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Permafrost

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Aljaška

Biomasa

Kanada

Methan

Norsko

Rusko

Sibiř

Sníženina

Tajga

Tundra

Service

About us

Technology

Locations