Array ( [0] => 14719758 [id] => 14719758 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plynovod [uri] => Plynovod [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Plynovod je označení pro soustavu trubek a zařízení sloužící k přepravě plynu z jednoho místa na druhé. Plynovody jsou důležitou součástí energetické infrastruktury a umožňují přepravu zemního plynu, který je významným zdrojem energie pro různé průmyslové i domácí spotřebitele. V České republice existuje rozsáhlá síť plynovodů, která zajišťuje přepravu zemního plynu od těžebních míst či velkých skladovacích zařízení k koncovým spotřebitelům. Plynovody jsou rozdělené do různých sítí, které pokrývají jednotlivé části země. Existuje také několik mezinárodních plynovodů, které slouží k propojení s okolními zeměmi a umožňují export či import zemního plynu. Plynovody mají svoje specifické konstrukce a musí být pravidelně udržovány a monitorovány, aby se předešlo případným poruchám či únikům plynu. Správa plynovodů je zajištěna specializovanými společnostmi, které provádějí opravy a údržby, řeší připojení nových spotřebitelů a koordinují dodávky plynu. V posledních letech se plynovody stávají předmětem diskuzí v souvislosti se snahou o přechod na obnovitelné zdroje energie a bojem proti klimatickým změnám. Existuje tlak na snížení závislosti na fosilních palivech a hledání alternativních způsobů přepravy plynu, například skrze LNG terminály nebo přepravu plynu po moři. Plynovody představují klíčovou infrastrukturu v energetice a jsou nezbytným prvkem pro zajištění energetickéch potřeb společnosti. Jejich výstavba a provoz vyžaduje značné investice a dlouhodobé plánování, které musí brát v úvahu ekonomické i ekologické faktory. [oai] => Plynovod je označení pro soustavu trubek a zařízení sloužící k přepravě plynu z jednoho místa na druhé. Plynovody jsou důležitou součástí energetické infrastruktury a umožňují přepravu zemního plynu, který je významným zdrojem energie pro různé průmyslové i domácí spotřebitele. V České republice existuje rozsáhlá síť plynovodů, která zajišťuje přepravu zemního plynu od těžebních míst či velkých skladovacích zařízení k koncovým spotřebitelům. Plynovody jsou rozdělené do různých sítí, které pokrývají jednotlivé části země. Existuje také několik mezinárodních plynovodů, které slouží k propojení s okolními zeměmi a umožňují export či import zemního plynu. Plynovody mají svoje specifické konstrukce a musí být pravidelně udržovány a monitorovány, aby se předešlo případným poruchám či únikům plynu. Správa plynovodů je zajištěna specializovanými společnostmi, které provádějí opravy a údržby, řeší připojení nových spotřebitelů a koordinují dodávky plynu. V posledních letech se plynovody stávají předmětem diskuzí v souvislosti se snahou o přechod na obnovitelné zdroje energie a bojem proti klimatickým změnám. Existuje tlak na snížení závislosti na fosilních palivech a hledání alternativních způsobů přepravy plynu, například skrze LNG terminály nebo přepravu plynu po moři. Plynovody představují klíčovou infrastrukturu v energetice a jsou nezbytným prvkem pro zajištění energetickéch potřeb společnosti. Jejich výstavba a provoz vyžaduje značné investice a dlouhodobé plánování, které musí brát v úvahu ekonomické i ekologické faktory. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => [2] => '''Plynovod''' je soustava [[potrubí]] pro rozvod [[plyn]]u, typicky [[zemní plyn|zemního plynu]], na delší vzdálenosti. Ve srovnání se železnicí je doprava plynu pomocí plynovodu levnější. Plynovod bývá veden pod zemským povrchem, nad zemí je veden pouze v úsecích, kde je to nezbytné nebo efektivní (např. překonání větších [[Vodní tok|toků]] nebo v průmyslových areálech). [3] => [4] => == Plynovody v Evropě == [5] => [[Soubor:Major russian gas pipelines to europe.png|thumb|Plynovody z Ruska do Evropy (2021).]] [6] => * z Ruska do Evropy: [7] => ** [[Bratrství (plynovod)|Bratrství]] (od 1967, tranzitní plynovod od 1973, jižní větev z trubek [[Mannesmann]] od 1988) s plynovody Progress a Sojuz, vedoucí paralelně k plynovodu [[Novyj Urengoj|Urengoj]] - Pomary - [[Užhorod]] (též známý jako Severosibiřský nebo Transsibiřský plynovod) z roku 1984 (urengojské ložisko objeveno roku 1966) [8] => ** [[Sojuz (plynovod)|Sojuz]] – od 1979 [9] => ** [[Plynovod Jamal–Evropa|Jamal]] – ze Severní Sibiře do Německa, vede paralelně k plynovodu [[Northern Lights (plynovod)|Northern Lights]] (od 1997) [10] => ** [[Nord Stream|Nord Stream 1]] – z ruského [[Vyborg|Vyborgu]] do německého [[Greifswald|Greifswaldu]] (od 2011) [11] => ** [[Nord Stream 2]] [12] => ** JAGAL [13] => ** [[Plynovod OPAL|OPAL]] – od 2011 [14] => ** TurkStream – od 2020 [15] => ** [[Blue Stream]] – přes [[Černé moře]] do [[Turecko|Turecka]] [16] => * z Norska do Evropy: [17] => ** [[Norpipe]] – od 1975 ropa (z pole [[Ekofisk]]), od 1977 plyn [18] => ** [[Europipe I]] – od 1995 [19] => ** [[Europipe II]] – od 1999 [20] => * z Afriky do Evropy [21] => ** [[MEG]] – Maghreb – Evropa (od 1996) [22] => ** [[Plynovod Greenstream|Greenstream]] – od 2004 [23] => ** Medgaz – od 2010 [24] => * v Evropě: [25] => ** [[Gazela (plynovod)|Gazela]] – mezi [[Německo|Německem]] a [[Česko|Českou republikou]] (od 2013) [26] => ** MEGAL – mezi Českou republikou a Německem, [[Rakousko|Rakouskem]] a Německem, na hranici Německa s [[Francie|Francií]] (od 1980) [27] => ** [[Stork II]] – připravovaný mezi Českou republikou a [[Polsko|Polskem]] [28] => ** BACI – opuštěný projekt pro napojení plynovodu Stork II na Rakousko [29] => * plánované: [30] => ** [[Nabucco (plynovod)|Nabucco]] z [[Turecko|Turecka]] do [[Rakousko|Rakouska]] [31] => ** [[South Stream]] z Ruska přes [[Černé moře]], [[Bulharsko]] a [[Srbsko]] do [[Itálie]] [32] => [33] => == Rozdělení == [34] => [[Soubor:Oprava plynovodu na Lidickem namesti B.JPG|náhled|Místní plynovod z moderních plastových trubek: žlutá výstražná fólie má upozornit kopáče na nebezpečí překopnutí trubky]] [35] => [36] => === Podle účelu === [37] => * Tranzitní [38] => * Mezistátní [39] => * Dálkový [40] => * Místní [41] => * Průmyslový [42] => * Domovní [43] => [44] => === Podle tlaku === [45] => * '''Skupina plynovodů A''' – plynovody s tlakem do 16 [[Bar (jednotka)|bar]] [46] => ** A1 – nízkotlaké plynovody do 0,05 [[Bar (jednotka)|bar]] včetně (NTL) [47] => ** A2 – středotlaké plynovody nad 0,05 [[Bar (jednotka)|bar]] do 4 [[Bar (jednotka)|bar]] včetně (STL) [48] => ** A3 – vysokotlaké plynovody nad 4 [[Bar (jednotka)|bar]] do 16 [[Bar (jednotka)|bar]] včetně (VTL) [49] => * '''Skupina plynovodů B''' – plynovody s tlakem nad 16 [[Bar (jednotka)|bar]] [50] => ** B1 – vysokotlaké plynovody nad 16 [[Bar (jednotka)|bar]] do 40 [[Bar (jednotka)|bar]] včetně (VTL) [51] => ** B2 – vysokotlaké plynovody nad 40 [[Bar (jednotka)|bar]] do 100 [[Bar (jednotka)|bar]] včetně (VTL) [52] => [53] => == Materiály == [54] => Pro vnitřní rozvod plynu se může používat buď ocelové nebo [[měď|měděné potrubí]]. Z důvodu požární bezpečnosti se nesmí používat [[plast]]y. [55] => [56] => Pro místní plynovod se může použít [[polyethylen]]. [57] => [58] => Pro tranzitní, mezistátní a dálkové plynovody se používá potrubí z [[ocel]]i a spojuje se [[svařování]]m. Svary se poté ještě kontrolují například pomocí [[Rentgenové záření|rentgenu]] či [[Ultrazvuk|ultrazvuku]]. [59] => [60] => == Armatury domovního plynovodu == [61] => * uzavírací – slouží k uzavírání nebo škrcení přívodu plynu. Montují se na začátku každého potrubí, na [[Stoupačka|stoupačkách]], na větvích a před plynovými [[spotřebič]]i [62] => * filtrační – slouží k čištění protékajícího plynu od mechanických nečistot a [[prach]]u. Montují se před regulační zařízení [63] => * zabezpečovací – slouží k samočinnému rychlému uzavření přívodu plynu při poklesu nebo překročení tlaku plynu pod nebo nad přípustnou hranici [64] => * regulační – slouží k snižování a udržení provozního tlaku plynu na konstantní předem nastavené hodnotě [65] => * pojistné – slouží k uvolnění nebezpečného [[přetlak]]u plynu z plynovodu do volného ovzduší [66] => [67] => == Poškození == [68] => V září 2022 byl poškozen plynovod [[Nord Stream]], vyšetřování potvrdilo sabotáž (úmyslné poškození). V roce 2023 byl poškozen plynovod [[Balticconnector|Balticonnector]], v podezření je čínská a ruská loď.{{Citace elektronického periodika [69] => | příjmení = Kršák [70] => | jméno = Marek [71] => | titul = Švédsko: Za poškozením telekomunikační a energetické infrastruktury stojí pravděpodobně sabotáž [72] => | periodikum = oEnergetice.cz [73] => | url = https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/svedsko-za-poskozenim-telekomunikacni-a-energeticke-infrastruktury-stoji-pravdepodobne-sabotaz/ [74] => | datum vydání = 2023-10-24 [75] => | jazyk = cs [76] => | datum přístupu = 2024-03-05 [77] => }} [78] => [79] => == Odkazy == [80] => === Reference === [81] => [82] => [83] => === Související články === [84] => * [[Ropný šok]] [85] => [86] => === Externí odkazy === [87] => * {{Commonscat}} [88] => * {{Wikislovník|heslo=plynovod}} [89] => * [https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/plyn/r~7f5b0834c60211ec8d900cc47ab5f122/ Kudy a kolik plynu proudí do Evropy] na Aktuálně.cz [90] => [91] => {{Autoritní data}} [92] => [93] => [[Kategorie:Plynovody| ]] [94] => [[Kategorie:Dopravní stavby]] [95] => [[Kategorie:Průmyslové stavby]] [96] => [[Kategorie:Potrubní doprava]] [97] => [[Kategorie:Zemní plyn]] [] => )
good wiki

Plynovod

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bar (jednotka)','Turecko','Nord Stream','Rakousko','Černé moře','plyn','ocel','Polsko','potrubí','Sojuz (plynovod)','Europipe I','Itálie'

Itálie

Ocel

Ocel je slitina železa s uhlíkem a dalšími prvky.

Plyn

Polsko

Potrubí

Rakousko

Turecko