Array ( [0] => 15514042 [id] => 15514042 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Poštorná [uri] => Poštorná [3] => Břeclav, Church in Poštorná.JPG [img] => Břeclav, Church in Poštorná.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Poštorná [2] => | charakter = část města [3] => | PSČ = 691 41 [4] => | obec = [[Břeclav]] [5] => | okres = Břeclav [6] => | země = [[Morava]]
{{malé|(do r. 1920 [[Dolní Rakousy]])}} [7] => | katastrální území = Poštorná [8] => | rozloha = 21,77 [9] => | nadmořská výška = [10] => | počet ZSJ = 6 [11] => }} [12] => '''Poštorná''' ({{Vjazyce2|de|''Unter Themenau''{{Citace monografie [13] => | příjmení = Hosák [14] => | jméno = Ladislav [15] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [16] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [17] => | vydavatel = Academia [18] => | místo = Praha [19] => | rok = 2004 [20] => | počet stran = 1144 [21] => | kapitola = [22] => | strany = 1000 [23] => | isbn = 80-200-1225-7 [24] => | jazyk = [25] => }}}}, v místním nářečí také ''Poštorňa'') je [[část obce|část]] města [[Břeclav]]i v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], v oblasti [[Valticko|Valticka]]. Původně samostatná [[obec]] ([[městys]]) do roku 1920 ležela v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]]. Má asi 5 tisíc obyvatel. [26] => [27] => Od [[Chorvati|charvátské]] kolonizace v 16. století se jednalo o jednu z mála [[Slované|slovanských]] obcí v historických Rakousích. Zdejší obyvatelstvo postupně splynulo s [[Moravští Slováci|Moravskými Slováky]] z přilehlého [[Podluží]] a vytvořilo svébytný [[folklór]] kombinující podlužácké a charvátské prvky. [28] => [29] => Roku 1920 byla Poštorná jako součást [[Valticko|Valticka]] včleněna do [[Československo|Československa]], [[Země Moravská|země Moravské]], a připojena k politickému [[Okres Hodonín|okresu Hodonín]]. V letech 1938–1945 byla v rámci [[Sudety|Sudet]] (spíše ze strategických než národnostních důvodů) přímou součástí [[Nacistické Německo|Německa]]. Od roku 1949 patřila do nově vzniklého [[Okres Břeclav|okresu Břeclav]] a roku 1974 byla k Břeclavi připojena. [30] => [31] => == Geografie == [32] => Poštorná se nachází v [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravském úvalu]] při ústí potoka [[Včelínek]] do systému ramen řeky [[Dyje]]. Terén je většinou plochý, mírně skloněný k východu, většina zástavby leží na nízké terase nad dyjskou nivou, do které klesá na některých místech poměrně prudkým svahem. Z většiny stran obklopují Poštornou lesy: ze západu a jihu [[Boří les]], ze severovýchodu a jihovýchodu komplex [[Lužní les|lužních lesů]] podél dolní Dyje. Tyto zalesněné části katastru vesměs patří do [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]]. Západně od čtvrti se těžily cihlářské hlíny a jíly (těžba již neprobíhá), na několika místech katastru jsou naleziště [[Ropa|ropy]]. [33] => [34] => Poštorná sousedí na severu s [[Charvátská Nová Ves|Charvátskou Novou Vsí]], na východě s vlastní Břeclaví, na západě s [[Valtice]]mi a na jihu s [[Rakousko|Rakouskem]] (obec [[Bernhardsthal]]). [35] => [36] => == Členění a ulice == [37] => Poštorná se člení na 6 [[Základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]]: Boří les, Díly, Poštorná, Průmyslový obvod Poštorná, Štěpnice a Tatran. Poslední dvě uvedené jednotky se nacházejí na říčním ostrově mezi [[Dyje|Dyjí]] a odlehčovacím ramenem a přiléhají k vlastní Břeclavi. Obydlené jsou ZSJ Díly a Poštorná, přičemž hranice mezi nimi vede po ulicích třída 1. máje a Nádražní. [38] => [39] => ''Díly'' zahrnují starou řadovou zástavbu na ulicích Hlavní a Záhumní, novější sídliště Čs. armády (zvané právě „Díly“) a západně za tratí ještě Tovární kolonii, vše vesměs rodinné domy. ZSJ ''Poštorná'' zahrnuje starou vesnickou zástavbu směrem na východ a jih od kostela a sídliště bytových domů ležící západně. [40] => [41] => Centrum čtvrti se nachází okolo křižovatky ulic Hlavní, třída 1. máje, Osvobození a Záhumní. Uvnitř trojúhelníku hlavních ulic Osvobození, Jana Skácela a třídy 1. máje se nachází prostranství zvané Rovnice, kde se konají společenské akce. [42] => [43] => Pro účely voleb je Poštorná rozdělena na [[Volební okrsek|volební okrsky]] Břeclav č. 3 až 6. [44] => [45] => === Seznam ulic === [46] => Třída 1. máje (část), Budovatelská, Čs. armády, Dělnická, Dolní luční, Dyjová, J. Fučíka, Gagarinova, Hájová, Havlíčkova, Hlavní, Horní luční, Hraniční, Komenského, Kovářská, Lesní, Nádražní, Na Valtické (pouze [[silnice I/40]]), Okružní, Osvobození, Polní, Prostřední, Rovnice, Sadová, J. Skácela, B. Šmerala, Tovární kolonie, Tylova, Úzká, Záhumní [47] => [48] => == Název == [49] => Vývoj jména vesnice (městečka) je dost složitý a odráží změny v jejím osídlení. Nejstarší doložené jméno (1411) má podobu ''Teymenaw'' a je z německého zápisu informujícího o zaniklé vsi (zanikla asi nedlouho předtím). Zapsané jméno se opírá o české (nářeční) ''temenec'' – „bažina, mokřina, bahnitý pramen, kaliště“. Není jasné, zda šlo o jméno zaniklé vsi nebo nějakého místa v její blízkosti. Kolem roku 1530 byla vesnice osídlena přistěhovalci z Chorvatska pod jménem ''Unter Krabatten'' („Dolní Chorvaty“) s přívlastkem odlišujícím ji od sousední [[Charvátská Nová Ves|Charvátské Nové vsi]] (v němčině ''Ober Krabatten''). Od počátku 16. století se v německých dokladech objevuje i jméno ''Postorn'' či ''Posthorn'' záhy přejaté do češtiny zprvu v podobě ''Poštorn''. Toto jméno se zatím nepodařilo vysvětlit. Z roků 1529 a 1531 jsou doložena i ojedinělá jména ''Purkstál'' a ''Purkštol''. Už od znovuosídlení se vesnice v němčině vedle ''Unter Krabatten'' a ''Post(h)orn'' označovala i jménem ''Unter T(h)emenau'', které v 18. století převládlo.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 291, 292. [50] => [51] => == Přehled historie == [52] => * 1. polovina 16. století – na [[Lichtenštejnové|lichtenštejnském]] panství založena [[Moravští Chorvati|charvátskými]] kolonisty ves Poštorná [53] => * od 1653 – sídlo samostatné [[farnost]]i (do roku 1785 součástí [[Diecéze pasovská|pasovské diecéze]]) [54] => * po 1860 – industrializace – sladovna, knížecí cihelna (dnes [[Poštorenské keramické závody]]), chemická továrna Schramm (dnes [[Fosfa]]) [55] => * 1872 – napojení na železnici ([[Železniční trať Břeclav–Znojmo|trať Břeclav–Znojmo]]) s dnešní stanicí ''Boří les'' (u chemické továrny) [56] => * 1873 – 1262 obyvatel [57] => * 1901 – otevření železniční trati do [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]], se stanicí ''Poštorná'' (u cihelny) [58] => * od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy [59] => * 31. 7. 1920 – připojení k [[Československo|Československu]] (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900) [60] => * 1924 – povýšení na [[městys]] [61] => * 1938–1945 – součást [[Nacistické Německo|Německé říše]] [62] => * 1961 – 3472 obyvatel [63] => * 1. 1. 1974 – připojení k [[Břeclav]]i [64] => * 1990 – znovu otevřen silniční hraniční přechod do Rakouska ([[Reintal]]) [65] => * 90. léta – místní fotbalový klub [[SK Tatran Poštorná|Tatran Poštorná]] se několik let účastnil [[2. česká fotbalová liga|II. ligy]] [66] => [67] => == Obyvatelstvo == [68] => [[Soubor:BV_Breclav_cleneni_postorna.png|náhled|Členění Břeclavi s vyznačením Poštorné]] [69] => Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.{{Citace elektronické monografie [70] => | titul = Poštorná [71] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/iii-pocet-obyvatel-a-domu-podle-kraju-okresu-obci-a-casti-obci-v-letech-1869-2011_2015 [72] => | datum vydání = 2015-12-21 [73] => | datum přístupu = 2017-01-30 [74] => | vydavatel = Český statistický úřad [75] => | místo = Praha [76] => }} [77] => [78] => Urbanisticky a funkčně je součástí Poštorné i největší břeclavské sídliště ''Na Valtické'', které ale katastrálně náleží vedlejší místní části [[Charvátská Nová Ves]]. S tímto sídlištěm by měla Poštorná asi 9 tisíc obyvatel. [79] => {| class="wikitable" style="text-align: center; [80] => ! style="text-align: center;" colspan="2" | Místní části || 1869 || 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1930 || 1950 || 1961 || 1970 || 1980 || 1991 || 2001 || 2011 [81] => |- [82] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet obyvatel [83] => | style="text-align: left;" | část Poštorná || 1175 || 1711 || 2639 || 3426 || 3679 || 3860 || 3853 || 3073 || 3472 || 3682 || 4386 || 5190 || 5304 || 5038 [84] => |- [85] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet domů [86] => | style="text-align: left;" | část Poštorná || 194 || 247 || 316 || 403 || 521 || 586 || 723 || 773 || 801 || 801 || 815 || 1077 || 1137 || 1241 [87] => |- [88] => |} [89] => [90] => == Společnost a kultura == [91] => V Poštorné se konají tradiční hody s lidovou muzikou, tanci a místními zvyklostmi a obyčeji. Národopisně náleží Poštorná do [[Slovácko|Slovácka]], region [[Podluží]]. [92] => [93] => Má zde (na ulici Lesní) sídlo a hlavní areál sportovní klub [[MSK Břeclav]]. [94] => [95] => == Doprava == [96] => Poštornou prochází [[silnice I/55]] z Břeclavi na hraniční přechod do [[Rakousko|rakouského]] [[Reintal]]u, z níž se zde odpojuje [[silnice I/40]] do [[Mikulov]]a a z ní pak silnice III/41417 do Charvátské Nové Vsi a Lednice. Z historických i směrových důvodů je jako hlavní silnice značena trasa Břeclav–Lednice. Na jižním okraji čtvrti se ze silnice I/55 odpojuje ještě silnice III/05529 vedoucí na státní hranici směr Bernhardsthal – [[Hohenau an der March|Hohenau]], není však značena, je přerušena železniční tratí a z větší části je prašná nebo štěrková. [97] => [98] => Dlouhodobě se plánuje výstavba silničního obchvatu jižně okolo čtvrti. [99] => [100] => Prochází tudy také několik [[Železnice|železnic]], z toho stanici (jménem ''Boří les'') zde má [[Železniční trať Břeclav–Znojmo|trať 246 Břeclav–Znojmo]], z níž se zde odpojuje [[Železniční trať Břeclav–Lednice|trať 247 do Lednice]] se stanicí ''Poštorná''. Pro osobní dopravu do Poštorné však železnice nemá velký význam, protože stanice Boří les je odlehlá a řídce obsluhovaná a na trati do Lednice je pouze sezónní turistický provoz. Obvyklé je použít uzlovou [[Břeclav (nádraží)|stanici Břeclav]] a do/z Poštorné se dopravit individuálně nebo [[Městská autobusová doprava v Břeclavi|městskou hromadnou dopravou]] (linky [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|IDS JMK]] č. 561, 562, 563, 566, 567, 568 a 569), případně lze využít i meziměstské linky směr Valtice nebo Lednice. [101] => [102] => == Pamětihodnosti == [103] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Břeclavi}} [104] => V centru Poštorné se nachází ucelený soubor památkově chráněných budov z přelomu 19. a 20. století, navržených lichtenštejnským dvorním architektem [[Karel Weinbrenner|Karlem Weinbrennerem]]. Tyto stavby jsou charakteristické použitím glazované keramické krytiny a keramických tvarovek, které dodávala místní knížecí cihelna (později ''Poštorenské keramické závody''). K těmto objektům patří: [105] => * [[Kostel Navštívení Panny Marie (Poštorná)|farní kostel Navštívení Panny Marie]], novogotický farní chrám postavený v letech 1895–1898. Nachází se ve středu Poštorné a tvoří její současnou dominantu. [106] => * Fara, čp. 1, dvoupatrová stavba z konce 19. století naproti kostela (nároží ulic Hlavní a Záhumní). [107] => * Budova tzv. „červené školy“ (ZŠ Komenského) z roku 1906, čp. 60. [108] => * Havlíčkova vila, čp. 418 – vila z počátku dvacátého století pojmenovaná po místním vlastenci Aloisi Havlíčkovi a zrekonstruovaná v roce 2021, nyní fungující jako galerie s kavárnou. [109] => * Usedlost čp. 57 z roku 1874, sídlo pobočky městské knihovny. [110] => K Weinbrennerovým dílům v Poštorné se řadí i budova nádraží z roku 1901, na západním okraji městské části. [111] => [112] => == Ukázka místního nářečí== [113] => Úryvek z knihy Nářečí na Břeclavsku a v dolním Pomoraví od Františka Svěráka:{{Citace monografie [114] => | příjmení = Svěrák [115] => | jméno = František [116] => | titul = Nářečí na Břeclavsku v dolním Pomoraví [117] => | vydavatel = Univerzita J. E. Purkyně [118] => | místo = Brno [119] => | rok vydání = 1966 [120] => | počet stran = 197 [121] => | strany = 178 [122] => }} [123] => [124] => {{Citát| [125] => Tali sú ti opce Poštorná, Charvácká Nová Ves a Hlohovec. Tito opce bili púvoďňe v Dolňích Rakúsách. Po prevraťe v osumnástém roce bili tito tri opce za pričiňeňí místňích nekolika opčanú pripojené k Moravje. Osazenstvo tíchto opcí ve starším vjeku i š čásťi Moravi, Moraváci a z velikéj čásťi osídleňí Charvátama. To bíṵ tadi kňíže Břeťislaf, co mňel tadi zámek v Břecṵavi a panství. Mňeṵ jakéhosi kamaráda f Chorvácku a pri istéj príležitosťi si postěžovaṵ jeden druhému, že nemá luďí, nemože obďeṵat jeho pole. Ten druhí si zas sťežovaṵ, že mu vihinuṵ dobitek, tak sa dohodli, že ten chorvackí mu sem pošle luďí na osaďeňí téjto krajini, na obíváňí, a ten břecṵafskí mu zas slúbiṵ posṵat dobitek. Tá vímňena sa uskutečňiṵa a došli sem ludé z ménama, keré majú na konci ič, Jankovič, Ivančič, Grbafčič, Fabičovič, Malčič a tag dál. A toš teda bi biṵ púvot. Obec Poštorná, mi sme ríkali Poštorňa, biṵa púvoďňe Poštorna, tam sa preprahali dostavňíkové koňe. To biṵa hospoda, stájňe tam bili pro koňe na to prepraháňí dostavňíkové; tam aj Marija Terézija prenocovaṵa na cesťe do Mikulova g dojednáňí míru. Mňeli sme tam za Rakúska škole ňemecké, ot prvňí do treťí morafské viučováňí.}} [126] => [127] => == Fotogalerie == [128] => [129] => Soubor:Kostel (Poštorná) 1.JPG|Kostel [130] => Soubor:Fara (Poštorná) 1.JPG|Fara [131] => Soubor:Fara (Poštorná) 2.JPG|Detail na budově fary [132] => Soubor:Škola (Poštorná).JPG|ZŠ Komenského [133] => Soubor:Poštorná, Havlíčkova vila.jpg|Havlíčkova vila, čp. 418 [134] => Soubor:Poštorná, Městská knihovna Břeclav (1).jpg|Pobočka knihovny, čp. 57 [135] => Soubor:Railway station Postorna.jpg|Stanice Poštorná [136] => Soubor:Railway station Bori les.jpg|Stanice Boří les [137] => Soubor:Railway bridge over Dyje between Breclav and Bori les.jpg|Most na trati Břeclav–Boří les [138] => Soubor:Břeclav Fosfa - panoramio.jpg|Chemický podnik [[Fosfa]] [139] => Soubor:Postorna nova dyje.jpg|Rameno Dyje u Poštorné [140] => Soubor:Poštorná, Na Rožku.jpg|Hostinec „Na rožku“ [141] => Soubor:Poštorná, Tylova, dětské hřiště.jpg|Hřiště za kostelem [142] => Soubor:Poštorná, Nádražní (4).jpg|Nádražní ulice [143] => Soubor:Poštorná, hasičská zbrojnice.jpg|Hasičská zbrojnice na Rovnici [144] => [145] => [146] => == Odkazy == [147] => [148] => === Reference === [149] => [150] => [151] => === Literatura === [152] => * Kordiovský, Emil – Klanicová Evženie (eds.): ''Město Břeclav''. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001. [153] => * Nekuda, Vladimír (ed.): ''Břeclavsko''. Musejní spolek v Brně – Okresní archiv pro okres Břeclav, Brno-Mikulov 1969. [154] => [155] => === Související články === [156] => * [[Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná]] [157] => * [[SK Tatran Poštorná]] [158] => * [[Hraniční přechod Poštorná–Reintal]] [159] => [160] => === Externí odkazy === [161] => * {{Commonscat}} [162] => * {{RÚIAN}} [163] => [164] => {{Části české obce}} [165] => {{Autoritní data}} [166] => [167] => {{Portály|Morava}} [168] => [[Kategorie:Břeclav]] [169] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Břeclav]] [170] => [[Kategorie:Místní části v Břeclavi]] [171] => [[Kategorie:Valticko]] [172] => [[Kategorie:Podluží]] [173] => [[Kategorie:Sídla na česko-rakouské státní hranici]] [174] => [[Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu]] [175] => [[Kategorie:Sídla na Dyji]] [] => )
good wiki

Poštorná

Poštorná ( v místním nářečí také Poštorňa) je část města Břeclavi v Jihomoravském kraji, v oblasti Valticka. Původně samostatná obec (městys) do roku 1920 ležela v Dolních Rakousích.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Charvátská Nová Ves','Břeclav','SK Tatran Poštorná','Nacistické Německo','Rakousko','silnice I/40','Valticko','městys','Československo','Reintal','Železniční trať Břeclav-Znojmo','Dyje'

Břeclav

Československo

Dyje

Městys

Rakousko

Reintal

Valticko