Array ( [0] => 15483157 [id] => 15483157 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Podstata [uri] => Podstata [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Podstata je v české Wikipedii označení pro stránku, která slouží k vysvětlení pojmu, konceptu, jevu nebo tématu. Na stránce Podstata je podrobně vysvětleno dané téma s použitím relevantních informací a zdrojů. Stránka Podstata je často prvním místem, ke kterému uživatelé přistupují, když chtějí získat základní informace o daném tématu. Podstata může obsahovat definici, vysvětlení, souvislosti, historii a další důležité informace o daném konceptu. Cílem stránky Podstata je poskytnout uživatelům přesný a komplexní úvod do daného tématu. [oai] => Podstata je v české Wikipedii označení pro stránku, která slouží k vysvětlení pojmu, konceptu, jevu nebo tématu. Na stránce Podstata je podrobně vysvětleno dané téma s použitím relevantních informací a zdrojů. Stránka Podstata je často prvním místem, ke kterému uživatelé přistupují, když chtějí získat základní informace o daném tématu. Podstata může obsahovat definici, vysvětlení, souvislosti, historii a další důležité informace o daném konceptu. Cílem stránky Podstata je poskytnout uživatelům přesný a komplexní úvod do daného tématu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Podstata''' čili '''substance''' (z [[latina|latinského]] ''sub-stantia'', podloží, základ; [[kalk]] [[řečtina|řeckého]] ''hypo-stasis'') je [[Filosofie|filosofický]] pojem, který chce zachytit stálou a neměnnou stránku [[jsoucno|jsoucna]], to, co věc činí tím, čím je (lišku liškou, stůl stolem atd.) Na rozdíl od akcidentů či [[Případek|případků]] (např. velký, červený), které patří vždy nějaké substanci, substance existuje sama o sobě a svou existencí nezávisí na ničem jiném. Do dějin filosofie zavedl tento velmi významný pojem [[Aristotelés]] a pracovala s ním celá západní tradice [[metafyzika|metafyziky]], včetně [[Scholastika|scholastiky]]. [1] => [2] => == Aristotelská filosofie == [3] => Ve snaze zachytit ty nejobecnější rysy každého jsoucna inspiroval se Aristotelés jazykem a gramatikou. Také jazyk totiž rozlišuje mezi samostatnými jsoucny (úsiai, věci), která zůstávají samy sebou, i když se některé jejich vlastnosti (akcidenty, případky) mohou měnit. Změny se mohou týkat například [[kvantita|kvantity]] (odpověď na otázku „kolik?“ - růst či úbytek hmotnosti), [[kvalita|kvality]] (odpověď na otázku „jaký?“ - onemocnění nebo uzdravení), [[vztah]]ů apod. Při těchto změnách se určení podstaty ([[řečtina|řecky]] οὐσία ''úsiá'') sice mění, avšak nemění se podstata sama. Lze tedy říci, že podstata má samostatné bytí, existuje sama o sobě (''est in se'') a při proměnách zůstává nezměněna, na rozdíl od [[případek|případků]] neboli akcidentů (více méně nahodilých vlastností)), které jsou vždycky jen vlastnostmi nějaké substance. [4] => [5] => Podstatné vlastnosti jsou ty vlastnosti, které jsou nutné, kdežto případečné či akcidentální vlastnosti jsou ty, které jsou [[kontingence|kontingentní]] čili nahodilé. Např. hodnota [[zlato|zlata]], která je dána zvyklostmi, je případkem zlata – zlato by zůstalo zlatem, i kdyby se jeho cena změnila. Avšak kdyby zlato nebylo [[Kovy|kovem]], už by nebylo zlatem, protože být kovem náleží k jeho podstatě. [6] => [7] => Vztah mezi podstatou a případky je vztahem mezi ''[[možnost]]í'' a ''[[uskutečnění]]m'', neboť podstata je vůči případkům v možnosti. Podstata i případky se tak navzájem podmiňují, neboť podstata je uskutečněna pouze v konkrétních akcidentech. Tento vztah je [[dialektický vztah|vztahem dialektickým]]. [8] => [9] => === První a druhá podstata === [10] => Aristotelés rozlišuje mezi: [11] => * ''první substancí'' neboli také individuální substancí (Tento člověk ''zde''; tento kůň ''zde''), [12] => * ''druhou substancí'', která je [[esence|esencí]] první substance, tedy druhem, k němuž individuální podstata náleží. Výrokem „Pavel je člověk“ se vypovídá druhá substance (člověk) o první substanci (Pavel).Aristotelés, ''Kategorie'' 5,3 b 10-18. [13] => [14] => == Křesťanská teologie == [15] => O další vývoj pojmu substance se výrazně přičinila křesťanská teologie, která hledala filosofické vyjádření pro [[Nejsvětější Trojice|Boží Trojici]] – jednoho Boha ve třech osobách (řecky ''hypostasis''). Na rozdíl od aristotelské tradice, pro niž byla podstata v prvé řadě hmotná (látková), je zde hlavní charakteristikou společné božské podstaty svoboda a vůle, rysy jednotlivé osoby.Ritter - Gründer, sl. 502n. [16] => [17] => == Racionalismus == [18] => Pojem substance má zásadní význam pro novověký racionalismus. [[René Descartes|Descartes]] definuje substanci jako „to, co ke své existenci nic jiného nepotřebuje“,Descartes, ''Principia philosophiae'', I.51 rozlišuje však substanci nestvořenou, jíž je [[Bůh]], a substance stvořené, závislé pouze na Bohu, který je udržuje. Stvořené substance jsou dvojího druhu, rozlehlé (''res extensa'') a myslící (''res cogitans''). Ještě radikálněji myslí pojem substance [[Baruch Spinoza|Spinoza]], pro něhož existuje jen jedna, nutně nekonečná a neomezená substance, totiž [[Bůh]].Spinoza, ''Etika'' I. Def. III. a Prop. 14. [19] => [20] => Pojem substance hraje ústřední roli také v „monadologii“ [[Gottfried Wilhelm Leibniz|G. W. Leibnize]]: [[monáda]] čili jednoduchá substance však není myšlena jako neomezená, nýbrž právě jako dílčí a jedinečná.Ritter – Gründer, sl. 525n. Jistou roli hraje substance ještě v raném díle [[Immanuel Kant|Immanuela Kanta]], v pozdějším („kritickém“) díle však její význam slábne, možná i pod vlivem kritiky [[David Hume|D. Huma]], pro něhož je představa stálé substance s proměnnými atributy jen důsledek lidského zvyku (''habit'').Ritter – Gründer, sl. 526. [21] => [22] => == Odkazy == [23] => [24] => === Reference === [25] => [26] => [27] => === Literatura === [28] => * ''Filosofický slovník''. Olomouc: FIN 1998. Heslo Substance, str. 387n. [29] => * Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Heslo Substanz / Akzidenz. Sv. 10, sl. 495-553. [30] => [31] => === Související články === [32] => * [[Esence]] [33] => * [[Bytí]] [34] => * [[Jsoucno]] [35] => * [[Případek]] [36] => * [[Scholastika]] [37] => [38] => === Externí odkazy === [39] => * {{Wikicitáty|téma=Podstata}} [40] => * {{Wikislovník|heslo=podstata}} [41] => * {{Otto|heslo=Podstata}} [42] => * {{en}} [43] => * [http://plato.stanford.edu/entries/substance/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Substance] [44] => [45] => {{Autoritní data}} [46] => {{Portály|Filozofie}} [47] => [48] => [[Kategorie:Metafyzika]] [49] => [[Kategorie:Ontologie]] [] => )
good wiki

Podstata

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Případek','Bůh','řečtina','Scholastika','Kategorie:Metafyzika','Bytí','David Hume','monáda','metafyzika','Nejsvětější Trojice','dialektický vztah','možnost'

Bůh

Bůh je koncept představující vyšší bytost nebo nadpřirozenou entitu, kterou mnoho kultur a náboženství považuje za stvořitele a vládce světa.

Bytí

Kategorie:Metafyzika

Kategorie:Metafyzika je jednou z kategorií na české Wikipedii.

Metafyzika

Monáda

Případek

Případek je morfologická kategorie v češtině, která vyjadřuje vztah mezi slovy věty.

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Scholastika