Array ( [0] => 15487951 [id] => 15487951 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pogradec [uri] => Pogradec [3] => Pogradec from Kalaja.jpg [img] => Pogradec from Kalaja.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Pogradec je malebné město ve východní Albánii, ležící na břehu kouzelného Ohridského jezera. Toto místo je známé svou bohatou historií a působivou přírodní krásou, která přitahuje návštěvníky z celého světa. Pogradec je obklopeno majestátními horami a poskytuje jedinečné příležitosti k outdoorovým aktivitám, jako je turistika, cyklistika a koupání v čistých vodách jezera. Město je také známé svou živou kulturní scénou a místním uměním. V Pogradecu najdete řadu restaurací nabízejících tradiční albánskou kuchyni, kde si můžete vychutnat čerstvé ryby a místní speciality. Pogradec během let provedl řadu modernizací, které přispěly k jeho rozvoji a atraktivitě pro turisty, aniž by ztratil svůj jedinečný šarm. Kromě přírodních krás a kulinářských zážitků má Pogradec bohatý kulturní život. Místní festivaly a akce oslavují jak historické tradice, tak současné umění, čímž poskytují návštěvníkům možnost nahlédnout do albánské kultury a tradic. Pogradec je tak ideálním místem pro ty, kdo hledají harmonii mezi přírodou, historií a kulturním vyžitím. S jedinečným spojením tradice a modernosti je Pogradec fascinujícím cílem pro všechny, kteří chtějí zažít Albánii z její pozitivní stránky. Město v současnosti investuje do rozvoje infrastruktury a cestovního ruchu, což přispívá k jeho rostoucí popularitě a dává mu příležitost ukázat světu svou jedinečnost a pohostinnost. [oai_cs_optimisticky] => Pogradec je malebné město ve východní Albánii, ležící na břehu kouzelného Ohridského jezera. Toto místo je známé svou bohatou historií a působivou přírodní krásou, která přitahuje návštěvníky z celého světa. Pogradec je obklopeno majestátními horami a poskytuje jedinečné příležitosti k outdoorovým aktivitám, jako je turistika, cyklistika a koupání v čistých vodách jezera. Město je také známé svou živou kulturní scénou a místním uměním. V Pogradecu najdete řadu restaurací nabízejících tradiční albánskou kuchyni, kde si můžete vychutnat čerstvé ryby a místní speciality. Pogradec během let provedl řadu modernizací, které přispěly k jeho rozvoji a atraktivitě pro turisty, aniž by ztratil svůj jedinečný šarm. Kromě přírodních krás a kulinářských zážitků má Pogradec bohatý kulturní život. Místní festivaly a akce oslavují jak historické tradice, tak současné umění, čímž poskytují návštěvníkům možnost nahlédnout do albánské kultury a tradic. Pogradec je tak ideálním místem pro ty, kdo hledají harmonii mezi přírodou, historií a kulturním vyžitím. S jedinečným spojením tradice a modernosti je Pogradec fascinujícím cílem pro všechny, kteří chtějí zažít Albánii z její pozitivní stránky. Město v současnosti investuje do rozvoje infrastruktury a cestovního ruchu, což přispívá k jeho rostoucí popularitě a dává mu příležitost ukázat světu svou jedinečnost a pohostinnost. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | obrázek = Pogradec from Kalaja.jpg [2] => | popisek = Pohled na město z pevnosti [[Kalaja (Pogradec)|Kalaja]] západně od města. [3] => | stát = Albánie [4] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Albánii|Kraj]] [5] => | název vyššího celku = [[Korçë (kraj)|Korçë]] [6] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Albánii|Okres]] [7] => | název nižšího celku = [[Okres Pogradec|Pogradec]] [8] => }} [9] => '''Pogradec''' je okresní město v jihovýchodní části [[Albánie]], na jižní straně [[Ohridské jezero|Ohridského jezera]], u hranice se [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]]. V roce [[2011]] mělo 20 848 obyvatel. [10] => [11] => == Geografie == [12] => Pogradec leží na jižním pobřeží [[Ohridské jezero|Ohridského jezera]], na [[Albánsko-severomakedonská hranice|albánsko-severomakedonské hranici]], v nadmořské výšce 696 m n. m., 130 km východně od [[Tirana|Tirany]] se 40 km severně od města [[Korçë]]. Rozkládá se na východ od pohoří [[Mali i Thate]] a jihozápadně od něj se nachází hora [[Maja e Gështenjasit]] s nadmořskou výškou 1080 m n. m. Mezi těmito dvěma hřebeny je průsmyk [[Qafa e Plloçës]], který spojuje Pogradec s rozhlehlou rovinou u města [[Korçë]]. Směrem na východ až po vesnici [[Tushemisht]] vede z Pogradce rovina, která přechází v pohoří [[Galičica]] až u hranice se Severní Makedonií. [13] => [14] => V Pogradci dominuje středomořské a částečně kontinentální klima, se studenými zimami a horkými a suchými léty. Průměrná roční teplota dosahuje 12,3 °C. Nejdeštivější měsíc je listopad se srážkami v průměru 108 mm, zatímco průměrné roční srážky dosahují 730 mm. [15] => [16] => == Název == [17] => Název města je slovanského původu (''Podgradec'') a v [[čeština|češtině]] znamená [[podhradí]]. Historická pevnost [[Kalaja (Pogradec)|Kalaja]] se nachází ve svahu hor, které Pogradec obklopují ze západu. [[Turečtina|Turecký]] název města během osmanské nadvlády zněl ''İstarova'' nebo ''Pogradaş''). [18] => [19] => == Historie == [20] => Nejstarší pozůstatky lidského osídlení v Pogradci jsou původem z mladšího [[paleolit]]u, v sedmém století př. n. l. l. Tehdy vznikla ve východní části současného města malá osada na břehu Ohridského jezera. [21] => [22] => V pátém až čtvrtém století př. n. l. zde procházela hranice mezi prvním ilyrským královstvím, kterému vládl král Bardylis a jeho syn Cleitus. Řečtí geografové a cestovatelé zaznamenali existenci různých osad v této době na břehu jak Ohridského jezera, tak i dalších jezer v okolí. Během dob existence [[Římská říše|Římské říše]] sloužila oblast jižního břehu Ohridského jezera jako koridor, který spojoval [[Jaderské moře|jaderské]] pobřeží s vnitřním [[Balkán]]em po cestě [[Via Egnatia]]; spojnice [[Drač]]e a pobřeží [[Egejské moře|Egejského moře]]. Již od začátku své existence se zde šířilo ilegální [[křesťanství]], jak dokládají pozůstatky jedné z raných bazilik. [23] => [24] => V [[6. století]] pronikli do oblasti Ohridského jezera [[Slované]]. Na počátku [[7. století|století sedmého]] oblast kolonizoval slovanský kmen [[Berziti|Berzitů]]. Až do [[14. století]] byla tato oblast součástí řady středověkých států, jakými bylo např. [[První bulharské císařství]], [[Byzantská říše]] a [[Srbská říše|středověké Srbsko]]. Během byzantské nadvlády nechali Řekové přebudovat místní pevnost a rozšířit ji. [25] => [26] => Poté se stal Pogradec součástí [[Osmanská říše|Turecka]], které [[Expanze Osmanské říše na Balkán|expandovalo]] dále na sever a západ z Konstantinopole. Jen v polovině [[15. století]] na krátko město obsadil albánský vojevůdce [[Skanderbeg]].{{chybí zdroj}} Souvislé období turecké nadvlády nad městem probíhalo od roku [[1468]] až do vyhlášení nezávislosti Albánie v roce [[1912]]. V té době malé město bylo domovem [[rybolov|rybářů]] a řemeslníků. V roce [[1662]] navštívil město turecký cestovatel [[Evlija Čelebi]], který jej označil za krásné město s červenými střechami, čtyřmi čtvrtěmi a čtyřmi [[mešita]]mi, dvěma základními školami, šesti sty domy a sto padesáti obchody. [27] => [28] => [[Soubor:Pogradec, Albania 2018 07.jpg|vpravo|náhled|Dům v centru města.]] [29] => [[Soubor:Bunker in Pogradec.JPG|vpravo|náhled|Bunkr na břehu jezera.]] [30] => [[Soubor:Pogradec, domy.jpg|vpravo|náhled|Nová výstavba na okraji města.]] [31] => V druhé polovině [[19. století]] hrálo město významnou úlohu během albánského národního obrození. Dne [[14. březen|14. března]] [[1887]] zde byla otevřena historicky druhá škola{{Citace monografie [32] => | příjmení = Bartl [33] => | jméno = Peter [34] => | odkaz na autora = [35] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [36] => | vydavatel = Clio [37] => | místo = Bělehrad [38] => | rok = 2001 [39] => | počet stran = 324 [40] => | isbn = [41] => | kapitola = [42] => | strany = 117 [43] => | jazyk = srbština [44] => }} na území dnešní [[Albánie]], kde probíhala výuka v [[albánština|albánském jazyce]]. Město mělo na základě [[Sanstefanská mírová smlouva|Sanstefanské mírové smlouvy]] připadnout rodícímu se modernímu Bulharsku, nicméně na [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] bylo rozhodnuto původní plány hranic revidovat. Pogradec tak zůstal pod osmanskou správou. [45] => [46] => Díky blízkosti města [[Korçë]] se i v Pogradci začal zvyšovat podíl vzdělaného obyvatelstva a začal se velmi pozvolně rozvíjet [[kultura|kulturní]] život. [47] => [48] => Za [[první světová válka|první světové války]] bylo město okupováno různými vojsky, včetně [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]], [[Srbsko|Srbska]] (Srbové obsadili město v červnu [[1915]]), [[Řecko|Řecka]], a z východu z dnešní [[Severní Makedonie]] přicházela vojska [[Bulharsko|Bulharska]] a [[Francie]], která měla své vojáky umístěné na [[Soluňská fronta|Soluňské frontě]]. [49] => [50] => Na začátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl Pogradec obsazen [[Itálie|italskými]] vojsky, a to dne [[12. duben|12. dubna]] [[1939]]. Italská okupace ale trvala pouze do roku [[1940]]. Po vypuknutí války mezi Itálií a Řeckem se město našlo na frontové linii společné hranice; Řecko zde podporovalo bombardováním italských pozic také [[Royal Air Force|britské královské letectvo]]. Až do obsazení [[Řecko|Řecka]] Německem v dubnu [[1941]] držela město řecká armáda. Italové byli velmi rychle poraženi{{Citace monografie [51] => | příjmení = Bartl [52] => | jméno = Peter [53] => | odkaz na autora = [54] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [55] => | vydavatel = Clio [56] => | místo = Bělehrad [57] => | rok = 2001 [58] => | počet stran = 324 [59] => | isbn = [60] => | kapitola = [61] => | strany = 279 [62] => | jazyk = srbština [63] => }} a stáhli se na západ. Po [[kapitulace Itálie|kapitulaci Itálie]] v roce [[1943]] vstoupila do Pogradce německá vojska a dne [[30. srpen|30. srpna]] [[1944]] jej osvobodili [[albánští partyzáni]]. [64] => [65] => V období existence socialistické Albánie se město stalo oblíbeným resortem pro tehdejší představitele vlády. Svůj resort zde měl i [[Enver Hodža]]; vládní areál byl nepřístupný veřejnosti a striktně oddělen od města. Vzhledem k problematickým [[Albánsko-jugoslávské vztahy|vztahům]] se sousední [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávií]] (hranice probíhala přes Ohridské jezero) se daný resort nicméně nacházel v problematické zóně. Albánie proto (stejně jako Jugoslávie) vodní hranici procházející přes jezero přísně střežila. [66] => [67] => V roce [[1953]] se zde uskutečnilo jednání mezi albánskými a jugoslávskými zástupci o řešení územních sporů mezi oběma státy. Jednání probíhalo v atmosféře normalizace [[Jugoslávsko-sovětské vztahy|jugoslávsko-sovětských vztahů]], které donutily Albánii, spojence [[Sovětský svaz|SSSR]], začít se svým severním sousedem jednat.{{Citace monografie [68] => | příjmení = Bartl [69] => | jméno = Peter [70] => | odkaz na autora = [71] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [72] => | vydavatel = Clio [73] => | místo = Bělehrad [74] => | rok = 2001 [75] => | počet stran = 324 [76] => | isbn = [77] => | kapitola = [78] => | strany = 244 [79] => | jazyk = srbština [80] => }} [81] => [82] => Po skončení konfliktu se v rámci [[industrializace]] Albánie začal rozvíjet i Pogradec. Již v roce [[1939]] byly v blízkosti města objeveny zásoby [[hematit]]u v počtu 20 milionů tun. Později byly otevřeny doly i na další barevné kovy ([[nikl]], [[chrom]] a [[olovo]]). V 70. letech [[20. století]] zde bylo těženo 500 tisíc tun rudy ročně. Pro zvýšení efektivity těžby byla v 80. letech [[20. století]] vybudována k jezeru a dolům [[Železniční trať Prrenjas–Memelisht|železniční trať]]. [83] => [84] => Díky rozvoji jak [[turistika|turistiky]] tak i [[průmysl]]u se počet obyvatel města zvýšil z původních pěti tisíc až na 15 tisíc v 80. letech 20. století. Neutěšený stav albánské ekonomiky a tíživá nálada ve společnosti, která se projevovala i v Pogradci, je doložitelná i faktem, že v závěru 80. let [[20. století]] byl na krátko otevřen i hraniční přechod severně od města. Přestože jugoslávské úřady tak učinily jen pro obyvatele Pogradce a jen pro 32 hodin, velmi rychle překračovaly hranici tisíce lidí směrem na východ na území dnešní Severní Makedonie. Gesto bylo původně určeno jen pravoslavnému obyvatelstvu Pogradce na velikonoční svátky, přes hranici však přešli lidé všech vyznání, pokud dokázali doložit že jsou jen z Pogradce.{{Citace monografie [85] => | příjmení = Vickers [86] => | jméno = Miranda [87] => | odkaz na autora = [88] => | titul = The Albanians: A modern history [89] => | vydavatel = I. B. Tauris [90] => | místo = [91] => | rok = 2001 [92] => | počet stran = 652 [93] => | isbn = [94] => | kapitola = [95] => | strany = 232 [96] => | jazyk = angličtina [97] => }} [98] => [99] => Rozvoj města byl přerušen v roce [[1991]] po změně společenského uspořádání v Albánii, nicméně jen na krátkou dobu. V [[únor 1992|únoru]] [[1992]] velké doly zahájily propouštění a v albánské společnosti se poprvé objevil problém s [[nezaměstnanost]]í, což vyvolalo nepokoje a rabování státních obchodů. Stát sice vyplácel nezaměstnaným podporu ve výši 80 % jejich původního platu, velmi rychle však byly zásoby prostředků pro tyto dávky vyčerpány.{{Citace monografie [100] => | příjmení = Vickers [101] => | jméno = Miranda [102] => | odkaz na autora = [103] => | titul = The Albanians: A modern history [104] => | vydavatel = I. B. Tauris [105] => | místo = [106] => | rok = 2001 [107] => | počet stran = 652 [108] => | isbn = [109] => | kapitola = [110] => | strany = 233 [111] => | jazyk = angličtina [112] => }} V roce [[1997]] násilnosti zachvátily město opět, a to poté, co došlo ke kolapsu pyramidových her. [113] => [114] => Turistický rozvoj regionu byl realizován za pomoci finančních prostředků [[Evropská unie|EU]] (z programu [[PHARE]]). V témže roce bylo také rozhodnuto o prodloužení železniční tratě dále do [[Řecko|Řecka]], stavební práce však nakonec nebyly zahájeny. Na začátku [[21. století]] se podařilo situaci stabilizovat; díky novým hotelům a revitalizovanému okolí města se stal Pogradec jedním z turistických center na břehu Ohridského jezera. V roce [[2005]] mělo město 30 tisíc obyvatel. [115] => [116] => == Hospodářství == [117] => [[Soubor:Pogradec, promenáda.jpg|vpravo|náhled|Promenáda v centru města.]] [118] => Pogradec je centrem potravinářského průmyslu (díky úrodné pláni, nacházející se jihovýchodně od města, kde se dobře daří pěstování [[ovoce]] a [[zelenina|zeleniny]]). Vyrábí se rovněž i [[víno]] a [[rakija]]. Na západním břehu Ohridského jezera se těží různé druhy kovů, nicméně od první poloviny 90. let [[20. století]] je těžba již jen sporadická. [119] => [120] => V okolí Pogradce se nacházejí také továrny na zpracování kovů, textilní továrna a továrna na výrobu nábytku. Ve vyšších nadmořských výškách se na svazích kopců těží dřevo. [121] => [122] => == Doprava == [123] => Město se nachází na silnici první třídy SH 3, která vede z [[Elbasan]]u v centrální části [[Albánie]] do města [[Korçë]]. [124] => [125] => Severně od Pogradce se také nachází koncová stanice železniční trati [[Železniční trať Prrenjas–Memelisht|Prrenjas-Memelisht]], kde v letech [[2005]] až [[2018]] byly vypravovány pravidelné vlaky do albánského hlavního města Tirany. [126] => [127] => Nedaleko města Pogradec existují dva hlavní hraniční přechody do Severní Makedonie: východně od města, cca 6 km u vesnice [[Tushemisht]] směrem k [[Ohrid]]u a severně od Pogradce u průsmysku [[Průsmyk Thanë|Thanë]] směrem do města [[Struga]]. [128] => [129] => == Sport == [130] => V Pogradci se nachází profesionální fotbalový tým, který hraje v první albánské lize. Kromě něho zde působí i několik dalších fotbalových, volejbalových a basketbalových týmů. Na dlouhé a široké pláži, která tvoří severní hranici města, se dobře daří [[Plážový volejbal|plážovému volejbalu]]. Každý rok se v Pogradci pořádá beachvolejbalové mistrovství, kterého se účastní i týmy ze sousedních zemí. [131] => [132] => Působí zde rovněž i [[box]]erský tým Dragoi. [133] => [134] => == Turistika == [135] => Město má svojí promenádu, která se táhne po pobřeží Ohridského jezera. Po roce [[1991]], kdy došlo v Albánii k společenským změnám a konci vlády komunistického režimu se v Pogradci rozvíjí turistika. Díky tomu má město moderní hotely a také dobré jak silniční, tak i lodní spojení s nedalekou Severní Makedonií, se kterou sdílí břehy Ohridského jezera. [136] => [137] => V roce [[2007]] byla dokončena [[pěší zóna]]/[[promenáda]] v centru města se stromořadím. Nábřeží a pláže jsou pravidelně udržovány, odpadové hospodářství bylo značně modernizováno (vybudována byla rovněž i nová [[Čistička odpadních vod]], díky níž se zvýšila podstatným způsobem kvalita vody v Ohridském jezeře. [138] => [139] => Na svahu západně od města se na vrcholu ve výšce 898 m n. m. nachází pevnost ([[albánština|albánsky]] ''Kalaja e Pogradecit''), ke které vede pěší cesta. [140] => [141] =>
[142] => [143] => File:Liqeni Ohrit. Pogradec.jpg|Ohridské jezero [144] => File:Hotel Royal in Pogradec.jpg|Hotel Royal [145] => File:Streets in Pogradec 001.jpg|Ulice v Pogradci [146] => File:Pogradec, beach at Rruga Driloni 2.jpg|Pláž v Driloni [147] => File:Pogradec, Albania street.jpg|Evropská třída [148] => File:Albania 346.jpg|Břeh jezera [149] => File:Drilon Swans Park in Pogradec.JPG|Park Driloni [150] => File:Pogradec, Albania 2018 05.jpg|Střed města [151] => File:Pogradec, Albania 2018 01.jpg|Kulturní centrum [152] => [153] =>
[154] => [155] => == Známé osobnosti == [156] => * [[Gjergj Pekmezi]] (1872–1938), lingvista a publicista [157] => * [[Lasgush Poradeci]] (1899–1987), spisovatel [158] => * [[Dhimitër Pasko]], spisovatel a překladatel [159] => * [[Ilmi Sulollari]] (nar. 1935), zpěvák [160] => * [[Luan Starova]] (nar. 1941), spisovatel [161] => * [[Llambi Gegprifti]] (nar. 1942), bývalý politik [162] => * [[Roza Dhami]] (nar. 1946), zpěvák [163] => [164] => == Reference == [165] => {{Překlad|en|Pogradec|870407169|hu|Pogradec|20527062|de|Pogradec|180970193}} [166] => [167] => [168] => == Externí odkazy == [169] => * {{Commonscat}} [170] => * {{en}}{{sq}} [http://www.pogradec.info/ Pogradec.info] [171] => [172] => {{Kraj Korçë}} [173] => {{Města v Albánii}} [174] => [175] => {{Autoritní data}} [176] => {{Portály|Albánie|Balkán}} [177] => [178] => [[Kategorie:Korçë (kraj)]] [179] => [[Kategorie:Města v Albánii]] [] => )
good wiki

Pogradec

Pogradec je okresní město v jihovýchodní části Albánie, na jižní straně Ohridského jezera, u hranice se Severní Makedonií. V roce 2011 mělo 20 848 obyvatel.

More about us

About

Toto místo je známé svou bohatou historií a působivou přírodní krásou, která přitahuje návštěvníky z celého světa. Pogradec je obklopeno majestátními horami a poskytuje jedinečné příležitosti k outdoorovým aktivitám, jako je turistika, cyklistika a koupání v čistých vodách jezera. Město je také známé svou živou kulturní scénou a místním uměním. V Pogradecu najdete řadu restaurací nabízejících tradiční albánskou kuchyni, kde si můžete vychutnat čerstvé ryby a místní speciality. Pogradec během let provedl řadu modernizací, které přispěly k jeho rozvoji a atraktivitě pro turisty, aniž by ztratil svůj jedinečný šarm. Kromě přírodních krás a kulinářských zážitků má Pogradec bohatý kulturní život. Místní festivaly a akce oslavují jak historické tradice, tak současné umění, čímž poskytují návštěvníkům možnost nahlédnout do albánské kultury a tradic. Pogradec je tak ideálním místem pro ty, kdo hledají harmonii mezi přírodou, historií a kulturním vyžitím. S jedinečným spojením tradice a modernosti je Pogradec fascinujícím cílem pro všechny, kteří chtějí zažít Albánii z její pozitivní stránky. Město v současnosti investuje do rozvoje infrastruktury a cestovního ruchu, což přispívá k jeho rostoucí popularitě a dává mu příležitost ukázat světu svou jedinečnost a pohostinnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Korçë','20. století','Albánie','Řecko','albánština','Kalaja (Pogradec)','1939','Severní Makedonie','Ohridské jezero','Tushemisht','Železniční trať Prrenjas-Memelisht','2005'

1939

2005

Albánie

Albánština

Albánština je jazyk, kterým mluví Albánci.

Korçë

Řecko