Array ( [0] => 15550798 [id] => 15550798 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pohraničí [uri] => Pohraničí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Pohraničí''' ('''pohraniční území''', '''pohraniční oblasti''') je území nacházející se podél nebo blíže [[Státní hranice|státních hranic]]. Pohraničí nezahrnuje území sousedního státu. '''Příhraničí''' je oblast ležící při hranici se sousedním státem a zahrnuje i pohraniční území sousedního státu.Věra Schmiedtová: Příhraničí. Radio Praha, 26. 3 2006. URL: http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestina/prihranici Geograf [[Peter Haggett]] nepřímo definuje '''příh­raniční region''' tvrzením, že „každá hranice vytváří kolem sebe zónu tlaku“, s tím, že se tato zóna tlaku vzdáleností od hranic zeslabuje.Peter Haggett: Geography and Modern Synthesis, Harper International Edition, London 1975. IN: Vít Dočkal: Vybrané problémy ze studia přeshraničních struktur v EU. Global Politics: časopis pro politiku a mezinárodní vztahy, 6. květen 2004, URL: http://www.globalpolitics.cz/clanky/preshranicni-struktury-eu {{Wayback|url=http://www.globalpolitics.cz/clanky/preshranicni-struktury-eu |date=20110318180851 }} Zatímco '''hraniční linie''' je jednoznačně definována jako lineární oddělení dvou státních územních celků, jako '''příhraniční okrajové území''' je označována oblast územně blízká hraniční linii. Definice této oblasti závisí nejen na specifičnosti místních podmínek. Pro každé pohraničí, ale také různá historická období, ji totiž lze definovat individuálně.Přeshraniční spolupráce v rámci Evropské unie, URL: http://www1.osu.cz/home/Rumpel/JEAN%20MONET/Texty/Preshranicni_spoluprace_text_Wilam.pdf {{Wayback|url=http://www1.osu.cz/home/Rumpel/JEAN%20MONET/Texty/Preshranicni_spoluprace_text_Wilam.pdf |date=20110708014223 }} James Anderson a [[Liam O'Dowd]] poukázali na výjimečnou rozrůzněnost hraničních regionů a úloh hranic konstatováním, že „každá státní hranice a každý pohraniční region jsou unikátní“.Anderson, James; O'Dowd, Liam(1999): Borders, Border Regions and Territoriality: Contradictory Meanings, Changing Significance. Regional Studies, Vol. 33.7, s. 593 – 604. In: EVROPSKÉ SESKUPENÍ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE II: PŘÍKLADY: vzdělávací kurz zaměřený na přeshraniční spolupráci. URL: http://www.euroschola.cz/Files/File/Skripta%20ESUS_priklady.pdf Vzhledem k uznávané a nepopiratelné svázanosti hranic a příhraničních oblastí s příslušnými celky (na státní či regionální úrovni) [[Martin Hampl]] toto tvrzení zobecnil také na unikátnost všech geografických jevů.Martin Hampl: Pohraniční regiony České republiky: současné tendence rozvojové diferenciace. Geografie: sborník České geografické společnosti, Praha, č. 3, ročník 105, 2000, s. 241–254. [1] => [2] => V důsledku [[Listopad 1989|předlistopadových]] zkušeností je v české geografické obci pojem „pohraniční“ často vnímán jako termín pro oblast jednostranně rozloženou podél státní hranice.Jaroslav Dokoupil: Hranice a hraniční efekt. IN: Milan Jeřábek, Jaroslav Dokoupil, Tomáš Havlíček a kol.: České pohraničí – bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, 2004, s. 47 [3] => [4] => Naopak polský [[geograf]] [[Krystian Heffner]] (v Česku např. geografové [[Milan Jeřábek]] a [[Jaroslav Dokoupil (geograf)|Jaroslav Dokoupil]]) jako výraz etapy přechodu od [[Periferie (geografie)|periferních]] k [[Ekonomická integrace|integrujícím]] se [[region]]ům vnímá pod pojmem „pohraniční“ oblast rozloženou po obou stranách hranice a „příhraniční“ oblast podél jedné strany hranice.Krystian Heffner: Zmiany ludnościowe i procesy rozwoju w strefie pogranicza Polski z Czechami. In: Krystian Heffner, Wiesław Drobek (ed.): Strefa pogranicza Polska-Czechy, Procesy transformacji i rozwoju. PIN-Instytut Śląski, Opole, 1996, s. 108-134. [5] => [6] => Opak pohraničí se nazývá '''[[vnitrozemí]]'''. [7] => [8] => Hraniční regiony často trpí historickými důsledky své [[periferie (geografie)|periferní]] polohy, nedostatečnou integrací do převládajících struktur (zejména státních) a z toho vyplývající izolací. Přeshraniční spolupráce v Evropě má pomoci tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat životní podmínky obyvatel v příhraničních regionech.Melecký, Lukáš: Přeshraniční spolupráce – pohled z akademické sféry. In Příklady úspěšných projektů přeshraniční spolupráce. Třinec: Institut EuroSchola, 2006. Pohraničí může být zároveň [[Periferie (geografie)|periferie]] (tzv. pohraniční periferie), ale též nemusí být periferie. Například hlavní město Slovenska [[Bratislava]] ležící přímo na státních hranicích s Rakouskem je jádrovým regionem Slovenska. [9] => [10] => == Pohraničí České republiky == [11] => {{Viz též|Státní hranice Česka}} [12] => O problematice pohraničí České republiky, jakožto zastřešujícím pojmu pro pohraničí [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[České Slezsko|české části Slezska]] při hranici s okolními státy, též „naše pohraničí“) se hovoří v českých podmínkách od konce 30. let 20. století. Vždy se jednalo o území výrazně diferencovaná ekonomickým vývojem i národnostním složením (s většinovým zastoupením [[Sudetští Němci|Němců]]). Termín „české pohraničí“ a jeho geografické vymezení nejsou jasně definované. Pohraničí moderní České republiky nikdy netvořilo samostatný a kompaktní celek ani po stránce [13] => geografické ani národnostní, a proto nelze stanovit přesnou hranici mezi [14] => pohraničím a vnitrozemím. V roce 1936 byl vládním nařízením vymezen termín pohraničního pásma, který zahrnoval 177 politických okresů sousedících se státní hranicí (55 v Čechách a 22 na Moravě a ve Slezsku).David Kovařík: Demoliční akce v českém pohraničí v letech 1945-1960. Historický ústav, Brno, 2009. URL: http://is.muni.cz/th/22975/ff_d/disertacni_prace.pdf [15] => [16] => Z historického hlediska lze jako české pohraničí vymezit [[Sudety|území předválečného německého osídlení]]. [17] => [18] => Co se rozumí pojmem ''pohraničí''? První vymezení ("první" dle sociálního geografa Milana Jeřábka) bylo ztotožněno s [[Sudety|územím]], které okupovala německá armáda ve druhé světové válce. Pro potřeby dosidlovací politiky a uplatňování dalších nástrojů byly v letech 1949, 1960 a 1969 vzhledem k administrativně správnímu členění provedeny dílčí úpravy. Vymezení z let 1986 a 1991 se týkalo pouze jihozápadního pohraničí se západním Německem a s Rakouskem.Milan Jeřábek: Pohraničí v regionálním rozvoji a jeho výzkum. Geografie - Sborník ČGS, ročník 105, číslo 1, Česká geografická společnost, Praha, 2000, s. 1-9. V roce 1992 byl při hranicích s Polskem, Německem a Rakouskem vymezen pás obcí zahrnutých do ''vybraného území pohraničních oblastí České republiky''.Obce zahrnuté do vybraného území pohraničních oblastí České republiky ; Přechody na hranicích s Polskem, s Rakouskem, se Spolkovou republikou Německo. Odbor souborných statistických informací, ČSÚ, Praha, 1992, 35 s. [19] => [20] => Geograf [[Martin Hampl]] definuje pohraničí [[Česko|Česka]] jako soubor [[Okresy v Česku|okresů]] při státní hranici ČR. Geografové z pobočky Brno [[Ústav geoniky AV ČR|Ústavu geoniky]] [[Akademie věd České republiky|AV ČR]], v. v. i., definují pohraničí Česka jako soubor [[Obec s rozšířenou působností|správních obvodů obcí s rozšířenou působností]] při státní hranici ČR nebo jako soubor [[Obec s pověřeným obecním úřadem|správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem]] při státní hranici ČR.Informace týkající se pohraničních POU. URL: http://www.geonika.cz/CZ/CZresearch/CZpohranici/CZpoh_mapy.html [21] => [22] => [[Clo|Celní]] pohraniční pásmo je část celního území (celní území je území České republiky, včetně vnitrozemských vodních cest, a vzdušný prostor nad ním), směrem 25 km od státních hranic do vnitrozemí a kruh o poloměru 25 km okolo celních letišť. Zbytek celního území je tzv. celní vnitrozemí.Celní správa České republiky. URL: http://www.celnisprava.cz [23] => [24] => Dalšími možnostmi vymezení pohraničí jsou např. subjektivní vnímání lidíJana Stachová, Daniel Čermák: Subjektivní vnímání českého pohraničí. Socioweb 02/2010. URL: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=425&lst=105 nebo vymezení pohraničí z hlediska prostupnosti [[Hraniční efekt|hraničních efektů]]. [25] => [26] => Vstup [[Česko|Česka]], [[Slovensko|Slovenska]] a [[Polsko|Polska]] do [[Evropská unie|Evropské unie]] [[1. květen|1. května]] [[2004]] (a do [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]] [[21. prosinec|21. prosince]] [[2007]]) znamená plné obnovení a zejména novou kvalitu přeshraničních vazeb.Martin Hampl, Milan Körner: Osídlení České republiky a jeho středoevropské souvislosti. Str. 4-8. IN: Urbanistická koncepce & územní plánování: sborník semináře, Krnov, 12. - 16. 4. 2004. Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Ústav územního rozvoje Brno, Brno, 2004, [27] => 57 s. [28] => [29] => === Pohraničí versus Sudety === [30] => {{Viz též|Sudety}} [31] => Pojem ''pohraničí'' se začal používat po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] pro souvislé německé osídlení v českých zemích, odkud bylo německé obyvatelstvo vyhnáno. V tomto pojetí se jednalo až o 58 okresů.Milan Jeřábek, Jaroslav Dokoupil, Tomáš Havlíček a kol.: České pohraničí - bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, 2004, 296 s,, {{ISBN|80-200-1051-3}}. URL: http://krystlik.blog.cz/1112/pohranici {{Wayback|url=http://krystlik.blog.cz/1112/pohranici |date=20140718083250 }} Po druhé světové válce měl pojem ''pohraničí'' (resp. ''pohraniční území'') nahradit pojem ''[[Sudety]]'' ([[Němčina|něm.]] ''Sudetenland''). Dne 22. května 1945 vešla v platnost vyhláška stanovující nepřípustnost užívání názvu Sudety: ''„Název »Sudety« nepřípustný: ministerstvo vnitra upozorňuje, že používání názvu »Sudety«, jeho odvozenin a podobných výrazů, obvyklých v době okupace, je nepřípustné. Pro označení příslušného území buď užíváno názvu »pohraniční území«. Opatření tohoto dlužno dbáti zejména v úředním styku veškeré veřejné správy.“'' Úřední list Republiky československé, 24. V. 1945. Dle ''Stanoviska'' Odboru legislativy a koordinace předpisů a kompatibility s právem Evropských společenství Ministerstva vnitra České republiky ''k používání názvu Sudety'' ze dne 13. srpna 2004 však není vyhláška z 22. května 1945 součástí platného právního řádu České republiky.Jiří Kaucký: Stanovisko Odboru legislativy a koordinace předpisů a kompatibility s právem Evropských společenství Ministerstva vnitra České republiky ze dne 13. srpna 2004 k používání názvu Sudety, Č. j. LG-1242/2004, 13. VIII. 2004 [32] => [33] => [[Sudetoněmecké krajanské sdružení|Sudetoněmecký landsmanšaft]] používá pro vnitrozemí České republiky termíny ''vnitřní Čechy'' ([[Němčina|něm.]] ''Innerböhmen'') a ''vnitřní Morava'' ([[Němčina|něm.]] ''Innermähren''). [34] => [35] => === Pohraničí vnější a vnitřní === [36] => Sociolog [[Quido Kastner]] rozlišuje tzv. '''české "vnější" pohraničí''' a tzv. '''české "vnitřní" pohraničí'''.Quido Kastner: Procesy formování [37] => obyvatelstva českého pohraničí od května 1945. http://studie.soc.cas.cz/upl/texty/files/180_96-12wptext.pdf České pohraničí (ve významu jazykově a kulturou převážně německého území) mělo během staletí co do svého rozsahu proměnlivý ráz. Ke stabilizaci jeho plochy došlo až koncem 18. století, případně až v první půli století devatenáctého. Tzv. české "vnější" pohraničí je synonymem pojmu [[Sudety]]. Vnější pohraničí bylo autonomní oblastí jednotného jazykového úzu spravovanou správními centry ve velkých městech po celém obvodu území, s menšími kulturními kontakty k přirozenému centru státu v Praze, o to však s užšími vztahy k [[Německo|Německu]]. Po ekonomické stránce však byla tato oblast napojena na dodávky zboží do vnitrozemí a centrem obchodu byla [[Praha]].Quido Kastner: Pohraničí vnitřní a vnější. Veřejná správa 23/2000. URL: http://www.pohranici.cz/main.php?CID=58&CUser=34&TID=11&TUser=17&Apli=1 {{Wayback|url=http://www.pohranici.cz/main.php?CID=58&CUser=34&TID=11&TUser=17&Apli=1 |date=20140723042535 }} Tzv. české "vnitřní" pohraničí je území přiléhající k [[Sudety|Sudetům]], v němž probíhalo prolínání českého a německého kulturního živlu. Uzlovými body českého "vnitřního" pohraničí byla města [[Plzeň]], [[Žatec]], [[Most]], [[Litoměřice]], [[Turnov]], [[Hradec Králové]], [[Moravská Třebová]], [[Olomouc]].Roman Kočí: Zmizelé Sudety. Koktejl, říjen 2003. URL: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2146%3Azmizele-sudety&Itemid=4 {{Wayback|url=http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2146%3Azmizele-sudety&Itemid=4 |date=20120526230844 }} [38] => [39] => ==== Bohaté Sudety a Chudé Sudety ==== [40] => Sociální geograf [[Radim Perlín]] dále dělí Sudety (= české "vnější" pohraničí) na tzv. '''Bohaté Sudety''' a tzv. '''Chudé Sudety'''. Oblast Bohaté Sudety je vymezena na základě bývalé česko-německé etnické hranice rozšíření původního [[Sudetští Němci|německého]] obyvatelstva v pásu osídlení podél severozápadní a severovýchodní hranice Česka. Bohaté Sudety se rozkládají v prostoru od ašského výběžku přes Karlovarsko, severočeskou konurbaci, oblast Českého středohoří, Liberecko, krkonošské a orlické podhůří až na Jesenicko a Opavsko. Pro Bohaté Sudety je charakteristická [[industrializace]] a [[urbanizace]]. Oblast Chudé Sudety se rozkládá podél jihozápadní, jižní a jihovýchodní hranice Česka. Chudé Sudety jsou vymezeny na bázi původní etnické hranice, ale na rozdíl od Bohatých Sudet v [[Venkov|rurálním prostředí]].Radim Perlín: Venkov, typologie venkovského prostoru. URL: https://web.archive.org/web/20110928135236/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/odbor/reforma/perlin.pdf [41] => [42] => === Hraniční pásmo === [43] => {{Viz též|Železná opona|Zajištění státní hranice Československa během studené války|Hraniční pásmo}} [44] => Podle tajného nařízení [[Ministerstvo národní bezpečnosti (Československo)|ministerstva národní bezpečnosti]] z dubna 1951 se zřídilo podél hranic (se západním Německem a s Rakouskem) '''zakázané pásmo''' hluboké dva kilometry, na ně navazovalo '''[[hraniční pásmo]]''' o hloubce dalších dvou až šesti kilometrů, místy i více (podle terénu). V zakázaném pásmu nesměl nikdo bydlet, což znamenalo nucené [[deportace|vysídlení]]. Totéž se týkalo i tzv. státně nespolehlivých (státu nepohodlných) osob z hraničního pásma. Tímto způsobem bylo do konce dubna 1952 vysídleno 1249 rodin, přibližně 4300 osob. Hraniční pásmo bylo přísně střeženo příslušníky [[Pohraniční stráž]]e.Pavel Vaněk: Konstituování pohraničního území v letech 1948-1951 jako prvku ochrany státní hranice. In: Západočeský sborník historický, sv. 7. Plzeň, Státní oblastní archiv Plzeň 2001. URL: http://is.muni.cz/th/22975/ff_d/disertacni_prace.pdf [45] => [46] => === Regionalizace pohraničí Česka === [47] => V hrubém členění pohraničí [[Česko|ČR]] lze hovořit o česko-[[Rakousko|rakouském]] pohraničí (s [[Rakousko|RR]]), česko-[[Německo|německém]] pohraničí (se [[Německo|SRN]]Programy 2007 — 2013: Evropská územní spolupráce: OP Přeshraniční spolupráce. Strukturální fondy EU. URL: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Evropska-uzemni-spoluprace {{Wayback|url=http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Evropska-uzemni-spoluprace |date=20120209143329 }}; resp. vzhledem k historickému vývoji o česko-[[Bavorsko|bavorském]] pohraničí (s [[Německo|NSR]]) a o česko-[[Sasko|saském]] pohraničí (s býv. [[Německá demokratická republika|NDR]])), česko-[[Polsko|polském]] pohraničí (s [[Polsko|PR]]) a česko-[[Slovensko|slovenském]] pohraničí (se [[Slovensko|SR]]). [48] => [49] => [[Socioekonomická geografie|Sociální geograf]] [[Martin Hampl]] definuje z důvodu dosažitelné datové základny pohraničí [[Česko|Česka]] jako soubor [[Okresy v Česku|okresů]] při státní hranici. Pohraniční regiony člení Martin Hampl do dvou typů: '''pohraniční regiony funkčního (nodálního) typu''' se silnými regionálními středisky a s tím související vyšší intenzitou osídlení, industrializace a urbanizace (regiony odpovídají přibližné [[Teorie centrálních míst|střediskové působnosti]] pěti center meziregionálního řádu a současně center [[Kraje v Česku|krajů]] od roku 1997) a '''pohraniční regiony homogenního (zonálního) typu''', které mají charakter [[Periferie (geografie)|periferní]] zóny s jasným spádem k vnějším – vnitrozemským – centrům. [50] => * pohraniční regiony funkčního (nodálního) typu [51] => ** Karlovarsko ([[okres Karlovy Vary]], [[okres Sokolov]], [[okres Cheb]]) [52] => ** Ústecko (resp. severočeská pánevní konurbace; [[okres Ústí nad Labem]], [[okres Chomutov]], [[okres Most]], [[okres Teplice]], [[okres Děčín]]) [53] => ** Liberecko ([[okres Liberec]], [[okres Česká Lípa]], [[okres Jablonec nad Nisou]], [[okres Semily]]) [54] => ** Ostravsko ([[okres Ostrava-město]], [[okres Opava]], [[okres Karviná]], [[okres Frýdek-Místek]], [[okres Nový Jičín]]) [55] => ** Zlínsko ([[okres Zlín]], [[okres Hodonín]], [[okres Uherské Hradiště]], [[okres Vsetín]]) [56] => * pohraniční regiony homogenního (zonálního) typu [57] => ** Šumava ([[okres Tachov]], [[okres Domažlice]], [[okres Klatovy]], [[okres Prachatice]]) [58] => ** Jih ([[okres Český Krumlov]], [[okres Jindřichův Hradec]], [[okres Znojmo]], [[okres Břeclav]]) [59] => ** Severovýchod Čech ([[okres Trutnov]], [[okres Náchod]], [[okres Rychnov nad Kněžnou]], [[okres Ústí nad Orlicí]]) [60] => ** Jesenicko ([[okres Šumperk]], [[okres Jeseník]], [[okres Bruntál]]) [61] => [62] => Podle Martina Hampla má [[okres České Budějovice]] i přes polohu u státní hranice převážně „vnitrozemský“ charakter jak z hlediska stability osídlení a rozvojových tendencí, tak z hlediska nevýznamné úlohy „pravého“ – poválečně znovu osídlovaného – pohraničí ([[Novohradské hory|Novohradska]]). [63] => [64] => == Odkazy == [65] => [66] => === Reference === [67] => [68] => [69] => === Související články === [70] => * [[Teorie hranice]] [71] => * [[Vnitrozemí]] [72] => * [[Euroregion]] [73] => * [[Periferie (geografie)|Periferie]] [74] => * [[Pohraniční stráž]] [75] => * [[Sudety]] [76] => * [[Železná opona]] [77] => * [[Hraniční pásmo]] [78] => * [[Zahraničí]] [79] => [80] => === Externí odkazy === [81] => * {{Wikislovník|heslo=pohraničí}} [82] => * {{Wikicitáty|téma=Pohraničí}} [83] => [84] => * [http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestina/prihranici Příhraničí a pohraničí] [85] => * [http://studie.soc.cas.cz/upl/texty/files/139_99-11wptext.pdf Geografická analýza pohraničí České republiky] [86] => * [http://www.borderland.cz/ Česko-německé pohraničí mezi minulostí a budoucností] [87] => * [https://web.archive.org/web/20100527154907/http://www.euborderland.cz/ České pohraničí po Schengenu: území svébytné, oscilační a/nebo tranzitní?] [88] => [89] => {{Pahýl}} [90] => {{Autoritní data}} [91] => [92] => [[Kategorie:Státní hranice]] [93] => [[Kategorie:Geografie]] [] => )
good wiki

Pohraničí

Pohraničí (pohraniční území, pohraniční oblasti) je území nacházející se podél nebo blíže státních hranic. Pohraničí nezahrnuje území sousedního státu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sudety','Německo','Česko','Periferie (geografie)','Němčina','Slovensko','Martin Hampl','Polsko','Okresy v Česku','Rakousko','Sudetští Němci','Pohraniční stráž'

Česko

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Německo

Polsko

Rakousko

Slovensko

Sudety