Array ( [0] => 15480580 [id] => 15480580 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Praha [uri] => Praha [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země. Nachází se v centrálních Čechách, na řece Vltavě, a je politickým, ekonomickým a kulturním centrem republiky. Město je známé svou bohatou historií, architektonickými skvosty a kulturním dědictvím. Praha je také významným turistickým cílem, který každoročně přitahuje miliony návštěvníků z celého světa. Mezi nejznámější památky v Praze patří Pražský hrad, Karlův most, Staroměstské náměstí, pražský Orloj a Josefov. Město je také důležitým centrem vzdělání, výzkumu, umění a kultury v České republice. Praha je zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO a je také jedním z nejbohatších regionů v zemi. [oai] => Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země. Nachází se v centrálních Čechách, na řece Vltavě, a je politickým, ekonomickým a kulturním centrem republiky. Město je známé svou bohatou historií, architektonickými skvosty a kulturním dědictvím. Praha je také významným turistickým cílem, který každoročně přitahuje miliony návštěvníků z celého světa. Mezi nejznámější památky v Praze patří Pražský hrad, Karlův most, Staroměstské náměstí, pražský Orloj a Josefov. Město je také důležitým centrem vzdělání, výzkumu, umění a kultury v České republice. Praha je zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO a je také jedním z nejbohatších regionů v zemi. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hlavním městě [[Česko|České republiky]]}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Praha [3] => | logo = Logo Praha.svg [4] => | obrázek = Prague collage 2018.jpg [5] => | popisek = '''''Historické jádro Prahy'''''
''Po směru hodinových ručiček počínaje obrázkem nahoře:'' [[Pražský hrad]], výškové budovy na [[Pankrác (Praha)|Pankráci]], [[Malá Strana]], [[Staroměstské náměstí]], [[Karlův most]], [[Národní divadlo]] [6] => | článek o znaku = Znak hlavního města Prahy [7] => | článek o vlajce = Vlajka hlavního města Prahy [8] => | motto = Praga Caput Rei publicae [9] => | status = hlavní město [10] => | kraj = {{nowrap|Hlavní město Praha}} [11] => | NUTS3 = CZ010 [12] => | země = [[Čechy]] [13] => | katastrální území = [14] => | nadmořská výška = 175–399 m n. m.
centrum: 190 [15] => | PSČ = 100 00 – 199 00 [16] => | počet ulic = 7767{{Citace elektronické monografie | titul = Registr územní identifikace, adres a nemovitostí | url = https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/ulice/vyhledej?ob.kod=554782&ulg.sort=NAZEV&search=Vyhledat | datum přístupu = 2020-03-10 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální}} [17] => | ulice aktuální k = 2020 [18] => | počet adresních míst = [19] => | adresní místa aktuální k = [20] => | počet městských částí = 57 [21] => | počet částí obce = 112 [22] => | počet katastrálních území = 112 [23] => | počet ZSJ = 948 [24] => | rozpočtové výdaje = 90 298[https://www.praha.eu/file/3143029/Schvaleny_rozpocet_hl.m._Prahy_na_r._2020__1_.pdf Soubor rozpočtů vlastního hl. m. Prahy a městských částí hl. m. Prahy na r. 2020] – Úhrn výdajů za HLMP vč. městských částí celkem [25] => | rozpočtové výdaje aktuální k = 2020 [26] => | adresa = [[Magistrát hlavního města Prahy]]
Mariánské nám. 2/2
110 01 [[Praha 1]] [27] => | e-mail = info@praha.eu [28] => | primátor = [[Bohuslav Svoboda]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [29] => | primátor aktuální k = 2023 [30] => | web = www.praha.eu [31] => | úřední web = www.praha.eu [32] => | mapa = Hlavní mesto Praha in Czech Republic.svg [33] => }} [34] => '''Praha''' (v [[Čeština|češtině]], [[Slovenština|slovenštině]], [[Ukrajinština|ukrajinštině]] a [[Běloruština|běloruštině]]; v [[germánské jazyky|germánských jazycích]] a v [[Srbochorvatština|srbochorvatštině]] ''Prag''; v ostatních [[slovanské jazyky|slovanských]] a [[románské jazyky|románských jazycích]] ''Praga'', [[angličtina|anglicky]] a [[francouzština|francouzsky]] ''Prague'', v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je [[hlavní město]] a současně největší [[město]] [[Česko|Česka]], zároveň je [[Seznam největších měst v Evropské unii|15. největším]] městem [[Evropská unie|Evropské unie]]. Leží mírně na sever od středu [[Čechy|Čech]] na řece [[Vltava|Vltavě]], uvnitř [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]], jehož je správním centrem, ale není jeho součástí, jelikož je podle zákona č. 347/1997 Sb. samostatným [[Územní samosprávný celek|samosprávným celkem]].{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků - č. 347/1997 Sb. [36] => | periodikum = www.psp.cz [37] => | url = http://www.psp.cz/docs/laws/1997/347.html [38] => | datum přístupu = 2019-11-23 [39] => }} Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde [[Prezident České republiky|prezident republiky]], [[Parlament České republiky|parlament]], [[Vláda České republiky|vláda]], ústřední státní orgány a jeden ze dvou [[Vrchní soud v Praze|vrchních soudů]]. Mimoto je Praha sídlem řady dalších úřadů, jak ústředních, tak i územních samosprávných celků; sídlí zde též ústředí většiny politických stran, hnutí a iniciativ a centrály téměř všech církví, náboženských a dalších sdružení s celorepublikovou působností registrovaných v [[Česko|ČR]]. [40] => [41] => Do dnešní podoby se Praha vyvíjela jedenáct století. Coby historická metropole byla hlavním městem [[České knížectví|Českého knížectví]], [[České království|Českého království]] a sídelním městem císařů [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Město hrálo významnou roli v [[Česká reformace|české]] a [[Reformace|protestantské reformaci]], ve [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] a v dějinách 20. století jako hlavní město [[Československo|Československa]], a to jak během obou světových válek, tak v poválečné komunistické éře. Praha je domovem řady slavných kulturních atrakcí, z nichž mnohé přežily zničující období Evropy 20. století. Mezi hlavní atrakce patří Pražský hrad, Karlův most, Staroměstské náměstí s Pražským orlojem, Josefov, Petřín a Vyšehrad. Od roku 1992 je historické centrum Prahy zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví [[UNESCO]]. [42] => [43] => Praha se rozkládá na území 496 km² a žije zde okolo 1,3 milionu obyvatel, v [[Pražská metropolitní oblast|pražské metropolitní oblasti]] žije zhruba 2,1 milionu obyvatel.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Ouředníček | jméno = Martin | příjmení2 = Nemeškal | jméno2 = Jiří | příjmení3 = Pospíšilová | jméno3 = Lucie | titul = Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze. Praha, březen 2020 | url = https://mmr.cz/getmedia/420ae22b-fe35-4b75-88d0-5824612a4e85/PrF_200120_ZAVERECNY-DOKUMENT_FINAL_02042020.pdf | datum přístupu = 2021-5-13 | vydavatel = Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky}} [44] => [45] => Praha je vysoce ekonomicky vyspělým a bohatým regionem s vysokou životní úrovní,{{Citace elektronické monografie | url = http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/GDP_at_regional_level | titul = GDP at regional level - Statistics Explained | vydavatel = Epp.eurostat.ec.europa.eu | datum vydání = | datum přístupu = 2012-03-14}} přičemž tímto vyniká nejen nad české, ale i nad evropské standardy.http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/focus/2011_02_hdev_hpov_indices.pdf V roce 2019 z indexu kvality života vyplynulo, že Praha má druhou nejlepší kvalitu života v Česku.{{Citace elektronického periodika [46] => | titul = Kde se v Česku nejlépe žije: Velké porovnání 200 měst ukazuje skokany roku i varování [47] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/kvalita-zivota-porovnani-mest-v-cesku-2019/r~b8d2b052ba8511e9b6a9ac1f6b220ee8/ [48] => | periodikum = Aktuálně.cz [49] => | datum vydání = 2019-08-13 [50] => | datum přístupu = 2019-08-13 [51] => | jazyk = cs [52] => | příjmení = [53] => | jméno = [54] => | vydavatel = [55] => | url archivu = [56] => }} Podle statistik Eurostatu je devátým nejbohatším regionem v Evropě. [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele v Praze dosahuje 171 % průměru celé Evropské unie (HDP na obyvatele Česka dosahuje pouze 80 %).Statistika Eurostatu v roce 2011 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/1-27022014-AP/EN/1-27022014-AP-EN.PDF {{Wayback|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/1-27022014-AP/EN/1-27022014-AP-EN.PDF |date=20140307224543 }}{{Citace elektronického periodika |titul=GDP per capita in the EU in 2011: seven capital regions among the ten most prosperous |url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/1-27022014-AP/EN/1-27022014-AP-EN.PDF |datum přístupu=28-02-2014 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140307224543/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/1-27022014-AP/EN/1-27022014-AP-EN.PDF |datum archivace=07-03-2014 |nedostupné=ano }} V Praze sídlí celkem 12 [[Seznam vysokých škol v Praze|univerzit]] (vysokých škol univerzitního typu). [57] => [58] => Praha je také všeobecně považována za jedno z nejkrásnějších měst v Evropě.[http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/616.pdf Hodnocení Prahy pro zařazení do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO] Historické centrum města s jedinečným panoramatem [[Pražský hrad|Pražského hradu]], největšího hradního komplexu na světě,Guinnessova kniha rekordů, 1996 je památkovou rezervací [[UNESCO]]. Právě historické jádro města a mnohé památky přilákají ročně [[Cestovní ruch v Praze|miliony turistů]] ze zemí celého světa. V roce 2017 navštívilo Prahu 8,5 milionu [[Cestovní ruch v Praze|turistů]], byla tak pátým nejnavštěvovanějším městem [[Evropa|Evropy]], po [[Londýn]]ě, [[Paříž]]i, [[Istanbul]]u a [[Řím]]u.{{Citace elektronického periodika | titul = Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World | periodikum = Expats.cz | datum_vydání = 2017-11-08 | url = https://news.expats.cz/czech-tourism/top-100-city-destinations-revealed-prague-among-visited-europe-world/ | datum přístupu = 2018-08-28 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180829072053/https://news.expats.cz/czech-tourism/top-100-city-destinations-revealed-prague-among-visited-europe-world/ | datum archivace = 2018-08-29 }} [59] => [60] => == Název a přívlastky == [61] => Oficiální název je Praha,{{Citace elektronického periodika [62] => | titul = Statistický metainformační systém [63] => | periodikum = apl.czso.cz [64] => | url = https://apl.czso.cz/iSMS/cispol.jsp?kodcis=43&ciselid=341309 [65] => | datum přístupu = 2022-02-14 [66] => }} či '''hlavní město Praha''' (zkratka '''HMP''') má Praha od roku [[1920]], předtím od sjednocení pražských měst roku [[1784]] byl název '''[[královské hlavní město Praha]]'''.{{Citace elektronické monografie | titul = Královské hlavní město Praha vzniklo před 225 lety (Portál hlavního města Prahy) | url = https://www.praha.eu/jnp/cz/co_delat_v_praze/o_praze/historie_mesta/kralovske_hlavni_mesto_praha_vzniklo.html | vydavatel = Praha.eu}} [67] => [68] => V jiných jazycích jméno obvykle zní Praga ([[latina]], většina [[Románské jazyky|románských]] a [[Slovanské jazyky|slovanských jazyků]]), Prag (němčina) nebo Prague ([[angličtina]] a [[francouzština]]), podobu s [h] má [[slovenština]] a např. [[ukrajinština]]. [69] => [70] => Z [[Brno|brněnského]] [[Hantec|hantecu]] pochází lidové pojmenování Prágl.{{Citace elektronického periodika |titul=www.hantec.cz: Slovník brněnskýho hantecu |url=http://www.hantec.cz/hantec/slovnik/slovnik.htm#U |datum přístupu=2011-05-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190404083920/http://www.hantec.cz/hantec/slovnik/slovnik.htm#U |datum archivace=2019-04-04 |nedostupné=ano }} [71] => [72] => === Původ názvu === [73] => Původně zněl název ''Praga'', teprve v době vrcholného středověku došlo v češtině k [[Střídnice|hláskové změně]] [g] na [h]. Poprvé jméno města zaznamenal [[Ibráhím ibn Jákúb]] ve svém [[Arabské písmo|arabsky psaném]] cestopise v 60. letech 10. století v podobě obvykle přepisované jako ''Frága''.Poche, Emanuel, et al. Praha středověká (Čtvero knih o Prahze). Panorama: Praha 1983. S. 7 [74] => [75] => Pro zjištění původu názvu není dostatek historických zmínek a vědecký problém nebyl uspokojivě vyřešen, existuje více teorií kombinující hledisko jazykové a věcné (geografické, archeologické). Nejčastěji se uvádí původ od slova „práh“, nebo od „pražit, (vy)prahnout“, nechybí však ani teorie o předslovanském původu (jako v případě názvu [[Vltava]]). [76] => [77] => Odvození názvu od slova ''práh'' se vyskytuje už v nejstarším výkladu ([[Etymologická pověst|etymologické pověsti]]) kronikáře [[Kosmas|Kosmy]], když věštkyně [[Libuše (kněžna)|Libuše]] přikazuje město založit na místě, kde uprostřed lesa muž tesá práh (zde myšlen spodní trám [[Roubená stavba|roubené stavby]]).[[Kosmova kronika česká]], I/9 Reálnější je teorie odvozující název od skalnatých [[Říční práh|říčních prahů]] na Vltavě (případně i [[Brusnice (potok)|Brusnici]]), se kterou přišel [[Václav Fortunát Durych|V. F. Durych]] poté, co vltavské prahy bylo vidět po protržení pražských jezů při [[Povodeň v Čechách (1784)|velké povodni roku 1784]]. Prahy před postavením jezů vytvářely díky štěrkovým nánosům místa vhodná jako [[brod]]y, které byly podle některých názorů nejdůležitější pro vznik Prahy{{Citace monografie | příjmení = Hrůza | jméno = Jiří | titul = Urbanismus světových velkoměst. I. díl. Praha | vydání = 1 | vydavatel = Vydavatelství ČVUT | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 191 | kapitola = 1.3 | strany = 27 | isbn = 80-01-02764-3 | Poznámka = Chronologické přehledy ; 500 výt. ; Na obálce nad názvem: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury}} a podobně i u varšavského předměstí [[Praga (Varšava)|Praga]]. Teorie je poměrně přesvědčivá věcně, ale má nedostatky jazykové: problém je neodlišný tvar polské Pragy, nedoložení tohoto významu slova ve starší češtině a zejména jak se z ''prag'' stalo ''Praga'', což se J. Birnbaum snažil vysvětlit plurálem po vzoru „oblaka“ (místo „oblaky“ jako prahy), případně [[Dvojné číslo|duálem]].[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5943 Místní jméno Praha] dle J. Birnbauma, článek z [[Naše řeč]], 1976 [78] => [79] => S původem od ''pražit, vyprahnout'' (něm. ''prageln'', lat. ''frigere'') přišel [[Václav Vladivoj Tomek|V. V. Tomek]], který odvozoval název od [[Žďáření|vypalování ohněm]] prostoru pro založení Pražského hradu uprostřed lesa (dle Kosmy). Tuto teorii zrevidoval [[Antonín Profous|A. Profous]], který předpokládal název praha od prahnouti podobně jako dráha od drhnouti, podle suchého, sluncem vyprahlého ve spodu břidlicového návrší Pražského hradu. Přejímaná teorieLEDVINKA, Václav a PEŠEK, Jiří. ''Praha''. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 819 s., [32] s. obr. příl. Dějiny českých měst. {{ISBN|80-7106-320-7}}. S. 45–46.Původ zeměpisných jmen. Mladá fronta Praha 1976 však má nedostatky věcné, návrší se zřejmě označovalo [[Žiži]], ale především dle archeologického průzkumu [[Ivan Borkovský|I. Borkovského]] byl pražský ostroh zalesněn a nacházely se zde vlhké rokle. [80] => [81] => Zvažoval se též etymologicky nepodložený výraz *Pra-grad -> (Pra-gad) -> Praga -> Praha.{{Fakt/dne|20220914171257|}} [82] => [83] => === Přívlastky === [84] => * '''Praga Caput Regni''' ([[Latina|latinsky]] ''Praha hlava království'') byl používán od [[středověk]]u, v roce [[1518]] u příležitosti spojení Starého a Nového Města byl vyznačen na [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnici]]VLČEK, Pavel a kol.: ''Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov''. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3 S. 139. [85] => * '''Praha matka měst''' (''Praga mater urbium'') bylo od roku [[1927]] součást [[Znak hlavního města Prahy|znaku Prahy]]. [86] => * '''Praga Caput Rei publicae''' (''Praha hlava republiky'') je součástí znaku od roku [[1991]].[http://www.aktualne.cz/wiki/geografie/staty-a-mesta/praha/r~5ff7dc74cbb511e3a0a10025900fea04 Praha] [87] => * '''Praha stověžatá''' zřejmě poprvé použil historik [[Josef Hormayer]] počátkem [[19. století]], tou dobou věže spočítal matematik a filozof [[Bernard Bolzano]] a dospěl k číslu 103 (bez vodáren a soukromých domů).[http://www.rozhlas.cz/regina/denik/_zprava/746013 Zveme vás do věží, na výstavu a za křehkou krásou voňavých trvalek] [88] => [89] => {{Panorama|obrázek=Prague panorama.jpg|šířka=1200|popisek=[[Panoráma|Panorama]] Prahy z [[Petřínská rozhledna|Petřínské rozhledny]]. Vlevo jsou vidět [[Hradčany]] s [[Pražský hrad|Pražským hradem]], jemuž dominuje [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítská katedrála]], pod nimi se rozkládá [[Malá Strana]] s [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|chrámem sv. Mikuláše]] a věží [[Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|Pražského Jezulátka]]. Ve středu snímku záhyb [[Vltava|Vltavy]] překlenutý (zprava) [[Karlův most|Karlovým]], [[Mánesův most|Mánesovým]] a [[Čechův most|Čechovým mostem]] obtéká [[Staré Město (Praha)|Staré Město]]. U horizontu leží [[Severní Město]], [[Letná]] a [[Holešovice]], [[Karlín]], [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]], [[Nové Město (Praha)|Nové Město]], [[Žižkov]], [[Pankrác (Praha)|Pankrác]], [[Podolí (Praha)|Podolí]] i další čtvrti a [[Žižkovský vysílač]].}} [90] => [91] => == Historie == [92] => {{Viz též|Dějiny Prahy}} [93] => [94] => [[Soubor:Josef Mathauser - Kněžna Libuše věští slávu Prahy.jpg|náhled|vpravo|[[Libuše (kněžna)|Kněžna Libuše]] věští slávu Prahy, obraz [[Josef Mathauser|Josefa Mathausera]]]] [95] => [[Soubor:Praga 0003.JPG|náhled|[[Staroměstský orloj]] byl instalován v roce 1410, což ho dělá třetím nejstarším na světě a nejstarším stále funkčním]] [96] => Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů – poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární – dříve volutovou – keramikou). Okolo 200 let př. n. l. bylo na místě Závist založeno [[sídliště (archeologie)|sídliště]] [[Keltové|Keltů]] ([[Bójové]]). Kolem oblasti, kde nyní stojí Praha, zmiňuje [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaiova]] mapa (2. století n.l.) germánské město s názvem „Casurgis“.[http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2011021048 Praha byla Casurgis] Během [[stěhování národů]] v [[6. století]], začali osídlovat pražskou kotlinu [[Slované]].{{Citace elektronického periodika | titul = Historie Čech a Moravy | periodikum = Magni | url = http://www.magni.cz/history/region-history/5-praha-a-stredni-cechy.html}} [97] => [98] => Podle [[Legenda|legendy]] byla Praha založena v 8. století českou kněžnou a věštkyní [[Libuše (kněžna)|Libuší]] a jejím manželem [[Přemysl Oráč|Přemyslem]], zakladatelem dynastie Přemyslovců. Legenda říká, že Libuše vyšla na skalnatý útes vysoko nad Vltavou a prorokovala: „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat.“ Na místě nařídila vystavět hrad a město nazvala Praha.{{Citace elektronického periodika | titul = MM - pověsti - Jirásek Libušina proroctví | periodikum = Moraviamagna.cz | url = http://www.moraviamagna.cz/povesti/p_jia6lp.htm}} [99] => [100] => === Počátky hradu a města Prahy === [101] => Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou, zřejmě s pahorkem [[Žiži]], kde nechal [[Bořivoj I.|kníže Bořivoj]] postavit koncem [[9. století]] druhý křesťanský [[Kostel Panny Marie (Pražský hrad)|kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii]]. Za vlády Bořivojova syna [[Spytihněv I.|Spytihněva I.]] na počátku [[10. století]] byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z [[Levý Hradec|Levého Hradce]]. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky – začalo se rodit středověké město.{{Doplňte zdroj}} [102] => [103] => === Středověk === [104] => [[Soubor:Nuremberg Chronicle f 229v 230r.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Prahu, dřevořez, 1493]] [105] => Počátkem [[12. století]] byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. ''„Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti…“'', napsal kdosi neznámý o Praze. Kupec [[Ibráhím ibn Jákúb]] napsal již v 10. století o Praze, že je to „město z kamene“, což bylo ve své době znakem spíše bohatých měst. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší – respektive latinsky ''Maior'', to znamená také Větší – Město pražské získala poté, co [[Přemysl Otakar II.|Přemysl II. Otakar]] udělil roku [[1257]] magdeburská městská práva pražskému podhradí, osídlenému již minimálně od 10. století. Tak vzniklo Menší Město pražské – [[Malá Strana]]. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování [[Karel IV.|Karla IV.]] Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku – v roce [[1348]] založil [[Nové Město (Praha)|Nové Město pražské]] a vytyčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi [[Vyšehrad]]em, [[Poříčí (Praha)|Poříčím]] a Starým Městem. To bylo postupně zaplňováno měšťanskými domy, prostornými tržišti, zahradami, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. ''Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy [[Řím]]em, [[Florencie|Florencií]], [[Paříž]]í, [[Kolín nad Rýnem|Kolínem]]'', napsal o sídelním městě Karla IV. [[František Palacký]]. V době Karlově ovšem byla většina jím založených kostelů jen rozestavěna. Bohatým italským městům jako Řím, Florencie, Benátky se nemohla rovnat.{{Citace monografie [106] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [107] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 [108] => | vydavatel = Český statistický úřad [109] => | rok vydání = 2006 [110] => | vydání = 1 [111] => | počet stran = 1380 [112] => | isbn = 80-250-1277-8 [113] => }}[http://books.google.dk/books?id=cXuCjDbxC1YC&pg=PA266&dq=naples+population+in+1400+Ad+50,00+people&hl=da&sa=X&ei=fK9BU5iLCoye7Abd-YGoDg&ved=0CEIQ6AEwAA#v=onepage&q=naples%20population%20in%201400%20Ad%2050%2C00%20people&f=false] (anglicky)[http://books.google.dk/books?id=2ascAAAAQBAJ&pg=PA257&dq=venice+population+in+1400&hl=da&sa=X&ei=kbJBU5fJILLd7Qa5q4GQDQ&ved=0CDgQ6AEwAA#v=onepage&q=venice%20population%20in%201400&f=false] (anglicky)[http://books.google.dk/books?id=hK-EAgAAQBAJ&pg=PA141&dq=venice+population+in+1500+with+180,000&hl=da&sa=X&ei=ubpBU_ucI-fX7AbooYCIAg&ved=0CDkQ6AEwAQ#v=onepage&q=venice%20population%20in%201500%20with%20180%2C000&f=false Pre-Industrial Cities and Technology] By Colin Chant, David Goodman. (anglicky)[http://books.google.dk/books?id=rYlgGU2SLiQC&pg=PA125&dq=genoa+population+1200+AD+100,000&hl=da&sa=X&ei=1o5CU_KpKLTZ4QSEsIHgCw&ved=0CDcQ6AEwAQ#v=onepage&q=genoa%20population%201200%20AD%20100%2C000&f=false Before European Hegemony: The World System A.D. 1250–1350] By Janet L. Abu-Lughod. (anglicky)[http://books.google.dk/books?id=Jx2Q4hxT5HAC&pg=PA132&dq=bologna+population+1200&hl=da&sa=X&ei=oIVZU46IIOeM4ASZmoAw&ved=0CEIQ6AEwAQ#v=onepage&q=bologna%20population%201200&f=false The Sovereign State and Its Competitors: An Analysis of Systems Change] By Hendrik Spruyt. (anglicky) Tehdy Praha sice patřila mezi největší města v [[Evropa|Evropě]] a stala se rozlohou třetím největším v celé Svaté říši římské,[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1024681598-deset-stoleti-architektury/298323230620074-nove-mesto-prazske Česká televize, Deset století architektury - Nové Město pražské] ale počet obyvatel Prahy byl tehdy ovšem menší než v Římě, Benátkách, Janově, Florencii, Miláně, Cařihradu, Paříži či Londýně. [114] => [115] => === Sjednocení pražských měst === [116] => [[Soubor:CharlesBridgeMalaStranaPragueCzechRepublic.jpg|náhled|vlevo|[[Malostranské mostecké věže|Malostranské věže]] Karlova mostu]] [117] => [[Soubor:František Xaver Sandmann (Franz Xaver Sandmann), Karlův Most, památná lípa.jpg|náhled|[[Karlův most]], rok 1840]] [118] => K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce [[1518]] na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku [[1523]] král [[Ludvík Jagellonský]] potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha však byla již roku [[1528]] znovu rozdělena.{{Citace elektronické monografie | titul = Historie Prahy | url = https://www.praha.cz/mesto-praha/historie-prahy | vydavatel = Praha.cz}} [119] => [120] => Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku [[1784]] za vlády císaře [[Josef II.|Josefa II.]] [[Královské hlavní město Praha]] pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, [[Malá Strana]] a [[Hradčany]]. Postupně byl připojen [[Josefov (Praha)|Josefov]], [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]] a [[Holešovice]]. [121] => [122] => Z důvodu [[Osmansko-habsburské války|tureckého ohrožení]] Vídně se v roce 1583 císař [[Rudolf II.]] přestěhoval s celým dvorem do Prahy. V roce 1611 Praha zažila [[vpád pasovských]] vojsk. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] bylo v červnu 1621 na Staroměstském náměstí provedena exekuce vzbouřenců proti habsburskému císaři později známá jako [[Staroměstská exekuce|„poprava 27 českých pánů“]]. V roce 1648 se Praha [[Švédské obléhání Prahy|ubránila Švédům]], kteří [[Švédská loupež uměleckých děl v Praze|uloupili velkou uměleckou sbírku]] z Pražského hradu. [123] => [124] => Poslední [[Morové epidemie v českých zemích|morová epidemie v Čechách]] v letech 1713–1715 si v Praze vyžádala na 13 tisíc obětí, tedy asi 1/4 populace.M. Signoli, D. Chevé, A. Pascal (2007).''"[http://books.google.com/books?id=3u3rNCWtv0MC&pg=PA51 Plague epidemics in Czech countries]"''. st.51. Po porážce rakouské armády v [[Bitva u Štěrbohol|bitvě u Prahy]] roku 1757 byla Praha několik týdnů [[Pruské obléhání Prahy (1757)|obléhána pruskými vojsky]]. Při pruském ostřelování města bylo zničeno na 880 domů.[http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pruske-oblehani-prahy/11397 Pruské obléhání Prahy], České noviny, ČTK, 7. května 2001, aktualizováno 9. září 2003. [125] => [126] => Na konci [[19. století]] byla Praha již [[industrializace|industrializovaným]], rychle se rozvíjejícím městem se [[železnice|železnicí]] a továrnami, které bylo největší v [[české země|českých zemích]].V roce 1890 měla podle Ottova naučného slovníku 182 530 obyvatel, dalšími většími českými městy bylo už jen Brno (92 327 obyvatel) a Plzeň (50 221 obyvatel). V potaz je třeba vzít i tehdy ještě samostatná pražská předměstí Žižkov (41 236 obyvatel), Královské Vinohrady (34 531 obyvatel), Smíchov (32 646 obyvatel) a Karlín (19 540 obyvatel). Roku [[1893]] byla zahájena [[pražská asanace]], která zasáhla [[Josefov (Praha)|Josefov]] a [[Podskalí (Praha)|Podskalí]]; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se v roce [[1901]] připojila [[Libeň]]. [127] => [128] => === Velká Praha === [129] => {{viz též|Velká Praha}} [130] => [[Soubor:Vltava in Prague.jpg|náhled|vpravo|Mosty přes Vltavu, pohled z Letné]] [131] => [[Soubor:Panorama Prahy.JPG|náhled|Panorama Prahy z [[Petřín]]a.
V popředí je řada secesních domů na levé straně zakončená [[Tančící dům|Tančícím domem]] na nábřeží Vltavy. Za ní uprostřed obrázku je dvojvěž [[Emauzský klášter|Emauzského kláštera]] a vpravo [[Kongresové centrum Praha|Kongresové centrum]]]] [132] => Na konci [[První světová válka|první světové války]] byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo [[Slovensko]]. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství. Přitom byly zničeny nebo odstraněny i některé památky, jako byl například [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Mariánský sloup]] na Staroměstském náměstí a pomník maršála Václava Radeckého (socha byla umístěna v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti a pomník nahrazen – později rovněž odstraněným – pomníkem [[Ernest Denis|Ernesta Denise]]) na Malostranském náměstí nebo socha císaře a krále, [[Habsburkové|Habsburka]] [[František I. Rakouský|Františka I.]] na Smetanově nábřeží, kam se v roce 2003 vrátila.{{Citace elektronického periodika | titul = Krannerova kašna na pražském Smetanově nábřeží po letech opět slouží svému účelu | periodikum = Regiony | datum_vydání = 2016-03-22 [133] => | url = https://regiony.rozhlas.cz/krannerova-kasna-na-prazskem-smetanove-nabrezi-po-letech-opet-slouzi-svemu-ucelu-7433204}} [134] => [135] => Jako hlavní město nově ustanoveného [[Československo|Československa]] byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku [[1922]] byla založena [[Velká Praha]], do které byla zahrnuta všechna [[předměstí]] včetně do té doby samostatných měst jako [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]], [[Nusle]] nebo [[Košíře]]. Praha, v niž vedle sebe žilo české, německé a židovské obyvatelstvo, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na [[Žižkov]]ě a sv. Ludmily na [[Náměstí Míru (Praha)|Náměstí Míru]], či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla [[secese]] přelomu století ([[Obecní dům]], nová budova [[Praha hlavní nádraží|Hlavního nádraží]], [[Hotel Central (Praha)|Hotel Central]] v Hybernské ulici, [[Petřínská rozhledna]] a [[Průmyslový palác]] v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila první světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat [[funkcionalismus]]; byla také dostavěna gotická [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrála svatého Víta]]. V září [[1929]] (za prezidenta T. G. Masaryka a arcibiskupa Františka Kordače, jak je uvedeno nad klenbou triumfálního oblouku chóru dómu) byla dokončena dostavba katedrály a slavnostně otevřena u příležitosti tisíciletí zavraždění [[Svatý Václav|svatého Václava]].{{Citace elektronického periodika | titul = Chrám sv. Víta, MPO | periodikum = Mpo.cz | url = https://www.mpo.cz/cz/e-komunikace-a-posta/postovni-sluzby/emise-znamek/znamky-vydavane-v-roce-2014/chram-sv--vita--153866/ | datum_přístupu = 2022-08-08}} [136] => [137] => Světově unikátní je architektura [[kubismus|kubistická]] – jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury ([[Pavel Janák]], [[Josef Gočár]], [[Josef Chochol]]), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehradě]].{{Citace elektronické monografie | titul = Kubistický činžovní dům | url = encyklopedie.praha2.cz/stavba/685-kubisticky-cinzovni-dum | vydavatel = Praha 2 | datum_vydání = 2018-07-30}} [138] => [139] => === Druhá světová válka === [140] => [[Soubor:Emauzský klášter 6.jpg|náhled|vlevo|[[Emauzský klášter]] a památník
''Praha svým vítězným synům'']] [141] => Od [[15. březen|15. března]] [[1939]] byla Praha hlavním městem [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Kulturní život byl ochromen; po incidentu, jehož obětí byl student [[Jan Opletal]], byly zavřeny vysoké školy a předáci studentů popraveni. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byli z Prahy [[deportace|deportováni]] do [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]] příslušníci tzv. „[[Norimberské zákony|méněcenných ras]]“, tedy zejména [[Židé|židovské]] a [[Romové|cikánské]] (dle tehdejšího označení) obyvatelstvo. Běžné byly popravy a věznění odpůrců [[Nacistické Německo|nacistického Německa]]. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna [[Gestapo|gestapa]] v [[Petschkův palác|Petschkově paláci]] nebo [[Kobyliská střelnice|střelnice v Kobylisích]] či [[Pankrácká sekyrárna]]. Za podporu odboje byl zatčen a popraven pražský primátor [[Otakar Klapka]].{{Citace elektronického periodika [142] => | titul = Pražský primátor Otakar Klapka - za podporu odboje šel na popraviště [143] => | periodikum = Česká televize [144] => | datum_vydání = 4. října 2011 [145] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1239828-prazsky-primator-otakar-klapka-za-podporu-odboje-sel-na-popraviste [146] => }} Režim dále zesílil represe po úspěšném atentátu na zastupujícího říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] v květnu [[1942]], po kterém byly vyhlazeny vesnice [[Lidice]] a [[Ležáky]]. [[5. květen|5. května]] [[1945]] vypuklo [[Pražské povstání]], při kterém zahynulo kolem 7 400 lidí z řad spojenců a civilistů a na 1 000 vojáků nacistické armády. Podle dohod mezi spojenci z protihitlerovské koalice zůstala [[Armáda Spojených států amerických|americká armáda]] stát 6. května na [[Demarkační čára|demarkační čáře]] u [[Plzeň|Plzně]], zatímco [[Rudá armáda]] dorazila do Prahy po tvrdých bojích během [[Pražská ofenzíva|Pražské ofenzívy]] až [[9. květen|9. května]]. Pražskému povstání významně pomohli [[Ruská osvobozenecká armáda|Vlasovci]], kteří byli po válce vydáni do Sovětského svazu. Po skončení války byli téměř všichni pražští Němci z Prahy [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni]]. [147] => [148] => [[Soubor:Prague liberation 1945 konev.jpg|náhled|Pražané vítají maršála [[Ivan Stěpanovič Koněv|Koněva]] [[Pražská ofenzíva|po osvobození Prahy]] v květnu 1945]] [149] => Válečné škody na pražské zástavbě byly minimální; plánovanou likvidaci města už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést, k vážnějšímu poškození tedy došlo pouze za trojnásobného [[bombardování]] americkými letadly na konci války: [[15. listopad]]u [[1944]] v Holešovicích,{{Citace elektronické monografie | autor = Libor Stejskal | url = http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=660612 | titul = Před 65 lety na Pražany padaly bomby.Čtenáři vzpomínají - Aktuálně.cz | vydavatel = Economia, a.s. | datum vydání = 2010-02-14 | datum přístupu = 2012-03-14}} [[14. únor]]a [[1945]]{{Citace elektronické monografie | url = http://www.radio.cz/cz/clanek/63533 | titul = Před 60 lety Praha zažila americký nálet - Radio Praha | vydavatel = Radio.cz | datum vydání = 2005-02-20 | datum přístupu = 2012-03-14}} zejména v [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]], Nuslích, na [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]] a [[25. březen|25. března]] [[1945]] na strategické cíle ve [[Vysočany|Vysočanech]], [[Libeň|Libni]] a [[Kbely|Kbelích]].PLAVEC, Michal, VOJTÁŠEK, Filip, KAŠŠÁK, Peter. ''Praha v plamenech: nálety na hlavní město za druhé světové války''. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2008. 423 s. Svět křídel; 105. {{ISBN|978-80-86808-58-1}}. Při [[Letecký útok na Prahu 14. února 1945|únorovém náletu]] zahynulo 701 lidí.[https://technet.idnes.cz/necekany-nalet-14-unora-1945-0xa-/vojenstvi.aspx?c=A150206_170917_vojenstvi_kuz Nálet, který nikdo nečekal. Na Prahu dopadlo 150 tun trhavých bomb]. Technet.cz. 13. února 2015. Výraznými stavbami, které vznikly jako náprava válečných škod, jsou věže [[Emauzský klášter|kláštera v Emauzích]] nebo novější [[Tančící dům]]. [150] => [151] => === Praha jako hlavní město socialistického Československa === [152] => Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, a to napřed v období tzv. první dvouletky (1946–1948). V [[únor 1948|únoru 1948]] se chopila moci [[Komunistická strana Československa]]. Výstavba sídlišť začala v padesátých letech a výrazně se urychlila v 60. letech. Původní zástavba byla někde nahrazena panelovými domy. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno [[Administrativní dělení Prahy|dalších celkem více než 60 obcí]]. V roce 1968 do Prahy [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vtrhla vojska]] [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] ([[Sovětský svaz|SSSR]], [[Polsko|Polska]], [[Maďarsko|Maďarska]], [[Bulharsko|Bulharska]] a [[Německá demokratická republika|NDR]]) a zahájila okupaci, která trvala až do sametové revoluce. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako [[letiště]] a [[Praha hlavní nádraží|hlavní nádraží]], začalo se budovat [[Metro v Praze|metro]] a takzvaný [[Základní komunikační systém|ZÁKOS]] – systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila [[Národní muzeum]] od [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]]. Na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy se tam 16. ledna 1969 upálil [[Jan Palach]]. Pro obyvatele byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší v Česku je [[Jižní Město]]). [153] => [154] => 9. května 1974 byl otevřený první úsek [[Metro v Praze|pražského metra]] (linka C), roku 1977 úsek druhé linky (linka A) a roku 1985 první úsek třetí linky (linka B). [155] => [156] => Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Praha se stala centrem [[Sametová revoluce|sametové revoluce]], která ukončila mocenský monopol komunistické strany.{{Citace elektronického periodika | titul = Mapa: To byl průvod, jenž v listopadu 1989 spustil revoluci a stál za pádem komunismu | periodikum = Aktuálně.cz | datum_vydání = 2014-11-17 | url = https://zpravy.aktualne.cz/17-listopad-1989-pruvodce-udalostmi/r~84cfc9ce666c11e48ee3002590604f2e/}} [157] => [158] => === Praha po sametové revoluci === [159] => [[Soubor:Mrakodrapy v Praze 2018.jpg|náhled|Pražské [[mrakodrap]]y na [[Pankrácká pláň|Pankrácké pláni]]]] [160] => Zavedením standardních vztahů se [[Západní Evropa|západoevropskými]] zeměmi se Praha ještě více otevřela [[turistika|turistice]]. Rozvoj soukromého vlastnictví a [[podnikání]] se nakonec projevil ve zkvalitnění služeb a také v opravě chátrajících budov v samém historickém jádru města. V roce 1993 se Praha po rozdělení Československa stala hlavním městem České republiky. Koncem devadesátých let se Praha opět stala významným kulturním centrem Evropy a byla výrazně ovlivněna globalizací.{{Doplňte zdroj}} [161] => [162] => V roce 2000 se zde konal summit [[Mezinárodní měnový fond|MMF]] a [[Světová banka|SB]] a město bylo svědkem rozsáhlých [[Antiglobalizační protesty v Praze|antiglobalizačních protestů]]. V roce 2002 Prahu těžce poničila [[Povodeň v Česku (2002)|povodeň]], která poškodila například pražskou zoo, která se však poté rychle zotavila, anebo pražské metro, kde zaplavila 18 stanic všech tří tras metra, jež byly uzavřené až na půl roku. Bylo zaplaveno nemalé území Prahy a desetitisíce obyvatel byly evakuovány.Průtok Vltavy při povodních v roce 1845 je podle [http://www.mvcr.cz/casopisy/150hori/2002/listopad/reiding.html] {{Wayback|url=http://www.mvcr.cz/casopisy/150hori/2002/listopad/reiding.html|date=20050427055239}} odhadován na 4500 m³/s, při povodních v roce 2002 bylo naměřeno 5300 m³/s. Roku 2003 Praha zahájila [[Kandidatura Prahy na pořádání letních olympijských her|kandidaturu na letní olympijské hry]] 2016, ale nedostala se do užšího seznamu kandidátů. [163] => [164] => Individuální automobilová doprava, která před rokem [[1990]] nebyla tak intenzivní jako v mnohých městech [[Západní Evropa|západní Evropy]], rychle rostla, a to vedlo k rychlému zhoršení dopravní situace ve městě. Počet cestujících [[Městská hromadná doprava|MHD]] vzrostl od roku 2001 z 1,104 miliard na 1,186 miliard lidí v roce 2017, z toho 461 miliónů cestovalo metrem.{{Citace monografie | titul = Počet přepravovaných osob v MHD vzrostl | url = http://www.dpp.cz/vyrocni-zpravy/ | vydavatel = DPO}} Nejvytíženější stanicí [[Metro v Praze|metra]] je [[I. P. Pavlova (stanice metra)|I. P. Pavlova]], nejvytíženější tramvajovou linkou linka číslo 22.{{Citace elektronického periodika | titul = Doprava v Praze: Co jste vždycky chtěli vědět, ale báli jste se zeptat | periodikum = ČtiDoma.cz | url = http://www.ctidoma.cz/zpravodajstvi-doprava/2017-03-13-doprava-v-praze-co-jste-vzdycky-chteli-vedet-ale-bali-jste-se}} [165] => [166] => == Geografie == [167] => [[Soubor:Prague CZ geomorphological subdivisions colour code.png|náhled|Geomorfologické celky na území Prahy: {{legenda|#ffcc00|[[Pražská plošina]]}} [168] => {{legenda|#ff66ff|[[Hořovická pahorkatina]]}} [169] => {{legenda|#33cc33|[[Brdská vrchovina]]}} [170] => {{legenda|#00cccc|[[Středolabská tabule]]}} [171] => (podrobnější legenda je v popisku obrázku)]] [172] => [[Soubor:Prague, Czech Republic ESA24383022.jpeg|thumb|upright=1.2|Satelitní snímek Prahy (Sentinel, 2022)]] [173] => Praha leží mírně na sever od středu Čech. Centrum se rozkládá v údolí [[Vltava|Vltavy]] a jejích přítoků. Jejich erozní činnost vymodelovala členitý reliéf, nejnižším bodem je hladina Vltavy u [[Suchdol (Praha)|Suchdola]] (175 [[nadmořská výška|m n. m.]]), nejvyšším pak lokalita [[Teleček]] mezi [[Sobín]]em a [[Chrášťany (okres Praha-západ)|Chrášťany]] (399 m n. m.). Nejvyšším vrcholem Prahy je [[Kopanina (Pražská plošina)|Kopanina]] (390 m n. m.). V centru je výrazný vrchol [[Petřín]] (327 m n. m.) s [[Petřínská rozhledna|Petřínskou rozhlednou]] z roku 1891, strmě se zdvihající od Vltavy. [174] => [175] => Z hlediska [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologického členění]] náleží většina rozlohy hlavního města k [[Geomorfologický celek|celku]] [[Pražská plošina]] a jen menší díl na severovýchodě spadá do [[Středolabská tabule|Středolabské tabule]] ([[Březiněves]], [[Letňany]], [[Čakovice]], [[Miškovice]], [[Vinoř]], [[Prosek]], [[Kbely]], [[Satalice]], [[Horní Počernice]] a [[Klánovice]]). Na samý jih města pronikají svými výběžky další dva celky – niva při ústí [[Berounka|Berounky]] ([[Lipence]], [[Zbraslav]], [[Lahovice]], [[Radotín]]) náleží k [[Hořovická pahorkatina|Hořovické pahorkatině]], zatímco [[Brdská vrchovina]] zasahuje svým nejzazším koncem mezi [[Baně]]mi a [[Točná|Točnou]] až na pravý vltavský břeh (skupina vrchů ''[[Čihadlo (Hřebeny)|Čihadlo]]'', ''[[Šance (přírodní rezervace)|Šance]]'' a ''[[Hradiště (Hřebeny)|Hradiště]]''). [176] => [177] => === Podnebí === [178] => [[Podnebí]] v Praze je mírné, teplejší než na jiných místech ve stejné zeměpisné šířce (50° s.š.) – např. v [[Kanada|kanadském]] [[Winnipeg]]u činí v zimě průměrná denní [[teplota]] −12 °C, noční −20 °C. Způsobuje také občasný silný [[vítr]], jeho průměrná rychlost je 5 [[metr za sekundu|m/s]] (14 km/h). Větry ale ne vždy vanou ze západu.[http://www.weatheronline.co.uk/cgi-bin/regframe?3&PRG=klstatistic&LANG=en&WMO=11518&STARTMONAT=JAN&ENDMONAT=DEZ&STARTJAHR=1982&ENDJAHR=2008&MOD=tab&ART=WDR&OFFSET=00 Směry větru] [179] => [180] => Průměrný roční úhrn [[srážky|srážek]] za roky 1961–1990 ze stanice Praha-Ruzyně byly 526,6 [[Milimetr (srážková míra)|mm]], z toho nejvíce napršelo v květnu (78 mm) a nejméně v lednu a únoru (23 mm). Za roky 2000–2007 bylo průměrně ročně 160 dnů deštivých. Ročně je zde přibližně 60 zasněžených dnů, nejvíce v lednu, kde průměrná výška [[sníh|sněhu]] je 5 cm. Průměrně je zde ročně přes 1 600 slunečných hodin (4,4 hodiny denně). Nejvíce slunečných hodin je v červnu (230, za den 7,7) a nejméně v prosinci (38, za den 1,2).{{Doplňte zdroj}} [181] => [182] => Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,5 °C. V nejchladnějším měsíci lednu je průměrná denní teplota 1 °C, noční −3 °C. V nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota 24 °C, noční 13 °C. Ročně je okolo 100 mrazivých dnů a 30 [[Ledový den|ledových dnů]]. Relativní [[vlhkost vzduchu]] se celoročně pohybuje mezi 65 až 90 %.{{Doplňte zdroj}} [183] => [184] => Na [[globální oteplování]] a letní vysoké teploty v Praze radnice reagovala v roce [[2017]] [[Strategie klimatické adaptace Prahy|Strategii klimatické adaptace]],{{Citace periodika [185] => | příjmení = Vodrážka [186] => | jméno = Prokop [187] => | titul = Lék na rozpálená města? Místo betonu stromy, fungují jako přírodní klimatizace, radí odborníci [188] => | periodikum = Aktuálně.cz [189] => | datum = 2016-07-11 [190] => | ročník = [191] => | číslo = [192] => | strany = [193] => | jazyk = cs [194] => | url = https://magazin.aktualne.cz/stromy-funguji-jako-prirodni-klimatizace-praha-se-diky-nim-m/r~41c7056c3f9011e6a77e002590604f2e/ [195] => | datum přístupu = 2017-06-23 [196] => }} která byla přijata v roce [[2017]]. Zahrnuje větší podporu zeleně, lepší hospodaření s vodou, vytváření nových vodních ploch či zadržování vody v půdě.{{Citace periodika [197] => | titul = Praha řeší, jak vzdorovat vedru. Dokončuje strategii na přizpůsobení se změnám klimatu - E15.cz [198] => | periodikum = praha.e15.cz [199] => | url = https://praha.e15.cz/praha/praha-resi-jak-vzdorovat-vedru-dokoncuje-strategii-na-prizpusobeni-se-zmenam-klimatu-1334091 [200] => | datum přístupu = 2017-06-23 [201] => }} V roce [[2019]] vyhlásila Rada hlavního města Prahy tzv. stav klimatického závazku.[http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/mestska_rada_dnes_vyhlasila_klimaticky.html Tisková zpráva na stránkách praha.eu {{cs}}] ve kterém se zabývala snížením emisí [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a dalších škodlivých látek. [202] => [203] => '''Přehled průměrné teploty a srážek podle měsíců''' [204] => [205] => {{Podnebí [206] => | místo = Praha [207] => [208] => | průměrné denní maximum C leden = 1,4 [209] => | průměrné denní maximum C únor = 3,1 [210] => | průměrné denní maximum C březen = 7,7 [211] => | průměrné denní maximum C duben = 13,4 [212] => | průměrné denní maximum C květen = 18,7 [213] => | průměrné denní maximum C červen = 21,2 [214] => | průměrné denní maximum C červenec = 23,6 [215] => | průměrné denní maximum C srpen = 23,5 [216] => | průměrné denní maximum C září = 18,6 [217] => | průměrné denní maximum C říjen = 12,8 [218] => | průměrné denní maximum C listopad = 5,5 [219] => | průměrné denní maximum C prosinec = 2,1 [220] => [221] => | průměrné denní minimum C leden = -3,6 [222] => | průměrné denní minimum C únor = -3,3 [223] => | průměrné denní minimum C březen = -0,1 [224] => | průměrné denní minimum C duben = 3,5 [225] => | průměrné denní minimum C květen = 8,4 [226] => | průměrné denní minimum C červen = 11,3 [227] => | průměrné denní minimum C červenec = 13,4 [228] => | průměrné denní minimum C srpen = 13,0 [229] => | průměrné denní minimum C září = 9,1 [230] => | průměrné denní minimum C říjen = 4,9 [231] => | průměrné denní minimum C listopad = 0,3 [232] => | průměrné denní minimum C prosinec = -2,2 [233] => [234] => | průměrné srážky mm leden = 23,6 [235] => | průměrné srážky mm únor = 23,1 [236] => | průměrné srážky mm březen = 28,1 [237] => | průměrné srážky mm duben = 38,2 [238] => | průměrné srážky mm květen = 77,2 [239] => | průměrné srážky mm červen = 72,7 [240] => | průměrné srážky mm červenec = 66,2 [241] => | průměrné srážky mm srpen = 69,6 [242] => | průměrné srážky mm září = 40,4 [243] => | průměrné srážky mm říjen = 30,5 [244] => | průměrné srážky mm listopad = 31,9 [245] => | průměrné srážky mm prosinec = 25,3 [246] => [247] => | zdroj = [http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/Pr05_html/B1_01.htm Ročenka Praha – Životní prostředí 2005] Statistické údaje za roky 1961–1990 ze stanice Praha-Ruzyně [248] => }} [249] => [250] => === Kvalita ovzduší === [251] => [[Soubor:Michelská teplárna.jpg|náhled|upright|Smog na [[Jižní spojka|Jižní spojce]] u [[Michelská teplárna|Michelské teplárny]]]] [252] => Praha je podobně jako jiná velká města sužována zhoršenou kvalitou [[Atmosféra|ovzduší]] a často se zde tvoří [[smog]]. Hlavní podíl na znečištění má prašný spad (tzv. lehký [[pevné částice|polétavý prach]] s částicemi do velikosti 10 mikrometrů), dále pak také zvýšená koncentrace [[Oxidy|oxidů]] [[dusík]]u, v letních měsících také přízemního [[Ozon|ozónu]]. Největší koncentrace škodlivin byla naměřena ve čtvrtích u průmyslových podniků a především ve stopě hlavních silničních tahů (vnější [[Dálnice D0|Pražský]] a vnitřní [[Městský okruh (Praha)|Městský okruh]] + jejich radiály): na Novém Městě, [[Smíchov]]ě, [[Pankrác (Praha)|Pankráci]], [[Roztyly (Praha)|Roztylech]], [[Uhříněves|Uhříněvsi]], [[Vysočany|Vysočanech]].{{Citace elektronického periodika |titul=Atlas životního prostředí v Praze wmap |url=http://www.wmap.cz/atlaszp/ |datum přístupu=2008-02-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101112221509/http://www.wmap.cz/atlaszp/ |datum archivace=2010-11-12 |nedostupné=ano }} Míra škodlivin je pravidelně kontrolována, nicméně například při [[Požáru tržnice Sapa|požáru tržnice]] v [[Libuš]]i nebyli občané o jejich zvýšeném obsahu v ovzduší informováni.[http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=621477 Kolik jedů bylo po požáru ve vzduchu? Lidem to neřekli] aktuálně.cz, 7. 11. 2008. [253] => [254] => == Ekonomika == [255] => [[Soubor:Nové Město, Na příkopě 28, Česká národní banka.jpg|náhled|Sídlo [[Česká národní banka|České národní banky]] v Praze]] [256] => [[Soubor:Prague 07-2016 View from Powder Tower img4.jpg|náhled|Ulice [[Na příkopě]] a [[Pařížská (Praha)|Pařížská]] jsou nejdražšími ulicemi mezi zeměmi [[Visegrádská skupina|V4]]{{Citace elektronického periodika | titul = Nejdražší ulice ve střední Evropě? Bezkonkurenčně vedou Příkopy | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2012-04-23 | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/nejdrazsi-ulice-ve-stredni-evrope-bezkonkurencne-vedou-prikopy.A120423_184531_ekonomika_neh}}]] [257] => [258] => Praha je v porovnání se zbytkem ČR výrazně bohatším regionem a svojí ekonomickou silou převyšuje evropský průměr. V roce 2019 se ve studii [[Eurostat]]u umístila jako 3. nejbohatší region v Evropě s [[Hrubý domácí produkt|hrubým domácím produktem]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] na úrovni 205 % průměru [[Evropská unie|Evropské unie]].{{Citace elektronického periodika | titul = Regional GDP per capita ranged from 32% to 260% of the EU average in 2019 | periodikum = Eurostat | datum_vydání = 2021-03-03 | url = https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/ddn-20210303-1}} [259] => [260] => Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu.{{Doplňte zdroj}} [261] => [262] => [[Hrubý domácí produkt]] v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).{{Doplňte zdroj}} [263] => [264] => === Ekonomická aktivita obyvatel === [265] => Praha dlouhodobě vykazuje, v porovnání se zbytkem ČR, výrazně nižší podíl obecně ekonomicky neaktivních jedinců i nezaměstnaných. [266] => {{Citace elektronické monografie [267] => | url = http://www.praha.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/zakladni_tendence_demografickeho_socialniho_a_ekonomickeho_vyvoje_prahy_v_roce_2009_trh_prace [268] => | titul = Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Prahy v roce 2009 - trh práce [269] => | vydavatel = Český statistický úřad [270] => | datum vydání = 2010-09-02 [271] => | datum přístupu = 2011-9-28 [272] => }} [[Nezaměstnanost|Míra zaměstnanosti]] se v Praze pohybuje kolem 60 %, v porovnání s 55 % v celé ČR, [[Nezaměstnanost|míra nezaměstnanosti]] se potom v Praze pohybuje kolem 2–3 %, v porovnání s 6–9 % v celé ČR.{{Doplňte zdroj}} [273] => [274] => V Praze jsou také běžné vyšší [[Mzda|mzdy]], než ve zbytku ČR. Průměrná hrubá měsíční mzda činila v roce 2021 v Praze 48 130 Kč, kdežto v celé ČR 40 135 Kč.{{Citace elektronického periodika [275] => | titul = Průměrné mzdy - 4. čtvrtletí 2021 [276] => | periodikum = Průměrné mzdy - 4. čtvrtletí 2021 [277] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2021 [278] => | datum přístupu = 2022-04-08 [279] => }} [280] => [281] => Velice znatelné je také zaměření ekonomické činnosti v Praze na oblasti [[služba|služeb]] a další činnosti [[terciérní sektor|terciérního sektoru]], který zaměstnává asi 80 % ekonomicky aktivních Pražanů, v porovnání s celou ČR, kde terciérní sektor zaměstnává pouze 58 % ekonomicky aktivních. Analogicky obrácená je situace v [[průmysl]]ovém (sekundárním) a [[zemědělství|zemědělsko]]-[[těžba|těžebním]] (primárním) sektoru, které v Praze zaměstnávají 20 % respektive 0 % ekonomicky aktivních obyvatel, kdežto v celé ČR 39 %, respektive 3 %.{{Doplňte zdroj}} [282] => [283] => Specifický pro Prahu je také zvýšený podíl ekonomicky aktivních jedinců, kteří v Praze nebydlí, ale za prací do Prahy cestují. Z celkového počtu ekonomicky aktivních v Praze jich v Praze také sídlí asi 81 %, kdežto 19 % jedinců do Prahy za ekonomickými aktivitami cestuje (z toho nejvýznamnější je skupina obyvatel [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]], kteří tvoří 13 % všech pracujících v Praze). Obráceně ale 96 % Pražanů má svoje ekonomické aktivity soustředěné v Praze a pouze 4 % Pražanů za nimi cestuje mimo Prahu.{{Doplňte zdroj}} [284] => [285] => === Zemědělství === [286] => Asi devět tisíc hektarů, což je 18,5 % rozlohy Prahy, zabírá zemědělská půda (údaj k roku [[2020]]), většina se nachází v okrajových katastrech města. Pšenice, ječmen a vzácněji i další obilniny se pěstují asi na pěti tisících hektarech, na 2000 ha se pěstuje řepka. Např. brambory zabírají 9 ha. Veliký (i v rámci celorepublikového srovnání) je počet ovocných stromů, např. jabloní je v Praze 104 tisíc.{{Citace elektronického periodika [287] => | příjmení = Klézl [288] => | jméno = Tomáš [289] => | příjmení2 = Poláček [290] => | jméno2 = Dan [291] => | titul = Praha zemědělská. Pětinu rozlohy tvoří pole a roste zde více jabloní než na Vysočině [292] => | periodikum = [[Aktuálně.cz]] [293] => | datum_vydání = 2022-05-10 [294] => | datum_přístupu = 2022-05-10 [295] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/foto-velka-praha-prazska-pole-a-zemedelstvi/r~2d6019eec17911eca9b1ac1f6b220ee8/ [296] => }} Praha je též [[vinařská obec|vinařskou obcí]] v rámci [[Mělnická vinařská podoblast|Mělnické vinařské podoblasti]]. Vinice zabírají zhruba 15 ha ([[2020]]). Nejstarší vinicí je patrně [[Svatováclavská vinice|Svatováclavská]]. [297] => [298] => === Zpracovatelský průmysl === [299] => [[Soubor:Prag wirt2 2002.png|náhled|vlevo|Hospodářství Prahy 2002
(v procentech)]] [300] => [[Soubor:Prag wirt1 2002.png|náhled|vpravo|Hospodářství Prahy 2002
(v milionech Kč)]] [301] => Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech čtrnácti krajů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než dvaceti zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících.{{zdroj?}} [302] => [303] => Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 % na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů.{{Doplňte zdroj}} [304] => [305] => Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 % celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regionů.{{Doplňte zdroj}} [306] => [307] => Mimo to se v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska: [308] => * kovodělný průmysl [309] => * výroba strojů a zařízení [310] => * chemie a farmaceutický průmysl [311] => * průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty [312] => * výroba dopravních prostředků [313] => [314] => Další průmyslová odvětví hrají spíše méně významnou roli.{{Doplňte zdroj}} [315] => [316] => === Cestovní ruch === [317] => {{Viz též|Cestovní ruch v Praze}} [318] => Postavení Prahy jako turistického cíle je dokumentováno mj. tím, že české hlavní město bylo zařazeno na šesté místo ve světovém seznamu nejlepších cílů celého světa pro rok 2016, který uveřejnil server [[Tripadvisor]]. Best Destinations in the World – Travelers' Choice Awards 2016. [[TripAdvisor]], [https://www.tripadvisor.com/TravelersChoice-Destinations-cTop-g1], 7. dubna 2016, staženo 28. srpna 2018 (anglicky) V Evropě byla Praha v roce 2017 s vice než 8,5 milionu turistů páté nejnavštěvovanější město po [[Londýn]]ě, [[Paříž]]i, [[Istanbul]]u a [[Řím]]ě,Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World, [https://news.expats.cz/czech-tourism/top-100-city-destinations-revealed-prague-among-visited-europe-world] {{Wayback|url=https://news.expats.cz/czech-tourism/top-100-city-destinations-revealed-prague-among-visited-europe-world|date=20180829072053}}. Expats.cz, 8. listopadu 2017 (anglicky). kterážto města jsou všechna podstatně větší než Praha. [319] => [320] => Podle výzkumného programu ''Globalization and World Cities Research Network'' je Praha klasifikována jako [[globální město]] kategorie „Beta+“. To znamená, že její zapojení do světové ekonomiky je moderátní, avšak uvnitř kategorie „Beta“ je Praha řazena do nejvyšší ze tří subkategorií. V téže kategorii jako Praha se nacházejí například [[Boston]], [[Düsseldorf]], [[Mnichov]], [[Káhira]] a [[Auckland]].The World According to GaWC 2016 [http://www.lboro.ac.uk/gawc/world2016t.html], 24. dubna 2017 (anglicky). [321] => [322] => {| class="wikitable sortable" width="style="font-size:90%;" float:right; float:right;" [323] => |+'''10 států, ze kterých přicestovalo do Prahy v roce 2016 nejvíce turistů'''{{Citace elektronické monografie|url=http://www.praguecitytourism.cz/file/edee/statistiky-a-analyzy-en/top-10/od-2012-po-revizi/rok-2016-top-10-aj-revidovana-data.docx|titul=Tourism report|jazyk=en|datum přístupu=2018-08-28|url archivu=https://web.archive.org/web/20170923145108/http://www.praguecitytourism.cz/file/edee/statistiky-a-analyzy-en/top-10/od-2012-po-revizi/rok-2016-top-10-aj-revidovana-data.docx|datum archivace=2017-09-23|nedostupné=ano}} [324] => |- style="background:lightgrey;" [325] => !Země||Počet turistů [326] => |- [327] => |{{Vlajka a název|Německo}}|| 877 352 [328] => |- [329] => |{{Vlajka a název|Spojené státy americké}}|| 453 105 [330] => |- [331] => |{{Vlajka a název|Spojené království}}|| 410 527 [332] => |- [333] => |{{Vlajka a název|Itálie}}|| 302 278 [334] => |- [335] => |{{Vlajka a název|Rusko}}|| 280 641 [336] => |- [337] => |{{Vlajka a název|Slovensko}}|| 280 479 [338] => |- [339] => |{{Vlajka a název|Jižní Korea}}|| 236 449 [340] => |- [341] => |{{Vlajka a název|Francie}}|| 228 833 [342] => |- [343] => |{{Vlajka a název|Čína}}|| 226 105 [344] => |- [345] => |{{Vlajka a název|Polsko}}|| 225 890 [346] => |} [347] => [348] => === Sídla významných firem === [349] => [[Soubor:Praha Nusle Pikrtova 1a.jpg|náhled|[[Budova Enterprise]] v [[Nusle|Nuslích]], kterou z většiny obývá česká firma [[Avast Software]]]] [350] => V Praze má své sídlo například správce české národní internetové domény CZ, sdružení [[CZ.NIC]]. Najdeme zde také sídlo vyhledávače [[Seznam.cz]], antiviru [[Avast Software|Avast]], českou pobočku [[Google]], vývojáře [[Skype]], aukčního serveru [[eBay]]. Z významných mediálních domů zde sídlí vydavatelství [[MAFRA]], [[Economia]], [[TV Nova|Televize Nova]], [[FTV Prima|Televize Prima]], [[Česká televize]], [[Český rozhlas]], [[Svobodná Evropa]] a další média. Technologicky je Praha místem, kde fyzicky běží řada [[server]]ů v rámci velkých [[Datové centrum|datacenter]]. [351] => [352] => == Obyvatelstvo == [353] => [354] => [355] => === Počet obyvatel města === [356] => V Praze žije celkem {{Počet obyvatel}} obyvatel, evidováno k [[místo trvalého pobytu|trvalému pobytu]] jich bylo k 1. lednu 2020 úhrnem 1 345 539.{{Citace elektronické monografie | titul = Počty občanů ČR a cizinců s platným povolením k pobytu k 1. 1. 2020 | url = https://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx | datum přístupu = 2020-05-02 | vydavatel = Ministerstvo vnitra České republiky}} K tomu je potřeba připočítat asi 200–250 tisíc obyvatel, které metodika statistického úřadu nezachytí.{{Citace elektronického periodika [357] => | titul = Praha potřebuje byty pro 1,5 milionu obyvatel. Odpovědí je kvalitní rozvoj nevyužívaných ploch (Portál hlavního města Prahy) [358] => | url = http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/praha_potrebuje_byty_pro_1_5_milionu.html [359] => | periodikum = www.praha.eu [360] => | datum vydání = 2019-06-25 [361] => | datum přístupu = 2024-01-18 [362] => }} Dalších zhruba 200 tisíc lidí do města dojíždí za prací i za studiem.{{Citace elektronické monografie [363] => | titul = Malý lexikon obcí České republiky 2013 [364] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/maly-lexikon-obci-ceske-republiky-2013-nl6r6nhlpw [365] => | vydavatel = Český statistický úřad [366] => | datum_vydání = 2013-12-16 [367] => | datum_přístupu = 2018-01-22 [368] => }} Podle analýzy vycházející z anonymizovaných dat mobilních operátorů se v roce 2018 v Praze dlouhodobě zdržovalo 1,55 mil. osob s mobilním telefonem. Praha je [[Seznam největších měst v Evropské unii|13. největším městem]] [[Evropská unie|Evropské unie]]. Je zde evidováno také přes 81,4 tisíc psů, nejvíce jich žije na [[Praha 4|Praze 4]].{{Citace periodika [369] => | titul = V Praze je evidováno přes 81 tisíc psů. Nejvíce na Praze 4 [370] => | periodikum = Pražský deník [371] => | datum = 2018-03-04 [372] => | jazyk = cs [373] => | url = https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/v-praze-je-evidovano-pres-81-tisic-psu-nejvice-na-praze-4-20180304.html [374] => | datum přístupu = 2018-04-06 [375] => }} [376] => [377] => {| class="wikitable" [378] => |+ Vývoj počtu obyvatel Prahy od roku 1378 (''v tisících, dle [[Český statistický úřad|ČSÚ]]'')[http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_hl_m_prahy_v_letech_1961_2009/$File/vekovka_Praha_1961_2009.xls ČSÚ: Věkové složení obyvatelstva Prahy k 31. 12. v letech 1961–2009 v územní struktuře daného roku][http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xa/$File/pha_1_obyvatelstvo.xls ČSÚ: Vybrané údaje za Hlavní město Prahu – obyvatelstvo]od 1869 čísla v tabulce zahrnují i obyvatele z obcí, které v tomto roce nebyly součástí Prahy, ale později se součástí Prahy stalyhttps://www.czso.cz/csu/xa/pohyb-obyvatelstva-v-hl-m-praze-v-roce-2015 [379] => ! Rok [380] => !1378 [381] => !1500 [382] => !1610 [383] => !1702 [384] => !1798 [385] => !1850 [386] => !1869 [387] => !1880 [388] => !1890 [389] => !1900 [390] => !1910 [391] => !1921 [392] => !1930 [393] => !1950 [394] => !1961 [395] => !1970 [396] => !1975 [397] => !1980 [398] => |- [399] => !Počet obyvatel [400] => | 40 [401] => | 30 [402] => | 60 [403] => | 60–65 [404] => | 79 [405] => | 155 [406] => | 270 [407] => | 350 [408] => | 437 [409] => | 559 [410] => | 668 [411] => | 730 [412] => | 950 [413] => | 1 058 [414] => | 1 133 [415] => | 1 141 [416] => | 1 167 [417] => | 1 190 [418] => |- [419] => !Rok [420] => !1985 [421] => !1990 [422] => !1995 [423] => !2000 [424] => !2005 [425] => !2006 [426] => !2007 [427] => !2008 [428] => !2009 [429] => !2010 [430] => !2011 [431] => !2012 [432] => !2013 [433] => !2014 [434] => !2015 [435] => !2016 [436] => !2017 [437] => !2018 [438] => |- [439] => !Počet obyvatel [440] => | 1 193 [441] => | 1 215 [442] => | 1 210 [443] => | 1 181 [444] => | 1 181 [445] => | 1 188 [446] => | 1 212 [447] => | 1 233 [448] => | 1 249 [449] => | 1 257 [450] => | 1 242 [451] => | 1 247 [452] => | 1 243 [453] => | 1 259 [454] => | 1 267 [455] => | 1 280 [456] => | 1 295 [457] => | 1 309 [458] => |} [459] => {{Graf počtu obyvatel}} [460] => [461] => === Počet obyvatel metropolitní oblasti === [462] => Praha je jádrem Pražské [[metropolitní oblast]]i, která k 1. 1. 2020 měla rozlohu 4 627 km² a žilo v ní 2,15 milionu obyvatel, přičemž se pro rok 2039 očekává již 2,5 milionu obyvatel, z nichž bude 41 % bydlet v zázemí Prahy.{{Citace elektronické monografie [463] => | titul = Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti pro období 2021–2027 [464] => | url = http://www.itipraha.eu/uploads/assets/Integrovan%C3%A1%20strategie%202021%20-%202027Nov%C3%A1%20slo%C5%BEka/Integrovan%C3%A1%20strategie%20pro%20ITI%20Pra%C5%BEsk%C3%A9%20metropolitn%C3%AD%20oblasti1.1_16.11.2023.pdf [465] => | vydavatel = Magistrát hlavního města Prahy [466] => | datum_vydání = 2023-11-16 [467] => | datum_přístupu = 2024-01-20 [468] => }} [469] => [470] => === Struktura populace === [471] => Roku 2011 žilo v Praze 613 738 mužů a 655 058 žen. Průměrný věk všech obyvatel činil 41,2 let, u mužské části pak 39,7 let, u ženské části 42,7 let.{{Citace elektronické monografie [472] => | korporace = Český statistický úřad [473] => | url = http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30710&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAFvzloG1uIhBMCuxLFGvtCQzR88jsTjDN7GAlf3WwcNiCReZGZjcGLhy8hNT3BKTS_KLPBk4SzKKUosz8nNSKgrsHRhAgKecA0gKADF3CQNnaLBrUIBjkKNvcSFDHQMDhhpGuIU5iXnpep55JanpqUVCjxYs-d7YbsHEwOjJwFqWmFOaWlHEIIBQ51eam5Ra1LZmqiz3lAfdTAwMFQVAw1hxWVLCIFlalWpoah5vGB8WGuXq6xlvYhxvampiaW5ZwiCNXc7cwkgvo6IC6IlgD_9wsCdKGBj9ShjYPfxd_PxDHAtKGNi8_V2cPYOBLC4XxxD_MMdgRxeQOGdwiGOYv7e_jydQiz-QHxIZEOXvFOQYBeSHAPX5OXr4uLpAzGMNcw2KcgW7neU_EJQw8ACVuwX5wnSwhzg6hfp4O5YwcHi6uPqFBIQBjWT3D_F3MjQ0qgAAG44UCbcBAAA.&vseuzemi=null [474] => | titul = Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání v obci [475] => | datum přístupu = 2014-02-19 [476] => }} [477] => [478] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554782 Praha, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Praha roku 2011 [479] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554782 Praha, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Praha roku 2011 [480] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554782 Praha, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Praha roku 2011 [481] => [482] => [483] => === Migrace === [484] => [[Soubor:Peter Stehlik 2011.07.29 A.jpg|náhled|Rušné [[Václavské náměstí]]]] [485] => [[Soubor:Prague from Powder Tower 01.jpg|náhled|Historické centrum z [[Prašná brána|Prašné brány]]]] [486] => V roce 2011 do Prahy dojíždělo za prací a studiem 199 360 lidí, z toho 128 675 (65 %) ze [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]]. Z Prahy vyjíždělo 23 332 lidí, z toho 16 989 (73 %) do Středočeského kraje.[https://www.czso.cz/documents/10180/20533966/2200013709.pdf/d6557b12-b03a-4c7a-9353-9b637f214953?version=1.0 ČSÚ - SLDB 2011: Tab. 709 Bilance mezikrajské dojížďky - vyjížďky do zaměstnání a školy podle frekvence dojížďky] [487] => [488] => Ve městě je několik [[Romové|romských]] komunit, podíl Romů v populaci je nižší než průměr v ČR (při sčítání lidu v roce 2001 bylo procento uvedené romské národnosti poloviční proti celorepublikovému průměru, nižší je pouze v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]). Podle výzkumu pro MPSV a ESF z roku 2006 je v Praze šest sociálně vyloučených romských lokalit s odhadovaným počtem obyvatel přes 9 000, nacházejí se ve čtvrtích [[Smíchov]], [[Žižkov]], [[Libeň]], [[Karlín]], [[Černý Most]] a [[Harfa (Praha)|Harfa]].{{Citace elektronické monografie | titul = Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice – 5.1 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA [494] => | url = http://www.esfcr.cz/mapa/int_pha.html [495] => | datum přístupu = 2008-3-20 [496] => | vydavatel = GAC spol. s r.o. [497] => }} Dle sčítání pražského magistrátu z roku [[2019]] se ve městě pohybovalo 3 250 [[Bezdomovectví v Česku|bezdomovců]].{{Citace elektronického periodika | titul = V Česku žije téměř 24 000 bezdomovců, více než desetina jsou děti. Většinou jde o muže | periodikum = Lidovky.cz | datum_vydání = 2019-10-17 | url = https://www.lidovky.cz/domov/v-cesku-zije-temer-24-000-bezdomovcu-vice-nez-desetina-jsou-deti-vetsinou-jde-o-muze.A191017_124939_ln_domov_ele}} [498] => [499] => Praha má vysokou míru počtu přistěhovalých i počtu vystěhovalých. Mezi přistěhovalými je výrazně vysoký podíl cizinců. Pražané se vystěhovávají nejvíce do Středočeského kraje, konkrétně okresů [[okres Praha-východ|Praha-východ]] a [[okres Praha-západ|Praha-západ]], které spadají do [[Pražská metropolitní oblast|metropolitní oblast Prahy]]. Ta má přes 2,1 milionu obyvatel a rozlohu 4 822 km². [500] => [501] => === Národnosti a občanství obyvatel === [502] => Podle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|Sčítání lidu, domů a bytů 2011]] bylo na území Prahy zjištěno 1 268 796 lidí, přičemž 821 688 deklarovalo národnost [[Češi|českou]], 3 754 [[Moravská národnost|moravskou]] a 246 [[Slezané|slezskou]]. Z cizinců 23 089 národnost [[Slováci|slovenskou]], 21 316 [[Ukrajinci|ukrajinskou]] a 6 313 lidí [[Vietnamci|vietnamskou]]. Ostatní národnosti nepřesáhly 2 000 obyvatel. 343 112 lidí národnost neuvedlo.{{Citace elektronického periodika [503] => | titul = Obyvatelstvo podle národnosti - statistika [504] => | url = https://www.kurzy.cz/obec/praha/stats-PU-SLDB-4-stranka/ [505] => | periodikum = www.kurzy.cz [506] => | datum přístupu = 2019-10-01 [507] => | jazyk = cs [508] => | vydavatel = [509] => | datum vydání = [510] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220718133210/https://www.kurzy.cz/obec/praha/stats-PU-SLDB-4-stranka/ [511] => }} [512] => [513] => ==== Historické národnosti ==== [514] => V minulosti v Praze žilo heterogenní obyvatelstvo – vedle Čechů Němci a Židé; ve středověku a raném novověku také Italové. Architektonické památky italského původu tvoří velkou část Malé Strany. Židovského původu několik budov, které se zachovaly po asanaci [[Josefov (Praha)|Josefova]], například [[Jeruzalémská synagoga|Jubilejní synagoga]] na Novém Městě, [[Španělská synagoga]], [[Staronová synagoga]], [[Nový židovský hřbitov na Olšanech|Obřadní síň na Olšanech]] a [[Nová synagoga (Libeň)|Nová synagoga]] v Libni. V roce 1880 byla [[obcovací jazyk|obcovacím jazykem]] 86,2 % obyvatel Prahy čeština a 13,7 % pak němčina. V roce 1920 se k česko-slovenské národnosti přihlásilo 94,2 % obyvatel Prahy, 4,6 % k německé a 0,9 % k židovské.{{Citace monografie| korporace = Státní úřad statistický | titul = Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Země Česká | místo = Praha | rok = 1924 | strany = XIII}} [515] => [516] => ==== Cizinci v současnosti ==== [517] => Od poloviny 90. let v Praze opět stoupá počet [[cizinec|cizinců]]. V roce [[2001]] žilo v Praze 61 477 cizinců,[http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/B90040818C/$File/c01r04.pdf ČSÚ: Cizinci v ČR podle oblasti, kraje a okresu; 1996–2009 (k 31. 12.)] v roce 2012 pak již 162 715, když tvořili 13 % obyvatelstva. Na Prahu a Středočeský kraj připadá více než polovina z celkového počtu cizinců v ČR.[http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-006#.VBFVpsJ_tWo ČSÚ, CIZINCI VČETNĚ AZYLANTŮ] [518] => [519] => Z celkového počtu obyvatel žijících v Praze, který v roce 2020 činil 1 335 084 lidí, tvořili cizinci 228 531 (17,1%) obyvatel. Podle cizinecké policie z hlediska státní příslušnosti mají v Praze mezi cizinci nejvyšší zastoupení Ukrajinci, kteří tvořili více než jednu čtvrtinu všech cizinců (26,0 %), dále státní příslušníci Slovenska (15,2 %), Ruska (11,5 %), a Vietnamu (6,1 %).{{Citace elektronického periodika [520] => | titul = Cizinci v hl. m. Praze v roce 2020 [521] => | url = https://www.czso.cz/csu/xa/cizinci-v-hl-m-praze-v-roce-2020 [522] => | datum přístupu = 2022-07-18 [523] => | jazyk = cs [524] => | vydavatel = Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze [525] => | datum vydání = 2021-08-24 [526] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220718122056/https://www.czso.cz/documents/11236/166053677/koment_cizinci_Pha_2020.pdf/a0de7114-0823-4d4e-b86a-1fecdd2be412?version=1.1 [527] => }} [528] => [529] => {{bar box [530] => |title = Státní příslušnost cizinců přihlášených k pobytu v hl. m. Praha (2020) [531] => |titlebar = [532] => |float = [533] => |bars = [534] => {{bar pixel|[[Ukrajina]] |#0BF|{{#expr:59324/250}}||59 324}} [535] => {{bar pixel|[[Slovensko]] |#35B|{{#expr:34824/250}}||34 824}} [536] => {{bar pixel|[[Rusko]] |#E11|{{#expr:26192/250}}||26 192}} [537] => {{bar pixel|[[Vietnam]] |#EB1|{{#expr:13995/250}}||13 995}} [538] => {{bar pixel|[[Čína]] |#B22|{{#expr:5466/250}}||5 466}} [539] => {{bar pixel|[[Rumunsko]] |#02E|{{#expr:5321/250}}||5 321}} [540] => {{bar pixel|[[Spojené království|Velká Británie]] |#E28|{{#expr:5257/250}}||5 257}} [541] => {{bar pixel|[[Bulharsko]] |#282|{{#expr:5233/250}}||5 233}} [542] => {{bar pixel|[[Spojené státy americké|Spojené státy]]|#438|{{#expr:4617/250}}||4 617}} [543] => {{bar pixel|[[Kazachstán]] |#4DC|{{#expr:4427/250}}||4 427}} [544] => {{bar pixel|[[Německo]] |#333|{{#expr:4363/250}}||4 363}} [545] => }} [546] => [547] => === Náboženství === [548] => Podle sčítání lidu 2011 se za věřící v Praze považuje téměř 240 000 obyvatel, což činí 18,9 %.https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/17022014a03.pdf Z tohoto počtu se asi tři pětiny (140 000 obyvatel) hlásí k určité církvi. [549] => Asi 80 000 obyvatel se přihlásilo k [[římskokatolická církev|římskokatolické církvi]], 7000 k [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církvi evangelické]], 6770 k [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|české pravoslavné církvi]], 6300 k [[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]], 2600 k [[Ruská pravoslavná církev|ruské pravoslavné církvi]], 2500 k [[řeckokatolická církev|řeckokatolické církvi]], a 1800 k [[Církev bratrská|Církvi bratrské]]; 7000 obyvatel dále uvedlo náboženství jako „katolické“ (nerozlišené).https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/1702201404.pdf Nedělních katolických mší svatých se účastní okolo 1–2 % obyvatel Prahy.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.apha.cz/file/45556/2015-03-zpravodaj.pdf |datum přístupu=2019-04-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160914134926/http://www.apha.cz/file/45556/2015-03-zpravodaj.pdf |datum archivace=2016-09-14 }} [550] => [551] => Římskokatolická církev je v Praze organizovaná do čtyř [[vikariát]]ů: [[První pražský vikariát|prvního]] (centrum), [[Druhý pražský vikariát|druhého]] (levobřežní), [[Třetí pražský vikariát|třetího]] (jihovýchod) a [[Čtvrtý pražský vikariát|čtvrtého]] (severovýchod). Ty se dále člení na místní [[farnost]]i.{{Doplňte zdroj}} [552] => [553] => == Kultura == [554] => [[Soubor:PragueCathedral03.jpg|náhled|[[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]]]] [555] => [[Soubor:Prague old town square panorama.jpg|náhled|[[Staroměstské náměstí]] obklopují [[Kostel Panny Marie před Týnem|Týnský chrám]] a [[Staroměstská radnice]]]] [556] => [[Soubor:Prag Pulverturm.jpg|náhled|upright|Gotická [[Prašná brána]]]] [557] => [[Soubor:Prague Mala Strana St. Nicholas-02.jpg|náhled|[[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Kostel sv. Mikuláše]] na Malé Straně je nejlepší ukázkou pražského baroka]] [558] => [[Soubor:Strahov knihovna Teolog 2.jpg|náhled|Theologický sál [[Strahovský klášter|Strahovského kláštera]]]] [559] => [[Soubor:Prag ginger u fred gehry.jpg|náhled|upright=0.8|[[Tančící dům]] od [[Vlado Milunić|V. Miluniće]]
a [[Frank Gehry|F. Gehryho]]]] [560] => Praha je kulturní metropolí celé České republiky, [[Evropské hlavní město kultury|Evropské město kultury]] [[2000]].[[Evropský parlament]] – [http://www.europarl.europa.eu/news/archive/staticDisplay.do?language=cs&id=1004 Evropská hlavní města kultury] {{Wayback|url=http://www.europarl.europa.eu/news/archive/staticDisplay.do?language=cs&id=1004 |date=20091008022755 }} Působí zde desítky [[Seznam muzeí v Praze|muzeí, galerií]], [[Divadlo|divadel]], [[kino|kin]] a nejrůznějších kulturních institucí. [[Národní galerie Praha|Národní galerie v Praze]] spravuje největší sbírku výtvarného umění v Česku. Ve stálé expozici [[Veletržní palác|Veletržního paláce]] jsou díla světových umělců jako např. [[Alfons Mucha|Mucha]], [[Pablo Picasso|Picasso]], [[Claude Monet|Monet]] nebo [[Vincent van Gogh|Van Gogh]]. Každoročně se zde koná nejnavštěvovanější festival v Česku, světelný [[Signal (festival)|Signal Festival]].{{Citace elektronického periodika | titul = Na Signal poprvé i během dne. Největší festival světla u nás nabídne nové trasy i zážitek z rozšířené reality | vydavatel = Czechdesign.cz [561] => | url = https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/na-signal-poprve-i-behem-dne-nejvetsi-festival-svetla-u-nas-nabidne-nove-trasy-i-zazitek-z-rozsirene-reality}} [562] => [563] => Pražský magistrát vynakládá na kulturu ročně stamilionové částky; způsob přerozdělování finančních prostředků však v letech 2007–2008 ohrozil především některá menší divadla, a stal se tak předmětem ostrých [[Za Prahu kulturní|sporů]].[http://www.novinky.cz/clanek/138352-kulturni-politika-prahy-rozdeluje-umelce.html Kulturní politika Prahy rozděluje umělce.] Novinky.cz, 24. 4. 2008 [564] => [565] => V roce 2011 proběhl projekt [[Praha – město literatury]], jenž měl za úkol podpořit vnímání Prahy jako místa, které podporuje četbu a zájem o literaturu.{{Citace elektronické monografie [566] => | titul = Praha – město literatury [567] => | url = http://www.mlp.cz/cz/projekty/tematicke-projekty/praha-mesto-literatury/?XSESSIONX=0161C1DAD0952E9D8F7A [568] => | datum přístupu = 2011-10-16 [569] => | vydavatel = [[Městská knihovna v Praze]] [570] => }}{{Nedostupný zdroj}} Jedním z cílů pak bylo získání titulu ''[[UNESCO kreativní město literatury]]''. V rámci projektu např. bylo po Praze rozmístěno několik [[reproduktor]]ů ve tvaru [[Ptačí budka|ptačích budek]], z nichž byly pouštěny [[Audiokniha|audioknihy]] českých autorů.{{Citace elektronické monografie [571] => | příjmení = Bezr [572] => | jméno = Ondřej [573] => | odkaz na autora = Ondřej Bezr [574] => | titul = Veřejnými prostranstvími v Praze budou znít známé audioknihy [575] => | url = http://www.mlp.cz/cz/projekty/tematicke-projekty/praha-mesto-literatury/?XSESSIONX=0161C1DAD0952E9D8F7A [576] => | datum vydání = 2011-10-15 [577] => | datum přístupu = 2011-10-16 [578] => | vydavatel = [[Městská knihovna v Praze]] [579] => }}{{Nedostupný zdroj}} [580] => [581] => === Pamětihodnosti a turistické zajímavosti === [582] => {{Viz též|Seznam hradů, zámků a tvrzí v Praze|Seznam klášterů v Praze|Seznam kulturních památek v Praze}} [583] => Praha díky je své bohaté historii významným světovým kulturním centrem a po [[Londýn]]ě, [[Paříž]]i, [[Řím]]ě a [[Istanbul]]u je pátým nejnavštěvovanějším městem [[Evropa|Evropy]].{{Fakt/dne|20110727170000}} Neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek je mimo jiné zapříčiněno relativně minimálním poškozením za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] (na rozdíl od mnoha ostatních evropských velkoměst). [[Pražská památková rezervace]] (PPR) zahrnuje městské části s největší koncentrací památek. S rozlohou 8,66 km² patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Na území Prahy je celkem 37 [[Národní kulturní památka (Česko)|národních kulturních památek]] (z toho 28 na území PPR). [591] => [592] => ==== Památky Pražské památkové rezervace ==== [593] => ''Následující seznam uvádí pouze nejvýznamnější památky. Více objektů je uvedeno na stránce [[Kulturní památky v Praze|Seznam pražských památek]]. [[Kurziva|Kurzivou]] zvýrazněné objekty jsou národními kulturními památkami.'' [594] => [595] => ===== Kostely a kaple ===== [596] => * Na ''[[Pražský hrad|Pražském hradě]]'' [597] => ** [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]] [598] => ** [[Bazilika svatého Jiří]] [599] => ** [[Kaple svatého Kříže (Pražský hrad)|Kaple sv. Kříže]] [600] => ** [[Kostel Všech svatých (Pražský hrad)|Kostel Všech svatých]] [601] => * [[Kostel Panny Marie před Týnem]] [602] => * [[Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)]] [603] => * [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)]] [604] => * [[Kostel Narození Páně (Praha)]] [605] => * [[Betlémská kaple]] [606] => * Na ''[[Vyšehrad]]ě'' [607] => ** [[Bazilika svatého Petra a Pavla|Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla]] [608] => ** [[Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)|Rotunda svatého Martina]] [609] => [610] => ===== Kláštery ===== [611] => * [[Strahovský klášter]] [612] => * [[Emauzský klášter]] [613] => * [[Anežský klášter]] [614] => * [[Klášter augustiniánů kanovníků (Praha)|Klášter augustiniánů kanovníků]] [615] => [616] => ===== Paláce ===== [617] => * [[Palác Kinských]] [618] => * [[Černínský palác]] [619] => * [[Valdštejnský palác]] [620] => * [[Schwarzenberský palác v Praze|Schwarzenberský palác]] [621] => * [[Thunovský palác]] [622] => * [[Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská)|Kolovratský palác]] [623] => [624] => ===== Stavby určené pro vzdělání a kulturu ===== [625] => * [[Karolinum]] [626] => * [[Národní divadlo]] [627] => * [[Národní muzeum]] [628] => * [[Klementinum]] [629] => * [[Rudolfinum]] [630] => [631] => ===== Ostatní stavby ===== [632] => * [[Karlův most]] [633] => * [[Staroměstská radnice]] [634] => * [[Obecní dům]] [635] => * [[Staroměstská vodárenská věž]] [636] => * Historická budova [[Praha hlavní nádraží|pražského hlavního nádraží]] [637] => [638] => ==== Památky mimo území Pražské památkové rezervace ==== [639] => * [[Hvězda (letohrádek)|Letohrádek Hvězda]] [640] => * [[Břevnovský klášter]] [641] => * [[Troja (zámek)|Trojský zámek]] [642] => * [[Veletržní palác]] [643] => [644] => [645] => Soubor:Prague 2006-11 053.jpg|[[Karlův most]] byl postaven ve 14. století [646] => Soubor:Pražský hrad 1.JPG|[[Pražský hrad]] je největší souvislý hradní komplex na světě{{Citace elektronické monografie | titul = Návštěva Pražského hradu | url = http://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad/informace-o-prohlidce-prazskeho-hradu/navsteva-prazskeho-hradu.shtml | datum přístupu = 2011-9-28 | vydavatel = Hrad.cz}} [647] => Soubor:Parník Vyšehrad pod Vyšehradem.jpg|[[Vyšehrad]], historická pevnost s [[Bazilika svatého Petra a Pavla|bazilikou sv. Petra a Pavla]] [648] => Soubor:Náměstí Míru a kostel.JPG|[[Náměstí Míru (Praha)|Náměstí Míru]] s [[Kostel svaté Ludmily (Vinohrady)|kostelem sv. Ludmily]], vlevo je mezi stromy částečně vidět [[Divadlo na Vinohradech|Vinohradské divadlo]] [649] => Soubor:Národní divadlo ze Střeleckého ostrova.jpg|[[Národní divadlo]] nabízí operu, balet i činohru [650] => Soubor:Prazske-vystaviste-holesovice.jpg|Na [[Výstaviště Praha|Pražském Výstavišti]] se nachází [[Průmyslový palác]] [651] => Soubor:Praha Synagoga Staronowa.jpg|[[Staronová synagoga]] je nejstarší stále využívanou [[Synagoga|synagogou]] v Evropě [652] => Soubor:Žižovský památník.JPG|[[Národní památník na Vítkově|Socha Jana Žižky]] je třetí největší bronzová jezdecká socha na světě [653] => Soubor:Praha, Letná, pohled na Pařížskou ulici.JPG|Pohled na [[Pařížská (Praha)|Pařížskou ulici]] a [[Čechův most]] z parku [[Letná]] [654] => Soubor:Prague Zoo main entrance.JPG|[[Zoo Praha|Pražská Zoo]], podle serveru [[TripAdvisor]] 4. nejlepší na světě (2015) [655] => [656] => [657] => === Muzea === [658] => [[Soubor:Praha Veletržní palác jih.jpg|náhled|[[Veletržní palác]] se sbírkou [[Národní galerie Praha|Národní galerie v Praze]]]] [659] => [[Soubor:Praha Národní muzeum 6.jpg|náhled|[[Historická budova Národního muzea]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]], 2018]]{{Viz též|Seznam muzeí v Praze}}
{{Sloupce|2| [660] => * [[České muzeum hudby]] (hudební nástroje) [661] => * [[Letecké muzeum Kbely]] [662] => * [[Muchovo muzeum]] [663] => * [[Muzeum Antonína Dvořáka]] [664] => * [[Muzeum Bedřicha Smetany]] [665] => * [[Muzeum hlavního města Prahy]] [666] => * [[Museum Kampa]] (moderní a současné umění) [667] => * [[Muzeum městské hromadné dopravy v Praze]] [668] => * [[Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur]] [669] => * [[Národní galerie Praha]] [670] => * [[Národní muzeum]] (historie, přírodní vědy, numismatika) [671] => * [[Národní technické muzeum v Praze]] [672] => * [[Národní zemědělské muzeum]] [673] => * [[Památník národního písemnictví]] [674] => * [[Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze]] [675] => * [[Poštovní muzeum Praha]] [676] => * [[Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze]] [677] => * [[Židovské muzeum v Praze]]}} [678] => [679] => === Divadlo === [680] => [[Soubor:Stavovské divadlo večer 1.jpg|náhled|[[Stavovské divadlo]] pěstuje tradici [[opera|oper]] [[Wolfgang Amadeus Mozart|W. A. Mozarta]] v Praze]] [681] => [[Soubor:Praha Rudolfinum isometric.jpg|náhled|[[Rudolfinum]]]] [682] => [[Soubor:Zámek Troja 2.jpg|alt=|náhled|[[Troja (zámek)|Trojský zámek]]]] [683] => Praha se vyznačuje mimořádnou koncentrací malých i velkých divadelních scén. V nejvýznamnějším [[Národní divadlo|Národním divadle]], jehož [[novorenesance|novorenesanční budova]] a výzdoba je symbolem českého vlastenectví 19. století, působí stálé soubory [[činohra|činohry]], [[opera|opery]] a [[balet]]u;narodni-divadlo.cz – [http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?dk=homepage.aspx&jz=cz O divadle] {{Wayback|url=http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?dk=homepage.aspx&jz=cz |date=20090412175309 }} ty vystupují střídavě také v [[klasicismus|klasicistním]] [[Stavovské divadlo|Stavovském divadle]], v němž se na konci 18. století uskutečnily premiéry [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartových]] oper ''[[Don Giovanni]]'' a ''[[La clemenza di Tito (Mozart)|La clemenza di Tito]]''. Mezi činoherními scénami dále vyniká [[Divadlo na Vinohradech]]. Prestižní hudební scénou je pražská [[Státní opera Praha|Státní opera]] (původně pražská německá scéna) a také Dvořákova síň [[Rudolfinum|Rudolfina]], sídla [[Česká filharmonie|České filharmonie]].ceskafilharmonie.cz – [http://www.ceskafilharmonie.cz/content_51.php Rudolfinum] {{Wayback|url=http://www.ceskafilharmonie.cz/content_51.php |date=20081205060028 }} Světově známé je také divadlo [[Laterna magika]].{{Citace elektronického periodika | titul = Laterna magika představí v USA inscenaci Antikódy | vydavatel = OperaPlus | url = https://operaplus.cz/laterna-magika-predstavi-v-usa-inscenaci-antikody/}} [684] => [685] => Mezi menší scény patří mj. [[Divadlo Na zábradlí]], [[Divadlo v Dlouhé]], [[Dejvické divadlo]] či dnes již legendární [[Semafor (divadlo)|Semafor]] a [[divadlo Járy Cimrmana]]. Kromě toho má Praha množství [[muzikál]]ových a zábavných divadel (největší z nich je [[Hudební divadlo Karlín]]) a dalších komerčních scén, které se zaměřují např. na [[černé divadlo]] a žijí především z cestovního ruchu.{{Doplňte zdroj}} [686] => [687] => === Hudba === [688] => V Praze sídlí symfonická hudební tělesa: [689] => * [[Česká filharmonie]], [[Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK|Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK]], či [[Symfonický orchestr Českého rozhlasu]] (SOČR) [690] => [691] => === Restaurace a kluby === [692] => V Praze jsou stovky restaurací a [[Bar (podnik)|barů]] a především [[hospoda|hospod]] s dobrým [[české pivo|českým pivem]]. [[Malá Strana]], [[Staré Město (Praha)|Staré Město]], [[Žižkov]] nebo například i [[Nusle]] jsou plné dobrých hospod, z nichž mezi nejznámější patří [[Restaurace U Pinkasů|U Pinkasů]], U Zlatého Tygra, U černého vola, Klášterní pivovar Strahov, U Sadu, [[U Medvídků]] a další. Slavná je také restaurace, která si vaří vlastní pivo – [[Pivovar U Fleků|U Fleků]]. [693] => [694] => Praha v posledních letech nabízí také více kvalitních [[Restaurace (pohostinství)|restaurací]] vedených zkušenými [[Kuchař|šéfkuchaři]]. Úroveň [[gastronomie]] vzrůstá a tři pražské restaurace se k roku 2017 mohou pyšnit hvězdičkou [[Michelin]].{{Citace elektronické monografie [695] => | příjmení = [696] => | jméno = [697] => | titul = Tři pražské restaurace obhájily michelinskou hvězdu [698] => | url = http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Dve-prazske-restaurace-podruhe-obhajily-hvezdicku-.aspx [699] => | vydavatel = kudyznudy.cz [700] => | místo = [701] => | datum vydání = 2017-03-07 [702] => | datum přístupu = 2017-07-01 [703] => }} Každoročně je zde pořádán festival jídla – [[Prague Food Festival]], festival piva – [[Český pivní festival]], či festival zmrzlin – [[Prague Ice Cream Festival]]. [704] => [705] => V Praze také sídlí nebo sídlilo několik [[pivovar]]ů: [706] => [707] => * Praha 1: První novoměstský restaurační pivovar, [[Pivovar U Fleků]], Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Pražský most u Valšů, Pivovarský Hotel U Medvídků [708] => * Praha 2: Pivovarský dům [709] => * Praha 4: [[Pivovar Braník]], Sousedský pivovar U Bansethů, [[Jihoměstský pivovar]], [[Pivovar Spojovna]], [[Pivovar Kunratice]] [710] => * Praha 5: [[Pivovar Staropramen|Pivovary Staropramen]] [711] => * Praha 6: [[Břevnovský klášterní pivovar]], [[Suchdolský Jeník]], Výukový a výzkumný pivovar [712] => * Praha 7: [[Holešovický pivovar|Měšťanský pivovar]] [713] => * Praha 8: U Bulovky [714] => [715] => === Fotografie v Praze === [716] => {{Viz též|Fotografie v Praze}} [717] => Fotografové pravidelně již od poloviny 19. století zachycují proslavené lokality, jako jsou Vyšehrad, Staré Město, Pražský hrad, ale také výjevy všedního života ve městě.{{Citace monografie [718] => | příjmení = Bečková [719] => | jméno = Kateřina [720] => | příjmení2 = Přikrylová [721] => | jméno2 = Miroslava [722] => | příjmení3 = Trnková [723] => | jméno3 = Petra [724] => | titul = Nejstarší fotografie Prahy = The earliest photographs of Prague: 1850-1870. [725] => | vydavatel = Muzeum hlavního města Prahy ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v.v.i., a Archivem hlavního města Prahy [726] => | místo = Praha [727] => | rok vydání = 2019 [728] => | počet stran = 435 [729] => | isbn = 978-80-87828-50-2 [730] => }}{{Citace monografie [731] => | titul = Praha objektivem mistrů: Růžička, Lauschmann, Wiškovský, Funke, Sudek, Jeníček, Honty, Plicka, Ehm, Paul, Brok, Hák, Jírů, Feyfar, Sitenský [732] => | další = Úvod a životopisné údaje fotografů Ludvík Baran [733] => | vydání = 1 [734] => | vydavatel = Panorama [735] => | místo = Praha [736] => | rok vydání = 1981 [737] => | počet stran = 247 stran, z toho 174 foto [738] => | edice = Pragensia [739] => }}{{Citace monografie [740] => | příjmení = Dostál [741] => | jméno = František [742] => | titul = Praha ve společné péči obyvatel = Prague in the common care of its inhabitants [743] => | editoři = Jiří Stegbauer [744] => | další = předmluva Bohumil Hrabal, úvodní slovo Jiří Šerých [745] => | vydání = 1 [746] => | vydavatel = Ostrov [747] => | místo = Praha [748] => | rok vydání = 2010 [749] => | počet stran = 167 [750] => | isbn = 978-80-86289-67-0 [751] => }} [752] => [753] => == Správa == [754] => {{Viz též|Magistrát hlavního města Prahy|Zastupitelstvo hlavního města Prahy}} [755] => [[Soubor:MHMP sal.JPG|náhled|Zasedací sál [[Zastupitelstvo hlavního města Prahy|pražského zastupitelstva]]]] [756] => [[Soubor:Katastrální mapa Prahy.PNG|náhled|vpravo|Katastrální území hl. m. Prahy]] [757] => === Postavení Prahy v rámci České republiky === [758] => Praha je [[hlavní město|hlavním městem]] [[Česko|České republiky]] a jako taková je pravidelným sídelním městem jejích ústředních orgánů. Má specifické postavení [[obec|obce]] i [[Kraj|kraje]] zároveň. Nevztahuje se na ni [[Zákon o obcích (obecní zřízení)|zákon o obcích]] (č. 128/2000 Sb.) a [[Zákon o krajích (krajské zřízení)|zákon o krajích]] (č. 129/2000 Sb.), nýbrž zvláštní [[zákon o hlavním městě Praze]] (č. 131/2000 Sb.), který se zmiňuje o jejím [[statut města|statutu]], ale výslovně ji za [[statutární město]] neoznačuje, byť de facto jím je. Praha vydává pro své území vlastní právní předpisy, [[vyhláška|vyhlášky]] i [[nařízení]], které publikuje ve [[Věstník právních předpisů kraje|Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy]]. [759] => [760] => Praha je zároveň ze zákona sídlem [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]] a dokud byla stanovena sídla okresů, byla i sídlem okresů [[Okres Praha-východ|Praha-východ]] a [[Okres Praha-západ|Praha-západ]]. V Praze sídlí správní instituce Středočeského kraje, některá pracoviště městských úřadů Černošice a Brandýs nad Labem-Staré Boleslav, okresní soudy a okresní státní zastupitelství pro Prahu-východ a Prahu-západ a řada dalších úřadů s regionální působností pro Středočeský kraj či Praze přilehlé okresy. [761] => [762] => Zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb. jmenoval hlavní město Prahu jako samostatnou územní jednotku, stojící mimo členění území na kraje, okresy a obce. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. jmenoval hlavní město Prahu mezi 14 [[Vyšší územní samosprávný celek|vyššími územně samosprávnými celky]], z nichž 13 ostatních neslo ve svém názvu slovo „kraj“, avšak zároveň novelizoval č. 99 Ústavy tak, že se Česká republika člení na kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky, čímž byla Praha implicitně zahrnuta mezi kraje a všechny kraje explicitně mezi vyšší územně samosprávné celky. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, jako kraje a jako obce. Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu, zjevně počítá hlavní město Prahu jako jeden z krajů. [763] => [764] => Problematičtější je postavení hlavního města Prahy jako [[Okres|okresu]], protože okresy, na rozdíl od krajů a obcí, nebyly chápány jako samosprávné subjekty, ale pouze jako územní jednotky. Zákon o hlavním městě Praze č. 131/2000 Sb. v původním znění tedy nezmiňuje postavení hlavního města Prahy jako okresu, ale pouze v ustanoveních týkajících se přenesené působnosti stanovil, že hlavní město Praha vykonává přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena [[Okresní úřad|okresním úřadům]], a statutem může takové působnosti svěřit městským částem (avšak pouze těm, na jejichž úřadu je zřízena funkce tajemníka), [[Primátor hlavního města Prahy|primátor]] vykonává funkci přednosty okresního úřadu a [[Rada hlavního města Prahy|rada hlavního města]] vydává nařízení, pokud zákon svěřuje tuto pravomoc okresním úřadům. Zrušením okresních úřadů tato ustanovení ze zákona o hlavním městě Praze k 1. lednu 2023 vymizela. Fakticky některé pravomoci okresních úřadů vykonávalo město samo prostřednictvím své rady (vydávání nařízení na městské části nikdy delegováno nebylo) a [[Magistrát hlavního města Prahy|magistrátu]] (např. vydávání licencí a stanovisek k licencím pro autobusovou dopravu), některé svěřovalo v různém rozsahu tzv. velkým městským částem. [765] => [766] => Vzhledem k tomu, že územní členění na okresy mělo původně praktický význam také ten, že okresy bývaly soudními obvody okresních soudů, jejichž postavení je shodné s [[Obvodní soud|obvodními soudy]] v Praze, fakticky tak pozici okresů bylo nejblíže 10 [[Obvod (Praha)|městských obvodů]] v Praze, zatímco pojímat jako okres celou Prahu již ztratilo faktické a právní opodstatnění. Toto pojetí s účinností od 1. ledna 2021 upevnil a zakotvil zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členěním státu, který výslovně stanovil, že v hlavním městě Praze jsou na úrovni okresů vymezeny prostřednictvím správních obvodů městských částí obvody Praha 1 až Praha 10. [[Registr územní identifikace, adres a nemovitostí|Registr územní identifikace]] na tuto změnu reagoval až se zpožděním tím, že k 1. červenci 2022 zrušil okres 3100 Hlavní město Praha. Vzhledem k tomu, že touto změnou byla narušena struktura dat, byl od 15. července jako náhrada zaveden pomocný technický záznam „9999 – území Hlavního města Prahy“, ve finálním řešení plánovaném na prosinec 2022 má být tento pomocný záznam potlačen vytvořením přímé vazby mezi ORP Hlavní město Praha a VÚSC Hlavní město Praha.[https://www.cuzk.cz/ruian/Poskytovani-udaju-ISUI-RUIAN-VDP/Informace-o-uzemni-identifikaci/DopadyZruseniOkresuHlavniMestoPraha.aspx Zrušení okresu Hlavní město Praha], Dopady do datového obsahu RÚIAN/ISÚI/VDP dodávky verze 3.4.1, 22. 6. 2022 s opravou 30. 6. 2022 [767] => [768] => === Členění Prahy === [769] => [[Soubor:Prague districts.svg|náhled|Mapa [[Administrativní dělení Prahy|částí Prahy]]; správních obvodů, městských částí a katastrálních území]] [770] => {{Podrobně|Administrativní dělení Prahy}} [771] => Praha se dělí na 10 [[Obvod (Praha)|městských obvodů]], 22 [[Správní obvod (Praha)|správních obvodů]], 57 [[Městská část (Praha)|městských částí]] a 112 [[Seznam katastrálních území v Praze|katastrálních území]].{{Citace elektronického periodika | titul = Správa a struktura hlavního města Prahy | periodikum = Turistický Průvodce Prahou | datum_vydání = 2022-03-26 | url = https://www.prague.fm/cs/230871/sprava-a-struktura-hlavniho-mesta-prahy/}} [772] => [773] => ==== Katastrální členění ==== [774] => {{Podrobně|Seznam katastrálních území v Praze}} [775] => Do roku [[1949]] byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1949 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských obvodů, správních obvodů a [[Městská část a městský obvod|městských částí]] jsou nezávislé na hranicích [[katastrální území|katastrálních území]] a některá katastrální území jsou tak rozdělena do více správních a samosprávných částí města. Katastrální území (například [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]], [[Smíchov]]) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a [[označování domů]]. Praha je složena ze 112 katastrálních území různé velikosti, charakteru i významu. [776] => [777] => ==== Významné čtvrti ==== [778] => Centrum města: [[Staré Město (Praha)|Staré Město]], [[Nové Město (Praha)|Nové Město]], [[Josefov (Praha)|Josefov]], [[Malá Strana]], [[Hradčany]], [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]]. [779] => [780] => Velké čtvrti poblíž centra: [[Smíchov]], [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]], [[Nusle]], [[Vršovice]], [[Žižkov]], [[Karlín]], [[Libeň]], [[Vysočany]], [[Holešovice]], [[Bubeneč]], [[Dejvice]], [[Braník]]. [781] => [782] => ==== Územní členění ==== [783] => Praha se podle [[zákon o územním členění státu|zákona o územním členění státu]] dělí na deset obvodů Praha 1 – Praha 10, které mají postavení na úrovni [[Okresy v Česku|okresů]]. Toto rozdělení vzniklo v roce [[1960]] a obvody byly i správními a samosprávnými obvody. Od roku 1990 nejsou tyto městské obvody samosprávnými celky, ale jejich základem jsou samosprávné městské části (u prvních tří jsou tyto měst. části s nimi přímo totožné). Od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.{{Doplňte zdroj}} [784] => [785] => {|class="wikitable" [786] => |- [787] => !Městské
obvody [788] => !Správní
obvody [789] => !Městské části [790] => |- [791] => | '''[[Praha 1]]''' [792] => | [[Praha 1]] [793] => | [[Praha 1]] [794] => |- [795] => | '''[[Praha 2]]''' [796] => | Praha 2 [797] => | [[Praha 2]] [798] => |- [799] => | '''[[Praha 3]]''' [800] => | Praha 3 [801] => | [[Praha 3]] [802] => |- [803] => | '''[[Praha 4]]''' [804] => | Praha 4, Praha 11, Praha 12 [805] => | [[Praha 4]], [[Praha-Kunratice]], [[Praha 11]], [[Újezd u Průhonic|Praha-Újezd]], [[Praha-Šeberov]], [[Praha 12]], [[Praha-Libuš]] [806] => |- [807] => | '''[[Praha 5]]''' [808] => | Praha 5, Praha 13, Praha 16 [809] => | [[Praha 5]], [[Praha-Slivenec]], [[Praha 13]], [[Praha-Řeporyje]], [[Praha 16]], [[Praha-Velká Chuchle]], [[Lochkov|Praha-Lochkov]], [[Lipence|Praha-Lipence]], [[Praha-Zbraslav]], [[Praha-Zličín]] [810] => |- [811] => | '''[[Praha 6]]''' [812] => | Praha 6, Praha 17 [813] => | [[Praha 6]], [[Lysolaje|Praha-Lysolaje]], [[Nebušice|Praha-Nebušice]], [[Přední Kopanina|Praha-Přední Kopanina]], [[Praha 17]], [[Praha-Suchdol]] [814] => |- [815] => | '''[[Praha 7]]''' [816] => | Praha 7 [817] => | [[Praha 7]], [[Praha-Troja]] [818] => |- [819] => | '''[[Praha 8]]''' [820] => | Praha 8 [821] => | [[Praha 8]], [[Březiněves|Praha-Březiněves]], [[Dolní Chabry|Praha-Dolní Chabry]], [[Ďáblice|Praha-Ďáblice]] [822] => |- [823] => | '''[[Praha 9]]''' [824] => | Praha 9, Praha 14, Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha 21 [825] => | [[Praha 9]], [[Praha 14]], [[Dolní Počernice|Praha-Dolní Počernice]], [[Praha 18]], [[Praha 19]], [[Vinoř|Praha-Vinoř]], [[Satalice|Praha-Satalice]], [[Praha-Čakovice]], [[Praha 20]], [[Praha 21]], [[Klánovice|Praha-Klánovice]], [[Koloděje|Praha-Koloděje]], [[Běchovice|Praha-Běchovice]] [826] => |- [827] => | '''[[Praha 10|Praha 10]]''' [828] => | Praha 10, Praha 15, Praha 22 [829] => | [[Praha 10]], [[Křeslice|Praha-Křeslice]], [[Praha 15]], [[Dolní Měcholupy|Praha-Dolní Měcholupy]], [[Štěrboholy|Praha-Štěrboholy]], [[Petrovice (Praha)|Praha-Petrovice]], [[Dubeč|Praha-Dubeč]], [[Praha 22]], [[Královice (Praha)|Praha-Královice]], [[Nedvězí u Říčan|Praha-Nedvězí]], [[Praha-Kolovraty]], [[Benice (Praha)|Praha-Benice]] [830] => |} [831] => [832] => ==== Správní a samosprávné členění ==== [833] => [[Soubor:Praha, Liboc, Obora Hvězda, letohrádek Hvězda.JPG|náhled|[[Hvězda (letohrádek)|Letohrádek Hvězda]] leží v katastrálním území (čtvrti) [[Liboc]] a zároveň v městské části [[Praha 6|Praha 6]]]] [834] => Praha má 57 samosprávných [[městská část a městský obvod|městských částí]], které jsou spravovány voleným [[zastupitelstvo|zastupitelstvem]] a dále radou, [[starosta|starostou]] a [[úřad městské části|úřadem městské části]]. Úřady některých městských částí měly již od ustavení městských částí svěřeny některé z působností státní správy i pro další městské části.{{Citace elektronického periodika | titul = Správa a struktura hlavního města Prahy - Městské čtvrti | periodikum = Turistický Průvodce Prahou | datum_vydání = 2022-03-26 | url = https://www.prague.fm/cs/230871/sprava-a-struktura-hlavniho-mesta-prahy/}} [835] => [836] => Od [[1. červenec|1. července]] [[2001]] byla tato úroveň působností v celé Praze rozdělena do 22 správních obvodů – uvádí-li se v mapách nebo textu v souvislosti s Prahou spojení „správní obvod“, je tím nejčastěji míněn správní obvod této působnosti a úrovně. Od [[1. leden|1. ledna]] [[2002]] je názvem těchto 22 městských částí slovo Praha s příslušnou číslovkou, stejné označení se používá i pro správní obvod jejich rozšířené působnosti. Některé z těchto 22 městských částí mají tuto působnost jen pro své území, jiné i pro další městské části.{{Doplňte zdroj}} [837] => [838] => Území většiny z těchto 22 správních obvodů (všech s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však není totožné s [[Správní obvod|územními obvody]] podle zákona o územním členění státu, které byly původně (před rokem 1990) i správními obvody a měly i vlastní sbory (ONV). Vláda i poslanci opakovaně přicházejí s návrhy, aby staré členění bylo zrušeno.{{Doplňte zdroj}} [839] => [840] => Na území Prahy se nachází 901 [[základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]].{{Doplňte zdroj}} [841] => [842] => === Orientační a evidenční systém === [843] => [[Soubor:Domovní znamení staré Prahy.jpg|náhled|Domovní znamení staré Prahy]] [844] => [[Soubor:Vršovická spořitelna, označení ulice a domu.jpg|náhled|Označení domu a ulic]] [845] => [846] => Nejstarší vrstva pražských pomístních názvů pochází z doby kolem 12. století, kolem 14. století se vžily zejména názvy jednotlivých rynků a trhů. Některá místa měla vžitý název latinský, německý i český. Vžívala se též označení ulic podle zasvěcení kostela nebo kláštera, podle významných majitelů domů v ulici nebo domovních znamení, podle vzhledu nebo charakteru ulice nebo podle události. Domy byly rozlišovány zejména podle domovních znamení.{{Citace elektronického periodika | titul = Pražská domovní znamení. Domy dostávaly jména i podle vtipných historek | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2016-01-03 | url = https://www.metro.cz/prazska-domovni-znameni-domy-dostavaly-jmena-i-podle-vtipnych-historek-1a4-/praha.aspx?c=A160103_103731_co-se-deje_jsk}} [847] => [848] => [849] => Po roce 1770 byla v monarchii zavedena popisná čísla domů. Po sloučení čtyř pražských měst (1784) byly počínaje 27. říjnem 1787 v Praze zavedeny [[Označování ulic a veřejných prostranství|oficiální názvy ulic]] jako nutný doplněk k domovním číslům, která orientační funkci plnila hůře než dosavadní domovní znamení. Úředním zavedením byly všechny dosavadní názvy ulic důsledně poněmčeny a úřední zavádění a schvalování postupně nahrazovalo spontánní vývoj názvů. V roce 1857 vyšlo císařské nařízení o pojmenovávání ulic a zavádění domovních čísel podle ulic (dnes nazývaných orientační čísla). 8. října 1868 se sbor pražských obecních starších usnesl označit pražské ulice jednotnými německo-českými plechovými tabulemi (a zároveň stanovil zásadu unikátnosti názvu v rámci města). Na základě tohoto usnesení byla v Praze ustanovena zvláštní komise pro stanovení názvů ulic a náměstí. Výsledkem její práce byl „Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních královského hlavního města Prahy“, který z nařízení městské rady sestavil ředitel městského archivu [[Karel Jaromír Erben]]. V nově připojených Holešovicích byly umístěny jen české názvy, v roce 1893 se jednojazyčné tabulky v českých národních barvách začaly objevovat i v samotné Praze. Po soudních sporech bylo 20. dubna 1894 vyhláškou rozhodnuto o nahrazení dvojjazyčných tabulí českými v celé Praze. [850] => [851] => [[Soubor:Hlubočepy, číslo nové lampy.jpg|náhled|vlevo|Identifikační číslo na pouličním osvětlení]] [852] => [853] => 1. října 1898 správní soud rozhodnutí definitivně potvrdil. V celé Praze se používají smaltované červenobílé tabule s názvy ulic jednotného vzoru, popisná čísla domů jsou tradičně provedena bílým písmem na červených tabulkách a orientační čísla bílým písmem na modrých tabulkách. V některých městských částech je orientační systém doplněn též názvy ulic ve formě směrového dopravního značení nebo speciálními městskými rozcestníky či směrovkami.{{Citace elektronického periodika | titul = Praha bude mít nový orientační systém. Změní se tabule v hromadné dopravě i v ulicích města | periodikum = Region | datum_vydání = 2022-04-06 | url = https://region.rozhlas.cz/praha-bude-mit-novy-orientacni-system-zmeni-se-tabule-v-hromadne-doprave-i-v-8718556}} [854] => [855] => Evidenční části Prahy se samostatnými řadami čísel popisných jsou totožné s katastrálními územími Prahy. Ulice jsou pojmenovány ve všech evidenčních částech Prahy. Ve většině částí Prahy jsou domům přidělována i [[orientační číslo|čísla orientační]]; nejsou přidělena například v částech Běchovice, Benice, Šeberov, Petrovice nebo Zbraslav.{{Doplňte zdroj}} [856] => [857] => Šesticifernými čísly jsou označeny sloupy [[Veřejné osvětlení v Praze|veřejného osvětlení]] ve správě společnosti Eltodo Citelum, tuto identifikaci využívá k lokalizaci i integrovaný záchranný systém. Dalším významným orientačním prvkem jsou názvy zastávek městské hromadné dopravy.{{Doplňte zdroj}} [858] => [859] => == Justice == [860] => [[Soubor:Pražského povstání soud 3.jpg|náhled|[[Vrchní soud v Praze]]]] [861] => {{Viz též|Soudy v Praze}} [862] => Přestože je Praha hlavním městem České republiky, vrcholné soudní instituce sídlí v [[Brno|Brně]]. V Praze se nachází pouze jeden ze dvou [[vrchní soud|vrchních soudů]], ačkoli s působností vůči téměř celým Čechám, působnost krajského soudu vůči území města má [[Městský soud v Praze|městský soud]], zároveň jde zde ale také [[Krajský soud v Praze|středočeský krajský soud]]. Působnost okresních soudů vykonává ve městě deset [[obvodní soud|soudů obvodních]], jen pro pražské okolí existují dva klasické [[okresní soud|soudy okresní]] ([[Okresní soud Praha-východ|Praha-východ]] a [[Okresní soud Praha-západ|Praha-západ]]). [863] => [864] => == Volby do parlamentu == [865] => Praha jako celek tvoří jeden vícemandátový volební obvod pro [[volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]]. Jako takový se nicméně člení na stovky [[volební okrsek|volebních okrsků]]. [866] => [867] => V Praze je celkem 10 jednomandátových volebních obvodů pro [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky|volby do Senátu Parlamentu ČR]]. Tyto volební obvody částečně odpovídají městským deseti obvodům, některé spojují nesouvisející městské části (jako například [[senátní obvod č. 17 – Praha 12]] rozkládající se od [[Lochkov]]a přes [[Kunratice (Praha)|Kunratice]] až po [[Petrovice (Praha)|Petrovice]]).{{Doplňte zdroj}} [868] => [869] => === Rozvržení mandátů v Poslanecké sněmovně === [870] => Praha tvoří jeden ze 14 volebních krajů pro volby do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]]. Po [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|volbách 2021]] Prahu zastupuje 23 poslanců:{{Citace elektronického periodika [871] => | příjmení = [872] => | jméno = [873] => | odkaz na autora = [874] => | titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 {{!}} Poslanci dle navrhující strany {{!}} Hlavní město Praha [875] => | periodikum = Volby.cz [876] => | odkaz na periodikum = [877] => | vydavatel = Český statistický úřad [878] => | odkaz na vydavatele = Český statistický úřad [879] => | datum vydání = 2021-10-09 [880] => | datum přístupu = 2022-11-08 [881] => | url = https://www.volby.cz/pls/ps2021/ps124?xjazyk=CZ&xkraj=1&xstrana=0&xv=2 [882] => | jazyk = [883] => | issn = [884] => }} [885] => [886] => {| class=wikitable style="text-align:left" [887] => |- [888] => !colspan=2|Strana [889] => !Mandáty [890] => |- [891] => |style="background:#034EA2;"| [892] => |[[Občanská demokratická strana]] [893] => |{{Podíl mandátů|6|23|hex=#034EA2}} [894] => |- [895] => |style="background:#111E6C;"| [896] => |[[ANO 2011]] [897] => |{{Podíl mandátů|5|23|hex=#111E6C}} [898] => |- [899] => |style="background:#7EC192;"| [900] => |[[Starostové a nezávislí]] [901] => |{{Podíl mandátů|4|23|hex=#7EC192}} [902] => |- [903] => |style="background:#993366;"| [904] => |[[TOP 09]] [905] => |{{Podíl mandátů|3|23|hex=#993366}} [906] => |- [907] => |style="background:#FFD700;"| [908] => |[[KDU-ČSL]] [909] => |{{Podíl mandátů|2|23|hex=#FFD700}} [910] => |- [911] => |style="background:#000000;"| [912] => |[[Česká pirátská strana]] [913] => |{{Podíl mandátů|2|23|hex=#000000}} [914] => |- [915] => |style="background:#1074BC;"| [916] => |[[Svoboda a přímá demokracie]] [917] => |{{Podíl mandátů|1|23|hex=#1074BC}} [918] => |- [919] => |} [920] => [921] => === Aktuální seznam senátorů zastupujících Prahu === [922] => V Praze se nachází celkem 10 [[Seznam senátních obvodů v Česku|senátních volebních obvodů]].{{Citace elektronického periodika [923] => | příjmení = [924] => | jméno = [925] => | odkaz na autora = [926] => | titul = Výpis krajů ve vztahu k senátním volebním obvodům [927] => | periodikum = Senát ČR [928] => | odkaz na periodikum = Senát Parlamentu České republiky [929] => | vydavatel = [930] => | odkaz na vydavatele = [931] => | datum vydání = [932] => | datum přístupu = 2022-11-08 [933] => | url = https://www.senat.cz/senat/volby/hledani/kraje.php [934] => | issn = [935] => }} [936] => [937] => {| class=wikitable style="text-align:left" [938] => |- [939] => !Obvod [940] => !colspan=2|Senátor{{Citace elektronického periodika [941] => | příjmení = [942] => | jméno = [943] => | odkaz na autora = [944] => | titul = Všichni senátoři dle volebního obvodu [945] => | periodikum = Volby.cz [946] => | odkaz na periodikum = [947] => | vydavatel = Český statistický úřad [948] => | odkaz na vydavatele = Český statistický úřad [949] => | datum vydání = [950] => | datum přístupu = 2022-11-08 [951] => | url = https://www.volby.cz/pls/senat/se1111?xjazyk=CZ&xdatum=0&xv=7&xt=3 [952] => | jazyk = [953] => | issn = [954] => }} [955] => !Strana [956] => !Zvolen [957] => |- [958] => |[[Senátní obvod č. 17 – Praha 12|17 – Praha 12]] [959] => |style="background:#DDDDDD;"| [960] => |[[Pavel Fischer]] [961] => |align=center|[[Nezávislost#Nezávislý kandidát|nezávislý]] [962] => |align=center|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018|2018]] [963] => |- [964] => |[[Senátní obvod č. 19 – Praha 11|19 – Praha 11]] [965] => |style="background:#034EA2;"| [966] => |[[Hana Kordová Marvanová]] [967] => |align=center|[[Občanská demokratická strana|ODS]] [968] => |align=center|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2022|2022]] [969] => |- [970] => |[[Senátní obvod č. 20 – Praha 4|20 – Praha 4]] [971] => |style="background:#7EC192;"| [972] => |[[Jiří Drahoš]] [973] => |align=center|[[Starostové a nezávislí|STAN]] [974] => |align=center|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018|2018]] [975] => |- [976] => |[[Senátní obvod č. 21 – Praha 5|21 – Praha 5]] [977] => |style="background:#00A3AD;"| [978] => |[[Václav Láska (politik)|Václav Láska]] [979] => |align=center|[[SEN 21]] [980] => |align=center|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020|2020]] [981] => |- [982] => |[[Senátní obvod č. 22 – Praha 10|22 – Praha 10]] [983] => |style="background:#993366;"| [984] => |[[Jan Pirk]] [985] => |align=center|[[TOP 09]] [986] => |align=center|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2022|2022]] [987] => |- [988] => |[[Senátní obvod č. 23 – Praha 8|23 – Praha 8]] [989] => |style="background:#000000;"| [990] => |[[Lukáš Wagenknecht]] [991] => |align=center|[[Česká pirátská strana|Piráti]] [992] => |align=center|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018|2018]] [993] => |- [994] => |[[Senátní obvod č. 24 – Praha 9|24 – Praha 9]] [995] => |style="background:#7EC192;"| [996] => |[[David Smoljak]] [997] => |align=center|[[Starostové a nezávislí|STAN]] [998] => |align=center|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020|2020]] [999] => |- [1000] => |[[Senátní obvod č. 25 – Praha 6|25 – Praha 6]] [1001] => |style="background:#993366;"| [1002] => |[[Jiří Růžička (pedagog)|Jiří Růžička]] [1003] => |align=center|[[TOP 09]] [1004] => |align=center|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2022|2022]] [1005] => |- [1006] => |[[Senátní obvod č. 26 – Praha 2|26 – Praha 2]] [1007] => |style="background:#ABABAB;"| [1008] => |[[Marek Hilšer]] [1009] => |align=center|[[Marek Hilšer do Senátu|MHS]] [1010] => |align=center|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018|2018]] [1011] => |- [1012] => |[[Senátní obvod č. 27 – Praha 1|27 – Praha 1]] [1013] => |style="background:#034EA2;"| [1014] => |[[Miroslava Němcová]] [1015] => |align=center|[[Občanská demokratická strana|ODS]] [1016] => |align=center|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020|2020]] [1017] => |- [1018] => |} [1019] => [1020] => == Doprava == [1021] => {{Podrobně|Doprava v Praze}} [1022] => [[Soubor:Praha, Malostranská, vlak.jpg|náhled|Stanice [[Malostranská (stanice metra)|Malostranská]] [[Metro v Praze|pražského metra]] na [[A (linka metra v Praze)|lince A]]]] [1023] => [[Soubor:Barrande bridge.JPG|náhled|[[Barrandovský most]] je součástí vnitřního [[Městský okruh (Praha)|Městského okruhu]] a je jednou z nejvytíženějších silniční komunikací v celém Česku]] [1024] => [[Soubor:PRG Ruzyne airport view 8971b.jpg|náhled|[[Letiště Václava Havla Praha]]]] [1025] => Praha je hlavním dopravním uzlem v [[Česko|Česku]] a významnou křižovatkou ve střední [[Evropa|Evropě]]. Má rozsáhlou dopravní [[infrastruktura|infrastrukturu]]. [[Železniční uzel Praha|Pražský železniční uzel]] je centrem dálkové i příměstské osobní dopravy. Velká pražská nákladová [[Železniční stanice|nádraží]] jsou v útlumu, avšak v [[Uhříněves|Uhříněvsi]] vzniklo největší kontejnerové překladiště ve střední Evropě. [[Letiště Václava Havla Praha|Letiště Václava Havla]] je hlavním pražským letištěm. [1026] => [1027] => === Hromadná doprava === [1028] => [[Veřejná doprava]] byla zprvu v 19. století zajišťována [[drožka]]mi a [[omnibus]]y, od roku 1875 vznikala síť [[koněspřežná dráha|koněspřežné tramvaje]], kterou od 90. let 19. století začala nahrazovat [[Tramvajová doprava v Praze|elektrická tramvaj]]. Do roku 1907 soukromé městské dráhy vykoupilo město. Po neúspěšném pokusu v letech 1908–1909 se od roku 1925 začlenily do městské dopravy i [[Městská autobusová doprava v Praze|autobusy]] a od roku 1974 [[metro v Praze|metro]]. Po roce 2002 nabyly důrazu snahy využít pro městskou a [[regionální doprava|příměstskou dopravu]] více i železnici, zejména systémem [[příměstská železnice|příměstské železnice]] [[Esko Praha|Esko]] (linky S). Doplňkovou roli má od roku 1891 [[lanová dráha|lanovka]] a sedm malých osobní [[přívoz]]ů.{{Citace elektronické monografie | titul = Přívozy | url = https://pid.cz/privozy/ | vydavatel = PID | datum_přístupu = 2022-08-06}} [1029] => [1030] => Systém [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]] zahrnuje [[Metro v Praze|metro]], [[Tramvajová doprava v Praze|tramvaje]], [[Městská autobusová doprava v Praze|autobusy]], [[Trolejbusová doprava v Praze|trolejbusy]], [[Esko Praha|vlaky]], [[Přívozy Pražské integrované dopravy|přívozy]], [[Lanová dráha na Petřín|lanovku]] a autobusovou linku [[Airport Express (Praha)|Airport Express]]. Pražské metro přepraví okolo 1,2 milionu cestujících denně, je zodpovědné za 37 % výkonů pražské hromadné dopravy. Předplatné jízdné je pro všechny formy dopravy stejné a platí formou nákupu jednorázových papírových jízdenek, kupónů na pevné časové období (1 a 3 denní), systémem čipových karet [[Lítačka (karta)|Lítačka]] (měsíční, čtvrtletní a roční) a [[SMS jízdenka|SMS jízdenkami]] pouze na Airport Express platí zvláštní nepřestupní jízdné. Nejvýznamnějším dopravcem je [[Dopravní podnik hl. m. Prahy]] (DPP).{{Citace elektronického periodika | titul = Městská doprava PRAHA | periodikum = Metropolevsech.eu | url = https://metropolevsech.eu/cs/praha/doprava-v-praze/mestska-doprava/}} [1031] => [1032] => === Silniční síť === [1033] => Přímo centrem Prahy vede [[severojižní magistrála]], která navazuje na dálnici D1. Postupně jsou dobudovávány vnější [[Dálnice D0|Pražský okruh]] a vnitřní [[Městský okruh (Praha)|Městský okruh]], jehož součástí je i největší městský tunelový komplex v Evropě [[Tunelový komplex Blanka|Blanka]]. Oba okruhy se staví od 80. let a jejich dostavba nabírá zpoždění. Hlavními dálkovými silničními tahy využívanými také k příměstské dopravě jsou dálnice [[dálnice D1|D1]] (Brno, Ostrava), [[Dálnice D5|D5]] (Plzeň), [[Dálnice D8|D8]] (Ústí nad Labem) a [[Dálnice D11|D11]] (Hradec Králové). Automobilová doprava v centru a v přilehlých čtvrtích je regulována modrými [[Zóny placeného stání v Praze|zóny placeného stání]] a především u okrajových stanic metra jsou zřizována odstavná parkoviště [[P+R]]. [1034] => [1035] => === Letecká === [1036] => Praha je obsluhována [[Letiště Václava Havla Praha|letištěm Václava Havla]], které patří k nejvytíženějším a největším ve střední a východní Evropě, v roce 2017 přepravilo 15 milionů cestujících. Základnu zde mají největší české letecké společnosti a to [[Smartwings]] a [[České aerolinie]]. Na území Prahy se dále nachází vojenské [[Letiště Praha-Kbely|letiště Kbely]] a dále rekreační sportovní [[letiště Letňany]] a [[Letiště Točná|Točná]]. Poblíž se nachází také [[letiště Vodochody]], u kterého se uvažovalo o rozšíření.{{Citace elektronického periodika [1037] => | titul = Další letiště u Prahy nebude, noví vlastníci s vazbou na Orbána mění plány [1038] => | periodikum = [[Seznam Zprávy]] [1039] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/dalsi-letiste-u-prahy-nebude-novi-vlastnici-s-vazbou-na-orbana-meni-plany-171287 [1040] => | datum přístupu = 2021-11-16 [1041] => }} [1042] => [1043] => === Cyklistická === [1044] => {{Viz též|Cyklistika v Praze}} [1045] => [[Cyklistika v Praze|V Praze na kole]] dojíždí přibližně 2 % obyvatelstva,{{Citace periodika [1046] => | příjmení = [1047] => | jméno = [1048] => | titul = Potenciál cyklodopravy v Praze [1049] => | periodikum = Prahou na kole [1050] => | ročník = [1051] => | číslo = [1052] => | strany = [1053] => | jazyk = cs-CZ [1054] => | url = https://prahounakole.cz/2014/08/potencial-cyklodopravy-v-praze/ [1055] => | datum přístupu = 2018-09-25 [1056] => | datum = 2014-08-04 [1057] => }} jízda na kole je častější jako sport či rekreace. Koncepce ucelené [[Cyklistické trasy v Praze|pražské sítě cyklistických tras]] se začala prosazovat kolem roku 2000. V roce 2017 bylo v Praze 178 km chráněných stezek pro cyklisty oddělených od automobilů. Nachází se zde 48 km oddělených [[Jízdní pruh pro cyklisty|cyklopruhů]] a 24 km jízdních pruhů pro autobusy, které jsou zároveň zpřístupněné pro cyklisty.{{Citace elektronického periodika [1058] => | titul = Ročenka dopravy Praha 2017 [1059] => | periodikum = www.tsk-praha.cz [1060] => | vydavatel = [1061] => | url = http://www.tsk-praha.cz/static/webbooks/udi-rocenka-2017-cz/index.html [1062] => | datum vydání = [1063] => | datum přístupu = 2018-09-25 [1064] => }} Za největší překážku rozvoje cyklistiky v Praze se uvádí nedostatek bezpečných tras a{{Citace elektronického periodika [1065] => | příjmení = [1066] => | jméno = [1067] => | titul = Na kolo! [1068] => | periodikum = Praha7.cz [1069] => | vydavatel = [1070] => | url = https://www.praha7.cz/na-kolo/ [1071] => | datum vydání = [1072] => | jazyk = cs-CZ [1073] => | datum přístupu = 2018-10-03 [1074] => }} nekvalitní infrastruktura často stavěna „[[Salámová metoda|salámovou metodou]]“. [[Systém sdílení kol]] zde v roce 2022 poskytují firmy [[Lime]], [[Rekola]] a [[Nextbike]].{{Citace elektronického periodika [1075] => | titul = Lime přivezl do Prahy tisíc elektrokol | periodikum = Městem na kole | datum_vydání = 2022-06-17 | url = https://mestemnakole.cz/2022/06/lime-do-prahy-privezl-tisic-elektrokol/}} [1076] => [1077] => === Vodní === [1078] => [[Osobní vodní doprava na Vltavě]] má v Praze převážně rekreační a turistický význam, nicméně jsou zde od roku 2005 obnovovány přívozy. K roku 2018 jich v hlavním městě funguje pět, z čehož jsou tři sezónní.{{Citace elektronického periodika [1079] => | příjmení = [1080] => | jméno = [1081] => | titul = Přívozy v Praze [1082] => | periodikum = Praha.eu [1083] => | vydavatel = [1084] => | url = http://www.praha.eu/jnp/cz/doprava/mhd/privozy/index.html [1085] => | datum vydání = [1086] => | url archivu = [1087] => | datum přístupu = 2018-12-04T17:17:52Z [1088] => }} [[Radotínský přístav]] umožňuje nákladní dopravu po Vltavě na labskou vodní cestu. [1089] => [1090] => == Vzdělání == [1091] => [[Soubor:Praha Karolinum výklenek 1.jpg|náhled||upright|[[Karolinum]], původní gotická budova [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]]]] [1092] => [[Soubor:Vencovskeho aula.JPG|náhled|[[Vysoká škola ekonomická v Praze]]]] [1093] => [1094] => === Veřejné univerzity === [1095] => * [[Univerzita Karlova|Karlova univerzita]] založena roku 1348, [[Seznam nejstarších univerzit|nejstarší]] univerzita ve Střední Evropě [1096] => * [[České vysoké učení technické v Praze]] (ČVUT) založeno roku 1707 [1097] => * [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze]] (VŠCHT) založena 1920 [1098] => * [[Vysoká škola ekonomická v Praze]] (VŠE) založena 1953 [1099] => * [[Česká zemědělská univerzita v Praze]] (ČZU) založena 1906/1952 [1100] => [1101] => === Veřejné akademie === [1102] => * [[Akademie výtvarných umění v Praze]] (AVU) založena roku 1800 [1103] => * [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze]] (VŠUP) založena roku 1885 [1104] => * [[Akademie múzických umění v Praze]] (AMU) založena roku 1945 [1105] => [1106] => === Státní vysoké školy === [1107] => * [[Policejní akademie České republiky v Praze|Policejní akademie České republiky]] [1108] => [1109] => === Soukromé školy === [1110] => * [[University of New York in Prague]] (UNYP) založeno roku 1998 [1111] => * [[International School of Prague]] (ISP) založeno roku 1948 [1112] => * [[Anglo-American College|Anglo-American University]] (AAU) založeno roku 1990 [1113] => * [[University of Northern Virginia in Prague]] (UNVA) založeno roku 1998 [1114] => * [[Archip|Architectural Institute in Prague]] (ARCHIP) založeno roku 2010 [1115] => * [[Vysoká škola finanční a správní]] (VSFS) založeno roku 1999 [1116] => * [[Metropolitní univerzita Praha]] (MUP) založeno roku 2001 [1117] => * [[Prague City University]] založeno roku 2004 [1118] => [1119] => === Mezinárodní instituty === [1120] => * [[University of New York in Prague|New York University]] [1121] => * [[Instituto Camões]] [1122] => * [[Goethe-Institut Česko]] [1123] => * [[Instituto Cervantes]] [1124] => * [[British Council]] [1125] => * [[Alliance française]] [1126] => [1127] => == Sport == [1128] => [[Soubor:Libeň O2 aréna a busy.jpg|náhled|[[O2 arena|O2 arena]] v pražské [[Libeň|Libni]]]] [1129] => Praha je sídlem významných [[fotbal]]ových týmů [[AC Sparta Praha]], [[SK Slavia Praha]], [[Bohemians Praha 1905|Bohemians 1905]] ([[1. česká fotbalová liga]]), [[FK Dukla Praha]] a [[FK Viktoria Žižkov]] ([[2. česká fotbalová liga]]). Dále pak [[Lední hokej|hokejových]] týmů [[HC Sparta Praha]] ([[Extraliga ledního hokeje|Extraliga]]), [[HC Slavia Praha]] ([[1. česká hokejová liga|druhá nejvyšší hokejová liga]]), [[HC Letci Letňany]] a [[HC Kobra Praha]] ([[2. česká hokejová liga|třetí nejvyšší hokejová liga]]). [1130] => [1131] => V Praze se nachází [[Velký strahovský stadion|Strahovský stadion]], největší stadion na světě, dnes už využíván jen jako výcvikové centrum fotbalové Sparty.[http://zpravy.idnes.cz/prazska-nej-nejstarsi-panelak-i-nejvetsi-stadion-fb3-/domaci.aspx?c=A070907_140744_praha_ton Pražská nej: nejstarší panelák i největší stadion] Největší česká multifunkční hala je [[O2 arena|O2 arena]]. Moderní [[Fortuna Arena]] ve [[Vršovice|Vršovicích]] je [[Seznam největších fotbalových stadionů v Česku podle kapacity|největší fotbalový stadion]] v Česku a sídlo SK Slavie. Další významný [[Stadion Sparty na Letné|Stadion Letná]] je domovským stadionem AC Sparty. Nejvýznamnější [[tenis]]ový [[Tenisový areál Štvanice|areál Štvanice]] patří [[Český tenisový svaz|Českému tenisovému svazu]], kurty pak druhému nejstaršímu českému tenisovému klubu [[I. ČLTK Praha (tenis)|I. ČLTK]]. Největší [[golf]]ové tréninkové hřiště v ČR najdeme v [[Hodkovičky|Hodkovičkách]], další také ve [[Zbraslav]]i, [[Hostivař]]i, [[Motol]]e a nově také na [[Černý Most|Černém Mostě]]. [1132] => [1133] => Ke každoročním sportovním událostem také patří [[Pražský mezinárodní maraton]] (PIM), [[Memoriál Josefa Odložila]] (mezinárodní [[Lehká atletika|atletický]] mítink), [[Mystic Sk8 cup]] (světový [[skateboard]]ový pohár) nebo [[Frisbeer Cup]] (mezinárodní [[frisbee]] turnaj). [1134] => [1135] => V Praze se dá [[Bruslení|zabruslit]] na [[Zimní stadion|zimních stadionech]] v Ice Areně v [[Letňany|Letňanech]], [[Icerink]] ve [[Strašnice|Strašnicích]], [[Zimní stadion Nikolajka|Nikolajce]] na [[Smíchov]]ě, [[Stadion Kobra|stadionu Kobra]] v [[Braník]]u, ZS Hvězda v [[Praha 6|Praze 6]], Malé sportovní hale Incheba na [[Výstaviště Praha|Výstavišti]] v [[Holešovice|Holešovicích]] a na různých venkovních kluzištích.[http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Uzijte-si-ledni-brusleni-v-Praze!.aspx Užijte si lední bruslení v Praze!] [1136] => [1137] => Mezi největší [[bazén]]y a [[akvapark]]y v Praze se řadí [[Plavecký stadion Podolí]], [[Plavecký stadion Slavia Praha]], [[Aquacentrum Šutka|Plavecký areál Šutka]], [[Aquapark Barrandov]], [[Aquacentrum Letňany]] a [[PSA Hloubětín]], který je jako jediný přisolovaný mořskou [[mořská sůl|solí]]. Nedaleko Prahy se nachází (asi 100 metrů za hranicí Prahy) největší český aquapark [[Aquapalace Praha]]. U Vltavy v [[Podolí (Praha)|Podolí]] je také písečná pláž [[Žluté lázně]]. [1138] => [1139] => Praha je také sídlem mnoha významných [[florbal]]ových klubů, jako [[Tatran Střešovice]], [[Florbal Chodov]], [[FbŠ Bohemians]] ([[Superliga florbalu]] a [[Extraliga žen ve florbale]]), [[AC Sparta Praha Florbal|AC Sparta Praha]], [[Black Angels]], [[TJ Sokol Královské Vinohrady]], [[Butchis]] (Superliga) a [[Start98]] ([[1. florbalová liga mužů]]). [1140] => [1141] => == Mezinárodní vztahy == [1142] => === Partnerská města === [1143] => [1144] => [[Partnerská města|Partnerskými městy]] Prahy jsou:{{citace webu |titul=Foreign Relations of Capital City Prague|url=https://www.praha.eu/jnp/en/about_prague/city_administration/city_hall/foreign_activities/index.html|vydavatel=Hlavní město Praha|jazyk=en|datum přístupu=2021-05-11}} [1145] => {| style="width:100%;" [1146] => | style="width:33%; vertical-align:top;"| [1147] => * {{Partnerské město|Berlín}} [1148] => * {{Partnerské město|Brusel}} [1149] => * {{Partnerské město|Frankfurt nad Mohanem}} [1150] => * {{Partnerské město|Hamburk}} [1151] => | style="width:33%; vertical-align:top;"| [1152] => * {{Partnerské město|Chicago}} [1153] => * {{Partnerské město|Kjóto}} [1154] => * {{Partnerské město|Miami-Dade County|Spojené státy americké}} [1155] => | style="width:33%; vertical-align:top;"| [1156] => * {{Partnerské město|Norimberk}} [1157] => * {{Partnerské město|Phoenix}} [1158] => * {{Partnerské město|Tchaj-pej}}{{citace webu |titul=O co Praha ztrátou Šanghaje přichází a co vůbec předtím získala|url=https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/praha-partnerstvi-magistrat-sanghaj-tchaj-pej.A200114_100452_domaci_knn|vydavatel=iDnes.cz|datum=2020-01-14|datum přístupu=2021-05-11}} [1159] => |} [1160] => [1161] => === Spřátelená a spolupracující města === [1162] => [1163] => Praha má dále uzavřenu smlouvu o spolupráci s městy: [1164] => * {{Partnerské město|Kanton (Čína)}} [1165] => [1166] => === Bývalá partnerská a spřátelená města === [1167] => * {{Partnerské město|Moskva}} (1995–2014) [1168] => * {{Partnerské město|Petrohrad}} (1992–2014) [1169] => * {{Partnerské město|Šanghaj}} (2017–2019) [1170] => [1171] => Praha pozastavila partnerství s ruskými městy jako reakci na anexi Krymu. Spolupráci Prahy se Šanghají ukončila čínská strana jako reakci na partnerskou smlouvu Prahy s tchajwanským Tchaj-pej. [1172] => [1173] => === Neformální spolupráce === [1174] => Spolupráce bez uzavřené smlouvy probíhá s městy: [1175] => * {{Partnerské město|Bratislava}} [1176] => * {{Partnerské město|Budapešť}} [1177] => * {{Partnerské město|Jeruzalém}} [1178] => * {{Partnerské město|Kyjev}} [1179] => * {{Partnerské město|Lucemburk}} [1180] => * {{Partnerské město|Riga}} [1181] => * {{Partnerské město|Vídeň}} [1182] => * {{Partnerské město|Vilnius}} [1183] => [1184] => === Jmenovci === [1185] => Čeští emigranti pojmenovali po Praze několik nově založených sídel, nejvíce v tzv. „Novém světě“. [1186] => * {{Partnerské město|Praha (okres Lučenec)}} [1187] => * {{vlajka|USA}} [[New Prague|New Prague, Minnesota]], Spojené státy americké[https://web.archive.org/web/20061125180248/http://www.newprague.com/VisitorHistory.html Heritage of New Prague, Minnesota, USA], New Prague Chamber of Commerce website. Retrieved on 24 Feb. 2009. [1188] => * {{vlajka|USA}} [[Prague (Oklahoma)|Prague, Oklahoma]], Spojené státy americké[http://www.cityofpragueok.org/Article.cfm?articleID=18481 History of Prague, Oklahoma] {{Wayback|url=http://www.cityofpragueok.org/Article.cfm?articleID=18481 |date=20120307102228 }}, City of Prague, OK official website. Retrieved on 24 Feb. 2009. [1189] => * {{vlajka|USA}} [[Praha (Texas)|Praha, Texas]], Spojené státy americké[http://www.tshaonline.org/handbook/online/articles/hnp51 Praha, Texas], Handbook of Texas online. Retrieved on 24 Feb. 2009. [1190] => * {{vlajka|USA}} [[Prague (Nebraska)|Prague, Nebraska]], Spojené státy americké[http://www.casde.unl.edu/history/counties/saunders/prague/ Prague, Saunders County] {{Wayback|url=http://www.casde.unl.edu/history/counties/saunders/prague/ |date=20130807163411 }}, Virtual Nebraska, University of Nebraska. Retrieved on 24 Feb. 2009. [1191] => [1192] => == Osobnosti == [1193] => {{Podrobně|Seznam osobností Prahy|Seznam představitelů Prahy}} [1194] => [1195] => S Prahou je spojeno velké množství osobností, ke kterým patří bájná zakladatelka města [[Libuše (kněžna)|kněžna Libuše]], [[Karel IV.]], který Prahu velkoryse rozšířil, a [[Rudolf II.]], který stejně jako Karel IV. z Prahy udělal centrum římské říše, z oblasti kultury například [[Jehuda ben Becalel|rabbi Löw]] a [[Franz Kafka]]. V minulosti byla jmenována [[Seznam čestných občanů Prahy|čestnými občany Prahy]] řada osobností.{{Citace elektronické monografie | titul = Čestné občanství hlavního města Prahy od roku 1990 | url = https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/zastupitelstvo/cestne_obcanstvi_hlavniho_mesta_prahy/index.html | vydavatel = Portál hlavního města Prahy | datum_přístupu = 2022-12-31}} [1196] => [1197] => == Odkazy == [1198] => [1199] => === Reference === [1200] => [1201] => [1202] => === Literatura === [1203] => * {{Citace monografie | příjmení = Bastl | jméno = Ondřej | odkaz na autora = Ondřej Bastl | titul = Spojení pražských měst v roce 1784: edice rukopisu č. 322 | vydání = 1 | vydavatel = Scriptorium | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 222 | edice = Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 18 | isbn = 80-86197-43-3 | poznámka = Část. německý text ; Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky}} [1204] => * {{Citace monografie [1205] => | příjmení = Obůrková [1206] => | jméno = Eva [1207] => | titul = Kam v Praze [1208] => | vydání = 1 [1209] => | vydavatel = Computer Press [1210] => | místo = Brno [1211] => | rok = 2006 [1212] => | isbn = 80-251-1282-9 [1213] => | počet stran = 176 [1214] => | edice = Kam v České republice [1215] => }} [1216] => * {{Citace monografie | příjmení = Lašťovka | jméno = Marek | odkaz na autora = Marek Lašťovka | příjmení2 = Lašťovková | jméno2 = Barbora | odkaz na autora2 = Barbora Lašťovková | další = nafotografovali, sestavili, úvodem a rejstříkem opatřili Barbora a Marek Lašťovkovi | titul = Plán Prahy podle indikačních skic stabilního katastru (1840-1842) | vydání = 1 | vydavatel = Scriptorium | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = LXXI + 407 | isbn = 80-86197-61-1 | edice = Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 20 | poznámka = 750 výt}} [1217] => * {{Citace monografie | příjmení = Ouředníček | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Ouředníček | editoři = Martin Ouředníček | titul = Sociální geografie pražského městského regionu | vydavatel = Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 159 | isbn = 80-86561-94-1 | url = http://web.natur.cuni.cz/~slamak/gacr/publikace.html | datum přístupu = 2013-02-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20131211084842/http://web.natur.cuni.cz/~slamak/gacr/publikace.html | datum archivace = 2013-12-11 | nedostupné = ano }} [1218] => * {{Citace monografie | příjmení = Pešek | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Pešek | titul = Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920 | vydání = 1 | vydavatel = Scriptorium | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 319 | isbn = 80-86197-09-3 | edice = Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 9}} [1219] => * {{Citace monografie [1220] => | příjmení = Wízek [1221] => | jméno = Jaroslav [1222] => | titul = Praha dávná i naše: podmínky, prostředí a činitelé. Sv. 3, Praha: příspěvek k zeměpisu města [1223] => | vydavatel = Státní nakladatelství [1224] => | místo = Praha [1225] => | rok = 1923 [1226] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:F52F8370-4F2C-11DD-A6A0-000D606F5DC6?page=uuid:b67caa60-4f34-11dd-a6af-000d606f5dc6 [1227] => | poznámka = – Geografie Velké Prahy v příručce z 20. let 20. stol., jež se zabývá polohou města a přírodními podmínkami, jejich výhodami i nedostatky, podmínkami vzrůstu a průmyslového i obchodního rozmachu daného právě zeměpisnými okolnostmi [1228] => | počet stran = 77, [1] [1229] => | edice = Domovouka Velké Prahy ; sv. 3 [1230] => }} [1231] => [1232] => === Související články === [1233] => * [[Administrativní dělení Prahy]] [1234] => * [[Dějiny Prahy]] [1235] => * [[Doprava v Praze]] [1236] => * [[Seznam lesů, parků a zahrad v Praze|Lesy, parky a zahrady v Praze]] [1237] => * [[Seznam kulturních památek v Praze]] [1238] => [1239] => === Externí odkazy === [1240] => * {{Commonscat}} [1241] => * {{Commons}} [1242] => * {{NK ČR|ge118011|věc=ano}} [1243] => * {{Wikislovník|heslo = Praha}} [1244] => * {{Wikizprávy|kategorie=Praha}} [1245] => * {{Wikizdroje|dílo=Praha}} [1246] => * {{Otto|heslo=Praha}} [1247] => * {{Wikicitáty|téma=Praha}} [1248] => * {{Wikicesty|průvodce=Praha}} [1249] => * {{RÚIAN}} [1250] => * [http://www.praha.eu/ www.praha.eu] – Portál města Prahy [1251] => * [http://www.pis.cz/ Pražská informační služba] [1252] => * [http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/home Hlavní město Praha] na stránkách [[Český statistický úřad|ČSÚ]] [1253] => * [http://towns.hiu.cas.cz/p_prehled.php Historické plány Prahy online (1650–1948)] [1254] => * [http://www.geoportalpraha.cz/cs/mapove-aplikace#.XeFPnOhKiUl Geografická data Prahy] {{Wayback|url=http://www.geoportalpraha.cz/cs/mapove-aplikace#.XeFPnOhKiUl |date=20130703091826 }} (územní plán, majetková mapa, záplavová území aj.) [1255] => * {{Citace elektronické monografie [1256] => | titul = Nerostné suroviny na území Prahy [1257] => | url = https://www.enviweb.cz/74104 [1258] => | datum vydání = 2009-01-24 [1259] => | datum přístupu = 2024-03-24 [1260] => | vydavatel = enviweb.cz [1261] => | jazyk = česky [1262] => }} [1263] => [1264] => [1265] => {{Město Praha}} [1266] => {{Původní pražské vrchy}} [1267] => {{Statutární města v Česku}} [1268] => {{Primátoři Prahy}} [1269] => {{Administrativní dělení Česka}} [1270] => {{Světové dědictví – Česko}} [1271] => {{Hlavní města Evropy}} [1272] => {{Města na Vltavě}} [1273] => {{Autoritní data}} [1274] => {{Polozamčeno}} [1275] => {{Portály|Praha}} [1276] => [[Kategorie:Praha| ]] [1277] => [[Kategorie:Kraje v Česku (1960–2020)]] [1278] => [[Kategorie:Kraje v Česku (od roku 2000)]] [1279] => [[Kategorie:Okresy v Česku]] [1280] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [1281] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [1282] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [1283] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [1284] => [[Kategorie:Univerzitní města v Česku]] [1285] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]] [1286] => [[Kategorie:Historické židovské komunity]] [1287] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [1288] => [[Kategorie:Členěné obce v Česku bez stejnojmenné místní části]] [1289] => [[Kategorie:Sídla na Vltavě]] [1290] => [[Kategorie:Krajská města v Česku]] [1291] => [[Kategorie:Mělnická vinařská podoblast]] [1292] => [[Kategorie:Svatojakubská cesta v Česku]] [] => )
good wiki

Praha

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Malá Strana','Vinohrady (Praha)','Smíchov','Pražský hrad','Žižkov','Josefov (Praha)','Národní divadlo','Česko','Řím','Karlův most','Občanská demokratická strana','Evropa'

Česko

Evropa

Řím

Smíchov

Žižkov