Array ( [0] => 15494025 [id] => 15494025 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pyl [uri] => Pyl [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Misc pollen.jpg|náhled|upright=1.2|[[Elektronový mikroskop|Elektronová]] [[mikrofotografie]] pylových zrn]] [1] => {{Různé významy}} [2] => [3] => '''Pyl''' je soubor drobných samčích pohlavních buněk [[semenné rostliny|semenných rostlin]]. Samotná samčí buňka kvetoucích rostlin se nazývá '''pylové zrno''' (''granum pollinis''). Barva pylu bývá velmi často žlutá nebo nažloutlá. Pyly se zabývá vědní disciplína [[palynologie]]. [4] => [5] => == Krytosemenné rostliny == [6] => [7] => === Vývoj === [8] => Pyl tvořený pylovými zrny se vytváří v [[prašník]]u z [[parenchym]]atickými stěnami. Prašník, součást samčího orgánu [[tyčinka (botanika)|tyčinky]], je tvořen dvěma [[prašný váček|prašnými váčky]] (''theca'') obsahující každý po dvou [[prašné pouzdro|prašných pouzdrech]] (''loculamentum''), ve kterých se pylová zrna z pylotvorného [[rostlinné pletivo|pletiva]] (''archesporium'') vyvíjejí. Se zraním pylových zrn se v prašných pouzdrech diferencuje [[výstelka]] (''tapetum''), která pylová zrna vyživuje; dále v nich vzniká vláknitá vrstva (''endothecium'') napomáhající otevření prašného pouzdra po dozrání pylu. [9] => [10] => Z prvotních [[spora|sporogenních]] [[buňka|buněk]] vznikají [[mitotické dělení|mitotickým dělením]] [[diploidie|diploidní]] mateřské buňky pylových zrn, z nichž [[redukční dělení|redukčním dělením]] ([[meióza|meiózou]]) dále vznikají čtveřice (tetrády) [[haploidie|haploidních]] pylových zrn. [11] => [12] => Pylová zrna jsou v tetrádách uspořádána různě, např. lineárně, příčné, [[Čtyřstěn|tetraedricky]], izobilaterálně. Spolu jsou spojena vlákny která jsou postupně [[enzym]]aticky rozrušena a tetrády se rozpadají, pylová zrna se osamostatňují. U některých rostlin ale tetrády zůstávají zachovány [[vřesovcovité|vřesy]], [[sítinovité|sítiny]], [[rosnatka|rosnatky]], u jiných se spojují do dvojic nebo do početnějších útvarů. U [[čeleď|čeledi]] [[vstavačovité|vstavačovitých]] a [[klejichovité|klejichovitých]] zůstávají spolu slepena všechna pylová zrna prašného pouzdra v jednu hrudku, tzv. brylku (''pollinarium''), uchycující se lepivým štítkem na [[opylovač]]i. [13] => [14] => Zraním se každé pylové zrno rozdělí na větší buňku vegetativní s laločným [[buněčné jádro|jádrem]] a menší generativní, která je do [[cytoplazma|cytoplazmy]] vegetativní buňky zanořená. Pylové zrno se stává dvoubuněčné, obě buňky jsou haploidní. Postupně dochází k rozdělení generativní buňky na dvě buňky spermatické ([[gamety]]), to se většinou děje až v klíčící [[pylová láčka|pylové láčce]]. U některých rostlin, např. [[brukvovité|brukvovitých]], [[hvězdnicovité|hvězdnicovitých]] a [[lipnicovité|lipnicovitých]] dochází k dělení již v prašném pouzdru a tehdy je pylové zrno trojbuněčné. [15] => [16] => === Popis === [17] => Pylová zrna jsou různě velká, od 2-4 μm u [[pomněnka lesní|pomněnky]]http://www.botanika.upol.cz/atlasy/anatomie/anatomieCR44.pdf po 250 μm u [[tykev|tykve]]. Velikost pylových zrn je často v [[korelace|korelaci]] se stupněm [[ploidie]]. V průběhu [[evoluce]] se pylová zrna, až na výjimky, postupně zmenšují. Tvary mívají nejčastěji kolovité nebo elipsovité, u vodních rostlin nitkovité. [18] => [19] => Pylové zrno je pro období přenosu z prašníku na [[blizna|bliznu]] opatřeno dvěma vrstvami, které mají zajistit jeho nepoškození: [20] => * intina – vnitřní obal, poměrně tenký, pružný, málo odolný, složený z [[celulóza|celulózy]] a [[pektin]]u, [21] => * exina – vnější obal, tvrdý, obsahující kromě celulózy a pektinu i [[kutin]], [[sporopolenin]]y a pevné [[uhlovodíky]] odolné vůči působení [[kyseliny|kyselin]] a [[Zásady (chemie)|zásad]]. Exina se může u [[krytosemenné|krytosemenných]] rostlin, na rozdíl od [[nahosemenné|nahosemenných]], skládat z několika vrstev. [22] => [23] => Povrch pylového zrna je u [[entomogamie|entomogamních]] rostlin pro jednotlivé [[druh]]y charakteristický svou drsností, je kromě tvaru a velikosti zrna důležitým rozeznávacím znakem pro [[palynologie|palynologií]] při určování rostlin podle pylových zrn. Struktura povrchu má podstatný vliv na úspěšné uchycení zrna na blizně i na opylovači, tomu napomáhá i lepkavá tekutina někdy vylučována exinou. U [[anemogamie|anemogamních]] rostlin bývá povrch hladký a nelepkavý, mnohdy jsou tato pylová zrna opatřena přídavnými vzdušnými vaky pro snazší přenos vzduchem. U mnoha [[hydrogamie|hydrogamních]] rostlin chybí exina, nehrozí vyschnutí pylu. [24] => [25] => === Opylení === [26] => Proces styku pylového zrna s bliznou se nazývá [[opylení]]. Při opylení dochází ke komunikaci blizny a pylového zrna, je-li pyl bliznou přijat, je mu poskytnuta voda pro [[hydratace|hydrataci]]. Hydratovaný pyl roste [[apikální růst|apikálním růstem]] a vytvoří pylovou láčku s třemi buňkami (buňka vegetativní a dvě spermatické). Láčka proniká [[vodivá pletiva|vodícím pletivem]] [[čnělka|čnělky]] do [[semeník]]u a přenáší tam převážnou část obsahu pylového zrna. V semeníku dochází k [[oplodnění]] [[oosféra|oosféry]] v [[megagametofyt]]u. [27] => [28] => K oplodnění nedojde v těchto případech: [29] => * sporofytická inkompatibilita – rozpoznání pylu na blizně jako příliš příbuzného a neposkytnutí mu vody pro hydrataci, [30] => * gametofytická inkompatibilita – rozpoznání pylu ve čnělce jako příliš příbuzného a jeho zničení samičí rostlinou, [31] => * samčí cytoplazmatická sterilita – neschopnost pylu vyklíčit, je způsobena defektní funkcí [[mitochondrie|mitochondrií]] [32] => Sporofytická a gametofytická inkompatibilita jsou způsoby zábrany [[samoopylení]]. [33] => [34] => Aby mohla pylová láčka proniknout přes exinu ven z pylového zrna, jsou v exině zeslabená místa, tzv. apertury. Láčka většinou klíčí jednou aperturou (klíčení monosyfonické), jen občas i více aperturami (klíčení polysyfonické) např. u [[lýkovec|lýkovce]]. [35] => [36] => Klíčení pylu je velmi rychlé a energeticky náročné, proto si pyl připravuje ještě před opuštěním prašníku „polotovary“ [[Bílkovina|proteinů]], aby je mohl při klíčení rychleji vyrábět. Jde o [[mRNA]], jejíž [[translace (biologie)|translace]] je blokována navázáním [[rRNA]] a proteinů. Vzniklé komplexy jsou značně veliké a nazývají se ribonukleové částečky RNP, blokují nejen translaci, ale také chrání mRNA před degradací [[proteasa]]mi. [37] => [38] => == Nahosemenné rostliny == [39] => U nahosemenných rostlin jsou proti krytosemenným některé odlišnosti. [40] => * [[Mikrosporofyl]], obdoba tyčinky v [[květ]]u krytosemenných, není rozlišen na [[nitka|nitku]] a prašník a nemá dva prašné váčky. Na mikrosporofylu jsou dvě nebo více navzájem nesrostlých [[mikrosporangium|mikrosporangií]], obdoby prašných pouzder, ve kterých se vyvíjejí pylová zrna. [41] => * Pylové zrno při opylování nepřisedá na bliznu (ta není), ale na [[polinační kapka|polinační kapku]] [[vajíčko|vajíčka]]. Přes [[klový otvor]] do vajíčka vroste z pylového zrna pylová láčka která není trojbuněčná, ale pětibuněčná (buňka vegetativní, 2 spermatické, proklová a nástěnná). [42] => [43] => == Význam pylu == [44] => Význam pylu pro [[pohlavní rozmnožování]] rostlin je zásadní. Pyl je dále využitím vrozených [[instinkt]]ů [[včela|včel]] zdrojem [[med]]u, [[propolis]]u, [[mateří kašička|mateří kašičky]] a dalších, pro lidskou výživu, medicínu i kosmetiku potřebných produktů. Na druhé straně je pyl pro mnohé nepříjemným [[alergen]]em, kterým dokáže značně znepříjemnit život. O množství pylu v ovzduší svědčí příklad, že [[bříza]] vyprodukuje až 5,5 milionu pylových zrn v jedné [[jehněda|jehnědě]]. [45] => [46] => == Označování pylu == [47] => Znát typ pylových zrn je důležité nejen pro určování [[taxon]]ů rostlin v [[archeologie|archeologií]] nebo [[alergologie|alergologií]], ale i pro zkoumání pravděpodobného historického vývoje daného druhu. Na pylových zrnech se rozlišují tvary a pak umístění a počty apertur. [48] => Ve směru ze středu tetrády rozlišíme na pylovém zrnu dva póly: [49] => * proximální – blíže k centru tetrády, [50] => * distální – směrem ven z tetrády. [51] => Oba póly spojuje pólová osa a kolmo na ní leží ekvatoriální rovina. [52] => [53] => Apertury jsou dvojího typu: [54] => * kolpus – oválná až úzce štěrbinatá, vývojově původnější, je-li kolpus v distální části zrna bývá nazýván sulkus, [55] => * porus – okrouhlá až mírně oválná, je-li porus v distální části zrna bývá nazýván ulkus. [56] => Umístění apertury: [57] => * panto – apertury po celém povrchu, [58] => * zono – apertury v ekvatoriální rovině. [59] => Apertura může být jen jedna nebo i jich může být na pylovém zrnu více: [60] => * mono (uni) až …poly. [61] => Podle výše uvedených počtů, umístění a typů apertur jsou pojmenovány pyly. [62] => [63] => Příklady: trizonoporátní, trizonokolpátní, pentazonoporátní, hexapantokolpátní, polypantoporátní. Typickým znakem [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných rostlin]] je pyl trikolpátní.{{citace monografie| příjmení = Ferenčík | jméno=M| příjmení2 = Rovenský |jméno2 = J | příjmení3 = Shoenfeld | jméno3 = Y | příjmení4 = Maťha | jméno4 = V| titul = Imunitní systém; informace pro každého | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | rok = 2005 | vydání = 1 | jazyk = cs}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hrouda | jméno = Lubomír | titul = Pravé dvouděložné | url = ftp://botany.natur.cuni.cz/prednasky/hrouda/botanika_cevnatych_rostlin/Botanikacevnatych7-Pravedvoudelozne.pdf | datum přístupu = 22.03.2011 | vydavatel = Katedra botaniky, PřF Univerzity Karlovy v Praze | jazyk = cs }}{{Nedostupný zdroj}}{{Citace elektronické monografie | titul = Morfologie pylových zrn | url = http://147.33.120.92/groups/biologie/kvet/..%5Cmikro/pyl-zrno.html | datum přístupu = 22.03.2011 | vydavatel = VŠ chemicko-technologická, Ústav biochemie a mikrobiologie, Praha | jazyk = cs }}{{Nedostupný zdroj}}{{Citace elektronické monografie | titul = Atlas anatomie cévnatých rostlin: Pylové zrno | url = http://botany.upol.cz/atlasy/anatomie/anatomieCR44.pdf | datum přístupu = 22.03.2011 | vydavatel = Katedra botaniky, PřF University Palackého, Olomouc | jazyk = cs}}{{Citace elektronické monografie | titul = Botanický slovník: Pylové zrno | url = http://botanika.wendys.cz/slovnik/heslo.php?690 | datum přístupu = 22.03.2011 | vydavatel = Wendys, Zdeněk Pazdera | jazyk = cs}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hrouda | jméno = Lubomír | titul = Nahosemenné | url = ftp://botany.natur.cuni.cz/prednasky/hrouda/botanika_cevnatych_rostlin/Botanikacevnatych3-Nahosemenne.pdf | datum přístupu = 22.03.2011 | vydavatel = Katedra botaniky, PřF Univerzity Karlovy v Praze | jazyk = cs }}{{Nedostupný zdroj}} [64] => [65] => == Odkazy == [66] => [67] => === Reference === [68] => [69] => [70] => === Literatura === [71] => * KLUBAL, Radek. ''Svět pylů: průvodce pro alergiky''. Praha : Občanské sdružení Máša, 2014; {{ISBN|978-80-260-6180-9}} [72] => * TITĚRA, Dalibor. ''Včelí produkty mýtů zbavené: med, vosk, pyl, mateří kašička, propolis, včelí jed''. 3. vydání. Praha : Nakladatelství Brázda, 2017; {{ISBN|978-80-209-0424-9}} [73] => [74] => === Související články === [75] => * [[Alergie]] [76] => * [[Opylení]] [77] => [78] => === Externí odkazy === [79] => * {{Commonscat|Pollen}} [80] => * {{Wikislovník|heslo=pyl}} [81] => * [http://www.vcelky.cz/pyl.htm Původ, složení, zpracování a využití pylu z pohledu včelaře] [82] => * [http://www-saps.plantsci.cam.ac.uk/pollen/index2.htm Pollen images in size order] {{Wayback|url=http://www-saps.plantsci.cam.ac.uk/pollen/index2.htm |date=20141202130206 }} [83] => [84] => {{Autoritní data}} [85] => {{Portály|Rostliny}} [86] => [87] => [[Kategorie:Alergologie]] [88] => [[Kategorie:Botanika]] [89] => [[Kategorie:Květ]] [] => )
good wiki

Pyl

Elektronová mikrofotografie pylových zrn Pyl je soubor drobných samčích pohlavních buněk semenných rostlin. Samotná samčí buňka kvetoucích rostlin se nazývá pylové zrno (granum pollinis).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'palynologie','oplodnění','čnělka','evoluce','opylení','propolis','buňka','vstavačovité','vřesovcovité','mikrosporangium','Zásady (chemie)','spora'

Buňka

Čnělka

Evoluce

Evoluce je biologický proces, který se zabývá změnami druhů a organismů v průběhu času.

Mikrosporangium

Oplodnění

Opylení

Palynologie

Propolis

Spora

Vřesovcovité

Vstavačovité