Array ( [0] => 15533569 [id] => 15533569 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rága [uri] => Rága [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Rága je v karnatické a hindustánské hudbě základní hudební koncept, který představuje specifickou melodickou strukturu a náladu. Jedná se o systémia kategorie melodií, které jsou používány při improvizaci a kompozici. Rága se skládá z tónů a jejich vzájemných vztahů, které tvoří určitou melodickou vzorec. Každá rága má určitou náladu, která se spojuje s určitým časem a ročním obdobím. Rága se také může lišit podle různých regionů a stylů. V karnatické hudbě je rága základem tvoření melodií a její význam je velmi důležitý. Rága má také význam v indické kultuře a spiritualitě, protože se věří, že určitá rága může ovlivnit psychický a fyzický stav posluchače. Rága je jedním z klíčových prvků indické hudby a má hluboké historické a kulturní kořeny. [oai] => Rága je v karnatické a hindustánské hudbě základní hudební koncept, který představuje specifickou melodickou strukturu a náladu. Jedná se o systémia kategorie melodií, které jsou používány při improvizaci a kompozici. Rága se skládá z tónů a jejich vzájemných vztahů, které tvoří určitou melodickou vzorec. Každá rága má určitou náladu, která se spojuje s určitým časem a ročním obdobím. Rága se také může lišit podle různých regionů a stylů. V karnatické hudbě je rága základem tvoření melodií a její význam je velmi důležitý. Rága má také význam v indické kultuře a spiritualitě, protože se věří, že určitá rága může ovlivnit psychický a fyzický stav posluchače. Rága je jedním z klíčových prvků indické hudby a má hluboké historické a kulturní kořeny. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Sri Raga recital to Krishna-Radha, 19th century.jpg|300px|náhled|Rága Šrí - Koncert pro Rádhu a Kršnu, Rágamála, devatenácté století]] [1] => [2] => '''Rāga''' ({{Vjazyce2|ta|இராகம்}}, {{Vjazyce2|kn|ರಾಗ}}, {{Vjazyce2|hi|राग}}, lit. "barva", "nálada" nebo někdy překládáno jako "to, co barví mysl"), v moderní výslovnosti ''rág''. Rága není [[stupnice|stupnicí]], ale obsahuje uspořádané sekvence [[tón]]ů. Není ani čistou [[improvizace|improvizací]], jak je někdy nesprávně chápána. Je spíše [[kompozice|kompozicí]] s danou [[struktura|strukturou]] avšak dostatečným prostorem pro [[interpretace|interpretaci]] a [[improvizace|improvizaci]]. Každá rága je asociována s určitou částí dne, případně ročním obdobím. Zachycuje nálady, jemné emoční stavy. [3] => [4] => == Povaha rágy == [5] => : योऽसौ ध्वनिविशेषस्तु स्वरवर्णविभूषितः । [6] => : रञ्जको जनचित्तानां स च राग उदाहृतः ।। [7] => [8] => ''"To, co je ''dhváni'', je pokryto ''svárami'' ([[nota]]mi), je z určité ''varny'' a je příjemné pro mysl lidí se nazývá ''rāga''"'' – Matanga Muni, z Brihaddéši [9] => [10] => == Noty indické hudby == [11] => [[Soubor:Vasant Ragini, Ragamala, Rajput, 1770.jpg|náhled|250px|Vasant Ráginí, Rágamála, Rádžput, Kota, Rádžastán. 1770. Vasant je jarní rága. Malba zobrazuje Kršnu tančícího s pasačkami na tuto rágu.]] [12] => [13] => {| class="wikitable" border="1" [14] => |- [15] => ! Karnatická [[hudba]] [16] => ! [17] => ! Hindustánská [[hudba]] [18] => ! Západní ekvivalent [19] => |- [20] => | Sa [21] => | [22] => | Sa [23] => | "C" [24] => |- [25] => | Shuddha Ri [26] => | "Ri 1" [27] => | Komal Re [28] => | "D♭" [29] => |- [30] => | Chatusruti Ri [31] => | "Ri 2" [32] => | Shuddha Re [33] => | "D" [34] => |- [35] => | Shatsruti Ri [36] => | "Ri 3" [37] => | (Komal Ga) [38] => | "D♯" [39] => |- [40] => | Shuddha Ga [41] => | "Ga 1" [42] => | (Shuddha Re) [43] => | "D" [44] => |- [45] => | Sadharana Ga [46] => | "Ga 2" [47] => | Komal Ga [48] => | "E♭" [49] => |- [50] => | Antara Ga [51] => | "Ga 3" [52] => | Shuddha Ga [53] => | "E" [54] => |- [55] => | Shuddha Ma [56] => | "Ma 1" [57] => | Shuddha Ma [58] => | "F" [59] => |- [60] => | Prati Ma [61] => | "Ma 2" [62] => | Teevra Ma [63] => | "F♯" [64] => |- [65] => | Pa [66] => | [67] => | Pa [68] => | "G" [69] => |- [70] => | Shuddha Dha [71] => | "Dha 1" [72] => | Komal Dha [73] => | "A♭" [74] => |- [75] => | Chatusruti Dha [76] => | "Dha 2" [77] => | Shuddha Dha [78] => | "A" [79] => |- [80] => | Shatsruti Dha [81] => | "Dha 3" [82] => | (Komal Ni) [83] => | "A♯" [84] => |- [85] => | Shuddha Ni [86] => | "Ni 1" [87] => | (Shuddha Dha) [88] => | "A" [89] => |- [90] => | Kaisika Ni [91] => | "Ni 2" [92] => | Komal Ni [93] => | "B♭" [94] => |- [95] => | Kakali Ni [96] => | "Ni 3" [97] => | Shuddha Ni [98] => | "B" [99] => |} [100] => [101] => == Pravidla rágy == [102] => * 1) Rága musí mít alespoň pět [[nota|not]]. (Jsou pouze dvě rágy o čtyřech [[nota|notách]], které jsou výjimkou.) [103] => * 2) Rága by neměla mít [[nota|notu]] ve dvou formách jdoucích bezprostředně po sobě. (Například S r g G g není správné, protože je Ga (G) a komal Ga (g) za sebou. Mohou být ale navázány následovně: S r g m G r g. Pochopitelně existují výjimky z tohoto pravidla.) [104] => * 3) Rága musí mít čistý tón Sa. [105] => * 4) Rága musí mít čisté Re, nebo Ga, nebo obojí. [106] => * 5) Rága musí mít čisté Ma, nebo Pa, nebo obojí. [107] => * 6) Rága musí mít čisté Dha, nebo Ni, nebo obojí. [108] => * 7) Rága musí být příjemná pro posluchače. [109] => [110] => == Rágy a jejich doby == [111] => Mnoho rág má předepsanou dobu, kdy by měly být hrány či zpívány. Má se za to, že právě při dodržení správné doby má rága největší efekt na mysl posluchače. V moderní době se však již od těchto pravidel upouští. Zvláště proto, že většina vystoupení dnes bývá ve večerních hodinách. I sami indičtí hudebníci náležící k hindustánskému hudebnímu směru adaptovali a adaptují mnoho karnatických rág, které nemají určenou dobu pro přednes, a jsou proto vhodné pro hraní v kteroukoliv denní dobu. [112] => [113] => V klasickém pojetí hindustánské hudby je den rozdělen do osmi dob zvaných '''prahar''' po třech hodinách, ke kterým jsou přiřazeny příslušné rágy. Cyklus začíná ''brahma muhúrtou'', začátkem dne podle védské tradice (96 minut před východem [[Slunce]]). [114] => * '''první prahar''' 3.00 – 6.00 [115] => * '''druhý prahar''' 6.00 – 9.00 [116] => * '''třetí prahar''' 9.00 – 12.00 [117] => * '''čtvrtý prahar''' 12.00 – 15.00 [118] => * '''pátý prahar''' 15.00 – 18.00 [119] => * '''šestý prahar''' 18.00 – 21.00 [120] => * '''sedmý prahar''' 21.00 – 24.00 [121] => * '''osmý prahar''' 0.00 – 3.00 [122] => [123] => == Pojmy == [124] => * '''Svára''': nota, tón rágy [125] => * '''Ačal svára''': nota, která se nemění, je to '''Sa'''dja(C) nebo '''Pa'''nčam(G) Všechny ostatní noty mohou být změněny o půltón. (komal nebo tivra svára) [126] => * '''Šuddha svára''': pozice noty, která může být snížena o půltón. O půltón se mohou snížit pouze čtyři noty : '''Ri'''šava(D), '''Gá'''ndhárá (E), '''Dha'''ivata(A) a '''Ni'''šada(H). [127] => * '''Vikrta svára''': noty, které jsou sníženy, nebo zvýšeny o půltón. Snížené mají před svým názvem uvedeno '''komal'''(Komal Re, Komal Ga, Komal Dha a Komal Ni). Zvýšena může být pouze jedna nota ve stupnici a tou je '''Ma'''dhyama. Pokud je zvýšena o půltón má před názvem uvedeno '''tívra''' (Tívra Ma) [128] => * '''Saptak''': tóny v rozsahu jedné oktávy (Sa, Komal Re, Re…..Komal Ni, Ni) [129] => * '''Sthána''': oktáva v určité výšce, většinou se rozeznávají tři oktávy: spodní ('''Mandra Sthána'''), střední ('''Madhya Sthána''') a horní ('''Tara Sthána''') [130] => * '''Aróha''': vzestupném sekvence [[tón]]ů rágy [131] => * '''Avaróha''': sestupném sekvence [[tón]]ů rágy [132] => * '''Svarúpa''' (nebo Pakkad): základní fráze rágy, melodie protínající celou kompozici [133] => * '''Džáti''': druh rágy podle počtu [[nota|not]] v ráze ve vzestupném směru a sestupném směru [134] => Pět not: '''audava''' [135] => Šest not: '''sadava''' [136] => Sedm not: '''sampúrna''' [137] => Například má-li rága pět [[tón]]ů ve vzestupném směru a sedm v sestupném její džáti je audava-sampúrna [138] => * '''Vádí''': základní a nejdůležitější [[nota]] rágy, někdy označovaná jako "král" [139] => * '''Samvádí''': druhá nejdůležitější [[nota]] rágy, někdy označovaná jako "královna", většinou leží o čtyři až pět tónů od vádí [140] => * '''Bháva''' a '''rása''': [[harmonie]] mezi vádí a samvádí, nálada a emoce způsobené poslechem rágy u posluchače [141] => * '''Gat''': fixní část rágy s předepsaným rytmem, kterou hudebník dále rozvíjí [142] => * '''Tán''': hudební fráze volně zařazená do kompozice rágy, střídá se s gatem [143] => [144] => == Fáze přednesu rágy na [[sitár]] == [145] => * '''Alap''': úvodní pomalá improvizační část rágy bez rytmu, ve které hráč představí základní tóny rágy a hlavní hudební figury, nejvíce se projeví zdatnost a přesnost hráče. Oproti klasické hře dnes zkracovaná[určitě?] část, klasicky však i jako samostatné vystoupení. [146] => * '''Džod''' (nebo džor): navazuje na alap. Taktéž improvizační část, avšak stojící na střídání gatu a tánu, již v rytmu bez daného taktu. [147] => * '''Džhala''': rychlá improvizační pasáž, která většinou uzavírá rágu. Typické jsou rychlé kombinace úhozů na hlavní hrací strunu a rytmické struny ''čikarí''. [148] => [149] => == Rozdíly mezi hindustánskou a karnatickou rágou == [150] => Dva proudy klasické indické [[hudba|hudby]], hindustánská a karnatická, mají oba své vlastní rágy. Některé mají podobné názvy, avšak [[struktura]] je odlišná. V severní [[Indie|Indii]] byly rágy rozděleny do deseti skupin zvaných '''thát''' Višnu Narayanem Bhatkande. Základní tháty jsou například ''Ašavari thát'' (aeolská [[stupnice]]), ''Bhairavi thát'' (frygická [[stupnice]]), ''Bilavali thát'' (iónská [[stupnice]]), ''Kafi thát'' (dórská [[stupnice]]), ''Kalyan thát'' (lydická [[stupnice]]), ''Khammaja thát'' (mixolydická [[stupnice]]). Jihoindická karnatická [[hudba]] používá starší a systematičtější systém rozdělení zvaný '''melakarta''' s hlavními třídami podle sedmdesáti dvou "rodičovských" rág. Celkově je v jižní [[Indie|Indii]] větší identifikace rágy se [[stupnice|stupnicí]] než v [[Indie|Indii]] severní. Rágy byly v obou regionech předávány z učitele na žáka a tak se v různých regionech podstatně lišily. První kodifikace a standardizace se dočkaly teprve v desátém století ve spise '''Matangy Muniho''' jménem Brhadéši. [151] => [152] => == Rāga-rāginí systém == [153] => [[Soubor:Ragaputra Velavala of Bhairava.jpg|náhled|Bašohlská malba Ragaputry Velavaly, syna rágy Bhairava.]] [154] => [155] => Rāga-rāginí je staré pojetí [[klasifikace]] rág používané mezi čtrnáctým až devatenáctým stoletím. Sestávalo ze šesti '''rág''' otcovských, šesti '''ráginí''' jako matek a mnoho dceřiných (či dle překladu spíše synovských) '''putra rág'''. Docházelo však k tvoření složitých genealogických stromů, kdy ve výsledku takříkajíc "papírově" příbuzní už neměli ve skutečnosti žádnou reálnou příbuznost. Proto se později od tohoto systému upustilo. V tomto systému byly rágy často [[ikonografie|ikonograficky]] zobrazovány jako božstva. [156] => [157] => == Nejčastější rágy == [158] => Abhogi, Adana, '''Ahir Bhairava''', Ahir Lalita, Alankarapriya, Anandi, Asavari, '''Bagesri''', Bahar, '''Bairagi''', Bangala, Basanta, '''Basanta Mukhari''', Bhairava, '''Bhairavi''', Bhankara, Bhatiyara, '''Bhimphalasi''', Bhinna Sadja, Bhupa Kalyana, '''Bhupala Todi''', '''Bhupali''', Bihag, Bilas-Khani Todi, '''Bilavala''', Candani Kedar, '''Chandrakauns''', '''Charukesi''', Chaya Nat, Darbari Kanhada, '''Des''', Desakara, Desi, '''Dhani''', Durga, Gaura Malhara, Gaura Saranga, Gaurakha Kalyana, Gujari Todi, '''Gunakri''', Hamir, '''Hamsadhwani''', Hemanta, Hindol, Hindoli, Janasam-mohini, Jaunpuri, Jaya Jayanti, Jhinjhoti, Jogiya, '''Kafi''', Kalavati, Katyayani, Kaushikdhwani, Kedar, '''Khammaja''', '''Kirvani''', '''Lalita''', Madhuvanti, Madhyamad Saranga, Malgunji, Malhara, '''Malkauns''', Mand, Maru Bihaga, '''Marwa''', '''Megha''', '''Misra Gara''', Multani, Namo Narayani, Nanda, Nata Bhairava, Pahadi, Patdipa, '''Pilu''', Puriya, Puriya Dhanasri, '''Puriya Kalyan''', Purvi, Ramakali, Ragesri, Sankara, Sivaranjani, Sohini, '''Sri''', Subha Kalyana, Suddha Kalyana, Suddha Saranga, Syama Kalyana, Tilaka Kamod, Tilanga, Todi, Vibhasa, Vrndavani Saranga, Yaman, '''Yaman Kalyana''' [159] => [160] => == Odkazy == [161] => [162] => === Související články === [163] => * [[sitár]] [164] => * [[surbahar]] [165] => * [[sarod]] [166] => * [[tampura]] [167] => * [[tabla]] [168] => * [[mridanga]] [169] => * [[pakhavadž]] [170] => * [[ghatam]] [171] => [172] => === Externí odkazy === [173] => * {{Commonscat}} [174] => * [http://www.soundofindia.com/raagas.asp Comprehensive reference on raagas] [175] => * [https://web.archive.org/web/20150331192732/http://kksongs.org/ragamala Krsna Kirtana Songs Ragamala] informativní databáze k asi devadesáti rágám [176] => * [http://www.omenad.net/base_ragrang.htm Rāga-rang] [177] => * [http://www.tanarang.com tanarang.com] stránka věnovaná hindustánské hudbě, obsahuje audio soubory [178] => * [https://web.archive.org/web/20091027112323/http://geocities.com/vasudevanvrv/carnatic/raagams.htm Online quick reference of rāgams] rága v karnatické hudbě [179] => [180] => {{Autoritní data}} [181] => {{Portály|Hudba}} [182] => [183] => [[Kategorie:Indická hudba]] [184] => [[Kategorie:Hudební terminologie]] [185] => [[Kategorie:Hudební mody]] [] => )
good wiki

Rága

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'stupnice','nota','tón','hudba','Indie','improvizace','struktura','sitár','tabla','Soubor:Sri Raga recital to Krishna-Radha, 19th century.jpg','Kategorie:Hudební terminologie','sarod'

Hudba

Improvizace

Indie

Nota

Sarod

Sitár

Struktura

Stupnice

Tabla

Tón