Array ( [0] => 15483850 [id] => 15483850 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rašelina [uri] => Rašelina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=částečně rozložených organických zbytcích rostlin|druhý=přírodní památce v okrese Náchod|stránka=Rašelina (přírodní památka)}} [1] => [2] => [[Soubor:Peat Lewis.jpg|vpravo|náhled|Rašelina na ostrově [[Lewis (ostrov)|Lewis]] ([[Skotsko]])]] [3] => '''Rašelina''' je nahromaděný, částečně [[dekompozice|rozložený]] rostlinný materiál. Obsahuje převážně organické látky (celulózu) a organické kyseliny, pH 2–6. Rašelina vzniká v [[rašeliniště|rašeliništích]], která se často lidově nazývají močály, [[bažina|bažiny]], nebo [[slať|slatě]]. Celosvětové zásoby rašeliny jsou 4 biliony m³ rašeliny, pokrývají 2 % povrchu Země (asi 3 miliony km²). Je v nich uloženo 8 miliard tera[[joule]] (TJ) energie.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.worldenergy.org/documents/ser2007_executive_summary.pdf | titul=Survey of Energy Resources 2007 | datum přístupu=2008-08-11 | autor=World Energy Council | datum=2007 | formát=pdf | url archivu=https://web.archive.org/web/20080910214607/http://www.worldenergy.org/documents/ser2007_executive_summary.pdf | datum archivace=2008-09-10 | nedostupné=ano }} [4] => [5] => [[Soubor:Mt Misery cross & view.jpg|náhled|Pohled na rašeliniště, jež bylo inspirací k románu ''[[Pes baskervillský]]'', v popředí smírčí kříž, Mt Misery, Dartmoor]] [6] => [7] => == Rozšíření == [8] => Zásoby rašeliny se nalézají na mnoha místech na světě, největší zásoby mají země jako [[Rusko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina]], [[Irsko]], [[Finsko]], [[Estonsko]], [[Skotsko]], [[Polsko]], severní [[Německo]], [[Nizozemsko]], [[Skandinávie]], [[Nový Zéland]], v [[Severní Amerika|Severní Americe]] hlavně ve státech [[Kanada]], [[Michigan]], [[Minnesota]], [[Florida]] (v oblasti [[Národní park Everglades|Everglades]]) a [[Kalifornie]] ([[Sacramento-San Joaquin River Delta]]). Množství rašeliny je menší na jižní polokouli, kde je méně pevniny, ale rašeliniště najdeme například na ostrovech [[Nový Zéland]], [[Kergueleny]], Jižní [[Patagonie]] ([[Ohňová země]]) a na [[Falklandské ostrovy|Falklandských ostrovech]]. [9] => [10] => V Česku se těží rašelina například na [[Národní park Šumava|Šumavě]], ve [[Slavkovský les|Slavkovském lese]] u [[Krásno|Krásna]] a v dalších lokalitách.{{Citace elektronického periodika [11] => | příjmení = [12] => | jméno = [13] => | titul = Rašelina je zázrak, který se musíme naučit nepoužívat [14] => | periodikum = [15] => | vydavatel = [16] => | url = https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/raselina-je-zazrak-ktery-se-musime-naucit-nepouzivat [17] => | datum vydání = [18] => | url archivu = [19] => | datum přístupu = 23.7.2020 [20] => }} Na vytěžených rašeliništích někdy vedou naučné stezky (např. [[Blatská stezka]], [[Chalupská slať]]), kde se můžeme seznámit s typickou vegetací. [21] => [22] => Přibližně 60 % všech světových [[mokřad]]ů jsou rašeliniště. Při správných podmínkách se během geologických období z rašeliny stane [[lignit]]ové uhlí. [23] => [24] => [[Soubor:Ferme tourbe glaumbær face.jpg|náhled|Rašelina jako izolace]] [25] => [26] => == Vznik == [27] => Rašelina se vrství z rostlinného materiálu, obvykle v bažinatých oblastech, kde je omezen úplný rozklad rostlin díky [[Kyseliny|acidickým]] a [[anaerobní]]m podmínkám. Je složena převážně z vegetace [[bažina|mokřin]]: stromů, trávy, hub a ostatních druhů [[Organická látka|organických]] zbytků, jako je [[hmyz]] a živočichové. Za určitých podmínek (v nepřítomnosti kyslíku) je rozklad inhibován natolik, že [[archeolog]]ové mohou často využít tento materiál. [28] => [29] => Rašelina roste vrstvu po vrstvě tak, jak se materiál ukládá na sebe a stupeň [[Dekompozice|rozkladu]] (nebo [[humifikace]]) závisí hlavně na složení a na míře nasycení vodou. Rašelina vznikající ve velmi vlhkých podmínkách se akumuluje podstatně rychleji a méně rozložená, než v sušších místech. To umožňuje [[klimatologie|klimatologům]] použít rašelinu jako indikátor klimatických změn. Složení rašeliny je také možné použít ke studiu dávnověké [[ekologie]] při zkoumání druhů a množství tehdejších organických složek. [30] => [31] => [[Soubor:Feu de tourbe.JPG|náhled|Cihly rašeliny se používají k topení]] [32] => [33] => Za správných podmínek je rašelina nejranější etapou v tvorbě [[uhlí]]. Většina nových rašelinišť byla vytvořena ve vysokých zeměpisných šířkách po ústupu ledovce na konci poslední [[doba ledová|doby ledové]] asi před 9000 lety. Obvykle rašelina roste pomalu, asi milimetr ročně. [34] => [35] => Rašelina na světových rašeliništích byla vytvořena za 360 let a obsahuje 550 gigatun (Gt) uhlíku.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.imcg.net/docum/peatrenewable.pdf | titul=Peat should not be treated as a renewable energy source | datum přístupu=2007-02-12 | autor=International Mire Conservation Group | datum=2007-01-03 | formát=pdf | url archivu=https://web.archive.org/web/20070610155639/http://www.imcg.net/docum/peatrenewable.pdf | datum archivace=2007-06-10 | nedostupné=ano }} [36] => [37] => Rašelina může obsahovat stopové množství těžkých kovů, jako je rtuť. Zdroje rtuti mohou souviset s pronikáním metanu, který stoupá z velké hloubky a reaguje s rašelinou. [38] => [[Soubor:Huvenhoops Moorschichtung.jpg|náhled|Vrstvy "bílé" rašeliny, Schwarztorf – Moorerlebnispfad, západní Německo]] [39] => [40] => == Typy rašelinišť == [41] => Rozeznáváme tři typy rašelinišť: [42] => [43] => # Slatinná rašelina bývá neutrální nebo mírně kyselá, minerálně bohatá. Vzniká převážně z rákosu, ostřic, přesliček při pH = 5–6 s vysokým obsahem popelovin. Vyskytuje se v nížinách a zamokřených prohloubeninách. [44] => # Vrchovištní je kyselá, chudá na minerály, vzniká z mechu rašeliníku, pH = 2–4. Významné plochy pokryté vrchovištní rašelinou se vyskytují na severozápadě [[Německo|Německa]], ostrůvkovitě se nachází v pohořích s plochým povrchem. Tento typ rašeliny je i průmyslově těžen. [45] => # Přechodová (přechodná) rašelina. Má vlastnosti obou druhů podle složení a podmínek. [46] => [47] => == Typy rašeliny == [48] => Rašelina je materiál buď vláknitý, nebo sypký rašelinný substrát (někdy drcený), nebo jílovitý. Vláknitá rašelina je nejméně rozložená a zahrnuje neporušená vlákna. Drcená rašelina je poněkud rozložená a jílovitá je nejvíce rozložená. [49] => '' 'Phragmites''' rašeliny jsou složeny z rákosovité trávy ''[[Phragmites australis]]'' a dalších trav. Je hustší než mnoho jiných typů rašeliny. [50] => Stavební technici, inženýři, mohou popisovat některé půdy jako rašeliny, pokud mají poměrně vysoký podíl organických látek. Tato půda je problematická, protože vykazuje špatné pevnostní vlastnosti (viz také [[Diagnostický půdní horizont]]). [51] => [52] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-2005-0707-500, Berlin-Spandau, Torfabbau.jpg|náhled|Zpracování rašeliny, Berlin-Spandau]] [53] => [54] => == Charakteristika a použití == [55] => Rašelina je měkká a snadno se stlačuje. Pod tlakem vody a dalších vrstev rašeliníku v rašeliništích je stlačována. [56] => [57] => === Fosilní palivo === [58] => Rašelina obsahuje 53–58 % spalitelných látek. Po usušení rašelina může být použita jako [[fosilní palivo]]. Má průmyslový význam jako palivo v některých zemích, jako je [[Irsko]] a [[Finsko]], kde je těžena v průmyslovém měřítku. V mnoha zemích, včetně Irska a [[Skotsko|Skotska]], kde je málo stromů, je rašelina tradičně používaná k vytápění domů a vaření. Cihly sušící se rašeliny vykopané z bažin lze stále vidět v některých venkovských oblastech. [59] => [[Soubor:Schultz Sphagnum Peat Moss.jpg|náhled|Rašelina (sphagnum)]] [60] => [61] => === Zemědělství a zahradnictví === [62] => Rašelina je také přidávána do [[Půda|půdy]] ke zvýšení schopnosti půdy uchovávat [[vlhkost]]. Do půdy přidává [[humus]] a zlepšuje její strukturu (provzdušňuje, dělá ji „lehčí“). Rašelina neobsahuje žádné živiny a je mírně kyselá. Je využívána v zahradnictví, zejména k pěstování zvláštních druhů okrasných rostlin, které vyžadují kyselé, humózní půdy (například, vřes, vřesovec, rhododendron, azalky, apod.). [63] => Rašelina má dobrou nasákavost a květináče s rostlinami naplněné rašelinou snadno nasají vzlínáním roztok (voda a živiny). Květináče naplněné rašelinou, rozložené v mělké nádrži vyložené fólií, nebo na vrstvě plsti nasycené roztokem jsou v podstatě formou [[hydroponie]]. [64] => [[Soubor:SphagnumFallax.jpg|náhled|Rašeliník (Sphagnum fallax)]] [65] => [66] => Z rašeliny jsou lisováním vyráběny rašelinové květináče ([[Jiffy pot]]), které se po zakořenění stávají součástí půdy. Takové použití usnadní jednu z operací při výsadbě, [[kořenový bal|kořenové baly]] se nerozpadají a [[kořen]]y rostlin nejsou poškozeny. Rašelina z květináčů dodává potřebný humus, použité nádoby jsou 100% recyklovány. [67] => [[Soubor:Connemara Peated Single Malt Irish Whiskey.PNG|náhled|Irská whisky, při její výrobě byla použita rašelina]] [68] => [69] => === Stelivo === [70] => Rašelinu lze použít i jako [[stelivo]] pro [[dobytek]]. V ČR jsou preferovány jako stelivo jiné materiály nebo technologie. [71] => [72] => === Bahenní zábaly === [73] => Rašelina se využívá pro přípravu léčivých lázní. Rašelinové bahno se užívá k léčení např. při onemocnění kloubů. [74] => [[Paracelsus]] popsal účinky rašelinné koupele proti některým chorobám. Později se Napoleonovi vojáci dozvěděli o účincích rašeliny v slatinných koupelích v Egyptě a přinesli tyto poznatky do Evropy. Jérôme Bonaparte, bratr Napoleona dal příkaz vystavět první rašelinné lázně na žádost jeho vojska po bitvě u Lipska v Bad Nenndorf. Avšak již v roce [[1802]] jedny rašelinové lázně údajně existovaly v Bad Pyrmont. V 19. století byly rašelinné lázně založeny v mnoha evropských zdravotních střediscích včetně [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] (1836). [75] => [76] => === Potravinářství === [77] => Rašelina se používá při výrobě sladové [[whisky]]. Dává skotské whisky její specifické kouřové aroma, často nazývané „peatiness“. [78] => [79] => === Izolace === [80] => Pro své dobré izolační vlastnosti je používána v průmyslu. [81] => [82] => [[Soubor:Tootsi peat factory.jpg|náhled|Továrna na zpracování rašeliny]] [83] => [84] => === Akvaristika === [85] => Rašelina se někdy používá ve sladkovodních akváriích, nejčastěji v měkké vodě, nebo v biotopech říčních systémů, jako je napodobování amazonského povodí. Má měkkou texturu a tudíž je vhodná pro lov při dně (nebo jako obydlí). Kyseliny v rašelině změkčují vodu a působí jako ionex, obsahuje látky vhodné pro rostliny a pro reprodukční zdraví ryb, může dokonce zabránit růstu řas a zabíjet mikroorganizmy. Rašelina často vytváří ve vodě žluté nebo hnědé zbarvení vzhledem k vyplavování tříslovin a taninu.{{Citace monografie | příjmení=Scheurmann | jméno=Ines | další=(trans. for Barron's Educational Series, Hauppauge, New York: 2000) | titul=Natural Aquarium Handbook, The | rok=1985 | vydavatel=Gräfe & Unzer GmbH | místo=Munich, Germany}} [86] => [87] => == Použití podle zemí == [88] => [89] => === Irsko === [90] => V Irsku je rašelina využívána ve velkém měřítku v domácnostech i průmyslovém sektoru. V Irské republice je státem vlastněná firma Bord na Móna zodpovědná za řízení zpracování rašeliny. Vyrábí mletou rašelinu, která se používá v elektrárnách. Rašelinová paliva prodává v podobě rašelinových briket, které se používají pro domácí vytápění. Tyto kulaté tyče jsou zhotoveny z hustě stlačené, sušené a drcené rašeliny. Brikety jsou při spalování v domácích krbech do značné míry bezkouřové a jako takové jsou široce využívány v irských městech a obcích, kde je pálení běžného uhlí zakázáno. [91] => [92] => [[Soubor:Toppila power plant.JPG|náhled|Elektrárna na spalování rašeliny]] [93] => [94] => === Finsko === [95] => Díky klimatu, geografii a životnímu prostředí jsou bažiny a rašeliniště ({{cizojazyčně|fin|turvesuo}}) ve Finsku velmi rozšířené. Dvacet šest procent z rozlohy Finska je pokryto různými druhy mokřin. Z tohoto důvodu je ve Finsku rašeliny k dispozici značné množství. Některé odhady předpokládají, že množství rašeliny ve Finsku je dvojnásobné oproti velikosti [[ropa|zásob ropy]] v Severním moři.{{Citace elektronického periodika |titul=VAPO |url=http://www.vapo.fi/eng/search/index_eng.php?id=694 |datum přístupu=23-07-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070312214114/http://www.vapo.fi/eng/search/index_eng.php?id=694 |datum archivace=12-03-2007 |nedostupné=ano }} Tyto bohaté zdroje (často smíchané s dřevem, v průměru 2,6 %) jsou spalovány za účelem výroby tepla a elektřiny. Rašelina se podílí přibližně 6,2 % na výrobě energie ve Finsku, což je druhé místo za Irskem.{{Citace elektronického periodika |titul=Työ- ja elinkeinoministeriö |url=http://www.ktm.fi/index.phtml?l=en&s=179 |datum přístupu=2009-07-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060818165029/http://www.ktm.fi/index.phtml?l=en&s=179 |datum archivace=2006-08-18 |nedostupné=ano }} Příspěvek rašeliny k emisím skleníkových plynů ve Finsku může překročit ročně 10 milionů tun oxidu uhličitého, což se rovná emisím všech osobních automobilů provozovaných ve Finsku. [96] => [97] => [[Soubor:Lindow Man 1.jpg|náhled|Lindowský muž z 1. stol]] [98] => [99] => Finsko klasifikuje rašelinu jako pomalu se obnovující palivo, [[biomasa|biomasu]].{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.motiva.fi/fi/kirjasto/uusiutuvatenergialahteetsuomessa/muutbiomassaenergianlahteet/turve.html |datum přístupu=23-07-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070705232715/http://www.motiva.fi/fi/kirjasto/uusiutuvatenergialahteetsuomessa/muutbiomassaenergianlahteet/turve.html |datum archivace=05-07-2007 |nedostupné=ano }} [[Evropská unie]] a [[Mezivládní panel pro změnu klimatu]], klasifikuje rašelinu striktně jako [[fosilní palivo]]. Zpracovatelé rašeliny ve Finsku často tvrdí, že rašelina je speciální forma biopaliv, protože se jedná o relativně rychlý cyklus CO2 v případě, že naleziště nebylo zalesněno před 100 lety. Průměrná míra zalesnění z jediného rašeliniště je však pomalá, od 1000 do 5000 let. Kromě toho je běžnou praxí, že je vytěženému rašeliništi dána možnost obnovit se, což vede k nižším úrovním skladování CO2, než u původního rašeliniště. [100] => [101] => [[Soubor:JiffyPots.JPG|náhled|Květináče z rašeliny]] [102] => Emise CO2 u rašeliny jsou 106 g CO2/MJ,{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.imcg.net/imcgnl/nl0702/kap05.htm |datum přístupu=23-07-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100707134451/http://www.imcg.net/imcgnl/nl0702/kap05.htm |datum archivace=07-07-2010 |nedostupné=ano }} emise oxidu uhličitého z rašeliny jsou tedy vyšší než u uhlí (na 94,6 g CO2/MJ) a zemního plynu (na 56,1) ([[Mezivládní panel pro změnu klimatu|IPCC]]). Podle jedné studie lze zvýšením příměsi dřeva v palivové směsi ze současných 2,6 % na 12,5 % snížit emise CO2 na 93 g CO2/MJ.{{Citace elektronického periodika |titul=VTT 2004: Wood in peat fuel – impact on the reporting of greenhouse gas emissions according to IPCC guidelines |url=http://virtual.vtt.fi/inf/pdf/workingpapers/2004/W12.pdf |datum přístupu=27-09-2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927010519/http://virtual.vtt.fi/inf/pdf/workingpapers/2004/W12.pdf |datum archivace=27-09-2007 |nedostupné=ano }} [103] => [104] => Těžba rašeliny{{Citace elektronické monografie | titul= Rašeliniště a těžba rašeliny - Vznik rašeliny, těžba rašeliny | url= http://www.toulkypocechach.com/raselina.php | datum přístupu= 2009-12-26 | url archivu= https://web.archive.org/web/20090418153713/http://www.toulkypocechach.com/raselina.php | datum archivace= 2009-04-18 | nedostupné= ano }} je považována také za hrozbu pro biologickou rozmanitost Finských mokřadů. Mezinárodní společnost pro ochranu mokřadů [[International Mire Conservation Group]] (IMCG) v roce 2006 naléhala na místní a národní vlády Finska na ochranu a zachování zbývajících nedotčených ekosystémů rašelinišť. To zahrnuje zastavení odvodňování a těžby rašeliny v lokalitách rašelinišť nenarušených těžbou a zastavení současných a plánovaných odvodňování, které mohou ovlivnit tyto biotopy. [105] => [[Soubor:Torfabbau-.jpg|náhled|Těžba rašeliny ve východním Frísku, Německo]] [106] => [107] => == Environmentální a ekologické pohledy na rašelinu == [108] => Vzhledem k ekologickým podmínkám jsou mokřady domovem mnoha vzácných a specializovaných organismů, které se nenacházejí nikde jinde. Ekologické organizace i vědci poukazují na to, že velkoplošné odstranění mokřadů v Británii, Irsku a Finsku znamenají ničení stanovišť volně žijících živočichů. Regenerace rašelinišť trvá staletí. [109] => [110] => Nedávné studie ukazují, že největší světová rašeliniště, která se nachází v západní [[Sibiř]]i, a dosahují velikosti Francie a Německa dohromady, rozmrzají poprvé po 11 000 letech. Vzhledem k tomu, že [[permafrost]] taje, mohl by uvolnit miliardy tun [[Methan|metanu]] do atmosféry. [111] => [112] => Světová rašeliniště obsahují 180 až 455 petagramů (1015gramů, 109 tun) uloženého uhlíku, a uvolňují do ovzduší 20 až 45 teragramů (1012 g, 106 tun) metanu ročně. V ''přínosu pro dlouhodobé výkyvy'' obsahu těchto plynů v atmosféře je to značně diskutované téma."Rapid early development of circumarctic peatlands and atmospheric CH4 and CO2 variations." ''Science'' 314: 285. [113] => [114] => == Rizika == [115] => [116] => === Požáry === [117] => [[Soubor:TOMS indonesia smog lrg.jpg|náhled|Kouř a znečištění ozónu Indonéskými požáry, 1997]] [118] => [119] => Ačkoliv má rašelina pro člověka mnoho využití, zároveň přináší závažné problémy. Když je suchá, může vznikat nebezpečí požáru. Požáry v rašeliništích mohou hořet téměř do nekonečna (nebo alespoň do vyčerpání paliva), a to i v podzemí, pokud je hoření zásobeno kyslíkem. Rašelina má vysoký obsah uhlíku a za nízké vlhkosti dobře hoří. Jakmile je zapálena v přítomnosti zdroje tepla (např. požár), doutná. Tyto doutnající požáry mohou hořet nezjištěně velmi dlouhou dobu (měsíce, roky a dokonce století) a šířit se v podzemí, ve vrstvě rašeliny. Požáry rašeliny se objevují jako globální hrozba s významnými hospodářskými, sociálními a ekologickými dopady. [120] => [121] => Například více než 100 požárů rašeliny na [[Kalimantan]]u (Borneu) a východní [[Sumatra|Sumatře]] v [[Indonésie|Indonésii]] hoří již od roku [[1997]]. Svým obřím plošným i časovým rozsahem přispěly s více než 50 miliardami tun uhlíku ke zvýšení atmosférické úrovně CO2. Rašeliniště v jihovýchodní Asii by mohla hořet až do roku 2040.[http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/4208564.stm BBC NEWS | Science/Nature | Asian peat fires add to warming]{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://asd-www.larc.nasa.gov/biomass_burn/wildland.html |datum přístupu=23-07-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20050902225846/http://asd-www.larc.nasa.gov/biomass_burn/wildland.html |datum archivace=02-09-2005 |nedostupné=ano }} V roce 1997 se odhadovalo, že požáry indonéských rašelinišť – a následně i lesů na povrchu, které zapalují – uvolnily do ovzduší mezi 0,81 a 2,57 Gt uhlíku, což odpovídá 13-40 % množství uhlíku vzešlého ze spalování fosilních paliv. Tyto požáry mohou být zodpovědné za zrychlení zvýšení celosvětové hladiny oxidu uhličitého ve vzduchu od roku 1998.{{Citace elektronického periodika |titul=Indonesian Wildfires Accelerated Global Warming |url=http://www.ens-newswire.com/ens/nov2002/2002-11-08-06.asp |datum přístupu=2009-07-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190908133919/http://www.ens-newswire.com/ens/nov2002/2002-11-08-06.asp |datum archivace=2019-09-08 }}[http://www.newscientist.com/article.ns?id=dn6613 Massive peat burn is speeding climate change - 06 November 2004 - New Scientist] [122] => [123] => [[Soubor:Rhododendron catawbiense 3p.jpg|náhled|Nejznámější z rostlin, které je nezbytné pěstovat v rašelině jsou pěnišníky (Rhododendron)]] [124] => [125] => Rašeliniště mohou rovněž představovat výrazné potíže při konstrukci silnic, železnic a dalších staveb. Rašelina je vysoce stlačitelná i při malém zatížení. Při výstavbě [[West Highland Line]], která byla postavena napříč [[Rannoch Moor]] v západním [[Skotsko|Skotsku]], její stavitelé museli podložit koleje kořeny stromů, chrastím a tisíci tun zeminy a popela. [126] => [127] => == Zajímavosti == [128] => V pravěku měla rašeliniště značný [[rituál]]ní význam. V [[doba bronzová|době bronzové]] a [[doba železná|železné]] byla považována za domov [[duch]]ů, nebo alespoň spojována s bohy či duchy. Některá severoevropská rašeliniště ukázala schopnost uchovat živočišné tkáně na tisíciletí. Zbytky těl byly nalezeny v rašeliništích na řadě míst v Anglii, Irsku, a zejména v severním Německu a Dánsku. Byly téměř dokonale konzervovány díky vlastnostem [[Huminové látky|huminových]] kyselin. [129] => [130] => Ve Skandinávii byly nalezeny v rašeliništi zbytky osob, [[mumie]], které byly nazvány: [131] => * [[Lindowský muž]] [132] => * [[Tollundský muž]] [133] => * [[Žena z Ellingu]] [134] => * [[Grauballský muž]] [135] => * Žena z Koelbjergu [136] => * [[Těla z Borremose]] [137] => * [[Haraldskærská žena]] [138] => * Žena z Avningmose [139] => * [[Žena z Huldremose]] [140] => * Vester Thorstedský muž [141] => * Žena z Bredmose [142] => * Bockstenský muž [143] => * Lutrovská žena [144] => * Muž z Bleiviku [145] => [146] => Z rašeliniště bývají zbytky těl zachovány s neporušenou kůži, vnitřními orgány a kostrou. Rovněž bylo zachováno jejich oblečení a osobní věci. Bylo mnohdy možné zjistit způsob jakým byli usmrceni, či zda zranění bylo způsobeno po smrti. Některé zbytky těl pravděpodobně náleží osobám, které byly násilně nebo rituálně usmrceny. V dané problematice se v tomto směru debatuje více teorií.[http://is.muni.cz/th/376230/ff_b/Anna_Senovska_-_Bakalarska_prace.pdf Mumie z bažin na území Skandinávie, Anna Šenovská] [147] => [148] => Mnoho rašelinišť podél pobřeží [[Malajsie]] slouží jako [[polder|poldry]], zmírňují povodně. [149] => [150] => == Vědecké využití a ochrana == [151] => V červnu 2002 Rozvojový program Spojených národů zahájil Wetlands Ecosystem and Tropical Peat Swamp Forest Rehabilitation Project. Tento projekt byl cílený na posledních 5 let až do roku 2007 a spojuje úsilí různých nevládních organizací. [152] => [153] => V listopadu 2002 mezinárodní společnost International Peat Society and the International Mire Conservation Group (IMCG) zveřejnila pokyny pro rozumné využívání močálů a rašelinišť. Cílem je vytvořit mechanismy, které mohou dosáhnout rovnováhy protichůdných požadavků na využití celosvětových zásob rašeliny, aby bylo zajištěno její moudré využití pro plnění potřeb lidstva. [154] => [155] => == Reference == [156] => {{Překlad [157] => | jazyk = en [158] => | článek =Peat| [159] => |revize = 302686816}} [160] => [161] => [162] => == Související články == [163] => * [[Rašeliniště]] [164] => * [[Organosol]] [165] => [166] => == Externí odkazy == [167] => * {{Commonscat}} [168] => * {{Wikislovník|heslo=rašelina}} [169] => * {{cs}} [http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/raselina-britsti-zahradnici-bez-ni-neumeji-zit-jeji-zakaz-je-ale-schvalen Rašelina: britští zahradníci bez ní neumějí žít, její zákaz je ale schválen] [170] => [171] => {{Zahrada}} [172] => {{Fosilní paliva}} [173] => {{Autoritní data}} [174] => {{Portály|Zahrada a zahradnictví}} [175] => [176] => [[Kategorie:Kaustobiolity]] [177] => [[Kategorie:Kompostování]] [178] => [[Kategorie:Sedimenty]] [179] => [[Kategorie:Uhlí]] [180] => [[Kategorie:Zahradnictví]] [181] => [[Kategorie:Paliva]] [182] => [[Kategorie:Neobnovitelné zdroje energie]] [183] => [[Kategorie:Zeminy]] [184] => [[Kategorie:Těžba rašeliny v Česku| ]] [] => )
good wiki

Rašelina

Lewis (Skotsko) Rašelina je nahromaděný, částečně rozložený rostlinný materiál. Obsahuje převážně organické látky (celulózu) a organické kyseliny, pH 2-6.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Skotsko','bažina','Finsko','Nový Zéland','Mezivládní panel pro změnu klimatu','Německo','fosilní palivo','Irsko','whisky','stelivo','Bělorusko','Národní park Šumava'

Bažina

Bělorusko

Finsko

Finsko je stát nacházející se v severní Evropě.

Irsko

Německo

Skotsko

Skotsko je země nacházející se na severozápadě Evropy a tvořící součást Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Stelivo

Whisky