Array ( [0] => 14775399 [id] => 14775399 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rachov [uri] => Rachov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Rachov [2] => | originální jméno = {{Cizojazyčně|uk|Рахів (Rachiv)}} [3] => | obrázek = Rakhiv.jpg [4] => | popisek = Pohled na město s řekou [[Tisa|Tisou]] [5] => | vlajka = Rahiv prapor.png [6] => | znak = Coat_of_Arms_of_Rakhiv.jpg [7] => | zeměpisná šířka = 48.05 [8] => | zeměpisná délka = 24.2 [9] => | nadmořská výška = 430 [10] => | časové pásmo = [[UTC+02:00|UTC+2]] [11] => | stát = Ukrajina [12] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti na Ukrajině|Oblast]] [13] => | název vyššího celku = [[Zakarpatská oblast|Zakarpatská]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Rajóny na Ukrajině|Okres]] [15] => | název nižšího celku = [[Okres Rachov|Rachov]] [16] => | pojem celku 3 = [17] => | název celku 3 = [18] => | pojem celku 4 = [19] => | název celku 4 = [20] => | administrativní dělení = [21] => | mapa = [22] => | velikost mapy = 200px [23] => | rozloha = 52,42 [24] => | počet obyvatel = 15430 [25] => | obyvatelé aktuální k = 2016 [26] => | hustota zalidnění = 286 [27] => | etnické složení = [28] => | náboženské složení = [29] => | status = [30] => | starosta = [31] => | web = http://rakhiv-mr.gov.ua/ [32] => | obecní úřad = вул. Миру 34
90600 м. Рахів [33] => | telefonní předvolba = 3132 [34] => | psč = 90600 [35] => | označení vozidel = [36] => | typ statistického celku = [37] => | název statistického celku = [38] => | loc-map = {{LocMap|Ukrajina Zakarpatská oblast|label=Rachov|lat=48.05|lon=24.20|position=top|float=center|caption=|width=250}} [39] => }} [40] => '''Rachov''' ({{Vjazyce2|uk|Рахів|'''Rachiv'''}}, česky a [[slovenština|slovensky]] RachovLÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. ''Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská.'' 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 712. nebo někdy Rahovo,{{Citace elektronické monografie [41] => | titul = Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi [42] => | url = https://www.digitalniknihovna.cz/nacr/view/uuid:4726c9d0-b7de-11dd-a769-000d606f5dc6?page=uuid:9ca5cb00-ba3f-11dd-b0d2-000d606f5dc6 [43] => | místo = Užhorod [44] => | datum vydání = 1922 [45] => | datum přístupu = 2022-08-21 [46] => }} [[rusínština|rusínsky]] Рахово, {{Vjazyce2|hu|Rahó}}, {{Vjazyce2|ro|Rahău}}, {{Vjazyce2|ru|Рахов}}; {{Vjazyce2|yi|ראחוב}}) je město na zakarpatské [[Ukrajina|Ukrajině]]. Leží na samém východě [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] na řece [[Tisa|Tise]], v blízkosti soutoku [[Černá Tisa|Černé]] a [[Bílá Tisa|Bílé Tisy]]. Zástavba města přechází i do okolí několika dalších potoků (např. [[Selský potok (Tisa)|Selský potok]] aj). Rachov je sídlem [[Okres Rachov|Rachovského okresu]] a k lednu [[2016]] měl 15 430 obyvatel. Je nejvýše položeným okresním městem na Ukrajině (v nadmořské výšce 430 m n. m.) V letech [[1918]]–[[1938]] bylo město součástí [[První republika|Československa]]. Rachov je také turistickým střediskem a jedním z výchozích bodů na [[Hoverla|Hoverlu]], nejvyšší horu Ukrajiny. [47] => [48] => == Název == [49] => Název města pochází dle jedné teorie od osobního jména Rach, resp. Rah. Přípona -ov, resp. -ovo (která se dříve rovněž používala) je starší{{Citace monografie [50] => | příjmení = Chmelař [51] => | jméno = Josef [52] => | příjmení2 = Klíma [53] => | jméno2 = Stanislav [54] => | příjmení3 = Nečas [55] => | jméno3 = Jaroslav [56] => | titul = Podkarpatská Rus - Obraz poměrů přírodních, hospodářských, politických, církevních, jazykových a osvětových [57] => | url = https://archive.org/details/podkarpatskrusob00chme [58] => | vydavatel = Orbis [59] => | místo = Praha [60] => | rok = 1923= [61] => | strany = [62] => | jazyk = čeština [63] => }}, než později užitá [[ukrajinština|ukrajinská]] přípona -iv (-ів). Podle jiné teorie je [[Slované|slovanského]] původu a pochází od slova [[ořech]]. Tento název byl přijat i do [[Maďarština|maďarštiny]], kde se objevuje v podobě ''Rahó'', resp. historicky také jako ''Rahó Mező'' (Rachovské tržiště) nebo ''Bocskó Rahó''.{{Citace sborníku [64] => | příjmení = Tomilovič [65] => | jméno = L. V. [66] => | příjmení2 = Erzina [67] => | titul = Проблеми охорони культурної спадщини м. Рахова Закарпатської області [68] => | rok vydání = 2016 [69] => | url = http://dspace.nbuv.gov.ua/bitstream/handle/123456789/128193/06-Tomilov%D1%83ch.pdf?sequence=1 [70] => | strany = 24 [71] => | jazyk = ukrajinština [72] => }} [73] => [74] => == Podnebí a klima == [75] => [76] => Klimatické poměry ovlivňuje přítomnost karpatských hor. Léta jsou teplá a zimy mírné, byť dlouhé. Léta bývají deštivá. Průměrná lednová teplota dosahuje −4,8 °C, průměrná červencová teplota +18 °C a průměrná roční teplota vzduchu +7,4 °C. Převládají větry západního a jihozápadního směru. Nejvíce srážek spadne v měsících červnu a červenci. [77] => [78] => == Historie == [79] => [[Soubor:Ua Rakhiv Myra-Straße am Hotel Europa.jpg|náhled|vlevo|Centrum města]] [80] => [[File:Ukrajna, Rahó 1939, Miru út 42., balra a Hotel Budapest (ma Hotel Europa). Fortepan 16097.jpg|left|thumb|Střed města v roce [[1939]].]] [81] => [[File:Ukraine, Rakhiv Fortepan 6076.jpg|left|thumb|Město v roce [[1949]].]] [82] => První písemná zmínka o sídlu pochází z roku [[1447]].{{Citace monografie [83] => | příjmení = Troňko [84] => | jméno = Petro [85] => | odkaz na autora = [86] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [87] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [88] => | místo = Kyjev [89] => | rok = 2001 [90] => | počet stran = [91] => | isbn = [92] => | kapitola = [93] => | strany = 476 [94] => | jazyk = ukrajinština [95] => }} Samo město Rachov jej považuje za oficiální rok vzniku města. Vzniklo nejspíše z pastevecké osady, žili zde také vojenští dezertéři.{{Citace periodika [96] => | příjmení = [97] => | jméno = [98] => | autor = [99] => | odkaz na autora = [100] => | spoluautoři = [101] => | titul = Rachov – středisko podkarpatských Huculů [102] => | periodikum = Podkarpatská Rus [103] => | odkaz na periodikum = [104] => | rok vydání = 2009 [105] => | měsíc vydání = říjen [106] => | ročník = 19 [107] => | číslo = 3 [108] => | strany = 5 [109] => | url = https://podkarpatskarus.cz/attach/casopis_3_2009.pdf [110] => | issn = [111] => | jazyk = čeština [112] => }} Jednalo se o místo velmi odlehlé a místní kotlina neoplývala úrodnou půdu. Žilo zde jen několik málo rodin. Velká vzdálenost od civilizace však znamenala, že Rachov byl vystaven vpádů cizích vojsk, např. z území [[Polsko|Polska]]. [113] => [114] => Na počátku [[18. století]] si zde epidemie moru (která se opakovala) vyžádala spoustu obětí. Ještě v první polovině století zde byl postaven řeckokatolický kostel a při něm i první škola. V roce [[1782]] zde byl postaven první dřevěný most přes řeku [[Tisa|Tisu]]. V letech [[1792]] a [[1828]] tu byly postaveny dva [[Řeckokatolická církev|řeckokatolické]] kostely, jeden z nich byl zasvěcen Zesnutí přesvaté Bohorodice.{{Citace sborníku [115] => | příjmení = Tomilovič [116] => | jméno = L. V. [117] => | příjmení2 = Erzina [118] => | titul = Проблеми охорони культурної спадщини м. Рахова Закарпатської області [119] => | rok vydání = 2016 [120] => | url = http://dspace.nbuv.gov.ua/bitstream/handle/123456789/128193/06-Tomilov%D1%83ch.pdf?sequence=1 [121] => | strany = 25 [122] => | jazyk = ukrajinština [123] => }} Malé sídlo se postupně vyvinulo do podoby přirozeného centra horní Tisy [124] => [125] => Kolem let [[1770]] až [[1780]] (v první vlně) a potom [[1814]] se na pozvání tehdejší uherské vlády usadili severně od současného města dřevaři z tehdy [[němčina|německy]] mluvících oblastí na území dnešního Slovenska. Protože většina kolonistů pocházela z regionu [[Spiš]]e, nazvali svou osadu Zipserei. [126] => [127] => V [[19. století]] postupně osada na obou stranách řeky Tisy srostla do podoby jednoho celku. Vzniklo zde malé správní centrum a také byl zahájen průzkum místních minerálních vod. [128] => [129] => V roce [[1895]] sem byla zavedena železnice, což umožnilo rozvoj především dřevařství. Rakousko-Uhersko mohlo využívat rozsáhlé a hluboké karpatské lesy okolí. Dráhu přes město vybudovali tisíce lidí, včetně [[Italové|italských]] válečných zajatců. Podle posledního [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherského]] [[sčítání lidu]] z roku [[1910]] zde žilo 4432 Rusínů, 1177 Maďarů a 917 Němců. Po vypuknutí [[první světová válka|první světové války]] hrozilo, že by konflikt zasáhl i samotné město. V roce [[1916]] probíhaly boje v nedalekých horách. Vojsko bylo v Rachově přítomné a život se musel jeho potřebám podřídit. Město však ruská armáda neobsadila. Pamětní deska na hotelu Ukrajina s plaketou připomíná, že tady za první světové války, v letech 1917 a 1918, pobýval profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk]]PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie (Masaryk and legions), váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím (Masaryk Democratic Movement, Prague), 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, pp.17 - 25, 33 - 45, 70 – 96, 100- 140, 159 – 184, 187 - 199. [130] => [131] => V poválečném zmatku první světové války Rachov nějakou dobu patřil k [[Huculská republika|Huculské republice]], která byla vyhlášena v [[Jasiňa|Jasini]]. Poté byl připojen k [[Maďarská republika rad|Maďarské republice rad]], následně byl krátce okupován Rumunskem{{Citace monografie [132] => | příjmení = Troňko [133] => | jméno = Petro [134] => | odkaz na autora = [135] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [136] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [137] => | místo = Kyjev [138] => | rok = 2001 [139] => | počet stran = [140] => | isbn = [141] => | kapitola = [142] => | strany = 480 [143] => | jazyk = ukrajinština [144] => }} a nakonec, stejně jako zbytek Zakarpatí, byl připojen k nově vzniklému Československu. Československé vojsko sem dorazilo na jaře [[1920]].{{Citace monografie [145] => | příjmení = Troňko [146] => | jméno = Petro [147] => | odkaz na autora = [148] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [149] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [150] => | místo = Kyjev [151] => | rok = 2001 [152] => | počet stran = [153] => | isbn = [154] => | kapitola = [155] => | strany = 480 [156] => | jazyk = ukrajinština [157] => }} Stejně tak po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] připadly statky [[Habsbursko-lotrinská dynastie|habsburského rodu]] [[Československé státní lesy a statky|Československým státním lesům a statkům]] a v Rachově bylo zřízeno ředitelství. [158] => [159] => Rachov byl v rámci První československé republiky městem okresním. Nová vláda zde nechala zbudovat školy. V některých se vyučovalo česky, v jiných [[rusínština|rusínsky]]. Rusínská škola zde byla otevřena roku [[1923]].{{Citace monografie [160] => | příjmení = Begeš [161] => | jméno = Mykola [162] => | příjmení2 = Csilla [163] => | jméno2 = Fedinec [164] => | odkaz na autora = [165] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [166] => | vydavatel = Lira [167] => | místo = Užhorod [168] => | rok = 2010 [169] => | počet stran = [170] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [171] => | kapitola = [172] => | strany = 149 [173] => | jazyk = ukrajinština [174] => }} Stejně jako v jiných částech tehdejší Podkarpatské Rusi, i zde vznikly také nové bytové domy pro státní úředníky, postaven byl nový most přes řeku Tisu (otevřen roku [[1930]]). Hlavní ulice, kde domy pro úředníky stály{{Citace sborníku [175] => | příjmení = Tomilovič [176] => | jméno = L. V. [177] => | příjmení2 = Erzina [178] => | titul = Проблеми охорони культурної спадщини м. Рахова Закарпатської області [179] => | rok vydání = 2016 [180] => | url = http://dspace.nbuv.gov.ua/bitstream/handle/123456789/128193/06-Tomilov%D1%83ch.pdf?sequence=1 [181] => | strany = 26 [182] => | jazyk = ukrajinština [183] => }}, byla vydlážděna. Rozvoj turistiky se zde snažil podchytit [[Klub československých turistů]], který zde roku [[1932]] otevřel první moderní hotel. Město bylo oblíbenou destinací také pro umělce. Vzhledem k jazykové blízkosti sem utíkali někteří Ukrajinci z [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajiny]] v rámci [[Sovětský svaz|SSSR]]. [184] => [185] => V roce [[1928]] zde byl postaven [[Řeckokatolická církev|řeckokatolický]] kostel Povýšení sv. kříže.{{Citace sborníku [186] => | příjmení = Tomilovič [187] => | jméno = L. V. [188] => | příjmení2 = Erzina [189] => | titul = Проблеми охорони культурної спадщини м. Рахова Закарпатської області [190] => | rok vydání = 2016 [191] => | url = http://dspace.nbuv.gov.ua/bitstream/handle/123456789/128193/06-Tomilov%D1%83ch.pdf?sequence=1 [192] => | strany = 30 [193] => | jazyk = ukrajinština [194] => }} [195] => [196] => I přesto byla míra zaostalosti nejvýchodnějšího okresního města tehdejšího Československa tristní. V roce [[1929]] žilo v Rachově 6875 lidí, z nich ale jen třetina uměla číst a psát. [197] => [198] => Ekonomicky bylo hlavním odvětvím dřevařství, stejně jako i před rokem [[1918]]. Velká hospodářská krize po roce [[1929]] sice nezbrzdila stavební a infrastrukturní rozvoj města, vedla ale k častým stávkám pracovníků ve dřevozpracujícím průmyslu. Těm totiž poklesly mzdy a řada z nich byla propuštěna, v Rachově se (stejně jako všude v tehdejší ČSR) zvyšovala nezaměstnanost.{{Citace monografie [199] => | příjmení = Troňko [200] => | jméno = Petro [201] => | odkaz na autora = [202] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [203] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [204] => | místo = Kyjev [205] => | rok = 2001 [206] => | počet stran = [207] => | isbn = [208] => | kapitola = [209] => | strany = 481 [210] => | jazyk = ukrajinština [211] => }} [212] => [213] => Roku [[1939]] bylo v souvislosti s rozbitím Československa před druhou světovou válkou město nejprve součástí [[Karpatská Ukrajina|Karpatské Ukrajiny]] a poté obsazeno Maďarskem. Horthyovská vláda se zde pokoušela ustanovit vlastní instituce, docházelo k násilnostem a zabito bylo několik místních.{{Citace monografie [214] => | příjmení = Troňko [215] => | jméno = Petro [216] => | odkaz na autora = [217] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [218] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [219] => | místo = Kyjev [220] => | rok = 2001 [221] => | počet stran = [222] => | isbn = [223] => | kapitola = [224] => | strany = 482 [225] => | jazyk = ukrajinština [226] => }} Místní hotel byl přejmenován na ''hotel Budapešť''. Maďarská správa zde vybudovala kapacity hlavně pro potřeby přítomnosti armády. [227] => [228] => V roce [[1945]] se Rachov stal (se zbytkem bývalé Podkarpatské Rusi) součástí [[Sovětský svaz|SSSR]], resp. [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské sovětské socialistické republiky]] a o dva roky později potom [[Sídlo městského typu|sídlem městského typu]]. Roku [[1946]] bylo rozhodnuto o vybudování velké [[papírna|papírny]], která by využívala zdroje z místních lesů.{{Citace monografie [229] => | příjmení = Troňko [230] => | jméno = Petro [231] => | odkaz na autora = [232] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [233] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [234] => | místo = Kyjev [235] => | rok = 2001 [236] => | počet stran = [237] => | isbn = [238] => | kapitola = [239] => | strany = 484 [240] => | jazyk = ukrajinština [241] => }} Podnik ({{vjazyce2|uk|Рахівська картонна фабрика}}) se stal významným zaměstnavatelem a klíčovým pro další rozvoj města v rámci [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|USSR]]. Postaven byl také závod na výrobu kondenzátorů. Místní dřevařský podnik byl reorganizován jako tzv. "lesokombinát" a jeho součástí se později stal i závod na výrobu [[nábytek|nábytku]]. V 60. letech byly postaveny nové bytové domy při hlavních ulicích. Potřeby pro ubytování nových dělníků se vyřešily právě jimi nebo dalšími typizovanými objekty. V provozu byly tehdy tři knihovny.{{Citace monografie [242] => | příjmení = Troňko [243] => | jméno = Petro [244] => | odkaz na autora = [245] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [246] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [247] => | místo = Kyjev [248] => | rok = 2001 [249] => | počet stran = [250] => | isbn = [251] => | kapitola = [252] => | strany = 489 [253] => | jazyk = ukrajinština [254] => }} [255] => [256] => Od roku [[1991]] je Rachov součástí samostatné republiky Ukrajina. V roce [[1993]] zde byl postaven pravoslavný chrám odpovídající svým stylem čistě východní pravoslavné architektuře.{{Citace sborníku [257] => | příjmení = Tomilovič [258] => | jméno = L. V. [259] => | příjmení2 = Erzina [260] => | titul = Проблеми охорони культурної спадщини м. Рахова Закарпатської області [261] => | rok vydání = 2016 [262] => | url = http://dspace.nbuv.gov.ua/bitstream/handle/123456789/128193/06-Tomilov%D1%83ch.pdf?sequence=1 [263] => | strany = 27 [264] => | jazyk = ukrajinština [265] => }} [266] => [267] => V letech [[1998]] a [[2001]] město zasáhly povodně. Ty jsou ale vzhledem k charakteru řek (horské bystřiny) časté. [268] => [269] => == Obyvatelstvo == [270] => [[Soubor:Rakhiv a4 Bridge.jpg|vpravo|náhled|Střed města]] [271] => V době sčítání lidu v roce 2001 zde žilo 15 241 obyvatel, z toho 12 % [[Maďaři|maďarské]] národnosti. 92 % obyvatel Rachovu používalo ke komunikaci [[ukrajinština|ukrajinský jazyk]], 4,8 % potom maďarský a cca 2 % [[ruština|ruský]]. [272] => [273] => == Ekonomika == [274] => [[Soubor:Амфітеатр у місті Рахів.JPG|vpravo|náhled|Amfiteátr v Rachově.]] [275] => [[Soubor:Ukraine-Uzhhorod-Rakhiv Road-2.jpg|vpravo|náhled|Silnice ve městě v roce [[2006]].]] [276] => [[File:Пам`ятник Т.Г. Шевченку (1).jpg|right|thumb|Památník [[Taras Ševčenko|Tarase Ševčenka]] nedaleko místního nádraží.]] [277] => V nedalekých horách se nachází důl na [[mramor]],{{Citace monografie [278] => | příjmení = Pop [279] => | jméno = Ivan [280] => | odkaz na autora = [281] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [282] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [283] => | vydavatel = Издательство владяка [284] => | místo = Užhorod [285] => | rok = 2001 [286] => | počet stran = 430 [287] => | isbn = 966-7838-23-4 [288] => | kapitola = [289] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9667838234/page/n11 13] [290] => | jazyk = ruština [291] => }} těží se tam ale také písek, [[pískovec]] a různé další druhy kamene. V okolí města je řada pramenů [[minerální voda|minerálních vod]], označované též místními pojmem ''burkut''. Turisté jejich prameny často navštěvují. [292] => [293] => == Životní prostředí a zeleň == [294] => [295] => Město je obklopeno horami a hustými lesy. Místní park kultury a oddechu ({{vjazyce2|uk|Парк культури і відпочинку}}) leží na západních svazích nad městem. Jeho součástí je i přírodní amfiteátr a vedou tudy trasy do otevřené krajiny západně od Rachova. [296] => [297] => Rachov je jedním z výchozích bodů pro turistické výpravy do okolních kopců, které město ze všech stran obklopují. Občas je označován jako "Brána Karpat". [298] => [299] => Nedaleko města se nachází [[Arboretum Burkut]], kde roste unikátní sada [[modřín]]ů.{{Citace elektronického periodika [300] => | titul = «РАХОВ – городок-рекордсмен» [301] => | periodikum = Den [302] => | url = https://day.kyiv.ua/ru/article/puteshestviya/rahov-gorodok-rekordsmen [303] => | jazyk = ru [304] => | datum přístupu = 2022-09-17 [305] => }} [306] => [307] => Město má dlouhodobý problém s odpadovým hospodářstvím, kdy odpad z Rachova proniká do řeky Tisy a následně potom na [[Maďarsko|maďarské]] území. Situace má tak mezinárodní rozměr a trvá dlouhou dobu.{{Citace elektronického periodika [308] => | titul = Tiszai szemét: ukrán üdvözlet Magyarországnak! [309] => | periodikum = Kiszo [310] => | url = https://kiszo.net/2021/03/02/tiszai-szemet-ukran-udvozlet-magyarorszagnak/ [311] => | jazyk = hu [312] => | datum přístupu = 2022-11-28 [313] => }} V okolí města neexistuje organizovaný svoz odpadu a tak končí nepotřebné věci často v řece.{{Citace elektronického periodika [314] => | titul = Ahonnan a Tisza tisztán indul és műanyaggal érkezik [315] => | periodikum = Telex [316] => | url = https://telex.hu/foto/2021/03/28/karpatalja-ukrajna-fotok-szemet-hulladek-pet-palack-szennyezes-kornyezetvedelem [317] => | jazyk = hu [318] => | datum přístupu = 2022-11-28 [319] => }} [320] => [321] => == Zdravotnictví == [322] => V Rachově se nachází okresní nemocnice ({{vjazyce2|uk|Рахівська районна лікарня}}), její areál stojí v blízkosti [[Rachov (nádraží)|železniční stanice]]. [323] => [324] => == Pamětihodnosti a zajímavosti == [325] => [326] => Ve městě se nachází chrám Ducha svatého (pravoslavný), který byl zbudován v letech [[1991]] až [[1993]]. Z roku [[1825]] pochází [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] kostel Jana Nepomuckého.{{Citace sborníku [327] => | příjmení = Tomilovič [328] => | jméno = L. V. [329] => | příjmení2 = Erzina [330] => | titul = Проблеми охорони культурної спадщини м. Рахова Закарпатської області [331] => | rok vydání = 2016 [332] => | url = http://dspace.nbuv.gov.ua/bitstream/handle/123456789/128193/06-Tomilov%D1%83ch.pdf?sequence=1 [333] => | strany = 29 [334] => | jazyk = ukrajinština [335] => }} Obě církevní stavby jsou umístěny v samotném středu města, ve své bezprostřední blízkosti. Při nich také stojí i rachovský [[Dům kultury (Rachov)|dům kultury]], který vznikl v 50. letech [[20. století]].{{Citace sborníku [336] => | příjmení = Tomilovič [337] => | jméno = L. V. [338] => | příjmení2 = Erzina [339] => | titul = Проблеми охорони культурної спадщини м. Рахова Закарпатської області [340] => | rok vydání = 2016 [341] => | url = http://dspace.nbuv.gov.ua/bitstream/handle/123456789/128193/06-Tomilov%D1%83ch.pdf?sequence=1 [342] => | strany = 31 [343] => | jazyk = ukrajinština [344] => }} [345] => [346] => V Rachově rovněž existuje i muzeum huculské řezby. [347] => [348] => V 80. letech [[19. století]] byl při výstavbě železniční trati, která směřovala přes Rachov, vytyčen bod, který byl považován za geografický [[střed Evropy]]. Po nějakou dobu se zde také pravidelně pořádá i kulturní festival s názvem "Střed Evropy", který na význam Rachova v tomto směru odkazuje. [349] => [350] => V centru města se nacházel památník [[Sovětská armáda|Sovětské armádě]], který byl v roce [[2022]] demontován.{{Citace elektronického periodika [351] => | titul = На Закарпатті розпочали демонтаж пам’ятників на могилі Олекси Борканюка і на групі могил радянських військових [352] => | periodikum = Suspilne [353] => | url = https://suspilne.media/243231-na-zakarpatti-rozpocali-demontaz-pamatnikiv-na-mogili-oleksia-borkanuka-i-na-grupi-mogil-radanskih-vijskovih/ [354] => | jazyk = uk [355] => | datum přístupu = 2022-06-09 [356] => }} [357] => [358] => Na jednom z domů je umístěna také [[pamětní deska]], která připomíná prvního prezidenta [[Československo|Československa]], [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]]. U místního parku stojí socha [[Taras Ševčenko|Tarase Ševčenka]]. [359] => [360] => == Doprava == [361] => [362] => Město leží na železnici spojující [[Ivano-Frankivsk]] se Zakarpatím. Již od konce [[první světová válka|první světové války]] část trati prochází přes území [[Rumunsko|Rumunska]] a doprava dále do [[Chust]]u a zbytku Zakarpatské oblasti je zde peážní, často bývá přerušena. Trať byla dlouhou dobu nefunkční.{{Citace elektronického periodika [363] => | titul = Від станції Рахів до кордону з Румунією відновлять залізницю. [364] => | periodikum = Zbruč [365] => | url = https://zbruc.eu/node/112359 [366] => | jazyk = uk [367] => | datum přístupu = 2022-09-26 [368] => }}{{Citace elektronického periodika [369] => | titul = На Закарпатті обговорили можливість запуску поїзда Ужгород - Івано-Франківськ через Румунію [370] => | periodikum = interfax [371] => | url = https://interfax.com.ua/news/general/850553.html [372] => | jazyk = uk [373] => | datum přístupu = 2022-09-26 [374] => }} Vlaky jsou tak vypravovány především ve směru na sever, přes Karpatský oblouk. V Rachově se nachází jedno [[Rachov (nádraží)|velké hlavní nádraží]], které vzniklo v [[19. století]] a dochovalo se do století dvacátého prvního. [375] => [376] => Městem rovněž prochází hlavní silniční tah v severo-jižním směru, který odpovídá toku řeky Tisy a údolí, v němž město leží. Silnice vede přímo samotným středem města. [377] => [378] => Kromě hlavních tahů v údolí řeky Tisy do Rachova lze cestovat i po silnici z obce [[Kosivska Poljana]] přes tzv. [[Rachovský průsmyk]]. [379] => [380] => == Partnerská města == [381] => * {{Vlajka|POL}} [[Bielsk Podlaski]], [[Polsko]] [382] => * {{Vlajka|HUN}} [[Segedín]], [[Maďarsko]] [383] => * {{Vlajka|CZE}} [[Třebíč]], [[Česko]]{{Citace elektronického periodika |titul=Článek na stránkách Zakarpatské oblastní rady {{uk}} |url=https://zakarpat-rada.gov.ua/zakarpatskyj-rahiv-ta-cheskyj-trzhebich-ofitsijno-staly-pobratymamy-ta-partneramy/ |datum přístupu=2022-11-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20221201231517/https://zakarpat-rada.gov.ua/zakarpatskyj-rahiv-ta-cheskyj-trzhebich-ofitsijno-staly-pobratymamy-ta-partneramy/ |datum archivace=2022-12-01 }}[https://www.trebic.cz/v-ukrajinskem-rachivu-narazili-zastupci-mesta-na-masaryka/d-37105/p1=32204&p2=0 Článek na stránkách města Třebíče {{cs}}]{{Citace elektronického periodika [384] => | titul = Třebíč chce pomoci ukrajinskému partnerovi [385] => | periodikum = Třebíčský deník [386] => | url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/starosta-trebic-chce-pomoci-ukrajinskemu-partnerovi-je-tam-velka-nervozita-20220.html [387] => | jazyk = cs [388] => | datum přístupu = 2022-11-28 [389] => }} [390] => [391] => == Osobnosti == [392] => * [[Sandor Bonkaló]] (1880–1959) maďarský lingvista a literární historik [393] => * [[Ladislav Kubíček]] (1926–2004) – český lékař, kanovník litoměřické katedrální kapituly, známá postava české katolické církve 20. století, zavražděn na své faře ve Třebenicích [394] => * [[István Altorjay]] (* 1921), maďarský chirurg [395] => * [[Ervín Adam]] (1922–2024) – český epidemiolog, v Československu vymýtil obrnu, emigrant po roce [[1968]], žil v Texasu [396] => * [[Vladimír Štefuca]] (* 1940), slovenský herec [397] => * [[Mykola Ivanovič Vorochta]], ukrajinský umělec, malíř [398] => * [[Vasil Vasiljovič Kuchta]] (* 1956), ukrajinský básník a publicista [399] => * [[Ivan Jurjevič Kušnir]], ukrajinský sochař [400] => * [[Vjačeslav Tiberiovič Lenděl]] (* 1963), ukrajinský fotbalista [401] => * [[Mychajlo Braščajko]], právník a předseda národní rady v roce [[1919]]).{{Citace monografie [402] => | příjmení = Begeš [403] => | jméno = Mykola [404] => | příjmení2 = Csilla [405] => | jméno2 = Fedinec [406] => | odkaz na autora = [407] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [408] => | vydavatel = Lira [409] => | místo = Užhorod [410] => | rok = 2010 [411] => | počet stran = [412] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [413] => | kapitola = [414] => | strany = 50 [415] => | jazyk = ukrajinština [416] => }} [417] => * [[Vitalij Petrovič Jonaš]], plukovník ukrajinské armády [418] => [419] => == Odkazy == [420] => [421] => === Reference === [422] => {{Překlad|hu|Rahó|24766912}} [423] => [424] => === Související články === [425] => * [[Podkarpatská Rus]] [426] => [427] => === Externí odkazy === [428] => * {{Commonscat}} [429] => * [http://www.dusekarpat.cz/ukrajina/rachov/ Rachov] – fotografie a turistické info na Duši Karpat [430] => [431] => {{Zakarpatská oblast}} [432] => {{Autoritní data}} [433] => {{Portály|Ukrajina}} [434] => [435] => [[Kategorie:Rachov| ]] [436] => [[Kategorie:Města v Zakarpatské oblasti]] [437] => [[Kategorie:Okres Rachov|Rachov]] [438] => [[Kategorie:Sídla na Tise]] [439] => [[Kategorie:Minerální prameny]] [] => )
good wiki

Rachov

Rachov ( česky a slovensky Rachov nebo někdy Rahovo, rusínsky Рахово, ; ) je město na zakarpatské Ukrajině. Leží na samém východě Zakarpatské oblasti na řece Tise, v blízkosti soutoku Černé a Bílé Tisy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ukrajinská sovětská socialistická republika','19. století','Tisa','Okres Rachov','Tomáš Garrigue Masaryk','Polsko','Rakousko-Uhersko','1993','rusínština','Řeckokatolická církev','Maďarsko','1918'

1918

1993

Maďarsko

Polsko

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Rusínština

Tisa